Příspěvky uživatele

Ano. Asi jsem se nevyžvejk jasně. Moje ŘEČNICKÁ otázka byla návodná, měli jste pochopit, že JESTLI - to tvrdí pan Goro a je to tak logické, že to má jen tu vadu, že to nenapadlo mě - pak je přece jasné (jsem odpůrcem oček, sít a prodyšného čehokoli), že se to včelám samočinně nezvlhčí, je to tak?

Ale pozor přátelé na příspěvek nad vámi Adame od M.S. Nechápu plurál u blinovek, jestli má hned 2 v desetirámkáči, na kolika rámcích tedy drží včelstvo a asi ve 2 patrech nad sebou?  Jestli to chápu správně, tak toto bych nechtěl ani vyzkoušet. To by znamenalo pro 2 patra NN celek 4 blinovky, které nelze parkovat celý rok v polodišti, ale musí někde být uložené. Už jen to je docela komplikace. Ale třeba jen něco nechápu a třeba tím (doufám) myslí dvě blinovky nad sebou ve dvoupatrovém plodišti. Ale i tak mi to přijde děsně krkolomně pracné těmi dvěma patry.

A také, M.S., prosím, L je jen na 10 rámků a i Blaníkáři máme podle roku asi 20-35% vč, která není potřeba zužovat a nebo se blinovkou nástavek jen zmenší na 10 rámků - pak by byl jako L a nebo zúžíme na 9 + BP + 1 zásobák. Ovšem tohle nezobecňuji, protože to je jen menší část nejlepších vč. Kdybychom ale měli jen 10 r, jedna BP + 1 zásobák, pak by to bylo stažené na pouze 8 rámků a pak bychom byli už na skoro polovině vč každý rok. Na té polovině, která tímto doslova trpí nedostastečnou obměnou díla a to se musí řešit oddělky a nebo pak přemetením na M začátkem podletí se vší tou poracností a nedostatkem různého pylu na zimu.

A prosil bych uvádět výšku v metrické soustavě a ne v nesmyslných amerických pamírách, já si to nejsem štont zapamatovat, protože to není pravda a nejde s to z těch zlomků dopočítat vždy na správné a vždy stejné rozměry. Jestli je 1/1 základ, tak ⅔ by musely být 232 mm - 2 x včelí mezera po 8 mm (8 mm je Langstrothova VM) a tedy asi 216, to vydělit 3 a násobit 2 = 144 + jedna včelí mezera a to by bylo 152, jenže je to 159. U L ¾ a při VM 8 mm by to muselo být 178 a ne 185 a úplný nesmysl je to u ½. O míře vysoké 285 to taky nesedí. A tak držme se metrické civilizace, moc prosím! Přece nežijeme v době žebřiňáků v roce 1860, kde nějaký ten milmetr nebo 5-10 mm asi nehrálo moc roli když nebyly mezistěny (i když je Češi vynalezli a sériově vyráběli už v roce 1844 v Příbrami, bez patentu, takoví holt Češi už jsou) a tak si včely stavěly kde se jim co a jak chtělo. Tohle je potřeba mít ustavičně na paměti, jaký je rok a že jsme nikoli v 19, ale ve 21 století!

Informaci o mezistěnách v Příbrami mám z knížky německého autora, snad také z konce 19 stol, v knize jde o umění pozorovat na česně a autor se tam jen okrajově o mezistěnách vyráběných v Příbrami zmiňuje. Nějak jsem se to snažil (jsem na svůj národ hrdý) ověřovat, už nevím jak a opravdu je to pravda. Takže nejen medomet, ale i mezistěnu vynalezli Češi. Dnes to používá celý i anglosaský nafoukaný svět, který má lidi tak tupé, že neumí rozlišit Česko od Čečenska. Že ti tupci nerozpoznávají Slováky od Slovinců se pochopit dá, já v cizácké řeči nerozpoznám Litvu od Lotyšska. Taky se v těch dvou zemičkách já nemám co naučit a nikdy odtud nepřišel ANI JEDEN VYNÁLEZ. Ale to sem asi už nepatří, to je jen nástin mého uvažování a zdůvodnění vlastenectví.

Ale notak!

Asi nebudeme blbí ani jeden z nás. Tak znova. Včelaříte ve srovnatelných podmínkách?

Když bych já dal nad plodové těleso první medník na jaře tak, že budou souše, jak radíte vy, naprostředku a u krajů M, v tu ránu matka začne klást v NN - a tady je úplně jedno, zda jde o kombinovaný a nebo NN systém.

Kde máte trubčinu? Vy máte trubčáky někde v NN a jsou tam de fakto 2 roky stále tytéž?Přece nevčelaříte celými NN jako Blaník pracuje s medníky a TLumičem v režimu práce s celými N nástavky, nebo jo? Pak ale máte dva roky trubčí eklhaft prozerbrovaný s dělničinou. To se u Blaníku nikdy nemůže stát. A tak dále, připadalo by mi nedůstojné vás nachytávat a vypichovat tyhle detaily pane kolego.

Já naopak čtu vaše popisy velmi pozorně a tudíž se váš spodní NN nápadně podobrá TL a spíš POL - není v něm prostřídáno dělničí a trubčí dílo, je to bez šahnutí v nejspodnější poloze nástavek, který byl vloni prostřední a nebo máte trubčáky všude, viďte - to je Blaník vyspělejší, Blaník ví přesně kde je trubčina, kde jedině se smí líhnout trubci a kde přesně je na těch trubcích drtivá většina toho minima brouků, které v Blaníkách jsou. Už jen toto je tak unikátní, že to nezná ŽÁDNÁ JINÁ PROVOZNÍ METODA. Jestli nerotujete, tak první přidaný NN matka zaploduje, protože jinak byste musel být Coperfield aby ve 100% matka do medníku se soušemi uprostřed nešla. A proč vím jistě, že vám tam jde? No tím, že někdy někam trubčinu, tedy stavbu SR musíte dát když včelaříte bez rotace a práce jednotlivými rámky, protožejinak byste prostě trubčinu v úlech nemohl mít. A jestli doprostřed prvního přidaného NN v roce dáte 4-5 souší (u Langu na jen 10 rámků o jeden méně) a někam tam musíte dát nejméně 1 SR, spíš dva a stěží byste choval trubce u “zdi” pak na med moc místa nezbývá. 

OK, nyní jste zvětšil plodiště ze 2 NN na 3 a je půlka jarní snůšky v pr.eli. OK, vám to asi nevadí, třeba M.S. jasně píše, že má tolik a kvalitnějšího pozdnějšího medu - akát, lípa, slunečnice a další, že o jarní med nestojí a může ho obětovat. To ale není případ většiny ČR a nejen Sibiře a to bych já pak nemusel chovat včely. A nebo bych se zase vrátil k výnosům 15-25 kilo na vč ročně. Já chci ale nejméně 45 a spíš u nejméně třetiny 60-70 a víc. Opakuju, medovice je tu jednou za 4-5 let a než taková jako vloni, tak to radši žádnou!!!!! Lípy tady nikdy nemedují, medovice z nich kape na zem, ale včely nezajímá. Maliny tu skro vychcípaly a smrky tu skoro vychcípaly taky. Ale nakonec učitel z Nasavrk na přednáškách tvrdí, že smrk stejně včelám nic neposkytuje, tak to zjevně, podle vystudovaného učitele včelařství, který je v RR Dymáku a publikuje bludy, ničemu nevadí. Tedy nevadí, že vychcípala většina smrků.

Nikdy jste nic nepsal o druhových medech, natož ze špendlíků. Pak třešní s jabloní a klenem a nakonec řepce. Protože vy přijdete o první dvě snůšky tím, že se vaše plodiště samočinně posouvá o bednu nahoru. To by mě stálo asi 20 kilo toho kvalitnějšího kvěťáku, po kterém se jen zapráší a řepkáč prodám až když dojdou ty dva prváky. Nebo bych ho musel pastovat a to ho dám raděj levněji - vyjde to levněji hlavně v podobě práce, kterou vyspělý zákazník není ochotný platit.

Pokud vy přidáte NN s M pouze u stěn a uprostřed např 4-5 souší, které matka zaklade a med dají jen do postavených M a nad plod do souší, pak vám nezbývá než počkat až plod vyběhne a máte med z části nepanenský. Nebo musíte plodové nechat, medové dát do dalšího NN, který přijde výš a už je to tolik práce, že bych se na to ani nevy..al. A vy mi tvrdíte, že je to práce méně? To jako fakt?

Jestli tohle všechno dělat nemusíte, včelaříte v subtropickém ráji. Pak se ale nevzájem neštengrujme a konečně kápněte božskou kde, jak daleko od Prahy a v jaké výšce včelaříte. Tím jsme nejspíš měli začít, co myslíte?😉

Tak si přestaňme říkat, kdo je větší blb a zkusme se respektovat NAVZÁJEM a ne, že ustavičně toleruju já vás. (klid, jasně, že se mnou máte nebetyčnou trpělivost - často jsem si říkal, zda bych to já na vašem místě vydržel, taky si toho moc považuju pane kolego)

Kolizi vaší domněnky chápu. Ale dovolím si váš přípodotek překrýt svým plkem.

Za celou svou velmi dlouhou praxi jsem nevyčetl, nikdo mi neřekl (a nebo obojí, jen jsem to nechápal a tudíž nezapamatoval), že odvíčkovaný tuháč a ano, často ho prokazatelně odvíčkovaly včely, vybraly jen asi 2 mm a do suchého krystaláče se jim jakoby nechce. Nedošlo mi, že jen čekají až se jim to samo zvhlhčí úlovou vlhkostí. 

Jen logická dedukce, jak se toto zvlhčí pod paroprodyšnými stropy, sítovými dny a s očky a všemožnou snahou včelaře o absolutní sucho v úle?

Ale já pozorování kolegy pochopil jinak. Ona čerstvě přinesená sladina vypadá jinak. Víc se leskne, jako voda a kdo to ohutná zjistí, že to je sladké jen málo.

-----------------------

Tady dám Petrovo pozorování ze středy, původně jsem to nechtěl zmiňovat abych to začátečníkům nekomplikoval. Ale ono to souvisí v této debatě. Petr u TS v podstavených KK s tuháčem, který je pryč, našel v TS na posledním polorámku sladinu, která po naklonění rámku vytékala. Ochutnal a bylo to skoro nesladké. Přitom teorie tvrdí a psalo se i tady, že včely neumí skladovat vodu v plástech. Neměřil sladkost, asi i měl čím, ale nenapadlo ho to (taky lítá celé dny v traktoru po polích a nemá rozhodně čas) a navedu ho, aby to změřil až na to narazí příště. Ale já vím jistě, že sladinu pod nějaké spodní % cukru už včely ignorují. Haragsim například tvrdí, že trnka má nektar s pouhými 2% cukru a proto ho včely, až na vzácné výjimky, nesbírají.

A pro úplnost, máma mi tvrdila, její kámošové, táta i starší bratr, všichni měli vždy za to, že si zjara včely vodu nosí a ukládají do plástů. Jen tak zvaní vědci tvrdí, že jsme všichni pitomci a včely to neumí.

Dal jsem do protikladu dva extrémy. Ano, patrně jako sebeobranu proti zvětšiny (podle mě z tisíce %) zhoubnému liberalizmu dávám jasnou a jednoduchou a vždy se stejným výsledkem opakovanou pravdu. Jasně jsem to přirovnal k Otčenáši se 65 slovy ku vyhlášce EU o prodeji zelí s více jak 27.000 slovy. Jestli jsem normální a mám možnost volby, rozhodně si 27.000 slovnou hyperkravinu nevyberu, jsem li blb, miluju místo 65 slov Otčenáše 27 tisíc slov liberální zhoubnosti. Vím jedno naprosto jistě. Církev a křesťanská věrouka je tu přes 2.000 let a idiotská EU asi 25 (od Maastrichtu a Lisabonu) a tvrdím, že se právě EU rozpadá, 30 let v této zhovadilé podobě nevydrží. A tak co je 25 let proti více než 2.000 let? A Křesťanství má za sebou hovadiny jako Puritány a další úchylárny, ale přežila to dodnes.

"A přece se točí" bych podotknul k vaší představě, že začátečník potřebuje liberální výběr desítek podivností, ve kterých se ani já neumím vyznat a že mu to nějak usnadní začátek včelaření nemůžete myslet ani jako vtip! Jasně to říkám, nejsnadnější je naučit se a hlavně pochopit Blaník, myslím provozní metodu a pak, až to začátečník zvládne, může do toho vnášet další prvky, rozmanité nuance a postupně zjistit, co je v jeho podmínkách optimální.

Opět srovnáváte nesrovnatelné, včelaříte o nejméně 1.000 km dál od Atlantiku a myslím, že i v nižší poloze. Třeba vůbec neříkáte co u vás právě kvete. Hlavně ale neznalým tady a teď vysvětlím, co je to kontinentální a co přímořské klima. Přímořské klima se vyznačuje tím, že je zjara hezkých dní, kdy včely můžou ven za snůškou, jen několik a co horšího, ta trocha slušných dní je prostřídána VĚTŠINOU dnů s velmi špatným počasím, kdy včely nemůžou ven a ustavičné výkyvy tepoloty včelstvům brání v rychlém rozvoji. Ovšem kontinentální klima se vyznačuje tím, že je hnusně, zima, plískanice a najdenou se během pár dní vyčasí a už je skoro pořád pěkně, počasí má mnohem méně výkyvů, dál na Ukrajině je to pak tak, že jednoho dne začne jaro a to je už kontinuálně pěkné až do léta.

Takže, umět včelařit v příznivých podmínkách není žádný kumšt, dokázat to v podmínkách oblasti, kterou už před stoletími předkové pokřtili jako Českou Sibiř je umění určitě větší. A takový Martin by taky měl o čem v této souvislosti vyprávět.

Vůbec nezohledňujete PRAZÁKLAD metody Blaník a to je absolutně čistý med z plástů jednak pouze panenských a jednak které nikdy nejsou v úle v době léčení. Když bych byl ochotný produkovat sračky = med s výluhem výkalů včelího plodu, dokážu to s jednou rukou v řiti! A když do vč naleju o jednu bednu Adamce synťáku víc (nebo ultralevného cukru) a opak to vytočím do medu, hned mám o 25 kilo větší výnos!!!

Povšimněme si, že M.S. včelaří proti mě ve včelařském ráji a mlčí a nedohauje se. Přesto se rozhodl Blaník vyzkoušet a k tomu jeden rok nestačí. Já asi ne, ale mnozí se dožijí až zveřejní výsledky. Nebo se najde ještě někdo další, dost kreativní, ochotný a schopný ustavičně hledat lepší cesty. Ovšem nikde není napsáno, že se kreativec nikdy nemýlí a netvrdil jsem to o sobě ani já! Všechny svoje úkroky do slepých uliček jsem poctivě přiznal a zveřejnil. U vás se zdá, že jste skvělý včelař odjakživa bez sebemenší vady. Nikdy nepřiznat neúspěch je osvědčený způsob, učí to nyní mladé v rámci výuky asertivity a dospělé v rozličných kurzech pro zvýšení úspěšnosti manažmentu.

Opakuji, že jsem pokusy s NN systémem, pravda jen s mírou 39x15x11 a 37x18,5x11 dělal, první od roku 1984 a druhé souběžně po dobu 7 let a ukončil jsem to před 5 lety obojí. Rojilo se to, panenský med v tom nešel vůbec a rotace nástavků je největší zhovadilost, jakou si já umím představit a vím to proto, že jsem to bezpočtukrát vyzkoušel. Nemohl jsem uvěřit, že lidi jako Čermák, Ptáček, Boháč a mnozí další neumí včelařit ani tak jako já a že MUSÍM DĚLAT POŘÁD NĚCO ŠPATNĚ, když se mi to nedaří. Ne, nesmysl je v Českých a středoevropských podmínkách NN systém a Dadant systém optimum. Tečka. Než NN systém je už lepší Aadamec! A i převěšování plodu je lepší a snazší než NN systém. Jestli se vám pane Goro Dadant nedařil, napadlo vás, že jste patrně něco dělal špatně? A opakuju, když bychom v příznivých podmínkách nemuseli zužovat (zužujeme víc kvůli zdraví včelstev než kvůli max medu - viz proč Blinov zavedl zužování) a postupně vč rozšiřovat, pak by to byla skutečně brnkačka pro každého neumětela.

Opakuju aby to bylo jasné: 

30 let (asi 1983 -2013) jsem vedle klasiky s vysokými medníky, mřížkou a převěšováním měl pár vč na míře 39x15x11 a klasiku s vysokou mírou i v medníku, převěšováním plodu, vytáčením starých hnusných rámků jsem postupně nahrazoval pomalu vznikající metodou, kterou jsem až nedávno nazval Blaník. Tudíž jsem mohl srovnávat dost dlouhou dobu a výsledek stále opakuju dokola a nikdo mě nemůže přesvědčit o opaku, mám to za sebou, na rozdíl od drtivé většiny jsem to vyzkoušel po mnoho let.

Stran respektu máte můj resekt nejvyšší, třeba tím, že se snažím nepřekrýt vaše články nějakou oponentrurou a někdo to zakryje dokonce nějakým plkem o ničem. Tento případ není první, kdy se snažím aby vaše názory nezapadly (i když s nimi často nesouhlasím) a opakovaně jsem v průběhu času nabádal účastníky fora, aby se k vašim názorům vraceli a konfrontovali je s názory jinými.

OK. Jen maličkost. Jívy se zelenými květy jsou holky, nemají pyl, který jak víte je žlutý. Proto VŽDY pyl dávají samci, u tohoto stromu jsou i jehnědy té barvy, jako pyl (to u jiných rostlin není vždy podmínka). V mnoha rostlinách jsou obě pohlaví v jednom květu, jinde jsou květy samčí a samičí na jedné rostlině a někde jsou dokonce celé rostliny samičí a jiné samčí a to je, kromě i jiných, konkrétně jíva.

Nektar obyčejně neposkytují jen holky, aby přilákaly mládence když chtějí jejich pyl, mohlo by se stát, že opylovač nechce nebo nepotřebuje pyl a tak konkrétně jíva má nektar i u samců. A nebo přesněji. Včely chtějí nektar a pyl přenášejí nevědomky, bezděčně. Kdyby neměl samec nektar, jak by se na včely dostal pyl samců?

Prosím, aby se každý, když zjara popisuje stav svých vč, vždy zmínil o stavu přírody v jeho lokalitě. Jinak se nelze dostat do obrazu a popis činností je vlastně zbytečný. Například M.S. musí mít už na většině vč medníky, třešně jsou za zenitem a začínají u něj jabloně. Je to tak, že po jívě špendlík, třešeň, hruška švestka jabloň, klen a nakonec řepka. Po ní malina a dál už je to jedno. Kvetení jednotlivých rostlin se prolíná a není to tak, že jedno skončí a až teprve pak začne další.

Nechci překrýt Gorův příspěvek ve vlákně o prvním roce včelaření a tak dávám svůj přípodotek sem. Pan kolega - je těžký liberál a zlobí se, když ho na to upozorním, popisuje mnohé způsoby přidávání mezistěn a jarního rozšiřování a i pouštění do medníku. Těm, komu vadí moje ustavičná politika doporučím, aby mysleli, jestli mají čím. Já tvrdím, že je jen jeden NEJLEPŠÍ způsob a mám ho za desetiletí vyzkoušený a tudíž nerozptyluji a neodvádím pozornost do škály ostatních možností, které jsou, dle mých šedesátiletých zkušeností a u vědomí toho všeho, co jsem nastudoval a slyšel od předků, VŠECHNY horší, pracnější a pro vč často zhoubnější. Možná je dobré (ale později a ne v prvním roce včelaření) vědět o jiných možnostech, mnnozí se touží o žhavá kamna popálit sami, aby uvěřili, že jsou kamna OPRAVDU horká, ale domnívám se, že by pro začáteníka bylo dobré seznámit se jen s jednou možností a pak teprve, až se naučí základy a pochopí nejnutnější souvislosti, tak aby experimentoval až potom.

Vlastně já to všechno vyzkoušel za vás, holenkové a život mě naučil, že je vždy jen jedniná cesta správná a ostatní méně a nebo úplně špatné. Kvůli vymytí mozků progresivní propagandou, která oblbuje lidi asi 30 let každý den na každém kroku, že je na prvním místě jedinec, bezohledně nad ostaními a že má PRÁVO na VLASTNÍ názor. Často uvádím příklad, že 3 x 3 je devět a jestli má někdo jiný názor je blb. Je mi líto, ale už jen jednoduchý příklad z počtů třetí třídy základky jasně potvrzuje nesmyslnost liberálního vidění světa.

A ke Gorovu popisu jak lze přidávat M a kam. No, ani jsem to všechno úplně nepochopil a ani se mi nechtělo když vím, že už primární motiv či dedukce je nesprávná. Mám to všecko za sebou a když ne sám, viděl jsem u jiných a nejsem hňup abych musel opakovat chyby druhých (když umím poznat, že to byly chyby). Obecně tomu říkáme učení, že prostě věříme zkušeným.

Příklad liberální idiocie a skutečného života:

Praktik - 3 x 3 = 9     tečka, nic víc

Liberál - 3 x 3 může mít různé výsledky, záleží pouze na jedinci, jeho názoru a na tom, co on víc chce, vyžaduje a čemu dává přednost. Ovšem někdy se zdá, neradi, ale musíme připustit, že by všechna ostatní matematika a dokonce i jen kupecké počty dávaly mnohem lepší výsledek, kdyby se uznalo, že 3x3 je devět. Ale tak jednoznačné a striktní vyjádření by bylo v naprostém rozporu se základní listinou liberálních svobod na vlastní názor a individuální přístup a tak je ponecháno na každém jedinci, aby se sám rozhodl a nebral ohledy na ostatní, jaký výsledek příkladu 3x3 bude jemu osobně nejlépe vyhohovat. Individuální právo jedince je nadřazené všemu, dokonce i logice a i matematice, protože neomezená svoboda jedince je ABSOLUTNÍ prioritou a za tuto prioritu a nezadatelné právo se musí bojovat i za cenu velkých obětí, kdy porkotina, kolik vlastně doopravdy je 3x3, je úplně marginálně nepodstatná. Nějakou matematikou a exatními veličinami si nezadatelná práva jedince na vlastní názor nabourávat nedáme!

Kdo to nechápe je to Gorův příklad - pragmatický stroze jednoduchý výsledek - Otčenáš

Liberální nevýsledek - Vyhláška EU o prodeji zelí

I vy mi děláte radost a co popisujete je velmi přesné. Ano, kazdé vč se chová jinak. Máte jich jen pár, taky si jistě píšete a je nutné mít na zřeteli, zda se ukáže, že ta matka má zase jiné vlastnosti (její vč samosebou), pro které je dobré takové geny ve svém hospodářství mít a nebo zda se jí spíš raději v sezoně zbavit. Navedu vás co sledovat:

Toto vč zjevně odmítá cizí prvky a raději nosí za BP - jedno z potvrzení toho, co tu psal M.S. - tedy, že vč, aspoň některé, dobře vnímá i prostor za BP (Blinova Přepážka).

Druhé, co z toho vyplývá je, že toto vč klidně žije přes uličky, ale my víme, že se většina vč lépe rozvíjí v uličkách v rovině rámků, raději, než přes uličky.

Ale ono to může být ještě jinak a proto je nutné toto vč hlídat. Dám ryze teoretickou dedukci, pro rýpaly nikoli tvrzení, prostě domněnku, ideu a teprve z těchto idejí vzniká posun vývoje včelaření.

Jestli bylo toto vč nakrmeno stejně dobře jako ostatní, nemá výrazně víc plodu - to už by muselo mít výrazně víc včel, mě by se zdálo, že toleruje v nějaké míře TLO - Tichá LOupež. Nedávno jsem tu o ní psal. Cizí včely asi vykrádají, “tiše”, ale pořád je pro ně riziko prolézat celým úlem a tak se vč, které nějak tuší, že něco není OK, snaží pudově dávat zásoby co nejdál od česna aby to měly zlodějky obtížnější. Jako by vč vědělo, že je vykrádané, ale neumělo identifikovat kradoucí vetřelce. Opakuji, že toto celé je jen moje dedukce. Možná už dost krkoloná, ale co když správná? Co když je to tak, že ne jen včely s popálenými tykadly nepoznají vetřelce a co když je to naopak a nebo i naopak? Tedy, že včely s tykadly popálenými kyselinou od souseda nejsou dobře rozpoznatelné vaším vč se zdravými včelami bez poleptání tykadel? Jako by měl někdo odstraněnou kůži z bříšek prstů a tudíž neměl otisky? Nebo měl ty otisky zničené rozleptáním kyselinou, což se mu sice zahojilo, ale trvale zůstaly “nečitelné”? NEVÍME!!!

Jenže. Jestli to třeba dělají cizí včely nějakého kyselináře, jistě se pokoušejí dostat i do ostatních, proč se jim to u většiny nedaří a dostanou se jen do těch jedněch?

Ano, přiznávám, bylo by to hodně axiomů najednou, ale na druhou stranu, přesně takto já vídím svět a přírodu, že je vše daleko složitější než se většině lidí líbí. Jednoduší lidé s jednoduchými mozky chtějí mít vše jednoduché, stručné, heslovité a hlavně KRÁTKÉ.

Takže, i u mě to vidím, že některé vč je bez zásob a jiná OK a pak tu jsou zjevně vč jakoby šetrná, která umí vyjít s málem a mají zásob dost. Ano, to je romantická představa některých včelařů, třeba mojí maminky, ta si toto myslela. Ale co když ty, co vypadají jako enormně šetrné jsou ve skutečnosti ty padoušky? Totiž, vč jsou na začátku krmení na zimu zásobená stejně, všem na zimu zkrmíte stejně a před zimou si lze všimnout někde i velkých rozdílů v nakrmení. Někde jako by se nekrmilo a nebo málo a někde je to ulité tak moc, že vč nemá kde zasednout na zimu. Toho všeho je nutné si všímat, evidovat jak se které vč chová a projevuje.

-------------------------

A ještě vypíchnu vaší fotku. Na ní je vidět jak dokonale chápete moje objevy a je vidět, jak vycházejí moje předpoklady. Vč nestaví odzhora jednou partou stavitelek, ale staví na každé kosé loučce jiná parta. Výsledek bude dvojí. Plást bude rychleji postavený a hlavně protože nemá žádné výztuhy - nemá drátky, tak je (bude) současně dokonale vyztužený a nevylomí se ani při neopatrném (to si člověk často neuvědomí) náklonu rámku s těžkým plodem. Už se mi stalo, že se mi vylomil plást z rámku, spadl samosebou na zem a byla na něm matka. Oddělkům dávám stavět takové rámky a postaví je dělničí a tak je to současně inspirace pro volnostavbaře. A taky tu šla debata o možné škodlivosti drátků a tudíž je to inspirace i v tom.

A ještě apel na vás, co máte “sítě”. Došlo mi to když Goro zmínil, že Zbyněk propaguje články z CHZ na FB. Je velká škoda, že CHZ má celkem malý dosah a že sem chodí málo včelařů, hlavně začínajících. Na druhou stranu, a to jsem chtěl poděkovat všem zdejším diskutérům, je tu jiná úroveň debaty než kdekoli jinde jsem zažil. Vždy se našli nějací zamindrákovanci, kteří rejpali, shazovali, snažili se zesměšnit, otrávit bezbřehou tupou arogancí. Z počátku tím trpěla i IF a toto byl jeden z důvodů, asi ten nejhlavněšjší, mého úprku z VF a dodneška nelituju, že tam už nejsem.

Tak gratuluju!! Nevěřil jsem, že to někdy pochopíte, ale vaše letitá teoretická příprava nese skvělé ovoce. Vše jste udělal na výbornou a uvažujete naprosto skvěle. Vaše dedukce jsou brilantní.

Navíc máte dar to popsat pár srozumitelnými větami. Jediné co chybí je kontext stavu přírody u vás, na Sibiři u mě už úplně skončila jíva, nosí ale asi 60% žlutého pylu a zbytek smetanového, obojí nevím z čeho. Ale tuším. Roste tu zvláštní kříženec jívy, vypadá jako zakrslejší jíva, má menší listy i jehnědy, ale jinak to vypadá přesně jako jíva. Nazval jsem si to pro sebe jívka a ta kvete hned jak skončí pravá jíva. Liší se tím, že řízky asi jako ukazovák dlouhé asi 50-60 cm zakoření. Dokonale vyplní mezeru mezi jívou a špendlíky - kříženci myrobalánu, nadále to budu nazývat špendlíky. V jiném vláknu pan Malina vysvětlil o co jde.

Příště Martine, prosím, sdělujte i kontext, abych si uměl přesně představit co se u vás děje. Porovnávám to se sebou. Bohužel kvůli nemoci nevčelařím a tak nemůžu srovnávat stadium rozvoje u sebe a u vás.

Radím všem si dokonale zapamatovat co Martin sdělil že a jak udělal.

Co jde od pecky je asi ušlechtilé. Budete mít pravdu, táta byl vášnivý sadař a doma byly mirabelky a špendlíky. První měly načervenalé líčko a skvělou chuť a samosebou šly od pecky. Menší špendlíky byly ojíněně světlounce žluté s nádechem do zelena, šly od pecky a chuť měly ještě lepší.

Jenže pak se názvosloví zvrhlo a je to tady u nás jak píšu. Od dětství jsem už nikdy nikde nenarazil ani na mirabelky, ale na špendlíky mého dětství už vůbec ne. 

Víte, ani myrobalán není správný název. Je to křížený kříženec kříženců a tady u nás se tomu všemu obecně říká špendlík. Vždy to kvete před třešněmi. Většinou jsou plody žluté jako má myrobalán, ale různých chuťových “odstínů”, ovšem mirabelce se nic z toho nevyrovná. Pak jsou tu špendlíky modrofialové, dobré a některé červené. Něco jde i od pecky, prostě asi záleží co se s čím sprsklo.

Iritoval vás můj poslední odstavec. Tak jsmem vás vybejkoval k nějaké reakci. On úplně každý autor, když už se rozdává, nutně potřebuje zpětnou vazbu. Na YT (nemám žádné "sítě" a YT je jediné, co sleduji a ještě zdaleka ne všechno) je to vidět na poměru přečtení a lajků, případně odběry něco napoví a taky bývá pod videem i audiem možnost psát reakce. U knihy je jasnou zpětnou vazbou prodej, když je rychle rozebraná zaujala, když na odbyt nejde, je jasné, že stála za xxx. Ale tady? Věnuji tomu tady velmi mnoho času a energie. Ze Zbyňka nechci tahat peníze za články a mohl bych, jsme domluvení. Tudíž jediné co chci je nějaká, třeba i nesouhlasná reakce čtenářů, DISKUZE, TŘÍBENÍ MYŠLENEK - i já se snažím ještě i ve svém věku něco naučit. Jinak nemám já ani ostatní sebemenší ánung zda si tu neplácám vestu pro nic za nic.

Taky odjakživa nemám rád introverty, odmala mi vštípili, že nikdo není jasnovidec a když něco chci, musím si umět říct. A záleží u slušných vědoucích jen o formu jak se tazatel zeptá a když se zeptá “správně” slušný člověk odpověď, radu, zkušenost neodmítne (vychcánek se snaží napakovat a vědomosti zpeněžit). Ano, je to to kouzelné slovíčko a nebo i jen prosté poděkování. 

Pane Malino. Kdybych nenapsal ten poslední odstavec, jen byste bral a neoplácel, totiž mlčel byste. A tak to beru já. S vlastním introverstvím se dá bojovat, extrovertovi nedělá problém se ozvat a introvert se holt bude muset VÍC SNAŽIT!

------------------------------

No a trocha filozofie, kterou se nikde nedá dobrat, jsou to totiž moje originální myšlenky a velmi souvisí s tím, že se introverti prostě málo snaží. Tak tedy.

Už judaismus (křesťanství vzniklo z něj) tvrdí v příběhu Stvoření, že Bůh člověka stvořil k obrazu svému. Vysvětlím, proč já nemůžu být věřící. Už jako dítě jsem si všiml, že být sráč je pohodlnější, snadné a většinou se víc vyplácí. Ovšem maminka tvrdě trvala na nepohodlném způsobu chování a jednání, na slušnosti, ohleduplnosti k druhým a k nepřetržitému celoživotnímu vnitřnímu boji mezi pohodlím a svědomím. Mezi tím, co je sice pohodlné a většinou se víc vyplácí a obecnou slušností.

Zkrátím to. Nikomu nedělá nejmenší potíže být lidský sráč, lhát, krást, podvádět, defraudovat starým slovníkem, moderně se dnes říká tunelovat. A tak dále, prostě být lidský šmejd a sráč se nikdo nemusí učit, je to každému dané od zvířecích předků, záleželo na tom přežití jedince. Jenže jsme přestali být zvěří, tedy určitě (zatím) většina z nás.

Ale od chvíle, kdy lidé začali žít v tlupách, museli se zříci pohodlí individuální sobecké kořistivosti a museli se snažit vyjít s ostatními proto, že to bylo ve finále výhodnější. Vše se dělo v čase desetitisíců let, jistě s mnoha úkroky do slepých uliček. Ale nakonec lidstvo našlo způsob jak spolu žít a nepovraždit se, neokrádat se, neponižovat se navzájem. 

Když bych uvěřil, že Bůh stvořil člověka podle sebe, nechci psát jaký by tedy musel být a jakou by musel mít logicky povahu. Nějak by mi spíš vycházelo, že to nebyl Bůh kdo stvořil lidi, protože špatné vlastnosti jsou připisovány ďáblovi.

A tak každý člověk, někomu to jde samo, jiný se musí snažit a některým (kor když se v liberálním progresivizmu snažit nemusí) to holt nejde a proto stoupá kriminalita a zhoršují se mezilidské vztahy, a tak se každý člověk musí každý den svého života snažit být lepším, než by byla jeho přirozená, sobecky bezohledná a samočinně fungující nátura. Zkrátka abychom byli CIVILIZOVANÝMI lidmi SE MUSÍME SNAŽIT A VŽDY TO OD NÁS VYŽADUJE NĚJAKOU NÁMAHU. KDO SI SE SLUŠNOSTÍ HLAVU NEDĚLÁ, NEOBTĚŽUJE SE SNAŽIT S LIDMI SOLIDNĚ VYCHÁZET, JE BEZOHLEDNÉ  individuum.

A je na každém čím se cítí být víc, zda slušným člověkem a nebo šmejdem. A že to druhé nejvíc pasuje na liberalizmus já nezavinil ani nezpůsobil. Tvrdím, že je vždy nutné pojmenovávat PŘÍČINY.

A tak i introvert se holt musí víc snažit, když už neměl to štěstí, nebo byl od dětství líný a nebo ho rozmazlili, že se nemusel naučit aspoň poděkovat, když už něco dostává zadarmo.

---------------------------

Jirko, pozadí vašeho začátku včelaření jsem nevěděl a těší mě, že vás zaujal úl a provozní metoda pro něj. Na světě budou vždy lidé kreativní, schopní a ochotní se do smrti učit, vylepšovat věci kolem sebe a nebo se o to aspoň snnažit. Nikdy jich nebude nad 10%. Zbytek budou ti, kteří k životu nutně potřebují nějakého vedoucího, bohužel také Vůdce. Vedoucí nemusí mít školy a nemusí být nejsilnější, největší, nejzdravější. Musí si ale vědět rady častěji než těch 90% ostatních a nasměrovat je.

Jsem rád, že si rozumíme. Upřesním jak je to s májovou = květnovou snůškou v mém pojetí. Podotýkám, že se mi ještě před 18-15 lety ani nesnilo o následujícím.

Vy vytáčíte po 20.5. O tom bych uměl napsat mnohé, ale to si nechám na jiné téma na jindy. Já vytáčím tehdy, kdy je to potřeba a když je med zavíčkovaný a zralý. A o čem se mi ani nesnilo ještě před nedávnem? O jedné bedně (asi 15 kg) medu ze špendlíků a třešní, o druhé z jabloní a klenů a o třetí ze řepky (snůšky se dle roku, odrůdě řepky a dalších faktorů prolínají). Podotýkám, že všech tří jarních snůšek je schopno max 25-30% vč a některé roky - vloni třeba, vypadla kvůli mrazu ta první, med ze špendlíků a třešní nebyl a jabloní tu zmrzla víc jak polovina, jarního medu ale nebylo o moc méně.

Někde je tu vlákno o průběžném vytáčení a bludu o jednom točení na konci sezony. Je tam vysvětleno, že tím se včelař sám připravuje o nejménbě půlku možného výnosu - skutečně jen tím, že nevytáčí průběžně. Vím jistě a i vy o tom víte a jsou tací i u vás, že jsou včelaři, kteří vytáčí celou sezonu co 3-4 dny po 2-4 rámcích tak, jak med stíhá dozrávat. Ovšem to je u vysokých rámků a podmínkou je mřížka a vytáčení černých rámků. Já to dovedl do stadia - o čemž, ale úplně jinak a nesprávně snil Jindřich Boháč (ano, inspiroval mě), že neberu co 4 dny a jen 4 rámky, ale po asi 10 dnech celý NN. No a proto, že to ne vždy tak jde jak chci já, proto (nejen) jsem si nadělal NN míry 39x11x11. Ano, to není překlep, rámek je vysoký jen 11 cm. Pak není bedna 15 - 15,5 kg, ale jen 10-11 kg. Takže mám vysoké míry 30 a 24 a k nim nízké 11 a 15. A pan chytrý (vědec) z Dolu se asi může divit, fakt se mi to neplete jak duchaplně kdysi Dol vysvětloval, jak není chytré mít v jednom úle dvě míry. Já umím mít v úle míry i 4 když chci a je to potřeba. Apropos, nevím o jediném Langistovi, který by také využíval v jednom úle víc než max 2 výšky rámků, není liž pravda?

Jak dosahovat výše zmíněných výsledků jsem tu bezpočtukrát vysvětlil.

A ano, u mě je stěžejní jarní snůška - snůšky, nejménbě dvě jsou ABSOLUTNĚ JISTÉ, tak zvaná hlavní snůška je u nás krajně nejistá a většinou je tak akorát na uživení a napaběrkuje se tak, ve většině let, jen jediná bedýnka = asi 15 kilo letního medu - směs medovice a nějakého květu co náhodou zasejí jezevci.

Obyčejně nikdo nechce zveřejnit výnos. Jak je to s průměrným výnosem a jeho počítáním jsem také důkladně a podrobně vysvětlil a celkem nedávno. A kdo počítá v tomto článku uváděné bedny, už je na 60-70 kilech výnosu za sezonu a sem tam některé vč umí i o bednu víc. Ale těch 60-70 nedá ani ta třetina vč, většinou jsem rád za 3 bedny a některé ani to ne.

Kdo umí z jarní snůšky jednu bednu Adamce, má asi 23-24 kilo (a ne vždy plnou) proti mým až 48, každý svého štěstí strůjcem. Mě to navíc dá u včel práce méně (a méně dřiny), logicky víc při vytáčení, ale opět méně dřiny. A nemusím mít 3 x sadu medníkových rámků, ale jen dvě sady - stále se to točí dokola a zřídkakdy jsou na mých včelách víc jak 2 medníky, jen kde jsou silné hodně a med nestihl dozrát, je o medník víc. Ale pozor, každé vč “sedí” na jedné nízké bedně.

Kdo drží plodiště na 2 bednách Adamce, má vždy silnější včely než já, ale ony dokážou proplodovat víc medu z toho, co přinesou a tak já mám s méně včelami medu víc. A za hodně včel mě nikdo neplatí, za med ano.

Ale otázka pane Goro, opravdu myslíte, že to tady někdo čte? Jestli ano, tak neumí ani zabučet, natož poděkovat a po polemice nebo nedej Bože dotazech ani památky. A tak jsou to u mě jen proti Alzheimerovská cvičení starce, který sice asi něco umí, ale neumí to sdělit heslovitě pomocí 20, 30 nebo 65 slov. Otčenáš je určitě lepší a lze s ním vystačit už víc než 2.000 roků, není liž pravda?

Vůbec vám nerozumím. Především já nepovažuji včelu za zvíře a tudíž všechny zákony a vyhlášky museli vypracovat xxxx. Protože ani jedno zvíře na planetě nejde rozdělit na několik menších zvířat, která nejen, že zůstanou na živu, ale dokonce dorostou na zvířata původní velikosti. Vrcholem idiocie pak je, jak někdo z několika selat (telat, kůzlat, želviček, kanárků) udělá jedno zvíře velké a to zvíře nejen zůstane na živu, ale bude se množit a přinášet užitek.

Víte co? Smazal jsem celou dlouhou odpověď a můžete hádat proč.

Dneska jsem v reakci na Gorovu práci připomněl pravidlo 40 dnů. Nyní je to právě aktuální - spíš bylo na konci února a tvrdím, že i nyní to každému, kdo si to, ne pročte, ale NASTUDUJE, vyjasní spoustu věcí. A hlavně. Původní článek je napsaný pro IF a jen majitel CHZ ho uchoval z archivu IF a vložil sem (mě nenapadlo uložit si archiv IF). Je napsaný už několik let. A dnes s odstupem můžu zodpovědně sdělit - i moje praxe neustrnula na nějaké výšině a stále se vyvíjí - že jsem neměl u více než 45 vč 3 roky po sobě ani jediný roj a ani náznak rojové nálady. Přiznám se, že vloni jsem to už ani nijak neřešil a nesledoval případnou rojovku. Došlo mi, že mnou vyvinutá metoda jistě není 100%, ale jestli si ušetřím 100% starostí s rojením a kvůli tomu se mi vyrojí 5% včelstev, stavím se k tomu tak, že komu se u mě nelíbí ať letí třeba do… (ať blbé geny rojilek táhnou jinam)

Protože to podle mě dělá Tom4 už asi 8 let a už více let Petr a ani od nich jsem neslyšel nic o rojích za několik let zpátky, troufám si to zobecnit. Ovšem nemůžu to nijak ověřit, nejsem Dol a nikdo mě za to nehonoruje. Kdo chce, může to vyzkoušet.

Co si ale dovolím tvrdit je, že kdo se nahoře uvedený článek a to, co jsem dneska napsal Gorovi (nekonfrontoval jsem a každý může vidět kam se moje odbornost posunula) naučí skoro nazpaměť, a hlavně to celé POCHOPÍ, pak má vyhráno.

Komu by bylo cokoli nejasné, ptejte se. Tvrdím, že moje zjištění, na rozdíl od nefunkční LBV, bude fungovat vždycky, v každých podmínkách a úplně KAŽDÉMU a v každém nástavkovém úle. Hlavně ÚPLNĚ BEZ PRÁCE.

Staré přísloví říká: “Každý sám svého štěstí strůjcem”.

Mě spíš upoutala jiná vaše sdělení.

Nepoužíváte správné názvosloví. Například plást a plástev jsou dvě věci. Plást je včelí dílo v rámku, plástev je pak divoký plást bez rámku. Ale klid, tuto chybu velmi často dělají i staří zkušení praktikové.

Horší je datum kdy se ptáte, protože píšete dotaz v přítomném čase. Zkuste se nenafukovat a odpovídejte na to, co se ptám, ano?

Vy máte dne 3.4. ještě mřížky v česnech?

Vy máte dne 3.4., kdy končí květ jívy a špendlíky jsou před rozkvětem, česna stažená na 1 včelu?

Máte vůbec včelstva v úlech živá? Viděla jste pročišťovací prolet? A už jste letos vůbec byla ve včelách?

Normální včelstva i v horách ČR musejí mít na konci března takovou kondici, že hlodavce v úlech nestrpí a proto se ptám, zda vaše včely žijí a případně v jakém jsou stavu?

Kolegu Gora vůbec nenapadlo, co mě udeřilo ihned do očí. Sice se prodávají do česen plastové hovadiny, ale nikdo normální si nedá proti hlodavcům do česna plast a jak a co vám mohlo poškodit železnou (kovovou) mřížku?

Když jste 20.1. brala zimní měl, ničeho jste si nevšimla?   

Gorův postřeh, že se jedná o rejska je správný. Otázka je, jestli je česno jediná možnost kudy se rejsek do úlu dostal. Už jen česno na jednu včelu napovídá, že bude otvorů víc, mám za to, že poři čeně na jednu včelu by se muselo každé včelstvo udusit.

Zásadní otázka: Nemáte náhodou u úlů otevřená očka? Jsou čena na jednu včelu jediným pořívodem vzduchu do úlů?

A proč dobré vč ve správné kondici nestrpí na konci března vetřelce? Je už dost silné a hlodavci nejsou tupí a vědí, že by jim hrozila nevyhnutelná smrt. Jestli ale v úlech nějací hlodavci hospodaří i v tuto dobu, je jasné, že s vašimi včelstvy není všechno v úplném pořádku.

Opakuji, ač zní moje věty tvrdě, nenafukujte se, pomůžeme vám tu. Ale předesílám a s absolutní jistotou TVRDÍM, že bez studia NĚKTERÝCH odborných textů (na videa zapomeňte, neznám jediný dobrý zdroj) se včelařit nenaučíte.

--------------------------

Pane Goro. Ve svém obsáhlém článku píšete o naší zemi jako o celoevropských exotech a velmi jemně naznačujete, že jsou Češi se zimní mělí idioti. Idioti jsme když si dáme líbit od zbytečných molochů, jako je státní vetrerina, tyhle buzerace a za zdr stav českých včelstev jsou také zodpovědní pouze včelaři, jen stát z nás dělá nesvéprávné idioty. Ale je tu otázka, zda z nás idioty dělá a nebo zda někteří z nás idioti jsou. A jako je fotbalový mančaft dobrý podle nejhoršího hráče, pak i jeden z tisíce potvrzuje, že je nutné české včelaře hlídat a vodit za ručičku. Možná by bylo dobré porovnat úhynovost, množství moru a další v ČR a zbytku Evropy. Něco mi říká, že třeba moru je u nás méně než na Slovensku, čím by to asi mohlo být? Stěží se relevantní údaje najdou, odporovalo by to liberalizmu, kde nesmí být někdo lepší než někdo jiný a tak se tyto statistiky nedělají. Nebo o nich nevím.

A já, budete se asi divit, po důkladné úvaze jsem pro povinný sběr zimní měli. A důvod? No, aspoň to přinutí (mělo by) i ty, co včely zdědí a ani za 3 roky se nenamáhají o nich zvědět podstatné, aby aspoň jedinkrát za zimu na konci ledna svoje úly otevřeli (dna, ne z vrchu) a při protivném a buzeračním odběru měli by pak zjistili nějaký problém. V lednu se dá ještě něco dělat, v dubnu už asi moc ne…

Slovo zmatečný jsem asi nepoužil, hlavně jsem to ale tak nemyslel. Vaše práce mi přijde nepřehledně sepsaná jak říkají Češi: “Z jedný vody načisto” , ale jen něco a nikoli posloupně, jak je zvykem. A to mě poněkud zmátlo.

Není lehké začít nějak a tak se ustálilo, že včelařský rok začíná v podletí. Pak následuje co je podletí a co se v tu dobu se vč děje, jak se chová, projevuje a jaké jsou jeho potřeby v tu dobu. Jenže vy jste začal předjařím - prolety. JHasně, nyní je ta doba,a le když nezačnete v podletí, začátečník, který zazimoval blblě pak neví, kde udělal a v čem chyby v ZAČÁTKU VČELAŘSKÉ SEZONY - PODLETÍ a pak se ve vašem popisu může stěží orientovat.

Vysvětlím vám, možná se přidaá i někdo další, co myslím. Dám sem témata vašeho článku a vložím výhrady, proč to mě nedává moc smysl a domnívám se, že začátečník reagovat nebude aby nebyl za blbce.

• Prelety - PŘEDJAŘÍ - podle nadmořské výšky a místního mikroklima od asi 20.2. do  15.3., kvete jen líska 

• Prikrmovanie/ Podnecovanie ČASNÉ JARO - 15.3. - 1.4. kvete jíva + některé další rostliny 

• Liečenie PODLETÍ - 15.7 - 30.9. od konce květu lípy 

• Stavebný rámik ČASNÉ JARO - JARO - konec květu jívy, první projevy stavebního pudu 

• Plodovanie - no a zde jste se dopustil zobecnění.

Následuje směs teorií, jakoby opsaných z nějaké učebnice - já se naopak snažím mejnstrýmové bludy uvádět na pravou míru, počítání denního kladení vajíček a podobné, ale praktického nic. Tohle je ta část, kde jsem se ztratil. A také tam vidím dost nepravd nebo nepřesností a tak, jako jste to přešel vy pár obecnými větami, se, podle mě, nic vysvětlit nedá.

Vámi uváděné plochy plodu a kolik a kdy se z nich vylíhne včel jsou velmi eufemisticky řečeno nepřesné, spíš úplně mimo. Tak, jak jste to podal by se zdálo vše nesmírně jednoduché s nadné.

Nesedí mi počty. Jestli je 1 dm2 dělplodu asi 400 včel z jedné strany, tedy 800 z obou stran, pak by z vámi uváděných 100 dm2 bylo 80.000 včel.

Dále, dosáhnout 100 dm2 plodu v jednom úle, když snůška začíná květem špendlíků a třešní, což je díky klimazměně na většině území Česka v první dekádě dubna (4 měsíc), někdy ale už na konci 3 měsíce, je v podmínkách ČR nemožné. Vysvětlím na nejběžnější české míře 39x24. Ta se jen pro představu počítá i se dřevem. Ovšem čisté plástové plochy je na jednom rámku asi 7,5 dm2 jednostranně a tudíž oboustranně 15 dm2. Vašich 100 dm2 plodu asi 40 dní před snůškou. Jasně, vy píšete o květnu = pátý měsíc, ale to je u nás už polovina jarní snůšky pryč!!! A u vás na východě Slovenska, kde se už projevuje kontinentální klima, to musí být ještě rychlejší - jistěže záleží na nadmořské výšce. Ale vy to podáváte v obecné rovině a vůbec neudáváte naprosto STĚŽEJNÍ údaj o své nadmořské výšce ani dobách rozkvětu vůdčích rostlin u vás.

Ale vraťme se k vašemu příkladu požadavku 100 dm2 40 dní před snůškou. To je u české Adamcovy míry takto: 100 dm2 : 15 dm2 = 6,7 rámků plodu od loučky k loučce, tedy až do horních rohů a v rámcích by už nebylo místo na jedinou buňku zásob a pylu. V praxi v tuto dobu V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEBUDE NIKDY PLOD NA CELÉ PLOŠE RÁMKŮ. Z toho vyplývá, že by se muselo jednat o asi 10 rámků plodu. Jestli má ale úl jen 11 rámků, první krycí je vždy bez plodu a poslední by měl být SR, pak 40 dní před 1.5. - to je 20.3. NIKDY NEBUDE NA VĚTŠINĚ ÚZEMÍ ČR v žádném včeslstvu požadovaných 100 dm2 plodu. Jestli bude mít úl dva VN Adamcovy mkíry nad sebou, pak se vše ještě nejméně o týden zpozdí a navíc reálně hrozí včely z plodu, který neměl potřebnou teplotu při svém vývoji a výsledkem bude vyšší náchylnost k nemocem jako jsou viry a NC a v důsledku větší % úhynů. 

Ve vlákně o bludu a stále papouškovaném pravidle 40 dnů jasně vysvětluji ještě jeden, VEŠKEROU  tak zvanou ODBORNOU literaturou ignorovaný fakt. Matka se nemůže rozklást z několika desítek či malých stovek vajíček denně na 2.000 (ani vámi uváděné množství líhnutých včel 1.300 - 1.400 denně) a více vajíček denně a trvá jí to několik dní než “najede” na tento plný výkon. Odhaduji to na nejméně 7 a spíš 10 dní. Těchto, nejméně asi 10 dní je tedy nutné přičíst k době papouškovaných 40 dnů! Jenže pak je tu ještě přirozená mortalita zimních včel, které právě v tuto dobu odcházejí, někdy tak hromadně, že vč zjevně zeslábnou.

Ovšem pozor, moje tučně zvýrazněná věta říká úplně CELÝ mejnstrýmový a stále papouškovaný blud. K tomu, aby se vč rozplodovalo, rozhodně nestačí přání včelaře. Tak zpátky k realitě z výšin teorií.

Jestli předpokládám začátek největší snůšky 1.5., musí moje včelstva začít najíždět na na maximální plodování o asi 50 dní před kýženým datem 1.5. Tudíž 50 dní před znamená 10.3. Ano vážení, čtete dobře, vaše vč by musela nejpozději dne 10.3. začít razantní přípravy k maximálnímu plodování. Výš jsem vysvětlil, že jim to, ZA OPTIMÁLNÍCH PODMÍNEK nemůže trvat, ta příprava, méně než 10 dní. Až ode dne, kdy by matka kladla 2.000 vajíček denně (Gorem uváděných 1.300 - 1.400 je už málo) smí včelař počítat oněch magických 40 dní.

------------------------------

Jestli jsem pane kolego Goro měl na mysli, asi ani ne polemizovat (tady není o čem), ale uvést některé věci na pravou míru a nebo je upřesnit, myslel jsem třeba konkrétně toto. Píšete správně, že tady to bude “viset” dlouho (pokud to neskončí jako IF) a tudíž by tu mělo viset něco, co nejde najít v prastarých teoretických blábolech a nekonečně papouškovaných bludech nestorů a co víc odpovídá realitě první čtvrtiny 21 století. 

Pořád nabádám začátečníky, ale i pokročilé, které vývoj zajímá a úrovní svého odborného vzdělání neustrnuli v době převěšování plodu a omezování matek v kladení, aby se nejprve nadrtili vše co tvrdí stará odborná literatura, konfrontovali to s nynější realitou - vývoj se nikdy nezastaví v ničem a tudíž se nezastavil ani ve včelařství a mohli tak porovnávat obecné neměnné pravdy a zákonitosti s realitou dneška. A z toho všeho pak uměli dedukovat i co pravděpodobně nastane.

Nedávno jsem dával příklad idiotské slečny, co chtěla být virtuozkou jako Vanessa Mae, ale přišlo jí zbytečné, namáhavé a moc dlouhé mnohahodinové dennodenní cvičení na housle po dobu mnoha let a chtěla ho vynechat a být rovnou tou světovou virtuozkou. Tak se každý začátečníku zamyslete, jestli uvažujete jako ta slečna a nebo jestli skutečně chcete včelařit na civilizované úrovni 21 století.

Zakecali jsme tu dlouhý Gorův elaborát a to je škoda. Chce se někomu pokračovat, rozebrat to a rozvíjet Gorovy myšlenky? Já tvrdím, že by to stálo za to!

Kvůli marodění nemůžu do včel. Volal mi ale Petr. Potvrdil, že kde přidal M mezi plod a SR, sice s postavenými srdíčky, ale jen s vajíčky, možná jednodenními larvičkami, opustily to. Přidal M do 5 ze 14 a jen jedny M postavily. SR neopustily, ale M nazakladly. Asi jí dal do hnízda,a le nevím, nějak jsme to zamluvili. Já bych jí dal ho hnízda, ale vzhledem, že se má rapidně ochladit bych další M nepřidával. Kdy by bylo hodně včel, že by bylo potřeba rozšířit, přidal bych před SR, tedy místo M raději POŠKRÁBANÝ zásobní rámek. Samosebou tam, kde je málo zásob. Kde je zásob dost či nadbytek, je lepší počkat na možnost rozšířit o M. Dle poznatku M.S. - pro mě novinka, vč se stísněné cítit nebude, započítává do svého prostoru i komoru.

Plodu nijak moc nepřibylo, zmizely ale zásoby a zmizely a nebo téměř i z podstavených KK pod VN. Nevšiml si poměru zavíč a otevřeného plodu, nenapadlo ho to. Tohle je nutné rozvést a vysvětlit.

První co uhodí do očí je, kam se poděly zásoby když plodu nepřibylo? Je to tím, že nejspíš bylo jen třeba 30% otevřeného a zbytek zavíčkovaného plodu. Nalíhlo se hodně včel a nahradil je otevřený plod a ten má enormní nároky na spotřebu zásob, tím větší, čím víc se ochladilo a vč musela udržovat vysokou teplotumpro plod. Tudíž rozlohy plodu jsou více méně stejné, jen se plod změnil “kvalitativně”. 

Ani včel nepřibylo nijak výrazně - současně odcházejí zimní. Ovšem to je mrzuté a je následek asi melecitozy, protože v běžných rocích odejdou zimní včely až na začátku řepky nebo v jabloních.

Takže. Nyní přijde po 2-3 dnech pěkného počasí, kdy se vč rozjedou, mrazy, u nás mají být až -5 a hnusně s denními teplotami kolem +2 - +4 budou další nejméně 3 dny. Proto je potřeba s rozšiřováním raději posečkat a nebo rozšířit opatrně, ale hlavně pohlídat zásoby!!!! Radím dát do komor hodně plné rámky a poškrábat je - nepoškrábané by začaly vynášet až když by šlo o život a tudíž by předcházelo zastasvení rozvoje. Nyní ocení Blaníkáři KK pod VN.

Hovadina, chyták na peníze.

Pro včely (a hlavně včelařova záda) výhodnější TS - nemožnost použít v řadě. Jestli bych já někdy šel do nějakých zvedáků, tak to, co má bez humbuku a americké reklamy v tichosti slovenský Goro.

Jestli jste pane Malino plotýnkář, věřte Gorovi a mě a ne reklamě. Napsali jsme toho tady dost, hlavně já, třeba ve vlákně o včelařových zádech a mnoha dalších vláknech, stačí se namáhat a načíst si to.

Hlavně to ale neřeší PRAZÁKLAD moderní technologie chovu včel. Další medník se MUSÍ přidávat jedině POD MEDNÍK, co na úle už je. To americká (nebo jaká) kravina z videa neřeší. Stačí myslet. K tomu je nutné mít čím myslet. Nepropagovaný Gorův zvedák to řeší - nástavky, co na úle jsou to zvedne, pod ně se na plodiště posadí prázdný nástavek a vše se spustí zpátky jak bylo. Snadno, rychle, včely si ani nevšimnou co se děje.

Celý život jsem vystačil s prazákladní definicí reklamy: “Reklama nám dá vždy neomylně vědět, o které zboží není valný zájem”. Česky lidově - které zboží je kravina.

Vysvětlím o co vlastně ve videu jde. Reklama nabízí věc pro zastaralé včelaření, kdy se dal jeden medník (nebo dva, to je jedno), nad mřížku, omezila se matka a tudíž se vč chtělo rojit a tak se v intervalu 8 dní musely vylamovat v plodišti matečníky. Moderní civilizované, jestli ne Evropské, tak určitě české a slovenské provozní metody nabízejí jiné, pokročilejší metodiky a tudíž je propagovaný vehement blbost k ničemu. Pro zastaralé metodiky asi dobré.

Jako byste snad ani nepochopil, o čem tady píšeme.

Blahoslaveni budiž chudí duchem, neboť jejich je Království Nebeské!

Děkuji. Z vaší odpovědi nejsem moc moudrý, navíc jsem nedohledal co je Mo, ukazuje mi to nějaké hovadiny a z hlavy to nevím.

Dříve se vámi nepochválený králík jmenoval Francouzský stříbřitý, choval jsem je a nikdy si nevšiml horší chuti masa a to ani po novotě s jiným názvem plemena. Popravdě, králičí maso je pro mě ne moc chutné každé a bez česneku, prošpikování a uzeného bůčku, tedy v jiných úpravách na hranici poživatelnosti, tedy pro mě. Patrně proto nepoznám nuance chuti.

Jen si z dřívějška pamatuju z několika zdrojů vychvalování černného tříslového, na něj jsem se ptal acher, ale jasnou odpopvěď jsem nedostal. Asi je i ten tříslák přeceňovaný a králík holt je pořád jenom králík a je ode mě hloupé čekat co očekávat nelze. Ještě jednou díky.