Aniž bych četl vlákno celé, v pilotním článku je obsaženo to, že mi možná nemuselo uhynout žádné vč, kdybych nasoukal igelity aspoň pod KK, když už jsem KK ze zdr důvodů nebyl schopný dát pod VN. Na igelitu by měly vodu a dosáhly by na ní…
Jinak odkazuji na toto vlákno kvůli tomu, co dnes píšu ve vlákně prosba o radu, Javalimu. To není jen jemu, ale obecně všem. Prostě se v poslední době zvrhla debata na lákání do medníku, Goro že odvíčkovat med nad plodem (viz jeho projedení včel skrz horní KK - důvod, proč to jako Goro nedělat, když se neprojedí tak co? Odvíčkovat CUKERNÉ zásoby, kterými se neprojedly? A kde skončí ty cukertné zásoby? V medníku že? atd - jen vsuvka, na konci dám přípodotek), někdo zavěšování vysokého plástu z medníku do půl plodiště a další hovadiny. A přitom stačí dodržet metodu Blaník. Pak mají plod až k HL vysokých rámků a medník, s 4-6 M uprostřed + souších u stěn obsadí rychle a bezproblémově. A když nebudou nijak omezovány mřížkami a přepážkami, nemají žádný důvod plodovat v medníku. I to, proč MUSÍ být uprostřed prvního medníku jen M a souše jen u stěn a nikdy nazebrované se soušemi, jsme vysvětlil několikrát, naposledy někde tady ani před týdnem.
přípodotek:
Když se dá nevyjedená KK pod plodiště - to je u Dadantu z jednoho patra vysokých rámků a u NN systému asi ze 2-3 pater NN, ÚPLNĚ ODPADÁ ODVÍČKOVÁNÍ ZÁSOB NAD PLODEM! Včely si je odvíčkují a přenesou samy bez patlání matlání včelařem a pracným odvíčkováním. Tím, že se dá KK se starými zásobami dolů to má ještě jeden benefit. Včely jsou naprogramované pracovat nepřetržitě a to i když nemůžou třeba pro déšť ven. Vědí, že zásoby dole jsou jim v zimě nanic a tak je samy začnou odvíčkovávat a přenášet někam nahoru. Ovšem když je nárazová snůška, staré zásoby dole pod plodištěm čekají a když nemůžou ven, ale krmit plod musí nepřetržitě, začnou odvíčkovávat tyto staré zásoby. A je jen moje domněnka (tvrdili to mí předkové), že těmito zásobami krmí plod. Proč by totiž staré zásoby nosily do medníku a ukládaly je tam a v něm braly skoro hotový med a zase ho nosily dolů pro plod? To je jeden předpokládaný účinek. Druhý a důležitější je, a to je předky ověřený fakt, že zásoby přenášené zdola od česna (nesmí být i jiná česna = očka) simulují včelstvu přínos z venku a tudíž to simuluje nepřetrtžitou snůšku (proto všechna stará literatura radí podněcovat česnovými krmítky). Tudíž i když i několik dní prší, vč je ošáleno, že snůška pokračuje. To pak znamená, že vč neomezí plodování, tedy kladení vajíček. Jakmile nedojde ke zpomalení líhnutí mladého plodu, nenastane tak snadno nerovnováha mezi otevřeným a zavíčplodem a nezačnou převažovat kojičky, které nemají koho krmit. A proto je v Blaníku málo a nebo spíš žádné roje ani u Kraněk, které mají sklony k rojení enormní.
Na uvedeném by mělo být každému, kdo předešlý komplex příčin a následků pochopí, jasné, jak dalekosáhlé důsledky má pouhé podstavení NN s nevyjedenými zásobami pod plodiště.
Důsledky polopatě: (ne všechny)
- Není cukr v medu.
- Nemusí se jím vč projíst.
- Nemusí se odvíčkovat aby bylo vč ochotné obsadit medník.
- Už vůbec není potřeba nijak lákat do medníku.
- I když se ochladí, “zdánlivá” snůška pokračuje a vč staví na M uprostřed medníku. Tím je cukr spotřebovaný na vosk a stavbu celkově a je menší možnost, že by se dostával do medu.
- Další důsledky (rojení) jsou uvedeny výš.
Uvedeným cílům je nezbytné uzpůsobit včelařovy snahy a jak se k tomu přiblíží, vše další už funguje samočinně. Samozřejmě uvedené neplatí na 100%, je to jako se vším v přírodě, že některá vč “nepochopí” jak a co mají dělat. Nám ale jde o to, aby těch nechápavců byla jen % a ne desítky %.