»
Odpověď na příspěvek uživatele
Martin83 z 22.02.2025, 07:59:59
Vcelku to chápu, ale tím pádem dám přední KR pryč a místo něho bude už několikrát zakladený černý R na vyřazení. Ano, bude. Dokonce v základní teorii tvrdím, že je přední krycí rámek nedotknutelný. Ovšem je nutné vědět, že tohle je zachraňování včelstva ve stadiu úhynu hladem a pak jde vše stranou. Povšimněte si, že radím mít rámek s medem pro jistotu pro tento případ a samosebou si nebudu od léta nechávat nějaký černý. Ale je tu problém uchování před zavíječem a tak to nejspíš bude nějaký starý rámek zezadu. Tohle je další důvod netrpět staré hnusné rámky.
Nebude to vadit a jak pak ho zase dostanu z hnízda pryč a odkud seženu žemlovou souši? Během sezony přijde chvíle, kdy na jeho pozici dáte rámek s plodem a tento, plod v předním krycím nebude, dáte na poslední pozici, tedy nejdál od česna. Tam ho dáte třeba ve chvíli, kdy likvidujete vysoký SR, kdy je plodiště plné. Ovšem tehdy se stane to, že je poslední rámek SR, když místo něj dáte na poslední pozici M, asi jí nepostaví a když, nezakladou. Tak tady je ta chvíle, prostě vysoký trubčák zlikvidujete, na jeho místo M, ale vyndáte přední černý ze zimní záchranné akce, celý blok posunete kupředu a černý rámek zepředu je na konci. Možná taky skončí v oddělku, když ho budete dělat. To v tom rámku asi už bude dost pylu a letošní zásoby a odd má dostat jak pyl tak raději medové zásoby. A tím oddělkem jste se zbavil černého rámku. No a kde vzít jinou žemlovou souši? Když jí z počátku nemáte, holt o rok prodloužíte životnost nějaké staré souši a nebo risknete M. Ale, konkrétně vy, jak čtu, že uvažujete, tak jste to konečně začal Martine chápat a docházejí vám rozpory teorie a praxe. Ano, teorie je vždy u všeho popis ideálního stavu, praxe ale snad nikdy není soubor pouze ideálních věcí.
Dále by mě zajímalo toto: dejme tomu včely nebudou mít ještě po proletu budu chtít do nich vlézt a zkontrolovat stav zásob vpředu u česna nezačnou vylétavat a kálet všude možně? Nemyslím a vůbec nechápu co se vám to stalo. Mám ale dojem, že jste včelařil ve chvíli, kdy nebylo potřebných 12+ a byla zima a včely neměly odvahu a sílu se proletět. Jinak nechápu co popisujete, neznám to, nanejvýš kaňku sem tam od ojedinělé včely, ale masivní posrání čtu asi prvně.
Jednou se mi stalo🙂 při komorování, že jsem byl celý pos..ný od včel😀mundůr pak skoro nešel doprat o to nic, ale spíš mám obavy z májovky. O májovce nic nevím a asi bych jí ani neuměl rozpoznat. Nevyžíval jsem se v nemocech včel, byly mi od dětství (ta témata) odporná a nic o nemocech jsem tudíž nenastudoval. Takže o nemocech včel si se mnou nepokecáte.
Ale, jednou jsem zažil, že se po střechách úlů svíjely včely a obtížně se zbavovaly tuhých válečků výkalů (asi jako drobnější zrnka kmínu jenže rovná). Máma to nazvala májovkou a tvrdila, že se to stane když přemrznou rozkvetlé květy, tak je to prý následek toho přemrzlého pylu. Moc jsem tomu nevěřil, protože mráz v době kvetení jsem zažil skoro každý rok a tu “zácpu”, která ale neměla žádný negativní vliv na nic a trvala jediné odpoledne, jsem už od té doby nikdy neviděl.
---------------------------------
V této souvislosti ještě přidám. Někdy se stane, že vč samo v podletí zakládá zimní hnízdo o 1-2 rámky dál od česna. To je pak super pro výš popsaný předjarní problém, který u takového vč nenstane. Někdy tomu můžeme pomoci i my předřazením zásobáku mezi plod a přední KR už před zimou. Ten pak bude na konci února suchý, jen ho vyhodíme a posuneme an blok vše o jednu pozici dopředu. Já se v konci února snažím jen zjistit normální plod. Jak ho odzadu uvidím, víc už vč nenimrám, snažím se dělat rychle a dlouho vč nerušit a neodvětrávat mu teplo.