Příspěvky uživatele

Do tohoto vlákna dávejme od nynějška všechny výkresy, plánky a doporučení na úly a ostatní výbavu, kterou si lze zhotovovat amatérsky.

Předesílám, že blinova přepážka jakékoli konstrukce nemá mezerníky a v úle jí dáváme od oka.

Nejjednodušší blinova přepážka. Musíme mít malou cirkulárku. V běžné HL rámkového přířezu zvětšíme nutu - moderní přířezy už nuty pro M nemají a tak vyřežeme nutu hlubokou asi 5-6 mm o šířce 3,4 mm. Je dobré to vyříznout tak široké, aby v té nutě nafest držel sololit síly 3,3 mm a nebo nutu udělat podle sololitu, jaký je k dispozici. Dále potřebujeme pro úl délky rámku 39 cm obdélník sololitu, lépe sololaku, šíře 400 x výška o 6 mm nižší než je výška rámku daného úlu. Deska musí s HL být vysoká přesně jako rámek dané míry, pro Blaník 39x30 jsou to rozměry desky 400 x 294 mm. V desce uprostřed asi 25 mm od hořejšku vyvrtáme otvor 20-25 mm. Do nuty naneseme lepidlo D4 nízkoexpanzní polyuretan a narazíme desku. Za asi 12 hodin je přepážka použitelná. Nic se nijak nepřibíjí, pokud se použije označené lepidlo, drží to tak, že to už nikdy nejde rozebrat. Nikdy nic, nejen blinovka.

Ještě snáz se vyrobí blinovka a nemusí se čekat na vytvrdnutí lepidla, následovně. Připravenou desku sololitu (lépe sololaku) uřízneme na rozměr 400 x 300, tedy stejně vysokou jako rámek míry vysoké 30 cm a analogicky pro jiné míry. Deska má předem vyvrtaný otvor. Desku přibijeme hřebíčky na bok běžné HL. V tomto případě se blinovka dává deskou blíž k obsednutému vnitřku zužovaného prostoru. Protože včely obyčejný sololit vykusují a tuto přepážku budeme používat celoročně (k čemu vyplyne), je lepší soloak a dát ho lakovanou či laminovanou stranou ke včelám.

Je dobré, aby byla blinovka zateplená. Pokud jí nemáme a protože její výroba zabere nějaký čas a pokud pospícháme, postačí tenkostěnná nezateplená.

Stejně by posloužil i sololit, kde místo HL bude z boku přitlučený jen hranolek asi 8x8, že bude o 2 mm vyčnívat nahoře nad desku ničemu nevadí. Polopatě, pak by byla deska pořád 400 x 300, ale hranolek se přibije tak, že nahoře o 2 mm vyčnívá nad výšku 300 mm. Poslední je možnost ze sololitu vyřezat desku s oušky z toho sololitu. To je však pracnější a nejméně trvanlivé, ouška ze sololitu moc nevydrží.

----------------------------

Druhé využití tenké blinovky. Originál Blaník je, jak víme, na délku větší než 405 mm a sice 422. Také víme, že ne vždy můžeme mít úly ve stínu a nebo pokud možno jen malou část dne na úly slunce svítí. Pak se k přední stěně (TS) nástavku vloží nejprve tenká BP výš popsané konstrukce a následuje 11 rámků. Vychází to úplně přesně. Blinovka pak plní účel vnitřního zateplení či odclonění od slunečního tepla při přímém osvitu úlu. Jakékoli včelaření se pak začíná vytažením této blinovky zepředu a tím lze rozvolnit rámky na pohodlnou práci a nemusí se první vyndaný rámek odkládat do rojáku proto, aby se v úle dalo pohodlně pracovat bez hrnutí včel. Ano, obyčejně pracujeme odzadu, ovšem v popsaném případě začínáme práci odpředu. Kde je celodenní stín a nikdy na úly slunce nesvítí, pak se popsaná blinovka parkuje celý rok v zadní části nástavku. Vymezuje tam nadbytečný prostor aby tam nestavěly nesmysly a je celoročně uklizená a nemusí se někde po asi 11 měsíců skladovat. 

-------------------------------

Výroba jednoduché zateplené blinovky. Jde o řešení ne úplně krásné, ale plně funkční a neskutečně snadné a rychlé. Více než sololit se mi osvědčil dutinkový plastkarton síly 3 mm. To se špatně shání, lze ale běžně sehnat 2 mm a i ten by asi stačil. Nebo sololit. Prosím Jirku aby to nakreslil podle následujícího popisu.

Sbijeme měžný rámkový přířez, musí mít i DL stejně širokou jako ostatní loučky = 25 mm. Prostředkem se svisle přibije vložený hranolek naplocho 30 x 25. Tím je vnitřek přepážky rozdělený na dvě svislé komory. Nařežeme dvě stejné desky sololitu, plastkartonu či jiné hmoty - překližky jsou na všechny přepážky nevhodné, vlhkem by se rozpadly velmi rychle. Desky budou vysoké jako rámek a široké 400 mm. Po přibití budou na stranách o 5 mm přečnívat na obě strany. Není to krásné, je to ale funkční. 

Postup je takový, že na rámek přibijeme jednu desku. Pak se vloží středový sloupek a do dutin dáme 20 mm polystyren. PS 25 mm se asi nevyrábí a rozhodně to nikdy nikdo neřežte na cirkulárce, hrozí velmi vážný úraz!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Aby PS v přepážce nečochtal - ani to by ničemu nijak nevadlo - se dá pod desky PS třeba bublinková folie nebo tenká pěna používaná jako obalový materiál, vypadá to jako 1-2 mm tlustý miralon, jak se to ale jmenuje nevím. Nebo něco podobného, lidové tvořivosti se meze nekladou, jen papír a něco nasákavého není vhodné. Nakonec se přibije druhá deska. Při sbíjení je nutné nedávat hřebíky tam, kde budeme vrtat otvor. Nakonec do hotové přepážky vyvrtáme požadovaný otvor, při díře 25 mm je šíře sloupku 30 na hraně, lepší by byl asi sloupek široký 35 mm. Ovšem v blinovce úplně postačí díra 20 nebo 22 mm. 

A nyní moje vychytávka. Otvor je 20 - 25 mm a musí být tak nízko, aby se dal použít běžný očkový plastový uzávěr, který díky středovému sloupku dobře drží na šroubku uprostřed. Díky němu získáme pro blinovku celou řadu dalších použití. Ale samosebou je možné při jiných využitích přepážky díru něčím ucpat, ovšem uzávěr je elegantní a vždy po ruce. Dát je ho nutné směrem ke včelám a ne ke stěně úlu, přepážka by nešla těsně přirazit k vnitřní stěně.

Středový sloupek je tam proto a být tam musí ze dvou důvodů. Hlavní je, že je díra vyvrtaná ve dřevě a nemusí se vložkovat. Jinak by včely obnažený polystyren vykousaly a vynosily z úlu. Druhý důvod je ten, že se desky přibijí i středem a tudíž nedojde a nemůže dojít k vyboulení. Doufám, že je zbytečné, ale raději to napíšu, že desky musí být přibité kolem dokola. Používám pneumatickou sponkovačku sponky 20 mm, stačí i jen 15 mm. V přípoadě sponkování dutinkového plastu je nutné seřídit sílu nástřelu, jinak by sponky prosekávaly plast.

Fakt, že je blinovka o 5 mm užší než je světlost nástavku pro míru 39 je proto, že dřevo pracuje a při nějakém zkroucení a nabobtnání musí jít přepážka dobře vytáhnout nebo posunovat. Možná by vůle stačila i jen po milimetru na stranách. Také je možné si prostě udělat dolní loučky o 10 mm delší než jsou přířezové, tedy 400 mm a pak je to po stranách elegantní. To je každého věc jak má kdo možnosti a nebo taky chuť si s tím vyhrát. NMo a v neposlední řadě, i blinovka široká jako rámek, tedy 390 mm funguje. Jen o něco hůř.

--------------------------

Proč se nikdy nesmí řezat PS na cirkulárce. Teplem se při řezu taví, naráz se dokáže přilepit k běžícímu kotouči pily a následuje destrukce řezané desky velmi podobná explozi a i lehoučký PS v té rychlosti dokáže vystřelit oko i skrz ochranné brýle, zlámat prsty a nebo sebou z leknutí reflexivně trhneme a strčíme do řezu ruku. Nevěřil jsem, zažil jsem, naštěstí jsem se bál a byl jsem na to připravený a tak se mi nic nestalo. Mimochodem stejně nebezpečný je i dutinkový polykarbonát, i o tom jsem se přesvědčil na vlastní kůži. V mém případě krvavý  10 cm šrám (skrz montérky) a ohromná modřina ve třísle. A taky jsem dostal doslova přez prsty, sice mi je to nezlomilo, ale zhmožděnina bolí stejně vydatně a vyřadí na pár dní z práce spolehlivě!

PS se musí řezat elektricky odporovým drátem, řezačku si každý může doma sestrojit sám z věcí, které doma najde. O tom snad někdy příště. Ale PS je lepší nepoužívat a do blinovky, kam není vhodná hobra ani sláma či hobliny (vlhne), se dá deska 20 mm silná nařezat ostrým nožem, na přesnosti až tak nesejde. Jak se řeže polykarbonát snad vědí řemeslníci, co s ním pracují a nebo někdo tady?

Angrešt je ale, aspoň na Podblanicku, bezvýznamný. Je rozdíl co naměří vědci a co je skutečně pro včely atraktivní. To je pořád dokola, jako s pylovou monodietou v podletí. Kvete jeletel a i když je les plný různých květů a včely by si mohly zajistit pestrou směs pylů, ne, jsou tak blbé, že nesbírají žádný jiný pyl než ten monodietní, tedy z toho jednoho druhu rostliny a ještě k tomu z ploch, kde zemědělci práškují a postřikují a zem je plná reziduí prostředků na ochranu plodin a zbytků hnojiv. Za celý život jsem se nenaučil ty blbé včely přinutit, aby byly chytré jako někteří lidi. Navíc mizerný jarní rozvoj nezpůsobuje nedostatek pylu a už vůbec jeho nepestrý původ, ale pomalý jarní rozvoj způsobuje, že včelař nenechá včelám žádný med a ony se rozvíjejí jen na náhražce - cukru. A cukr je ten lepší případ, patrně mnohem horší budou škrobáky a umělé inverty.

Nevybavuji si, zda tady u nás kvete třešeň a angrešt současně, na angreštu téměř není vidět včela, zatímco ze třešní běžně vytáčím od víc než poloviny včelstev bednu (asi 15-16 kilo) vynikajícího medu, po kterém je enormní poptávka, na angreštu vidět včely není. Ale co hlavního. Tady má už snad 40 let angrešt nějakou chcípavku, hyne a nebo živoří a skoro nikdo už ho na zahradě nemá. A tak laboratorně zjištěné hodnoty jsou jedna věc, praxe je ale jiná. Pokud by někde byly plantáže angreštu a včely neměly současně něco, co jim šmakuje víc, asi by se lepší vlastnosti angreštového nektaru projevily. Já ale o plantáži angreštu v ČR jakživ neslyšel a nečetl a tak je to pro mě jasná a uzavřená věc.

A jen maličkost. Já v životě na trnce neviděl včelu a to ani pro pyl. Přesto Haragsim ve stejné knize tvrdí, že včely sbírají z květů trnky jak nektar, tak i velmi výživný pyl. Stejný autor tvrdí, že včely sbírají pyl z kukuřice a já vloni kukuřičné pole doslova hlídal, měl jsem ho 30 metrů od včel. Ráno, v poledne ani zvečera ani včelička. Takže není každý kraj stejný a já vycházím jen z toho, co jsem zažil v kraji, kde žiji a mám i pojem o Soběslavsku. Vy včelaříte o víc jak 200 metrů níž a u vás je všechno jinak. A nejde jen o výšku, ale také o složení půdy a další veličiny, třeba vlhkost za rok. A tak dále.

To jsem nevěděl, děkuji. Odkaz jsem neotvíral, znáte mě.

Tak předně. Kromě Romana začal kreslit dokonalé výkresy i Jirka a protože vidím, že je stran konstrukce úlů a dalších pomůcek potřeba dávat další a další náměty a plánky, založím na to spešl vlákno. Asi ještě dneska v noci. Vydržte, mám pro vás tip na ultrajednoduchou BP, tím tam začneme.

No a co se týká komorování. Je to velmi případná a důležitá otázka! Vaše dedukce je naprosto správná a přesná, udělejte to jak píšete. Asi se stane, že tento zadní KR po pár dnech zaplodují. To je život, třeba nebude tak strašně černý a i kdyby, prostě to je živá praxe a teorie je vždy šedá a mrtvá “věda”.

Prozradím fintu mojí maminky, dělám to dodnes někde (u některých vč) taky. Na tomto zadním krycáku jsou někdy oplesnivělé spodní rohy, plný zásob je obyčejně rámek v zimě neobsednutý a tam se plíseň při přísné absenci oček a paroprodyšného stropu stává běžně. Ničemu to nevadí a už jsme několikrát pojednali, že to včely nějak vyčistí a znovicírují a my nepoznáme, kde ta plíseň byla. Dokonce jsme i pojednali o tom, že plísně (a houby) jsou často léčivé (penicilin je taky plíseň) a že nevíme, zda naopak vč ty plísně nějak nepotřebuje a nevyužívá něco z nich. Prostě mě mírně oplesnivelé spodní rohy zadních rámků nevadí.

Rozkošatím to. Dílo napadené plísní je v zásadě dvojí. Jedno je pořád pevné, soudržné a oplesnivělé povrchově. Povlak je šedý, někdy do zelena a do černa. Dílo je ale pevné a soudržné. Pak je další plesnivina, kdy plást zesvětlá, zbělí a je drobivý i po nepatrném doteku. Toto včely rozkoušou (pracně) a vynosí z úlu. 

A mámina finta: Odřezávala rohy napadené plísní, lhostejno kterou z výše popsaných. Rohy asi 3-4 cm vodorovně x totéž svisle, někdy víc. (musí to umožnit drátkování). No a v těchto prázdných rozích posledních (zadních) KR, ale někdy i na plodových rámcích, když tam byl oplesnivělý roh, začne vč stavět první trubčinu a vychová tam první trubce. Vlastně tyto rohy působí stejně, jako později trubčí plod v TL. Je na periferii hnízda, mezi přívodem čerstvého (studeného) vzduchu a dělničím plodem a současně působí jako radiátor a akumulátor tepla.

Odřezávání spodních rohů krajních plástů doporučuji a to i když tam není plíseň. Vždy je to nejčernější nebo nejhorší dílo v úle a není ho škoda, naopak, jak je výše vysvětleno.

Úplně první trubčina v roce, obyčejně na těchto rozích, není z čistého žlutého vosku, ale z šedonahnědlé “špinavé” hmoty, já říkám že z toho, co kde v úle ukously a mohlo být odpreparováno. Úplně první stavební pud se ve SPRÁVNĚ vedeném vč projeví dřív, než se včelám aktivují voskové žlázy.

Tak málo mě znáte, že bych neumněl rozpoznat skutečného včelaře od nýmanda bez základního včelařského vzdělání?

Tak jsem dnes zase nevčelařil, i když včely létaly, na teploměru v podstavci pod úly bylo +6-7 a to je málo. Pak přišly fotky od Petra a byl jsem velmi rád za svojí opatrnost, proč vyplyne.

Včeličky na jiném stan než posledně, mě opět chtěly asi 5-8 x potěšit, jedné se to povedlo, tentokrát do druhého obočí. Za úly. Jel jsem z města z oběda a zastavil se podívat na teploměr, zdálo se mi ve stínu chladno. No a protože do města jezdím civilizovaně jako člověk, smrděl jsem lepší kolínskou od firmy Avon od přítelky. Ovšem včela medonosná má mizerně vyvinutý estetický cit pro vybrané vůně a prostě chemické sajrajty nesnáší. Dámy velký pozor na Rexony, deodoranty, parfémy a i jen lak na vlasy je umí rozlítit doběla! (taky neodpouštějí pach piva nebo kořalky z dechu a potu, na to kolegové začátečníci pozor, i z hodných včel to někdy udělá zběsilé sršně)

No a od Petra přišly fotky, u něj bylo tepleji (je níž a není to Sibiř) a mě vylezly oči z důlků. Má pouze třicítky a nedokázal nakrmit cukrem, měl to ulité melecitozou a zimoval na tom. Kmen mu nepadl ani jden ze 14. Všude má 3 rámky plodu s velkými koly plodu, z poloviny zavíčkovaného asi jako 4 dlaně s prsty a je to úplně hladové! Na vysokých rámcích v rozích není nic nebo pár zavíčkovaných buněk jako dvě pětikoruny. Kdyby to nemělo KK, mlely by z posledního, spíš by ale neměly plod (nebo byly po smrti hladem). Je to málo pochopitelné vzhledem k tomu, že sice letos velké mrazy nebyly, zato ale bylo chladno velmi dlouho v kuse. Pravda, jemu se to několikrát za zimu (nejméně 5x) trochu proletělo, mě ani jednou za 3 měsíce.

Co z toho vyplývá? A povšimněte si blábolů o pylových monodietách a dalších nesmyslech. Udělal to MED!!! Prostě odvěké pravidlo předků: “Med dělá včely a teprve včely můžou dělat med”. Nebo by někoho napadlo jiné rozumné vyvstlení? A taky voda, Petr má Blaník a jeho loňské pokusy s paroprodyšným stropem s velmi mizerným výsledkem jsem tu detailně popsal. Ovšem on, na rozdíl ode mě, nemá igelity, ale normální stropní kupovanou tvrdou, původně průhlednou folii. Ta má tu nevýhodu, že je uprostřed pronesená a tudíž na okrajích chumáče skondenzovaná voda může stékat ke středu a kapat do hnízda - popsal to tu a velmi si na to stěžoval Martin a možná měl jen igelit, a stejně se mu to dělo. 

A bratři Moravané říkají: “A včil mudruj!”

Ještě se vracím. Petr má 60 hektarů, dobytek, 50 kozí na maso i mléko, ale živí ho topenařina a vodoinstalace, je schopný kompletně zrekonstruovat (zorganizovat a vést) kompletní rekonstrukce památkových objektů. Neví kam dřív skočit, nestíhá. Věděl ode mě, že vloni na podzim nedokážu vyměnit dílo (norské zimování) a nakrmit cukrem. Shodli jsme se, že to risknem, nestíhal to ani on i když zdravý. Stalo se a co našel dneska ve včelách ho šokovalo. Dám sem co najdu u mě.

Velice mě pane Goro bavíte, tentokrát opravdu jsem se i pousmál a v dobrém.

Tak vaše omyly se pokusím vysvětlit a uvést na pravou míru.

Moje vysoké rámky mají, kromě snad 1-2% úzké až velice úzké SL. Jen když jsem například u včel uřezával spodek rámku 39x34,7 tak jsem tam na včelnici přibil DL jakou jsem v autě našel. To samé platí když potřebuju zásobák pro 24 a nemám ho a naopak mám třicítku, přímo u včel to uříznu a přitluču nějakou DL. Široké DL mám pouze u nízkých rámků a u nich, světe div se, z asi 99% dostavují až k ní a naopak jsem všechny N rámky předělal a u všech úzkou DL nahradil širokou. Důvod jsem mockrát vysvětlil. A to jedno procento je na blběny, které si sem tam nechají dírku na průlez jedné či dvou včel. Nemám to rád, chci rámky  dostavěné až dolů. Moje medníkové rámky jsou vidět v mém článku o mnohokrát zakladených rámcích a výluhu výkalů včelího plodu v medu a dokonce v kontrastu s hnusem, který používá 99% světových včelařů. Já vaše články četl, vy moje zjevně nikoli. A mimochodem, to, co můžete všichni vidět na fotkách použitých v článku - byly dělané jen mobilem a pro mojí rodinu a přátele (jinak by tam třeba nebyly zmuchlané hadry na otírání rukou a podobné věci). A mezi námi, až bude mít aspoň 5% včelařů med v rámcích jako já, pak mě může někdo kritizovat či posuzovat!!!!!! To samé je vidět u Toma4, u Petra a dalších Blaníkářů.

Většinu vysokých rámků mám dostavěnou až dolů a pevně přistavěné plásty k DL. Někdy to vysvětlím jak to dělám. 18 mm ničeho na 11 rámcích udělá skoro 20 centimetrů díla, dochází to každému?

Vaše dedukce o tom, jak prostřední plásty dostaví k DL a krajní ne, “svatá prostoto”!!! 99% mých mezistěn postaví vč v Blaníku vždy mezi posledním plodovým plástem a SR s trubčinou. Vysvětlil jsem to mockrát, je to prazáklad provozní metody Blaník, která funguje v každém nástavkovém úle, kde je vysoký nástavek (vysoký nejméně 24) pouze pro plod a nízký (nejvyšší NN max 17, lépe jen 15) pouze pro med, jedinou výjimkou je NN ve funkci TL a TLumič nemůže být NIKDY rámek a tudíž nástavek vysoký. Tak jednoduché to s Blaníkem je. Stačí to jednou pochopit a vše další se z těch několika málo zásad odvíjí samo.

18 mm podmet musí být 18 ne jen proto, že nic nestaví na spodku DL rámků. Pak by asi nevadilo ani 20, (ne víc). Jde o to, že, jak je víc než 18 mm mezi dnem a DL rámků, včely staví jakési voskové bulky a boule na dně. Moje maminka to nazývala šplhacími můstky a hodně to vadilo když se vkládaly podložky, často se to nedalo seškrábat a bylo nutné pželožit vč do vyčištěného úlu, mám na mysli úly s pevným dnem. I při 18 mm některé včelstvo zdola nahoru nějaké kraviny staví a tak mám na dně podložky celoročně. Bratr Jaroslav toto nevěděl nebo ignoroval (lampasák = diagnoza) a nadělal dna vysoká 20 mm. Zdědil jsem je a protože mám některé podložky tlusté 2,5 a některé 3 mm, tyto podložky jsou ve dnech po bráchovi. Když mám já 18 a přijde podložka 3 mm do něj a podmet to sníží na 15, nic moc se neděje. Jenže nižší podmet než 18 mm je blbý proto, že když v zimě napadají na podložku včely a v některém vč je mrtvolek víc, tak při vysouvání podložky ty mrtvolky setřou měl. Ale pozorný čtenář najde zdánlivý rozpor, podložka tlustá 0 mm je nesmysl, běžně jsou asi 0,8 - 1 mm a tudíž mám podmety o ten milimetr nižší i u den, kde je správný svlak vysoký 18 mm. Prostě 18 mm je mustr, kterého je NUTNÉ SE DRŽET a případné odchylky výšky podmetu o 1-2 mm na každou stranu nevadí. Když by ale nějaký chytrolín udělal podmety 16 nebo dokonce 15 a musel na to dát (nemá honem jinou) podložku ze Sololaku síly 3,3 mm, Soloak se mírně zprohýbá + sem tam nějaká smítka pod podložkou a už nevybere měl z výše vysvětleného důvodu.

Prostě liberalizmus je diagnoza, klidně si každý dělejte co kdo chcete, mě to žíly nerve, váš boj, jen říkám (opět), že z velké množiny možností je JEN JEDINÁ SPRÁVNÁ. Snažím se vysvětlit, že za 60 let jsem, často systémem pokus-omyl a nekonečnou imrovizací (a mnoha chybám a mrzutým omylům) došel k mírám a údajům, které když někdo dodrží jak je dávám, neudělá chybu. Líp to už nejde!

No a taky se vyjádřím k vaší utkvělé představě, že včely chodí do úlu po stěně na dno vůbec nešlapou. Kdysi jste mi to tvrdil když jsem sdělili zkušenost kámoše, že v sítu varroadna jednoho výrobce našel dost utrhaných včelích “chodidel”. Tak jsem se na to zaměřil a sledoval, jak moje včely vstupují do úlu. Myslím, že 95-98% jich přistane na letáku hohama dolů a napochoduje po letáku na dno a zmizí někde v útrobách úlu. Kdyby to bylo tak, jak jste tehdy tvrdil vy, musely by včely přistávat nad česnem, do něj vlézat hlavou a zády dolů a šplhat po vnitřní straně nástavku. Když já zvednu rámek slabšího vč než dostane TL a má pod VN jen dno, je i uprostřed černé včelami (hlavně uprostřed, v koutech včely nejsou a nebo nepatrně). Podložky mám jasně bílé a na nich je dokonale vidět včely a vše ostatní, pokud by tam něco bylo. Sice nechápu a nevěřím, že by včela dosáhla ze dna 18 mm vysoko na DL rámku a myslím si, že včely putují po dně ke stěnám a po nich v celém nástavku, i po zadní vnitřní stěně pochodují nahoru a z vnitřní stěny nástavku na rámek těch 6 (dřívější ČSN), případně 7,5 mm už “dokročí”. Kdybyste měl pane kolegho pravdu vy, na dně by nebyla včela a všechny by po vstupu do úlu musely odbočit o 90 stupňů na jednu či druhou stranu a šplhat po vnitřních bocích dna na čelní a nejspíš i boční stěny nástavku. Skončíme debatu na tomto? Přijde mi to jako mnou už zmiňované hádání teologicky vysoce vzdělaných mnichů o to, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Mohli bychom se ale domluvit, že vaše dedukce na vámi postulovaném předpokladu, jak se chovají moje včely (včely medonosné), nejsou správné.

A hlavně, já jsem nikdy nikde nepsal, že byste vy byl šlechtického původu ani že byste absolvoval školu v Nasavrkách. I přes (spíš právě proto) váš obyčejný původ jste jedním z nejlepších včelařů, jaké jsem kdy v životě zažil (obrazně řečeno, nepotkali jsme se nikdy). A taky vám děkuju za oponenturu a nesmírný přínos ke tříbení myšlenek. Hodně jsem se od vás naučil.

To je skvělé! Ovšem neříkáte při přesně jaké výtěžnosti, jen říkáte, bez důkazu, že nemám pravdu.

Co také neříkáte je, zda do králíků cpete granule, plné hormonů a jiných šmakulád. To já neuznávám, pak si můžu koupit králíka z Číny. Taky stojí za to si všimnout, že sice pro lidský konzum se nesmí použít GMO plodiny, ale do granulí je naše firmy cpou a jeden slovenský přivandrovalec, lidem nepochopitelně milovaný, to sem GMO obilniny importuje ve velkém a naše se vyváží hlavně do Západních zemí, chytřejší by se měli ptát proč to ti zápaďáci dělají?

Takže  opakuji. Výtěžnost 60-65% a žádné granule ani jiné syntetické srágory. Ale i s nimi, jestli to používáte, je váš výsledek skvělý a já bych se pokusil jako samce použít univerzálního zrzka Bu. Mě šlo také o celkovou životaschopnost a odolnost a čistokrevná plemena bývají háklivá a kříženci jsou vždy odolnější. Čistá jsou určitě přešlechtěná, protože hlavním cílem je exteriér a “krása” bez ohledu na celkovou vitalitu a užitkovost. Ona by se také ta vitalita a odolnost těžko hodnotila. 

acher

K vám mám zdvořilý dotaz. Jednou jsem nějak zachytil, že chováte tříslové. Někde jsem vyčetl, že tříslový černý má nejchutnější maso a malá plemena všechna, třísloví ale lepší. Sdělíte, prosím, jak to je doopravdy? Děkuji předem, myslím, že by to mohlo zajímat i některé ostatní. Kdybych ještě někdy choval králíky, tak jedině tříslové černé.

Nevím, zda žerou syrový. Nějak si to neumím vzpomenout.

Jo a ještě jedna prastará poučka předků. Sice šlo o dobytek, ale na králíky funguje stejně. Doslova: “jestli nemocný dobytek nechce žrát ani sušené kopřivy, už nebude žrát nikdy nic”.

Děkuji. Tohle vaše řešení jsem vůbec nepochopil, nezlobte se, tohle nepochválím. Blaník je hlavně jednoduchý a vše jsem vymyslel tak, aby měla každá věc vícero použití. Za každou cenu jsem se chtěl vyhnout kravinám jako je spešl dno. To jste nepochopil. Chytří se na přelomu 70 a 80 let předháněli v hloubce dna, z původních 60 šli na 80 a někteří i 100 mm. A pak z toho pracně dolovali divočinu. Protože divočinu stavěly šikmo, nepropadávala měl a hlavně zjara museli měnit celé dno, protože to na včelnici nešlo vydolovat. Pak musel mít tolik náhradních den, kolik se udělalo za den včelstev. Horší bylo, že v noci to čistili, protože je každého pěkného dne v předjaří škoda a bylo nutné vše stíhat co nejrychleji a tudíž nešlo druhý den čistit dna a tak jich měli 100% navíc, tedy kolik vč tak dvojnásobek den. Tak větší hovadinu si já neumím představit! Autor ještě žije a tak ho nemůžu jmenovat, ale na vymyšlení tak nebetyčných nesmyslů patrně musí být vysoká škola a já jí naštěstí nemám a tudíž umím myslet jako že si umím poradit. A pro mnohé nepochopitelné tvrzení, že považuji za štěstí, že nemám vysokou školu, považuji skutečně za pozitivum, mnoho lidí vystudovalo VŠ na totální blbce.

Tehdy jsem si tedy řekl, že když už má pan autor dna vysoká 100 a rozplýval se ve Včelařství, jak by bylo skvělé mít je vysoká 120 mm, tak já si řek, že proč ne rovnou 150 mm? A proč drahé dno a co když se neosvědčí? Nechci u ničeho a tudíž ani u včel, když to jenom trochu jde, žádné jednoúčelové věci. Tak jsem udělal dno s podmetem 18 mm a na něj běžný NN s plně rozběrným dílem a nikoli atypickým, ale běžnými nízkými rámky. Já žiji v novověku a rozhodně odmítám starověké nerozběrné dílo. Ovšem je doba, že lidé rozumu mdlého se v primitivizmu vidí a snaží se žít jak bosí domorodci v nejzaostalejších částech planety (nebo negramotní sedláci v době života kněze Varré). To rozhodně není a nebude můj případ.

Tady odbočím, že proč podmet 18 a ne rovnou hezky kulatých 20 a nebo ještě hezčích třeba 15, když nízké, tak pořádně. 18 mm jsem si nevymyslel. Je to ta vzdálenost, kterou včely vynechávají mezi koncem plástu a spodní loučkou. Proto pod SL a dnem nic nestaví, nazval jsem to spodní včelí mezerou. Je to přirozenost včely medonosné a Lang má podmet 20 mm, ovšem to může být přepočtem z jejich středověkých měr.

Tak to, Jirko, ještě předělejte, dejte si říct. Skutečně chytrý chlap si dá říct když si něco neuvědomí a vymyslí hloupost. Právě proto si tu píšeme, protože víc hlav víc ví. Až nyní jsem pochopil jak jste psal, že jste uvažoval dono přibít. 

Totiž. Já nevymyslel tu štěrbinu, vymýšlel jsem běžné očkové otvory 25 mm co nejblíž rohu, patrně by byly dva asi 20 mm pod horním okrajem a patrně jeden v čele a druhý v boku nástavku. Tato česna by se dala opatřit běžným očkovým uzávěrem za pár Korun a šlo by je v případě potřeby jedním pohybem úplně uzavřít. Plocha jednoho je 4,5 cm2 a nahaté úly Toma4 mají jediné česno 6 x 1,5 cm = 9 cm2. Rovnou by se dala udělat ta česna tři, kdyby se ukázalo, že je v nich tlačenice. Nahatá vč měla k dispozici jen dva prostory 39x24x11 - jedno plodiště + jeden medník a tudíž to ani na vrcholu nebyla nijak silná včelstva a tudíž bohatě stačilo česno o ploše 9 cm2. Je ale chytré si uvědomit, že Blaník má mnohem silnější včelstva. Já šel v úvaze dokonce na 4 díry - dvě a dvě, vyvrtané je to hned a uzávěr stojí asi 12 Kč (možná už 15) a to bych ekonomicky asi přežil. Pravda, já uvažoval horní česno jen u vysokých nástavků kde je v Blaníku dělničí plod. Vůbec nevím, zda u česna Šturmova a nebo dokonce u horního česna ve VN by fungoval TL tak, jak já potřebuju aby fungoval. Nejsem si tím úplně jistý. Vlastně to je hlavní a asi jediný důvod proč jsem HČ ještě nevyzkoušel.

Taky nuta pro ouška hluboká 12 je pro mě málo. Tak je dle staré ČSN, kdy mělo mít ouško 5 mm a VM 6 mm a 1 mm tam byl jako vůle kvůli propolisu, kterým nuty zalepují. Ale ouško 5 mm rychle uhnije, kor u lípy (vejmutovka je ještě horší a nejhorší je osika). Tak jsem šel až na 7 mm a celou HL jsem snížil na 9 mm z normovaných 12. Bohatě to stačí. Jde mi o ušetření jedné operace při vlastní výrobě přířezů s osazením ouška. V té souvislosti připomenu, že nástavky byly původně pro rámek vysoký 14,4 a byly tedy vysoké 15 cm, VN rovných 30 cm, protože předkové měli VM mezi nástavky 6 mm. Když jsem přešel na 15 cm rámek, vše jsem zvyšoval o 6 mm. Jenže propolis, nepřesnosti, kroucení dřeva a tak se ukázalo, že je lepší dělat nové nástavky místo 15,6 15,7 a pak jsem dokonce přešel na 15,8.

Uvažuji o ztluštění ouška na 8 mm a tlouška HL bude též 8 a tudíž odpadne osazování oušek úplně a současně se zesílí ouško, protože co s rámkem, kterému upadlo ouško? A pokusy jsem zjistil, že i pouhých 8 mm tloušky celé HL pro rámek dlouhý 39 bohatě stačí a HL se vahou nepronáší ani u vysokých rámků 30. Každý porovnej moje zjištění, pokusy a praxi s nesmyslnou HL Langstrothu, která je v originále vysoká 24 mm. Ten ale kvůli větší délce by nemhol mít jen 8 mm, ale myslím, že by stačilo 12 mm bohatě. A 12 mm u 10 rámků dělá 12 cm díla, pro mě rozhodující!!! Ale to jsem se dostal už moc daleko, jen se snažím porovnávat a ukázat jak já uvažuju, jak se snažím vycházet ze zkušeností předků a i zkušeností zahraničních a vyloupnout ze všeho optimum.

------------------------------------

Hloubavější pozorní čtenáři si asi všimli zdánlivého rozporu v mých tvrzeních o úlech mých rodičů. Byly to univerzály. Jenže táta byl přemýšlivý člověk a tak zkonstruoval a už se nedozvím, zda to někde okoukal nebo vymyslel, plně nástavkové úly bez jakýchkoli okýnek. Byly na 11 rámků vysokých 30 a k nim byly běžné polonástavky, univerzály měly NN z masivu o síle 30 mm a vnitřek byl tehdy normalizovaných 402 x 402, což je nyní zvětšeno na 405 x 405 což je lepší. Podotýkám, že první zmínka o nástavkovém úle je v naší odborné literatuře od Brennera z roku 1969, táta ale úly z hobry - horní a dolní dřevěný rám obitý sendvičově hobrou a mezi deskami hobry 40 mm kombajnové slámy a rohy z vnějšku zpevněné (a začištěné) naohýbanými vingly 35 x 35 mm z pozinku 0,56 mm. Dna byla jednoduchá, nezateplená (proboha na co) s podmetem, světe div se, 18 mm. Jen tátova dna nebyla zezadu přítupná, to je jediné, co se jim dalo vytknout. Úly ale táta vyrobil někdy kolem roku 1955, možná v roce 1957 a polomedníky (posledních 6 ks) od nich mám dodnes, fungují a slouží a měl je ode mě Tom4 než mu je rozebrali datlové. Odvezl jsem je, opravil a slouží dál. Tak proto píšu o VN a NN z mého dětství, protože moje rodiče a parta včelařských přátel kolem nich byli na svou dobu nesmírně moderní a pokrokoví včelaři, jaké dnes, bohužel, nevidím. Dokonce si troufám tvrdit, že včelaři mého dětství v okolí mého bydliště byli mnohem modernější, než je většina Adamitů dnes. Ti zamrzli v roce 1920 a skoro zuřivě se někteří z nich drželi nevysouvacích zadováků až do konce 80 let a někteří zvlášť jednoduší i déle. Ti, kdo mají Adamce sice už nástavkové, ale uvažují pořád jako v roce 1940 mají a budou mít nekonečné problémy a nevidím světlo na konci tunelu. Adamec je v jedenadvacátém století diagnoza! Mimochodem Lang 1/1  se stejně vysokými medníky je přesně to samé co Adamec. Nástavewk se liší o jediný dm2. Kdo tedy vyměnil Adamce za L 1/1, no, jak takového nazvat?

Klíčenku jsem nepochopil, asi je to nějaký posměch. Pamatuji z dětství a mládí za komančů, kdy se běžně nedala koupit ani pšenice pro drůbež, že lidi kupovali kojícím samicím ovesné vločky pro lidský konzum. 

Spíš než klíčenku bych uvítal vysvětlení, proč vločky a ne obyčejný pluchatý oves. To bylo totiž jádrem sdělení, které však někteří neumí poznat.

Máte, i acher, samosebou pravdu, vůbec mi nedošlo, že sem píší i chovatelé mazlíků. Pak se to neřeší, jistě. Já vždy choval králíky na maso, nezajímaly mě výstavy ani čistokrevní králíci. Vše řeším tudíž pouze prismatem mého pohledu na chov králíků. Už je asi 10 let nemám.

Abych vám tu byl něčím užitečný, prozradím vám osvědčený prostředek. Je to bylina a je zadarmo, jen za trošičku práce. Už jsem to tu někde před lety psal. Jde o pelyněk černobýl. Když kvete, najde se někde na rumišti, nebo okraji pole a nebo jiné, obyčejně zanedbané jalové ploše. Nastříhá se zahradnickými nůžkami u země, někdy to jsou i přes metr vysoké “klacky”. Svážou se asi po 10-15 ks asi 10 cm od dolního konce stvolu a zavěsí na půdě (nebo jinde ve stínu, ale na větru) na šňůru a nechají se tam. Uschnou a čekají na použití.

Jednou i dvakrát týdně se dá na každého králíka asi 15 cm toho uschlého klacku, lépe s květy a lupínky, ale není to podmínka. Ujištuji všechny, že jak to dáte do kotce, králíci vyplivnou co mají v hubě a vrhnou se na černobýl. Předávkování nehrozí, sežerou jenom tolik, kolik potřebují.

Co je neuvěřitelné je, že funguje i odumřelý černobýl i teď. Jakmile budete mít podezření, že by mohl nastat problém, najděte loňské mrtvé klacky černobýlu někde v přírodě a dejte to králíkům. Budou vám vděční a budou zdraví.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pelyn%C4%9Bk_%C4%8Dernob%C3%BDl

Existuje nahatý oves. Kilo se dá koupit tak za 10 -15 Kč přímo u zemědělce (ne v eshopu či obchodě), vločky vyjdou neskutečně dráž. A rozdíl je v tom, že to zrní proženou strojem, mačkačem, kde jsou dva válce a dá se nastavit jejich vzájemná vzdálenost. Pak to může dělat vločky hodně tenké, ale také jen narušit zrno mírným zmačknutím. Za to a za zabalení po půl kile zaplatíte neskutečnou raketu!

Ovšem. Mnohem lacinější je oves pluchatý. Králík běžně stráví vlákninu, naopak jí NUTNĚ k životu potřebuje a tak je pluchatý oves pro králíka hyper obilnina. Když vy dáte oves nahatý = pomačkaný = vločky, o to víc musí králík sežrat trávy, slámy a nebo ligninu (dřeva).

Kdysi se daly koupit i lacinější ovesné vločky krmné. 

V neposlední řadě je neetické a nehumánní krmit zvířata potravinou pro lidi. Je to stejně hnusné, jako topit v kotli obilím jen proto, že je obilí lacinější než uhlí nebo pelety. Ovšem mám za to, že takhle umí uvažovat málokdo. Já bych ovesné vločky určené pro lidský konzum zvířatům nedával. Já ne. Jinde se tu píše o plýtvání potravinami. Podle mě je krmení vloček vyroberných a kvalitou odpovídající potravině pro lidi nehorázným plýtváním potravinami.

Čekám, že mi tu zase někdo napíše abych sem nelezl, když mám špatné názory. Nezměním se, protože mám ne 100, ale ticíciprocentní pravdu. Nejde o to, že na vločky v kvalitě pro lidský konzum někdo má a že se to smí. Jde o to, že někteří lidé nesprávné věci nedělají, i když je to legální a dělat by je mohli. Jen v tom je v lidech ohromný rozdíl a já pokládám za životní štěstí, že mám čím si tyhle věci uvědomovat.

Je to tak těžké uhádnout? Kdo nás buzeruje nesmysly? Která říše složená z nevolených, tupých, královsky placených úředníků vymýšlí hyperkraviny, nařízení, omezení, regulace.

Po dlouhé době jsem se podíval sem. Před nějakým časem mi bylo naznačeno, abych sem nelezl když mám jiné názory než většina. Nějak mi to nedá.

Pročetl jsem to tady, acher je nejblíž. Ale, mlékem ještě nikdo nikdy ŽÍZEŇ neuhasil a neuhasí jí ani králík. Proto MUSÍ mít pořád k dispozici čistou pitnou vodu. O tomto prazákladu tady nepadlo ani slovo! Žízeň, ustavičná a neuhasitelná působí nekonečný stres, zkuste si to představit sami na sobě.

Tak vážení kolegové a kolegyně. Tady vidíte chlapa, který si umí poradit!!! 

Prostě jste mě nadchnul, podobně jako Roman a pozor, neznám nikoho houževnatějšího než je Martin.

Na Šturmově česnu je jedna věc strašně blbá, že jsem to nevynalezl já! Origoš má vadu, že je naprostředku. Ovšem Jirkovo řešení přes roh je doslova bomba! Jen prosím přesné rozměry. A povšimněte si, jak je česno udělané velké s možností ho zmenšit. Prostě bomba!!! Jste stejně dobrý jako Roman, děkuju.

Jde jen o to, jak se bude dole hromadit bordel. Bude to řešitelné a praxe ukáže, zda budou nějaké benefity. Dá se to snadno zaslepit a vrátit se ke klasickému dnu, když se to neosvědčí. Věřím, že to včely dole zalepí propolisem do vzduchotěsnosti a že se pod česnem bude hromadit CO2 a že to pak bude sloužit jako ozdravný sklípek, o kterém spoustu materiálu vyhledal Martin. Taky se dá říct, že já jen kecám a doteď jsem nebyl štont to zrealizovat. 

Jak stárnu, často už nemůžu fyzicky a pak přijde psychika, nechce se mi nic, ustavičně narážím na svoje limity (nechci si udělat pohodlí, mohl bych, nechci). Vy tři + drvodělka mi ale někdy něčím nalijete čerstvou krev do žil. A taky Goro, věčný oponent, tichý introvert Tom4 a kupodivu se začal zapojovat i M.S. a někteří další. To je super, děkuju všem.

Asi jste spletl dvě věci. Patrně máte na mysli, jiný můj názor a to, že kdo by chtěl chovat včely, musel by projít kurzem a složit zkoušku stejně, jako je to u sportovních rybářů. Na tom trvám, spousta mamlasů by se včelami vůbec nezačala. To je jedna rovina a tady lze diskutovat a mít různé názory.

Pak tu jsou ale tak zvaní učitelé včelařství, jsou certifikovaní a mají status učitel včelařství a na základě toho smějí například dělat odborné přednášky. Berou za to peníze a tudíž by měli prokazovat, že opravdu něco umí, stejně, jako ti řidiči, když chtějí brát peníze za řízení vozidla, musí chodit na přezkoušení. Protože se dopravní situace mění a tudíž i předpisy. Zrovna tak je včelařství živá věda, neustáloe se posouvá kupředu a není možné, aby někdo přednášel bludy jako ze 70 let 20 století. Já zažil člověka, který je dokonce učitelem v Nasavrkách a vykládá na přednáškách - viděl jsem jednu - takové nesmysly, že je pro mě děsivé, že tento pán učí nové včelaře.

Taky mě překvapilo, že někdo přednáší o používání Amitrazu před snůškou, klidně i jen dva týdny před ní. Na jedné straně mě řadového včelaře nutí státní veterina k nějakým činnostem, buzeruje mě a současně někdo smí přednášet takové věci? Tak co se vlastně smí a co nesmí?

Tím bych uzavřel můj názor na povinné přezkušování učitelů včelařství. 

-------------------------------------

Další blud z přednášky:

Nikdo se neptal, ale pán si dal sám sobě otázku či zadání a pak si opověděl. Mluvil o tom, že včelaři tvrdí, že roj odnesl všechen med a tak proto z odrojence nejde nic vytočit. To je pravda, tedy to, že hloupí včelaři toto říkají. Pan přednášející ale nevysvětlil, kam  se poděje med z odrojeného včelstva a sám začal mluvit o tom, kolik může roj odnést zásob. No a to se mi protáčely panenky. Připomínám, že pán o sobě říkal, že je technik a co nejde spočítat, změřit, zvážit, tomu on prý nevěří a tím se nezabývá. Opět doporučuji zhluboka dýchat.

Roj prý váží asi 4 kila a má tudíž asi 40.000 včel. Teď ohromil váhou v miligramech - v tom má Petros pravdu, na takhle debilní otázku, kolik miligramů medu se vejde jedné včele do volátka bych fakt odpověď nevěděl. Možná uvedl údaj pravdivý, možná ne, nikdo normální nepočítá váhu obsahu medného volátka jedné včely. A pan přednášející pokračoval, že 40.000 včel, když váží ty 4 kilogramy a opakuju, že roj, když váží 4 kila, že podle toho, co včely pojmou do svých volátek, nese nanejvýš 2 kilogramy medu. Pán je inženýr, patrně assi chyběl ve třetí třídě základky, protože jak jinak by se mohl tak seknout? 4 kilový roj je 40.000 včel, kolik celkově váží roj (skutečně je asi 10.000 včel jeden kilogram), když má ve svých volátkách nasáté 2 kila medu, musel by vážit 6 kilo ne?

Je mi 69 let, ale roj o váze 6 kilo jsem jakživ neviděl, pěkný roj má tak 3 - 3 a půl kila, když je vyrojený pár hodin, má v sobě asi kilo zásob a tak je to asi 20.000 včel, maximálně 25.000 včel. Na druhou stranu mě nikdy za celý život nenapdlo roj zvážit, vše, co o rojích vím mám od předků, známých a z odborné literatury. Budu rád když mě někdo vyvede z mého omylu abych neumřel hloupý. Možná, že roje ze 40.000 včel s nasátými 2 kily zásob, vážící 6 kilo jsou běžné, jen já jsem úplně blbej. Taky se pan přednášející mohl jen lidsky splést a zapomenout přičíst ke 4 kilům včel ty dvě kila medu, ono není jednoduché mluvit z hlavy a vyřčené nejde opravit jako když po sobě čteme vlastní text a opravujeme jej před odelsáním.

-----------------------------

Další blud.

Předtím tvrdil, že pěkné vč při teplotách pod +9, kdy je vč semknuté v chumáči, musí prý být nahusto ve všech ulkičkách. Upozornil jsem ho, že včela medonosná nikdy neobsedá víc jak 8 uliček, tudíž pouze 9 rámků, přičemž krajních se chumáč dotýká jen na jedné straně. Vrtěl hlavou a očividně to slyšel poprvé, nesouhlasil. Pro začátečníky. Pokud by vč bylo silnější (zimní chumáč) víc než asi 10.000 včel, pak se chumáč protáhne na výšku do tvaru jakési hrušky, ale nikdy prostě nebude mít půdorysně víc než 300 - 310 mm. Mimochodem, tady vzal Brenner ve své teorii těch 30 centimetrů svojí míry.

Tady odbočím. Velmi často se setkávám s tím, že i zkušení včelaři žasnou a bojí se, že je něco špatně, když kolem vánoc vidí včely nalepené na stropní igelit (folii) a to i tehdy, když je nad VN ještě KK 15. Myslí si, že jsou hladové, že už spotřebovaly zásoby a že je nutné něco udělat, dokrmit a podobně. No a to je to, co se takto polopatě v žádné odborné literatuře nejde dočíst, tak to vysvětluji já tady a teď. To jsme prostě zazimovali velmi pěkné silné vč, které není v chumáči tvaru koule průměru 30 cm, ale protože je včel víc než asi 10-12.000, tak chumáč má tvar hrušky a proto se dotýká stropu.

Další hlod byl, že pán tvrdil, že přezimující včelstvo má asi 30 - 45.000 jedinců. To prostě v podmínkách ČR není možné. Toho by byla MOŽNÁ schopná Ligustica, ale ve středoevropských podmínkách to ani u ní nebude možné.

---------------------------

Já bych chtěl od přednášejícího takovéto informace, něco, co nevím a co se nedá najít v knihách. Také jde o schopnost mluvit bez šumlování, zřetelně vyslovovat, já pánovi na asi 6, možná max 8 metrů rozuměl polovinu věcí. To přednáška například Dr. Peroutky, nebo Ing. Titěry, i třeba Ing. Texla (Petra), to je doslova požitek. Skvělé byly přednášky Ing. Smělého, skvělý byl včelař Nerad a mnozí další, nikdy jsem neměl problém rozumět. Toto bylo poprvé, kdy jsem zažil, že přednášející nejen, že nebyl rétor, nebylo mu rozumět. A navíc vykládal věci, se kterými jsem nemohl souhlasit.

Další porce včelařských bludů od pana přednášejícího. 

A zejména začátečníkům, a nejenom jim, doporučuji tentokrát dočíst dokonce a pochopit, CELÝ NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK. Obsahuje stěžejní a nikde nepublikované vysvětlení toho, jak také funguje a šíří se mor včelího plodu (a i jiné včelí nemoci).

Včelstva množí pan přednášející pouze pomocí rojů, neuznává umělý chov matek ani tvorbu oddělků, vše musí být přirozené. Včelstva nechá vyrojit a chytá roje. Ovšem ne do rojáku, protože by se prý matka mohla zranit o plechový trychtýř = smyk a nebo o dno dřevěného rojáku. Pan přednášející chytá roje do velkého igelitového pytle na odpad s jakýmsi plastovým deklem s uzávěrem na půlzávit. Pytel má prý jemnou perforaci a je běžně k sehnání. Netuším oč jde, vždy jsem to viděl z nedírkované folie. 

Ale o to nejde. Velmi pozoruhodné je, a já ještě v životě neslyšel, že by mohl existovat včelař po 35 letech včelaření, že by do rojáku sklepával roj pomocí smyku.

Další perla je, že roj ihned bez věznění, ihned sklepne na HL otevřeného úlu a dá mu HNED dvě okurkové lahve hustého, pán zdůraznil hustého cukerného roztoku 3:2. Jedná se tedy o 7,6 litru hustého cukerného roztoku.

Začátečníci. Toto je kolosální nesmysl a většina takto usazených rojů opět odletí. Sice je potřeba dát roji jednu souši, aby matka mohla “ihned” začít klást, ale v té souši nesmí být ani deko zásob, jinak se téměř vždy roj napije a letí dál. Ale i kdyby roj po nasátí neodletěl, to by bylo to nejmenší! Viz dále.

Ale je tu jiná věc, mnohem důležitější, která na přednášce nezazněla, což je podle mě trestuhodné. Protože to ze žádné odborné literatury neznám, sdělím to podstatné já. 

Roj se musí věznit, nejméně jeden den, lépe dva, mělo by to být tmavé a chladné místo bez hluku, nejlépe sklep. Roj má včely nasáté potravou a věznění je nutné kvůli ozdravění. Pokud nevidíme roj vyletět, nikdy není jistota, že je náš a skoro nikdy náš není, i když si sedne poblíž našich úlů. Cizí roje to tak dělají, že přiletí a usednou na strom poblíž svojí konkurence. Všechna mě známá odborná doporučení jasně a nekompromisně říkají, že nesmíme sbírat roje neznámého původu kvůli včelím nemocem, ale nikdy to odborníci nevysvětlují. Vysvětlím to tedy já.

Pokud by bylo původní vč zamořené sporami moru včelího plodu, včely samy se nemůžou nakazit, jen plod a ten v roji není. Ale roj si nese jídlo na 3 dny. Ovšem vždy je v přírodě nějaká snůška a není jisté a příroda nefunguje tak, že včely stráví nejdřív ty zásoby, co mají nasáté v sobě. Mohlo by se stát, že je nestráví úplně, protože žijí z momentálního přínosu (nebo okamžitého pokrmení tupým včelařem). Přesněji, co mají v sobě neustále ředí přínosem z venku. Jestli roj aspoň 1 den vězníme, spotřebuje část zásob, které mají včely v sobě a případné spory moru se ocitnou ve výkalovém vaku jednostlivých včel. Když jej pak usadíme, než včely opraví a vyleští buňky jediné souše (stačí půlka), uplyne několik hodin, možná den. Pak matka položí první vajíčka a larvy se z nich vylíhnou po dalších 3 dnech. Pak je už tím méně pravděpodobné, že by ve včelách ještě byly zbytky zásob kontaminovaných zárodky moru včelího plodu a tudíž se vězněním prodlužuje ozdravná pauza. Při věznění 2 dny na nejméně 5 dnů, kdy je roj bez plodu. Jak je známo, aby propukla klinika, je nutná vysoká koncentrace zárodků a při zátěži malé se s morem larvy plodu vypořádají samy. A právě čím delší je doba v roji bez larválního stadia plodu, tím vyšší je šance na přirozené ozdravění.

Hloubavější čtenář by mohl jistě namítnout, že případné spory moru včelího plodu jsou ve výkalech včel. Ovšem včely kálí, kromě prvního jarního pročišťovacího proletu, vždy daleko od úlu a tudíž dojde k tak obrovskému rozptylu případných spor moru, že nic nehrozí.

Je faktem, že moru přibývá a že za posmívaných komančů ho bylo méně. Nedivím se, když tak zvaní vědci a přednášející učitelé včelařství nabádají začátečníky k takovým bludům, jaké jsem vyslechl (a přetrpěl) včera já. Státní veterina nás buzeruje 3x víc vyšetřeními na mor včelího pélodu, to proto, aby se napakovala poplatky za ty rozbory a jediná konkurence už zdražuje též. A současně stát umožní přednášet včelařský obor lidem, kteří nejen, že včelařit neumí, to by byl jejich problém, i když ne tak docela, ovlivňují včely i svědomitých a včelařsky vzdělaných včelařů. Horší je to, že díky takovýmto učitelům včelařství pak zamoření morem (a jinými nemocemi včel) neklesá. Také mě napadá, že když profesionální šofér chce dělat PROFESIONÁLNÍHO řidiče, tak musí každý rok na přezkoušení, jestli by se neměl stejný princip zavést i u učitelů včelařství.

-----------------------------

K pokrmování usazeného roje. Opakuji, nejméně 24 hodin po usazení se roj krmit nesmí. Pak je potřeba ho krmit jedině v případě, že venku prší a včely nemůžou ven a nebo není VŮBEC ŽÁDNÁ snůška. Připouštím, že to nemusí začátečník poznat. Zásobní rámky se roji nedávají nikdy, ani po několika dnech po usazení.

Aby roj postavil celé plodiště, musí mít dostatek snůšky. Jestli snůška není a nebo včely nemohou ven a musíme roj pokrmit, pak jen malými dávkami (asi 1-1,5 l denně a jen po nezbytnou dobu) ŘÍDKÉHO roztoku, který simuluje snůšku, protože žádný nektar ani medovice nikdy není sbírána včelami v tak husté koncentraci jako je cukerný roztok 3:2. To je nepřirozený lidský blud z neznalosti a velmi podrobně jsem na toto téma pojednal ve svých jiných pracech. Jednou ze základních podmínek úspěchu provozní metody Blaník je krmení pouze roztokem 1:1 a to ne jen u roje, ale naprosto vždy, tedy i při doplňování zásob na zimu.

Děkuju vám, je prý skvělý herec, ale jenom herec. A pravdu? Divím se, že ho tam Trumpovci vůbec pustili v mikině a teplákách, nedivím se, že byli vytočení jen toho šaška uviděli a když pak otevřel hubu, došla trpělivost. U nás se říká, že to by pochopil i blbej, že někam a k některým příležitostem nemůže slušnej člověk přijít oblečený jak na čundr. Ani na pobyčejný ples nepřijde slušný chlap bez obleku. Dává tím najevo, že si váží ostatních účastníků mimořádné společenské akce a že mu stáli za to se slušně obléci. 

A ten obrázek, pane Goro, tak já věc nevidím. Takhle by se Rusové navenek nikdy nechovali, i kdyby měli USA na lopatě. 

Děkuji, vzpomínám si na tu debatu. Někdo mi tvrdil, že tím polévají vlnité kartony a dávají do úlů právě Maďaři. Už prý z kleštíka tehdy zoufalí.