Příspěvky uživatele

Já vám rozumím dobře. Jen jsem ale chtěl upozornit, že je to sice bohulibé a hezké, ale bezvýznamné a aby se to tudíž obecně nepřeceňovalo. Toto moje upozornění ignorujete a vedete si svou. OK, jak myslíte a ve jiné rovině, než jsem měl na mysli já, máte jistě pravdu.

U mě jste byl a víte, že i já (pošetile a bezvýznamně) vysazuji kolem sebe kde co. Ale rozhodně to nepřeceňuji. 

Jetě myšlenku rozvedu. Kdo má včely na zahradě, je to jasné. Kdo ale hledá stanoviště, ten bude tisíckrát úspěšnější a jeho včelám bude mnohem více svědčit, když si vybere stanoviště, kde příroda sama nabízí přirozené, co NEJPESTŘEJŠÍ zdroje, než se je snažit nějak ovlivnit. A takových míst je pořád dostatek. Jen je to pro včelaře méně pohodlné.

Nemám sílu se dohadovat s někým, kdo oplývá kritickým myšlením a současně neumí rozpoznávat na první pohled jádro sdělení a ani základní pojmosloví. 

Dokonale jste odvedli řeč úplně jinam. Že jeden druh růží včelám poskytuje pyl nic neznamená. Ale zase to bylo stručné a nemusí se o tom přemýšlet, nad vším, co píšu já se holt přemýšlet musí. Mrzuté, chápu.

Předkové k tomu vymysleli bonmot: “Výjimka potvrzuje pravidlo”. Navíc jsem zvolil růžovité POUZE jako příklad abych objasnil, že jetel a jetelovina je rozdíl. Dost mě mrzí takovéto odbíhání od tématu.

Na druhou stranu, pozoruhodné je, co tvrdí Goro a mě s tím ROZHODNĚ protivný nebo únavný není! Ale taky je to, bohužel od tématu. Jádro sdělení - a s tím má čím dál víc lidí zjevný problém, je, že je jetel a jetelovina rozdíl, jako je rozdíl mezi růžovitými.

Po mezích tu jsou šípky a vidím na nich včely sbírat pyl. Patrně nic lepšího v tu dobu není. Hodně pylu mají i janovce, ale na těch jsem roky včelu neviděl. U nás se hodně rozmohly ostružiny. Ty na “kliku” nedávají nikdy nic, ale dávají celé léto pyl a a si i nektar. A tak dále.

Jádro sdělení, to hlavní, bylo, že je nutné nepřeceňovat co kdo sází a seje na nepatrných, tedy z hlediska včel naprosto marginálních plochách. Mám za to, že je lepší si iluze nedělat.

Ano, souhlasím, monitoring je v ČR povinný, není však povinné jak je prováděn. Nebo snad ano?

A ke kolegovi Šturmovi, už bych se o něm nezmiňoval, kdybyste vy pochopil, co jsem se snažil sdělit. Mě je jedno jak kdokoli monitoruje. U Šturmy mě "pobavilo" - velmi, ale velmi eufemisticky řečeno, že lituje monitoringem zabité včely (a proto monitoruje tak, že je jen přiotráví a nezahynou hned, ale nikdo neví, zda je to trvale nepoškodí) a současně nelituje tisíce rozdrcených včel doslova voskem a propolisem zasranými horními a dolními loučkami. Na jeho videu jsou vidět můstky nejméně 4 mm vysoké a stejně silné na dolních loučkách horního nástavku. A včelí mezera je 6-8 mm a i kdyby 10, stejně by zbývaly jen 2 mm a to zničí všechny včely, které budou v okamžiku sestavení nástavků na horních a spodních loučkách. Co jste na tom pane Goro nepochopil?

Já se jen strefuji do idiocie o potřebnosti prostavování pater nízkonástavkových úlů. Spoustě včelařů tahle kolosální prasečina nijak nevadí a oni se dokoce tváří, že je to pro včelstva dobré. Přitom jsem vysvětlil, že tuhle hloupost postulovali lidé, kteří asi sami ani nevčelařili a netušili, že jakékoli prostavování pater není potřeba a že to zimní chumáč bez problému přejde!!!! A i u velmi slabých oddělků. Tak proč to tam trpět a riskovat drcení včel a úplně ignorovat největší vynález ve včelařstí, kterým je včelí mezera? Langstrothů a NN systémů plné huby a současně ignorovat Langstrothův největší vynález vyžaduje spešl myšlení. Já jím, NAŠTĚSTÍ nedisponuji.

Žasnu, že vám někdo pod vaší domněnku dá ještě souhlasný palec. Svatá prostoto. Vy vážně neumíte sám (nebo sama) od sebe chápat rozdíl mezi kulturním jetelem jednoho určitého druhu a divokými přírodními “jetelovinami” luk a pastvin? Pak je těžké vám a podobným cokoli vysvětlit. Přesto se pokusím pomoci vám dohnat učivo ze základní školy.

Tak polopatě. Jabloň je velmi nektarodárná rostlina, která se za určitých podmínek vyrovná řepce a nebo je jen o pár % horší. Jabloň patří do růžovitých. Růže, logicky růžovitá rostlina, nektar nemá vůbec a nebo jen nepatrné množství a snad jen některé druhy, včelám poskytuje nemnoho pylu (ušlechtilé skoro vůbec). A podobně je to s jetelem setým a jetelovinami. Také louky se nepěstují kvůli kvítí, ale kvůli zelené hmotě. Proč jsou i jalové jeteloviny v lučních porostech zemědělci likvidovány jsem vysvětlil snad srozumitelně. Navíc se louky obyčejně sklízejí v době květu a to je další důvod malé produkce nektaru lučních jetelovin.

Není hanba něco nevědět. Nejhorší ale je, když lidé podobně nevzdělaní a dokonce i bez selského rozumu vládnou většině (smějí k volbám) a vnucují zelený úděl a jiné zhovadilosti. Pak je to obecná tragédie, ve které právě žijeme. Přibývá nevzdělaných a dokonale hloupých (bez selského rozumu = přirozené inteligence) lidí a ti svojí volbou nesmyslů ničí život nejen sobě (vem je čert), ale i nevinným ostatním, kteří nemají s tupým aktivizmem nic společného.

Angrešt na většině ČR trpěl nějakou chcípavkou. Zkusil bych, ale moc bych si od něj nesliboval, zbohatnout prodejem se nedá. Včelařsky není významný. VŮBEC. Srovnání se třešní je z říše fantazie.

Rybíz je to samé, na druhou stranu na každé zahradě by mělo toto základní bobulové ovoce být, už kvůli dětem na konzum přímo z keře. I pro dospěláky má “zobání” drobného ovoce na zahrádce veliký význam jak kvůli vitamínům, tak hlavně relaxu, který zahrádka poskytuje, což je asi ještě důležitější.

Pozoruhodné jsou kytičky, jak je ukazuje Tap. Třeba město Zruč nad Sázavou má mnoho záhonů, i stovky metrů dlouhých - kolem cyklostezky třeba, kde jsou kytky mnoha druhů a kvete to tam celé léto. Je to hojně navštěvované hmyzem, i včelami. Jde spíš o pyl a jak pan Goro připomíná pylovou monodietu, tak z tohoto hlediska jsou všechny záhonky s kytkami víc než žádoucí. 

Ovšem nebyl bych to já kdybych neupozornil na realitu (nepliv do kafe). Jde o medonosnost (logicky i pylodárnost) ploch rostlin. Vždy se to uvádí v potenciálu (ne, že to dá vždycky, ale dát může) na jeden hektar. Tak řepka dává po hektaru asi 80 - 120 kilo medu. Jetel bílý asi 180 kg, svazenka údajně i 400 kg (chtěl bych to vidět!!) Louka, ale POUZE pokud je v travním porostu nejméně 60% jetelovin, dává maximálně 10 kilo na hektar. U kytek, třeba těch aster to nevím a těžko to někdo měřil a když, stejně v kapitalizmu “vědcům” nevěřím. Ti by vždy naměřili přesně to, co by si zadavatel zaplatil grantem. Ale stěží bude výkonnost kytičkových záhonů na úrovni řepky. Ale i kdyby to dávalo průměr řepky (nemyslitelná utopie) a tedy 100 kilo na hektar. Jenže!!!! Hektar je 10.000 metrů čtverečních a tak jeden metr čtvereční by dával 100 kg medu : 10.000 m2 = 0,01 kg medu. Jestli si někdo udělá záhonek v celkové ploše například 10 metrů dlouhý a metr široký (nebo součet více záhonků), pak je to 10 metrů čtverečních x 0,01 kg medu = 0,1 kg medu. Pokud má například 5 vč, pak na jedno vč to dá 0,02 kilo NEJDRAŽŠÍHO MEDU NA PLANETĚ ZEMI VČETNĚ ZBYTKU GALAXIE MLÉČNÉ DRÁHY.

Za chytřejší bych já myslel vzít kilo medu za asi 200, navštívit svého jezedáka, pokusit se s ním skamarádit a pokusit se s ním domluvit co a kdy bude sít. Úspěch bude mizivý, ale asi milonkrát lacinější jak na čas, tak na bolavý hřbet. O plané naději si to každý domyslí snad sám.

Přes výše popsanou realitu je zřizování kytičkových záhonků velmi pozitivní a potřebné. Jen se snažím upozornit, že nelze očekávat nějaké zlepšení včelí pastvy a že je třeba nedělat si přehnaná očekávání.

Dnes se téměř všechny louky nesuší, ale senážují. V tomto krmivu jsou jeteloviny nežádoucí, mohly by nadýmat dobytek. Proto jeteloviny v loukách jezevci ničí postřiky a tudíž louka s drtivou převahou jílků, bojínků, lipnic a jiných větrosnubek + jitrocelem a kopretinami je naprosto bezvýznamná. Je mi líto, ale je to tak.

Slíbil jsem odpovědi.

1 - Česno dle Ing. Šturmy nevede do díla, ale do včelí mezery mezi patry. Navíc my už víme, že česno nesmí nikdy být uporostřed. Myslím, že je celek jedno kam přesně ústí čeno, zda mezi Dl a Hl rámků a nebo proti bočním loučkám. Pokud by bylo podobné čsno v podobě úzké štěrbiny,a le vyfrézované asi tak 100 mm nad okrajem všechn VN, pak by posloužilo stejně - má to tak pan Jindra z Roudnice, myslím, že také inženýr. Jenže i Jindra má česno nesmyslně uprostřed. Možná má úzká vodorovná štěrbina nějaký význam, mnou nepochopený a pan inženýr se mi směje a tak se to nedozvíme. Za mě bych to řešil dvěma očky 25 mm s běžnými očkovými uzávěry. Jejich plocha je 9,8 cm2 a měly by dostačovat, je to na destinu stejné jako Šturmovo česno. Není také problém pro jistotu ta očka udělat tři a používat je podle potřeby. V každém případě ale v levém rohu, nebo poblíž něj z pozice za úlem. Zda půjde o SS nebo TS nemůže hrát roli. Mám za to, že pro včelu není problém cokoli “přeskakovat”.

2 - Leták je úplně zbytečný a dokonce naprosto nepřirozený. Drtivě drtivá většina dutin je v kolmo stojících stromech a včely pak přistávají na kolmou plochu. Jsou tak “zvyklé” miliony let vývoje a drsná kůra nebo hladké dřevo mrtvého stromu, ze kterého už kůra opadala jim nijak nemůže vadit, za svůj vývoj se s tím setkali miliardkrát. Já ale u normálních dolních česen letáky dělám a kde nebyly jsem je dodělal. A to kvůli napaječkám, kterých mám ale jen 22 ks. Jsou na 1,6 litru a už se nedají sehnat. Používám je jako krmítka. Jen ta vč vloni dostala nějaký cukr, pro které vyšlo toto krmítko, skrz medníky s tuháčem mi vč cukr nebrala. A to ani 1:1, jen souvisle připomínám, že Blaník nezná jinou koncentraci krmení. Dnes se koupí krmítka - původně napaječky - stejné konstrukce (i barvy a tvaru), ale jen na asi 0,6 litru. To bohatě na vodu stačí, na krmení je to nesmyslně malé. Ale vodu nikdy nepodávám, litr mi braly asi měsíc a to se domnívám, že spíš vysychala než by jí braly.

3 - Větrací otvory ve dně nejsou na nic potřeba, naopak, tvrdím, že to je nesmyslné kurvítko. Bratr si to nadělal, měl ale štěrbinu 40 x 350 mm v zadku dna a zásadně měl jen SS. U zděděných den po něm jsem to zadělal. Přesněji, mám ty otvory zakryté celoročně podložkou. A naopak, když si nastudujete “ozdravný sklípek” - neskutečnou práci v tomto odvedl tady na CHZ Martin, je možné, že naopak CO2 a jiné plyny jsou v těchto “sklípcích” potřebné. Nevíme to, zatím, přesněji, nevím to já.

4 - Mě se osvědčilo vždy, když mám nějakou pochybnost, představit si, jak by to bylo v přírodě. Za prvé, vč se nikdy samo neusadí do úlu, kde by bylo otevřené očko. Prostě tak to nefunguje a už jsme tu, nejen já, vysvětlovali mnohokrát, jak by to v dutině vypadalo. Dokonce nedávno, naposledy to opakuju snad před necelým týdnem, neěkde to tu je. No a když by vylehávaly, v přírodě by asi obalily kmen stromu pod a kolem česna. Popravdě mě to, co vás, vůbec nenapadlo.

Doufám, že jste s odpovědí spokojen, ne-li, směle se ptejte dál. Velice mě těší vaše důvěra v Blaník úl, Blaník provozní metodu a i vaše důvěra ve mě.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/

Mimochodem, za komančů a dávno před ww2 a možná už před ww1 existovala krmítka na skleněnou lahev. Stejný princip a fungovala skvěle. Ovšem nyní se podobná věc dělá z plastu jako že na PETku a to je údajně nepoužitelné (nevyzkoušel jsem, už věřím druhým, že kamna jsou fakt horká), flaška musí být tvrdá. Měkkou lahev stiskne atmosférický tlak a cukerný roztok (hustší než voda) vyteče a tudíž vyteče i voda. Zkusil jsem dát cukerný roztok do plechového “kopýtka” a ihned se stalo co jsem právě popsal.

Mimochodem. Mnohokrát jsem sdělil, že neznám viditelné rabovky, TL je něco jiného a i o ní jsem obšírně pojednal. Snad je to tady, na IF to bylo jistě. Když se stane nehoda a to se občas stane každému, rozlije u včel cukerný roztok, musí IHNED udělat opatření, aby si včely “nelízly” jak říkávala moje maminka. Pak by začal blázinec. Jestli tedy vyleju roztok, ihned ho rozmyji na zemi i na věcech vodou, kterou mám u včel v kanystrech vždy. Pokud je roztoku víc zaházím to místo hlínou a podobně. Nesmím to ale nechat být. Nesmím nikde zapomenout ani na pár minut rámek se zásobami, něco ulempaného, skladkého (zjara většinou nic nevadí, v době krmení v přírodě nic není a vč slídí). Tohle si musí každý než jde do včel promyslet, co udělá, když se stane, i přes všechnu opatrnost, nehoda. Jestli tedy tvrdím, že neznám rabovky tak je to jen tím, že mě od dětství máma cepovala a já nějak automaticky dodržuji nějaký soubor zásad, nad kterými už ani neuvažuju, je to automatické asi jako si taky nerozmýšlíme řazení v autě. Tohle si musí za každou cenu každý začátečník uvědomit, promyslet a sám sebe vycepovat podobně, jako jsem měl já štěstí na maminku, rodiče a jejich přátele obecně.

Pořád jde o mikrovlny, ale tato myšlenka Toma4 je tak zajímavá, že si zaslouží vlastní vlákno. Zkopíruju sem nejprve co mi napsal Tom4 v mailu:

Nápad číslo 5: Tome, už roky si myslím, že drátek v rámku může fungovat jako anténa. Pro rozhlasové vysílání na středních vlnách musela být anténa dlouhá stovky metrů, proto na vysílači Liblice u Českého Brodu byla natažena několikrát nahoru a dolů. Pro pásmo VKV už stačilo několik metrů a pro svět mikrovln to budou centimetry. Jedním z pokusů u mě tedy bude včelstvo na volné stavbě, nebo tedy s proužky mezistěn, jak to dával na fotce Javali. Máte pravdu, zkusit se musí všechno. 

Potíž VS není ani v tom, že si staví kde co chtějí a “ničí” plodové plásty trubčinou. Potíž není ani to, že metoda Blaník vyžaduje naprostou absenci možnosti stavby v medníku proto, aby matka nezaplodovala kromě trubčiny, kterou by vč postavilo v medníku, i dělničinu. Za největší potíž vysokého díla pro plod považuji výztuhu plástu aby se nevylomil při neopatrném náklonu. Prostě s nevyztuženými rámky výšky 30, ale ani 24 nejsem ochotný pracovat absolutně nikdy! To by asi šlo při chovu 2-4 vč, jak je jich víc, už to nejde! Mám to za sebou.

Elektrické zatavování nebylo za mého dětství běžné, dělalo se to nahřátým rádlovacím kolečkem, kterým se proti podložce vyplňující vnitřek rámku vtlačil drátek do M. Nevypadalo to krásně, ale funguje to dokonale. Ovšem drátkování, když neexistovaly ruční el vrtačky a šídlo je jen teorie - je k tomu potřeba značná síla - pro mámu a mě v dětství problém. Máma to řešila tak, že HL měla v “bříšku” nutu pro M, asi 3x3 mm a M byla k loučce přilepená roztaveným voskem. Jde to dobře a velmi rychle. Ovšm M visí a budoucí plást je nesmírně háklivý na vylomení dokud není nejméně 3-4x zaladený, pak ho košilky zpevní. Jenže to ho už my v moderní době vyřazujeme.

Maminka dělala jen následující vyztužení. Do BL zevnitř se 2/5 odspoda natloukly dva tenké delší hřebíčky tak, aby M byla mezi nimi. Včely zakomponovaly hřebíky do plástu a hodně to pomohlo. Něco podobného nyní nabízí nějaký soukromník z plastu, je to stejný princip, jen plastových svorek je na rámku víc kolem dokola. (šlo by jimi M zavěsit?!)

Já udělal pokusy s vodorovnou špejlí síly 5 mm (zpočátku 4 mm) také asi 2/5 od spoda. Funguje to dokonale. Nevýhoda je M v nutě HL. To se pak při vaření celých rámků neosvědčilo, aby se to vyvařilo trvá asi 3-4x déle než vyvaření plástu na hladké HL.

Prože byly špejle dlouhé 50 cm a byly zbytky, npadlo mě dát ve stejné výšce odspoda jen z každé strany jeden zbytek. Dokonale to zakomponovaly do plástu a i jen tato výztuha funguje dokonale. Ovšem pořád je tu nevýhoda nuty v HL.

Další typ jsem vyzkoušel stejné špejle, ale svisle a sice dvě ve třetinách. Opět to funguje dokonale, špejle musí být mimo střed HL, to dá rozum (totéž platí i o vodorovných špejlích). Ovšem pořád je tu stejný problém a tím je uchycení M k HL.

Prostě to nemá zdánlivě řešení. ALE. Předkové měli systém zvláštní HL. Ta měla bříško vyfrézované do klínu a po vložení M do polonuty se přitisknula klínková “špejle”, ve které byly předpřipravené 3-4 hřebíčky a po přimačknutí se hřebíčky přibily. Drží to dokonale i bez zalití voskem. Ale, po vyvaření když “zmizí” plást se musí klínkové hranolky - špejle vyndat aby se vyvařila polonuta. Pracné, blbé, složité na montáž (připevnění M) a složité na výrobu. Tudy moderní cesta nemůže vést!

Vyzkoušel jsem ale polonutu, HL má v řezu tvar písmene velké L, ovšem položené zády nahoru. Tím  vznikne polonuta, musí být kratší ramínko pomyslného elka menší aby bylo o polovinu síly M mimo střed. Pak se do polonuty M vloží, kdy se drží rámek vzhůru nohama a při náklonu lze zalít M v polonutě roztaverným voskem. M drží dokonale a polonuta se vyvaří stejně rychle jako hladká HL.

U všech těchto možností je ale nevýhoda, že se M řežou ve velkovýrobě menší než je světlost rámku a M se vlastně na výšku o asi 3 mm, které jsou v nutě, zkrátí a pak M dole nepřistavují tuplem.

Prosím nesmírně laskavého Romana aby to, co popisuju nakreslil. Já to neumím a on ihned chápe moje popisy hned napoprvé. Děkuju za čtenáře, mě je to jasné, vymyslel jsem to.

Další vyzkoušenou možností je vnitřní (jedna) vložená BL uprostřed. M se svisle rozřízne na dvě půlky a včely staví současně vlastně dvě oddělené M vedle sebe v jednom rámku. Dokonale funkční a vnitřní loučka může být slabší tak i tak, například 4x20. Ovšem pořád je tu potíž jak zavěsit M. Napadne někoho nějaké elegantní řešení?

--------------------------------------

Experimentoval jsem i s volnou stavbou. Všechna uvedená řešení fungují dokonale, nezjistil jsem, že by něco bylo lepší než jiné výše z popsaných řešení. Jen HL musí mít tvar T-loučky, aby odpadl nejen proužek M, ale dokonce i vosková linka. Zde vysvětlím jak na to s pomocí obyčejné cirkulárky a koupených přířezů pro mezerníkové rámky (pleckaté Blaník nezná a odmítá z mnohokrát vysvětlených důvodů) lze snadno, rychle a hlavně relativně bezpečně vyrobit. 

HL rámku dle někdejší ČSN pro rámek Adamcovy míry je vždy bez sebemenší výjimky vysoká 12 m a ouško má vysoké= 6 (dříve za komančů 5) mm. Ovšem loučka vysoká 12 mm je i pro vysokou třicítku nesmyslně tlustá a mám vyzkoušeno, že úplně postačí 9 mm (experimentuji se sílou pouze 7 mm a ouško pak též 7 bez nutnmosti osazení a funguje to!!) a dokonale funguje i jen 8 mm. Proto je bez problému možné z hotových koupených HL udělat T-loučky. Běžná pila (průmer 250-350 mm) má šířku 3,2 mm a protože vždy nepatrně hází tak má úběr 3,5 mm. Bajlák se nastaví právě na 3,5 mm a list se zapustí do stolu tak, aby vyčníval přesně 12 mm. Loučky se projedou jedním směrem a hned při jednom držení v ruce po otočení druhým směrem. Tím vznikne uprostřed “ploutev” vysoká asi 3-3,5 mm a tlustá 3 mm, protože šířka HL musí být vždy přesně 25 mm. Takto se vyrábí levně a snadno T-loučka. Břit (ploutev) stačí na to, aby na ní včely začaly stavět a tím úplně odpadá jakýkoli proužek mezistěny nebo vosková linka. Když se stejně (i s menší ploutví, třeba jen 1 mm aby se moc nesnížila) udělá i SL a dá se břitem nahoru, mnohem ochotněji (ne ale vždy) pak včely dostavují plásty až ke SL.

T-loučka je jen mým (vynalezl jsem to) řešením nápodoby původního stříškovitého bříška HL podle Langstrotha. Protože vyrobit stříškovité břity vyžaduje frézu, kterou stěží disponuje běžný včelař a vyřezání stříšky na cirkuli je nebezpečné a složité, nabízím T-loučku jako plnohodnotnou náhradu původního Langstrothova vynálezu.

Kdo nemá ani cirkulárku a nebo potřebuje T-loučku hned, i na to jsem vymyslel řešení. Spočívá v přibití na bříško HL obyčejnou řeznickou špejli malými hřebíčky. Toto řešení bylo první co mě napadlo, T-loučka je pak elegantní napodobenina špejle.

--------------------------

Kdo se v tomto popisu neztratil a uměl to pochopit, právě obdržel několik nepatentovaných vynálezů, které může každý ihned využít ve své včelařské praxi. Podotýkám, že to není zdaleka všechno, ale mám za to, že to jako první porce bude drtivé většině bohatě stačit. Hodně mi pomohl Tom4, který uměl opatřit špejle rozličných profilů a průměrů a také délek. Tvrdil, že to prý není problém, ale na tohle jsem já neuvěřutelně blbej, já to sehnat neumím a hlavně mě ani nenapadne kde a jak to hledat. Vím ale, že až mi Tomovy “špejle” dojdou (už se stalo), určitě mi je zase opatří. Moje největší potíž je v tom, že neumím (už mi to vysvětlovali několikrát) nafotit a vložit do fora. Tak kdo má opravdový zájem, musí si to umět představit (do jisté míry absencí nákresů a fotek nutím čtenáře aby si to museli umět předsdtavit, jen tréningem je možné se něco naučit). Jde to, Roman to předvedl několikrát, že dokonale a napoprvé pochopil co popisuji. Ano, ne každý je tak technicky nadaný jako Roman.

---------------------------

Primárně ale jde o nápad číslo 5 autora Tom4, já jen že jsem vyzkoušel (z jiných důvodů) jak se obejít bez drátků a přitom mít plásty vyztužené.

Všechno bych to nijak nepřeceňoval a myslím, že když by kdokoli chtěl (spíš když by musel), přišel by na to také. Ale jedno nepochopili po prvním zveřejnění vyznavači volné stavby a jak se možná ukáže, bude se týkat i ostatních. Kdo moje “vynálezy” pochpopí dobře, dojde mu ta revoluce pro volnou stavbu. My pak (funguje to, mám to vyzkoušené) vyvaříme celé rámky a ty, až uschnou, jdou bez sememenšího šahnutí opět do včel a včely na nich opět vystaví vyztužené plásty. A tak do konce životnosti dřeva (oušek). Žádné drátkování, obnovování dírek, vypínání drátků a všechny ty vosery co každoročně děláme.

Před pár minutami jsem ve vlákně Elgon slíbil nové nápady. Originální a možná hloupé, ale plně odpovídají mojí povaze, že ve svízelné situaci zkouším dělat cokoli, i když se může zdát, že je to nesmyslné. Vždy je to lepší než neudělat vůbec nic!

Základní myšlenka, tedy můj motiv je, že se lidi podvědomně brání přijetí zhoubného působení mikrovln proto, že to je bez sebemenší naděje, kapitalisté to prostě nevypnou. A tak vymýšlejí a jsou ochotní věřit na nějaké CCD, Nosema Ceranae a jiné nemoci či vlivy a často doslova fantasmagorie, než aby přijali to nejsnazší vysvětlení. A to jen proto, že je pak neděje, že se něco dělat dá, že s nemocí se bojovat nějak dá, s kapitalizmem a sebevražednou doktrinou globálního moderního světa se nijak bojovat nedá. Ovšem pak by to znamenalo to vzdát a odevzdat se doslova ruské ruletě. To ale není můj styl! Přikládám tedy úryvek dopisu Tomovi4.

Psal jsem to jak mi myšlenky přicházely, tedy “z voleje” a jen to sem zkopíruju:

V šedesátkách mladý Český inženýr podal patent na ostřič žiletek. Je to přesný model Cheopsovy pyramidy a přesně v místě, kde je v pyramidě pohřební komora, je v ostřiči žiletek podstavec, kam se položí žiletka. Dá se to na okno a za jasné měsíčné noci (nevím zda musí na pyramidku měsíc svítit) se do rána žiletka sama naostří. Není to kec, jistě by se to našlo v Patentním úřadě. Fungovalo to, ještě já strejdovi brousil žiletky udělátkem na šňůrce zavěšené na kličku okna - žiletky byly drahé a vyplatilo se je brousit. Jenže se žiletky tak zlevnily a současně začaly holicí strojky (a fungovala šňůrková udělátka na ostření žiletek za pár Korun), že se na vynález zapomnělo, nebyl už potřeba. Kdosi zjistil, že když se do většího modelu pyramidy dá syrové maso, nekazí se. Dokonce byl na světě šílenec, který bydlel v e zmenšené pyramidě z překližky na své zahradě a prý byl zdravější a pomaleji stárnul. Jak to funguje nikdo neví, nezkoumá se to. 

Nápad číslo 1: Neodstínila by střecha úlu ve tvaru přesné kopie pyramidy celý úl od mikrovln? Umím si to představit. Úl stejně musí mít střechu. Tak proč ne každý úl svůj podstavec v přesném poměru výšky pohřební komory od základny a na to poklopit velkou střechu tvaru pořesné kopie pyramidy až k zemi? Stačila by OSB nebo překližka, žiletky ostřila pyramidka z tvrdší čtvrtky.

Nápad číslo 2: Nerozumím elektřině, ale co pyramidu potáhnout plechem? Pro pokusy by možná stačila v první fázi Ipa s alobalem. Nevím, zda to ještě existuje, před 50 lety byl druh Ipy z jedné strany stříbrný hliníkovou folií. 

Nápad číslo 3: Co Faradayova klec? Umím si představit úl stojící na štokrdleti, které stojí na plechové desce. Na to by se navlíkla bedna bez dna z plechu a klidně snáz vyrobitelná pravoúhlá bedna. Nestačilo by třeba jen použití "krabice" z králíkářského pletiva? 

Nápad číslo 4: V Plzni žil a včelařil často ve své době (zemřel těsně po sametovce) publikující včelař s podivným jménem Meta Lengál. No a tento Lengál propagoval vylepení vnitřku úlu alobalem. Kvůli odrazu tepla, jako mají dnes záchranářské pokrývky třeba. Taky se dával alobal na zeď za radiátory, prý to funguje. No a co kdyby byl silnějším hliníkem vytapetovaný celý úl? Ne kvůli teplu, ale kvůli odstínění mikrovln.

Nutné vědět. Tom4 přidal nápad číslo 5, a upřesnil nápady moje (nerozumím elektrice ani nepatrně). Tomův nápad je nejlepší, ale nechám si ho na později, myslím, že co přináším já zatím stačí tak úplně, že se mnohým asi protočí panenky. Poměrně rozsáhlé pokusy jsem v tom udělal já a mám nějaké výsledky, ale nebyl jsem motivovaný nápadem Toma4 a tudíž nešlo o jev elektrický. Svoje pokusy s výztuhou volné stavby a nebo výztuhou plástů postavených na mezistěně pomocí tlustých špejlí, případně tenkých hranolků, napříkla 5x5 nebo 6x6 jsem zveřejnil, ale nikoho to ani trochu nezajímalo. Díky svým pokusům ale vím přesně co lze a co je nesmysl. O tom ale příště.

Pan inženýr sice promptně odpověděl, ale debatovat zájem nemá a přeje mi hodně úspěchů. Patrně neunesl kritiku. Ono totiž někoho upozornit, že vymýšlí kraviny s neléčením tvrdou chemií, když stačí opustit NN systém a nevytáčet med z plástů, které se účastnily léčení, je patrně velká drzost. Taky jsem panu inženýrovi připomněl, že med vytáčený ze zakladeného díla obsahuje nevábný výluh asi byla také síla, kor když tak úzkostlivě řeší jaký med budou jíst jeho vnuci. Když jsem ale upozornil na prostavění mezi patry a mačkání tisíců včel, zatímco lituje 200 včel pro (úplně nesmyslně zbytečný) monitoring, tak to jsem si už patrně dovolil přespříliš.

Nicméně přesto jsem za páně inženýrovo video vděčný proto, že vím, že celé moje dlouholeté uvažování a konání je správné a že ke stejnému dojde každý, kdo něco v hlavě má a není jen aktivistický pomatenec. Každého mého kritika bych v téhle chvíli rád upozornil, že já jsem v tomto smyslu ješitný nepatrně a spíš vůbec a kritiku já unést dokážu. Nelíbí se mi, jistě, ale jsem ochotný se bavit a debatovat.

Mrzí mě, že téma Elgon zajímá tak málo lidí a většina k tomu zarytě mlčí. Nevadí, mám další nápady, zatím o nich ví jen Tom4 a postupně to sem dám. Slibuji, že to opět budou věci, které patrně nikoho přede mnoíu ještě nenapadly.

JirkaP - vám odpovím jindy. Už nyní vám ale děkuji za důvěru.

Právě jsem panu inženýrovi poslal seznamovací mail a uvidíme jak a zda vůbec zareaguje. Do mailu jsem vložil odkaz na toto vlákno.

Tak jsem, nerad, zhlédnul video Ing. Šturmy. Proč nerad? Nemám rád dlouhá videa a nerad otevírám inetrnetové odkazy. Taky mi Ing. Šturma splýval s Dvorským a co si o panu Dvorském myslím jsem už několikrát sdělil. Protože pan Šturma nijak nenazval svojí provozní metodu, nazval jsem jí, bez jeho souhlasu, názvem nové včely Švédského šlechtitele Österlunda Elgon. Pana inženýra v nejbližších dnech kontaktuji, dlouho jsem nenarazil na někoho a něco pro mě tak zajímavého, jako je toto video. Díky Gorovi (nemohl bych s ním diskutovat dokud to nezhlédnu) jsem objevil novou inspiraci a vlastně i naději jak dál s chovem včel. Jde o toto video:

https://www.youtube.com/watch?v=QtUtNARvgoE

Dovolím si svůj první dojem z páně Šturmova videa a dovolím si v tomto prvním nástřelu upozornit na neuvěřitelné shody mezi mojí metodou Blaník a jeho způsobem. S něčím neumím souhlasit, ale jako celek je to hodně stejné, k čemu jsem jinde, jinak a NAPROSTO nezávisle došel též. Tvrdím, že z tohoto vyplývá jednoznačně, že jsem došel ke stejnému poznání jako Österlund v dalekém Švédsku i pan Šturma u nás. Žasnu!

Svoje postřehy dám napřeskáčku jak mi vytanou v mysli, bohužel sem neumím zkopírovat jeho 6 základních zásad.

1 - Zajímavé, zatím nemám jednoznačný názor. Snad jen, že souhlas, že zajímavé, ale česno podle mě jedině u strany a ne nesmyslně uprostřed. Logiku to má a doporučuji si všimnout shody s Nahatými úly kolegy Tom4. Ty úly mají jediné česno velké 9 cm2 a Österlund - Šturma uvádí 10 cm2.

2 - TL je sofistikovanější, vč staví v rámcích a ne jen na HL a tudíž je vše plně rozběrné. Navíc vč nepotřebuje prostor 15 cm vysokého nástavku pro tolik trubčiny. Proto je v mém TL jen 5 (max 6) SR. Proto, že jsou tyto rámky pro VS prostřídány s dělničáky, nehrozí šikmé nebo jinak divoké stavění a nic se pak nemusí dolovat ze dna. Opakuji, vše je civilizovaně plně rozběrné.  V tom je Blaník se svým TL dál.

3 - Protože já nikdy nemám úly na “frajplace” jako Šturma, nýbrž vždy pod stromy, pod česny mi nic a nebo téměř nic neroste a tak žádné podložky před česny nepotřebuji. Umístění úlů pod baldachýnem tvořeným korunami listnáčů je prazákladní podmínka provozní metody Blaník a v tomto jsem já dál než Elgon. Až po shlédnutí předmětného videa mi došlo, že je velmi pravděpodobné, že téměř absence VD v Blaníkách a nebo nepatrný výskyt může být zapříčiněn právě stínem korun stromů. Na Šturmovy úly může pražit slunce. Možná proto musí mít on ve dnech nějaké větrací otvory, metoda Blaník nic takového nezná a nepotřebuje. Za podstatné je potřeba také vypíchnout, že i v dalekém Švédsku přišli na to, že nikde nesmí být žádná očka!!!! A ani žádné prodyšné stropy na páně Šturmových úlech vidět nejsou.

4 - Důsledně dodržená provozní metoda Blaník v úle Blaník, což je systém Dadant, nepotřebuje žádný ani nejmenší monitoring a tudíž žádné smyvy ani jiné kejkle. Nikdy nijak nezasahujeme až do začátku srpna. NIKDY!! Zopakuji (ne úplně zamýšlenou) praxi sezony 2024. Ze 44 vč, nedostalo 15 žádný cukr. A jedinou léčbu Varidolem v acetonu 25.12., to vše na mém stanovišti R (bylo tam jen 12 vč). Uhynulo tam jedno (podřadné) vč, které při aplikaci zásad Ing. Šturmy (ale i Gora a i mého kámoše Petra) vůbec nemělo jít do zimování a mělo být brakováno v podletí. ---------------------- Na stanovišti K bylo zazimováno 32 “jednotek”. Asi polovina dostala do 6 kg cukru, zbytek asi 10-12 kg. Polovina dostala jednu fumigaci po 10.10., druhá asi polovina stanoviště K dostala také jen vánoční aceton, tedy jedinou léčbu Varidolem za celý rok 2024 a to při absenci sebemenšího monitoringu. Na tomto stan uhynulo 7 jednotek a není žádný vztah k počtu léčení ani k množství cukru. Opakuji, stan R nedostalo žádný cukr a zimuje ze 100% na melecitoze.

5 - Vůbec tuto látku neznám, nezajímá mě. Snad jen, že až bych byl okolnostmi nucen je skvělé, že to někdo vymyslel a vyzkoušel a že je kde to v případě potřeby okopírovat. Zde vypíchnu, že je velice pozoruhodné, že kolega Šturma také nepoužívá žádné kyseliny, dospěl ke stejnému poznání později než já a umí ho lépe odborně vysvětlit.

6 - Že by “chlebový kvásek?” Nenazývám svojí celoživotní práci (bezmála 60 let) šlechtěním a dokonce na základě dalších a dalších zjištění tvrdím, že chlebkvásek funguje samočinně, úplně mimo včelařovu vůli a proto odmítám, že bych já vyšlechtil nějakou výjimečnou včelu. Já skutečné šlechtění milerád přenechám vzdělanějším a v rámci vlastní lenosti dám přednost něčemu, co nějak nezpochybnitelně funguje, jen já vůbec netuším jak. Taky nevím úplně přesně jak funguje jaderný reaktor, nebo fotovoltaický článek, mě úplně stačí, že umím rozsvítit. Ale hloubavějšímu dojde, že vlastně Ing. Šturma nabádá přesně k tomu co já. Je nutné umět si všímat vlastností jednotlivých vč a vč s pozitivními vlastnostmi upřednostňovat. Já jen teorií chlebkvásku navíc, než pan inženýr, jasně říkám, jak toho efektu může dosáhnout každý. Jak se to komu povede, pak už to funguje samočinně donekonečna.

------------------------------------

No a ještě si dovolím připomenout, že Šturma nemá tvrdé stropní folie, ale igelity. Na druhou stranu já bych za žádnou cenu nedovolil tak “zasrané” horní a spodní lučky pater voskovými můstky. Tohle prostě civilizovaný včelař netrpí, protože to mačká včely. Panu inženýrovi je líto 200 včel usmrcených při monoiringu, ale nevadí mu tisíce rozdrcených včel mezi nástavky při práci v průběhu celého roku? Podivuhodné!

Bohužel se pan inženýr vůbec nijak nezmiňuje co s eklhaftem na dně úlů, když včely neuklízejí - nemůžou - kvůli velké výšce česna nade dnem. Nejspíš to ale nebude velký problém.

Celkově je toto asi úplně nejlepší video o včelaření, jaké jsem za asi 20 let, co mám internet, viděl. Vyzývám k co nejširší debatě o provozní metodě Elgon a pro začátek se nijak nevyjádřím k NN systému. Můj názor je na NN systém obecně známý a páně Šturmově včelaření už chybí k dokonalosti právě jen to = opustit čistý NN systém. Možná by mu, jako nám Blaníkářům, úplně odpadly kejkle s jakýmkoliv monotoringem.

A protože doufám, že si pan inženýr moje práce přečte, dovolím si sdělení stran jeho obavy aby jeho rodina nemusela jíst med, kde by mohla být rezidua tvrdé chemie. To se mu v Blaníku nemůže stát. Tím spíš, když v medníkách staví vč jen na M z vlastního víčkového vosku. Ano, metoda Blaník a i úl Blaník je dál než pan inženýr. Nicméně, kdo to udělá aspoň jako pan Šturma, bude to o tisíc % lepší než mejnstrýmová klasika.

Fandím vám, dobrý nápad. Dvě připomínky: 

POL = polštář, jsem sice zkratkou označil já a asi se to ujalo, vymyslel ho ale Sedláček, tedy on je autorem názvu polštář, protože tlumí nárazy jak počasí, tak nárazových snůšek (stejně, jako polštářky pod prdelkou rozmazlené Werichovy princezničky na hrášku). Ale funkce POL je jiná než mám můj objev TLumič. Pro úplnost, stejně jako POL funguje u Eurodadantu tak zvaný manipulační nástavek, myslím, že pro to nemají jednoslovný název a už vůbec zkratku. Je to ale to samé jako POL a obojí je úplně odlišné od TL.

V čem je TLumič odlišný? Na rozdíl od obyčejného POL je v TL chov trubců. V první fázi po objevu jsem likvidoval vysoký plodiskový “trubčák” až na přelomu 5/6 měsíce, už tři roky vím, že ho lze zlikvidovat hned, jak je VN plný a to je často už na konci dubna. Místo něj dostane vč o jednu M víc (tedy opak OP, kde se matky omezují v plodování). Tvrdím, že chov trubců POUZE pod dělničím plodem a ne mezi ním, jako nesmysl s názvem LBV, má svůj význam, tvrdím, že pak se drtivá většina VD zdržuje jen na trubcích a když vč vyžene trubce, samo se zbaví většiny VD. Ne-li všech VD. Je nutné toto pochopit a umět rozlišovat mezi POL a TL. TLumič je kvalitativně jiný level! Vše jsem velmi podrobně vysvětlil už mnohokrát.

Šturmovo česno. Můj už nežijící bratr popsané česno vyzkoušel, není to vynález Ing. Šturmy (nebo je a Jindra to má od něj), nýbrž jakéhosi Jindry z Roudnice n.Lab., kde jsme to spolu viděli. Je to štěrbina, Jindra tomu říká očko a je to u Jindry asi jen 90x6 mm (možná jen 60-70 mm). Snad ještě někde jsou jeho stránky a tam to někde uvádí. Vyfrézovaná štěrbina byla asi jen 10 mm od spodního okraje nástavku, tak, aby nebyla příliš zeslabena přepážka ze dřeva spodního okraje nástavku. Jindra měl tato “očka” nesmyslně uprostřed stěny nástavku.

Bratr používal moje TL se zúženým česnem na zimu u strany a jednou se stalo, že se ztratila zástrčka celoročně zaslepeného očka. Zjistil to v zimě když byl prolet a všechny včely šly ven jen tímto “očkem” ve tvaru štěrbiny. Sledoval pak až do jív to vč a i jiná - otevřel to u víc vč, prolety u nich začaly o hodinu dřív a zjistil, že dolní česna vč nepoužívala vůbec a nebo jen málo. Moc mě to tenkrát nezaujalo a Jaroslava se už nezeptám…

Pane Goro díky, teprve se jdu na Šturmovo česno podívat.

Děkuju, můj trapný omyl.

Páně Šumerův článek jsem nečetl, z obrázků je patrné co roky tvrdím já. Najdu si to a přečtu, zdá se mi to víc než zajímavé. (nebo je to video?)

Ovšem se všemi šesti body neumím souhlasit. Tři poslední body nechápu a vůbec se jimi nemusím zabývat, dnes na jasnou otázku na schůzi, jak tedy léčím, mi došlo (a odpověděl jsem) že skoro vůbec. Viz můj příspěvek ve vlákně o celkové situaci.

Pozoruhodná je velikost Šumerova česna - 10 cm2 a je potřeba se podívat jaká česna mají nahaté úly Toma4.

Ano, “bordel” na dnech, která vč nebudou vyklízet je jistý. Na druhou stranu, možná by se to dalo v nějakém intervalu čistit a nemuselo by to až tak trvat. Třeba při každém včelaření na daném stanoviošti vyčistit u všech vč sklípky. Prostě pro mě je toto inspirující a velmi zajémavé.

Tak jsem se pochlapil a mám aktuální stav svých úhynů. Předesílám, že na schůzi našeho minispolku jsem se dozvěděl, že jen dva včelaři jsou úplně bez úhynů, jinde je to kolem 10 do 20%. Taky přibyly dvě nové členky a z toho jsem nadšený, když někteří ze Svazu prchají, že k nám se hlásí. Jedné je kdo ví jestli 40 a druhé asi 50 a tak je to o to lepší zpráva.

Mám dvě stan, R a K. Na stan R zazimovaných 12, z toho dva lazaři, dosud padl jeden z těch lazárků. Stan R nedostalo ani deko cukru. Na tomto stan mají ale dvě kmenová dost pokálená česna a přední strany úlů a tak se domnívám, že ještě uhynou.

Na K přibyly další dva úhyny. Jedno vč v nástavkáči z extrud PS 30 mm - jinde jsem psal, že v tomto úle je vždy, i v létě, děsný hnojník a že se v tom vč nedaří. A jedno vč mě velmi mrzí, byla to dcera Sklenárky z Rakouska z TV. Inseminka BF žije a česno má čisté. Ovšem další 4 vč mají pokálená česna a čelní stěny úlů a myslím, že ještě uhynou.

Jediný ze spolku jsem bral pár korun na dotaci, ostatní všichni dopláceli. Svaz - stát to vede velmi podivně. Zde je nutné moje vysvětlení. Jde o CIS, někdo by si třeba mohl ověřovat moje tvrzení o počtech vč. O dotaci jsem požádal na 30 vč, ale do Hradištka jsem nahlásil 42 (možná 44, jsem líný to hledat). A tento nesoulad právě nyní vysvětlím.

O dotaci lze žádat pouze na včelstvo. Ze zákona je včelstvo “jednotka”, obsedající k 1.9. v roce nejméně 7 rámků míry 39x24 a nebo přepočtený ekvivalent na mírách jiných. Ale já vždy ve skutečnosti zimuji více “jednotek”. Zatím nad touto poctivostí všichni vrtěli hlavou, já to ale mám v životě takto a nebudu na tom nic měnit. Ano, mohl jsem fasovat mnohem víc než asi 780 Korun. Zase by mě třeba pak nechtěl Bůh v Nebi (ve skutečnosti je ale v pekle asi tepleji, ale jeden neví😉).

Připomínám. Vloni jsem nedal Gabon, asi polovina dostala jednu fumigaci po 10.10. a úplně vše dostalo vánoční “aceton”. Takže polopatě. Asi polovina vč dostala jediné léčení za celý rok 2024 . Varidol v acetonu, druhá polovina ještě říjnový Varidol fumigací.

Opět připomínám, že na stan K dostala asi polovina 5-6 kg cukru, druhá polovina 10-12 kg cukru. Zjevně je víc úhynů tam, kde dosataly nějaký cukr, kde nedostaly nic je úhynů méně. ALE! Mám ještě 6 slabých odd a ty jsou na cukru a žijí všechny. Jeden je snad jen na 3 rámcích 39x24 a žasnu, že ještě žije, u mě nebyl prolet někdy od listopadu.

Goro a M.S., víte, že se mi to nečte dobře? Já měl do letoška neskutečně pevnou víru a je to jinak. V duchu jsem nehezky zaklel, Goro by řekl zhrešil, a já říkám, vůbec se za to nehanbím. 

Jsem srab, nebyl jsem se tam podívat. Zítra musím, v sobotu máme schůzi, náš celý spolek, nás všech 12 členů.

Mimochodem, pro začátečníky, i já se furt učím. Já si až dneska uvědomil, že jsem to zažil stokrát a neuměl si to uvědomit jako Goro. Matka klade jak zběsilá, snůška je a nebo krmím jak vo život, včely se překotně líhnou, ale ve včelstvu včel nepřibývá. Toto doporučuji všem si velmi dobře zapamatovat.

No ale pak se jedná o normální HČ = Horní Česno. Vysvětlil jsem jak vzniká snad 90% a asi i víc dutin ve stromě a že je to vyhnitím větve a zopakuju to - opakování je matka moudrosti. 

Prostě vedlejší padající strom urazí silnou větev. Ta začne vyhnívat a než uhnije pahýl a strom by zavalil závalem jizvu, vnikne do vnitřku kmene hniloba. Ta potřebuje vodu aby mohla bujet a tak postupuje od díry po pahýlu - suku spíš dolů a nad dírou vznikne dutina asi 15-20 (možná někdy i 30) cm. Ale směrem dolů, protože dírou po větvi pořád zatéká, postupuje hniloba kmenem dolů a jádro kmene může vyhnít metr, dva metry a nebo dokonce i několik metrů a někdy až k zemi do kořenů. A strom pořád žije a roste.

Datlovití ptáci, ale i jiní živočichové, kteří potřebují doupata, urychlí proces a vyhází změklé polopráchno, lesnicky se tomu říká měkká hniloba. Jakmile se v tom usadí včely, vyhryzávají co je měkké a zvládnou to jak ze stěn tak ze stropu - toto je důležité a nikdy nikdo v žádné knize neříká, že s tou vrstvičkou vyhryzaného práchna včely vyhryžou a vyhází i mikroby vsálké ve stěnách a stropě! Ze dna asi moc ne, tam je neskutečný hnus, často loužička shnilé páchnoucí vody s mrtvolkami, mělí a vším, co ze vč spadne. Mimochodem proto nám včely vykusují vše co se dá, třeba PS, hobru a jiné materiály, pustí se i do sololitu. Je to jejich, výše popsaná přirozenost a vlastně z hlediska miklrpobiálních patogenů sebezáchovný pud - zbavují se tak velké části mikrobiální zátěže.

Když se do takové dutiny usadí roj, začne stavět u stropu a když je strop od horního okraje díry po suku třeba 20 cm, určitě postaví dílo vysoké nejméně 25-30 a i víc centimetrů. Sem nanosí zásoby, má od otvoru = česna zásoby nahoru a plod od zásob dolů, tedy asi na úrovni česna. Další rok protáhne dílo dolů a současně vyhlodává měkké práchno do šířky, hniloba pořád bují a stěny dutiny měknou a tudíž vč zvětšuje dutinu i na šířku. Jestli vloni nespotřebovalo všechen med, zbylo mu 20 cm výška medu a další rok přidá zase 20 cm a už je plod pod úrovní spodního okraje česna a tudíž je to česno horní. Dole je pořád ten smrdutý eklhaft, doslova zóna smrti s prudce jedovatým sirovodíkem a dalšími plyny. Sice nejedovatými, které ale vytěsní kyslík a není tam pak kvůli CO2, metanu a dalším co dýchat. Mikrobům to nevadí, rozklad probíhá dál anaerobně. Co spadne na dno, nemá šanci přežít. 

V tomto roce, tedy v druhém po zabydlení rojem, se vč vyrojí. Nejméně ze 70% se mladá neoplodní a ztratí a nebo to ztratí zásoby jak je tam plodová pauza a pak vč zaniká. Na podzim bezmatečného nebo slabého lazara byť i s matkou zničí rabovka, zbylé včely se nastěhují s lupičkami do jejich úlu, která mladá matka je geneticky horší a nedokázala včas zesílet pak padne v rabovkách (paralela s pozorováním jak se rozvíjejí naše časné oddělky, vždy se to ukáže co mje dobré a co k likvidaci). V naší dutině začne nejdřív pomalý - začíná zima - zánik a ten se zrychlí zjara díky zavíječi. Ten zničí vosk a s ním skončí v jeho výkalech i všechny zárodky (nebo většina) moru a dalších nemocí a vše to spadne dolů v dutině do hnijící zóny smrti. Během jediného roku, max dvou, je dutina schopná ubytovat další roj. 

Z uvedeného jasně vyplývá, že aby vč v divočině, jedno a totéž, přežívalo déle než asi 2 a max 3 roky je vyloučené a je naprosto proti přírodě.

---------------------------

Kdo si dá práci a pochopí co jsem právě vysvětlil, doijde mu, jak nepřirozenou věcí je lidský úl a kontinuální přežívání jednoho a toho samého včelstva po mnoho let. My mu jen vyměníme matku, ale nic uvnitř úlu nehnije (stěny ani strop), včely nevyhlodávají a nepadá dolů a tam se nerozkládá. Aby včesltvo samo uklízelo, musí mít česno na dně a ne aby bylo i jen pár cm nade dnem. Pak se tam bude hromadit “bordel”. Jak nehnijí stěny a strop, včely nevykusují nic ze stěn a nevynášejí (nebo nenechají padat dolů do dutiny) a tím bydlí pořád se vsáklými patogeny a ty se ve zdravém dřevu hromadí. My neděláme to, že po například 2-3 letech bychom přeložili vč do jiného úlu, tento dokonale vyškrábali a vyžehli, rámky také používáme opakovaně. A tak dále.

Předkové měli jen omezené možnosti, chemie nebyla nebo byla tak drahá, že při výnosech 2-5 kilo medu ze vč by se nikdy chov včel nevyplatil a tak se museli přizpůsobovat přírodě a zkoušeli to, či ono a nebo zase něco jiného. My dnes romanticky a nostalgicky říkáme, jak byli předkové chytří. Nebyli, dělali to stylem pokus-omyl, někdy to vyšlo a jindy ne a oni se jen snažili v KONKRÉTNÍCH PODMÍNKÁCH TOHO KTERÉHO MÍSTA chovat včely tak, aby ve většině případů vč přežilo a navíc dalo nějaký malý užitek. Nic víc v tom nehledejme.

A staletou prací předků, kteří dokonale vypozorovali co a jak (jaký úl a jaká metodika) v konkrétní lokalitě a mikroklimatu fungovalo s menšími úhyny, co bylo horší a v čem to v daném kraji nešlo vůbec. Tohle moderní člověk úplně ignoruje, zamiluje se, třeba z ideologických důvodů do nějakého úlu a pak se snaží znásilnit přírodu a nutit včely aby v tom žily. Ono to jde, jsou léky, je chemie, třeba vykoupání úlu v prafínu a nebo nedej Bože v nějaké chemikálii (louh, Savo, soda a další) podobné kejkle a v tom místě nevhodném úle s nesprávnou metodikou nějak včely chová. A vlastně na tom není o moc líp než bezbranní předkové, někdy prostě přijde blbý rok a v určitém kraji vč téměř uhynou. Jinde ale ne a tak se to během roku dvou zase obnoví a zase se stejnými chybami, protože co je ruské je hnus a co je Západní je eňo ňěňo.

Pak jsou tu jiní, jako třeba vy Javali, kteří nechápou důvody a zhlížejí se jen v Rusku či v jiném cizákově (Polsko, Maďarsko a další) a nehledí jaké je tam počasí, jaké snůšky, co tam kvete, kdy a jak vydatně. 

------------------------------

Tady přidám konkrétní příběh (opět opakování, už jsem to někde psal). Bratr měl na Ukrajině přátele a po sametovce tam strávil několik letních dovolených. Otec kámoše byl velký včelař se snad 200 vč. V ležanech ale na míru Mnogokorpusnyj - 43,5x30. 

Jak včelařil:

Jaro ho nezajímalo (jako naše předky v košnicích a klátech), včely nějak přežily zimu, zazimovával o 50% víc než chtěl mít vč a vše bez práce vždy vyšlo správně. Jarní snůška a lesní snůška ho nezajímaly, to bylo, jak vyplyne dál, jen na vzpamatování z jarního vyrabování včelstva. On vytáčel až slunečnici. Pokud v tom roce vůbec vytáčel.

Zjara přijel Sibiřan. Samosebou po vzájemné dohodě a přivezl sudy černé medovice. Tím medem zaplatil oddělky. Zjara prostě ukrajinec z každého vč vzal matku s plodem a smluveným počtem rámků a to si odvezl Rus. Vlak je tam (byl) neskutečně levný a bedýnky (asi nějaké plemenáče) poslal Rus předem. 

Včelstva našeho ukrajince si musela z nouzáků vychovat matky, ty se musely samy oplodnit a tuhle totální decimaci jeho včely zvládly právě do konce června a byly teprve na slunečnici v síle, že mohly přinést med pro včelaře. Ale v horším roce vůbec nevytáčel a včely zimovaly na té slunečnici. Ukrajinec nikdy nekrmil, stejně se tam cukr nedal tehdy sehnat.

Kdo dočetl až sem a obtěžoval se pochopit sdělované, dojde mu že:

Ukrajincovi by asi líp vyhohoval úl s malinko vyšší mírou pro ležan, asi jako mají Maďaři. Jenže on mocí mermo chtěl sibiřský černý med, o který byl tehdy na Ukrajině také větší zájem než po květovém (a to slunečničák netuhne) a protože ntam byl vzácný tak do bez potíží za draho prodal. Ale černý med mohl získat jen od Sibiřana za jarní včelstva, ovšem to šlo jedině na míře jakou potřeboval rusák. 

A proč to píšu? Když tohle nevím a jen čtu cizácké kydy, jak je něco skvělé a jak to tam dělají dlouhá desetiletí bla bla bla, tak si pak pořídím úplně blbý úl a snažím se o nevhodnou metodiku, protože jsem se neobtěžoval nastudovat a POCHOPIT souvislosti a důvody PROČ, ale i JAK to v cizákově dělají a proč používají takový a ne jiný úl.

Jediné z příkladu ukrajince a sibiřana co já chápu a co by šlo použít tady, je jen úl s mírou Mnogokorpusnyj = 43,5x30. No a protože se osvědčilo aby byl úl vždy za každou cenu čtvercový, ze stokrát vysvětlených důvodů, pak má úl při délce rámku 43,5 cm 12 rámků. Jistě že lze tento úl jako má slovenské B i s jiným počtem rámků, ale prostě je nutná čtvercovost a pak to prostě musí mít rámků 12. Při délce rámku 39 je to 11 rámků, ale 42 a nebo 44,8 je ničemné a nevychází to. Proto nemám délku rámků 42 ani Lang. A i tak jsem si páteř zničil, kdybych včelařil ve slovenském B (nebo Langstrothu či Eurodadantu = pouze SS) jsem asi už na kriplvozíku a nebo mrtvý a nebo nevčelařím.

A tak dále a tak dál, pořád dokola a už je to vážně únavné.

Založil jsem toto vlákno a asi to píšete hlavně mě. Já se omlouvám, nebudu se tím vůbec zabývat, nedokázal jsem ani vyzkoušet HČ. Nemám na to už kapacitu, nemládnu, vše mi trvá déle, je těžší a obtížnější. Ovšem mladí by zkoušet měli. Cokoli, co by mohlo i jen maličko dávat smysl a nabízet nějaké už zapomenuté řešení, které se může v nynějších zhoršujících podmínkách osvědčit. Tedy když to není zjevný nesmysl jako třeba vyšší rámek než 30 cm nebo ležan v podmínkách středních Čech s výškou nad mořem větší než max 100-200 metrů. A nejde jen o výšku nad mořem, ale o celkové přímořské klima. Zabývat se nesmysly je jen ztráta času, peněz i elánu. Toho hlavně. Ano, největší problém pro mnohé je rozpoznat co je nesymsl.

Je nutné si uvědomit (podívat se do ciziny), zda se od nás na západ, jih a sever ležany někdy někde osvědčily. Od nás na východ a spíš až od Bratislavy fungují, protože je tam už klima spíš kontinentální iá kdyby se jednalo o vyšší nadmořskou výšku některé lokality. Ležany zmiňuji proto, že jsem charakter klimatu asi nezmínil (zapomněl jsem) ve svých článcích o ležanu. A rozdíl pro včely mezi klimatem přímořským a kontinentálním je rapidní. Ale tohle pochopit dělá mnohým velký problém a pořád šilhají do Ameriky, k protinožcům a jinam a odmítají pochopit rozdíly v počasí a i například ve snůškových poměrech. 

Ale to je zase pořád to samé dokola a je to už opravdu únavné.

Nekonečný příběh!

Jak se tu dál někde píše, každý si musí najít to, co jemu a jeho včelám bude vyhovovat nejlépe.

Mě nevadí vlhkost v úle ani oplesnivělé rohy krajních rámků. Zužuju a to koncem února. Tehdy je v úle taková zima, že plísně moc nebují. Kdo nezužuje, ano, má problém. Jeho boj, má zužovat. Mokro na některých podložkách mi nevadí, je to daň za pohodu včelstva s vodou pro rychlé předjarní rozplodování, já potřebuju, A VYSVĚTLIL JSEM TO NĚKOLIKRÁT, že moje vč, JESTLI CHCI DVĚ JARNÍ SNŮŠKY A ŽÁDNÉ ROJE, musí začít plodovat nejpozději 1.3. a raději o pár dní dřív!

Protože je u mě jarní snůška - už několik let mám dvě jarní snůšky - naprosto rozhodující a každý druhý rok (asi tak) žádná “hlavní” snůška nepřijde a lípy ti NIKDY NEMEDUJÍ a její medovici včely nesbírají, pak mám rozhodování jednoduché. Nezúžím a nebo odvětrám v zimě strop? Přijdu o nejméně 15 kilo prvního jarňáku ze špendlíků a třešní, ale také vrb a jabloní. Mimochodem medu, který ještě není “zničený” řepkou.

Ve starých knihách straší pofiderní pravidlo 40 dní. Někde je tu můj článek, kde PODROBNĚ vysvětluju hloubku toho bludu o 40 dnech. Nikdo to patrně nečet (bylo to delší než 3 holé věty) a tak mě nějak přestává bavit rozhazovat příslovečné perly, když se většina ani nenámáhá jakkoli reagovat, ptát se, polemizovat, pochybovat a dát si dovysvětlit a pořípoadně mě poučit, že se mýlím já. A jak mě nedávno okřikuje MS - je to pořád dokola a už je to únavné.

---------------------------

Já mám tu výhodu, že na rozdíl od většiny včelařů jsem skoro všechno vyzkoušel.

Za velmi pozoruhodné bych označil Gorovo jaksi univerzání dno, neboli jak on ho univerzálním udělal. Když chce má síto a když ho nechce, zakryje ho. No a já to vyřešil, že jsem to zjednodušil a zlevnil, síto jsem úplně vynechal a mám jen plné dno s podmetem 18 mm. Proč 18 a ne 15 nebo 20 jsem stokrát taky vysvětlil. A ano, jak správně píše pan Goro, dno je nutné mít oddělitelné.

Dosahovat zastavení plodování sítem ve dně je úsměvně pošetilé, proboha proč tak složitě? Zkrátka se MUSÍ krmit jedině nějakými kyblíky se slámou nebo keramzitem na HL rámků a tím je úplně odkrytý strop a do prázdného truhlíku - s těmi kyblíky - utíká všechno teplo a vč zastaví plodování, samočinně a stoprocentně. A nemusí mít síto ve dně a tedy drahé dno. Vyvětlil jsem to už bezpočtukrát.

Protože by tahle dutina ale ředila plyn fumigace, zruším krmení nahoře pár dní před fumigací (i když je už přes měsíc nakrmeno, dutina s kyblíky tam pořád je právě aby to odvětralo teplo = zastavilo plodování), vč jsou 100% bez plodu. Na HL přijde ne tvrdá a nedoléhající průhledná folie (zbytečně drahá a špatná právě proto, že nedolehne úplně), ale měkký igelit. Ten vytvoří strop a je tam až do příštího krmení v červenci (nebo je spíš vyměněný dřív podle potřeby - je zadarmo). Na tomto igelitu kondenzuje voda a včely nemusí celé jaro ven pro vodu a díky tomu je nejrychlejší jarní rozvoj, jakého lze dosáhnout samočinně, neboli automaticky (tedy spolu se SPRÁVNÝM zúžením). Kdo se obtěžuje chápat co sděluji, dojde mu, že máloco má u mě jen jeden účel, vše dělám nejjednoduššeji a nejlaciněji jak je to možné. Ale kdo si chce komplikovat život, pořídí si drahá dna se síty zaměnitelnými za překližku. Vyndavací zadní zástrčka dna je snad samozřejmá. Tedy kromě Ing. Cimaly a Eurodadantu, tam loví podložky česnem.

O případných plísních jsme toho semleli už také dost a kdo se obtěžoval si to nastudovat a POCHOPIT, není třeba znova mlátit stokrát vymlácenou slámu.

“Sušší med” je pro mě naprosto rozhodující. Někteří u mě viděli dvě vč s vysokým podmetem, už víc než 10 let je med vlhčí než 18,4% jen v nich. A to nemají síta, jen vysoké podmety s rošty proti stavbě divočiny. Vysokých podmetů jsem měl, zmasírovaný Včelařstvím a tudíž Ptáčkovo-Čermáko-Boháčovskou masírkou 80 let, většinu a už jsem to všechno vyházel, mám jen ta dvě dna abych se každý rok přesvědčil, že mám ve věci výšky dna pravdu. Tečka.

Stejně to mám se SS a TS. Je to jedno, ve víc jak polovině jar (jindy v roce je to úplně jedno) se mi zdá lepší TS, na práci je VŽDYCKY lepší TS, viz moje zkušenost se zničenou páteří. Někdo si říct dá, jinému ideologií motivovaná VÍRA v lepší SS (protože to tak má Lang a Béčka, ale i Eurodadant, Tachovák, Zander a další) nedovolí se sám přesvědčit. Jeho boj, já jsem svoje šedesátileté zkušenosti (+ zkušenosti předků) zadarmo zveřejnil a dál je to boj každého sám za sebe.

A tak dále a tak dál.

-----------------------

Slovensko nemusí sbírat zimní měl, my ano. My ale předtím (my kdo používáme tvrdou chemii) sledujeme podložky koncem 10 měsíce a nebo v půli 11 měsíce, co po fumigacích spadalo. Tím taky současně vyčistíme dna. Asi 20.12. se musí vyčistit podložky kvůli zimní měli a tehdy jsou tedy podmety vyčištěné opět. Měl se musí brát nejlépe přesně po 30 dnech, tedy asi 20.1. Tehdy se opět vyčistí dna. Protože nás ale buzerují s morem a na jeho vyšetření musíme mít další měl, musí se podložky vrátit. Tedy kolem 20.1. se vrací podložky, ale kolem 28.2. +- asi 5 dní dle počasí se zužuje. Tehdy se opět vyčistí podložky (vezme měl na mor) a tudíž je páně Gorova připomínka (zkušenost) s bordelem na dně a mrtvolkami a hrozbou ucpání dna v Česku nemyslitelná (tedy kdo dělá věci jak se dělat mají). Zimní měl je sice blbost, ale jako vždy je i tentokrát vše zlé současně k něčemu dobré, je to tak?

• Včely nezačnú na jar predčasne plodovať, majú kontakt so skutočným počasím

Goro má silnostěnné PS úly a u něj asi hrozí, že včely nevědí jak je venku. Když jsem někde psal, že nejlepší jsou tenkostěnné úly Sm 20 mm, tak tohle je jeden z důvodů mého tvrzení. (je jich víc)

• Včely sa bez rizika uzatvoria v úle – napr. pri kočovaní, pri hlásených postrekoch...

Tohle jediné je asi pravda, s tím nemám zkušenost, nikdy jsem včely v úle nezavíral, nejsou to slepice. Navíc podle mě zavření včelstva vůbec není možné bez kolapsu - udušení a nebo nesmírně těžkého stresu, jednoho z těch, které, spolu s dalšímui stresy pak zapříčiní náchylnost vč k nějakým virům či jiným nemocem. Nevím ale, já svoje včely zavřít nemůžu. 

Kočování. Nesmysl. Boháčovsko Ptáčkovci (prostě tehdejší mejnstrým jako je Včelařství) tvrdili, jak musí být u maringotky voliéry z důvodu co uvádí Goro. Patrně Boháč jakživ nekočoval. Včely se nemusí zavírat nijak POKUD SE PŘEVÁŽÍ MIMO KABINU AUTA, nevyletují a nevylézají, nanejvýš některé nervozy vylezou kolem česna a sedí tam jak přibité. Mám na mysli den, tehdy je nutné nezastavovat a nebo jen na pár minut, například na křižovatce. V noci je převoz včel bez uzavření česen úplně bez starostí. Tohle si pamatuju dokonale, protože kvůli idiotským radám, že musí být voliéry, jsem je narychlo vyráběl a strčil jsem levou ruku do hoblovky. Naštěstí to odnesly jen malíček a prsteník. Mimochodem, do té doby jsem byl skvělý kytarista. Ten den se můj život úplně změnil a tak si voliéry a jejich idiostkou zbytečnost pamatuju dokonale.

• Včely majú menšie problémy s reguláciou tepelného režimu v úli, hlavne v lete

Toto by patřilo do vlákna o včelařských bludech. Včely mají schopnost regulace svého příbytku danou několik milionů let trvajícím vývojem. Pak přijde homo sapiens, který ne vždy ale myslí a začne jim to kazit. Vmyslel jsem bonmot, že očka či dna se síty je asi totéž, jako kdybyste měli doma DOKONALE FUNKČNÍ A VYZKOUŠENOU klimatizaci a nějaký magor vám pořád někde otevíral okna a utrhal podlahu u baráku a dal tam místo té podlahy betonářskou karisíť nebo plotové pletivo. Tak asi tak, Zdeněk Izer by řekl: “Jen blbni!”

• Včely vyžadujú menej cukru na zimné zásobenie

Nesmyslný argument, cena cukru je to nejmenší co musí současný včelař řešit.

--------------------------------

Je mi líto, ale nedokážu s článkem souhlasit téměř v ničem.  Pan kolega to sepsal skvěle a je dobré se nad tím důkladně zamyslet a nejlépe se ještě podívatz do nějakých dalších zdrojů, já s tím ale neumím souhlasit. Mě se síta ve dnech neosvědčila nikdy, nijak a v ničem, Jsou to jenom komplikvaná kurvítka v lepším případě, ale já tvrdím, že po všech stránkách mají na život včelstev spíš velmi negativní vliv.