Příspěvky uživatele

Taky jsem vám dal palec, ale ne za předčasné přidávání medníku😉

No a pan doktor, to je pozoruhodné a strašně rád bych řekl, že Tomovi4 ukradl fintu, kterou jsem sice vymyslel já, ale nepochopil, byla to náhoda, jen jsem se Tomovi4 zmínil co se mi jednou podařilo a já to nedokázal dotáhnout do stadia univerzálně a vždy s kladným výsledkem použitelné metody. Tom4 se toho chytil, začal to dělat a používat i v jiných pořípadech a je to tak skvělé, že by stálo za to, aby na to Tom4 udělal vlákno (asi to budu muset udělat já, jak ho znám). jen podotknu, že u tvrdé (a drahé) stropní folie při Marxově fintě čumí folie mimo úl, my (Blaník) používáme měkký igelit a ten se prostě ohne a z úlu nečumí.

Tak a konec legrace. Tady je vidět, že kdo včely pochopí, nakonec dojde ke správným postupům, jak dokazujete na příkladu pana doktora, naprosto nezávisle. Vy Goro, sice dáváte podle mě medník předčasně, ale díky neskutečné zkušenosti a umění včelařit nepochybuju, že to děláte přesně v pravou chvíli. Ale i mistr tesař se někdy utne a i já se dokážu seknout, to každý!!! Já to myslel jinak. Začátečník to nemá v oku, neumí odhadnout jak rychle se včely nalíhnou a pak je lepší než je podtrhnout, zariskovat a dát medník raději o 2-3 dny později než o tolik dřív. Na tom trvám. A až se to začátečník naučí, už tuhle poučku nebude potřebovat. A vy to jen mimochodem naznačujete, ale já to zdůrazním. On se včelař musí taky naučit rozhodovat, která chvíle je ta pravá, taky podle výhledu počasí. Jestli předpověď slibuje teplo a klid, OK, lze i malinko předčasně. Jestli ale naopak hrozí ochlazení, je namístě velká opatrnost a radši počkat.

Vyvinul jsem malé buchty pro NN a sice za 2 a půl rámku. A některým vč dávám jen půl medníku (5 rámků na prostředku), některému ¾, tedy některé vč dostane celý NN, jiné s jednou buchtou a tedy jen s 8 rámky (v medníku jsou rámky dál od sebe a je jich tam v plném jen 10) a některý medník je jen s pěti polorámky. Taky proto jsem si zavedl ještě míru vysokou pouze 11 cm aby odoadly půlky polomedníku. Mě se, porotože nechlastám u včelaření kořalku, tak se mi nepletou v jednom provoze při stejné délce 39 rámky vysoké 34,7, 30, 24, 15 a ani 11 nedokážu splést s ostaními. Ale většině by to dělalo velký problém a tak to většina sveřepě odmítá. Jejich boj.

Kvůli mě se nemusíte bát psát co chcete.

Vysvětlil jsem, že jsem chtěl chov trubců tam, kde je to lepší pro kleštíka - chladná část úlu s tím, že jsem doufal, že budou všichni VD na trubcích a nedostanou se na včely (a nebo jen minimum), protože nevím o studii nebo videu, kde by bylo zdokladováno, že VD přelézají, většina je jich na tom jedinci, kde se vylíhnou. Ovšem jestli je zamořené vč jako má Texl a na jednom trubci se vylíhne 8 kleštíků, pak je jeden trubec všechny neuživí a oni se musí přisát na jiné jedince. Na které? Tady jsem si zaspekuloval ve smyslu, že kleštíci nejsou blbí a tak vědí, že líp a na mnohem delší vzdálenosti se budou šířit na trubcích, kteří (jen někteří a neví se a nebo nevím já proč to dělají jen někteří) zalétají ze svého mateřského úlu i 20 a dokonce i víc km. Pak kleštík zase preferuje trubce, protože se cvhce šířit na co největší vzdálenosti a pomocí včely by se mu to nepodařilo. Trubci se zdržují v podmetu, tedy v civilizovaném = plně rozběrném podmetu = TLumiči a nahoru do úlu nejdou. Při práci ve včelstvech je tam nevidím a tak můj kalkul vychází. Primární kalkul byl, aby bylo v úlech minimum nebo žádní VD i bez léčení a plně to vychází. Kdo chce, proboha víc?! Při opravovní chyb mi došlo, že někdo moje teorie nezná a tak podotknu naprosto revoluční DOMNĚNKU, že díky tomu, že je většina VD v mých vč na trubcích a už přisátí VD nepřeskakují a nepřelézají na jiné jedince, pak se jich včelstva zbaví téměř všech a v některých vč úplně všech když vyženou nejpozději na konci léta trubce. Jestli zjistíme (Blaníkáři) v některém vč po 10.10. po fumigaci více VD než do 30, max 50 ks, pak to považuji za reinvazi z vykradeného divokého vč (nebo ze vč alternativce). Možná by mohl třeba Tom4 potvrdit nepatrný výskyt VD v našich vč. Jestli i pak přijdou úhyny, polopatě - i při absenci VD ve vč, pak to považuji za důkaz, že VD včelstva nezabíjí.

Vůbec mě při tomto uvažování nenapadlo, že trubci budou méně plodní a moc tomu nevěřím, víc bych vsázel na to teplo, když u savců chlad proč by u trubců mělo být naopak teplo zárukou vyšší plodnosti? Ale když o tom teď, u vědomí vašich názorů uvažuju, nedělám a nebudu si dělat starosti, protože plně potentních trubců, s kvalitními spermiemi vychovaných v teple je v okolí mých včelstev nadbytek ze včelstev těch, kteří zdaleka neumí to, co já a klidně cpou trubčinu mezi dělničinu a nebo nechají svá vč stavět kde se jim co zachce.

Pozoruhodný je i pyl s chemikáliemi. Tady se zastavím když dovolíte. Nedávno někde píšu, jak v podletí kvetlo kde co a včely na to vůbec nešly a ptal jsem se vás, jak mám ty blěny přinutit, aby laskavě sbíraly pyl na lesním plevelu, když je lepší a bez chemie. Mám úplně blbý včely, sbíraly jen ten z jetele setého červeného. A nosily ho spousty, monodieta nemohodieta, ale už z něj nedělaly pylové desky jako zjara, ale tlusté věnce kolem posledního plodu.

Alarmisté, romantičtí snílci, patříte knim taky pane Goro, by chtěli snít o panenské přírodě mimo civilzaci, kde se pole nestříkají, vše je čisté a pyl má tu správnou chemii a vše je happy. Ještě taková místa na světě jsou. Akorát že se tam málokdo dožije 50 let a ve 40 vypadají jako starci. My dva bychom už pane kolego čichali k sice čistému nechemickému kvítí, ale zezdola, ze země skrz drn. Já naopak žiju v civilizaci rád a aby nestál bochník chleba 500 a bylo ho dost i pro ty části světa, kde se jim moc dělat nechce, nebo pro časté modlení nemají na práci čas, holt se musí stříkat pole. Nejde obojí, připomínám, že ještě můj děda, ročník 1886 měl ve dvacátých letech 20 stol za opěvovaného Masaryka 15-18 metráků pšenice z hektaru (bez hnojiv protože na ně neměl a ne proto, že by byl blb a nechtěl je používat, umělých hnojiv i přírodního ledku bylo už tehdy dostatek) a když měl některý rok 20 metráků po hektaru, týden ho nikdo neviděl jak slavil!! A dnešní zemědělec když nemá 90 metráků nevydělal, je na svých a chce mít 100 metráků i víc, aby vydělal pár Korun navíc. Pak by chytrým mělo dojít, že když by byly 5x nižší výnosy, místo 5 chlebů by byl jen jeden, místo 5 rohlíků jen jeden a 10 deka salámu v práci ke svačině jen jeden z pěti pracovních dnů za týden a stejně tak je jediný oběd za pracovní týden. A tak dále. 

A tohle si snílci a alternativní pomatenci nějak nechtějí a nebo nemají čím uvědomit a pochopit. Naštěstí zatím vítězí rozum a těch pár snílků (napadají mě jiná slova když o nich uvažuju a nazývám je v duchu) to naštěstí nijak neovlivní a nezničí. Já se do jeskyně nebo na strom od těchle bláznů vrátit nedám, mě vysoká civilizace vyhovuje. Alternativizmus není cesta. Cesta je dokázat chovat včely i v přírodě pozměněné člověkem a i s mikrovlnami a viry a NC a dalšími problémy a já se o nic jiného nesnažím. 

Stokrát jsem vysvětlil, že v mém medu nemůžou rezidua léčiv být když léčím až když v úle nejsou plásty na med. Nikdo mi tohle neumí vysvětlit, NIKDO, proč dělat alternativní zhovadilosti, když stačí mít nízké rámky pro med s POUZE PANENSKÝM dílem a vyndat je před léčbou z úlů. Navíc jsem ještě vyvinul metodu, že v medu nejsou ani výkaly plodu, přesněji výluh z výkalů včelího plodu. 

Až kdokoli dokáže aspoň to, co já (určitě při tom dělám i chyby), pak se bavme. Pro některé to shrnu. Nemusím dělat alternativní hlouposti a mít jen 5-10 kilo medu s výkaly plodu, když můžu mít 30-50 i víc kilo medu bez reziduí a bez výkalů od jednoho včelstva. Ani z vosku se do mého medu nemůže nic dostat, v medníkách mám jen M ze svého vosku z víček. Všechno dílo je u mě plně rozběrné, nezhlížím se v primitivizmu. Připomenu, že Varré stvořil svůj paskvil pro negramotného francouzského sedláka s tak tupou inteligencí, že mu nešly vysvětlit rámky a plně rozběrnbné dílo (taky na rámky a pořádné úly negramot nemá peníze, protože je negramot, tak moc nemůže vydělat a na ty věci mít). Někdo obdivuje negramoty z Varrého doby a snaží se je napodobovat? Jo? Tak jo, ale já nemusím, že ne, nebo mě progresivisti přinutí? Varré systém je postavit na dálnici žebřiňák a snažit se vyrovnat kamionům. To nejde tak poto obdivovatel žebřin tvrdí, že mu jeho rychlost daná pohonem volkem, tedy asi 4 km v hodině, plně postačuje. Že tím kompikuje život všem ostatním ho nezajímá, protože je liberálně bezohledný a může. Kdybych měl tu moc, zasadil bych se aby to tihle dělat nesměli. A nebo jen na své zahradě a ne ve veřejném prostoru. Ale to se už poněkolikáté opakuju. 

Patrně jen opět mejnstrýmové bludy. Pravděpodobněji než upnuté kalhoty jde o teplo. Samci všech zvířat mají varlata na “luftu”, jen člověk je dal do teplíčka. Psalo se to ještě když nebyl internet a zdá se mi to jako nejrozumnější, nejpravděpodobnější. Kalhoty vynalezli až barbaři, Germáni, Římané je neznali a žádný jiný národ. Až barbaři…

No a s trubci, zase se mi tu můžete posmívat. Ale. Přirozené je chovat trubce na periferii hnízda. Vždy mezi česnem a dělničím plodem. Pak přišli chytří a začali dávat volnou stavbu, včely si staví kde chtějí a co chtějí a pak mají trubce z tepla. Když není v úle očko, a divoké vč by se samo nikdy neusadilo v dutině, která by měla víc otvorů než jeden, pak dává trubčí plod mezi česno a dělničí plod. Trubci potřebují pro zdárný vývoj a svojí plnohodnotnost PATRNĚ nižší teplotu. Proto jsem odpůrcem LBV jako hovadiny z nepochopení zákonitostí života včelstva. Trubčí plod mezi dělničí nepatří.

Já nedovolím včelstvu chov trubců nikde jinde než mezi česnem a dělničím plodem. Původní metoda Blaník přesouvala chov trubců dolů do TL až po půli května, už několik let se mi osvědčilo zlikvidovat vysoký SR ve chvíli, kdy je VN plný. Tehdy vyhodím vysoký SR i s trubčinou, pak je ve VN 11 rámků pro dělničí plod (na krajních plod obyčejně není) a od té chvíle, často už v půli dubna i dřív už včelstvo může chovat trubce jen v nejchladnější zóně úlu a nikde jinde. Proto Blaník nemůže mít volnou stavbu, protože JÁ chci rozhodnout, kde vč bude chovat trubce. 

Proto nemůžu mít ani v medníku volnou stavbu a proto si včely, které téměř nepotřebují žádnou léčbu, pro pana Malinu, mě a Blaníkářům běžně vydrží vč s jedinou fumigací Varidolem za rok, léčíme o malinko víc pro jistotu, protože ty miliontiny miligramů tvrdé chemie, které vychází na jednu včelu, jsou zanedbatelné. Už jsem to vysvětlil bezpočtukrát jak trapný je omyl dávat včelám tisícinásobné dávky kyselin v koncentracích, jaké příroda nezná. To je pořád dokola, alternativizmus je iracionální, tedy česky nerozumná VÍRA. Nic víc. A ano, mám úctu k věřícím všeho druhu, jen s nimi nesouhlasím a snažím se jejich pošetilosti veřejně nesmát. Jen si s nimi nepokecám. (třeba ale Bibli znám líp, než drtivá většina pobožných)

Nepřekvapuje mě, že když samci savců mají mít varlata v chladu, aby si udrželi co nejvyšší plodnost, že by možná mohl mít chlad vliv i na trubce. Ale je moderní to svádět na jiné vlivy, teď frčí mikroplasty a kdo se dožijete, za 20 let si na tu hloupost nikdo nevzpomene stejně, jako si dneska už nikdo nevzpomene ne Globáala Oteplouše a o nové době ledové už dnes neví nikdo nic, ale před 60 lety to frčelo a lidi se tak krásně báli mamutů, Kopčema a Lovců mamutů. To jen alarmisti straší něčím novým, nedávno jsem to vysvětlil. Když si na YT pustím nějakého “vědce”, který varuje před mikroplasty, tak z jeho keců vyplývá, že by na Zeměkouli vlastně už nic živého být nemělo, jak strašné ty mikroplasty jsou.

Lidi se rádi nečeho bojí, proto milují horory. Někdo jim tedy dopřává strašák, zrovna frčí mikroplasty. Co to bude za pár let? Trump třeba? Nebo svoboda slova? Brzy budou zakazovat lidem vstup do lesa a do přírody obecně, viz CHKO a jiná chráněná území kam se nesmí už teď.

Vlastně si na všechno odpovídáte správně sám.

ALE. Následuje jen moje zkušenost a z ní vyplývající soubor domněnek ano?

Jinde vysvětlím (už se několikrát stalo, ale vždy v jiných souvislostech), co se DOMNÍVÁM o menší plodnosti trubců. Takže, několikrát jsem vysvětlil kde pouze chci já aby vč chovala trubce a mám k tomu důvod = nemám ve vč žádné a nebo pár jedinců VD, už dva roky nanejvýš malé desítky = do 50 ks. To vidím po první fumigaci. Po Gabonu nepadá nikdy nic, asi to tak rychle nepůsobí a tak Gabon u části vč nedávám a rozdíly nejsou pozorovatelné. Tedy nedělám smyvy a jiné blbosti a kysliny mi nesmí na oči, nepotřebuju to, nemám v úlech brouky protože chovám trubce tam a tak, jak je potřeba. Opakuju, že jsem to mockrát vysvětlil a funguje to, ale vědeckou studii (nejlépe americkou nebo aspoň Západní) na to nemám.

Taky jsem vysvětlil, že aby matka nechtěla jít do medníku (žádná mřížka) nesmí tam včely dostat možnost stavby a nesmí tu možnost dostat tudíž ani ve VM mezi patry.

V jiné souvislosti jsem vysvětlil, že úhyny vč patrně nezpůsobuje VD. Tudíž úhyny způsobuje CCD, NC a nebo ještě něco jiného, vždy to ale bude důsledek nějakého oslabení a v důsledku toho náchylnost k nákaze. Co se já DOMNÍVÁM, že způsobuje a nebo by MOHLO způsobovat oslabení imunity, jsem taky vysvětlil mockrát. No a jedna z těch věcí je předčasné přidávání, jak vy říkáte dostatečného prostoru a ti rozumu mdlejšího dají prostoru vědomně víc, než si myslí. A nebo jim to neumožňuje blbý úl - vzpomínáte jak tvrdím, že jedna bedna Adamce je málo, ale dvě moc? A pak se posmívám těm, co si pořídili LG 1/1, což je úplně stejné. Vy to patrně vůbec díky NN systému neznáte a na tisíc % by vás nenapadlo přidat na plodiště najednou dva NN ve stejný okamžik. No a vidíte, 80% českých včelařů přesně to běžně dělá = má Adamce a nejde jim vysvětlit, že prostě nemůže přidat naráz celou bednu. A tak už nevysvětluju a sice se mi nelíbilo, cojinde dneska píše M.S., že díky vlastní hlouposti a nepoučitelnosti toho spousta lidí nechá - chov včel je čím dál obtížnější a díky tomu bude vlastně všechno lepší a tak má M.S. vlastně surově znějící, ale pravdu.

Těm, co tu jsou noví a nebo nepochopili co jsem myslel (nikdo se ke mě tehdy nepřidal, nikdo se na nic neptal) tím, že se nesmí přidat najednou moc prostoru, je to tak, že další nástavek se smí přidat až tehdy, kdy je plodiskový zadní rámek (a tady jsme u toho, chytrolíni mají česno uprostřed a tudíž nemají zadní rámek) tak obsednutý včelami, že není vidět voští. Tedy nahusto černě obsedutý. Tohle nedělá nikdo a pak se diví. A to je pořád dokola a už mě to unavuje. A vy k tomu přispíváte aniž si to uvědomujete tím, že píšete o nedostatku prostoru, nebo že včelař nedá včas dostatek prostoru, ale mlčíte o tom, že tohle je patrně největší kumšt u včelařiny.

Prostě úspěšný chov včel znamená držet je na hranici vyrojení, to věčné lavírování. A to je to umění. I 3 dny jsou blbě! Přidá medník o 3 dny dřív- podtrhne je a o 3 dýl, poletí. Nemá v týdnu čas? OK, tak ať nevčelaří sakra!!! Nechce se včelám věnovat naplno? Je podpantoflák a musí se dovolit svojí semetriky, jestli smí ke včelám a kdy smí? Opět, tak ať nevčelaří!! Včely buď musí dostat nutně to, co potřebují a přesně tehdy, kdy to potřebují, nebo se to nedá dělat. I blbec by mohl pochopit, že krávu taky nejde podojit o 3 dny dřív a o tři dny později bude mít zánět vemene a řádit bolestí tak, že mu vejrovi zboří maštal. U dobytka to lidi chápou - řve a je nebezpečný. Ale včely jsou zticha. Jen se vyrojí a nebo pak (klidně za několik měsíců) “nepochopitelně” umřou. Velmi často obojí, ale vždy je tím vinen včelař.

----------------------------

A aby opět nebylo mýlky. Kdo má hloupě česno uprostřed, platí pořád to o hustém obsazení krajních rámků od stěny nástavku. Jen tam, kde je začátek a konec je snazší to rozeznat a vystihnout pravou chvíli.

Ruku na srdce, kdo se přizná zda přidává medník až když pro včelí “kožich” nevidí plást a nebo raději dřív aby měly dost místa?

Jsem rád, že jsme si vyjasnili, že jsme prostě jen lidi. Lidi s klady i s chybami.

Ano, vystydnutí v důsledku výkluzů jsem jen četl a neviděl u nikoho nikdy a rodiče a jejich známí tvrdili, že to vystydne a pak se blbě vytáčí (ruční medomety na kliku). To za A. Za B když nechám vystydnout nástavky s plásty, skutečně se to špatně a dlouho vytáčí. ALE!!!! Neuvědomil jsem si, že drtivá většina vytáčí rámky zakladené, s košilkami a často černé, tuhé, pevné. Jiné je to s panenským voštím. Taky jsem čtvrtinu jen tak střelil od oka, nikdy jsem to neměřil, nevážil. Prostě je to snadné. Z důvodů, které jsem mockrát vysvětlil, vytáčím do okurkáčů a medník 39x15 musí dát 3 a něco. Studené plásty nedají ani 3, ale slibuju, že jestli mi přežijí nějaké včely a budu vytáčet, zjistím to přesně.

Druhé ALE. Nejsem nenažraný, ale jsem vychovaný, že vytočit málem do sucha. Přitom je to hloupé, přece to jde zpět do včel a nepřijde nic nazmar. Na druhou stranu je to ale fakt, že nedobře vytočené rámky od medu mohou být atraktivní pro matku a Blaník nezná mřížku. Jenže asi je včelám jedno a na atraktivnosti pro matku stěží něco změní jestli je v rámku deko medu nebo 5 a možná 10 deka (ano, ani 10 deka by nebyla čtvrtina). Jako nemyslíme na řazení v autě, některé věci dělám a neuvažuju o nich, to by mi hráblo. Prostě mám soubor naučených a jak se ukazuje i iracionálních návyků, ne vždy rozumně zdůvodněných a dělám je. Kdo jsi bez chyby…

A proto já výkluzy používat nezačnu. Jestli mám zvedat horní medník den předem jen proto, abych ho nemusel ometat, když sám píšete, že v něm bloumá pár včel (nebo si na ometení té hrstky včel koupím za 15 ometač těžkej jak kráva velikosti větší než banánovka stojící na kant a s každým rámkem se musím ohnout k ometači), tak to mi přijde jako iracionální. Poloatě, nerozumné jsou podle mě výkluzy pro více práce. Tedy když z nástavků vyndavám medové rámky do přepravek jak to prezentujete vy. Jo, když bych jen bral horní medníky a odvážel je bez šahnutí v těch nástavkách, v kterých byly na včelách, pak ano.

Jenže TŘETÍ ALE!!!!!

Přichází třetí důvod. Co mi řeší, mít horní bednu bez včel? Nemůžu místo ní dát bednu suchou. Ignorovaly by jí. Musím stejně rozebrat úl a suchý nástavek musí přijít mezi plodový vysoký nástavek a medník, často dva medníky v pořadí, jak tam byly. Takže šaškování s vkládáním výkluzů je pro mě zbytečná práce navíc a kilometry ujeté zbytečně. V ušetřeném čase můžu třeba na ryby a nemám a nebudu mít zvedák a tudíž taky ušetřím záda se sbytečným zvedáním horního nástavku s medem. Protože nejdřív odeberu horní bednu, ometu těch pár včel. Pak sundám medník či dva, přidám na VN suchý NN a zase to vše složím.

A abych byl stručnější tak jsem shrnul celé tyhle kecy do prohlášení, že jsou výkluzy blbost. A zase je nutné rozlišovat. Jestli mám několik desítek, velkých desítek vč a nebo dokonce víc než 100 vč, mám zajisté pomocníka a dělám to primárně pro zisk. Pak je výkluz asi namístě. Ale kdo má pár vč do asi 50, je pro něj včelařina v první řadě zábava, potěšení, relax (smysluplnější fitcentrum). A zopakuju svoje přirovnání ke sportovnímu rybářovi vs průmyslový chovatel rybího masa. Pak se jeví sportrybář tím, že chytá ryby po jedné, tiše sedí hodiny na břehu jak kokot aby obelstil rybu, kterou pak skoro vždy pustí (a ještě se k ní (blbi už to fakt přehání) chová j líp jak k lidskému miminku), tak ten je ve srovnání s Rybářstvím hlupák, když nechytá ryby najednou sítěmi a všechnu droboť když nevybere a nenažraně to nedá za peníze do kafireie, aby ve vodě nezbylo nic. No a pro ožralého Rusáka s granátem jsou i ty sítě zdlouhavá kravina. Takže vždy je to také o úhlu pohledu, cílech a smyslu PROČ včelaříme. Od toho se pak odvíjí to, JAK včelaříme.

M.S. Ano, že by zbývala čtvrtina medu je nesmysl, v předešlém jsem vysvětlil, jak jsem to bez uvažování plácnul. Možná mě to tak naučili a vysvětlili předkové a já to jen celý život papouškoval. Nevím. Záhada mého hloupého tvrzení je na světě.

Ale notak! Nemám rád LG proto, že je zoufale zastaralý, humpolácky primitiovní, hlavně že je americký a většina si ho pořídila z nadšení k Americe bez ohledu na to, že to je celkem blbý úl, určitě horší než originál Dadant-Blat. Kor ti vzdělanější, když zjistili, že sovětský Mnogokorpusnyj je originál D-B, tak si just honem pořídili Ameriku. To je to, co mi vadí, jakákoli adorace kvůli idiotské ideologii bez ohledu na to, zda je to věc dobrá, nebo zaostale blbá. Mimochodem, uměl by mi někdo vysvětlit duševní pochody a kvalitu mozku někoho, kdo si místo českého Aadamce pořídil LG 1/1? To neumím pochpit. Na plochu jsou stejné, jen LG je pouze na SS, kdežto Adamec je po všech stránkách univerzálknější, ovšem oba mají pro plodiště jednu bednu málo, dvě ale tragicky moc! Pohrdám lidmi této kvality uvažování. To jen pro úplnost na vysvětlení mojí averze k cizáckému čudu, které v českém prostředí nebylo potřeba. To když už úl jen na SS, tak vaše Béčko je asi 100x chytřejší! Kor, když už tu je Optimal se slovenskou mírou.

Výkluzy. Proboha co to melete? Asi i v tomto vašem příspěvku se ukázalo, že i muži mají své dny. Já nikoho od ničeho nerodrazuji a dokonce jsem pochválil řešení mezidna s výkluzem pro ty, kdo by to chtěli, asi jste to v zápalu boje přehlédl, stane se. Jen jsem vysvětlil, proč to nepoužívám já. A i když mám medomet moderní (ne ale americký, jen německý), stejně se mi vytáčí vystydlý med špatně. Tečka. Jo, teplota, jak o ní píše M.S., to bude to ono. Vždycky (kromě kočovné maringotky) jsem se uměl postarat, abych měl medárnu a včelařské zázemí chladnější, max 16 a spíš do 14, jen po půlce července se tam teplota šplhá na 18 až ke 20. Taky proto téměř nemám potíže se zavíječem a taky nerad dělám ve vedru. Pravda, mám jako zázemí pro včelařinu byt 65 m2 a to má na 100% málokdo, tedy nikdo. Polopatě, v jednom bytě, zrekonstruovaném a moderním bydlím, druhý přes ulici před rekonstrukcí jsem povýšil na včelařské zázemí. Někdo si kupuje drahá auta, jiný investuje do ženských a jiný vyhazuje peníze za smažení u moře v nějaké muslimské řiti. Já to mám v životě jinak, jiné priority.

Klid pane kolego, rozumím vám, taky se dám občas unést, to patří k debatě, jsme lidi s emocemi a ne studené robotické čumáky.

Zapomněl bych. Ano, výkluzy dokonale eliminují rabovky!

Nedělá mi potíže toto pochopit. Vycházím ale z toho, že drtivě drtivá většina českých včelařů (ani pan Goro) nevčelaří ve včelařském ráji a většina, jak se domnívám, rychlý jarní rozvoj chce.

Pozoruhodné je, a začátečníky upozorňuji na tvrzení, že M.S. chce, aby hlavní “síla” včelstev zůstala pro pozdnější snůšky. Protože je prostě fakt, že, jak říkávala už moje maminka, včelstvo má jednu hlavní sílu v roce a když to dá v jarní snůšce, v těch dalších se už tolik “nevycajchnuje” - doslova ten výraz měla máma a já ho nikdy jinde neslyšel, věřímn ale, že je srozumitelný (my bychom asi řekli vyznamenat). Takže ano, rozumním, jen mi to nedocvaklo.

Nepoužívám výkluzy, nidy a nijak. Ovšem kdo je chce používat, je zobrazené řešení dokonalé a hlavně oceňuji víceúčelovost - jde to po vložení (asi PS) použít jako dodatečné, nebo znásobené zateplení. Super!!! Doporučuji začátečníkům si toto zafixovat, nejlépe uložit, je to hodně podobné Gorovu řešení.

Někoho možná napadne proč nepoužívám výkluzy. Má to dva důvody. Vastně tři. Třetí je, že mě to předkové nenaučili a nikdy jsem to nikde u nikoho neviděl. Když jsem se na výkluzy ptal předků, sdělili, že je problém - většinou každý včelaří sám, zvedat medníky kvůli vložení výkluzů. Jasně, Goro = zvedák a nebo pomocník. Ale hlavní důvod byl vystydnutí medu a pak mnohem obtížnější vytáčení (dřívě pouze ruční medomety na kliku). Což je pravda, stačí odebrat víc medových nástavků, a co se nechá na další den, jde už hodně mizerně vytáčet. A tak co se ušetří neometáním včel, o to hůř a déle se pak vytáčí a hlavně, v plástech zůstává až čtvrtina medu.

Petr mi zajistil (i pro Toma4) odvíčkovač. Od stejného výrobce zapůjčil ometač, vyzkoušel jsem a nekoupil. Je to děsnej voser (váží to 22 kilo) a mám rychleji ometné nástavky klasicky. To je sice do jiného vlákna, ale v rámci souvislostí to uvádím tady. Koho by to zajímalo, odvíčkovač této konstrukce nejde použít pro plásty, které byly někdy zakladené (viz vlákno o odvíčkovači). Je to jen na panenské a hlavně 100% zavíčkované medové plásty. Pak to ale asi 5x a spíš vícekrát urychlí a hlavně usnandní práci. Ve víčkách zůstává minimum medu, vykape (a je to ten VIP pro rodinu a nejlepší kamarády). Taky to “zformátuje” plásty a zanedbatelná není ani těžba vynikajícího, absolutně čistého vosku. Ale to jsem se dostal opravdu daleko od tématu.

Nevadí, je to skvělý příspěvek! A velmi pozoruhodný strom, v kraji, kde žiju, velmi vzácný. Vypěstoval jsem jich několik, mám v kýblích asi 3 roky, nerostou (jak by mohly), jsou asi metrové. Jeden jsem ale dal Tomovi4 a když mi v zimě ukazoval jak za 3 roky vyrostl, vyvalil jsem oči! Zdá se mi, že to roste stejně rychle jako akát, ve vlhku snad ještě rychleji. Možná proto z toho udělali větrolam aby nečekali desetiletí až začne plnit funkci větrolamu.

Vím o pár jedincích ve Vlašimském parku a o několika na náměstí v nové Zruči. Ale vždy jsem zatím dokonale prošvihnul dobu kvetení a tak jsem na tom neviděl včelu, i když se květy tvářily, že ještě kvetou. Možná to může být jako s akátem, že ve výškách nad 300 metrů sice roste, kvete a dává pyl a asi i malinko sladiny na uživení, ale nikdy nemeduje. Možná, že tam u vás v nížině medovat bude, jak tam jistě meduje i akát.

Strom tvoří nezvykle velké lesklé lusky sytě kaštanové barvy a vylupování semen není až tak snadné. Nedošlo mi, že se semena před výsadbou musí spařit jako u akátu a mě ve dvou pokusech s odstupem pár let vyklíčila prvně všechna, pak asi polovina i bez spaření. Má se to přelít vařící vodou a nechat v té vodě vystydnout a pak hned vysít.

Mimochodem. Kdyby neměl akát tuto vlastnost, bez spaření vyklíčí tak 0,1 - 2% semen, už by tu nerostlo nic než jen akát! Asi nebudou ekoteroristi, kteří chtějí zlikvidovat u nás nepůvodní akát, rádi, že jsem zveřejnil jak dosáhnout vysoké klíčivosti. Mnohem lépe se ale akát vypoěstuje z odkopku tlustého třeba jako násada koštěte a metr i větší délky s pár kořínky. Pak to roste rychle a druhý rok kvete.

Přidám obecně ne příliš známou informaci. Na velkýcvh územích Maďarské pusty neroste jiný strom. Vyšlechtili tam akát s rovným průběžným kmenem a trochou větví nahoře a dělají z toho vazby na baráky. Nejde do toho sice zatloukat hřeby, ale střecha vydrží stovky let. Nic to nežere a při zatékání nehnije.

Tak jsem to prvně pochopil správně.

Asi bych nástavky bez včel bral celé a ne že bych z nich vyndaval jednotlivé rámky. No a tady jsem u toho, proč já nechci váš zvedák. Tady to není o zvedáku, ale když by ho někdo zvažoval, vysvětlím co já od zvedáku chci a proč mi váš nevyhovuje. Patrně s ním ani nejde odebrat celé nástavky bez včel. Ale stěží se berou najednou 2-3 NN medu, obyčejně jen jeden a pak by to i vaším šlo.

Bráním se jakékoli pitvorné práci v nepřirozené poloze těla, kdo mě čte ví proč. Tudíž, pro mě by byl k něčemu jen zvedák, kterým nástavky zvednu a dám někam za sebe mimo úl. Aby nástavky jen zvedl, visely nad úlem a já si tam lámal hřbet prací pod zavěšeným medníkem odmítám, vím jistě, že nejhorší je pro páteř právě jakékoli pitvorné kroucení, ohýbání a podobně. Můj bratr měl zvedák nezávislý na podstavci, zezadu přijel s něčím jako rudl za ůl, zvedl medníky a vycouval a odstavil to bokem. Pak mohl pohodlně pracovat. Jenže byl lampasák, na to nejdou normální lidi a tak Járovi nešlo vysvětlit, že lpět za každou cenu na SS je nesmysl a tak Jaroušek sice elegantně zvedl medníky, odjel s nimi o metr stranou a pak si stejně ničil hřbet prací na jednu ruku dlouhou a pak fňukal a nemohl se hnout. Měl čtvercové úly, které jsme mu vyrobil já a tudíž mohl mít TS. Ne protože zelený mozek a vyšší dosažené vzdělání než já, taky byl o 13 let starší.

Ovšem k Járovu zvedáku musela být absolutní a navíc zpevněná rovina, měl včely na vyasfaltovaném dvoře bývalého kravína  a tak tam mohl šaškovat se svým zvedákem. Já bych musel dělat nesmyslně drahé terénní úpravy a tudíž zvedák nemám a mít nehodlám.

M.S. Odvádění par z úlu je snad mnohem horší než očko. Nikomu takovou pošetilost neradím, naopak, je nutné udržet metabolickou vlhkost v úle a její případný přebytek steče  na dno, kde ničemu nevadí a postupně vyschne. Lépe vody v konci zimy, předjaří a časném jaru o trochu víc, než aby musely včely i za mrazu vyletovat pro vodu. Ony spíš asi zlikvidují část plodu aby nehynuly při cestách pro vodu. ALE. Jako vč dokonale ví kolik má zásob, nepochybně také ví, že se nemůže rozplodovat příliš brzy, protože nemá v úle vodu a muselo by vysílat létavky pro  vodu i za mrazu a nízkých teplot a tak se u něj opozdí jarní rozvoj. Tohle chápal i můj bratr, který byl voják…

V deklu mám polystyren tlustý 20 mm a to je pořád lepší, než dutina mezidna nebo nějaká deska z dřevotřísky, překližky nebo i masivního dřeva. Jste pozoruhodný pán s nekompromisními jasnými názory, které prezentujete s neobyčejnou jistotu a přesvědčením o své neomylné dokonalosti, až mě maně napadá otázka, proč vy vlastně chodíte do diskuzních for? To já celý život pochybuji, zkouším, pídím se po možná lepších řešeních a hledám lidi, od kterých se i ve svém věku můžu něco naučit. Od některých se ale já nemůžu naučit nic…

Koho zajímá co podmiňuje dvě jarní snůšky a tudíž co nejrychleji nastartovaný jarní rozvoj, najde to ve vláknu o pravidle 40 dnů. Tam najde jak je to pravidlo zastarale nesmyslné a že to musí být mnohem více dnů.

Pořád mi vrtá hlavou jak tvrdě nekompromisně jsem odsoudil a zavrhnul prostavování pater mezi nástvky kvůli drcení včel. Jsem proti jakýmkoli můstkům, jak jsem podrobně vysvětlil jinde a tvrdím, že je nutné mít horní i dolní loučky úplně čisté, jak je to vidět na fotkách mých úlů.

ALE. Někdo prostě chce mocí mermo mít ty loučky zasr.., no prostě zastavěné. Dám radu jak i potom nemačkat a nezabíjet včely po stovkách a za sezonu to jde do tisíců zmamlasených včel. Je to nesmírně jednoduché, opakuju, že odsuzuji můstky v mezeře mezi patry, ale přesto dám radu, která jiné asi nenapdla. I to hodně souvisí s rabovkou a celkovou etikou včelaření a taky jde (mě enormně) o humánní stránku včelaření.

Jak na to? Je to snadné. Oddělíme nástavky od sebe a nástavek odstavíme. Odstavíme ale ne na prázdný nástavek, ale moje běžné dno se zaslepením dvěma plnými zástrčkami (nebo Gorovo mezidno). Ovšem na tom dně je napnuté mokré plátno tak, aby se SL rámků dotýkaly toho mokrého hadru. Funguje pod hadrem měkký molitan příslušné tlouštky a musí tam být, aby se plátno neproneslo vlastní vahou a neumožnilo včelám se na styčnou plochu dostat. Na SL rámků, i když z nich crčí med a nebo masakr z roztrženého plodu se včely nemůžou dostat. Nástavek s horními loučkami s můstky a “masakrem”  pokryjeme IHNED také mokrým hadrem tak, aby hadr po celé ploše ležel na HL rámků s tím, co je tam roztržené. Včely k tomu nemohou. Při sestavování se rychle odstraní hadry a než by se na to včely stihly vrhnout, jsou nástavky na sobě a pomačkaných včel je minimum, velmi často žádné. Oba hadry se musí ihned vyprat ve studené čisté pitné vodě.

Ovšem podstaně jedodušší je netrpět jakékoli můstky a jak na to jsem velmi podrobně vysvětlil jinde, vysvětlil jsem i nesmyslnost můstků a ukázal na svojí praxi, jak to jde a jak elegantní a pěkné to je. Dál je to boj každého sám za sebe dle jeho citu pro estetiku, čistotu, hygienu i humánnost včelaření.

Také nezapomínejme (nikdo na to sdělení v jiném vlákně neragoval) že se systematickým pravidelným seškrabováním můstků vyzíská velmi zajímavé množství vosku, který díky velkému obsahu proplisu velmi zůlepší kvalitu vosku z víček, ze kterého si já dávám dělat M pro panenské medníky. Metoda Blaník nezná VS v medníku A NEMŮŽE TAM BÝT a tak v mednících musí být dílo postavené na 100 mezistěnách. Tvrdím, že včetně oškrabků můstků při vytáčení to dělá až čtvrt kila na včelstvo ročně a to je pro mě velmi významné množství, navíc absolutně čistého vosku.

Gorova mezidna jsou skvělá, lepší a mají jedinou nevýhodu, že je to věc navíc. Nástavky musí mít a má každý, to je naprosto univerzálně mnohoúčelová věc. Moc jsem nepochopil ty výkluzy, nikdy s nimi nebudu včelařit a ani jsem nepochopil co Goro píše o zvedáku jak brání rabovce. Bratr Jára měl hadr z vyřazeného froté prostěradla na gumu. Když zvedl medníky a dal je stranou aby mohl pracovat v plodišti, na zavěšený štos nástavků zezdola navlíknul hodně vlhký hadr a díky gumě a pérování froté to fungovalo skvěle.

Gorova mezidna by mohla úplně postrádat zespoda mokrý hadr, protože se to dá udělat a i to na obrázku vypadá včelotěsně. Ale jak říkám, místo mezidna mám běžný nástavek a kus mokrého hadru.Nástavky stejně mám a mít musím a kus hadru je lacinější a hlavně skladnější než ta mezidna. 

Někde jsem (několikrát v různých vláknech) popsal nejjednodušší dna, jaká si lze představit. Deska má postranice vysoké 18 mm a ty tvoří podmet. Vzadu je zástrčka, o 1 mm kratší a o 1 mm nižší a vepředu je česnový klín (nic na něm není klínovité, jen se to tak odborně jmenuje). Zadních zástrček je nutné mít na včelnici (v autě) několik. Pak místo Gorova mezidna dám normální běžné dno, česnový klín nahradím plnou zástrčkou a je to další využití dna, která stejně mám, protože náhradní mít musím.

Prostě je důležité si poradit a jak by řekl Pitkin “a vo tom to je”.

Měl jste napsat hned že jste alternativec a ušetřili bychom si hodně času.

Bratr Jaroslav vyzkoušel tu rašelinu. Zkazilo se to, včely na to nešly vůbec, vyhýbaly se tomu, smrdělo to jak bolavá noha. Napájení včel je nesmysl. Už můj tát říkával, že mají křidýlka aco potřebují si najdou. Stačí nedát včelám v předjaří těsto a odstranit prodyšný strop (nikdy takovou kravinu nedávat) a nahradit ho igelitem z lidlu z palet s cukrem. Včely pak vyjdou s metabiolickou vodou kondenzovanou na stropním igelitu. Divokým včelám ve stromě taky nikdo nedělal průvan očkama, nedával jim prodyšný strop a už vůbec jim nedělal venku žádné napaječky s rašelinou nebo s něčím jiným. A žily a dožily se miliony let. Dnes jim lidi pomáhají tak dobře, že jsou ohrožené!

O octu psal myslím Martin a já to ROZHODNĚ ODMÍTÁM, vysvětlil jsem to obšírně. A taky vemte rozum do hrsti a nejlépe je nic včelám, co nemají samy, nedávat, nepřidávat, všechna lidská “vylepšení” a nesmysly jim nepomáhají, možná je tím jen otravujeme ve smyslu obtěžování (zkuste si představit, že vám nějaký blb nasmrdí obývák i kuchyni, dokonce i ložnici i hajzl octem, či jiným smradem!), možná se toho pak musí pracně zbavovat a nebo jim to jako každá chemikálie vadí, dost možná ubližuje.

Prostě jsem nepochopil jak někoho mohlo napadnout, že okyselovat vnitřní prostředí úlu. Mám za to, že někteří fakt už blbnou.

Mě když někdo nasmrdí byt octem, prchnu do hotelu, k přítelkyni nebo k dceři. Včely nemůžou prchnout nikam. Zkuste si předstvit ty nervy a ten stres, že nemůžete z toho ohavna prchnout! 

Jen vás doplním. Nikdo se dobrovolně plastů nezřekne stejně, jako se nikdo nezřekne mobilů a válečníci šmírovacích družic a ani bez BPS se už dnes nedá žít a efektivně (lacino) pracovat. Ale před mikrovlnami můžeme, sice jen teoreticky a spíš jen MOŽNÁ, ale můžeme utéct, odstínit sebe nebo úly. V tom vidím já zásadní rozdíl.

Ale něco si pamatuju a měl by si pamatovat pan Goro tuplem. Když jsem byl kluk, alarmisti (ještě se jim tak neříkalo, ale byli i v totalitě), varovali a horem dolem brojili proti elmag vlnám všech rozsahů, mikrovlny se asi ani ještě neznaly a nebo nevyužívaly. A tvrdili a měli pravdu, že před nimi není úniku a že je sice rozhlas, TV a další využití báječné, ale NESMÍRNĚ ZHOUBNÉ a že na to lidstvo během pár let, max 20-30 dojede. Uplynulo těch 20 let dodneška 3x a nestalo se lautr nic! Lidský věk se neskutečně prodloužil, za poslendích 60 let asi o 25 let a kojenecká a dětská úmrtnot byla v roce 1960 za komančů sice jen o promila,a le menší než dnes a tudíž dětská úmrtnost statistiky nezkresluje.

Myslím, že mikroplasty je další alarmistický humbuk stejného druhu. Žít se bude dál, loidský věk se bude zvyšovat a kvalita života zvyšovat stejně, jako rapidně roste životní úroveň. není to tak dlouho, jen 20 let, asi tak, jak bežela propaganda o škodlivosti mobilů a chlapi je nechtěli niosit v kapse tak blízko pindíka, že když by něco chtěli se ženskýma aby mohli. Dneska se mi tu někteří posmívají když mě napadlo, co když je na těch kecech o mikrovlnách něco pravda?

Já si kolegové nic, co píšu, necucám jen tak z prstu. Někdy mě až děsí co všechno si já pamatuju. Pamatuju jak alarmisti tvrdili, že nám hrozí doba ledová, před 60 lety jeli agendu omrazování. Pak jsem se na to 10 let asi od 14 do 24 vykváknul, pochopil jsem na co jsou na světě slečny a pak, když jsem se asi po deseti letech zase vrátil do reality koukám, co to? Najednou o omrazování nikdo nemluví a straší oteplováním. Pak ho povýšili na GLOBÁLNÍ oteplování a dneska už melou jen o klimatické změně. A život jde dál, je delší, hezčí, kvalitnější. Asi se nedožiju, ale mikroplastům se budou lidi za pár let smát a za 20 let si na ně nikdo nevzpomene.

Nevím zda to vadí, ale odporně to smrdí, proboha, pracujeme s medem, který snado bere smrady, proč to děláte? Já si postavil pověst právě na tom, že med ode mě ničím nesmrdí a ani kyselými košilkami, natož octem. A i kby nebyl med (propolis, vosk) cítit přímo octem, bude se jeho odér nějak promítat do celkové vůně a chuti medu. Prostě je nutná nejvyšší možná opatrnost a důkladný rozmysl a zvážení případných benefitů, zda stojí za to, že pak výsledný produkt bude vonět a chutnat “nějak divně”. Proto bych já nikdy nepoužil Thymol a podobné kraviny a to i když konkrétně Thymol má účinky a je vyzkoušený, pořád prostě smrdí a do úlu nic aromatického nepatří. Tudíž ani ocet i když je to potravina.

Varoval jsem před chemickými prostředky u včel a myslel jsem louh, Savo, sodu a podobné srágory. Ovšem ocet je zase chemikálie i když organická. Ten fakt ale neznamená, že je to chemikálie neškodná. Na jedné straně žijeme ve světě, podle alternativců a jiných pomatenců přechemizovaném - v tom mají určitě pravdu a tak proč cpát do včel ocet? Jaký to má účel? Kdo vám to poradil?

Ale můj bohužel opět dlouhý příspěvek měl jiný a domnívám se, že pro většinu ZÁSADNÍ obsah a tak prosím všechny, kdo se bojí rabovek, aby si ho několikrát přečetli a pochopili ho. To hlavně. Vůbec nechápu jakou má souvislost s octem. Přitom jsem jasně a dokonce tučně zvýraznil, že voda se musí - u včel vždy a bez výjimky - používat jen absolutně ČISTÁ ve kvalitě PITNÉ VODY!!!!

----------------------

Jen tady připomenu. Z úplně jiného soudku. Matka se skvěle přidává s pomocí acetonu. Prostě se dá na dno úlu piják nasáklý acetonem, aceton úplně zničí mateřský feromon a včely nepoznají, že je přidávaná matka cizí. Funguje to 100% a je to snadné a rychlé. Přesto to neradím protože rabovky. A kdo ví, jestli KM a jiné kyseliny a někerá léčiva nemají podobné vlastnosti jako aceton a kdo ví, zda to nezničí úlovou specifickou a vždy originální vůni?

Obávám se, že jsem se pustil do tématu, kde mám jen velmi neúplné a povrchní vědomosti. Co popisujete jako unikátní vlastnosti včely má každý tvor včetně člověka, pes se taky přizpůsobí boudě a i délce řetězu, člověka lze nacpat do nepatrné cely a nebo žije v nesmyslném paláci. Pes je masožravec, běžně ho ale ktmíme těstovinami, rýží, zeleninou jako prase, tedy všežravce. A tak dále. A tudíž jsem se na včely vašima očima vůbec neuměl podívat, “umění” přizpůsobit se obydlí, rámkové míře a podobně, také pastevním zdrojům a ostatním já nepovažuji za nějakou zvláštnost, ale úplně normální základní podmínku přežití. Který organizmus takovou schopnost nemá, zaniká, dříve nebo později. A i v naší společnosti máme lidi různě veůlké, různě barevné a dokonce nám je n vnucováno, že tak to má SPRÁVNĚ být. A pořád jsme jako celek lidi, jen některá lidská společenství jsou produktivnější a jiná méně. Tady se dostávám na HODNĚ TENKÝ LED.

Včelu si jako brojlera nepředstavuji a tady mám zase já asi povědomí hlubší. Kdysi jsem choval králíky Hyla. Brojleři vykrmení bez životabudičů, hormonů a podobných šmakulád, co jsou v granulích, dosahovali jen s běžnými statkovými krmivy 3 kg živé váhy do 90 dní i rychleji až o 3-4 dny. S výtěžností masa a poživatelných vnitřností 62-65%. Nastudoval jsem si o nich něco. Především měli téměř stejnou odolnost jako vesnická směska, byli vitální a nebyli nijak hákliví, dali se snadno množit a samice byly výtečné matky. Jejich výchozí kusy byly utajovaná plemena křížená postupně patentovaným pořadím co s čím, pocházeli ze 17x násobného křížení přísně utajovaných parentálních dvojic. Tímto postupem vznikla vždy Hyla, ale se základní vlastností, že v každé další generaci s čímkoliv rapidně klesala uvedená užitkovost. Nikdo bez znalosti výchozích plemen a hlavně posloupnosti křížení neměl šanci brojlera těch vlastností vyšelchtit. Mimochodem, když jsem se ohradil, že selektující včelaři na své zahradě nic nešlechtí, měl jsem na mysli přesně toto. U králíka brojlerového plemene Hyla To znamená, musel jsem mít samce i samici Hyla. Jak jsem to zkřížil s jakýmkoli jiným plemenm, sice to bylo pořád lepší než vesnická směska, ale výtěžnost hned v první generaci spadla pod 60 a spíš na 55% a doba výkrmu se prodloužila nejméně o týden a více. Proč to popisuju? No aby bylo jasné, co je brojler. U slepic na vejce je to stejné a u kuřat (i jiné drůbeže) také. Ano, brojleři jsu sice otázkou asi ani ne vašich 100 let,ale až by se přestalo s “výrobou” hybridů, z těch brojlerů, kteří v té chvíli přežijí zase postupně a pomalu vznikne obyčejná vesnická, sice málo užitková, zato vitální a odolná směska. A mimochodem, i u lidí lze z kteréhokoli jedince udělat “krále”, vládce a klidně může jíst suchý chleba a tudíž ani nepotřebuje spešl krmení jako to je u včely.

Tudíž se včelami se brojleři nedají srovnávat nikdy a nijak. U nich by spíš platil opak, že v každé další nečistokrevné generaci budou bodavější a životaschopnější, odolnější ke všem nemocem a jejich medná užitkovost pro včelaře bude rapidně klesat. Budou nosit méně, vlastně spíš jen pro sebe a hlavně díky zvýšené agresivitě se ubrání líp rabovkám a jiným škůdcům včetně člověka, což je pro včely také škůdce. Tvrdím, že tyto zdivočelé včely se také samy ubrání kleštíkům a i jiným parazitům a dokonce u nich postupně vznikne, i v přechemizované krajině a i s mikrovlnami a jinými zhoubami, odolnost vůči virům, nosemě a td. A zafunguje obyčejný přírodní výběr, uhyne všechno co popsané schopnosti mít nebude a přežijí jen z hlediska člověka neužiteční bastardi. Ovšem přírodě (Bohu) nejde o člověka, ale o opylení nejrůznějšího rostlinstva. Člověk se jen naučil využívat schopnosti včel nahromadit víc medu a jiných produktů, než potřebuje a dokonce člověk umí i zpeněžit jejich opylování. Ale z hlediska přírody jako celku je to bezvýznamné a naopak velmi škodlivé jak pro včelu, tak pro člověka.

JENŽE. Ač ateista jsem nastudoval podstatné části Bible a jasně se tam lze dočíst, že Bůh učinil člověka pánem, vládcem nad celým světem, potažmo vesmírem a nad vším co je živé i neživé a vše mu dal na to, aby nekonečně a neomezeně využíval všech myslitelných přírodních zdrojů. Každý si to může vyhledat sám, to za prvé a za další kdy a proč u pomatené části lidstva došlo k odklonu od prazákladních Božích Zákonů by bylo na nesmírně zbytečnou a neplodnou, nekonečnou diskuzi, do které se, prosím, nepouštějme. Jen tady podotknu, že u vědomí toho, co jsem právě popsal, je jasnější zuřivá nenávist určitých lidských kultur, protože oni zřetelně vidí rozpor mezi tím, jak Atlantická civilizace žije a co dělá v úplném rozporu s tím, co nařídil a dovolil Bůh.

Toto uvádím hlavně proto, aby bylo jasné, že já ač ateista se víc řídím Božím příkazem než někteří alternativní blázni a nechovám včelu aby bylo krásně včeličce, ale aby bylo krásně mě! Považuji za pomatené zkoušet chovat včely bez vytáčení a sledovat jejich odolnost vůči VD a ostatním neduhům a je tragédie, že takový pomatenec učí na včelařské škole, nedávno jsme na něj v jiném vlákně upozornil. Proboha k čemu by taková včela lidem byla? V Číně se horečně pracuje na mikrodronech, které budou opylovat zemědělské plodiny místo hmyzu. Budou lepší než včela, budou opylovat přesně a POUZE ty rostliny, které dostanou v programu a nebudou trpět žádnými neduhy ani nedostakem a ani kvalitou potravy a už vůbec kvalitou ovzduší ani klimatu. Fantasmagorie? NO, DOUFÁM ŽE JO!!!

Vás bych nejraději ignoroval. Ale pokud se hodláte bavit takto konstruktivně a smysluplně, odpovím a naopak, jen ve vás mladých je nějaká šance udržet včely aspoň na takové úrovni jako je nyní.

Opakuji: “Jestli se dostanu do bezvýchozí situace, je vždy lepší udělat NĚCO, i když se na úrovni dosažených obecných vědomostí a nebo při absenci v tom oboru vědomostí mých zjevně jedná o nesmysl, než neudělat vůbec nic.”

Nejste malý včelař. Jednu chvíli jste zamýšlel a snad myšlenku neopustil, vyzkoušet na významném počtu vč v úplně odlišných podmínkách, než jsou moje, provozní metodu Blaník (a porovnat jí se svojí metodou speciální OP). Zkuste, prosím, u části vč taky vyzkoušet i ostaní, u mě osvědčené věci. Za dva - tři roky si povíme. Tedy jestli budu živ.

Váš příspěvek je zajímavý. Nicméně mám za to, že je v jiné rovině než jsem měl na mysli já. Nejsem odborník na evoluci, je stejně nepravděpodobná jako Stvoření. Stvoření nestojí na tolika axiomech jako evoluce.

Když ale věc vezmu jak jsem to napsal, je to skutečně proces pokus-omyl. Ale tak jednoduché to není. My tak můžeme pracovat, když něco zkusíme a nepovede se, nevadí, zkusíme to znova tak dlouho, až se nám, nebo někomu jinému nebo našim potomkům zadaří. V přírodě ale je to jinak, neúspěšný “pokus” rovná se konec, uhynutí neúspěšného organismu.

Ze zbytků mojí povědomosti o tomto je jedna věc, kterou vy patrně ignorujete a nebo já vás nechápu. V genetickém zápisu jsou dvě základní roviny. Něco má organismus dáno odnepaměti (tady je prostor asi pro Boha) a něco si organismus zapamatuje a dál se to v jeho druhu dědí v genech jako zafixovaná zákonitost. Například na neobydlených ostrovech se zvířata z počátku nebála lidí, protože neměla zkušenost, že jsou nebezpeční. Během jediné generace se jim zafixoval pak už dědičný strach z lidí. Tady to nebylo tak, že jediné setkání s člověkem = vyhynutí druhu (když pomineme nešťastný osud Doda). Z toho vyplývá, že se i nemyslící organismy umí učit a dokonce svou zkušenost fixovat geneticky. Ale to jsem asi odbočil, ale nechám to tu.

Ke kleštíkovi. Patrně to neumím jasně formulovat. Ale jednak mám dojem, a udělal jsem na to vlákno, že kleštík včelí včelstva nezabíjí. U jejich úmrtí je vždy přítomen, velmi pravděpodobně přispívá k úhynu vč, ale není PŘÍČINOU. Vy ale jako byste pořád setrvával v bohužel zažité domněnce, že VD včelám nějak smrtelně vadí, že je zabíjí. Proto se včela nemůže přizpůsobit, protože k tomu člověk přes molochy jako je státní veterina a další kraviny nenechá dojít. Někteří to pochopili, ale nedošlo jim, že včelstva nezabíjí VD a tak se snaží selektovat a nechávají je hynout aniž by jim umožnili s kleštíkem soužít a nebo se vypořádat. Já na to jdu z opačné strany. Nechám včelstva aby měla možnost se s VD vypořádat sama a k tomu je nutné ne je nechat osudu a nic v technologii ošetřování vč neměnit a jen čekat, které vč zhoubu včelařovy “péče” přežije a které ne, ale naopak umožnit jim, aby měla šanci se VD ubránit sama. Mám za to, že se mi to daří, ale třeba se nakonec ukáže, že to byl zase jen pokus-omyl. Aspoň jsme to zkusil, co udělala většina ostatních? Ovšem mejnstrým se vůbec nepokusí ani o pokus a tak se nedozví, zda a co je omyl a kudy cesta nevede.

Jak se mi to daří (a Blaníkářům obecně) nevím přesně. Jenom se snažím dát včelám šanci a neničit je preventivně kyselinami ani přemírou tvrdé chemie a to jde jedině tak, že jsem zrušilo očka, síta, smyvy a jiné nesmysly, tedy monitoring a další a další zhoubné hovadiny. Vlastně o ničem jiném nepíšu než jen jak nedělat to, co se pořád vnucuje, že se dělat musí a má. Snažím se včelstva nestresovat a zatím se mi zdá, že to vychází. I když už i já mám úhyny, v našich vč ale VD nejsou vůbec a nebo v nepatrné míře. Už ten sám fakt je jednoznačným potvrzením, že VD včelstva nezabíjí. Co tedy zabilo vč i v systému Blaník? Rozhodně to nebyli VD!

Úplně prvně jsem se setkal s tvrzením, od vás, že schopnost adaptace včely je obrovská. Ještě jsem se na věc z tohoto úhlu nepodíval, nezamyslel, moc bych stál o objasnění jak je to myšleno a proč si to myslíte. Mě se naopak zdá, že je včela nesmírně háklivá a “křehká”. Kdybyste měl pravdu, existovala by nějaká divoká včela tady v Evropě, nezávislá na lidské péči. (ona existuje, ale je to utajované a nevíme o tom nic, ale asi to není divoká včela, ale jen úlétlé roje “domestikované” včely medonosné)

Shrnutí. Osvědčil se mi soubor věcí, které dělám a soubor jiných věcí, které rozhodně nedělám a výsledek je zřejmý. Když už mám i já úhyny, pořád ale nemám ve vč VD a nebo v nepatrných množstvích, která nemůžou včely nijak poškodit, natož zabít. Dal jsem svým vč šanci se s kleštíkem poprat, tím, že jsem zrušil kurvítka (očka jsem neměl nikdy) a naopak jsem zavedl opatření velmi odlišná od Svazem, Dolem, veterinou a včelařským mejnstrýmem vnucované kejkle.

Nepředěláváme to, jistěže ne. Ale vše další už dělejte jinak. Víte, jsem hodně kritický k Langstrothu, ale ten třeba svislé drátkování nezná. A tak je dobré se inspirovat i tam, kde to jako celek odmítáme. 

Právě řešíme drátky, mikrovlny a podobné. Hodně se zamyslete nad těmi špejlemi.

No ano, ke včelařině je potřeba spousta drobností i větších věcí, často je ale využijeme i jinak. Hlavně ale je včelařina činnost, kde se ty počáteční nákldy po čase vrátí. Třeba u rybařiny do koníčka jen cpete peníze a ty jsou jendou pro vždy v pryč. Taky rybařina je jen sobecká zábava sportovního rybáře a nikdo z toho nemá žádný užitek, ale včelařina je něco, co děláme nejen pro sebe, ale i pro ostatní lidi. Někdo ale tak jako já neuvažuje a myslí jen na sebe. Každý jsme jiný. Někdo zase dokáže pro druhé udělat mnohem víc než včelař.

A ještě se vracím dopsat. I Lang by byl velmi dobrý úl když by se použil jako Dadant. Že je jen na studeno nevadí až tak, tak holt budou úly stát jen po dvojicích aby se nepracovalo na jednu ruku dlouhou. Mám životní krédo od mistra z učňáku. Byl to důchodce asi 70 let, Němec a blbě mluvil česky. Soudruzi tak mizerně platili mistry v tom učňáku, že to mladí chlapi nechtěli dělat a tak jsme měli dva důchodce. Tohoto (vlastně i druhého dědulu) jsme milovali, nikdy nežaloval, nepsal poznámky a kdo dělal blbiny dostal kusem kabelu přes lýtka. A mistr Lenz často říkával: “Můžete bejt úplně blbí, ale musíte si umět dycky poradit”. Vy jste si Jirko udělal přípravek na drátkování, uměl jste si poradit a to je to nejdůležitější! Často si neumí poradit ani inženýři nebo právníci a jiní doktoři.

Píšu dlouhé příspěvky, kde uvádím i velmi široké souvislosti a lidé, hlavně mladí, to asi ani nečtou. Nechtěl jsem toto forum plevelit velkým množstvím témat, ale jinak to asi nejde. Proto další vlákno. Hlavně tu zveřejním pro mě tak jasnou a samozřejmou věc, kterou ale nikdy na žádném videu nevidím, že mě nenapadlo, že si lidi neumí poradit.

Zjara (vyjma doby setí ovsa) s rabovkami problém není a není ani v časném létě, pokud včelař není neumětel. Jenže v době krmení, kdy v přírodě nic není, je jakékoli včelaření problém. Prostě v tu dobu je potřeba úly neotevírat, krmit až těsně před tmou a NIKDY DOPOLEDNE a tak podobně. Obecné zásady uváděné všude. Ovšem pak jsou situace, když se do včel musí. Popíšu tedy co já dělám od dětství a co jsem nikdy u nikoho neviděl. Tedy vyjma vrstevníků mých rodičů. No a samosebou Blaníkářů.

Jedná se o prazáklad. Jinde jsem se nedávno tvrdě vymezil proti prostavování vodorovných mezer mezi patry nástakového úlu. Vysvětlil jsem, co mě k tvrdému odsudku vede. Ovšem co dělat, když už k prostavění dojde? V ukázce svého deníku jasně píšu, že byly úly ubité tuháčem a patra prostavěná a propojená do jednolitých bloků. Ze zdr důvodů jsem od 3.6. (v některých už od půl května) ve včelách až do 1.8. nebyl a stalo se. Stalo by se to asi i rychleji. Jak si tedy poradit když k tomu i přes veškerou péči a snahu dojde? Je to překvapivě jednoduché. Potřebujeme vyřazené PLÁTĚNÉ prostěradlo, ne tedy froté. To nadělíme na čtverce asi 60x60 cm a potřebujeme jich asi 10-12 a je lepší mít jich v záloze i víc. Pak jen kýbl a kanystr s vodou, raději dva, auto kanystry jistě uveze. 

Vše je nutné si do posledního detailu promyslet a připravit na dosah, práce pak musí jít velmi rychle bez zmatkování. První věc, obecně už úplně zapomenutá, spočívá v tom, že musím mít připravených tolik prázdných truhlíků, kolik nástavků musím z úlu sundat. Tyto prázdné nástavky se rozloží kolem pracoviště co nejblíž, musí být vodorovně a stabilně. Na tyto prázdné nástavky se napne mokrý hadr. Na každý. Na to se kladou snímané nástavky, když z roztrženého díla něco teče, padá to na studený mokrý hadr a to se slídilkám nelíbí a do medníků se nesnaží dobývat. Můžou jen zespoda a tam je studený mokrý, trochu vyždímaný hadr aby z něj voda netekla. První medník má strop, každý další musí být IHNED pokrytý mokrým hadrem, ze kterého ale nesmí voda crčet, musí být trochu vyždímnutý aby byl mokrý, ale ne aby to z něj lilo třeba do medových plástů. Mimochodem, vlhkost z hadru, podmínkou je čistá PITNÁ voda, se rychle odpaří a tím také ochladí nástavek, že není tak háklivý na otřesy.

Dostal jsem se k plodišti. Hrozí, že si otravující slídilky “líznou” a je na průšvih zaděláno. Úplně tomu zabránit nejde. Ale z víc než 95% ano. Na odkrytý úl položím dvě plachetky (staré a dřívější a odborně znějící slovo pro plátěný hadr). Odkryju jen takovou skulinu mezi nimi, kudy vytáhnu rámek a než ho začnu studovat, zakryju úl. Mám za sebou včelotěsný roják a rámek odložím do něj a zavřu. Tím mmám v plodišti mezeru po jednom rámku. Proto nesmějí být mezerníky na vodorovných loučkách, abych při vytahování prvního rámku nerval zásoby a plod a neroloval včely. Jak mám po vyndání prvního rámku v úle místo, je vše už snadné. Samosebou pořád musím úl zakrývat mokrámi hadry.

Dál do detailu popisovat co dělat je nesmyslné, to každý ví. Jde o to co dělám. Obyčejně jde o poslední medobraní + kontrola plodště. Ometené rámky se ukládají do prázdného nástavku, který stojí na podloženém prázdném nástavku s mokrým hadrem. Nástavek s medplásty se musí pořád zakrývat, snad nepřekvapí, že zase mokrým hadrem. Po skončení práce a zavření nástavků s medem v autě a zavřením úlu po jeho novém sestavení se hadry ihned vyperou a voda vymění.

Současně se musí včelař pořád hlídat zda někde neupadl na zem kousek medového voští právě z vytržených můstků mezi patry (nebo odjinud, taky stačí zamedovaný rozpěrák a podobně) a zda někde neukápnul med. Pokud ano, ihned se to musí nějak uklidit (rozmýt vodou je nejúčinnější a nejrychlejší).

Tichá loupež - TLO je něco jiného a o tom jsem už pojednal a pojednám znovu kvůli opakování = matce moudrosti. I tam je několik málo jednoduchých zásad, které ale lidi ignorují a pak fňukají. A ano, TLO je mnohem a mnohem horší, než rabovka zjevná. Nejúčinnější je se matek, jejich vč nebo oddělky se nechají vykrádat TLO (i zjevnou rabovkou) ihned zbavovat. To ale není tak snadné, třeba v srpnu, kde honem vzít jinou matku? Proto má mít každý několik oddělků od konce května a důkladně sledovat jejich projevy a vývoj (případné zaostávání a podobně). V srpnu už obyčejně jasné, co je k něčemu a co nanic.

---------------------------

Příspěvek je zase dlouhý, jak popsat aby to KAŽDÝ pochopil stručněji nejen toto, ale cokoli?

Ještě oves. Včely nejvíc slídí když se seje a pak když se sklízí oves. A příběh pro zasmání. 

Jednou zjara si přijel pro dvě včelstva velmi bohatý pán, soukromý podniktel (na práci rukama měl pomocníka), pořád telefonoval a vyřizoval kšefty. Zíral jsem jak soukali dva úly do fungl nového Superbu. No a chtěl jsem pána varovat před největší hrozbou rabovky a to je doba, kdy se seje a pak hlavně když se sklízí oves. Boháč se očividně hluboce zamyslel, ještě to nikdy neslyšel. Pak se usmál a řekl kouzelnou větu: “To je dobrý, v kraji kde včelařím se oves nepěstuje”. Pan podnikatel měl prostě myšlenky u svých kšeftů a klientů (účetní firma a blížilo se přiznání - březen) a vůbec nevnímal co jsem mu říkal.