Dal jsem si pozor, abych napsal jasně, že vajíčka nestačí, že to musí být larvy. Totiž. Nevím to jistě, ale mám za to, že vajíčka vyndaná s plástem mimo úl a vložená za den a možná za dva pokračují ve vývoji. Nezastydnou a tudíž nejsou ve smyslu včelího plodu živá. Ale toto nevím jistě, jen se DOMNÍVÁM podle tvrzení některých včelařů.
Taky bych byl velmi opatrný na 1-2 denní larvičky. Z logiky věci první den, dva, nedaly včelstvu zatím moc práce a nebyla do nich vložená moc velká investice a tudíž by je vč mohlo snáz obětovat, než plod o den, dva starší.
Ale ve skutečnosti je tu ještě něco, co neumím vysvětlit a musí si každý osahat a osvojit sám. Jsou vč tak “nadupaná”, vitální, dynamická, že ještě nejsou v M ani vajíčka a už jí cpu doprostřed hnízda, protože vidím, že na to vč má. Jinde a v jiné souvislosti jsem psal, že záleží na kolika rámcích a kolik plodu mají. Proto se to obecně posuzuje podle ohradu dm2. Jestli má vč, zúžené na 7 rámků, plod na 5 rámcích, ale jen jako dlaň s prsty, tedy necelé 2 dm2, tak v součtu je toho plodu na 5 rámcích max 10 dm2. Ovšem jestli je na prostředních 2-3 rámcích plodu po 6-8 a na krajních po 4-6 dm2, pak není co řešit.
Aby to nebylo tak jednoduché, je nutné umět vnímat - osvojit si cit bez přemýšlení, jako taky nemyslíme na pravou chvíli přeřazení za jízdy autem, zda, kolik a jakého polodu je převaha. Jestli je převaha zavíčkovaného, vyplývá z toho, že budou, podle ploch zavíčplodu rapidně přibývat mladušky. Jestli je ale polovina plodu otevřeného, vyžadujícího krmení a ostatní péči, nesmím nezakladenou M do hnízda dát.
A aby to bylo ještě složitější než složité, je nutné umět vidět a umět posoudit, kolik a jak dosažitelných má dané vč (a jakých) zásob. Tototo rozvedu, protože to je nesmírně důležité.
Jestli vidíme obnažený starý pyl, který byl zakonzervován pod medem (cukrem), znamená to, že konkrétní vč nedostatkem pylu netrpí. Taky jak by v časném jaru mohly trpět nedostakem, když ho jindy v roce příroda nenabízí tolik. Co ale tudíž vyplývá když vidím obnažený pyl (jindy v roce to vidět není). No jedině fakt, že vč nemá dost glycidových zásob pohotově (u ruky), protože glycidové zásoby konzumuje rychleji.
Právě tak bývá v tuto dobu vidět, že na plodplástech není v rozích žádný med či zásoby - na to hlavně čtyřiadvacítkáři pozor!!!
Dlouho jsem netušil (tušil, ale neměl jsem jistotu) a až nedávno mě M.S. přesvědčil, že vč vnímá i to, co má za blinovkou. Jenže Kraňka - a její geny u nás převažují, je velmi šetrně úsporná včela a než by odvíčkovávala zásoby, raději se uskromní. To je jako u lidí, když mám poslendí 2 dny před výplatou pro celou rodinu tisícovku, holt na pivo nejdu a ani na oběd do restaurace a uskromním se, vím přece, že se skromním jen na 2 dny. Proč to vysvětluji na příkladu? No proto, že jetli v tuto dobu nepoškrábeme za blinovkami zásobáky, trvá o několik dní déle, než je začnou odvíčkovávat a přenášet. Lidi taky nejdou kvůli 2-3 dnům do banky vybírat vázané vklady s roční výpovědí, že ne.
Uměl bych předešlé zkomplikovat a rozkošatit ještě víc. Ale nechci kalit vodu aby se v tom začátečník začal topit. Píšu to proto, že je NUTNÉ VNÍMAT VČELSTVO JAKO KOMPLEX. Abychom s pomyslnou vaničkou nevylili i dítě.
Naučte se všichni vnímat detaily, třeba to o otevřeném - obnaženém starém pylu se nikdo nikde nedočte. A některé roky to vidět není, jiné málo, letos u mě hodně. Co to znamená? Nevím jistě (nikde se to nejde přece dočíst), domněnku - rýpalům připomínám, že nikoli TVRZENÍ, opírám o empirii, že A bylo vloni v podletí pylu nadbytek, víc, než ho další jaro vč potřebovala (v poměru ke glycidům). Nebo že B byly včely velmi dobře krmené medem v podletí a tudíž na vývin tukobílko tělísek nespotřebovaly tolik pylu jako v “normálních” letech. Nebo že C Blaník umožňuje (nevíme jak) tak málo VD, že nic nedecimuje tělíska zimním včelám. Nebo D, že vč díky předjarnímu zužování netrpí v míře obvyklé tolik NA (pro neznalé nosema apis - fakt by bylo pro mě únavné nepoužívat zkratky a tak se budou muset lenoši dovzdělat v základech sami - taky se každý může laskavě obtěžovat a ptát se), tudíž lépe tráví bílkoviny a v důsledku potřebují méně pylu. Pak je tu ještě možná možnost E, klidně i F a další…
Přece pro tu nepřebernou škálu možností hlavně včelaříme, že žádné jaro není jako jiná jara, nic se u včel nikdy neopakuje.