Příspěvky uživatele

Zjistil jsem, že spousta témat byla ode mě zodpovězena na zrušené IF a já často žiji v domnění, že to je tady. Konkrétně toto není.

Snad nikdo ze včelařů nepočítá průměrný výnos správně. Mnozí klamou sami sebe. Slovo správné je pro liberály jak rudý hadr pro bejka, ale já základní zásady statistiky a evidence nevymyslel. Obojí má jasná a pevná pravidla.

Včelařský rok začíná v podletí a podletí je asi od poloviny července až do podzimu.

V podeltí by měly dorůst odd na plnohodnotná včelstva, totéž roje a penenské roje, kmenová vč jsou jasná.

Věnovali jsme jim mnoho práce - to se kvantifikuje obtížně a vždy subjektivně - a investujeme do krmení a to je pak prokazatelný náklad v penězích.

Celkový medný výnos v příštím roce dělíme počtem zazimovaných vč a zazimovaná vč jsou 15.9. (oficiálně k 1.9. daného roku) Nakrmeno by ale mělo být nejméně o 2 týdny dříve.

-----------------------------

A zde dochází k nesprávnému počítání a obelhávání sama sebe. Logika jednodušších včelařů je: “Jak můžu dělit výnos medu počtem zazimovaných včelstev, když některá padla a nedala žádný výnos?”

Výnos sice tato včelstva nedala, nemohla když od podletí do jara padla. Ale náklady s nimi spojené byly včelařem vynaloženy a práce též a proto se musí započítávat i vč mrtvá!

Příklad:

Zazimujeme 10 vč. Máme ale 50% ztráty a tak budeme vytáčet jen z 5 vč. Každé vč dá po 30 kg medu, což je pěkný výsedek. Vytočíme tedy 150 kg medu. 30 kg medu na vč je skutečně skvělý výsledek? Ano, byl by asi ne skvělý, ale celkem dobrý. Kdyby byl uvedený příklad pravdivý. Jenže není! My celkový výnos 150 kg medu musíme vydělit počtem zazimovaných vč a těch bylo 15.9. předchozího roku 10. A tak 150 : 10 = 15. Ano, skutečný průměr je žalostných 15 kilo na vč a to je hluboko pod návratností vložených peněz, je to pod rentabilitou včelaření i u toho, kdo neodborně vlastní práci a další režii nepočítá.

Takto je nutné to počítat SPRÁVNĚ a opakuju, já pravidla SPRÁVNÉHO počítání průměru nevymyslel ani neprosadil. Pak je zřejmé, proč se tak tvrdě vymezuji vůči těm kolegům, kteří vědomně nechávají některá vč padnout (třeba používají kyseliny místo tvrdé chemie a kdyby je nepoužili, měli by méně úhynů) a tvrdí, že silné a odolné přežije. Ti zhůvěřilejší dokonce tomuto neumětelství přezimovat maximum včelstev říkají šlechtění včely medonosné.

Odpovím vám takto:

Zdravím. Chtěl bych se vás zeptat na komorování na rámky s plodem co jste psal vcelku mě to zajímá. Co když nastane situace, že na rámcích s plodem je málo zásob? Dejme tomu já včelařím Blaník systémem, zepředu odeberu všechyny rámky kde se nenachází plod a to je první chyba!! To nejde, musíte nechat nejméně jeden hodně plný zásobák u předsní stěny, vzpomínáte? Řákáme mu krycí a je nedotknutelný. Velmi často ale bývá v předjaří suchý a tak se musí zaměnit za pěkný zásobák. Když nemáme světlý plný zásobák, holt tam přijde černý, to je život. Ale mezi prvním plodem a přední stěnou MUSÍ být hodně plný zásobák. Na první pozici dám buchtu, pak jeden plný zásobák, pak dejme tomu 2-3 rámky s plodem - tolik kolik jich vč má, BP a za to zásobní? Ano, za BP jeden i dva zásobní když je tam místo. V únoru ještě neničíme víčka, v tuto dobu - před rozkvětem jív, kvetou osiky (je nutné vše vztahovat ke stavu přírody a ne ke kalendáři) se už poškrábou (neodvíčkují) víčka na přivrácené straně zásobáku k blinovce. Polopatě, porušíme (třeba odvíčkovací vidličkou) víčka zásobáku, co je v komoře a poškrábeme tu stranu k BP, jasné? To proto, že to i studené jinak voní. Prostě zavíčkované zásoby mají nějakou vůni a otevřené (ne nezavíčkované) mají vůni jinou a včely to nutí přinejmenším se jít podívat, kdo nebo co způsobilo “odzátkované” zásoby (přesněji jen porušená víčka). Ochutnají je a začnou je vynášet. Našly by je i bez poškození víček, ale klidně o týden později.Jsou schopny si přenosit studené zásoby, které jsou za BP na plod. plásty? samozřejmě!!!! Přece proto komorujeme. Na plodových je obyčejně málo zásob a přes uličky si do zimy nejsou schopné dojít. Zúžením blinovkou jim zmenšíme prostor, ony si mohou “zatopit”, ale když by za blinovkou nic nebylo, rozvoj by nenastal, na plodových mají zásob málo a nebo žádné. Takže právě proto, na co se ptáte, se komoruje. Někde jsem to jasně popsal jako předjarní paradox - tak jsem to nazval a odb. lit. to nezná. Je to situace, kdy na plodplástech nejsou zásoby a nebo ne dost a vč vždy ví dokonale kolik zásob má dosažitelných, nedosažitelné “nepočítají” a to i když jsou ve stejném VN. Pak by se za plodem musely nechat zásobáky a za ně dávat přepážku už nemá žádný význam. Domníval jsem se, že princip a hlavně DŮVOD zužování je už každému jasný. Jak vidím, tak ne a už je mi trapné to pořád opakovat a mám za to, že většina sem nic nepíše protože je to furt to samé dokola. Ptám se jenom proto, že bych to když tak vyzkoušel příští rok jestli budu mít včely. Udělejte to už letos.

Není dobré začínat s poraženeckým přesvědčením a vy jste pořád ještě na začátku. Ne, vy to dokážete a tvrdím, že budete vytáčet víc než pán po 50 letech zkušeností. Příklad? Ve vsi, u které včelařím, mi jednatel spolku, když sem sem přišel, tvrdil, že za 50 let tady zažil medovici jednou. Hned ten první rok tady jsem jí měl přes 20 kg průměru a bez melecitozy!!! Samosebou + jarní med. Další roky jí bylo tak 5-8 kilo na vč, taky bez tuháče. Tudíž jen některá vč jsou ochotná jí sbírat. Až přišel rok 24 a to sbíralo medovici všechno, co mělo křídla.

K počítání průměru se vrátím v jiném vlákně.

Jo a ještě jedna velmi důležitá info od jednoho Blaníkáře. Padlo mu všechno, kde nechal KK nahoře a to i tam, kde VN oddělil od KK igelitem a nechal jen škvíru na 1,5 rámku u přední stěny. Kde dal KK v půlce září pod VN, tak, jak to předpokládá původní metoda Blaník, vše přežilo a je ve skvělé kondici. Podobný poznatek má i Petr.

Marodím. Za pár dní zjistím, zda byly u mě úhyny za stejných podmínek. Pokud by se to potvrdilo, byl by to velmi významný poznatek.

Na můj předchozí článek nikdo nijak nereaguje, je moc dlouhý a málokdo se obtěžuje přečíst jakýkoli delší text. Pokusím se tedy napříště psát heslovitě a krátce. Z toho se sice nikdo nic kloudně nedozví, ale bude to chtít číst a hlavně pak velmi jednoduché věci (snad) pochopí. Následující tedy bude zbaveno veškerého entuziazmu a sdělím bez obalu podstatu (nebude se líbit, hlavně těm tupějším).Slíbená (úderná) hesla označím tučně.

Bohužel někteří Češi, sotva se vydrápali po 41 letech ze Sovětské řiti, nadšeně vletěli s rozeběhem do té Západní. Tak se stalo, že mnozí začali adorovat vše Západní a hnusí si vše východní, nenávist k Rusku a všemu ruskému, nebo socialistickému je toho důkazem.

Kravina zebrování je od nějakého německého neumětela, jehož knihu tu někdo krátce po Sametové revoluci honem vydal a ideologicky zpitomnělí hňupi na to okamžitě naběhli, podle logiky, že co je z demokratického úžasného Západu je automaticky skvělé a vše co je z komunistického Východu je nejhorší ze všeho!

Zcela jistě se někomu nebude líbit, že se snažím psát pro všechny, tedy i pro, jak to říct, i pro taky naše spoluobčany, jednu jejich specifickou část. Ve skutečnosti tak píší všichni (stručně a úderně), aby nic neřekli (kdo nic nedělá NEMŮŽE nic zkazit a kdo se nikdy nevyjádří jasně a adresně, nemůže se nikoho dotknout) a byli obecným lidem oblíbení. 

Jsem rád, že si ceníte zkušeností a informací starších nebo pokročilejších kolegů a ještě víc mě potěšilo, že se vám hodí vědomosti a zkušensoti moje. Právě pro lidi jako vy to sem píšu.

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/

Dávám vám sem, abyste to nemusel hledat, odkaz na můj článek tady na CHZ. Uvidíte tam, jak má vypadat nízké dílo a jak jsou všechny moje polorámky dostavěné až k ŠIROKÉ SPODNÍ LOUČCE. Očekával bych, že se zeptáte, místo spekulací, jak se to dělá. Obr. 2.

Někde píšu o likvidaci nástaveb na SL rámků a co jsem tím myslel vidíte na obr.3. Při nejlepší snaze to tam někdy včely udělají a z HL se “protikus” očistí snadno, ze SL špatně a tak se to musí dokonale odstranit při vytáčení. Proč se toto musí odstranit? To proto, že pak mezi vrcholem voskové nástavby - můstku a protější loučkou není najednou včelí mezera 6-8 mm, ale jen například 4 a nebo jen 2 mm a tuto mezeru, mezi můstkem či voskovou linkou, jako je vidět na obrázku, včely ihned instinktivně zastaví, protože ignorují POUZE mezery větší než 6 mm a menší než asi 8 (výjimečně 9) mm. Takže. Jakmile se něco na vodorovných (i svislých) loučkách nechá, vždy to včely prostaví a spojí v jeden celek.

U bočních louček se to děje tehdy, kdy už nevzdělaný výrobce neví (nebo je mu to jedno, protože tupý zákazník to koupí) a udělá širší nutu pro rámky než je asi o 1 mm na každé straně, než je délka HL s oušky. Polopatě. Jestli loučka s oušky pro míru 39 má 415 mm, pak rozteč nuty nesmí být větší než 418. To je dle komunistické ČSN, která byla benevolentnější než Langstroth, ten má nutu širší než je délka HL jen o pouhé 2 mm, tedy na každé straně teoreticky jediný MM, český rámek tam má 1,5 mm. Tedy. Když jdu kupovat přířezy, kupuji je s metrem v ruce, v prodejně vám ho ochotně půjčí (a asi budou ve zbožíznalství nevzdělané prodavačky čumět, co za kejle děláte) Naštěstí drtivá většina výrobců dodržuje délku HL 415, který výrobce ne, nekoupím jeho výrobky. Stejně tak si musím změřit nutu nástavků když je kupuji a nebo když kupuji celý úl. Chytrý (s IQ to má spojitost tu, že blb si poradit nedá) si prostě úl se špatnou šíří nut nekoupí. Pak nikdy nemůže “přijet” rámek blíž než aby boční včelí mezeru včely zalepovaly. Jestli totiž vztah šíře nuty a hl rámku je jen o 1,5 mm, pak při boční včelí mezeře široké 7,5 mm je rámek, když se ouškem dorazí k boku nuty, pořád ještě 6 mm daleko od stěny. Ano, pokud je šíře nuty správná, pak ouško rámku slouží současně i jak boční mezerník. Předešlou větu se v ŽÁDNÉ mě známé odborné literatuře nedá vyčíst!!!!

Někde jsem tu udělal vlákno o někdejší ČSN, kde to stejné vysvětluji a vím jistě, že to většina začátečníků nechce (je líná a nebo nemá čím) pochopit a pak se po celou dobu životnosti nástavků peklují. Chtělo by se mi říct: dobře jim tak!

Tady podotknu velmi podstatnou věc, která se také NIKDY NIKDE NEDÁ VYČÍST. Medníkové rámky nemají mezerníky. To proto, že se v Blaníku musí do medníku dávat (od oka) rámky dál od sebe než 10 mm, což vymezuje mezerník. V následujícícm podrobně vysvětlím proč.

Když by byla víčka přesně v rovině louček, je obtížnější odvíčkování vidličkou. Ještě horší je to pak při odvíčkování nožem. Ovšem kdo by si chtěl pořídit tady na CHZ podrobně popsané “ořezávátko” - tak nazval kámoš Petr, který vypátral výrobce a dal ho mě a Tomovi4 vyrobit, nožový odvíčkovací stůl, tak na tomto zařízení se nedá odvíčkovat vůbec, protože nože seříznou jen to, co vyčnívá přes šířku louček.

Neposlední důvod je, že stejné množství medu dá vč do pouhých 10 o malinko tlustších rámků, jako do 11 rámků se správnou roztečí. No a pro mě je rozdíl na každých 15,5 kg medu (to pojmen NN 39x15) odvíčkovávat 10 a nebo 11 rámků!

Tady je nutné vysvětlit, proč se ani v medníku (tam tuplem ne) nesmí nikdy zebrovat. Pak se stane ve 100% případů, že než včely postaví mezistěnu, vedlejší plást je plný a včely mu protáhnou buňky a udělají hodně bachraté medové plásty. To by ani tak nevadilo. Jenže vedlejší rámek, kde byla M včely postaví třeba jen do půlky délky buněk (často ani to ne) a zavíčkují. A odvíčkovávat takový rámek je tak strašná práce a tak moc to zdrží, že nikdo rozumný už víckrát nic takového nedopustí. Ale setkal jsem se s tím, že lidi neumí pochopit příčinu, proč se jim to děje, strašně na to nadávají, ale zebrují v medníkách dál. Tak proto pane Malino moje časté narážky na IQ některých lidí, to není nikdy útok na nikoho konkrétního. Každý si může liberálně vybrat jestli věci pochopí a když je nemá čím chápat, pak je nutné jen kopírovat úspěšnější a nejhlavněni dást si říct. Jenže dá si říct jen inteligentní člověk a tak je to v principu neřešitelná Hlava XXII. 

Kdo netuší co je Hlava XXII dávám odkaz, ale to by měl úplně každý příslušník Atlantické civilizace znát z paměti! Avšak pro všeobecné vzdělání úplně postačí “výcuc” z Wikipedie, aspoň to by se měl každý obtěžovat nastudovat aby věděl, co je myšleno když se použije pojem Hlava XXII. Ovšem kdo se chce zasmát lidské byrokratické tuposti a nesmyslnosti války, měl by si tu knihu přečíst celou a ne jen Wikipedický výtah. Film je bohužel jen odvarem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlava_XXII

Některé další důležité souvislosti popíšu a vysvětlím jinde, už tak je tento článek opět dlouhý. Mladí lidé z mozky zničenými moderními technologiemi, nemůžou za to, že nechtějí nic delšího číst a už vůbec něco složitějšího. Oni chápou jen svět jedniček a nul, tedy ANO nebo NE a nic mezi tím a hlavně nechápou souvislosti, protože svět moderních PC technologií se souvislostmi nezabývá.

Ano, nic s tím neuděláme, ale blbci být nemusíme, že ne a nemusíme se dát permanentně strašit od podivných lidí, jejichž motivy jsou velmi daleko od lidství a dobrotivosti.

Běžně používám plasty ve včelařině, je čas o tom začít uvažovat prizmatem mikroplastů? Jak nahradit plasty ve včelařině? A je to vůbec potřeba? Za sebe si myslím, že otázka mikroplastů je nesmyslný a umělý problém a žádné mikroplasty nejsou a když jsou, nijak ničemu nevadí a nebo málo a benefity mnohonásobně případná negativa převyšují. Jako prezident Klaus jasně tvrdil, že planeta je modrá a nikoli zelená a čas mu dal absolutně zapravdu. Zelená demagogie vede jen ke snížení životní úrovně, kvality života a ve svých důsledcích musí vyústit i ve zhoršení zdr péče a tudíž zkracování života, opakuji, jeho kvality určitě!

Logika? Lidský věk se za 70 let prodloužil o 25 let a to je, když odečteme prvních 25 let lidského života jako dospívání, prodloužení života o 100%. Kvalita života jednotlivce je též naprosto nesrovnatelná s kvalitou životů lidí po ww2. Tehdy se ale chemie v zemědělství téměř nepoužívala a hlavně nikoho jako hlouposti s ochranou přírody ani nenapadly. V padesátkách a šedesátkách to byl pouze boj o dostatek potravin pro všechny a nebyla alternativa, jedině že by část lidí umřela. Ano, je nutné říct, že jestli se omezí chemie v zemědělství, tudíž i ppasty a a ostatní údajná negativa civilizace, musí část lidí přestast žít. Kterrých? Otázka je řečnická a má poukázat na nedoatečnou víši IQ protegonistů a nebo jejich morálky. A všech druhů bylo, jen za můj život, nesrovnatelně víc a pestřejší škály druhů, tehdy než dnes, kdy běží vnucovaná a spíš ideologická ochrana přírody. Která je namnoze pro přírodu spíš horší, než kdyby jí nikdo nechránil. Ona si už miliony let umí poradit sama a vždy je o několik kroků před lidmi.

Logika tedy jasně říká, že je potřeba huntovat přírodu ještě víc a chemizace zemědělství a všeho ostatního, mikroplasty a emlag smog je nesmírně pozitivní jak pro zdraví lidu, tak pro kvalitu jeho života a tudíž i životní úroveň, když nezpochybnitelným výsledkem je vyšší dožití a nesrovnatelná kvalita života. Čísla jsou neúprosná a statistika sice asi nuda je, má však skvělé údaje.

Že je to výsledek nesmírného vzestupu lékařství? No jistě a otázka, řečnická: Nastal by takový vzestup zdravotnictví bez současného ničení přírody? Odpověď je zřetelně vidět nedaleko, u jiných “civlizací” a “kultur”. Dokáže nějaký lupus, či nějaký jiný ekofanatik tyto argumenty vyvrátit? Nemyslím.

Tak po třetí!

Bavme se o králíkách, děkuji.

Obrátila jste mojí ironii (víte jací lidé jsou ti, co nepochopí ironnii, viďte), s narážkou na islám. Ode mě to byla řečnická otázka, umíte to rozpoznat? A mnou položená otázka měla v inteligentních lidech vzbudit když ne odpor, tak pochybnosti o rovnocennosti světonázorů (řečeno snad nežalovatelně a švejkovsky eufemisticky). Ano, ke švejkování nás nutí současný, čím dál totalitnější režim - jsme Češi a naše sebeobrana je velmi specifická. Tedy pro přesnost, můj předek byl Rakouský voják Jugoslávského původu, který tu zůstal po těžkém zranění v Bitvě u Jankova 6.3.1645. Ale já se už cítím být Čechem jako poleno a jsem na naši kulturu a národní identitu hrdý.

Na druhou stranu, děkuji (bez ironie a pošklebování) za ochotu diskutovat. Jste tu velmi civilizovaní, stejně, jako v mé domovské doméně včelařství.

Je to tu o králíkách?

Takže u lidí to mají muslimové líp jak my?

Jen takovou malou, nepodstatnu vsuvku, já myslel, že je to tu o králíkách.

Inspiroval mě kolega Martin, když svoje neúspěchy s Blaníkem svedl na mě a že jeho kámoš má v Adamcích medu hodně a o včelách přitom neví skoro nic.

Došlo mi, že jsem svojí metodě Blaník podřídil úplně všechno a nade vší pochybnost prokázal, že to (Dadantsystém = Blaník) jde s každým nástavkovým úlem s VN nejméně 24 a max 30 a všechny míry mezi tím + nějaký NN, lepší ale než Sedláčkova 17 je výška NN 15. Kvůli ověřování, zda může mít panenský med každý, když bude chtít a že každý může léčit tvrdou chemií a nemít při léčbě v úlech rámky na med, mi unikla jedna podstatná věc a o tom je toto vlákno.

Kolik práce a medu bych měl s dnešní včelou a s dnešní sumou vědomostí při klasickém převěšování a mřížce a těžbě medu z ohavného díla jak to dělá 99 a spíš víc % českých včelařů? Za panenský med mě bez reziduí léčiv a bez zbytků zimního cukru nikdo neplatí. A tak jsem rozhodnutý, už si se včelami můžu jen hrát, vyzkoušet návrat do včelařského středověku (včelařský pravěk je Varré, kráva a divoké dílo, košnice a kláty). 

Benefity:

Díky převěšení 3 černých rámků plodu (v jedenáctirámkáči se nesmí víc) a možná u poloviny se našel i starý rámek bez plodu s medem (a starým cukrem ze zimy) a ten šel do medníku taky. Pak se nemusely dělat vůbec oddělky a dílo se obměnilo snadno 50 i víc %. Staré černé rámky se nemusely dávat vyčistit před vyvařením do komor, po vytočení šly na vyvářku. Dokonale jsou vidět v mém článku tady na CHZ o medu z mnohokrát zakladeného díla.

Vysvětlení jak se mohlo obměnit víc jak 50% díla když se z 11 rámků do medníku převěsily jen 3, někde 4 rámky. To proto, že žádné vč včely medonosné nemůže přezimovat na 11 rámcích, ale vždy na max 9, v drtivé většině Kraňka v zimě neobsedá ani 8 rámků a i pěkné vč jen 7. Takže 3 do plného VN + 3 převěšené je 6 z 11 a proto byla snadná a dostatečná obměna díla. Nijak tu nezohledňuji dva SR a kdo si dá tu práci a domyslí, jak to je, dopočítá se víc jak 50-60% obměny díla za rok. V případě oddělku ještě víc.

Jestli se dožiju a budu zdráv a dotáhnu to do konce, dám sem vědět ohad pracnosti - určitě bude v klasice s pouze vysokými rámky a s převěšováním nesrovnatelně víc práce (a taky těžší). O kolik % ale neumím spočítat a nehodlám celou sezonu zaznamenávat a evidovat. Postačí můj profesionální odhad. Nikdo mě za výzkum neplatí, dělám to jen jako hobby.

Jediné v čem se budu muset hodně držet je, co vím z mých pokusů s NN systémem, že když mi skvěle přežila vč NN zimu a viděl jsem, jak se bouřlivě rozvíjejí vč v Dadantsystému a jak stagnují v NN, obyčejně jsem pokusy nedotáhnul, nechtěl jsem přijít o polovinu a víc medu, o který lze v Blaníku získat při asi třetině práce víc než v NN. I kdyby práce v Blaníku nebylo méně 3x, ale jen 2x (3x tvrdí Kamler i já) a výnos byl o 100% větší než v NN, pak je ale ve skutečnosti výnos v Blaníku (Dadantsystém) 4x vyšší.

NN systém zkoušet už nebudu, opravdu stačilo!

Lignin je třeba nepodcenit. Sice mi bylo celý život divné, že když králíci hlodali králíkárnu a předkové tvrdili, že si brousí zuby, že jsem jakživ neviděl v podestýce piliny, nebo spíš třísky. Ptal jsem se, logika mi říkala už jako klukovi, že to asi žerou. Předkové tvrdili, že ne, že je to nesmysl. Není. Taky proto někdy z větviček nezbyde nic a klacíky do centimetru dokážou sežrat úplně. Nemusí se jen čekat na prořezávky z jara a v létě. Králíci nadšeně žerou a silnější ohlodávají celou zimu smrkové a ještě snad raději borové větvičky. Jen větvičky tisu se jim nesmějí dát. To jsem nevyzkoušel ale vyčetl. A taky vrbu nesmí dostat kojící samice, zastavuje laktaci.

Vám tady bude asi moje sdělní připadat hloupé. Ale třeba je někdo jako jsem byl já, že jsem dlouho nevěděl, že králíci dřevo žerou a ne jen ohlodávají. V mě známé odborné literatuře jsem na to nikdy nenarazil. Mám za to, že protože odborníci některé věci považují za tak jasné a známé, že se o nich nezmiňují a od toho jsou především tato fora. Přiznám totiž, že mi předci neřekli (nebo já nepochopil a tudíž nezapamatoval), že je k pěknému jemnému senu potřeba přidat něco hrubého a sláma je určitě nejdostupnější.

Přidám příběh, chtěl jsem už posledně, ale pak jsem ho smazal, že tu budu za debila. Ale risknu to, je to k pobavení i náhled do mojí duše a vychování. A názory jsem málo změnil ať je u vesla kdo chce.

Když jsem tenkrát štípnul ty balíky slámy, bylo mi to velmi hloupé i když si mě nikdo nevšímal a dělal to tak každý, sláma neměla žádnou cenu a někdy jí drtili a rozfoukávali po poli, byl jí nadbytek.

Protože jsem přece slušně vychovaný mladý muž, bylo mi asi ještě ne 25 let a krást se nemá, moje rodina do toho podniku nevložila pole ani žádný majetek, tak jsem navštívil předsedu JZD, kterému to pole patřilo. Chtěl jsem koupit třeba metrák nebo dva slámy. Chvíli mlčel a zkoumavě si mě prohlížel. Pak sdělil, že mi SLÁMU neumí prodat. U Chocholouška mu to nebrali a tarasnici taky neměl. (asi si myslel, že jsem provokatér, nevěřil, že by mohl být někdo tak poctivý, teda blbý)

Ano tak se za soudruhů žilo, kdo potřeboval slámu tak si jí prostě nabral kolik chtěl (nejen slámu). Nějak jsem za celý život nezbohatnul, kdo ví proč?

Obávám se, že kvůli touze o stručnost jste se dopustil kardinální nepřesnosti. Ale celé to přečtete jen vy M.S. a asi i Goro. U ostatních to asi nehrozí a tak je to jen moje slohové cvičení. Bráním se tím před Alzheimerem. A když by přece jenom někdo chtěl vědět, jak se včelaří SPRÁVNĚ, najde to tady. (možná, raděj založí stejné vlákno znova)

Vy popisujete roztrhnutí plodového hnízda JEDNÍM rámkem, jednou souší na dvě poloviny. To by nebylo zdaleka tak hrozné, jako skutečné zebrování.

Pod pojmem zebrování se zná praktika, kdy jsou nějaké rámky ob jeden prostřídány rámky jinými. Polopatě je to situace, že když má nyní normální vč 5 rámků plodu a obsedá například 7 rámků, že se odstraní blinovka a mezi 5 plodových rámků se přidají 4 souše nebo, nedej Bože, mezistěny. To je skutečné a ultra devastační zebrování.

Také M.S. nezmiňujete prazáklad včelaření, nejen v Blaníku, a tím je, že plodové hnízdo MUSÍ mít nějaký začátek a nějaký konec, chcete-li tak předek a zadek. To vždy určuje česno a kdo chce nekonečný řetěz problémů, umístí česno uprostřed. Tak se to líbí tupým lidem (a radí to tak určitá část tak zvaných odborníků) a i případná očka tak dělají. Ale je to v úplném rozporu se včelí přirozeností. Jistěže tak včely mohou žít, o tom není pochyb. Já ale tvrdím, že i jen česno uprostřed a v důsledku absence předku a zadku plodového hnízda, je příčinou většiny nezdarů.

Přinejmenším je u Dadantsystému pak nemožná obměna vysokého díla. Jak jsem již nesčetněkrát zdůraznil a tvrdí to každá dobrá odborná literatura. Že včelstvo sice naplní zásobami celé plodiště, například 11 rámků, ale v zimě bude vždy obsedat nejvýš (to by muselo být enormně silné vč, u Kraňky na hraně nemožnosti) 8 rámků a tedy max 9 uliček. Praxe je ale taková, že drtivá většina vč bude, i u míry 39x24, (neplatí to pro NN systémy) zimovat jen v jednom nástavku a jen na 5-7 uličkách, tudíž na max 8 rámcích. Spíš ale jen na 7 rámcích, pokud se jedná o skutečnou Kraňku. Zbývající rámky jsou plné zásob, ale neobsednuté. 

Můžou nastat dvě situace. 

U česna uprostřed sedí zimní včelstvo uprostřed a na každé straně má asi 2 zásobní neobsednuté rámky. Druhá možnost je česno u strany (u které jsem stokrát vysvětlil) a pak je za 7-8 obseduntými rámky nejméně 3-4 rámky plné zásob, ale neobsednuté a “plné chladu”. Totiž zima je také teplo, jen o nízké hodnotě. A protože se dá teplo akumulovat, dá se aukumulovat i malé teplo, kterému říkáme chlad. Kdo nezužuje, dělá včelstvu těmi ledovými rámky stejný efekt, jako když se v létě do mobilní chladničky dávají speciální plastové nádržky z mrazáku, aby co nejdéle udržely v boxu chlad. Vč bez zúžení pomalu, postupně doroste a obsedne celý nástavek. Jen mu totálně uteče snůška z jív, ze špendlíků, třešní i vrb a nejspíš i z jabloní. Vč bez zužování doroste ve chvíli, kdy není žádná snůška a tak se vyrojí. To normální včelař nechce. Tedy kromě pana učitele včelařství z mnou popsané Zvěstovské přednášky, on neumí jinak množit včelstva a tak čeká jako před 100 a více lety na roje.

V předchozím jsem jasně zdůvodnil nutnost zužování. Ale jádrem sdělení je škodlivost česna uprostřed. Jestli máme česno u strany a průměrné vč obsedá 7 rámků, z toho je (každý rok jindy dle průběhu počasí) 5 plodových, pak blinovka zabere prostor jednoho rámku a za ní zbývá plac na 3 zásobáky. Kde je zúženo na 8 rámků, pro komoru za blinovkou zbývají dva zásobní rámky.

Konečně jsem se dovysvětloval v řetězci posloupnosti k úplnému jádru. Jestliže se zebruje a všude v plodišti jsou rámky staré a ohavné prostřídané s mladými, pak se, i při správném zužování, nemůže nestát, že se v komoře ocitnou velmi pěkné mladé souše spolu s oahavně čenými. Protože ale Dadantsystém Blaník nezná vytáčení vysokých rámků, pak je komorování jediná možnost jak se z hnízda zbavit starých černých plástů, plných jednak zárodků nemocí a jednak plných reziduí nejen léřiv, ale také všeho, co zemědělci lijí po polích.

Takže absolutní jádro sdělení:

Kdo chce obměňovat každý rok, bezpracně a samočinně dílo a vyvářet staré plásty bez zásob a pylu, musí mít česno u strany a celý rok přesouvat pěkné rámky do ZAČÁTKU hnízda, tedy blíž k česnu a staré plásty postupeně, po celý rok, přendavat směrem na konec plodového hnízda. Tam je v podeltí včely zanesou zásobami a zavíčkují a včelař je pak při předjarním zužování oddělí do komory a v době komorování v nich není plod, protože nebyly celou zimu v hnízdě.

Ano, téma vlákna je zebrování. Ale jak to podal autor, je to jen jalový výkřik do tmy (autor pormine), kdy o jeho PRAVDIVÝCH tvrzeních může nějaký tupec pochybovat. Pokud ale pochopí co tvrdím já, není zde ŽÁDNÉ místo na polemiku a jen mnou popsaný způspb je JEDINĚ SPRÁVNÝ. Liberáalové ať klidně puknou a nebo se mnou, jako lupus, přestanou diskutovat. Což se děje, lidi z většiny nechtějí vědět jak to mají dělat správně, lidi chtějí a milují jen někoho, kdo jim pochválí jejich kraviny, na které sami svou nevzdělaností přišli a nebo to viděli na videích stejně tupých tvůrců videí. A kdo tvrdí něco jiného, jakoé já, je pro většinu blb.

Ale to je dobře po všech stránkách. Nikdo nekoupí použité úly (pokud není magor). A tak výrobcům náramnně tupost lidí vyhovuje. Oni totiž všichni nevzdělaní, jen hltači videí, o včelstva brzy přijdou, romantika je opustí a oni toho, zaplať pán Bůh nechají. A výrobci mají nekonečnou poptávku po úlech a nemusí s cenou dolů.

Ti, co se pakují množárnou stejnou jako u zakázaných množáren čoklů, tedy množením oddělků, ti jsou ze stupidních zájemců o včelaření také nadšení, mají kšefty donekonečna. Množiči oddělků si mnou ruce a v duchu říkají: “ještě větší blbci než jsme doufali”.

Tomu, kdo je živ z distribuce léčiv, to také náramně vyhovuje. Totiž hlupáci, než o vč přijdou, tak jejich špatně ošetřovaná vč zamoří včelstva i poctivých a kvalitních včelařů. Proto je pak celkově víc úhynů a včelřské nejmenované médium se už postará o vnucování jediného léku na úhyny a to je boj s kleštíkem. Vyhoví se oběma skupinám, kyselinářům i tvrdochemikům a ústav se nemusí zavřít a páni mají co žrát - nemusí se jít živit prací. Nebo podnikat doopravdy, tedy s rizikem ze skutečného podnikání. Hlavně aby hloupých neubývalo a úhynů také ne!

Zapopmněl jsem na nějakou “zájmovou” skupinu, mafii, či jak se eufemisticky moderně říká lobby?

----------------------

A ještě blud Adamitů, ten si zaslouží svoje vlákno. Udělám nástřel tady:

Kdo zimuje ve dvou bednách, možná ani neví, že ve skutečnosti jeho včelstvo ale sedí jen v jedné. To, jak radí špatná “odborná” literatura, že se (před květem jív) rozpáčí nástavky od sebe a letmým pohledem se zjistí, že jsou i ve spodní bedně, neznamneá, že jí obsedají že je tam plod. Není. Ten je vždy (když končí líska a ještě nezačala jíva) jen tam, kde je víc tepla a to je na 100% jen horní bedna (podotýkám, jedná se POUZE o míru 39x24 nebo Zander nebo Lang 1/1). Tak tito nezužují, v určitou dobu odstraní celou bednu a nutí včelstvo postavit celou bednu mezistěn (samosebou toto dělají až později, když kvetou jabloně, javor řepka)  a říkají tomu dostatečná obměna díla. Úplně nejhorší je, co radil Boháč, přidat bednu M mezi dvě bedny s plodem a přitom ještě horní plodovou strčit jako spodní. Kdo toto udělá, nastane úplný kolaps včelstvai. Když by toto vč přežilo, pak “nepochopitelně”  padne v podletí, na podzim nebo v zimě a “včelař” se stráááášně diví.

Tato praktika je velmi správná. Takoví pak nebudou mít moc medu a tím nebude klesat cena medu pro nás ostatní, včelařsky vzdělané a my svou produkci pak prodáme za lepší cenu.

Blahoslaveni budiž chudí duchem!

Pana Jindru znám a dokonce jsem od něj měl oddělek (a bratr taky jeden a Petr dva) údajně s Vigorkou. Ovšem včely od něj medovici nesbíraly a pak z inseminek přímo od pana Čermáka ano a hodně. Ale jinak byly včely od pana Jindry vynikající a rozhodně ihned neměnili matky jako jsem to nedávno popsal u včel jednoho namyšleného pana včelaře.

Byl jsem před nákupem odd nadšený hlavně z jeho videí. Ovšem názorově jsme se těžce neshodli v okamžiku, kdy na VF propagoval dosoušení medu. Bral med nezavíčkovaný hodně nad 20% a dosoušel ho maturizátorem vlastní konstrukce (s absencí filtrace vzduchu, ještě k tomu!). Já jsem oponoval, že to přece není med, že nelze třeba vysavači odebrat roslinám nektar, zahustit jej a mít med. Odvětil, že to tak dělat musí když kočuje a snůšky se překrývají, tak například prý musí z úlů vyndat řepkáč aby neznehodnotitl akát. Dodneška vím jistě, že jsem měl pravdu já! Tím jsem s panem Jindrou skončil jakoukoli debatu. 

Taky mě upoutal nesmysl jeho SL. Měl jen hranolky myslím 10x10 a přibité mimo střed tak, aby ideální střed plástu pokračoval po jedné straně SL a SL byla tedy úplně mimo osu plástu. To prý proto, aby včely co nejvíc prostavovaly mezeru mezi patry. Co je to za zhovadilost nedávno vysvětluji ve vlákně o prostavění vodorovné mezery. Když jsem zjistil, že pan Jindra neví, stejně jako propagátoři NN systému a doknce tvůrci NN systému u nás, že včelám vodorovná mezera nevadí a překonají jí perfektně i bez můstků, které jinak celoročně drtí včely, měl jsem jasno. Odmítám málo účinné odhánění včel kouřem (nemusím to dělat a zdržovat se s tím, když tam nic nemám a včely se tam nenahrnou) nedostačuje a hlavně je prostavování mezi patry z 90% PŘÍČINOU rabovek. Tohle je nutné zdůraznit. Většina včelařů si stěžuje na rabovky a já opakovaně tvrdím, že je neznám. Stačí tak málo = neprostavěné vodorovné včelí mezery mezi patry. M.S. mě tu utřel, jak snadno odežene včely kouřem. OK, i kdyby to bylo tak snadné, nelze se ubránit tomu, že něco odkápne na zem či na vedlější úly při odkládání nástavků a také je verlký rozdíl u otevřeného úlu když jsou holé HL a strážkyně hlídají v uličkách - každý je může pozorovat - a jiné je, když jsou HL plné rotržených buněk s medem. To žádné vč nemůže před slídilkami dokázat uhlídat!!!!!!!!!! To přiláká slídilky a je na problém zaděláno. Jak si slídilky někde “líznou” a donesou zprávu domů, pak, když nic nenajdou - včelař mezitím sestavil úl dohromady, tak potom zuřivé včely, které nic nenašly a nebo ne dost, tak se začnou dobývat do včelostev okolo. 

Pokládal jsem za nutné podrobně vysvětlit jak se to s rabovkou děje a proč a jak snadné je tomu jednou pro vždy předejít, samočinně, jen za tu trochu práce ustavičně čistit HL a při vytáčení i DL rámků. Ano, tak snadné to je. A za takové zdánlivě bezvýznamné maličkosti se pak odvíjí celý řetěz dalších věcí a problémů.

A zpět tak k panu Jindrovi. Zjistil jsem, že se u něj nemám čemu přiučit, zásadně odmítám dna úlů ze železa a ještě zásadněji odmítám úly přímo na zemi a už vůbec dobrovolně nepůjdu do nečtvercového úlu, jeho kardinální omyl s prostavováním pater jsem vysvětlil v předchozím odstavci.  Ale pan Jindra jistě najde nadšené adoranty a napodobovatele. Kdo chce kam…

---------------------

No a pane Malino. Jinde opakovaně tvrdím, že nelze udělat tak silný oddělek, jako z celé poloviny plodiště, protože to je tak těžký stres a tak radikální “puštění žilou”, že pak vč často o několik týdnů či měsíců později padne a včelaři se strašně diví, že jako proč? Přitom kyselinovali (tím dílo skázy obyčejně doknají) a léčili jak vo život! Protože nikdo nechce uznat, že je hňup sám, tak tvrdí, že špatné odpadne samo, uhyne a že on šlechtí včelstva na odolnost.

Ještě vysvětlím, psal jsem o tom ve vlákně o děleném plodišti, proč je vždy špatně odd z jednoho ze dvou (tří) pater plodu. Když se vezme horní půlka plodiště - horní NN, vezme se méně plodu, ale úplně všechen med. Když se vezme spodní NN, vezme se většina polodu a žádný med. První je devastující pro kmenové vč, druhá varianta je pro něj snad ještě horší, ale současně zadělává na problém u toho odd, protože ten je pak ze 100% na zásobácvh z pouze náhražky = cukru. Jedna možnost horší než druhá a každý si může vybrat. Když se ale dělá odd z dostatečně vysokého VN (27,5 ale lépe 30 cm, ale ne více!), pak je na rámku ode všeho a hlavně, dělá se odd jen z jediného plodplástu, maximálně dvou a ne z poloviny plodových plástů. Je mrzuté, že si toto “géniové” neumí domýšlet sami a ti samí navíc nečtou nic tak dlouhého, jako píšu já a o to víc hltají videa, o kterých dnes píše M.S. ve spešl vlákně o zebrování. Pak je to jen jejich boj a komu není rady...

Mimochodem, pane Malino, vy jste to o odd z celého jednoho plodového NN vyzkoušel a nebo vyteoretizoval?

To o nechání srůst dva NN L 159 k sobě jsem sám nevyzkoušel, řekl mi, že to tak dělá, MUDr. Marx a to není jen tak ledajaký včelař, na to vemte jed. Když jsem na to argumentoval, že by tedy mohl mít VN superjumbo vysoké 32,5 s kombinací NN 159 a bylo by to lepší, zarazil se a pak potvrdil, že vlastně ano. Nic si necucám z prstu, nic.

Máma byla z chalupy, děda řemeslo + jen 4 ha, hospodařili. Vysvětlovala mi, že proto, že kráva tráví hrubou vlákninu (máma tento slovník neměla, byla r 1920), tak se seče až po Antonínu, kdy je to hlavně tvrdá skoro “sláma”, je toho pak hodně a dobytku to nevadí. Ale pro králíky je na sušení prý vhodnější luční tráva před květem s víc vitaminy a druhově pestrá. Tvrdila to i jediná knížka o králíkách od tuším Dvořáka a i tehdejší časopis Chovatel to tvrdil též. I předkové se někdy uměli mýlit jak čtu vás a i jak je moje zkušenost.

Jedna z vás tady je veterinářka, myslím ta, jak říká, že malé % úhynů nevadí a až když je procento úhynů větší je třeba hledat chyby. Ve včelařině jsou chovatelé, kteří nechávají (oni spíš neumějí udržet vč živá) uhynout co uhynout “chce” a prý zbytek je pak eňo ňěňo a říkají tomu šlechtění. Já se snažím úhyny nemít vůbec a až do letošní zimy se mi to dařilo. Možná je chyba stejnou filozofii chtít uplatnit i u králíků, co je vadné odpadne samo? To je řečnická otázka.

A ještě k senu. Za komančů jsem jeden rok nenasušil, zmoklo a shnilo mi to. Někdo mi poradil, abych si vyhlídnul ječmen zarostlý trávou, nakradl tu slámu a mám prý nasušeno. Opravdu to fungovalo a králíci žrali nejen tu trávu, ale i ječnou slámu a očividně s velkým nadšením. Dnes už ječná pole zarostlá trávou nejsou, možná by ale králíci nepohrdli trochou slámy i bez plevelné trávy.

Nejde diskutovat, protože jsem vystihl úplně přesně podstatu zhouby z dílny ochránnců přírody všeho druhu, jedním slovem ekoteroristů. To je pravý důvod odmítání dialogu a samosebou je tu snaha mě dehonestovat a posmívat se, nejlépe nějak latinsky, vysoce “odborným” pojmem, který drtivé většině lidí neříká vůbec nic.

Děkuju, třetí palec je ode mě. Nemám co dodat k vašim výhradám. Jen vím zase prd co vlastně způsobuje žbluňkavku.

Příklad. Mám 20 stejně starých králíčat od dvou matek sester a samec byl stejný pro obě. 6 jich padne, 3 od jedné a 3 od druhé na žbluňkání. Všechny jsem krmil úplně stejně, ustájení stejné, zastínění králíkarny stejné, krmítka, napaječky i jesle stejné. Tak na těch vámi doporučovaných teoriích něco nesedí, co říkáte?

Váš příklad se včelami je úplně mimo. Neexistuje žádný chov včel na krásu na výstavy, protože to je nesmysl i u ikrálíků a osatního. U psů už to estéti dovedli do takových konců, že některá plemena se už neumí sama rozmnožovat + další geneticky fixované vady jako důsledek nesmyslného šlechtění na krásu.

A ještě k senu. Kupoval jsem malé balíky od kamaráda. Skvělé seno z louky s květinkami z mnoha druhů trav a bylinek. Skvělé, pestrá směs, voňavé, že bych ho žral sám. Druhé seno, vnucované kamarádem, bylo z pole z 5 druhů setých trav a vůbec nic jiného, no vypadalo jako světle zelená sláma. Ale pěkného nebylo dost a musel jsem dobrat to ohavné seté jako sláma. 

Králíci to skvělé seno nežrali, vycuchávali z jeslí nejméně 60, ale spíš 80% ho končilo v podestýlce = v hnoji. Seno klackovité, tvrdé, nevábně vypadající sežrali tak asi z 95-98%. Takže ony všechny teorie jsou velmi často nějak na dvě věci, co myslíte?

Pro vaší informaci. U včel teoretikové tvrdí, jak za úhyny a problémy může pylová monodieta, že včely mají pyl jen z polí a jen z jednoho druhu rostliny. Moje včely jsou úplně blbé. Les i louky jsou plné pestrého kvítí, ostružin a pelvele, ale moje blběny létají všechny mnohem dál (mám úly v lese) jen na setý červený jetel na ohavná pole, kde navíc zavilí jezedáci stříkají chemikálie. Včelám jsem to vysvětloval, neposlechly.

Děkuji vám, ano, momentálně králíky nechovám. Králíky jsem choval celý život a je to stále obtížnější. Nevíte, zda nechci začít, zajímám se o to. Párkrát se mi to žbluňání vyskytlo a nic o tom nevím, zajímá mě ale jen informace zbavená pro mě balastu. Fakt mě nikdy čistokrevní zajímat nebudou. To přenechám odborníkům a jejich práci ocením zaplacením požadované ceny chovatelem. Příklad. Chci svítit a kvůli tomu mě fakt nezajímá ani rycholst otáčení siločar magnetického pole kolem vodiče, kterým protéká el en, ani turbína a už vůbec generátor. Já chci jen svítit a rád zaplatím těm, kteří umí výrobu el en. A když mi občas probíjí vypínač, nepotřebuju vědět předešlé a ani typy turbin, zda Francisova, Kaplanova, Bánkiho, zda s rozváděcím kolem pevným či pohyblivě regulovatelným a tuplem mě nezajímá buzení generátoru a už vůbec zbytkovým magnetizmem při použití asynchronních el motorů ve funkci generátoru. Já chci jen vědět, abych to mohl bez nutnosti studia stohů balastu umět provozovat a neumřít na probíjení vypínače.

Připadá vám to povídání o výrobě elektřiny jako stupidní nesmysl? No ano, pro toho, kdo si chce jen rozsvítit je zbytečné se tím prokousávat. Je to stejně zbytečné číst, jako o králících na krásu, když mě jde jen o ten žvanec.

Doufám, že se na mě nehněváte, nechtěl jsem se vás dotknout. Mrzuté je, že zase nevím o té žbluňkavce nic víc, než před tímhle ohromováním vědomostmi. Ale jak mě znám, když budu s králíky chtít opět začít, informace si jistě najdu. Děkuji vám.

Mám za to, že mícháte hrušky s jabkama.

Článek jste dala pod příspěvek o výkrmu na maso a odkazovaný článek je o krmení přešlechtěných králíků na krásu, bez semenenšího ohledu na převažující zájem králíkářů a to je chov na maso. Článek je moc dlouhý, nezajímavý a jasně předeslaný, že jde o výstavní zvířata. Nemám sílu ho přečíst celý, důvody proč byl napsán mě nezajímají. O žbluňkavce v důsledku ječmena jsem tam (v tom, co jsem přetrpěl a přečetl) nic nenašel. 

Protože je to ale pro mě velmi zajímavé, byla byste ochotná sdělit v pár větách, proč je ječmen špatný a co tedy zkrmovat pro rychlý růst masných zvířat? Ne všichni chceme do králíků cpát granule. A určitě ne každého zajímá chov čistokrevných, často na úkor užitkovosti přešlechtěných krasavců. Děkuju předem za vysvětlení.

Moc na tohoto momentálně nejnovějšího bubáka nevěřím. Nicméně podívejme se na věc jinak. Nakonec, pro mě naprosto typickým způsobem, který drtivou většinu vůbec nenapadá.

Kdysi se na med (i mléko) používaly dřevěné štoudve, sudy, vědra - neumytelné a hygienicky nevyhovující zařízení (jak to mohli předci přežit?). 

Pak přišly železné konve, uvnitř pocínované. Neosvědčily se, cín se mytím smýval a bylo nutné jej obnovovat.

Přišel hliník, skvělé, netečné… Jenže pak někdo chtěl za hubičku ten hliník z milionů sudů a konví na med a cisteren na mléko a současně chtěl vnutit antikorové nápojové sudy, cisterny a další věci, samosebou nesrovnatelně dražší. Tak se rozjela těžká a drahá kampaň roti hliníku v potravinářství. Vše se zlikvidovalo a nahradilo. Plech na nápojové plechovky je potažen mikrovrstvou něčeho, aby nápoje nepřišly do styku s hliníkem. Možná (spíš jen sci-fi) nějak potahují nějakým syntetickým marastem i potravinářský alobal.

A protože už nastalo moderní blaho bez hliníku a najednou není čím lidi strašit, sim sala bim, objeví se mikroplasty. No a úplně nejhorší je jídlo v palstových obalech, balená voda též a nedej Bože v plastu cokoli ohřívat.

OK, lidi rádi koukají na horory, bojí se rádi a tak by jim v ideálním světě jistě vadila absence nečeho, čeho je možné se hodně a hlavně permanentně bát. Vždy je to něco, co se nedá zastavit, nahradit bez návratu do středověku nebo do jeskyní a tak je to pak strašidlo věčné a univerzálně použitelné.

Najednou jsou mikroplasty v půdě, ve vodě, v řekách i mořích, v mase živočichů, v rostlinách a tudíž v potravinách, jsou prostě všude a jedinou 100% účinnou metodou, jak se mikroplastům TRVALE vyhnout, je zemřít.

------------------------------

Otázky:

Na mých fotkách jsou na med vidět hliníkové konve, okurkáče a jen málo plastových nádob. Ne kvůli mikropalstům, prostě mi plast smrdí a hliník ani sklo ne. A co smrdí, že to zachytí můj nos (pravda, jenom díky 19 let trvající absenci kouření), to něco uvolňuje a med je háklivý na pachy. Med ztekucuji v nádobách, které nejsou plastové.

Otázky pro vzdělané v oboru: 

Co je podstata potahu plechu na nápojové plechovky? Není to (jistěže je) nějaký polymer? A existuje studie co je horší, zda hliník a nebo mikroplasty z ochranné vrstvy proti škodlivému hliníku?

Co velké nádoby, obyčejně na 40 kg medu a nebo menší kýble na med (ale také kýble na syntetická krmiva pro včely + další krmítka) uvolňují do medu, který je v plastu skladován?

Co, kolik mikroplastů do medu dodává plastová mezistěna, plastový rámek, plastový úl? Co plastová stropní folie nebo igelit? Co plastová podložka na dně úlu? Co plastové vložky do česen úlů, na které praží slunce a co očkové uzávěry?

Myslím, že porce těžko rozumně zodpověditelných otázek pro začátek stačí a myslím, že se žádná velká (rozumná) debata kolem mikroplastů nerozvine. I když by mikroplasty byly problém, lidstvo se plastů nevzdá stejně, jako se nevzdá mikrovln a dalších a dalších vymožeností.

Ale je možné, že mikrovlny jsou pro vše živé eňo ňěňo, ale zlé mikroplasty né. Aha.

----------------------------

A pod čarou jen rýpnutí do současných chciválků, co chtějí mocí mermo rozpoutat velkou válku a sídlí v Bruselu, ale i jinde. V tom Bruselu, kde vnutili Green Deal. Ptám se, jakou uhlíkovou stopu má munice do UK kanónů? Co emise skleníkových plynů ze střelné bavlny proboha? 

Splní F 35 limity? Jaké mají energetické štítky, vyhoví přísným pravidlům nastaveným EU? Jsou snadno recyklovatelné?

Co drony, nejsou z plastu? Proboha!!! To musí být mikroplastů když bouchne dron! Přece plasty ano, když už to jinak nejde, ale hlavně nezahřívat!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Kdybyste se obtěžoval podívat se tady do starších vláken, zjistil byste jaké nejlacinější a nejlepší odvíčkovací zařízení lze sehnat, jak funguje a že stojí do 25, což nemá konkurenci. Nepotřebuje páru, je to vyhřívané elektricky. Navíc lze pro rodinu získávat vykapaný 100% víčkový med, poučení vědí co to je a jaké má benefity pro včelaře, jeho rodinu, hlavně děti a nejlpeší přátele (veřejnosti se nikdy neprodává, není ho dost).

Taky byste věděl, že byste tohle konkrétní zařízení nejspíš nemohl použít, protože jedinou, avšak naprosto zásadní podmínkou jsou 100% pouze penenské medové plásty. Protože předpokládám, že stěží budete patřit mezi necelé 1% českých (o evropských, natož světových nemluvě) včelařů, kteří produkují pouze panenský med z pouze panenského díla.

Proč se já domnívám, že by pro vás bylo dobré mnou popsané zařízení znát? Ze dvou důvodů, protože když si to pořídí "košilkář", neodvíčkuje na tom zakladené tmavé plásty s košilkami (košilky to uřezávat neumí) a tudíž ví, že by to pro něj byly vyhozené peníze. A na druhou stranu pokrokový včelař, protože v českém mejnstrýmu se s tím nesetká, se může obeznámit s vyšším levlem kvality medu.

Nebetyčný rozdíl mezi medem panenským a obyčejným jsem důkladně popsal v přiloženém článku a současně je tam vidět rozdíl mezi běžným eklhaftem a kvalitativně naprosto nesrovnatelným medem panenským. Ono úplně stačí lidem (zkušenost) jen vidět tyhle obrázky a díky informaci porovnat med z “košilkových” plástů a z plástů panenských, tedy od včelaře klasika s modernějším včelařem s pouze panenským medem a drtivá většina zákazníků už obyčejný med nechce, nechutná jim. Například pokud je panenský med řepkový, nepálí a neškrábe v krku a nepálí ani neškrábe v krku žádný panenský med. Svíravě natrpklou chuť medu nedělá tedy rostlina, ze které je med, ale v článku podrobně popsaný výluh.

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/