Příspěvky uživatele

Zjevný posměch pane kolego nebudu komentovat, obyčejně na moje slova, dříve nebo později, dojde. Na která vaše slova, domněnku nebo tvrzení (neopsané z nějakých štúdií, došlo?).

Vyšší moc je v právní terminologii označení něčeho, co je nad liskou vůli a konání. Nicméně, mobily a jiné zdroje škodlivého (jak se domnívám a jak dokazuji jinde už ne jen já sám) elmag záření nejsou úplně vyšší mocí, teoreticky by to šlo vypnout. Jenže my to nevypneme a lidstvo to vypne až když mu půjde o život. Ovšem kapitalizmus a demokracie jasně v minulosti ukazují, že to nevypnou ani když půjde o život i nejmocnějším Majitelům zeměkoule. Kapitalista prodá svému vrahovi i oprátku, o které ví, že ho na ní oběsí. Viz co už dnes zná málokdo - třeba Čapkova Válka s mloky.

Ani já bych se nechtěl vzdát mobilu a všeho, co to nabízí, i když sám neumím využívat možná ani desetinu toho, co to umí. Jsou jiní, kteří to ocení a využijí dokonale. Jestli ale šíření a “pokrytí” signálem ničí včely (a tvrdím, že to zatím jediné vysvětlení úbytku hmyzu planety), snižuje jejich odolnost pod hranici, kdy pak podléhají do asi před 30 lety neznámým patogenům, co s tím můžeme dělat my, obyčejní včelaři?

Konkrétní moje zkušenost:

Mám 3 stan. R, K a nově u baráku - B. Zatímco na R není možné odeslat SMS, často ani přijmout, stěží se mi tam lze dovolat a určitě si nepřehraju například video z whatsapp, tak na stanovišti K je to hyper. Na stan R jsem zazimoval 12 jednotek a předem jsem očekával, že ještě v říjnu padnou dvě pofirení “záložky”. Padlo jen jedno, tedy jedna záložní matka.

Na stan K jsem zazimoval 32 jednotek a dosud (před týdnem) padlo 8. Zjevný nepoměr. Přitom na stan R je 100% na problémové melecitoze bez deka cukru, stan K má asi polovinu s 5-6 kg cukru a zbývající třetina dostala asi 10-12 kg cukru.

Ovšem, neříkám včelstva, ale jednotky, na K bylo víc odd a “záložních” matek, regulérní vč tam padla jen 2, z kmenových na R nepadlo dosud žádné, jen jedna záložní matka.

ALE. U baráku - stan B mám 6 odd, z toho 3 slabé, a žijí všechny a to i když je tam mobilní signál skvělý. Pravda, tady bylo vše nakrmeno cukrem, i když nějalou melecitozu v rámcích měly také.

HLAVNĚ, JEŠTĚ NENÍ PŮLKA BŘEZNA!!!!!

Chci tím jen říct, že kromě posuzování vhodnosti stanoviště stran úživnosti a zdrojů například pylu (jak o tom píšu včera a Goro se mi posmívá), budeme asi ještě muset hledat místa se slabým pokrytím mobilních operátorů. A také nezapomínejme na operátory dat, kteří se mobilním signálem nezabývají. Nijak to nemůžeme měřit, jediným vodítkem se mi zdá to, zda je v daném místě jak silný mobilní signál. Nevím jistě nic. 

Ale pořád tvrdím, že když se dostaneme do bezvýchozí situace, je vždy lepší udělat NĚCO, i třeba s posměchem ostatních, než neudělat NIC. A je to v danou chvíli lepší i kdyby se později ukázalo, že to bylo hloupé.

(byl jsem rozhodnutý stan R opustit, u vědomí co popisuji to ještě hoooodně zvážím)

Měli jste mě za blázna, nevěří nikdo zmasírovaný mejnstrýmovou propagandou mocných, kteří mají zájem vnutit lidem věci, které vlastně nepotřebují. Ok, takový je svět a taková je dnešní moderní doba. Trochu mě uklidňuje, že i Bible Svatá je plná stejné lidské tupé stupidity. Mám na mysli Starý Zákon, jehož stěžejní texty jsou staré 3.600 let.

Včelařství 2/2025, příloha str 201, polští autoři v roce 2022

Článek je napsaný pro široký mejnstrým (mezinárodní) a tudíž si tam nemohou dovolit co já v lokálním miniforečku. Proto se vyjadřují velmi, ale velmi při zdi. Po úvodu vysvětlujícím co je zemský magnetizmus a další obecné omáčce následuje poslední dvouodstavec, který si dovolím doslova ocitovat:

Rozsah výzkumů škodlivosti elektromagnetického pole na včelí organismus zatím není velký (problém je malý zájem ze strany vědců). Jisté ale je, že dlouhodobá expozice včel na působení elektromagnetického pole může mít negativní důsledky.

Proto je třeba při výběru stanoviště pro vaše včely, mimo jiných požadavků, brát zřetel na vzdálenost od vedení vysokého napětí či základnových buněk mobilního signálu.

Protože je článek z roku 2022 může se někdo domnívat, že jsem stěžejní myšlenky ukradl. Kdo ale zná moje práce staré nejméně 12 let, například z VF, ten ví, že toto tvrdím konzistentně od počátku publikace svých názorů.

Opět mám zvláštní pocit smutku (z lidské obecné stupidity) místo vítězoslavného pocitu “já vám to říkal”. Moc jsem si přál, abych neměl pravdu… To by totiž byla ta lepší zpráva.

Jde jen o to, že moderní civilizované lidstvo se nikdy dobrovolně nevzdá (jako se předkolumbovské jihoamerické kultury vědomně vzdaly kola a já se domnívám, že to nebylo dobrovolné, ale diktátorsky nedobrovolné) moderních technologií. My se proto musíme soustředit jen na to, co ovlivnit můžeme. I to tvrdím konzistetně roky.

Nápady a zkušenosti i na tomto poli mám, již jsem se o tom zmínil mockrát, rozvedu to v jiném vlákně.

-----------------------------------

Dovolím si připomenout - Goro ví přesně co mám na mysli - články z VF před asi 4-6 lety, kdy se rozbíhaly sítě 5G. Mnozí varovali a obávali se, jiní z nich dělali debily jak je to OK a jak je to hyperbezpečné. Na moje tehdejší slova došlo. Mám totiž informace, na tomto foru zatím neznámé, že dochází k masivním úhynům i když jsou vč chvána ve správných úlech, ošetřována správnou provozní metodou a jsou i dobře krmená. Goro se mi za toto obecné tvrzení posmívá s tím, že s ním souhlasí. Netušil jsem, jak brzy bude jeho posměch trapný… 

Samosebou jsem jeho inteligetně zastřený posměch nepřehlédl. Čas vždycky ukáže, kde byla v dané chvíli pravda a nebo kdo byl pravdě bíž.

-------------------------------------------

Všem s úhyny doporučuji se pokust zjistit, zda někde poblíž jeho včelstev nedošlo k “vylepšení” mobilních “přeposílačů” nebo k zesílení nějaké radarové šmírovací aktivity. Jediný únik je hledat lokality, kde je vliv těchto zařízení malý nebo menší. V jiném vláknu doložím na svém příkladu.

U mě slibovala Windy +9 a pod úly v podstavci na teploměru byly slabé 4 a tak se prolety nekonaly. Slunce na ně svítí jen asi do 12 a tady se vyjasnilo asi až ve 13:00 hod. A tak se zase neproletěly. Na druhém stan je to zastíněné po poledni ještě víc, tam jsem ani nebyl. Ne nadarmo tomuhle kraji, kde žiju, dali předkové přezdívku Česká Sibiř.

Ovšem jádro mého sdělení je: 

NYNĚJŠÍ VČELAŘI SI NEUMÍ NAJÍT PRO UMÍSTĚNÍ VČELSTEV VHODNÉ STANOVIŠTĚ.

V běžné krajině je i v podletí pylu dost, samosebou je méně druhů, ale pylu je dost.

Ale ono se to dá říct ještě jinak. Původně jsem se o tom zmínit nechtěl, následující by měl vědět každý. Když je pylu nadbytek - jaro až do odkvětu malin, dobrá vč, POKUD MAJÍ DOST DOKONALE TEPELNĚ ZVLÁDNUTÉHO PROSTORU v plodišti (ne tedy například OP či jiný způsob omezování matek v kladení), pak si nadělají kolem plodu věnce pylu. Včely nikdy neplní pylem buňky úplně, ale asi z 80%. Na tento pyl uloží med a zavíčkují. Takto zakonzervovaný pyl vydrží pod medem a víčky 3 roky i víc a je stále plnohodnotný. Nezkušený včelař o pylu vůbec neví, že ho ve vč má. Kdo má slušnější (světlejší) dílo v plodištích, stačí pohled na zavíčkované zásoby proti slunci a zatímco med je průsvitný, pyl se jeví jako černý - je neprůsvitný. Každému doporučuji si toto zapamatovat a každé léto si udělat test kde se dozví, zda se svými včelstvy zacházel správně. Ono to má i prazákladní logiku. Včely při konzumaci zásob v zimě najdou pod víčky pod vrstvou medu (zásob) pyl, který potřebují pro výchovu plodu špičkové kvality. Kdo například včelstvům vezme v první dekádě plod aby se zbavil roztočů, pak ale sebere včelstvům i jarní pyl uložený kolem plodu, což má pak za následek řetězovou sérii důsledků, které se mohou projevit až o rok později a namachrovaný včelařsky nevzdělaný (a necitelný) génius nechápe, kde se stala chyba.

Takže. SPRÁVNĚ vedené včelstvo v úle SPRÁVNÉ KONSTRUKCE, má dostatek až nadbytek pylu z doby, kdy je ho nadbytek všude v přírodě. Bůh není hlupák (příroda kdo nechce Boha). To jen hloupí lidi včelám mění milionletý vyzkoušený a OSVĚDČENÝ systém. Pokud má včelař dost rozumu a něco umí a chápe, pak v podletí nemusí nikde kvést nic a stejně bude mít pylu v úlech dost. A pylu nejrozmanitějších druhů z doby, kdy je v přírodě nejpestřejší nabídka. Proto mě iritují nářky poslední doby o pylové monodietě a nedostaku pylu v přírodě v podletí.

No a správně živené včelstvo, chované ve správném úle, vedené správnou provozní metodou  nemá a nemůže mít žádný problém. Je ještě nutné podotknout, že ani předchozí tři podmínky nestačí, když včelař poničí včely kyselinami, zachlazením věčným průvanem - očka, prodyšné stropy a síta místo dna, ale také podtržením včelstev předčasným přidáním nesmyslně velkého prostoru + další zhovadilosti. To vše dohromady způsobuje horší,  ale hned neviditelnou kondici včelstev a v důsledku náchylnost včelstev k nejrůznějším onemocněním. 

Pořád to opakuju dokola a pořád se to svádí na něco vně, ale vina je snad vždy u včelaře. A ne v pylové monodietě či nedostatku pylu v přírodě vrcholného, pak pozdního léta a časného podzimu.

Nechce se mi zakládat nové téma. Sdělím co si myslím tady. Jde o to, že v poslední době pan Goro pořád píše o málo pylu nebo nekvalitním pylu a mě to nedá spát. Co to pořád dokola opakujete za blud pane kolego? A nebo to není blud? Pokusím se to rozebrat.

Pylu je, podle mě, všude dostatek. Tak zvaná pylová monodieta je podle mě nesmysl, tvrdím, že pyl jednoho druhu je lepší než žádný a než sebelepší náhražka!!!!!!!!!!!!

Ale, je to skutečně tak jednoznačné, jak se já domnívám a jak vidím já ze své pozice? Odbočím, vezmu to zešíř.

Mě zajímají vždy hlavně PŘÍČINY. No a vybavuju si, jak se někdo, snad ještě na VF ptal, že má pozemek na “poloostrově” přehrady Rozkoš. Jeho pozemek je asi 240 stupňů kolem jen voda a to tak, že kilometr i víc jen vody. No a já se ptám, jak VŮBEC MŮŽE NĚKOHO TAKOVÁ ZHOVADILOST NAPADNOUT? Tedy dát si včely někam, kde je skoro kolem dokola samá voda a žádná snůška.

Tvrdím, že přirozená inteligence nástupnických generací je čím dál, velmi eufemisticky řečeno, slabší, jsou jednodušší než jsme byli my. Z mojí generace by tohle nikoho ani nepadlo!!!!

Takže. Když si někdo dá včely někam, kde jsou kolem něj jen louky, které dotační zemědělc kvůli nařízení EU nesmí nechat v létě a na podzim odkvést a musí je mulčovat, čemu se diví? Když si jiný dá včely do lesa, kde víc než kilometr okolo není nic než vzrostlé smrky a borovice a za lesem je místo polí dotovaně muločovaná louka, čemu se díví, že má s pylem problém?

Prostě, kdyby byli lidi chytřejší, nemohli by mít s pylem problém. Jestli chci chovat včely, musím si nejpreve rozmyslet kde a posoudit a nebo se doptat a zjistit si, zda je zamýšlená lokalita pro chov včel vhodná ve smyslu pastevních zdrojů. A vyptávat se místních jak to v tom kterém kraji funguje, sám pozorovat krajinu a umět jí posoudit ve smyslu zdrojů. Jenže, nynější mladí jsou většinou velmi arogantní a myslí si, že jsou mistři světa, přece když umí s technologiemi (a dědkové ne) nemají se na co starých ptát, myslí si na jedné straně a na druhé straně nechtějí slyšet špatnou zprávu, že jsou hloupí a neumí poznat sami, co je vhodné a dávají včely do lokalit pro včely nevhodných. Jinak by nemohl být problém s pylem. Nebyl dřív, proč by byl s pylem problém nyní?

Naopak, za komančů bylo víc a neselektivních (horších) herbicidů a socialistický zemědělc byl dotovanější než dnes a tak chemií nešetřil, nic ho nenutilo. Po lípách nebylo v krajině NIC! Dnes je, co se týče pylu, pro včely doslova ráj na zemi.

A jako lidi, když jsou špatně živení a nějak strádají, třeba věčným průvanem (očka), nebo škrobovým umělým krmivem a nebo podtrhováním předčasným přidáváním medníků a dalšími a dalšími hovadinami - třeba hloupou volbou místa pro včely, co moderní včelaři včelám dělají, pak jsou úhyny.

To jste šťastlivý muž, já pohledem shora nevidím žádné zádoby, natož věnce, když jsou včely až pod igelitem. Už mě to roky nevzrušuje, když vím, že vč má zásob dost. 

Troufnul bych si dokonce říct, že vč, které není schopné si přenést zásoby v rámci obsednutých plástů (ne tedy přes uličky), má základní genetickou vadu. To je pak stejné, jako kdyby byl člověk línej dojít si do špajzu (do ledničky) pro jídlo (lidově řečeno: “línej se nažrat”).

To mě nenapadlo a je skvělý nápad. Ale jak to udělat?

Logiku to má. Připomenu. Máme kamaráda Rosťu. Je mu k 80, pražák a začal když šel v 60 do důchodu. Pořídil si co mu tam u nich, kde má chatu, poradili a má tedy zateplené Adamce s očky a vysokými dny se síty. Já mu dal úly se špehýrkami + NN, nenaučil se s tím včelařit, byl prostě pod vlivem místních. Hodně mu pomáhal Petr, kdysi spolu dělali a navštěvuje ho dosud.

No a Rostislav taky nemá úhyny a nemá kombinovaný systém a nemá dokonce ani civilizovanou míru, ale po Optimalu a 1/1 nebo NN Langstrothech tu nejhorší možnou. Takže jen v míře a kombinovaném systému to není, Goro má zase NN Langstroth.

JENŽE!!!

Rosťa nejdřív nevybočoval a úhyny měl. Dokud to dělal jako místní, jak mu tam radili. Pak (myslím před 14 lety) mu dal Petr nůž na krk, že aby si vybral radiče a přinutil ho úplně (na věky věkův) zavřít očka a zakrýt sejta a zrušit prodyšné stropy. Na věky přestat používat jakoukoli kyselinu a najednou léčí stejně málo jako my tvrdou chemií přesně tehdy, kdy se léčit má a přesně dle doporučení Dolské metodiky použití jimi dodávaných prostředků. No a taky dostal od nás včely s “kváskem”  a musel navěky přestat nakupovat matky Singer - to mu tam radili místní.

Co zdánlivě logicky Rosťa něchtěl, bylo pořizovat si bezfalcové úly, nekompatibilní s tím, co má, tak, aby mohl používat NN mojí výroby - sám si neumí vyrobit nic. No a výsledek je asi 3x víc práce a mnohem méně medu. Ovšem on má včely, jak říká, hlavně pro radost a med stejně nemá komu prodat a tak o maximum medného výnosu nikterak neusiluje. Naopak, polovinu medu (podezřívám ho, že víc) včelám spíš nechá.

Shrnutí příkladu Rosti: Málo medu (15-20 kg za rok max, ale i méně v některém roce), neskutečně mnoho velmi obtížné práce - plný VN 39x24x11 umí vážit výrazně víc než nacvaknutý medník 39x15x11. Na druhé straně úspora práce s vytáčením a odbytem medu a úspora peněz za cukr a hlavně práce spojené s krmením, dokrmuje tak 10-12 kilo cukru. Lesní med nemá, melecitozu neměl.

Zdá se, že i v klasice, když se nechá včelám hodně medu, by se dalo, při splnění dalších jednoduchých podmínek, včelařit bezúhynově, leč nesmírně neefektivně. Dnes Rosťa smutně přiznává, že kdyby mě poslech když začínal a naučil se kombinovaný systém, že by to měl nesmírně snazší. Ve svých 80 fakt už nic měnit nebude, s tím měl začít zamlada, když mu bylo jen 60.

Na tomto příkladu je jasné z čeho vychází moje velmi tvrdá kritika jakéhokoli raubsystému, hlavně OP.

Mám za to, že pan kolega míchá hrušky s jablky.

Med je základní potrava pro včely a jeho stárnutím se v něm zvyšuje obsah HMF - HydroxyMethylFurfural. HMF je pro včely toxický, nikoli však pro lidi. Protože je HMF snadno (levně) detekovatelný, byl zvolen jako ukazatel stáří medu na jedné straně, na druhé pak ukazatel toho, jak s ním bylo lidmi (zpracovateli a obchodníky) nakládáno.

Stará komunistická norma HMF v medu byla stanovena na 15 mg/1 kg. Ovšem aby se mohl volně prodávat převářený (při ztekucování velkými zpracovateli) med Západních oligarchů (po Sametové revoluci a hlavně lvůli splnění podmínek vstupu ČR do EU), je norma EU stanovená na 40 mg HMF. Jde tady také o to, že med dovážený z Číny se téměř uvaří v železných kontejnerech, kde je v železných sudech, protože je na lodi na slunci při plavbě přes rovník vystaven extrémním teplotám několik týdnů. Prostě kdyby evropští (světoví) kapitalisté museli dodržovat komunistickou ČSN (Československá Státní Norma), nemohli by do Česka dovážet čínské a jiné, třeba Uk sra.ky.

Skladováním medu (jeho stáří) v běžných skladovacích podmínkách se sám v medu syntetizuje HMF. 40 mg v kile pak odpovídá asi 10 let skladování - nemění se nijak senzoricky ani nutričně, jen se v něm mění množství pro lidi neškodného obsahu HMF. Ovšem pozor, norma se dá “dosáhnout” i pouze dvouhodinovým vařením. Po převaření je med jen sladidlo a neomylně se pozná tak, že za A je i v prosinci (prostě v zimě = půl roku i víc po vytočení ze včelstev) v obchodech tekutý i když je deklarovaný jako jarní květový nebo řepkový. Čistý řepkový med tuhne po 3 dnech od šetrného rozpuštění a to donekonečna, prostě po 3 dnech po rozpuštění začne tuhnout vždy a bez výjimky. Ale jedna výjimka je a to je případ B. Pokud se rychletuhnoucí jarní květový med převaří, už zůstane tekutý. Jen v něm plavou shluky krystalů velikosti i barvy krupice. Doporučuji každému se na to zaměřit v regálech obchodů, přesněji supermarketů, protože ty med od drobných včelařů do prodeje nikdy neberou. Stačí laicky nekupovat med z velkovýroby. Tak jednoduché to je.

Proč květový med rychle tuhne? Květový med je směs dvou základních monosacharidů Glukozy a Fruktozy. Protože asi 90-95% nektarů je sacharoza - cukr řepný, neboli disacharid, včelami rozštěpený pomocí enzymu invertázy na dva monosacharidy G a F přesně v poměru 50:50, pak G zaviňuje poměrně rychlé tuhnutí. Kde je víc G než F je tuhnutí o to rychlejší a naopak, kde je obsah F větší, tuhnutí je pomalejší. Medy netuhnoucí rok i déle jsou s drtivou převahou Fruktozy. Pro lidi je ale Fruktoza těžko stravitelná, játra si s ní neví rady a tak jí mění na tuk a tělo jej ukládá tam, kde nepřekáží - zadek, stehna, podbradek, prsa a břicho - ale také mezi střeva, kolem srdce a podobně. Paradoxem je, že nejžádanější medy jako je akátový jsou nejnezdravější právě poro vysoký obsah fruktozy. Ale lidi chtějí med tekutý a tak jim výrobci udělají med takový, aby ho chtěli kupovat, tedy tekutý, bez ohledu na to, že jej přehřátím zničí - kšeft je kšeft. Přesně to se snaží už asi 100 a více let “lidu” vysvětlit včelařská osvěta, ve většině případů IQ spotřebitelů pořád marně. Dlužno podotknout, aby informace byla úplná, že cukr Fruktoza je plně stravitelný lidským organizmeme bez nežádoucích účinků JEDINĚ když je ke každé molekule F jedna molekula G. Jak je převaha F, je problém. Proto ženy donekonečna hubnou a ztučnělá játra mají i osmileté holčičky a ty se bůčkem necpou a nezapíjí to dvanáctkou! Kdo chce si na internetu najde, že se jedná o velký problém. Průmysl laciněji než cukr vyrábí čistou fruktozu a cpe jí do všech slazených nápojů, marmelád, zdravých jogurtů a dokonce i do müsli pro malé děti. Na obalech byl značen HFS - High Fructose Sirup a jak jsem se nedávno přesvědčil, pomalu tato značka z etiket slazených výrobků mizí a zůstává jen pojem cukry a sacharidy.

Proč je obliba medu tekutého? Toto jsem nevyčetl, ale DOMNÍVÁM SE. Že proto, že několik set let lidé získávali med vařením z brtí, klátů a košnic vydlabaných plástů a med byl tudíž převařený a proto netuhnul ani květový. 

Jinou kapitolou je med lesní. Medovicový med obsahuje prvotní sacharozy minimum a nebo žádnou a je složený z jiných cukrů. Má lahodnější chuť a lidmi je žádanější. 

Protože:

No a poslední důvod neobliby květových medů většiny spotřebitelů je ten, že med získaný z plástů, kde předtím včelstva vychovala plod, obsahuje pak výluh z výkalů plodu a je natrpkle nahořklý, kysele svíravý a škrábe (pálí) v krku. Stejný květový med získaný z pouze panenských plástů v krku neškrábe, nepálí a nemá zmíněnou pachuť proto, že neobsahuje výluh z výkalů včelího plodu. Víc v mém článku zde na CHZ v sekci Články.

Jako se dnes už med vařením plástů i s plodem a vším možným vařením a váhovým oddělením po vystydnutí nezískává a civilizovaní lidé by tento tisíce let používaný eklhaft už nechtěli jíst, přijde doba, že civilizovaní lidé budou vyhledávat med získaný z pouze panenských plástů. Někteří včelaři to pochopili a i když je za to zákazník není ochoten honorovat a platit víc za kvalitnější produkt, přesto takový med již někteří produkují. Je na každém jaký med si koupí a jaký bude ochotný jíst sám a dávat svým dětem.

Když by byl med vytočený s nesprávnou vlhkostí, tedy nad 18 (18,2)%, zkazí se do půl roku. Jakmile se tedy nezkazí hned (asi max do půl roku) pak vydrží neomezeně.

V pyramidách byl (údajně - vyčetl jsem někde) objeven med starý 5.000 let a byl v pořádku.

Otázka je co je správné skladování a zní to tak, že jsou v tom nějaké kejkle či složitosti. Vůbec ne. Med musí být ve sklenici pod víčkem (twist off) nebo jinak neprodyšně uzavřené nádobě a klidně ve spíži, v paneláku ve vestavěné potravinové skříni v kuchyni. Měl by být v temnu. Nic víc.

Nikdo nic nepíše a tak jsem se z nudy podíval na VF, na sekci úhyny25/25 a jen od 23.1.25

Stránku 30 jsem už neměl sílu dočíst, stránky 31 a 32 jsem přečetl. A dokonale mi lezou oči z důlků jakou vědu z toho umí někteří udělat. Pozoruhodné je tam to, že někdo, má 8 stanovišť a kde vytočil (odebral) melecitozu a nakrmil cukrem, má 60% úhyny, kde sedí na melecitoze má úhyny pod 5%. 

Ve středověku, kdy byli všichni pobožní a ateizmus by se trestal upálením, vědečtí teologové, nejlepší mozky té doby, sáhodlouze, celá desetiletí učeně rokovali o podstatě andělů. Už nešlo popřít, že anděla nikdy nikdo neviděl a tak nejchytřejší vědci té doby usoudili, že musí být nehmotní a nesmírně maličcí a učeně na stovkách stránek vysoce vědeckých spisů (dnes bychom řekli studií) se dohadovali, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Nedohodli se a na anděly dnes už nevěří ani batolata. Ale o nadělích a jejich vlivu na vše pozemské se popsaly stohy stránek veleučených textů… ÚPLNĚ ZBYTEČNĚ 

Tak přesně tak mi přijde učené dohadování na zmíněných stránkách VF o kleštíku, virech a ještě něčeho nadpozemsky nevysvětlitelného a jsem velice rád, že na VF nechodím. Určitě bych se nechal vtáhnout do připitomnělých blábolů, co tam od některých čtu. Není bez zajímavosti, že na třech stránkách má jediný příspěvek Goro a ten jen klidní ulltravědecké bláboly o nesmyslech. Kdokoli tam namítne něco logického, je ihned ukřičen a ubit učenými kecy několika narcisů, porotože oni mají pravdu protože věda. A včelstva hynou a vsadil bych se, že se takhle o dohadují od vzniku VF, předtím Konference a zda bylo něco dřív nevím. 

Taky je pozoruhodné, že KaJi už netrucuje a opět tam dává svá neotřelá vyjádření. Jen bych nikomu neradil snažit se jakkoli využít jeho moudra. Zdá se mi, že kromě několika asi začátečníků, těch okřikovaných, je tam nejrozumnější Barnat. No a Goro. Už chápu proč píše sem, tady je to ve srvonání s tím tématem na VF ještě dost hodně normální.

Je poučné (pro mě) se tam občas podívat. Třeba jak tam citují neskutečné pavčelaře jako je jeden Pavel s ptačím jménem a podobní.

Ale je pozoruhodné, že tam někdo učeně jako jeden z vlivů celkového oslabení životaschopnosti včelstev uvádí elmag záření. Jen jako jeden z vlivů, ale jinak píše celkem rozumně a velmi vědecky a tak nejsem exot jenom já a pomalinku se to dostává do povědomí i dalších chytřejších lidí.

Žasnu co z vás padá. Každého boj sám za sebe. (tohle patřilo Martinovi a drvodělce, než jsem to dopsal vysvětlil to pan Goro)

---------------------------------------

Tak od posledně mi padlo jedno další vč. Pokálené na melecitoze. Na to, že u mě nebyly včely venku někdy od 25 listopadu to zatím dopadá dobře. Dnes se některé proletěly a vyprášily i když bylo jen 6-7 nad nulou, některé dělaly že tam nejsou, asi ven nepotřebují.

Ke dnešku mám živých na stan R 11 (původně 12) - jedny padly z očekávaných dvojich a ty druhé ještě žijí a vypadají zatím dobře. 

Na stan K je živých 17 z 21 a u baráku je živých všech 6 oddělků. Letos holt, kromě odd u baráku nemám záložní matky, ty to vzdaly už na podzim.

Bral jsem měl. Někde, asi v polovině, je hodně mrtvolek, za měsíc docela dost. To, jak se Martin hroutí a vymýšlí z nezkušenosti kraviny, tak u mě bylo mrtvolek 2-3x víc, někde i asi tak 5x víc. Žádná tragédie, v některých letech to tak prostě je.

Na víc než polovině podložek stojí loužičky vody, naprosto běžné.

A k myším. Dělám pokus. Kdysi jsem včelařil na chalupě ve vsi a nikdy jsem nedával zábrany proti myším (rodiče do konce šedesátek jo). V kočovném voze byla česna tak vysoko a myši by musely po pneumatikách, že tam nikdy problém nebyl, že by vlezly do úlů. Ale za okýnky univerzálů v uteplivkách sem tam nějaký pelech byl, maringotka byla na 18 vč a jeden rok jeden plch a jednou dva, jinak nikdy nic. Plch si myslím podle neuvěřitelně velkých uší a narezlého hřbetu. A nebo jiný hlodavec, nějak je mi jedno co to bylo. 

U baráku jsem nedal zábrany. Prostě jsem zapomněl a při acetonaerosolu mezi svátky byly bez myší. Tak jsem je nedal a vše je OK. Podle mě je to tím, že jak ve vsi, kde jsem měl chalupu, tak i tady je hodně koček a ty patrně myši pochytají a nebo vyženou.

Snad se vyplní drvodělčino fandění, už to s mými včelami tak černě nevidím. Děkuju všem za držení palců. Jasně, ještě není březen, já vím, ale už si troufám věřit, že už toho moc nepadne. Za měsíc se bude zužovat. Už věřím, že mi něco přežije a že budu mít zužovat co.

Děkuju. Kdysi za soudruhů obcházel důvěrník s oběžníkem, kde byly otázky. Nijak to nezdržovalo a každý nějak odpověděl. Jen u výnosu lidi lhali aby nebyla závist a taky aby se uniklo daním. Dochází mi, že by tohle musel Svaz, na coloss lidi z vysoka. Jenže to je mezinárodní hovadina, trvá to přes 10 let a co jako? Tak se nasbírala nějaká data a je z toho nějaký výstup? Pomohl ten štědře dotovaný podnik někomu nebo nečemu? Tedy kromě pana Danihilíka, ten je z toho programu placený. Proto na to lidi z vysoka, že z toho není žádný užitek. Ovšem u námi navrhované ankety by se konečně vědělo a bylo by to v zájmu každého jednoho včelaře. Takhle víme kulový.

Díky. Vaše poslední věta je asi jen rýpanec, nejsem přece hlupák, samosebou nejvíc úhynů je na nejvíce rozšířené míře. Mě ale, a to jistě velmi dobře chápete, jde o úhyny v % na té které míře. A na zjištění skutečnosti by se muselo jednat o tisíce respondentů a ti by museli ještě k tomu odpovědět pravdivě.

U anket na VF mě pobavilo, že sami včelaři diagnostikují příčiny, tudíž je každý odborník na slovo vzatý a umí rozpoznat co nedokáží ani výzkumné ústavy.

Myší to nebude. Prostě je letos divná mimořádná zima po divné nenormální sezoně a to množství mrtvolek není velké, naopak je celkem malé (což je relativní když nevíme jaké je včelstvo). Jen začátečníkovi bez zkušeností tečou nervy.

Naopak. Když je víc mrtvolek znamená, že letní krátkověké včely byly přece jen dlouhověčejší než jiné a neodešly ze vč už během podzimu a padají až v lednu a i později.

A nebo naopak, dlouhověké nejsou dost dlouhověké a padají předčasně. Ať tak nebo tak, nedá se nyní nic dělat než jen čekat. Na druhou stranu, nikdo vám Martine u spánku pistoli nedrží, abyste se vy musel povinně držet Blaníku. Když vám imponuje jak to dělá kámoš, co vám brání ho kopírovat? Dobře si dnešní svůj výlev zapamatujte. A taky si vzpomeňte, že jsem vám několikrát opakoval, že materiál, ze kterého jste si udělal úly, není vhodný a tak hledejte chyby nejdřív u sebe.

Ano, souhlas. Přesto prosím, nevzdávejme to. Třeba na nic nepřijdem, ale vzpomínáte, že je vždy lepší udělat cokoliv než neudělat vůbec nic? Konkrétně vy jste odvedla zatím nejvíc a pomohla mi a jistě i dalším, srovnat myšlenky. Prostě můžeme se i pohádat, ale jeden bez ostatních není nic. Jistě i Goro a další něco přidají, nějaký nápad jim přijde a snad si ho nenechají jen pro sebe.

Málokdo už dnes ví, co nebo kdo byli “Baťovi mladí mužové” a už vůbec nikdo neví, co všechno vymysleli. Třeba výplatu na účet a platit kartou, taky vlastně eshop a další spousty dnes běžných věcí, o kterých už nikdo netuší, že to napadlo mladé a pouze středoškolsky vzdělané pracovníky nejnižšího menežmentu Baťových závodů. Taky málokdo dnes ví, že Moravský švec zavedl mnoho ekonomických a výrobních postupů dodnes využívaných a používaných největšími ekonomickými obry současného světa. Ano, máme my Češi, Moravané a Slováci na co být pyšní, byli jsme a jsme pořád nejlepší na světě! (byl Baťa víc Moravan nebo Slovák?)

Díky této vaší odpovědi, pro Blaníkáře jasné a správné, celé vlákno o Tachováku zapadlo. To není výčitka Martine, uvažoval jste velmi správně a rozhodl se správně. Jenže nejsou v ČR jen samí Blaníkáři a máme tu drtivou většinu Adamitů 11. A mě jde o to, ukázat jim jak možná lze včelařit i s jednou mírou v jednom úle, ale pouze tehdy, když plodiště zmenší ze 22 rámků (206 dm2) na Tachováckých 18 rámků (168 dm2). Ideál, jak v předchozím řečeno, je dle mých dlouholretých zkušeností asi 165 dm2, viz pilotní článek.

Doporučuji majitelům Adamcovy míry znovu přečíst pilotní článek a důkladně ho NASTUDOVAT. A teprve pak se zabývat následijícím textem.

Můj návrh a konkrétní návod co zkusit s nejběžnějším úlem Adamcem na 11 rámků, co by MOŽNÁ mohlo fungovat. 

NÁSLEDUJÍCÍ JE PODROBNÁ KOMLPETNÍ PROVOZNÍ METODA, IHNED POUŽITELNÁ V KAŽDÉM ADAMCOVĚ ÚLE NA 11 RÁMKŮ.

Uvedu to, jako já vždycky všechno, zešíř, v souvislostech a tím vyplyne také co mě k následujícímu vede.

Adamcova míra je, sice bohužel, ale nejrozšířenější v ČR. Tvrdím, po 60 letech zkušenosti s touto mírou, že drtivá většina úhynů je způsobená moc velkou bednou na 11 rámků míry 39x24. V pilotním článku podrobně vysvětluji důvod.

Výsledkem je, že včelaři nepočkají až jsou obě jedenáctirámkové bedny narvané včelami, to by bylo skoro po první jarní snůšce, a přidají PŘEDČASNĚ medníky.

Tím vč podtrhnou, i když se zdá, že se nic neděje. Ale plod nemá podmínky pro vývoj plnohodnotných včel a vylíhnou se z něj včely neodolné a méně životaschopné, náchylné k nemocem a lhostejno zda to jsou viry nebo NC. Zdravé, silné (ve myslu vitality a ne velikosti včelstva, tedy početní síly) vč nákazám nepodlehne, stejně jako člověk. A když, tak velice vzácně.

Měnit úly jedenáctirámkové za devítirámky je knížecí a dokonale nesmyslná rada, bohužel pilotní článek tak vyzněl, omlouvám se. A úplně jsem “zamluvil” nesmírně snadné, laciné a hlavně okamžité řešení. A slovo laciné není úplně správné, je to zadarmo, jen za cenu dvou blinovek pro každý úl navíc. (už se i prodávají)

Následující může u svých vč udělat každý majitel Adamce na 11 rámků, zimující - jak jinak - ve dvou VN na sobě, ihned už letošní jaro. 

Jedenáctirámkový nástavek 39x24 se vyvložkuje z každé strany jednou blinovkou (nebo dvěma na jedné straně) tak, aby pojmul jen 9 rámků. Na tisíc % žádné vč na míře 39x24 neobsedá v přelomu únor/březen v jednom VN víc jak 8 rámků, spíš méně. Pak je snadné vyvložkovat oba nástavky a zase vše složit jak bylo. Je nutné, aby byl plod v horní bedně, jestli je v obou musí to zůstat v pořadí jak bylo, plod se NIKDY NESMÍ ROZTRHNOUT! Toto zdůrazňuji proto, že například Boháč přesně takový nesmysl ve svých pseudopracech tvrdil. Nedělejte to!

Samosebou je snadné pomocí pohyblivých blinovek zúžit na například 8+8 a i 7+7 rámků, jistě by šlo i 6+6. Ovšem musí se jak nahoře, tak ale i dole. To je skutečně nutná podmínka!!!!

Pak se rozšiřuje tak, jak vč roste, modelově předpokládám vč v přelomu únor/březen zúžené na 7+7 rámků, což bude převažující. Vč má pak k dispozici pouze 14 rámků, jenže pro tepelný režim příhodněji nad sebou než vedle sebe.

Hlídá se jen v horním nástavku aby nedošly zásoby, ty přijdou na posdlední pozici (případně před plod dopředu, mezi krycí a plod a je-li krycí suchý, zaměnit za hodně plný zásobák), ano, záměnou za vyjedený, jinak celoročně nedotknutelný krycí rámek. Spodek necháme napokoji.

Jakmile kvete jíva, musí se přidat SR. Samosebou na poslední pozici. Úl, i kdyby byl tenkostěnný, díky blinovce je vlastně zateplený a včely na SR začnou stavět i když je to poslední pozice. Jestli je mezi přidaným SR a plodem ještě plást se zásobami (a je dobré aby byl mladý), celkem rychle ho vč zaploduje (lépe ho poškrábat odvíčkovací vidličkou) aby propojilo plod dělničí s trubčím.

Když vč dokonale ovládá horní VN, nyní má 8 rámků a dole je pořád jen 7, tehdy (asi konec květu jív) a je na 99% dělničí plod i na několika rámcích spodního patra pod horní loučkou (to jen předpokládáme, nevíme to, od zač března jsme tam nebyli), rozdělíme (jen na dobu pracovního úkonu) oba nástavky. Trubčák dáme dolů na konec (nejdál od česna, které je u strany a je to logicky studená stavba - napodobujeme Tachovák) a před něj dáme další jen SR a tím přesuneme všechnu trubčinu už jen dolů. Ano, pozornější pochopili, že se snažíme (nemám vyzkoušené) udělat dolní TLumič, ovšem z vysokého nástavku. Pokud je při tomto zásahu bezvětří a aspoň 14 stupňů, proházíme rámky tak, aby dolů přišly tmavší a horší a nahoru světlejší. Jednou pro vždy zapomeňte na nesmysl LBV, kdy se mají dávat rubčáky mezi dělničí plod! Ne, trubčina musí být na periferii. Hlavně kvůli stažení VD na tuto trubčinu v nejchladnější části úlu, což VD potřebuje a tudíž vyhledává.

Nahoře bylo 8 rámků a dole 7. Dolů přišel zezhora trubčák a před něj nový SR a je tudíž dole 9 rámků. Nahoře z 8 rámků ubyl jeden a sice dolů přendaný trubčák. Nyní je nahoře jen 7 rámků, přidáme dvě M za sebe na konec hnízda. Ovšem v prvním (nazývá se krycí) rámku v horním patře nebude na 99% plod, bude ale hnhed na dalším, tedy od česna druhém rámku. Pak je dobré jednu ze dvou M dát mezi krycí a první plod. Pokud není plod na posledním rámku (to ale vlastně není možné) pak musí M přijít vedle plodu.

Co nastalo. Vč obsedalo 15 rámků, dole 7 a nahoře 8. Nyní má po 9 rámcích a tak jsme rozšířili o 3 rámky a tudíž přesně o 20% a to zdravé vč ani nepozná a nemůže dojít k zastuzení plodu. Pokud dojde k prudkému ochlazení na několik dní a vč musí opustit část plodu, opustí na 100% jen trubčí plod v dolní bedně a včelstvu se nic strašného nestane a včely se vylíhnou nepodtržené zachlazením dělplodu.

Po pár dnech, začínají rozkvétat špendlíky, zkontrolujeme co se děje nahoře. Na 100% bude vnitřní M (pokud jsou dvě vzadu) postavená a možná zakladená, v tu chvíli putuje doprostřed hnízda. Můžeme jí tam dát i když zakladená není a pokud tam dáme jen povytaženou M od sousedek (bez včel, ale nejlépe ještě teplou), je dostavěná a zakladená do 3-5 hodin!

Nyní posoudíme sílu, musíme si uvědomit, že spodní patro nebude určitě tak plné včel a krajní rámky tak hustě obsazené, jako patro horní. S medníkem je proto lepší 2-3 dny ještě počkat než si myslíme, že je ta správná chvíle. Vždy raději o 2 dny déle než o jeden den dřív.

Kvete špendlík, snůška je silná, dá se předpokládat, že spodek je už plný včel. I kdyby tomu tak úplně nebylo, nevadí, dole to až tak nevadí. Přidáme medník. Některá vč na medník jsou až když začíná třešeň a poslední asi třetina až v začátku jabloní.

Jak vystrojit medník?

Tak především, co nastane a v jakém je tedy stavu včelstvo? Nyní plně obsedá načerno horní VN/9 a předpoklad je, že asi i spodní, nerozebíráme to. Vč nyní má 18 rámků a když dostane celou bednu = 9 rámků 39x24 bez mřížky, je silná snůška a kvete naplno špendlík (malinko opožděnější vč jsou v totto stupni rozvoje na začátku třešní), rozšíření o 9 rámků nemůže vadit, je to rozšíření přesně o 50%.

Ovšem my nechceme aby nám v medníku vč kladlo, ale nepoužijeme mřížku, ta vždy za A vyvolá nebo přispěje k rojové náladě (považují jí za strop) a za B mřížka vždy bez výjimky sníží medný výnos.

Jak ale dosáhnout toho, aby v medníku nekladly? Nyní nastupuje logika, zamyslete se. Vč nemá kam dávat pyl a nektar, včely to cpou po vylíhlém plodu dřív, než buňky stíhá zaklást matka. Ale ta je maximálně krmrená a nemůže přestat klást, to by trvalo několik dní aby jí postupně snižovaly včely krmení. Nastal by těžký šok (asi jako když se nepodojí kráva, řekl bych). A najednou má přebuijelé vč medník. Ale kdyby to byly jen M, nic to neřeší a “napnelizmus” (slovo vynalezené dvojicí V a W) pokračuje. Opakuji, matka potřebuje nutně někam klást. Jakmile se dá do medníku souše doprostřed, nebo jinam než ke stěně, v tu ránu to matka zaklade. Jakmile začne nahoře klást, už tam zůstane a v tom roce je po medu, budeme mít jen spoustu včel. Nemáme přece v úle mřížku.

Proto se musí dát jen dvě souše a sice jen ke stěnám. Tam matka klást nebude nikdy. Doprostřed medníku přijde 7 M vedle sebe, žádné zebrování - to jednou pro vždy u českého včelaření zapomeňte navěky.

Co ve vč nastalo? Vč vnímá dostatek prostoru, má dokonce i dva rámky prázdných buněk, tam ale matka nemůže klást, protože u “zdi” neklade normální včelstvo nikdy. Ovšem ihned, během pár desítek minut tam začnou včely přenášet polozahuštěný nektar ze spodního VN. Ale samosebou asi i z horního plodového nástavku. Tím umožní matce ihned klást a současně nezalévají buňky pro vylíhlých včelách. Pyl na horu nosit nebudou nikdy, ten potřebují u plodu a nahoře “vědí”, že je plac na budoucí zimní zásoby a že tam plod dávat nebudou. Pyl tedy dávají pořád kolem plodu, nektar ale už ne, ten už můžou dávat do medníku - to je přirozenost včel = med nad plodem.

Současně začnou, určitě nejdřív uprostřed medníku, stavět mezistěny. Ale pokračuje silná snůška, pořád nemají kam dávat nektar a tak ho cpou do polovičních buněk na nedodstavěných mezistěnách. Ovšem matka nikdy neklade do poloviční nedosatavěné buňky (snad nějakým násilím, možná v OP nebo jiných nepřirozených podmínkách).

Tak se stane, že je medník postavený a ihned zamedovaný a je úplně bez plodu. Toto mám vyzkoušené tisíckrát! Proto si můžu dovolit tvrdit, že včely do medníku dostanu vždycky a že mi v medníku nebudou na 95% klást.

V plodišti ze dvou VN/9 jsou jen 2 postavené a zakladené M. To je na obměnu díla zoufale málo. Ale. Znovu zopakuju postup od půlky až konce února (nejpozději začátku března).

Vč zimovalo na 9+9 rámcích. = 18 rámcích. Zúžili jsme na 7+7 (výjimečně na 8+8 nebo 8+7). Jistě by šlo zúžit horní bednu jen na 5 rámků, blinovku a v komoře 1-2 zásobáky, ale o tom jindy.

Po zúžení má vč jen 14 rámků, doporučuji zúžit raději víc. Optimum je těch 14 (nebo 12). Pak tam přijdou 2 SR a tudíž jen 2 M.  Ale. Může nastat mnoho situací, např dole bude sice 7 rámků, plod ale jen na 2-3 a zbytek budou souše bez zásob. Ty lze nahradit panenskými medovými rámky, každý si může nechat na jaro jeden pro každé vč a tvrdím, že jarní med udělá zjara se včelstvem doslova divy. Ovšem dokonale poslouží i při zužování odebrané zimní zásoby. A už je tam o další M víc, a protože to můžou být i další penenské vytočené souše od loňska, lze bez potíží dostat do vč ke 2 M další 2-4 loňské panenské a nebo malinko zakladené tam, kde matky “nepochopily” co mají dělat a kam se neklade.

Prostě nyní je (může být) ve vč nejméně 4-5 mladých rámků. To je ze 16 (dva jsou dole trubčí) ale jen asi čtvrtina, my ale potřebujeme třetinu nových a lépe polovinu. To lze řešit oddělkem, ale i jinak, bez oddělku. Je velmi výhodné tvořit asi 60-70% oddělků. O tom ale jindy.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Popsané je z části jen teorie a návod, jak zkusit technologii velmi úspěšného Tachováku v jedenáctirámkových úlech. Jak jsem jinde psal, zkusil jsem ale nikdy to nedotáh, vždy jsem vyměk a pustil je v plodišti na 11 rámků, proptože k Adamcovi používám NN. Ale drtivá většina iracionálně nechce k VN používat NN a já tvrdím, že problém je jen v tom, že dvě jedenáctirámkové bedny nas sobě jsou moc velké a pak je v nich podchlazený plod a v důsledku toho jsou pak včesltva náchylná k nemocem. Proč si to myslím? Dokud se nehlouplo s plodištěm ve dvou VN/11 na sobě, nikdo o virech ani NC, případně jiných nemoceh nikdy neslyšel.

Pozornější čtenář pochopil, že je celý tento elaborát motivovaný mojí prazákladní vlastností uvědomit si, kdy problém začal a co se změnilo od doby, kdy se daný problém neznal. Dokud prostě byly úly s jedním pldištěm a nebyly podchlazené v době kritické pro plod, tehdy neexistovaly dnešní problémy.

Ale měl jsem předeslat, že kdo chce pořád používat očka a vysoká dna se síty, aby ani nic nezkoušel, nemůže pak nic, co radím, fungovat. Ano, jen tak malinké a vlastně nenápadné kurvítko, jakým je očko, zničí celoroční úsilí sebepečlivějšího včelaře.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ještě doplním jak s dostatečnou obměnou díla.

Máme plodiště ze dvou beden po 9 rámcích a na tom jeden medník na 9 rámků. Med ještě není zralý, ale je nutné přidat další medník, v úlech pořád přibývají včely. Nyní musí další (nový) medník přijít pod medník stávající. Nikdy ne nahoru, ignorovaly by ho a vyrojily by se. Další medník, podstavený pood stávající, vystrojíme stejně jako medník první. Samosebou když nemáme souše, dáme i ke stěnám M.

Vytočímer první medník. Ovšem úl musíme nejdřív zvětšit o další medník, včely z ometeného horního medníku se zralým, medem nemůžou počkat během naší práce někde venku. Takže se u prvního vč odstaví plný medník. Pod neplný se dá další, vystrojený vytočenými soušemi, lépe uprostřed nejméně 2-3 M, raději 5. Na to ometeme odebíraný medník a pak na to přijde poloplný medník.

Kdo dobře počítá, vč do tohoto okamžiku postavilo v medníkách 14, některé třeba jen 12 M (ke stěnám se dávalo po 2 souších) a to není všemu konec a v dalším medníku jsou další nejméně 2-3 M, možná 5. A není vůbec řeč o M v plodových nástavcích. Tady je jasné, že lze dosáhnout i 100% obměny díla i bez tvorby oddělků.

Že je snadno možné takto, vlastně jakoby nechtěně nebo jakýmsi vedlejším efektem získat 100% panenský med bez výluhu z výkalů plodu je z uvedeného zřejmé. Zamedované dříve zaplodované (s košilkami) souše od stěn se dají uschovat pro oddělky, pro jarní přidávání a tak dále.

Drtivou většinu této metodiky pro Tachovský úl v úle běžném mám vyzkoušenou, co ne to jasně uvádím.

Petro moc vám děkuji. Právě takhle jsem to nemyslel, ale neuměl jsem formulovat vlastně to, co sdělil Goro. Je to moc dlouhé.

Pane Goro, ano, máte jistě pravdu. Když jsem si přečetl drvodělčiny otázky došlo mi, že jediný kdo by to mohl udělat nejefektivněji je Svaz, ještě pořád je drtivě drtivá většina včelstev u členů Svazu. Mohli by to navlíknout jako že na boj s úhyny a určitě by na to mohli dokázat sehnat velké peníze od státu. Ale ti to neudělají prostě proto, že příliš mnoha mafiím náramně vyhovuje co nejvíc úhynů. 

-Množárny oddělků nechtějí přijít o nekonečný kšeft a úplně stejně je to s množárnami matek (samosebou toho správného plemene, za BF jdou peníze mimo ČR a to je to, co vadí!) 

-Výrobcům úlů taky vyhovuje, že noví včelaři na dotace dostanou 4 úly, neléčí, nic o včelách neví, během roku či dvou jim to uhyne a úly jsou neprodejné (koupil by to jen magor a Svaz dělá masírku proti starým úlům, v tomto případě s tím souhlasím) a tak se pořád budou vyrábět nové a nové úly, vyhazovat nesmyslně peníze na dotace pro začátečníky a tak dále.  A ty peníze z dotací pak logicky chbí jinde.

-Výrobci a distributoři léčiv nepotřebují a budou se zuřivě bránit tomu, aby ubylo úhynů a tudíž i tomu zjistit, v čem je úhynů hodně a naopak. Čím by se živil třeba Dol? Jo, směřuje to k tomu, že kdo si nedá udělat rozbor u nich a nekoupí si jejich víčko, nebude smět prodávat “ze dvora” ani jinak, toto je jen začátek promyšlené lumpárny. A my jak ovce mlčíme! (přesně tak jsme mlčeli když progresivní liberálové chtěli i u nás zakázat kouření v hospodách, pak ho zakázali a pořád jsme mlčeli a výsledkem je pak neštěstí v Mostě)

-Navrhoval jsem aby včelaři museli projít povinným kurzem zakončeným zkouškou. Bohužel se proti tomu postavili i drobnovčelaři. Psalo o tom před pár lety z mého popudu Včelařství, paní Machová odpovídala, že je můj názor v menšině, lidi prý argumentovali, že je to proti svobodě. No je, ale kdo chce chytat ryby ve státních vodách, musí se smířit s omezením svojí svobody, že musí umět ropoznat ryby, doby jejich hájení atd. a dokonce na ryby smí chodit jen některé dny v roce a i čas z 24 hodin dne má omezený podle ročního období. Mimochodem, kdo chce na veřejných vodách rybařit, musí být ze zákona členem rybářského Svazu a máme jen dva, od Českého se odtrhly dva jihomoravské kraje (vyčuránků), náš systém je na světě jediný, unikátní a úplně všechny cizí země nám to závidí. O to víc se snaží liberální progresivisté to zničit, aby to tu bylo s rybařením na státních vodách jako všude jinde = na.ovno. Kdo chce řídit na veřejných komunikacích taky musí souhlasit s omezením osobní svobody. A další a další. Ovšem u rybařiny a na silnici to chápou, že je to to samé u včel chápat asi nemají čím.

Mám také nějaké info ze soukromých rozhovorů s vysokými činovníky, ale co se dozvídám v tzv “kuloárech” není slušné ventilovat veřejně.

----------------------------------

Přesto bych to nevzdal. Ale muselo by to být jednoduché a stručné. Třeba:

Typ úlu - stropovák, univerzál, zadovák, jiný (třeba japonský, Warre, Kráva atd)

Dílo - mezistěny, volná stavba, kombinace

Provozní metoda - NN systém, VN systém, kombinovaný systém VN plod, med pouze NN

Z jakého díla se vytáčí med - jen vysoké pouze panenské nebo zakladené

                                                         - jen nízké panenské nebo dříve plodové

                                                         - med pouze panenský z nikdy nezakladených plástů

Rámková míra -

Orientace stavby -

Očka - nikde v úle, jen v medníku, kdekoli

Vysoká dna - síto otevřené celý rok, kromě monitoringu těsně zakryté

Umístění úlů - včelnice, včelín (maringotka), střecha, jiné

Stanoviště - zahrada v zástavbě na vsi, ve městě, les, pole a louky

Zastínění úlů - přírodní (pod stromy), pod střechou 

Kde úly stojí - na podlaze (jaké), na rostlé zemi

Orientace česen -

Nadmořská výška stanoviště -

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Snad jsem na nic nezapomněl. I takhle je to moc dlouhé. Co zvolit ultrajednoduchou anketu? V první fázi řeba jen jaká míra a z té vyplyne zda je to NN, VN a nebo kombi. Zda očka. Město, ves, les, pole. Zda včelnice nebo včelín, když včelín, vyplyne, že je umělá střecha a zastínění, když včelnice tak jen stín - slunce.

Léčení kyseliny, tvrdá chemie, kombinace

Úplně bych vynechal panenský med, o to nyní nejde, jde nám jen o to, v čem hynou vč víc as v čem méně. Uvítal bych ještě větší zjednodušení.

Toto forum je maličké. Nechodím na VF. Pane Goro, ještě jste tam moderátor? Bylo by super o záměru a důvodu zpravit majitele, veřejnost ale v první fázi ne. Na VF chodí stovky a spíš tisíce včelařů a tak je to podle mě platforma pro zamýšlenou anketu nejlepší, nezištná a nestranná, což jakýkoli orgán Svazu není.

Prosím o názory na všechny návrhy moje, Petřiny i Gorovy a prosím i případně ostatní o nápady a názory, co ještě zjednodušit a nebo naopak, co by tam chybět nemělo. Všem děkuju předem.

Ano, máte pravdu v tom, že vše horší, když to umím poznat, posoudit, tedy srovnat s jiným, lepším = tedy jsen to vyzkoušel, jasně sdělím, že je to hloupé to zkoušet. Pořád to píšu dokola. 3x3 je devět a i když by se malému chlapečkovi líbilo,a by to bylo třeba sedm, je to přecxe hezké a pro mnoho lidí šťastné číslo a pořád bude u všeho dělat, že výsledek 3x3 je sedm a zapomene na to, že si jen axiomaticky (romanticky) postuloval sedmičku. A pak se stráááášně diví, když mu všechno další počítání nějak nevychází.

Uvedeným příkladem (snad už 10 x opakovaným) netvrdím, že nefunguje malá násobilka. Jen tvrdím, že u každého příkladu je JEN JEDNO SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ, JEDINÝ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Já chápu liberalizmem pokřivený svět, kdy by lidi chtěli aby byli věci ne podle zákonů fyziky a světa, ale podle jak by se komu víc líbilo. Mě je přece jen spíš bližší exaktní stránka všeho, tudíž i včelařiny. Na zbožná přání mi chybí buňky.

Připomenu výrok nějakého chytrého dávno přede mnou. Tvrdil, že je dobré dělat jen správné věci, ale že největším uměním je rozlišit, co je a co není správné. Já jsem se stokrát přesvědčil, že tohle u včel umím rozlišovat o hodně víc, než většina včelařů. Snažím se jen informovat = varovat ostatní. Když vidím otevřený kanál, snažím se slepé zadržet aby tam nespadli. Že někdo by rád do kanálu spadnul a chtěl si to vyzkoušet sám, tak takto naprogramovaný mozek já nemám a moje první reakce je zabránit mu aby udělal hloupost (kor když jsem si dávno vyzkoušel, že to hloupost je). Je to tak moc zavrženíhodná vlastnost?

Jde mi o nějakou anketu a úplně nevím jak do toho. Dnes tu máme v úlech a metodikách chaos, každý vychvaluje to své, ale nikdo neví, který úl a jaká provozní metoda je nejlepší. Ale ani to, co je nejhorší a to je ještě důležitější!

Další otázka by měla být, co je pro koho priorita. Jestli co nejvíc co nejkvalitnějšího medu při co nejnižší pracnosti a nebo je to včelařovi jedno, hlavně že včeličky lítají, bzučí a včelařovi je krásně z pocitu, že něco udělal pro Planetu a tak neshoří a med si dojde koupit do hypermarketu, zahalený do několika svetrů.

Nyní nechme stranou, že některé úlové systémy vůbec neumožňují získávat pouze panenský med. Dnes je mnohem důležitější než kvalita medu úhynovost. 

Já bych chtěl vědět, ve kterém typu úlů, na které rámkové míře a při jakém způsobu vedení včelstev je nejméně a nejvíce úhynů. Tvrdím, že nejhorší budou všechny NN systémy. Po nich nízké míry jako je 39x24 a L 1/1, pak míry vysoké 27,5 nebno 28,5 a nejlépe na tom budou třicítky, ovšem pouze v systému Dadant a sice v kombinaci jediný VN pro plod a libovolný počet NN pro med.

A také je velice důležité jednou pro vždy vědět, na jaké orientaci rámků je víc úhynů a nebo méně, zdravotní otázka je většině lhostejná dokud si sami nezhuntují zdraví. Navíc vlastní zdraví, i zdraví obecně je velice subjektivní věc. Ale pojem ergonomie by ani u včelaření a dokonce ani u hobbíků neměl být opomíjen.

To je úhynovost. Dalším kritériem by měla být spotřeba práce na 1 kilo medu a pak to, jak kvalitní to bude med. Z logiky vyplývá, že bez laboratorních měření musí být nejvyšší kvalita u NN medníků, protože pak, když se nevytáčí vysoké rámky s nespotřebovanými zimními zásobami, nemůže v medu být cukr (ten v lepším případě), ovšem spíš jde o škrobový kukuřičný hydrolyzát. 

No a také jde o způsob léčení. Kdo má nejvyšší úhynovost? Kyselináři, organici bez kyselin (jsou takoví? Jde to tak vůbec?) a nebo tvrdochemici?

A další, když nízké medníky nejsou v úlech když se léčí, může se léčit tvrdou chemií a rezidua v medu z toho prostinkého důvodu být nemohou. Pak je jakýkoli tyjátr o tvrdé chemii  jen tupá ideologie, neboli iracionální Víra.

-------------------------------

Sice jsem to vymyslel, promyslel a stejně nejsem schopný formulovat soubor, či několik souborů jasných a stručných anketních otázek. A to mělo být to, nač jsem doufal, že tady spolu přijdeme. Myslím někdo schopný jasného (technického) myšlení jako třeba romaning a asi i pan Goro a možná někdo další. 

Jistěže vím předem, jak by podobná anketa dopadla, jasně to říkám už asi 15 let, co píšu do internetu. Ovšem dokud neproběhne jasná anketa, pořád budou adoranti nesprávného tvrdit, že to jsou jen kecy a že to není nijak nikým potvrzeno. A taky jsem se mnohokrát jasně vyjádřil, že bych snad byl raději kdyby se ukázalo, že pravdu nemám.

No a úplně na závěr asi to nejhorší. Mnozí neodpoví pravdivě prostě proto, že se budou stydět přiznat, že se kdysi rozhodli bez přečtení nějzákladnějších odborných informací, případně že si naběhli na adoraci nějakého cizího systému.

Já o voze a vy o koze. Mě nezajímá jakékoli vytáčení medu z rámků, kde bykl jedinkrát plod, v takovém medu je výluh z výkalů plodu. Vývoj se nazastavil, jsme civilizovaní, měli bychom být a přijde den, že prostě med se sra-kama nikdo nekoupí a když tak jenom proletariát. Jakákoli technologie, kde  se vytáčí původně plodové dílo bude minulostí. Tak jako medomet vytlačil lisování medu i s plodem, dovedete si někdo představit co to bylo za hnus a jak to muselo druhý den smrdět? Předkové museli být velmi odolní když tohle jedli. Dnes o tisícileté praxi dávných předků - neskutečně nehygienických prasat, už nikdo nic neví. Jednou budou úplně stejně žasnout potomci když se dozví, že lidi dřív jedli med s výluhem výkalů plodu. Jasně že se i dnes najdou “organičtí” včelaři, polovepři, kteří budou tvrdit, že ve výkalech je spousta léčivých látek, už to někteří tvrdí o výkalech larev zavíječe voskového. Snažil jsem se to eufemisticky náznakově sdělit, dokonce jsem o tom napsal článek a přesto to stále někteří neumí pochopit. OK, včelaři - výkaláři prostě vymřou a budou vytlačení moderním a hygienickým způsobem získávání medu o vyšším stupni jakosti. Dnes to lid ( dříve adorovaný proletariát) - zvětšiny banda primitivů, schopných žrát buřty s 1% masa, hlavně když jsou levné, neumí ocenit. Mě ale lid ve výše uvedeném smyslu jako zákazník vůbec nezajímá.

Takže. Když zakládali Dol 1920 (plus - minus), měli část vč ještě v košnicích a přitom to bylo 60 let po vynálezu rozběrného díla a na svojí dobu nesmírně moderního úlu Langstrothem a hned po něm dalšími. Pozoruhodné je, že i dnes je někdo oslněný úlem Warré. Ten byl vynalezen před více než 100 lety pro negramotné (a proto chudé) francouzské sedláky, neschopné pochopit rozběrné dílo. Negramotný dnes není nikdo, někteří však tupci zůstali a tak se i dnes někteří shlížejí v negramotných primitivech a dělají si a studují systém Warré. Nebo mednou krávu = vrchol včelařiny v černošské Africe. My tu snad máme navíc, nebo asi ne…

Takže milý Javali. Vy používáte velmi primitivní způsob, ještě primitivnější než je převěšování plodu a přiznám se, že jsem to pořád nechápal a nečekal jsem, že vaše odbornost je někde ve čtyřicátých letech 20 století. Kromě toho při vašem způsobu hrozí a myslím, že je u vás běžnou realitou, že než “sleze” vč do spodní bedny a začne tam plodovat a než vyběhne nahoře plod, mezitím je po snůšce a vy toho moc nevytočíte. Takhle včelařit můžou někde, kde mají hlavní snůškou slunečnici v červenci a vše předtím mají jako rozvoj. Vy pak včelaříte aby bylo hezky včeličkám, já včelařím jen tak, aby bylo hezky včelaři a současně přitom včely zůstaly zdravé, vitální, tedy živé. Tvrdím, že úhyny jsou výsledkem pouze toho, co kdo, a JAK se včelami dělal několik měsíců nebo i rok před úhynem.

----------------------------------

Nevyjádřil jsem se jasně, dobře mi tak, pak jsem velmi hloupě očekával odpovědi na otázky, které jsem nepoložil. Na což mě elegantně upozornil pan Goro. Udělám na to nové vlákno. Vysvětlím tam, co v současné včelařině v Evropě chybí a když ne v Evropě, tak u nás jistě a na Slovensku velmi pravděpodobně. Goro má vazby na Dymák, ten snad není závislý na nikom a ničem a tak by mohl on s majitelem časopisu vyjednat o co mi jde a o anktetu se pokusit v Dymáku. Jak píšu, udělám o tom nové vlákno.