Příspěvky uživatele

Roky si píšu deník, posledních asi 15 let na počítači. Nikdo po mě v rodině včelařit nebude a tak to je asi psaní na nic. Možná taky proto jsem s psaním skončil v srpnu vloni a už se nedokopal k pokračování. Až dneska jsem se tam podíval. A je pozoruhodné, co tam píšu a tak to sem skopíruju. Hodně kontextu toho konce léta jsem už zapomněl a dost mě obsah posleních záznamů překvapil. Tady to je. Samosebou jsem vymazal soukromé věci - jen jeden konkrétní den a taky jsem smazal plné názvy stanovišť.

Deník včely srpen 2024

1.8.24 čtvrtek 28-30/13, jasno, mírný vítr od Z, pro mě ohavné počasí. 

Udělal jsem další včelstvo v Kxxx 39x30. Byl obtížné ten úl rozebrat, vše je prostavěné mezipatrovými medovými můstky z cemenťáku a spojené do monolitu. Vč mělo dva medníky 15 a TL 15. Vše je doslova nacpané včelami a to i s tlumičem. Tam se dolíhávali trubci, v dělničákách tam mají pyl. Chtěl jsem jim vzít jeden medník a tlumič. Nakonec jsem tlumič vzal a dal pod ně jeden medník, ale včel je tak moc, že jsem z toho měl blbý pocit. Hodně včel jsem rozmačkal, bylo to jak hrnečku vař. Sice nebodaly, nezlobily a neslídily, dalo se pracovat dobře. Tedy kdyby úl nebyl jak přetlakovaný papiňák. Prostě tahle strategie nejde realizovat, nejde jim zatím brát žádné nástavky. Tak jsem se rozhodl počkat. Léčit holt nebudu a počkám 3 týdny, až ubyde včel. Plodiště mají ubité tuháčem. Zadní krycí rámek je až dolů zavíčkovaný, na dalších 3 rámkách je nad dolní loučkou tak jako dlaň s prsty na každém rámku plodu, viděl jsem jen zavíčkovaný. Dál jsem nelezl. Med je tuháč, plodiště jsou nevyjedená a není kam nakrmit cukrem. Hodně mi to vzalo elán, nečekal jsem to, nikdy jsem nezažil, aby byla vč tak plná včel na přelomu července a srpna! Nechápu to. Myslím, že je to tím, že vč měla nepřetržitě k dispozici nadbytek medu a tak vznikly odolnější generace včel, které místo aby byly víc než měsíc trvající snůškou medovice zhuntované, tak jsou naopak vitální a zdravé a tak staré létavky neodešly. A to, i když byla plodiště ulitá medem. Prostě tomu nerozumím a uvidím co další vč.

5.8.24 pondělí 21-23/12, Zataženo, později polojasno, od S mírný větřík. 

Nedělal jsem nic. Až po čtvrté nějaká práce v dílně. Úklid, boj s vosami – jsem docela úspěšný a vos rapidně ubylo a pak jsem zrenovoval dvě dna. Ožehnul je a natřel směsí přepáleného jedlého oleje a fermeže. To bude schnout asi 2 dny, pak to snad ještě natřu barvou. A nebo taky ne. Už to nějak neřeším, už je to naposledy, do konce mého života to už vydrží. Do včel jsem se nepřemluvil. Ani na ryby se mi nechtělo, nechce se mi nic. Větší a hezčí půlka léta je pryč… 

13.8.24 úterý 30-32/15, skoro jasno, skoro bezvětří, ohavné počasí. 

A najednou vidím, že uběhlo 8 dní. Nic se za tu dobu nestalo, jsou hicy a je už skoro katastrofální sucho. U včel jsem nedělal nic, asi by to ani nešlo. Docela se flákám a nedokopal jsem se ani na ryby. Včera jsem navštívil asi po 3 týdnech Rxxx a vše je tam při starém, jak to vypadá v úlech netuším, včelařil jsem tam naposledy někdy začátkem června. V Kxxx to včera kolem 18 hod silně vonělo snůškou, včely létaly víc. Krušina odkvetla. Zda jdou na lesní plevel nevím, snad brzy ráno, přes den na tom není vidět včela. Ani na pámelníku. Ale u Zvěstova 1.3 km daleko rozkvetl červený jetel a snůška je určitě z něj. Do včel jsem se nepodíval, vyléhají na česnech a pod dekly pod igelitem jich viditelně neubylo.

Možná to může být pro někoho poučné, spíš ale asi ani ne. Taky mi dalo před lety docela přemýšlení jak deník (občasdeník) psát a třeba to bude pro někoho inspirace. Ale asi ne. Pořád mi vrtá hlavou jak se to vlastně všechno stalo. Možná je škoda, že jsem to přestal psát, ale bylo to tak moc depresivní, beznadějně bezradné, že jsem prostě skončil 13. srpna…

Taky jsem pořád čekal na výsledky vyšetření a neměl odvahu, po vážném varování v nemocnici, dělat cokoli náročnějšího. I tak jsem docela dost zariskoval. Zatím chodím a tak risk protentokrát ještě dopadl dobře.

----------------------------

A ještě se vracím kvůli jedné souvislosti. Pan Goro často píše o nedostatku kvalitního pylu v podletí z různých zdrojů, nazývá se to pylová monodieta. A já se mnohokrát vymezil, že to jsou jen kecy, že je pylu dost i v pozdníém létě, odborně se toto období nazývá podletí. V konextu útržku mého deníku je jasná zmínka o tom, že včely na lesní plevel z vysoka. Že tedy zdroje by byly, ale ony na to se… A já je mám jak přemluvit aby nebyly blbé a neživily se monodietou? Tady vidíte rozdíl živé praxe s hloupou teorií od stolu, navíc nejspíš cinknutou. A já v tom vidím důkaz svádění jiných vlivů na jakési monodiety a jiné blbosti. Jen aby se nemuselo připustit, že za zhoršující kondicí vč je něco jiného. Ano, tak dokonalá je mejnstrýmová masírka a vymýšlí se nesmysly, jako jakési monodiety, jen aby se nemuselo přiznat, že je to prostě NĚCO, co tu ještě před 25-30 lety nebylo a co ničí včely. A nejen včely, ale úplně všechen hmyz na celé planetě.

Neumím to. Ale kdyby si někdo dal tu práci a našel toho, kdo pylovou monodietu vymyslel, na 99% by se nejspíš zjistilo, že poskytovatelem grantu tomuto “vědci” byl někdo, kdo provozuje mobily, přenosy dat, GPS a družicové šmírování a ostatní šmírování radary, které se množí jak houby po dešti. Taky nezapomínejme na systémy navádění raket a jiných zbraní. Můj bratr byl voják u radarového vojska. Když v rámci cvičení postavili na kopci radar protivzdušné obrany a pustili ho, do minuty bylo na kopci vše mrtvé. Za strašného kvikotu, vřeštění a naříkání vyletovaly myši, krtci, ježci, ale i hmyz metr do výšky a hynuli v křečích, stejně jako hadi, ještěrky. Ze země vylezly žížaly  a rozličné larvy a vše hromadně umřelo. To byla hráz proti Americkému a jinému imperializmu. Jestli si někdo myslí, že dnes je popsané lepší, je čistokrevný idiot.

Když se v paprsku antény radiolokátoru 20 m od něj postavil chlap se zářivkovou trubicí v ruce, postavily se mu vlasy a všechny chlupy na těle jako v americkém komixu a zářivka se rozsvítila. Kdo věří, že jsou mikrovlny a jiné elmag záření neškodné, je blázen.

Tak mám další podnět, je dobré si nejdřív ne jen přečíst, ale NASTUDOVAT informace z odkazu, který jsem dal před chvílí do vlákna mikrovlny a voda v krajině.

Jestliže tedy připustíme, že by drátky v každém rámku - má je tam celá Evropa, mohly působit jako indukční antény a tím oslabovat přirozenou odolnost včel + způsobovat další neduhy včelstev, pak je namístě pokoušet se přijít na nějaké dosud nepochopené nebo neidentifikované věci. V následujícím přinesu dvě z těch “věcí”.

Kolega Petr má svých 14 vč podél  asi 20 m zdi výšky asi 3 m a zeď tvoří jakousi otevřenou podkovu. V části podkovy (na jednom konci) je zděná včelotěsná pracovna, vedle ní jsou včely. Zeď je ze ztraceného bednění a je to tedy síť dokonale uzemněné armatury. Střecha je trámová, pálené tašky.

Petrova vč - nemá dosud jediný úhyn ani pokálená česna a jen do 5 vč dostal max 5 kilo cukru, zbytek je na tuháči, dvakrát Varidol, jednou kolem vánoc acetonový. Pravda, měl asi 5 proletů. Ale, jeho úly stojí 2 metry před tou popsanou zdí. Na betonu, na sice neuzemněných, ale železných podstavcích. Možná to má nějaký význam.

Nejsem ješitný. Ale na.írá mě něčí arogantní posměch, kor, když je od mladého nebo mladšího člověka. Vím věci, mnohé jsem jen tušil a vydedukoval - jako informaci, kterou jsem dostal před pár dny. Nepředpokládám, že se M.S. za posměch omluví, spíš ve své trapné pozici setrvá a pokusí se to vymlčet. Také připomínám názor Polských vědců z přílohy posledního Včelařství. Ovšem úplně první impulz byla Petrova myšlenka, že problémy způsobují mikrovlny, před asi 4 lety. Totiž. Mluvili jsme o tom, on je zemědělec. Jede tu už roky kampaň proti zemědělcům, na které se svádí všechno (a blbí tomu věří) a mě tehdy napadlo, že když hmyz a jiný život ubývá i v rovníkové Africe a jiných neobydlených krajích úplně bez zemědělství, položil jsem stěžejní otázku, jací zemědělci tam stříkají jaké glyfosáty a jiné jedy? Tudíž, zemědělci to být nemůžou. Život je ničený všude, jen kde je malé osídlení, tam se nenažraní operátoři nesnaží (nic je nenutí) tak důkladně pokrýt to území a prozařují jej méně. Proto jsou na Zemi ještě mísa a kraje, kde ničení přírody ZATÍM není tak rychlé. Ale biodiverzita klesá úplně po celém povrchu Země! V následujícím se dozvíte proč.

Svět se mění, právě probíhá ZMĚNA a mnozí to ještě nezačali chápat. Ještě víc ubožáků se až nyní aktivizuje, když vidí, že to USA myslí vážně. Teprve začnou vylézat všechny ty liberální krysy z pod koryt, kde se zabydlely, aby se přiživovaly na šlichtě, kterou chlemtaly velké korporace a vysocí politici, když korporátní prasata chlemtala za ohromného arogantního mlaskotu a chrochtání a rozhazovala šlichtu ven. Protože vyvolená prasata věděla, že se u moci udrží jen když podlézavým krysám nechají dostatek šlichty, aby si i krysy žily a přiživily se. Mnozí z těchto darmožráčů se teď budou muset začít živit prací a to se raděj pokusí vyprovokavat ww3, než by to tak nechali a skutečně museli začít pracovat. Obyčejně nic neumí, jen se přiživovat na cizí šlichtě a proto se tito darmožráči soustředili do tisíců neziskovek a úřadů, třeba i pro různou komunikaci a jiných.

Nás v tom nechají a páni v tom nechají i nás včelaře, my si budeme muset poradit sami. Nemnozí budeme mít nějaké nápady a arogáči, VŽDY ÚPLNĚ BEZ NÁPADŮ, se těm, kdo se pokusí věci řešit, budou pošklebovat. Ano, i tací sdílejí s námi stejný svět.

https://docplayer.cz/364716-4-2-vliv-elektromagnetickeho-zareni-na-zive-organismy.html?fbclid=IwY2xjawIa6xlleHRuA2FlbQIxMAABHX_rv9EXCoW7q1DjIR3LK8vYKxdYbLzHv1GllJx0ggVulFmNcsTSSVWz2A_aem_Gkm2VXe5UFphV7n56qnoVw

Už nepřipadá v úvahu. Tato epidemie odezněla do konce šedesátek, pokud si dobře pamatuji, max do první půlky sedmdesátek. 

Dnes “díky” boji s VD dostávají vč léčbu, buď šetrnou tvrdou chemií a nebo drastickým týráním včel kyselinami a to nemůže nic v úle přežít. Jen včely a ty jsou po kyselinách přiotrávené a náchylnější k úhynům, hlavně ale k rabovkám a dalším problémům. Ovšem kyseliny mají i něco pozitivního, úplně vymizelo zvápenatění. Protože jsem přestal asi před 13-14 lety používat jakoukoli kyselinu, objevilo se mi zvápenatění předloni u 3 vč. Tady je jediná možnost a sice ihned po zjištění vyměnit matku a vč se samo ozdraví. Samosebou je nutné vyhodit silně napadený plod, vč přeložit do vyžehnutého, ne chemicky dezinfikovaného úlu!!!! Pokud se “vápno” objeví opět, znova výměna matky. Zvápenatění byl velký problém celé osmdesátky, téměř úplně vymizelo "díky" kyselinám. Ale je tu pořád. Z dětství si pamatuju zvápenatění sporadicky.

Zpátky k roztočíku malému. Dám informace, které se už obecně neví. Byl to, podobně jako dnes VD problém celé Evropy a nevím jistě, zda i Asie a zámoří. Státy s ním bojovaly různě, Československo vyvinulo a vyváželo přípravek BEF, při správné aplikaci účinný 100%. Ten se dost složitě aplikoval v zimě odpařovači, které se musely v závislosti na počasí ustavičně regulovat. To šlo bez vyrušování včelstev - rozebírání úlu v zimě jen v úlech s okýnky a také proto se téměř stoprocentně rozšířily univerzály. Také to šlo řešit pomocí Brennerovy špehýrky, kterou jsem já zvětšil a dovedl k dokonalosti už na začátku osmdesátek, je zde vlákno s názvem špehýrka. Ovšem špehýrka byla potřeba dokud se omezovaly matky v kladení a musely ustavičně hlídat matečníky, tedy rojová nálada. Ta se z 95% jistě projeví na SR a proto bylo nutné do úlu vidět a mít možnost ustavičného vyřezávání SR. Které vč nezačalo po vyřezání SR u všech vč stavět, chtělo se rojit. Ano, tak snadné to bylo. Ovšem po nástupu Langstrothů a úlů této konstrukce a provozních metodik pro tyto úly se ukázalo okénko nebo i špehýrka jako zbytěčný úkrok do slepé uličky. Navíc dost prodražuje vysoký nástavek a už vůbec to nešlo v úlech, které měůli metodiku spočívající v rotaci nástavků. Pak by musely mít špehýrku všechny nástavky. A tak dále, celý řetěz dalších a dalších komplikací. Tady podotknu, že ale ten, kdo se sanžil v úlech bez okýnka a nepřetržité kontroly SR včelařit po staru, tedy s omezováním matek v kladení, těžce narazil. Proto se začaly dávat pro plod místo jednoho nástavku 39x24x11 dva, což je nesmyslně velké plodiště (pozor, Langstroth 1/1 je přesně stejně velký jako Adamec 39x24x11!!!!!!!! a tudíž i u něj dvě bedny moc, jedna málo a proto tolik problémů - Lang nic nevyřešil když se s ním nezměnila metodika vhodná pro Lang), jedna bedna je však nesmyslně malé plodiště a v důsledku toho je tu velká většina vč tepelně podtržených a náchylných k úhynům. Ale to už jsou další a další souvislosti, ve kterých se mladí (obávám se, že i velké % starých) ztrácí. Ovšem fakt, že se zvětšuje % včelařů, že nechápou souvislosti, neznamená, že ty souvislosti a z nich pramenící problémy nejsou. Pak vše komplikující aktivisté, kteří z nevzdělané nevědomosti odmítají pro včely vysoce šetrnou tvrdou chemii a místo ní používají, z ryze ideologických pohnutek, jen kyseliny, případně jiné alternativy.

Na závěr si dovolím tvrzení, že v současné době v Evropě roztočík malý - akarapidoza problémem není a z výše vysvětlených důvodů (a dalších zde nezmíněných důvodů) být nemůže. Pokud vám, nebo někomu dalšímu není něco jasné, ptejte se, pokud na to budou moje vědomosti a zkušenosti stačit, dovysvětlím. Také prosím zkušené o případné doplnění a nebo uvedení na pravou míru pokud se v něčem mýlím.

Jinak se k problému postavil anglický kněz Kebrle, známý pod kněžským jménem bratr Adam. Ten v anglickém hrabství Buckfast vyšlechtil nové plemeno včely medonosné a nazval je podle opatství, kde byl opatem Buckfast. Ukazuje se, a nebo se zatím zdá, že by tato nová umělá včela BF mohla nahradit Kraňku, protože je v některých ohledech lepší a to výrazně.

OK, nerozumíme si, ale nebudeme na sebe tahat kudly, že ne😉

lesnížínka

Ano, vše je něčí a vždy musí být souhlas majitele pozemku. Mám tři stan. Jedno u baráku na svém, ale tak, aby to nemohlo nikoho obtěžovat. Další je na lesním pozemku obce a třetí na pozemku Lesů. Obec symbolickou stovku za rok + pochvalu obecního lesníka a respekt obce, že to tam začalo vypadat kulturně a někdo tam udržuje pořádek. Lesy jsou tak vstřícné, tedy ty státní, že včelař neplatí nic za umístění včel a jenom včelař neplatí za vjezd do lesa. Chataři a ostatní platí, včelaři ze základní doktriny Lesů neplatí nic a lesníci se ke mě chovají velmi vstřícně. Naoplátku i tam je pořádek. Jak s obcí, tak s Lesy mám dokonalou symbiozu. Všem doporučuji Lesy a obce. Na obecní stan jezdím po okraji louky majitelky místního zámku a ta užasla, když jsem jí navštívil s pár sklenicemi medu. Když jsem se jí při zámyslu umístit včely telefonem předběžně ptal, řekla, že mám jednat se zemědělci - velký podnik, který má všechny její louky pronajmuté. Ti nic neřeší a jsou vstřícní. Majitelka louky se přiznala, že vůbec nevěděla, že je ta louka její. I s ní po osobním seznámení vycházím skvěle. S majitekou ani zemědělci není nic na papíře, i když jsem tu náplava teprve 7 let, vše je na ústní domluvě.

Myslím, že slušný člověk a navíc včelař má všude zelenou.

romaning:

Autor Tom50

Je vytažená, ale základená není.  Je schválně nechaná menší to je v rámci pokusu že si dole budou dělat trubčinu. Zatím s ní nezačali protože měli stavební rámek. Budu o tom psát. Tohle je ta chvíle, kdy když tuhle mezistěnu teď dám doprostřed hnízdo vedlejšího včelstva tak bude za tři až pět hodin zakladená

Tady používám citaci sám sebe jenom proto, abych ukázal jak mají vypadat rámky v úle civilizovaného včelaře. Foceno bylo pro jiné téma a jiný účel. Na zadních rámcích je jasně vidět jak vypadají HL vysokých rámků. O několik pozic vepředu jsou vidět nepatrné můstky, vzniklé mezi nedolehlým igelitem a HL rámku. Každý může vidět tu absolutní čistotu a ten nepatrný můstek bude seškrábnut než úl zavřu. Snad to jako důkaz a názorná ukázka co mám na mysli, když tvrdím, že co je vidět u drtivé většiny ostaních, je ve srovnání s tím PRASEČINA.

Perfektní odpověď. Ano, tohle je velmi zajímavé a Tom4 se mi zmínil už před lety, ale já to nějak podcenil a nepochopil a on je holt moc hodný člověk a nechce se hádat ani dohadovat. Kdybych měl malinko jinou povahu, mohli jsme mít nejméně roční náskok. 

Mám důkaz o tom, že se o zhoubném vlivu mikrovln ve vědeckých kruzích (tedy jestli není falzum co mi přišlo na mail) ví nejméně už od roku 1976. Proto mlžení v nejlepším případě, ale drtivě převažuje popírání vlivu, posměch některých dutohlavů, osočování. Vzpomínáte jak naposledy vložil posměvného smajlíka M.S.? U něj mě to nepřekvapilo. Píše i do VF a já se pak podívám jestli tam nepouští moudra inspirovaná tady. Vůbec jsem nepochopil důvod jeho nepřátelské arogance.

Také už konečně vím, jak můžou fungovat tanečky včel, kterými údajně včely oznamují doma kde je snůška. Nikdo mi nedokázal odpověděšt jak se to může dít pomocí tanečků ve tmě jako v řiti, která panuje v úle. Samosebou postaverní na plástu, osa kývavých pohybů a tím prý udávaný směr, to jsou všechno hovadiny. Brzy sem v jiném vlákně dám jak to funguje. Tomu už já umím věřit.

O půlené HL vím, ale je to velmi neelegantní, snad z plastu by to šlo. Dřevo nedrží tvar a když tak se zkroutí vařením. On stačil mnou popsaný klínek, funguje i hranolek místo trojhranné “špejle”, ale polodrážka, kterou nakreslil kolega funguje stoprocentně a bez problémů. A snadno se to vyvaří, hlavně rychleji než nuta (česky drážka jestli to německé slovo někdo nechápe).

O nepoužívání výztuh u nízkého díla jsme pojednal v příspěvku před vámi. Vy toto můžete tvrdit jen když vytáčíte košilkami zpevněné dílo. Panenské je nutné vyztužit. Nutné to není, potrhané plásty si včely opraví, jistě. Ale udělají tam z části opravených buněk trubčinu a ta nesmí v Blaníku do medníku přijít, ani jen pár buněk. A to z mnohokrát vysvětlených důvodů.

Plastové M neradím. Vyvářím Petrovi jeho vyřazené rámky. Před pár lety se nadchnul a pořídil si je. Hořce litoval a už to nechce vidět. A přitom to já dokážu celé vyvařit aniž by se plast nějak výrazně zdeformoval. Ovšem znovu to natřít voskem a včely na tom ani tak nechtějí stavět, je takový voser, že prý už nikdy více. A to píšu o panenských mednících, košilky z toho odvařit nejdou, to se pak zdeformuje plast a je na vyhození. Seškrábat to jde těžce a nechtějí na tom pak stavět. Prostě nesmysl.

NICMÉNĚ TAKTO MŮJ OBŠÍRNÝ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK ZAPADNE A JE V NĚM VELMI MNOHO INFORMACÍ, KTERÉ SE JINDE DOZVĚDĚT NELZE! Radím všem si to vytisknout a schovat a nebo uložit do PC. Nejsnazší ale je to POCHOPIT a pak už to v hlavě zůstane navěky.

---------------------------

Javali.

Zkoušejte co vydržíte a jak dlouho vás to bude bavit. Když si ale důkladně nastudujete CELÝ můj dlouhý příspěvek a přinutíte se ho POCHOPIT, spousta vašich zamýšlených pokusů vám odpadne a v ušetřeném čase můžete dělat něco lepšího, co myslíte? Nebo vám to mám napsat jako 30 nebo 40 krátkých heslovitých štěků? Prostě vysoké rámky dole dostavovat nechtějí. Je řešení, ale jen pomocí drátků. 

ALE HLAVNĚ. Když konkrétně vy přestanete blbnout s rámkem vyšším než 30 cm a konečně dáte pod VN TLumič (kor u vaší míry vysoké jen 27,5), včely budou chtít propojit plod dělničí s trubčím a když bude dole co neslabší T-loučka, budou vám to dostavovat. Když ne letos, příští rok z 90% jistě. Pak raději udělají 18 mm trubčiny na vysokém rámku než celý polorámek v TLumiči. Prostě si představujte co píšu, přece nejste začátečník! Naopak, máte míru B, prošlapejte Slovákům cestu s úlem jen na 10 rámků a jen na studenou stavbu a jen 27,5 vysokým. Třeba to pak někdy někdo ocení, co myslíte? Tady bych zkoušel nové věci. A ne jako vy věci, o kterých víte předem, že fungovat budou blbě a nebo spíš vůbec.

Já to neotevíral, nemám včelí nemoci rád a nic o nich nevím a nerad o nich cokoli čtu. Ale vzpomínám si, že pan Goro, snad ještě na IF, psal k nějakému videu slovenského včelaře, že to strašně přehání. Žije z reklam. Asi to bude něco podobného.

Tak jsem to otevřel. Nemám sílu se tím probírat a je to strojový překlad, jsou tam sllova a slovní obraty v naší včelařině nepoužíané, například 

Z varroatózy 

Projevuje se ve formě lézí klíšťat. Včelstva se léčí proti klíštěti jako profylaktický celek i jako léčba. 

A tak dále. Radím dobře, nezabývejte se tím, tohle není česky, to je strojní překlad a navíc máme kleštíka a ne klíště jako primitivní a výrazově ubohá anglická hatmatilka. Ani léze u včel nemáme, a tak dále.

Na druhou stranu, někdo by mohl třeba ocenit, že všechny ty šmakulády má na jednom místě. Já než bych tohle všechno študoval a četl, raděj včelařím abych ani nemusel monitorovat, natož léčit.

A hlavně a ne jen pro vás drvodělko. Tadyx vidíte, že je Varroáza takový byznysd a taklový moloch, že tvrdím, že ti, co se živí těmi ůléčivy podpaltili tak zvané vědce aby nenašli účinný lék. Hospodský taky nepošle ožraly na proptialkoholku, čím by se živil když umí jen čepovat chlast? A každý hospodský samosebou ví, že je chlast škodlivý. Ano, tam to tak zvaná Atlantická civilizace dopracovala. Někdy mám podezření, je to podobné čím dál častěji i v humánní medicíně a farmacii.

Opět jste to pochopil dokonale. Děkuju.

Nikdy se nespoléhejte na opření díla v medometu! Tak to nefunguje, i když nějakou roli to hrát může. Já mám kupříkladu medomet (Carl Fritz) tam blbě udělaný, že rámky v koši jsou málo podražené a aby se nekácely musí stát v koši dole o asi 2 cm dál od mřížky. Když jsme medomet kupoval vůbec mě nenapadlo, že by to “dokonalí” Němci mohli udělat tak blbě. Ale koš vyrábí v Řecku (globalizace). Mimochodem, to není jediná vada. Dno medometu není ve spádu a je moc vysoko - aby se mohl dát pod medomet hodně vysoký kýbl. Pak ale nejde vytáčet 8 polorámků, protože med nestíhá vytékat a koš se začne brodit v medu. Jasně, toto téma není o medometu, ale myslím, že je to velice důležité. Medomet nebyl za lidovou cenu.

Medníkové dílo se vyztuží podobně, mimostřednou vodorovnou špejlí a nahořeje M holt zalitá v nutě. Lepší je pro vyváření polonuta. Medníákové dílo vždy dole dostaví k SL a to i když je široká 8 mm a i když není vybavcená ploutví! Jen M se musí dát tak, aby se dole dotýkala a nebo max 1 mm nedoléhala. Jak se vynechá víc, vykoušou M a udělají si tam to, co popisuje u vysokých rámků v dalším příspěvku Javali.

Protože M nahoře drží dokonale a dole méně, také dávám vodorovnou výztuhu (i drátek když drátkuju) 2/5 odspodu. Drátky mám v 15 jen dva, jeden je asi 8-10 mm pod HL (slouží jen k zavěšení M než jí přistaví) a M zatavuju tak, že dole leží na SL a nahoře si to dostaví vždy dělničinou. Horní drátek nesmí být moc nízko, pak by hrozilo, že se M ohne dřív, než jí přistaví!!!! Pak jí přidělají k vedeljšímu rámku a je to pak masakr to rozdělávat. Běžně jsem půlil M vyrobené pro míru 39x27,5 a ty jsou pak o malinko menší než je světlost rámku. Když se zeslabí obě loučky, je tam vůle o to větší. Pak by se musely dát udělat M přesně a nebo půlit M pro rámek vysoký 30 s tím, že vzniknou zbytkové proužky M.

Ale proč předešlé o M píšu. Mám nízkých rámků asi 2.500 (asi víc) a vyráběl jsem je v průběhu asi 30 - 35 let a každá série se malinko liší tak, jak se vyvíjelo moje poznání a jak jsem postupně experimentoval. Pak nemám u všech rámků loučky stejně vysoké a tak proto laboráre s výškou M. Už jsem úplně přešel na medníkové M jen z mého víčkového vosku a výrobce mi je krájí na milimetr přesně podle požadavků. “Obyčejné” M z velkovýroby už mám jen pro vysoké rámky pro plod.

Obecně platí, že panenské medníkové nízké dílo se vytáčí hůř, musí se začínat pomaleji, s citem a pak to vyjde asi o 10 - 15% víc času. Za panenský med se holt musí něčím zaplatit. Když si ale nastudujete metodu Blaník důkladně, zjistíte, že dávat stavět nízké M je podmínka a že pak silně přebývají. Tudíž je možné se s tím při vytáčení moc nepárat a co se rozbije - nidy to neproletí košem, to ne,a le potrhá se to. včely si to opraví v dalším roce v TL kak přijdou poškozené nízké panenské souše, primárně jdou do krmných komor a z nich pak skončí v TL, protože v KK obyčejně zažijí léčení a pak už na med nesmí. Naučili jsme se vytáčet tak opatrně, že vlastně žádné rozbité medníkové plásty nemáme. No a k výztuze vysokého díla. Ta nemusí být tak dokonalá, jako by to vyžadovalo vytáčení, proto moje máme dávala jen ty hřebíčky a byla holt první rok, než plást zpevnily košilky, velmi opatrná. U nás se vysoké rámky (třicítky, 24 se vytáčely) do doby než se začalo převěšovat nikdy nevytáčely.

U vás se nebojím, že byste nepochopil metodu Blaník jako komplex se všemi souvislostmi, jen vás na to upozorňuji, že máloco má u mě jen jeden účel.

----------------------------

Javali. Vyjádřím se k tomuto vašemu textu:

Je to pěkný, ale když už si dělat tu práci i se spodní loučkou tak by ji to chtělo nějak víc zdrobnět. Mě jí pořádně nepřistavěli ani když byla zfrézovaná. Nevím kolik by muselo být, ale 25mm byla pro ně pořád jako podlaha a drželi si pár mm odstup.

Váš rámek je doma dělaný atyp, navíc je nutná spodní fréza. Tu ale nemá 99% včelařů a proto nic takového neuvádím, naopak, dal jsem návod, jak použít kupované přířezy a jen je doma na obyčejné menší cirkulárce (tu by měl mít každý včelař) upravit. Navíc máte všechny loučky, i ty boční, úplně zbytečně moc tlusté, boční loučky není vůbec potřeba břitem (ploutví) vybavovat, (co ekologie a šetření životního prostředí a tudíž co nejmenší spotřeba dřeva?) U vysokých rámků dělám SL z ohoblované coulky a tedy širokou 20 mm a na výšku 7 (normalizovaná je 25x8, používám 20 protože coulka je pro mě dostupnější než prkno 30 mm na čistou šířku 25). Kdyby se udělala SL jak se dělalo dřív a jak blbnou nízkonástavkáři, aby jim včely prostavovaly patra hranolek 8x10 nastojato, pak to přistavují dole ochotněji. Jenže pak ale pokračují a dělají kraviny na HL dolního patra. To by mi až tak nevadilo, pod vysokými rámky není v době stavění nic než TL a ten stejně půjde na vyvářku. ALE!!!

Než jsem si uvědomil, že nechci za žádnou cenu zasrané horní a dolní loučky voskovými můstky, které pak drtí včely (ještě se k tomu vrátím, je ještě horší varianta), měl jsem skoro 2.000 polorámků s úzkou SL a to právě těch 8 šíře a na výšku 10. Pak jsem jednou neměl čas dělat rámky, přesněji hranolky na SL a tak jsem tam dal normalizované SL 25 x 8. A ejhle, medníkové polorámky dostavovaly dolů ke SL bez problému a nestavěly nesmysly na SL a ani naproti ha hřbetech HL celorámků nebo dalšího patra polorámků. A objev byl na světě. Vloni jsem dodělal výměnu posledních z nejméně 2 tisíc úzkých SL u polorámků. Ty, když měly jít do nového cyklu, jsem zbavil hloupé úzké SL a přibil jsem tam širokou. Někde tady je fotka, několik fotek, vkládal to Roman (já mu to poslal whatsappem a on to vložil, já se to ne a ne naučit) a tam je podrobně vidět, jak vypadají naprosto čisté horní loučky ve včelstvu civilizovaného včelaře.

No a nyní k té “ještě horší variantě” a tady všichni pochopí proč se tak tvrdě vyjadřuji k prostavování mezi patry (a ono to má ještě jeden důvod, ryze praktický, ten vyplyne).

Původní ČSN měla VM jak do stran tak ale i nahoru (mezi patry) jen 6 mm. Pak přišli Langsthrotisti a začali dělat 8 a protože přepočítávání z Amerických středověkých měr je nepřesné, někdo dělá VM mezi patry rovnou 10 mm. Akorát, že bezpečná VM je jen 4-7 mm. Vše menší zalepují propolisem, vše větší voskem nebo směsí obojího.

Když bude mezi patry jen 6-8 mm a včelař bude při každém včelaření čistit HL rámků spodního patra a při vytáčení i SL medníkových rámků, nebudou včely mezi patry téměř nic stavět. Proč tam staví, jak bylo vidět a jak jsem tvrdě zkritozoval Šturmovo video? Uvažujte kdo máte čím. Jak je na HL místo stropu igelit nebo folie, igelit přilne a folie se prohne a včely nechtějí luftung mezi plásty a tak spáry mezi stropem a HL zalepí propolisem. Do výšky asi tak 2-3 mm (vše menší než 3 mm zalepují, vzpomínáte?) Co se ale stalo? Najednou je na HL všech rámků po krajích HL linka, vyšší či nižší, ale je tam vždy, z propolisu nebo vosku. Včelař ale nevrátí folii přesně jak byla a některé tyto linky zůstanou ulpělé zespoda na folii a taky 2-3 mm. Pak se stane, že to při zavírání úlu přijde proti sobě. Mezera je například 8, ale dole 3 a nahoře 3 a mezi zůstaly jen 2 mm a běda včele, která byla v té chvíli na blbém místě. Ale i kdyby to žádná včela neodnesla, příště není nic vidět, včely totiž rozmačkanou mrtvolku rozkoušou a vynosí jako nečistotu z úlu a tupý včelař myslí, že se tam nic nestalo. Ale pořád zůstal prostor mezi “můstky” - ty popsané nástavby se správně nazývají můstky asi 2 mm a to včely zalepí a tím úplně neprodyšně spojí patra nástavků k sobě, na Šturmově videu je to zřetelně vidět!!! Je tam vidět táhnoucí se propolis.

Na uvedeném videu je málo včel, až je mi to divné, ale srpen a tak budiž. Ale já mám v srpnu včely i zavěšené venku pod česny, proč ne Šturma ať si každý smyslí jak chce sám. Ale kdyby to byl normálně obsedutý úl, i za tu kratičkou chvilku by pár včel vylezlo na horní lučky rámků a zrovna tak na spodní loučky horních rámků, včela fakt běžně chodí vzhůru nohama. Při sestavení nástavků do původní polohy má smůlu každá včelička, která byla ve špatnou chvíli na špatném místě.

Výše jsem popsal tu lepší ze dvou blbých zpráv. Tak teď ta horší. Z teorie Blaníku víme, že vč nesmí při prvním pouštění do medníku dostat v medníku možnost stavby divočiny ani jako pětikoruna. Důvod je vysvětlený v metodě Blaník. Ovšem VM 8 mm a nebo nedej Bože víc, umožní včelám postavit tam řádku buněk trubčiny a tím se může stát, že matka půjde klást do medníku, Blaník přece nezná mřížku (ta by snížila medný výnos na polovinu + by způsobila těžký stres včelstvu). Při silné snůšce, i když tam včely neudělají trubčinu, tak jakmile jsou SL polorámků úzké, postaví tam dvě i tři řádky buněk a naplní medem, na úzké SL jsou mělké buňky a ty pokračují pod rámek do včelí mezery, kde už jsou buňky hluboké a přidělají to k HL spodního rámku.

Když pak včelař úl rozebere a roztrhne plod nebo med mezi patry - každý a i každý začátečník to jistě viděl, ihned se na roztržený plod i med vrhnou velké stovky včel a vysávají plod a nebo zachraňují med. Taky když je slídivost, hňup takový nástavek odloží bokem, pak to z něj někam kape a pak má rabovku a většina machrů pak fňuká a stěžuje si na rabovky (která já nikldy nemám, proč asi?). Ale to jsem odbočil. Zpátky k roztrženým “prostavbám” mezi patry, které jsou obsypané včelami. Odehnat se nedají, skoro zuřivě zachraňují co se dá, žádné kouření nepomáhá ometat to nejde, ihned se slepí chlupy smetáčku nebo peroutka, než včelař položí kuřák, vezme nástavek a než ho tam rychle položí, už bylo v těch spárách zase stovky včel. A ty to nemají šanci přežít. Ovšem do příště mrtvolky včely rozkoušou, vynosí a hňup nic nevidí… Chytrolín někde nechá ležet zapatlaný smětáček a provokuje si rabovku. Přitom stačí kýbl s vodou a smetáček odkládat (když včely slídí do vody a před dalším použitím prud¨ce ocáknout někam mimo úl. Ano, tak snadné to je. Navíc na suché chlupy smetáčku (kor umělohmotné) a i na suchou perotku včely zuřivě útočí. Kvůli elektrostatickému náboji, Voda to eliminuje.

Za expresivní výrazy se nijak neomlouvám, naopak, v duchu jsem podstaně ostřejší!!!!

Tvrdím, že nikdo z “viníků” na tyto nevyvratitelné argumenty ani nemukne, nastane zaryté mlčení, případně mě budou okřikovat, že mají PRÁVO na BLE, BLE, BLE. Možná taky nějaká madam s kritickým myšlením nebude mlčet. Ale na drtivé většině videí tu prasečinu vidíte, ovšem je krajně nekorektní se o tom zmiňovat, to je prostě včelařina, říkají. A já tvrdím, že není. To je prasečina! Jde to bez toho a není to o moc práce navíc, navyknul jsem si to za celý život a dělám to pokaždé jak rozeberu úl. Ale udělal jsem taková opatření, že se mi to neděje ani z 1-2% co snad všem ostatním (asi jen u Blaníkářů to neuvidíte). Tak proto tvrdím, že je prasečina dělat to jinak, než to dělám já a liberálové se klidně vztekněte, že máte právo na vlastní názor. Velmi často mají lidi plné huby přírody a lásky ke včelám (a často ke všelijaké škodlivé nebo protivné havěti), ale aby uznali, že mám pravdu, se budou vzpěčovat zarytým mlčením. Ok, jsem na to za celý život zvyklý.

A ještě bonus. Nemám to zvážené přesně. Ale ustavičné oškrabování můstků z louček při každém včelaření mi dává navíc čtvrt kila a spíš mnohem víc vosku na včelstvo. Vše co nechci, aby v úle bylo, po seškrábnutí zmačkám do kuličky jako žalud, kaštan nebo vajíčko a pak to nic nežere. Je v tom hodně propolisu, který sice přijde vniveč (není čistý, je s voskem). Ale moje medníkové M voní právě propolisem a ovocem, jsou pouze z víček a těchto můstků, děloané u spolehlivého zpracovatele. Tudíž mi odpadá uvažování jako že ve vosku se kumulují postřiky a rezidua léčiv a další nesmysly. Kdo nechce, mít to v medu nemusí! A je to snadné, ekologické a šetrné k přírodě. Jen tak, já sám od sebe, bez grantů a potelsku Greendealistů a jiných zelených magorů.

Došel ke stejnému poznání v nepoužívání oček, kyselin a stavbě trubčiny v podmetu. Jen nepřišel na to, že nemusí být vysoké dno, ale běžný NN - nepřišel na to ani Nerad a taky nepřišel na plně rozběrné divoké dílo v TL a nevynalezl a nepochopil, že je dobré aby polovina rámků v TL byla dělničích. Také kdyby (možná) nepoužíval NN systém, třeba by nemusel ani dělat monitoring a nebo ne tak pracně. Přitom mám za to, že je ve Švédsku stejně jako ve zbytku Skandinávie nejrozšířenějším úlem originál Dadant-Blatt a kdyby nelpěl na zastarale překonaném NN systému, tak by třeba už byl dál.

Jen připomenu. Vy si patrně s MUDr. Marxem tykáte, já ne a tudíž k sobě máte asi blíž. Tak se ho zeptejte na jeho Langstrothy. Několik let neodtrhne od sebe dva na sobě výšky 159 a tudíž má silce Lang ⅔, ale používá ho jako kombinovaný systém, tedy jako Dadant, tedy pro plod obrovský “srostlý” rámek výšky 325 mm.

Takže diskuze podle vás je omdlévat blahem ze Švéda (nebo Ing. Šturmy) a jeho předpotopně zaostalého NN systému, který vynucuje spoustu zbytečné a nesmyslné práce? To já to vidím jinak. Je třeba opustit NN systém, zavést si Dadantsystém U VŠECH U NÁS POUŽÍVANÝCH MĚR A VŠECH TYPŮ HOREM PŘÍSTUPNÝCH ÚLŮ a snažit se ho vylepšovat. O tom dikutujme. Ne jak používat nevhodný a nešikovný úl, ale jak vylepšovat dokonalejší systém než je NN systém. Ovšem skalní vyznavači NN systému se ho budou držet jako Věřící Bible Svaté. Pak ale jde o ideologii, tedy Víru a ne o ratio a maximální efektivitu a produktivitu práce. A také stále připomínám ergonomii práce a to všechno je podle mě potřeba zohledňovat, diskutovat a hledat optimum. Ale vy s NN systémem patrně máte za to, že vše už bylo vynalezeno a že tudíž není o čem dál bádat. Já vidím svět jinak a včelařinu tuplem! Milerád i ve svém pokročilém věku ihned přejdu na chytřejší systém než je Dadant, upravený pro české podmínky a národní délku rámku 39, což jsem nazval Blaník. Většina nevyzkoušela nic, ale pořád jako příslovečná liška chválí jen svůj ocas.

Celé by to šlo pojmout sportovně, třeba následovně. Jo, včelařit v Blaníku metodou Blaník, to je snadné. Ale dokázat totéž na stejném stanovišti s NN systémem, to je frajeřina! Pak by to bylo jako když jsme byli děti a závodili jsme s holkamama a s výrostky. Výrostci dávali nám menším náskok a ještě větší náskok měla děvčata. Aby byly výkony srovnatelné dle hendikepu, který měl kdo v dané chvíli k dispozici.

Tak vaše výkresy jsou stejně dokonalé jako Romanovy a děkuji moc za potvrzení, že moje technické popisy jsou pochopitelné. A no, trapně jsem se upsal (někdo ješitný by nepřiznal a tvrdil, že zkoušel ostražitost čtenáře) a děkuji vám za uvedení na správnou míru.

K T-loučce na SL je řešení jednoduché. Prostě vezmete nějaký, třeba i kuchyňský žabikuch nebo dětskou rybičku (machr veme dláto) a rychlým pohybem asi centimetr od každého konce “ploutev” seříznete. Taky to jde rychle bruskou, nůž je ale nejrychlejší a bezpečný.

Velmi dobře jste pochopil a nakreslil, jak musí být špejle mimo střed. Stejně musí být i svislé špejle.

Znáte to přisloví? “podáš prst…”. Nakreslíte následující, prosím?

Pokročme dál v rámku pro VS, vyznavačů přibývá a nikde jsem jakživ následující neviděl a jsem tedy vynálezce neskutečně elegantního řešení. Představte si vodorovnou špejli průměru asi 4-6, jenže přesně v ose a v polovině výšky rámku. Oblina té špejle bude fungovat (vyzkoušeno stokrát) jako ploutev či Langstrothova stříška. No a kdo nemá špejle a nebo je nechce dávat, udělá si hranolky bez suků třeba 6x6 -8x8 a podobně a dá je nakoso (i hranaté špejle jsou k mání a nejsou drahé). Špejle se snadno upevní do vyvrtaných děr v BL. Hranolky se musí udělat přesně na světlost rámku a jsou vložené a přibité, i to jde a jen o nepatrně pracněji.

No a nyní si představte, že se do rámku 30 dají ty vodorovné špejle či hranolky nakoso dva a prostor se rozdělí na tři stejná pole. Proč?

Na M staví současně na celé výšce M a také proto rychle. Ovšem divočinu staví vždy postupně odzhora (umí i odzdola, ale tím to nekomplikujme). No a když se prostor rozdělí na dvě pole nad sebou, staví současně dvě party a při třech polích staví současně tři party stavitelek a plást mají postavený pak skoro tak rychle, jako mezistěnu.

U těchto rámků na VS je ta výhoda, že se celý vyvaří a po uschnutí (asi by mohl být klidně i mokrý) se dá do včel a ony ihned začnou stavět a odpadá úplně všechna práce s přípravou a vylepováním mezistěn, o drátkách nemluvě. A v nápadu č. 5 jde právě o to drátky nikdy nijak nepoužít.

Jistě by šlo dát místo špejlí nebo kosých hranolků oboustranné T-loučky. Proč oboustranné? Jakmile by nahoru nemířil nějaký břit či hrana a hřbet vnitřní loučky by byl plochý, v tu ránu to považují za jakousi podlahu a nedostasví to a plásty nepropojí. No a mnohokrát méně ochotní mi věřit a méně chytří mi oponovali, proč musí být podmet 18 mm a ne 20 nebo 15. No proto, že právě těch 18 mm je včelí přirozenost a dole vynechávají tuto mezeru a ničím jí neprostavují. Je to zákonitost jako včelí mezera mezi patry. Jen dole je to prostě vždy 18 mm.

Ještě jednou vám děkuji.

Já vám rozumím dobře. Jen jsem ale chtěl upozornit, že je to sice bohulibé a hezké, ale bezvýznamné a aby se to tudíž obecně nepřeceňovalo. Toto moje upozornění ignorujete a vedete si svou. OK, jak myslíte a ve jiné rovině, než jsem měl na mysli já, máte jistě pravdu.

U mě jste byl a víte, že i já (pošetile a bezvýznamně) vysazuji kolem sebe kde co. Ale rozhodně to nepřeceňuji. 

Jetě myšlenku rozvedu. Kdo má včely na zahradě, je to jasné. Kdo ale hledá stanoviště, ten bude tisíckrát úspěšnější a jeho včelám bude mnohem více svědčit, když si vybere stanoviště, kde příroda sama nabízí přirozené, co NEJPESTŘEJŠÍ zdroje, než se je snažit nějak ovlivnit. A takových míst je pořád dostatek. Jen je to pro včelaře méně pohodlné.

Nemám sílu se dohadovat s někým, kdo oplývá kritickým myšlením a současně neumí rozpoznávat na první pohled jádro sdělení a ani základní pojmosloví. 

Dokonale jste odvedli řeč úplně jinam. Že jeden druh růží včelám poskytuje pyl nic neznamená. Ale zase to bylo stručné a nemusí se o tom přemýšlet, nad vším, co píšu já se holt přemýšlet musí. Mrzuté, chápu.

Předkové k tomu vymysleli bonmot: “Výjimka potvrzuje pravidlo”. Navíc jsem zvolil růžovité POUZE jako příklad abych objasnil, že jetel a jetelovina je rozdíl. Dost mě mrzí takovéto odbíhání od tématu.

Na druhou stranu, pozoruhodné je, co tvrdí Goro a mě s tím ROZHODNĚ protivný nebo únavný není! Ale taky je to, bohužel od tématu. Jádro sdělení - a s tím má čím dál víc lidí zjevný problém, je, že je jetel a jetelovina rozdíl, jako je rozdíl mezi růžovitými.

Po mezích tu jsou šípky a vidím na nich včely sbírat pyl. Patrně nic lepšího v tu dobu není. Hodně pylu mají i janovce, ale na těch jsem roky včelu neviděl. U nás se hodně rozmohly ostružiny. Ty na “kliku” nedávají nikdy nic, ale dávají celé léto pyl a a si i nektar. A tak dále.

Jádro sdělení, to hlavní, bylo, že je nutné nepřeceňovat co kdo sází a seje na nepatrných, tedy z hlediska včel naprosto marginálních plochách. Mám za to, že je lepší si iluze nedělat.

Ano, souhlasím, monitoring je v ČR povinný, není však povinné jak je prováděn. Nebo snad ano?

A ke kolegovi Šturmovi, už bych se o něm nezmiňoval, kdybyste vy pochopil, co jsem se snažil sdělit. Mě je jedno jak kdokoli monitoruje. U Šturmy mě "pobavilo" - velmi, ale velmi eufemisticky řečeno, že lituje monitoringem zabité včely (a proto monitoruje tak, že je jen přiotráví a nezahynou hned, ale nikdo neví, zda je to trvale nepoškodí) a současně nelituje tisíce rozdrcených včel doslova voskem a propolisem zasranými horními a dolními loučkami. Na jeho videu jsou vidět můstky nejméně 4 mm vysoké a stejně silné na dolních loučkách horního nástavku. A včelí mezera je 6-8 mm a i kdyby 10, stejně by zbývaly jen 2 mm a to zničí všechny včely, které budou v okamžiku sestavení nástavků na horních a spodních loučkách. Co jste na tom pane Goro nepochopil?

Já se jen strefuji do idiocie o potřebnosti prostavování pater nízkonástavkových úlů. Spoustě včelařů tahle kolosální prasečina nijak nevadí a oni se dokoce tváří, že je to pro včelstva dobré. Přitom jsem vysvětlil, že tuhle hloupost postulovali lidé, kteří asi sami ani nevčelařili a netušili, že jakékoli prostavování pater není potřeba a že to zimní chumáč bez problému přejde!!!! A i u velmi slabých oddělků. Tak proč to tam trpět a riskovat drcení včel a úplně ignorovat největší vynález ve včelařstí, kterým je včelí mezera? Langstrothů a NN systémů plné huby a současně ignorovat Langstrothův největší vynález vyžaduje spešl myšlení. Já jím, NAŠTĚSTÍ nedisponuji.

Žasnu, že vám někdo pod vaší domněnku dá ještě souhlasný palec. Svatá prostoto. Vy vážně neumíte sám (nebo sama) od sebe chápat rozdíl mezi kulturním jetelem jednoho určitého druhu a divokými přírodními “jetelovinami” luk a pastvin? Pak je těžké vám a podobným cokoli vysvětlit. Přesto se pokusím pomoci vám dohnat učivo ze základní školy.

Tak polopatě. Jabloň je velmi nektarodárná rostlina, která se za určitých podmínek vyrovná řepce a nebo je jen o pár % horší. Jabloň patří do růžovitých. Růže, logicky růžovitá rostlina, nektar nemá vůbec a nebo jen nepatrné množství a snad jen některé druhy, včelám poskytuje nemnoho pylu (ušlechtilé skoro vůbec). A podobně je to s jetelem setým a jetelovinami. Také louky se nepěstují kvůli kvítí, ale kvůli zelené hmotě. Proč jsou i jalové jeteloviny v lučních porostech zemědělci likvidovány jsem vysvětlil snad srozumitelně. Navíc se louky obyčejně sklízejí v době květu a to je další důvod malé produkce nektaru lučních jetelovin.

Není hanba něco nevědět. Nejhorší ale je, když lidé podobně nevzdělaní a dokonce i bez selského rozumu vládnou většině (smějí k volbám) a vnucují zelený úděl a jiné zhovadilosti. Pak je to obecná tragédie, ve které právě žijeme. Přibývá nevzdělaných a dokonale hloupých (bez selského rozumu = přirozené inteligence) lidí a ti svojí volbou nesmyslů ničí život nejen sobě (vem je čert), ale i nevinným ostatním, kteří nemají s tupým aktivizmem nic společného.

Angrešt na většině ČR trpěl nějakou chcípavkou. Zkusil bych, ale moc bych si od něj nesliboval, zbohatnout prodejem se nedá. Včelařsky není významný. VŮBEC. Srovnání se třešní je z říše fantazie.

Rybíz je to samé, na druhou stranu na každé zahradě by mělo toto základní bobulové ovoce být, už kvůli dětem na konzum přímo z keře. I pro dospěláky má “zobání” drobného ovoce na zahrádce veliký význam jak kvůli vitamínům, tak hlavně relaxu, který zahrádka poskytuje, což je asi ještě důležitější.

Pozoruhodné jsou kytičky, jak je ukazuje Tap. Třeba město Zruč nad Sázavou má mnoho záhonů, i stovky metrů dlouhých - kolem cyklostezky třeba, kde jsou kytky mnoha druhů a kvete to tam celé léto. Je to hojně navštěvované hmyzem, i včelami. Jde spíš o pyl a jak pan Goro připomíná pylovou monodietu, tak z tohoto hlediska jsou všechny záhonky s kytkami víc než žádoucí. 

Ovšem nebyl bych to já kdybych neupozornil na realitu (nepliv do kafe). Jde o medonosnost (logicky i pylodárnost) ploch rostlin. Vždy se to uvádí v potenciálu (ne, že to dá vždycky, ale dát může) na jeden hektar. Tak řepka dává po hektaru asi 80 - 120 kilo medu. Jetel bílý asi 180 kg, svazenka údajně i 400 kg (chtěl bych to vidět!!) Louka, ale POUZE pokud je v travním porostu nejméně 60% jetelovin, dává maximálně 10 kilo na hektar. U kytek, třeba těch aster to nevím a těžko to někdo měřil a když, stejně v kapitalizmu “vědcům” nevěřím. Ti by vždy naměřili přesně to, co by si zadavatel zaplatil grantem. Ale stěží bude výkonnost kytičkových záhonů na úrovni řepky. Ale i kdyby to dávalo průměr řepky (nemyslitelná utopie) a tedy 100 kilo na hektar. Jenže!!!! Hektar je 10.000 metrů čtverečních a tak jeden metr čtvereční by dával 100 kg medu : 10.000 m2 = 0,01 kg medu. Jestli si někdo udělá záhonek v celkové ploše například 10 metrů dlouhý a metr široký (nebo součet více záhonků), pak je to 10 metrů čtverečních x 0,01 kg medu = 0,1 kg medu. Pokud má například 5 vč, pak na jedno vč to dá 0,02 kilo NEJDRAŽŠÍHO MEDU NA PLANETĚ ZEMI VČETNĚ ZBYTKU GALAXIE MLÉČNÉ DRÁHY.

Za chytřejší bych já myslel vzít kilo medu za asi 200, navštívit svého jezedáka, pokusit se s ním skamarádit a pokusit se s ním domluvit co a kdy bude sít. Úspěch bude mizivý, ale asi milonkrát lacinější jak na čas, tak na bolavý hřbet. O plané naději si to každý domyslí snad sám.

Přes výše popsanou realitu je zřizování kytičkových záhonků velmi pozitivní a potřebné. Jen se snažím upozornit, že nelze očekávat nějaké zlepšení včelí pastvy a že je třeba nedělat si přehnaná očekávání.

Dnes se téměř všechny louky nesuší, ale senážují. V tomto krmivu jsou jeteloviny nežádoucí, mohly by nadýmat dobytek. Proto jeteloviny v loukách jezevci ničí postřiky a tudíž louka s drtivou převahou jílků, bojínků, lipnic a jiných větrosnubek + jitrocelem a kopretinami je naprosto bezvýznamná. Je mi líto, ale je to tak.

Slíbil jsem odpovědi.

1 - Česno dle Ing. Šturmy nevede do díla, ale do včelí mezery mezi patry. Navíc my už víme, že česno nesmí nikdy být uporostřed. Myslím, že je celek jedno kam přesně ústí čeno, zda mezi Dl a Hl rámků a nebo proti bočním loučkám. Pokud by bylo podobné čsno v podobě úzké štěrbiny,a le vyfrézované asi tak 100 mm nad okrajem všechn VN, pak by posloužilo stejně - má to tak pan Jindra z Roudnice, myslím, že také inženýr. Jenže i Jindra má česno nesmyslně uprostřed. Možná má úzká vodorovná štěrbina nějaký význam, mnou nepochopený a pan inženýr se mi směje a tak se to nedozvíme. Za mě bych to řešil dvěma očky 25 mm s běžnými očkovými uzávěry. Jejich plocha je 9,8 cm2 a měly by dostačovat, je to na destinu stejné jako Šturmovo česno. Není také problém pro jistotu ta očka udělat tři a používat je podle potřeby. V každém případě ale v levém rohu, nebo poblíž něj z pozice za úlem. Zda půjde o SS nebo TS nemůže hrát roli. Mám za to, že pro včelu není problém cokoli “přeskakovat”.

2 - Leták je úplně zbytečný a dokonce naprosto nepřirozený. Drtivě drtivá většina dutin je v kolmo stojících stromech a včely pak přistávají na kolmou plochu. Jsou tak “zvyklé” miliony let vývoje a drsná kůra nebo hladké dřevo mrtvého stromu, ze kterého už kůra opadala jim nijak nemůže vadit, za svůj vývoj se s tím setkali miliardkrát. Já ale u normálních dolních česen letáky dělám a kde nebyly jsem je dodělal. A to kvůli napaječkám, kterých mám ale jen 22 ks. Jsou na 1,6 litru a už se nedají sehnat. Používám je jako krmítka. Jen ta vč vloni dostala nějaký cukr, pro které vyšlo toto krmítko, skrz medníky s tuháčem mi vč cukr nebrala. A to ani 1:1, jen souvisle připomínám, že Blaník nezná jinou koncentraci krmení. Dnes se koupí krmítka - původně napaječky - stejné konstrukce (i barvy a tvaru), ale jen na asi 0,6 litru. To bohatě na vodu stačí, na krmení je to nesmyslně malé. Ale vodu nikdy nepodávám, litr mi braly asi měsíc a to se domnívám, že spíš vysychala než by jí braly.

3 - Větrací otvory ve dně nejsou na nic potřeba, naopak, tvrdím, že to je nesmyslné kurvítko. Bratr si to nadělal, měl ale štěrbinu 40 x 350 mm v zadku dna a zásadně měl jen SS. U zděděných den po něm jsem to zadělal. Přesněji, mám ty otvory zakryté celoročně podložkou. A naopak, když si nastudujete “ozdravný sklípek” - neskutečnou práci v tomto odvedl tady na CHZ Martin, je možné, že naopak CO2 a jiné plyny jsou v těchto “sklípcích” potřebné. Nevíme to, zatím, přesněji, nevím to já.

4 - Mě se osvědčilo vždy, když mám nějakou pochybnost, představit si, jak by to bylo v přírodě. Za prvé, vč se nikdy samo neusadí do úlu, kde by bylo otevřené očko. Prostě tak to nefunguje a už jsme tu, nejen já, vysvětlovali mnohokrát, jak by to v dutině vypadalo. Dokonce nedávno, naposledy to opakuju snad před necelým týdnem, neěkde to tu je. No a když by vylehávaly, v přírodě by asi obalily kmen stromu pod a kolem česna. Popravdě mě to, co vás, vůbec nenapadlo.

Doufám, že jste s odpovědí spokojen, ne-li, směle se ptejte dál. Velice mě těší vaše důvěra v Blaník úl, Blaník provozní metodu a i vaše důvěra ve mě.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/

Mimochodem, za komančů a dávno před ww2 a možná už před ww1 existovala krmítka na skleněnou lahev. Stejný princip a fungovala skvěle. Ovšem nyní se podobná věc dělá z plastu jako že na PETku a to je údajně nepoužitelné (nevyzkoušel jsem, už věřím druhým, že kamna jsou fakt horká), flaška musí být tvrdá. Měkkou lahev stiskne atmosférický tlak a cukerný roztok (hustší než voda) vyteče a tudíž vyteče i voda. Zkusil jsem dát cukerný roztok do plechového “kopýtka” a ihned se stalo co jsem právě popsal.

Mimochodem. Mnohokrát jsem sdělil, že neznám viditelné rabovky, TL je něco jiného a i o ní jsem obšírně pojednal. Snad je to tady, na IF to bylo jistě. Když se stane nehoda a to se občas stane každému, rozlije u včel cukerný roztok, musí IHNED udělat opatření, aby si včely “nelízly” jak říkávala moje maminka. Pak by začal blázinec. Jestli tedy vyleju roztok, ihned ho rozmyji na zemi i na věcech vodou, kterou mám u včel v kanystrech vždy. Pokud je roztoku víc zaházím to místo hlínou a podobně. Nesmím to ale nechat být. Nesmím nikde zapomenout ani na pár minut rámek se zásobami, něco ulempaného, skladkého (zjara většinou nic nevadí, v době krmení v přírodě nic není a vč slídí). Tohle si musí každý než jde do včel promyslet, co udělá, když se stane, i přes všechnu opatrnost, nehoda. Jestli tedy tvrdím, že neznám rabovky tak je to jen tím, že mě od dětství máma cepovala a já nějak automaticky dodržuji nějaký soubor zásad, nad kterými už ani neuvažuju, je to automatické asi jako si taky nerozmýšlíme řazení v autě. Tohle si musí za každou cenu každý začátečník uvědomit, promyslet a sám sebe vycepovat podobně, jako jsem měl já štěstí na maminku, rodiče a jejich přátele obecně.

Pořád jde o mikrovlny, ale tato myšlenka Toma4 je tak zajímavá, že si zaslouží vlastní vlákno. Zkopíruju sem nejprve co mi napsal Tom4 v mailu:

Nápad číslo 5: Tome, už roky si myslím, že drátek v rámku může fungovat jako anténa. Pro rozhlasové vysílání na středních vlnách musela být anténa dlouhá stovky metrů, proto na vysílači Liblice u Českého Brodu byla natažena několikrát nahoru a dolů. Pro pásmo VKV už stačilo několik metrů a pro svět mikrovln to budou centimetry. Jedním z pokusů u mě tedy bude včelstvo na volné stavbě, nebo tedy s proužky mezistěn, jak to dával na fotce Javali. Máte pravdu, zkusit se musí všechno. 

Potíž VS není ani v tom, že si staví kde co chtějí a “ničí” plodové plásty trubčinou. Potíž není ani to, že metoda Blaník vyžaduje naprostou absenci možnosti stavby v medníku proto, aby matka nezaplodovala kromě trubčiny, kterou by vč postavilo v medníku, i dělničinu. Za největší potíž vysokého díla pro plod považuji výztuhu plástu aby se nevylomil při neopatrném náklonu. Prostě s nevyztuženými rámky výšky 30, ale ani 24 nejsem ochotný pracovat absolutně nikdy! To by asi šlo při chovu 2-4 vč, jak je jich víc, už to nejde! Mám to za sebou.

Elektrické zatavování nebylo za mého dětství běžné, dělalo se to nahřátým rádlovacím kolečkem, kterým se proti podložce vyplňující vnitřek rámku vtlačil drátek do M. Nevypadalo to krásně, ale funguje to dokonale. Ovšem drátkování, když neexistovaly ruční el vrtačky a šídlo je jen teorie - je k tomu potřeba značná síla - pro mámu a mě v dětství problém. Máma to řešila tak, že HL měla v “bříšku” nutu pro M, asi 3x3 mm a M byla k loučce přilepená roztaveným voskem. Jde to dobře a velmi rychle. Ovšm M visí a budoucí plást je nesmírně háklivý na vylomení dokud není nejméně 3-4x zaladený, pak ho košilky zpevní. Jenže to ho už my v moderní době vyřazujeme.

Maminka dělala jen následující vyztužení. Do BL zevnitř se 2/5 odspoda natloukly dva tenké delší hřebíčky tak, aby M byla mezi nimi. Včely zakomponovaly hřebíky do plástu a hodně to pomohlo. Něco podobného nyní nabízí nějaký soukromník z plastu, je to stejný princip, jen plastových svorek je na rámku víc kolem dokola. (šlo by jimi M zavěsit?!)

Já udělal pokusy s vodorovnou špejlí síly 5 mm (zpočátku 4 mm) také asi 2/5 od spoda. Funguje to dokonale. Nevýhoda je M v nutě HL. To se pak při vaření celých rámků neosvědčilo, aby se to vyvařilo trvá asi 3-4x déle než vyvaření plástu na hladké HL.

Prože byly špejle dlouhé 50 cm a byly zbytky, npadlo mě dát ve stejné výšce odspoda jen z každé strany jeden zbytek. Dokonale to zakomponovaly do plástu a i jen tato výztuha funguje dokonale. Ovšem pořád je tu nevýhoda nuty v HL.

Další typ jsem vyzkoušel stejné špejle, ale svisle a sice dvě ve třetinách. Opět to funguje dokonale, špejle musí být mimo střed HL, to dá rozum (totéž platí i o vodorovných špejlích). Ovšem pořád je tu stejný problém a tím je uchycení M k HL.

Prostě to nemá zdánlivě řešení. ALE. Předkové měli systém zvláštní HL. Ta měla bříško vyfrézované do klínu a po vložení M do polonuty se přitisknula klínková “špejle”, ve které byly předpřipravené 3-4 hřebíčky a po přimačknutí se hřebíčky přibily. Drží to dokonale i bez zalití voskem. Ale, po vyvaření když “zmizí” plást se musí klínkové hranolky - špejle vyndat aby se vyvařila polonuta. Pracné, blbé, složité na montáž (připevnění M) a složité na výrobu. Tudy moderní cesta nemůže vést!

Vyzkoušel jsem ale polonutu, HL má v řezu tvar písmene velké L, ovšem položené zády nahoru. Tím  vznikne polonuta, musí být kratší ramínko pomyslného elka menší aby bylo o polovinu síly M mimo střed. Pak se do polonuty M vloží, kdy se drží rámek vzhůru nohama a při náklonu lze zalít M v polonutě roztaverným voskem. M drží dokonale a polonuta se vyvaří stejně rychle jako hladká HL.

U všech těchto možností je ale nevýhoda, že se M řežou ve velkovýrobě menší než je světlost rámku a M se vlastně na výšku o asi 3 mm, které jsou v nutě, zkrátí a pak M dole nepřistavují tuplem.

Prosím nesmírně laskavého Romana aby to, co popisuju nakreslil. Já to neumím a on ihned chápe moje popisy hned napoprvé. Děkuju za čtenáře, mě je to jasné, vymyslel jsem to.

Další vyzkoušenou možností je vnitřní (jedna) vložená BL uprostřed. M se svisle rozřízne na dvě půlky a včely staví současně vlastně dvě oddělené M vedle sebe v jednom rámku. Dokonale funkční a vnitřní loučka může být slabší tak i tak, například 4x20. Ovšem pořád je tu potíž jak zavěsit M. Napadne někoho nějaké elegantní řešení?

--------------------------------------

Experimentoval jsem i s volnou stavbou. Všechna uvedená řešení fungují dokonale, nezjistil jsem, že by něco bylo lepší než jiné výše z popsaných řešení. Jen HL musí mít tvar T-loučky, aby odpadl nejen proužek M, ale dokonce i vosková linka. Zde vysvětlím jak na to s pomocí obyčejné cirkulárky a koupených přířezů pro mezerníkové rámky (pleckaté Blaník nezná a odmítá z mnohokrát vysvětlených důvodů) lze snadno, rychle a hlavně relativně bezpečně vyrobit. 

HL rámku dle někdejší ČSN pro rámek Adamcovy míry je vždy bez sebemenší výjimky vysoká 12 m a ouško má vysoké= 6 (dříve za komančů 5) mm. Ovšem loučka vysoká 12 mm je i pro vysokou třicítku nesmyslně tlustá a mám vyzkoušeno, že úplně postačí 9 mm (experimentuji se sílou pouze 7 mm a ouško pak též 7 bez nutnmosti osazení a funguje to!!) a dokonale funguje i jen 8 mm. Proto je bez problému možné z hotových koupených HL udělat T-loučky. Běžná pila (průmer 250-350 mm) má šířku 3,2 mm a protože vždy nepatrně hází tak má úběr 3,5 mm. Bajlák se nastaví právě na 3,5 mm a list se zapustí do stolu tak, aby vyčníval přesně 12 mm. Loučky se projedou jedním směrem a hned při jednom držení v ruce po otočení druhým směrem. Tím vznikne uprostřed “ploutev” vysoká asi 3-3,5 mm a tlustá 3 mm, protože šířka HL musí být vždy přesně 25 mm. Takto se vyrábí levně a snadno T-loučka. Břit (ploutev) stačí na to, aby na ní včely začaly stavět a tím úplně odpadá jakýkoli proužek mezistěny nebo vosková linka. Když se stejně (i s menší ploutví, třeba jen 1 mm aby se moc nesnížila) udělá i SL a dá se břitem nahoru, mnohem ochotněji (ne ale vždy) pak včely dostavují plásty až ke SL.

T-loučka je jen mým (vynalezl jsem to) řešením nápodoby původního stříškovitého bříška HL podle Langstrotha. Protože vyrobit stříškovité břity vyžaduje frézu, kterou stěží disponuje běžný včelař a vyřezání stříšky na cirkuli je nebezpečné a složité, nabízím T-loučku jako plnohodnotnou náhradu původního Langstrothova vynálezu.

Kdo nemá ani cirkulárku a nebo potřebuje T-loučku hned, i na to jsem vymyslel řešení. Spočívá v přibití na bříško HL obyčejnou řeznickou špejli malými hřebíčky. Toto řešení bylo první co mě napadlo, T-loučka je pak elegantní napodobenina špejle.

--------------------------

Kdo se v tomto popisu neztratil a uměl to pochopit, právě obdržel několik nepatentovaných vynálezů, které může každý ihned využít ve své včelařské praxi. Podotýkám, že to není zdaleka všechno, ale mám za to, že to jako první porce bude drtivé většině bohatě stačit. Hodně mi pomohl Tom4, který uměl opatřit špejle rozličných profilů a průměrů a také délek. Tvrdil, že to prý není problém, ale na tohle jsem já neuvěřutelně blbej, já to sehnat neumím a hlavně mě ani nenapadne kde a jak to hledat. Vím ale, že až mi Tomovy “špejle” dojdou (už se stalo), určitě mi je zase opatří. Moje největší potíž je v tom, že neumím (už mi to vysvětlovali několikrát) nafotit a vložit do fora. Tak kdo má opravdový zájem, musí si to umět představit (do jisté míry absencí nákresů a fotek nutím čtenáře aby si to museli umět předsdtavit, jen tréningem je možné se něco naučit). Jde to, Roman to předvedl několikrát, že dokonale a napoprvé pochopil co popisuji. Ano, ne každý je tak technicky nadaný jako Roman.

---------------------------

Primárně ale jde o nápad číslo 5 autora Tom4, já jen že jsem vyzkoušel (z jiných důvodů) jak se obejít bez drátků a přitom mít plásty vyztužené.

Všechno bych to nijak nepřeceňoval a myslím, že když by kdokoli chtěl (spíš když by musel), přišel by na to také. Ale jedno nepochopili po prvním zveřejnění vyznavači volné stavby a jak se možná ukáže, bude se týkat i ostatních. Kdo moje “vynálezy” pochpopí dobře, dojde mu ta revoluce pro volnou stavbu. My pak (funguje to, mám to vyzkoušené) vyvaříme celé rámky a ty, až uschnou, jdou bez sememenšího šahnutí opět do včel a včely na nich opět vystaví vyztužené plásty. A tak do konce životnosti dřeva (oušek). Žádné drátkování, obnovování dírek, vypínání drátků a všechny ty vosery co každoročně děláme.

Před pár minutami jsem ve vlákně Elgon slíbil nové nápady. Originální a možná hloupé, ale plně odpovídají mojí povaze, že ve svízelné situaci zkouším dělat cokoli, i když se může zdát, že je to nesmyslné. Vždy je to lepší než neudělat vůbec nic!

Základní myšlenka, tedy můj motiv je, že se lidi podvědomně brání přijetí zhoubného působení mikrovln proto, že to je bez sebemenší naděje, kapitalisté to prostě nevypnou. A tak vymýšlejí a jsou ochotní věřit na nějaké CCD, Nosema Ceranae a jiné nemoci či vlivy a často doslova fantasmagorie, než aby přijali to nejsnazší vysvětlení. A to jen proto, že je pak neděje, že se něco dělat dá, že s nemocí se bojovat nějak dá, s kapitalizmem a sebevražednou doktrinou globálního moderního světa se nijak bojovat nedá. Ovšem pak by to znamenalo to vzdát a odevzdat se doslova ruské ruletě. To ale není můj styl! Přikládám tedy úryvek dopisu Tomovi4.

Psal jsem to jak mi myšlenky přicházely, tedy “z voleje” a jen to sem zkopíruju:

V šedesátkách mladý Český inženýr podal patent na ostřič žiletek. Je to přesný model Cheopsovy pyramidy a přesně v místě, kde je v pyramidě pohřební komora, je v ostřiči žiletek podstavec, kam se položí žiletka. Dá se to na okno a za jasné měsíčné noci (nevím zda musí na pyramidku měsíc svítit) se do rána žiletka sama naostří. Není to kec, jistě by se to našlo v Patentním úřadě. Fungovalo to, ještě já strejdovi brousil žiletky udělátkem na šňůrce zavěšené na kličku okna - žiletky byly drahé a vyplatilo se je brousit. Jenže se žiletky tak zlevnily a současně začaly holicí strojky (a fungovala šňůrková udělátka na ostření žiletek za pár Korun), že se na vynález zapomnělo, nebyl už potřeba. Kdosi zjistil, že když se do většího modelu pyramidy dá syrové maso, nekazí se. Dokonce byl na světě šílenec, který bydlel v e zmenšené pyramidě z překližky na své zahradě a prý byl zdravější a pomaleji stárnul. Jak to funguje nikdo neví, nezkoumá se to. 

Nápad číslo 1: Neodstínila by střecha úlu ve tvaru přesné kopie pyramidy celý úl od mikrovln? Umím si to představit. Úl stejně musí mít střechu. Tak proč ne každý úl svůj podstavec v přesném poměru výšky pohřební komory od základny a na to poklopit velkou střechu tvaru pořesné kopie pyramidy až k zemi? Stačila by OSB nebo překližka, žiletky ostřila pyramidka z tvrdší čtvrtky.

Nápad číslo 2: Nerozumím elektřině, ale co pyramidu potáhnout plechem? Pro pokusy by možná stačila v první fázi Ipa s alobalem. Nevím, zda to ještě existuje, před 50 lety byl druh Ipy z jedné strany stříbrný hliníkovou folií. 

Nápad číslo 3: Co Faradayova klec? Umím si představit úl stojící na štokrdleti, které stojí na plechové desce. Na to by se navlíkla bedna bez dna z plechu a klidně snáz vyrobitelná pravoúhlá bedna. Nestačilo by třeba jen použití "krabice" z králíkářského pletiva? 

Nápad číslo 4: V Plzni žil a včelařil často ve své době (zemřel těsně po sametovce) publikující včelař s podivným jménem Meta Lengál. No a tento Lengál propagoval vylepení vnitřku úlu alobalem. Kvůli odrazu tepla, jako mají dnes záchranářské pokrývky třeba. Taky se dával alobal na zeď za radiátory, prý to funguje. No a co kdyby byl silnějším hliníkem vytapetovaný celý úl? Ne kvůli teplu, ale kvůli odstínění mikrovln.

Nutné vědět. Tom4 přidal nápad číslo 5, a upřesnil nápady moje (nerozumím elektrice ani nepatrně). Tomův nápad je nejlepší, ale nechám si ho na později, myslím, že co přináším já zatím stačí tak úplně, že se mnohým asi protočí panenky. Poměrně rozsáhlé pokusy jsem v tom udělal já a mám nějaké výsledky, ale nebyl jsem motivovaný nápadem Toma4 a tudíž nešlo o jev elektrický. Svoje pokusy s výztuhou volné stavby a nebo výztuhou plástů postavených na mezistěně pomocí tlustých špejlí, případně tenkých hranolků, napříkla 5x5 nebo 6x6 jsem zveřejnil, ale nikoho to ani trochu nezajímalo. Díky svým pokusům ale vím přesně co lze a co je nesmysl. O tom ale příště.