Příspěvky uživatele

Domnívám se, že letos bude hodně rojů. V minulých dvou letech se vč nerojila vůbec a nebo jen z TV a nebo nějaké chyby včelaře, letos se bude chtít rojit všechno.

-------------------------

Martine. Chci dát ve vlákně, kde vyzýváte ostatní k nějakému vyjádření, prostor právě ostatním, nikdo se k tomu nemá. Já se tady pokusím rozebrat jak to, že jedno vč v medníku máte - i to se bude chtít rojit, protože dva týdny zimy, kdy včely nemůžou v této fázi jara ven nezůstanou bez následků. Ale mě jde o vč, které neobsadilo medník. TVRDÍM, že je toto přímo čítankový příklad předčasného vpuštění do medníku. Opakuji to stále dokola, to o tom, že dokud byla na konci polodiště okýnka - nejdál od česna a u TEPLÉ STAVBY, která je pro včely lepší, pak bylo jasně vidět hustotu obsazení posledního plástu - vždy to byl SR a tudíž trubčí divočina. Opakoval jsem, že medník se dával až když bylo plodiště tak našvihnuté včelami, v našem kraji se říkalo “načerno”, že skrz včely téměř nebyl vidět žlutý plást a jen ve včelím hemžení prosvítal. Teprve potom se dával medník a jen napůl. Tedy jestli bylo v plodišti univerzálu 11 rámků + 1 SR a medník byl na 11 rámků, smělo se do medníku dát jen 5, maximálně 6 vysokých rámků. Přesněji, do prostoru po 6 rámků se jich dalo jen 5 s od oka většími rozestupy, aby na stejné množství medu jako v 6 rámcích se odvíčkovávalo jen 5 rámků. Za okýnkem pak včel očividně ubylo a medník se na plný počet, spíš na plný objem - dává se méně rámků dál od sebe - doplnil až tehdy, kdy bylo za okénkem zase černo včel.

Ano, tento způsob byl na hraně a asi u 15-20% vč už za hranou rojení. To ale nevadilo, protože se při převěšování plodu prohlédly všechny plodplásty - jinak se přece ani převěšovat nedalo a matečníky se zrušily. Není pravda, co se tu pořád papouškuje z nekvalitních starých knih, že to nijak nepomáhá a že si vč udělají matečníky jiné a že se o rojení rozhodlo o 3 týdny, i dříve a takové ty pořád papouškované bláboly. Není to pravda. U 80-90% vč stačí, aby po převěšení plodu narostl objem úlu o 50% a v tu ránu si kvalitní včelstva “rozmyslela” rojení a dál v rojové náladě nepokračovala. Které vč ano, pro mě to byl důvod matku zlikvidovat a tím dělat (nekonečný boj) selekci na vymýcení rojilek. Když se tu vnucoval Americký úl, Svaz a Včelařství tvrdilo, jak vyspělý včelař vše vypozoruje na česně a jak okýnko není potřeba. Já jen připodotku ten PRAZÁKLAD proč bylo okýnko nepřekonatelný vynález. Když se pustilo do medníku a současně vyřezala trubčina a zlikvidovaly se VŠECHNY případně už začaté matečníky v celém úle, tak které vč nezačalo stavět, chtělo se rojit a jen ten úl se musel rozebrat a zrušit matečníky. Nezačaly stavět geneticky blbé rojilky a nebo když se přehlédl ve vč matečník. Výhoda byla, že bylo předem jasné kde a JAKÝ problém je, byl čas se připravit třeba na rozpitvání vč na oddělky. Nyní je to tak, že to necháváme osudu, všichni bez výjimky pouští do medníku předčasně a pak se stráááášně diví, že mají medníky bez včel a vč podtržená. Okýnko nemůže mít nástavkový úl, ale vynalezl jsem špehýrku a je tu někde popsaná. I její geneze a u koho jsem se inspiroval. Nic nového pod sluncem, vše již tady bylo řečeno s klasikem a já sdělím jen, že vše jsem tady už sdělil, jen to nějak lidi pořád neumí chápat v kontextu.

Popisem zastaralého převěšování plodu nenabádám k okénkům ani k předpotopním nesmyslům s vymezováním kde matka smí být, kde smí být zásoby a kde smí být pyl. To jsou všechno jen pracné hovadiny. Stačí prostě u metody Blaník přidat první medník až když je na posledním plástu od stěny úlu - pokud je to SR a divoká trubčina nebo plodový plást, tak husto včel, jak popisuju u okénkových univerzálů.

Ale!

Výjimečně se může stát, že vč je slabé a přesto začne intenzivně nosit med a cpát ho na vysoké rámky pod horní loučku a samo sebe omezovat (často se ani nechce rojit a omezí samo sebe). Čím vyšší vysoký rámek u Dadantu, tím větší riziko a tak Sedláčkova míra vysoká 34,7 cm to dělá skoro každý rok a proto musel Sedláček navymýšlet komplikované komplikace = OP!!!! Proto je nutné nepřekročit “magickou” hranici výšky rámku 30 (tohle opakuji tak často, až mi je to protivné, jak to pořád někteří neumí pochopit). Ovšem to je hlavně rokem a vloni mi to udělalo několik vč i na ultranízké vysoké míře 24 a vše je popsáno ve vlákně sběrný medník. Ale to byla výjimečná situace a za roky, kdy dělám jen panenský med - asi 20 let - se to u mě stalo vloni prvně.

Martine, máte mřížku? Pokud ne, bleskurychle si jí pořiďte a já vám, doufám, že nejen vám, detailně vysvětlím jak vyřešíte to, že vám neobsadily medník. Převěsíte plod. Sice nebudete mít v tom včelstvu med panenský, ale budete od něj mít med jako 99% včelařů na celém světě.

Starodávná metoda převěšování plodu a tedy omezování matek v kladení, Moravané tomu říkávali raubsystém, je tady někde popsaná, najdu to a znovu to v tom vlákně popíšu (furt dokola).

NÁPAD jak předělat Langstroth na teplou stavbu.

Nechci dělat další vlákno a tak sem. Za celý život mám vyzkoušeno, že vč na Teplou Stavbu jsou lepší po všechn  stránkách. Langstroth je bohužel pouze na SS. Lze to snadno a elegantně a hlavně ihned vyřešit a rok - dva, tři vyzkoušet. A porovnat. Myslím, že to ještě nikdo neudělal.

Bohužel se rozmohla hloupost, že je u SS česno uprostřed čelní stěny. To je nesprávně, česno musí být vždy u strany tak, aby to co nejvíc vyhovovalo - napodobovalo orientaci stavby přírodního včelstva. Ta je v k česnu vždy úhlopříčná.

Nesčetněkrát jsem vysvětlil, u které strany česno musí být.

Dívám se na výkres originál Langtrothu. Dno má podmet 20 mm a ten je tvořen “podkovou”, svlaky vysokými 20 mm a širokými 25 - jako je tlustá stěna nástavku. První úprava - je nutné udělat zadek podmetu vyjímatelný tak, aby po vyjmutí zástrčky - původní zadní část podkovy - byla vyjímatelná. Vznikne jakýsi tunel, vpředu i vzadu otevřený, vzadu je zástrčka plná a vpředu menší - kratší - je zde regulovatelné česno pomocí různých zástrček.

Úprava česna. Nejdřív teorie. Proběhlo tu (a už na IF), že děláme česna nesmyslně velká a dokázali jsme, že vč stačí celý rok největší česno 10 cm2. 

Takže nyní konečně mnou navržená úprava originálního dna L.

Uděláme si hranolek vysoký 1,95 cm - měřme v mm a tedy 19,5 mm a široký jako stěna nástavku = 25 mm. Jedo délka bude assi o 1 mm kratší, než je rozteč mezi konci "podkovy", u originálu by to bylo stejně, jako je čistý vnitřní rozměr L a to je 375 - 1 mm = 374 mm. Toto použijeme jako záslepku původního česna, do česna jí jen vložíme bez fixování, aby to bylo snadno vratné. Stejně vyjímatelná je stejná zástrčka v původním zadku dna jak je popsáno výš.

Když se díváme na dno zezhora, pootočíme ho o 90 tak, že původní česno budeme mít po levé ruce. Tím se dostane původní pravá bočnice dna dopředu, původní zaslepené dno je v našem levu a logicky zaslepený zadek dna v našem pravu.

Nyní z původní bočnice (kraje podkovy) na levé straně odřízneme asi 100 mm a tím vznikne otvor vysoký 20 a dlouhý 100 mm = 20 cm2 Toto česno je až zbytečně velké, stačilo by i jen poloviční, pro jistotu ho ale udělejme 20 cm2, zmenšit jde vždy. Podotýkám, v úle NESMÍ BÝT NIKDE ANI JEDINÉ OČKO, ŽÁDNÉ SÍTO VE DVĚ A ŽÁDNÉ VĚTRÁNÍ VE STROPĚ!!!!!

Leták není potřeba, u stromu leták taky včely žádný nemají a přežily to miliony let. Na odzkoušení tato úprava stačí.

Benefity:

- Lepší - rychlejší jarní rozvoj při větší vlhkosti v úle, dolní rohy krajních rámků asi do jara zplesniví, což je nutné začít vnímat jako klad a ne jako negaci! V úlech bude v zimě a v předjaří vlhčeji, což umožní aby včely nemusely ven pro vodu a tudíž mohly začít mnohem dříve s plodováním ve větším rozsahu, než na v co nejsušším prostoru. Základ je ale igelit na stropě a ŽÁDNÉ větrání. I za cenu, že u některých úlů bude v zimě na podložce voda.

- Snazší práce a hlavně mnohem šetrnější pro zdraví včelaře. Toto bych, hlavně díky vlastním zkušenostem za 60 let včelaření rozhodně nepodceňoval. Ne každý si prací na jednu ruku dlouhou odpraví záda. Ne každý si ale umí uvědomit, že si je odpravil kratochvilným včelařením a nebo k tomu tím vydatně přispěl.

Prosím Romana nebo Jirku, aby výše popsané nakreslili. V případě, že by nedržela prkna tvořící dno, našroubuje se lať tak tlustá jako je tlouška dna na čelo prkýnek. To nejen podrží prkénka dna, ale současně vytvoří jakýsi leták. Pokud má ale dno originální “podedno”, pak snížení kompaktnosti dna nehrozí.

Psal jsem to mnohokrát, pro vás speciálně znova.

Vždy dávám na měsíc Gabon. V posledních 3 letech před rokem 24 jen u některých. Pak jedna fumigace Varidolem a některý rok acetonaerosol Varidolem.

Vloni Na G nedošlo vůbec, stan K dostalo jednu fumigaci + povánoční aceton 26.12. a stan R a stan KL jen jediný aceton aerosol 26.12.2024. Já na to nedbám, Tom4 i Petr hledali po první fum roztoče mnoho let a nenacházeli víc jak jednotky, u některých vč do 50, výjimečně víc, ale určitě ne 100 ks. Já dva roky po sobě po první fum (dělá se po 10.10.) ráno zavčasu zkontroloval podložky a asi třetině bez nálezu, třetina do 20 ks (nepočítám to, většina té třetiny vč ale tak do 20 ks - to jsem ještě ochotný počítat). A zbytek asi 50 ks, ale 3 vč měla hodně, jedno asi 350-400 a dvě asi 250-300. Neudělal jsem žádné opatření kromě toho, že ten rok byl určitě aceton na konci roku.

Když pitvám zavíčkovanou vyřezanou trubčinu, ještě nikdy v životě jsem neviděl na bílých trubcích roztoče a ani toho průhledného. Každý kdo důsledně do posledního detailu včelaří metodou Blaník, nemá ve vč VD vůbec a nebo jednotky KS do max 50 a to nijak neřešíme. Ten můj větší nález u tří vč byly sropro reinvaze. Proto je chytré, i kdyby se vynechalo léčení úplně, tak aceton na konci roku je dobré udělat. Jestli v našich vč přežívají foretičtí roztoči v nějakých enormních počtech z pozdních reinvazí, vč v Blaníkách při metodě Blaník ASI roztoče nějak zlikvidují. Nevím to a je mi to hodně lhostejné. Na druhou stranu, třeba mám já i Petr jen štěstí, Tom4 už úhyny měl před 3 lety a letos zase. A já letos prvně, na druhou stranu nedokázal jsme se o vč ze zdravotních důvodů postarat. Už se s tím opakuju.

Ale už jsem taky vynechal ošetření na konci roku a nic se nestalo. Co padalo po fum v říjnu jsem v těch dvou letech nezkoumal. Nebyly to roky po sobě, ale napřeskáčku.

Kyselina mi nesmí do včel, od doby, kdy jsem přestal dávat Formidol mám silnější včely a hlavně dvojnásobek medu.

A speciálně pro vás pane Malino, protože vy jste zjevně nic z mých starších prací nečetl. Tím, že NIKDY nevytáčím vysoké rámky a nikdy nejdou do medníku rámky, co byly vloni v TLumiči, moje medníkové panenské rámky NEBYLY v úle, když se léčilo a tudíž já můžu používat tak zvanou tvrdou chemii jak chci a žádná rezidua v mém medu být nemůžou. Na 100% jistě v mém medu nemůže být nic ze zimního krmení. Kdybyste toto forum objevil už na podzim a za zimu si nastudoval, co jsem napsal jen na CHZ, nemusel byste se trápit úvahami o bezchemickém chovu včel. Na druhou strtanu, jak mě v SZ zpražil M.S. - a má pravdu, na tom, že jsou lidi hloubaví a snaží se dělat věci líp než jiní není nic špatného, ba naopak. Tímto se tudíž omlouvám za poněkud rýpavý tón.

Už před asi 5-6 lety se stalo, že jsem nedokázal (opět zdr indislozice) dát Gabon všem vč hned 1.8. Asi třetina ho dostala až po polovině srpna a asi třetina až 8.9. Nic se nestalo. Tak jsem to další rok udělal stejně, ale pečlivě si zaznamenal u kterých a kdy. Opět se nestalo nic. Další rok jsme s Tomem4 nedali polovině G vůbec a v tom roce měl Tom4 úhyny, ale co padlo bylo po G i bez něj. Nicméně u mě se nestalo u bezgabonových nic (u žádných). Pak se ukázalo, že co udělal Tom4 jinak bylo, že krmil syntetickýma škrobákama, protože neměl prý čas kvůli dojíždění do Prahy do práce jedna cesta 50 km. A nejspíš uděal i jiné věci jinak v domění, že to nemůže vadit. Nevím jak to bylo do posledního detailu, nevčelařím s ním.

Před lety mě Petr neposlechl, že kyseliny jsou svinstvo,  zakoupil drahé německé odpařovače a že bude organik bez chemie - jako by KM 80 a nebo i “jen” 60% bylo něco přírodního nechemického!!! A taky zaklíckoval matky v polovině srpna a pustil je (u těch co přežily) v březnu. Odparem si zabil většinu ze svých tehdy omerých vč hned v červenci a ty, co to přežily do jara, tak padly na jaře - jedna zaklíckovaná nezačala klást a druhá byla v klícce mrtvá. Tedy v izolátoru, co horem dolem propagovalo Včelařství. Petr dostal ode mě zjara včely jiné.

Když si je stejným způsobem (byla to prý náhoda) odpravil další rok, opět dostal ode mě jiné. Ujistil jsem ho, že mu dám 4-5 vč, jak bude potřebovat každý rok, ale že za každé dá po 4.000 když mě nechce poslechnout a přestat je týrat kyselinou. Tehdy se z alternativizmu a organického včelaření vyléčil nadosmrti a stal se z něj Pan Včelař! A už mu asi 12-13 let nepadlo jediné vč. Prostě zahodil izolátory a odpařovače a ani Formidol mu do včel nesmí a díky tomu nemá problémy.

Odkaz neotevíríám, pan kolega pod vámi to říká jasně, tak zvané vědě se nedá věřit, publikuje vždy takové výsledky, jaké si předpaltil objednatel. Fakt, že někdo nedokáže odhalit, kdo platil tu kterou studii, není důkazem, že nebyla podplacená. V kapitalizmu je systém financování výzkumu špatný a tudíž i kdyby nakrásně něco poctivé bylo, věřit tomu může jen dítě nebo hodně naivní muž.

Spíš bych se pozastavil u vás. Z vás čiší fanatický aktivizmus úplně stejný, jako mají Svědci Jehovovi. Ti nedovolí transfuzi krve a nechají vlastní dítě umřít, jakoukoli léčbu ano, jen ne transfuzi krve! Nevím (samosebou vím, to je jen řečnická floskule) zda byste vy sám u sebe tolik lpěl na bezchemii v případě zápalu plic, Covidu a nebo jiné vážné nemoci a raději umřel - aby sešel ze světa neodolný jedinec a nešířil tak dál geny neodolnosti, a zaboha byste nevzal účinnout tvrdou chemii v podobě antibiotik, protože vaším cílem je uchování života jedině bez jakékoli chemie. Prostě takovouto neodbornou selekci včel, prováděnou na zahradě nevzdělanými řadovými včelaři já považuju za nebezpečně fanatické šarlatánství a stejně tak fanatické odmítání chemických látek aplikovaných v miliontinách množství oproti množství aplikovaných, údajně neškodných kyselin. Také je půvabné, jak pan Goro doslova opsal tu větu o obohacení medu o KŠ. Doufám, že jste Gorovu (autora hodnotící zprávy - pan Goro to jen elegantně použil) ironii pochopil. 

Zopakuju fakta u mě a důsledně uplatněné (do nejmenšího detailu, ne jen něčeho a něčeho ne) metody Blaník. U části vč několik roků po sobě léčíme Amitrazem dvakrát do roka, zhruba u třetiny vč jen jednou do roka, u části absentoval Gabon a na úhyny to nemá vliv. Letošní úhyny byly jen u vč, kde byl paroprodyšný strop (u inženýra Pepy) a kde jsme já a Tom4 nebyli kvůli zdr stavu schopní dát  v září KK pod VN, tedy mezi už nefunkční TL a VN. Tlumič se likviduje až na jaře proto, že se ty rámky na vyvaření nemusí skladovat doma a nemusí se hlídat před zavíječem. Na druhou stranu trpí nástavky, to je horší stránka pohodlí.

Několikrát jsem tady zmínil MUDr. Marxe. Ten přišel na stejný princip sám u sebe jinak, tedy nezávisle na mě a Blaníku (asi dřív než já) a neléčí už spousty let, pan kolega Goro to dobře ví. Akorát že Marx nechá srostlé dva NN L 159 a nerozdělí je třeba 2-3 roky a tudíž by mohl mít na plod klidně vysoké rámky. Jak mění v plodišti dílo nemám tušení a nechtěl jsem se ptát. Marx má tedy na med NN a tudíž včelaří systémem Dadant v úle L 159.

Prostě já se nedomnívám, ale TVRDÍM, že se včela dá udržet zdravá a bez léčení proti VD jen tím, že včelstvům a včelám nikdy nijak neubližujeme a chováme se k nim maximálně šetrně a ohleduplně. Blaník nemá v červenci a sprpnu ani září skoro žádné roztoče a ti, co má, neškodí. Ale já nejsem fanatik a pro jistotu se Gabonu a jedné fumigace Amitrazem (Varidol) nikdy nevzdám, dokud budou tyto prostředky dostupné. A připouštím, že je nutné a už se mi nevyhne, nemilosrdně s něčím spojit oddělky, které v srpnu očividně zaostaly proti oddělkům jiným. Nic víc já dělat nehodlám, VD ve včelách nemám (a nikdo z Blaníkářů) a nebo jen jednotky KS a navíc si stejně myslím, že VD není příčinou, ale důsledkem idiotské doktriny boje s domnělým nepřítelem VD. Soustřeďme se na boj s NC, jak k tomu nabádá Goro. Že lze nemít problém s VD ukazuje Marx a Blaník. Větším problémem, ač jsem nevěřil, uznávám, že je NC.

Asi jste pane Malino nečetl mojí zmínku o utajované německo-polské akci víc než desetiletého sledování více než tisícovky divoce žijících zalétlých rojů v dutinách stromů na velké části Poska a Německa. Jediná možnost, jak to je možné je to, že VD ani zemědělská a jiná chemie a ani mikrovlny a další vlivy nijak nevadí, a že jediné, co zabíjí včely je tupý člověk - včelař. Jako ten z nedávno uvedeného videa, co dal M.S. 

Vše podstatné najdete už tady na CHZ. Jen si to NASTUDOVAT. A proč se to sledování divokých vč tají? Můžete hádat, jde o do dneška tak rozbujelý byznys s “léky” proti VD, že nikdo nemá odvahu do toho molochu šáhnout. Nikdo nemá ovahu zvolat, že: “Císař je nahý”.

Vzpomínám si na ten text a i na konkrétní situaci. Možná jsme to tam neuvědl, ale spíš jste to vytrhnul z kontextu. Vysvětlím proč jsem zvolil tento způsob.

Měl jsem od někoho 5 vč na míře 37x30. Potřeboval jsem 39x20, 5 jsem jich poředělal - byly ve vysouvákách a ty jsme potřeboval vyřadit hned v prvním roce (větší blbost než vysouvací zadováky neznám!!!) a šesté bylo v nástavkáči a tak bylk čas. Jenže času jsme měl tak dlouho dost až to vč nedostalo stavět žádné M a řekl jsem si, že aspoň prvně v životě vyzkouším jak bude vč prosperovat úplně bez stavby celou sezonu. Další rok bylo vč sice v dokonalé kondici, zdravé, ale udělat z jejich ohavně černého díly medník byl na mě moc velký eklhaft a proto jsem zvolil jiný způsob. No a vy (poznal jsem, že vám to myslí) jste měl úplně stejný motiv - nechtěl jste v medníku to, co bylo plodiště. Jen já kvůli ohavnému voští a vy kvůli zimním zásobám s cukrem.

Jestli jsem správně v obraze, vyrojilo se vám to z TV - prostě na jarní TV nevěřím. Doufám, že jste roj chytil a je ve sklepě.

Vaše horlivost. Tak jinak. Začátečnická horlivost, nedočkavost, zvědavost, nadšení, je na včelařině to nejhezčí období a klidně je nimrejte a sledujte jejich život a projevy. Jen je nutné abyste věděl, že i jen světlo je ruší a je pak už skoro jedno, když je otevřete. Ale podotýkám SKORO. Jde samosebou také o dobu jak dlouho jsou otevřené a hlavně JAK s nimi pracujete.

Ale upozorním na stres z idiocie a nonverbálního hulvátství. Všimněte si, že nahý exhibicionista, i ten z videa nedávno tady a jiný, co se jmenuje jako planeta s přehlasovaným ä a snad skoro všichni mladí a mladší včelaři třískají s věcmi, třískají do úlů, mlátí s věcmi, prudce gestikulují, zachází se včelami jako prasata, jako s dobytkem, spíš hůř - dobytek by se splašil a pak je nebezpečný a to by na tyhle platilo. Ale tak se civilizovaný včelař u včel nechová. Každé bouchnutí, trhnutí plástem (něco jiného je ometání plástu, tam to jinak nejde) a další chování neinteligentního primitiva, který nechápe, že zachází se živým superorganizmem, je pro vč zhoubné víc, než si lidi myslí. Věřím, že mi každý rozumí. Už jen to ukazuje neomylně na to, jak kdo je kvalitní člověk, jak se chová ke včelám (nebo domácím zvířatům). A není pak náhoda, že tihle KAPOU kyselinu rovnou na včely!! Není náhoda, že tihle surovci vůbec nechápou (nikdo je to nenaučil, zjevně selhala rodina i škola), že kyseliny jsou nejhorší, co můžou včelám udělat. A ne jen kyseliny, třeba odebírání a likvidace plodu ale i třeba zebrování nebo trhání plodového tělese byť i jen jedinou M v časném jaru je zhůvěřilost. Nebo přidat najednou 100% prostoru a nebo předčasně pustit do medníku i když jde jen o zvětšení prostoru o 50%. A další zhouby.

To vychází z duše člověka. A taky proto jsem s kyselinou přestal a to jsem dával jen Formidol, nikdy bych jí v úle neodpařoval. Jednou jsem si nechal udělat sublimaci KŠ od jednoho, co mi tvrdil, jak je to neškodně báječné. Včely a všechno bylo stříbrné od mikrokrystalků kyseliny. Tehdy mi došlo a řekl si, že tuhle zvířeckost já už nikdy včelám neudělám! Nikdy mě nepřestane mrzet, že jsem se o včely nedokázal postarat loni v létě a je zázrak, že mi přežilo tolik vč na medovici s melecitozou - na tuháči. Tvrdím, že to je jen výsledek toho, JAK se včelami v průběhu celého roku zacházím!!! Všimnul  si třeba Javali a nedávno napsal, že bych nikdy včelám neuděl nic, co by jim ublížilo. Já to upřesním, že neudělám ani to, co si jen myslím, že by včelám MOHLO ublížit.

No a odd chválím, je třeba mít vč víc než 3.

Anonym má pravdu, a vy taky, ono jde taky o pocit z nich. Včelstva se snadno množí, uděláte si oddělek z pěkných.

Tak jinak. Jasně to píšu. Když přecházím z 24 na 30, jde nová požadovaná míra dolů, jeden rámek s matkou kde zrovna je - je vždy na mladém plodu a nejvíc na plástu se stojícími vajíčky, co by dělala na zavíčkovaném? Včely neopuastí plod, ten mladý už vůbec (jen lidi a jen někteří hází mimina do popelnice nebo babyboxu) a tudíž neopustí ani matku. Ta je určitě v těžkém šoku, ale to je život a hlavně je jaro, v srpnu i v červenci by to bylo už napováženou. Z původní bedny 24 s původními rámky bude medník, je nutné to oddělit mřížkou a za pár dní se podívat, jestli neudělaly NAHOŘE nouzáky a ty případně zrušit do jednoho, tedy VŠECHNY. Až v bedně 24 vyběhne plod, vytočí se to jako běžný medník. Jestli se to udělá teď, patrně do slunovratu bude potřebovat pod medník 24 ještě medník 15, už běžný Blaník. Mezitím se vytočí medník 24 a pod medník 15 se dá další medník 15.

Vrtat v plodišti je nutné tak často, jak je potřeba, rozhodně ne ale častěji. Mnohokrát jsem varoval před předčasnýn pouštěním do medníku a domnívám se, že se tím doslova vyrábí podtržené včely, které jsou pak neodolné a snadno podléhají nemocem a blbí to svádí na VD, jako jeden v nedávném videu. A protože jsou blbí tak nevěří, že ničí odolnost svých včel vlastní tupostí tak jim ubližují ještě víc a perou do nich chemii i ve snůšce. Zopakuju bonmot Benjamina Kurase: “Je-li cílem panenstní, zintenzivněním mr.ání se ho rozhodně nedosáhne!”

A proč tento úvod? Z jednoho rámku plodu se vylíhne včel tolik, že plně (nahusto) obsadí ten rámek, kde se vylíhly + další 2 rámky!!! Za vašich 10 dní se vylíhlo 80% plodu, co tam byl před deseti dny. Jestli tam bylo 5 rámků plodu, za 10 dní to vč potřebuje prostor dalších 8 - 10 rámků a ten prostor tam není!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A tak se vč začne chystat k rojení.

Navíc jste pustil do medníku nejspíš moc brzo a tak je část včel z částečně zachlazeného plodu asi podtržených a nejspíš budou málo odolné a snáz padnou na CCD nebo NC a nebo kdo ví co, někdy v srpnu a září a i klidně i v listopadu. Že do té doby tam už tyhle včely nebudou? No nebudou, ale ošetřovaly plod, kterému nemohly dát tu péči, jako včely nepodtržené v dubnu. Ale tohle jsou jen moje domněnky protože věděčtí prostituti píšou do Včelařství jak prát do včel ještě více “léků” proti VD, se kterými kšeftují. To je stejné, jako by se nemocnice živila prodejem rakví a slevovými akcemi na pohřby! A tak nevíme jak to je a nezbývá nic než domněnky nemnoha takových jako jsem já.

Takže. Proč se nemají rušit včely? Brzdí je to a působí stres. A co je vyrušení, věřte nebo ne, ale i jen čumění na folii. Je to idiotský vynález a já bych folie zakázal! Mimochodem, nikdo mi nikdy kloudně nevysvětlil, abych to i já pochopil, co vidí když čumí na folii, která je po roce skoro neprůhledná?

Asi jsem na vás moc přísný, jsem takový k sobě a tak i k druhým. Na druhou stranu snad si to budete pamatovat. Takže. Dobře vždycky vše předem promyslete a musíte se naučit odhadovat, podle množství a stáří zavíčplodu (ale i otevřeného) a ty úly holt otevírat tehdy, kdy je to potřeba. Jeden den je vč slabé a není na medník a za 5 dní je skoro pozdě. Nemáte čas každých 5 dní? Nevčelařte. To je jako by někdo říkal, že krávu může krmit a kydat hnůj jen v pondělí, v pátek a v listopadu. Tak to prostě nejde a holt nemůžu mít krávu! Se včelami je to o hodně lepší, nemusí se k nim denně, ale ve stěžejní době roku se holt bere i dovolená, když je to nutné.

5 dní je příklad. Ale rozhodně ne dávat medník radši dřív než pozdě. Předčasným puštěním do medníku podtrhnete vč VŽDY, ale ne vyždy a ne každé se vyrojí když je do medníku pustíte až přesně v pravý čas, i 2-3 dny později. Nevím kolikrát tohle budu muset zopakovat, píšu to roky pořád dokola. Nechápu, proč se všichni tak děsí rojení, moje maminka říkávala, že je včelám (holkám zlatým, jak jim říkala) potřeba taky trochu věřit. A to moje máma neznala TLumič. Ten hodně pomáhá právě třeba i proti rojení. No a pak je tady ještě BF a ta se rojí výrazně méně, než enormně rojivá Kraňka. To ale zavilí propagátoři jedině správné Kraňky neříkají, víte to o BF? Že se skoro nerojí?

Ale klid. Vám to půjde, myslí vám to.

Nemusíte mít pravdu. Trubčice se neudělají za týden, pokud tam jsou a kladou několik vajíček do buňky a ne na dno, ale lepí je zevnitř stěn buněk - to drvodělka vůbec neříká, pak je to osiřelé dva měsíce i víc a v době osiření nebylo dos trubců.

Pak je ale ještě jedna možnost, že to má matku vychovanou v zimě a ta není opolezná a tudíž si nemohly vychovat nic jiného, než trubce. Jak to, že tam jsou ještě loňské dlouhověké včely? Nejsou upracované výchovou plodu ani nošením pylu a asi ani sladiny moc nenanesly.

Drvodělka by měla toto vše vyhodnotit aby věděla, kde udělala chybu a jak se mohlo stát, že to nechala dojít až do kvetení jabloní. U ní už je asi po nich, tady už rozkvetl hloh a ona včelaří ve výrazně teplejším kraji než já.

Ale můj kámoš Petr taky nemilosrdně likviduje takováto pofiderní vč. Je to věc názoru a já jsem patrně hodně útlocitný. 

Nejdřív jsem vám to nechtěl psát. Nejsem zastáncem zabíjení včel a tuplem ne zjara!!! Jedině když by byly nějak očividně nemocné, tak asi ano.

Já bych úl dal pryč a úplně zrušil. Včely bych na druhém konci uahrady vysypal na zem. Včely se někam vžebrají a případné trubčice, ale myslím, že i nemocné včely, domácí při vžebrávání vymetených pozabíjejí. Jen na místě vymetených nesmí zůstat žádný úl. Jestli jsou úly v řadě, sousední úly po odnesení vymetaného srazím každý o 20 cm k místu likvidovaného vč (vůbec to není nutné) a teprve jdu vymetat špatné na zem.

Díky, za toto upřesnění a ujištění. Vím, že to píšete Martinovi.

Mám zkušenost jinou, jsou jen dvě možnosti. Buď jsem úplně blbej a posledních 60 let jsem čuměl někam jinam a nevšim si, jak báječné jsou jarní tiché výměny a nebo to v mých jalových podmínkách s většinou mizerným počasím probíhá jinak.

Začátečníkům já radím, věřit jarním TV jak doporučujete vy, ale mít na paměti, že to dopadnout dobře nemusí. Na druhou stranu, část matek nemám značených a někdy třeba u mě jarní TV proběhla a já to vůvec nezjistil. I to je možné. Nebaví mě sledování výkonnosti matek, jedu pokus-omyl. Buď dobrá je a když není, snadno jí nahradím lepší a nebo domněle lepší.

Je to jako s vyvářením vosku ve studniční vodě. Mnozí to dělají (mají ve studni povrchovou vodu a nevědí o tom) a ti jednodušší pak tvrdí, že já kecám nesmysly když tvrdím, že ABSOLUTNÍ JISTOTA je vařit vosk jen v dešťovce. Pod vlivem v autě se taky nebourá VŽDYCKY. Ale riziko je mnohem větší.

Vaše otázky jsou pro mě těžké, hlavně poslední. Ztrácím se v tom. Píšete u obou prostorů VN a z logiky by spodní měl být 24 a horní 30, ale proč jste dával stavět M na plastech 24 a dal je nahoru do VN30? Prostě mi to, prosím, vysvětlete.

Dole si nouzák asi neudělají, to jsem někde napsal? Přece dole je matka, proč by se cítily osiřelé a jen z toho, že mřížku často považují za strop a nahoře se cítí bez matky, tak dělají nouzáky.

No a k první otázce:

Ještě před odpovědí moje řečnická otázka: Vy v tuto dobu jdete do včel až po celých 10 dnech? V době největší intenzity rozvoje, kdy se situace mění snad po dnech, si dopřejete luxus 10 dní? Takhle to já neumím. A druhé vč dostalo medník ještě dřív než první? A v plodišti byly včely nahusto i na posledním rámku u stěny? Jestli to byl SR tak pro včely skoro nebyl vidět žlutý plást?

1 - Je celkem fuk kdy vloni dostaly matečník. Mě víc zajímá na základě čeho dostaly letos medník. O tom se nezmiňujete ani slůvkem. Další medník se dává když je první skoro plný a nebo když to “přebujelost” plodiště vyžaduje. Ale tady moc přebujelost nehrozí, mají TL a tudíž svého druhu pojistný ventil. Taky díky TL už nebývá SR tak plný, že ho není vidět. Tady je nutnáý cit a odhad a to se teprve učíte. Pište si a vrývejte do paměti.

Nezájem o souše v medníku nechápu, nejspíš jste ho dal příliš brzy. I já to umím špatně odhadnout (asi u čtvrtiny vč) a pak medník ignorují úplně, nebo obsadí jen souše (pravda, vždy po dvou u stran) a M ignorují. Co popisujete si nevybavuji, že bych znal. Ale ve skutečnosti je skvělé, že staví. Je silná snůška, počasí naprosto ideální a tak netuším, kam vaše včely dávají sladinu a med. Některá vč ho dávají do TL a dokonce jsem tam načapal i zavíčkovaný med. Ano, pod nohama, nechápu, ale i to lze. Všimněte si, zda je ve VN plod aspoň na 3-4 rámcích uprostřed až k HL. Goro nedávno vysvětluje jak poznat plod před vylíhnutím = je hodně tmavý. Jestli by začínaly cpát med na vysoké rámky a bylo tam hodně tmavého plodu a v prvním medníku staví a ukládají med, pak přidejte další medník pod ten, co už tam je. JESTLI JE PRVNÍ Z 90% POSTAVENÝ.

2 - S hrůzou zjišťuji, že za celý život nevím jak je to s jarní TV. Mám zafixováno, že zavíčkovaný matečník - včelstvo je už vyrojené. Ale jinde popisuju včerejší zkušenost a vyrojené moje vč není, pravda, nemělo matečníky ještě zavíčkované. Snad to doplní někdo další, jestli u jarní TV zavíčkují matečník a nevyletí. Já to fakt nevím, na jarní TV nevěřím, vždy se mi z ní vyrojily a proto k ní dojít obyčejně nenechám.

Takže konkrétní odpověď, nenechával bych žádný matečník a vč osiřel, jestli jde opravdu o TV a jsou i jiné příznaky, třeba začínající hrboplod. Po likvidaci nouzáků (klidně bych nechal matku z nouzáku na vlastním plodu, pokud to není bodavé nebo jinak nevyhovující) bych dal otevřený plod z pěkného vč aby si udělaly samy nouzák na lepším materiálu. Tím se získá čas na výměnu matky z chovu nebo nákupu. Já se chovem matek zjara nezabývám, to vážně nestíhám. Na to je dost času po jarní snůšce. To jsou u mě žně a nemám čas ani náladu a myšlenky. Kor na něco, co lze odložit až je času dost.

3 - Už jsem předeslal, že moc nechápu. Ale já se s tím tak moc nemazlil. Měl jsem hodně vč, nestíhal, stres nestres, prostě jsem dal VN požadované míry, doprostřed rámek s plodem odjinud, kolem M, pak mladé souše a pustil tam matku, hop a nebo trop. Na to mřížku a původní plodiště. Vždy to dopadlo dobře! Ale já to dělal z míry 37x18,5 na 39x30. Vy když máte obojí 39, dejte dolů jeden rámek, i když je 24, s matkou kde zrovna je a včelami, zbytek M a u krajů souše (taky jeden SR), mřížku a původní plodiště. To až vyběhne změní se na medník a vy holt letos budete mít z tohoto včelstva běžný med jako ostatní. Naráz nejde asi nic na světě, příští rok už budete mít vše jak se patří a med 100% panenský.

Že nemáte souše a další M budou jen z M nevadí, jen jim to déle potrvá.

Teď už mě tlačí čas, co jsem nezodpověděl a nepochopil, ptejte se dál. 

nechápu co za kravinu jsem skopíroval, omlouvám se, další pokus snad už vyjde

https://www.google.com/search?q=lampa+na+s%C3%AD%C5%99en%C3%AD&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=lampa+na+s%C3%AD%C5%99en%C3%AD&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIHCAEQABjvBTIKCAIQABiABBiiBDIKCAMQABiiBBiJBTIKCAQQABiABBiiBDIKCAUQABiiBBiJBdIBCDU2NzdqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-8

Opět překládám sem svůj přípodotek ke Gorovu článku ze dneška z vlákna o prvním roce včelaření. Mám pro vás pane Goro radu. Dám se, jak píšete vy a pod to jak bych to psal já:

Môžem robiť preleták aj keď sú materské bunky už zaviečkované? 

Môžete, ale pri zaviečkovaných materských bunkách je riziko, že stará matka s prvorojom z úľa už odletela. V takomto prípade poslúži preleták v podstate len na zabráneniu vyletovania porojov. Vzniknuté rodiny sú slabé, treba ich prikrmovať a spojiť, či už navzájom alebo s mladým odložencom. 

Môžem spojiť obe rodiny v preletáku, aj keď sa už v dolnej časti vyliahla matka? 

Samozrejme, ak z nejakých príčin to nestihnete včas, rodiny môžete spojiť aj neskôr, noviny zabezpečia bezproblémové spojenie aj v prípade. Včelstvo si však skoro vždy vyberie starú matku, to nie je ako spájanie rodín pri pridávaní oddielku s mladou matkou, ktorá má už svoje robotnice.

lepší varianta:

Môžem robiť preleták aj keď sú materské bunky už zaviečkované?  

Môžete, ale pri zaviečkovaných materských bunkách je riziko, že stará matka s prvorojom z úľa už odletela. V takomto prípade poslúži preleták v podstate len na zabráneniu vyletovania porojov. Vzniknuté rodiny sú slabé, treba ich prikrmovať a spojiť, či už navzájom alebo s mladým odložencom. 

Môžem spojiť obe rodiny v preletáku, aj keď sa už v dolnej časti vyliahla matka?

 Samozrejme, ak z nejakých príčin to nestihnete včas, rodiny môžete spojiť aj neskôr, noviny zabezpečia bezproblémové spojenie aj v prípade. Včelstvo si však skoro vždy vyberie starú matku, to nie je ako spájanie rodín pri pridávaní oddielku s mladou matkou, ktorá má už svoje robotnice.

---------------------------

Jinak váš příspěvek v příslušném vlákně hodnotím jako skvělý!!! Jen bych to zpřehlednil. Forma jasných otázek a co nejstručnějších jasných odpovědí je podle mě nejlepší. Já takto pracovat - psát neumím, samo mi to takto nenaskakuje…

Jestli jsou tam zavíčkované matečníky tak je roj už pryč. Zavíčkují první a letí, pokud neprší, pak čekají na půlhodinku kdy neprší.

Žádný med? Jste nespravedlivý, medu přinesly hodně - jenže jím ulily plodiště.

Ano, letos špatně staví a když staví, nezakládají. Asi jste zapomněl na fintu, že postavenou M sice doprostřed plodiště, ale JINÉHO včelstva když nechtějí zakládat. Ale hlavně. Kde jste u mě četl, že dokud postavenou M nezakladou na konci mezi plodem a trubčinou, že se nerozšiřuje? Právě v normálním roce jak je M postavená - vzadu bývá zakladená později, už jde do hnízda a na její místo nová M. A tak až do vypnění plodiště.

Proč je M na konci zakladená pozdě a někdy vůbec. Myslete, jak vypadá hnízdo? Až k HL bude plod jen na prostředku a směrem dopředu i dozadu bude vrstva medu větší a větší. A taky plod bude uprostřed (mírně mimo střed k česnu) a přední krycí bude pyl a zásoby a často i druhý je to samé, další má plod jen od půlky dolů a až prostřední je našvihnutý plodem. A to samé pak zase dozadu. A tak když zůstene M na konci, zanesou jí sladinou a když zakladou, tak jen spodní půlku. Proboha tohle je přece logika! Ony nechtějí M doprostřed hned. Často by si s ní poradily. Jenže je studená a matka neklade do polovičních buněk a proto je dobré počkat na postavení vzadu a dát jí doprostřed po postavení. Někdy se vč raději vyrojí než by postavilo a hlavně zakladlo doprostřed přidanou novou M a tak je stavba v zadu hra na větší jistotu. Absdolutní jistotu u včel nemáme nikdy!

Doufám, že jste ZAMĚNIL dvě vč navzájem, dát stranou jen úl nestačí a vůbec nic nemůže, už z logiky věci, vyřešit. Patrně jste nepochopil ideu, důvod proč by se záměna dělala. Brennera jsem si myslel, že znám dobře, ale tohle mi uniklo, že by bylo protirojové opatření. Princip VZÁJEMNÉ záměny včelstev není v zabránění rojení (pokud ano, vůbec jsem to nevěděl) a už vůbec když už jsou matečníky ZAVÍČKOVANÉ!!! Princip je v tom, že jedno vč je přebujelé a je třeba mu pustit žilou a jiné zaostává. Logika = přebujelé má všeho víc, mělo dřív víc plodu a tudíž má víc létavek než slaboch. Záměnou nastane - musí být snůška - to, že silné přijdou o svojich HODNĚ létavek a dostanou málo létavek od slabochů a létavky slabochů budou nespíš také v horší kondici ve smyslu nižší výkonnosti. Tím silné přišly o část létavek, musí je nouzově nahradit kojičkami a ty přestanou vymejšlet choutky na sex. No a slaboch dostal posilu velké spousty létavek a tudíž má najednou víc včel, tudíž víc přínosu z venčí, víc tepla a může se konečně víc rozpolodovat. 

Protože včelařím ve 100% případů sám, přeleták nedělám nikdy a záměny úlů také ne. Jsou snazší způsoby jak dosáhnou stejného a spíš lepšího efektu.

------------------

Martine. Je skvělé, že popisujete krok za krokem jak co děláte a nestydíte se za neúspěchy a chyby. I já dělám chyby, málokdy ale v logice, ale každý jsme jiný. Jenže ne všechno je vždy vina včelaře, napadlo vás, že chyba může být v tom včelstvu?

-----------------

Popíšu mojí bezradnost a asi chybu (opravdu chyba?) ze včerejška, kdy vysvětlím detailně pro začátečníky, co taky dokážu já po 60 letech včelaření.

Vč, vnučka po skvělé BF a vynikající vč 3, ale spíš už čtyřletá, není značená. Vždy skvělé silné vč, včera medník poloprázdný, matka nevyměněná kvůli mému zdraví vloni a taky aby od ní byli stále na stanovišti trubci s geny, o které stojím. Plodu málo, jen dva pořádně zaplodované rámky + další 3 s půl rámky plodu. Plodiště ulité medem a daleko větším množství pylu - logika - málo plodu = malá spotřeba pylu, ale sběrací úsilí sběru pylu stejné. Na první pohled něco není dobře, vč nemá “jiskru”.

Matka k nenalezení a na jednom rámku dva matečníky před zavíčkováním, na dalším rámku jeden stejně starý. Nic víc, jen ty tři. Jasná tichá výměna, matka je stará, už nestíhá a je vykladená. To se pozná tak, že má v dělničím plodu sem tam vypouklou buňku s trubcem, prostě jí docházejí spermie v semenném váčku.  Udělal jsem oddělek s rámkem se 2 matečníky, rámek s jedním zůstal v úle. Opakuju, matka nenalezena. 

Nemám z toho dobrý pocit. Ale co jsem sledoval. Vč nebylo nijak přebujelé, přesto by mohlo letět. Za chybu považuji to, že jsem neprohledal TL ani medník, zda tam není matka. Vajíčka a mladé červíky jsem neviděl. Takže nevím, zda tam matka je a tudíž se to může pořád vyrojit.

Můžu vám to popsat. Úl atyp byl původně na míru 39x30 na 14 rámků na teplou stavbu. Předělal jsem ho vyvložkováním na SS na 10 rámků míry 43,5x30. Protože to je stejná šířka jako moje nástavky pro míru 39, tak na tom nástavek sedí, vpředu lícuje a vzadu je část spodku, která přečnívá, zakrytá igelitem a provizorně prkýnkem. Dekl přesahuje tak, že do toho zadku neprší a je to včelotěsné.

U dvanáctirámku to bude dost oříšek. Bude to tak, že moje menší běžné nástavky budou mít dole přišroubovaný rám tak velký, aby to sedělo na “bachratějším” úle (jenže všechna váha bude viset na šroubech a to se mi nelíbí). Mám sice přířezy na NN originálu, ale nechce se mi je dělat + do nich rámky. Prostě jsem chtěl nejdřív vědět, zda velkou mírou získám nějakou výhodu. Jde mi jen a pouze o to nemuset nikdy zvedal VN a dostat, tak, abych nepřekročil výšku rámku 30 cm, do jedné bedny i TLumič. Ten si představuji jako pruh asi 4 cm vyřezávatelné divočiny na každém vysokém rámku. Zdá se, že to bude fungovat a delší míra, i když jen 10 rámků, mě nadchla. Zatím ale rámky dole tu náhradu TL nemají. Teď má plodistě jen 130 dm2 a Blaník 30 má 129 dm2. Takže co se týče plochy desetirámek D-B nic neřeší. Ovšem 12 rámků už dává 156 dm2. Jenže se mi to zdá pořád málo a tak jsem to chtěl nejprve zkusit. Nestíhám a v provizorním úle to vč vězí už víc jak rok.

Detailní vysvětlení motivu a ideje.

Při metodě Blaník u některých vč mírně plesniví dolní rohy krajních neobsednutých rámků. Mírné oplesnivění (černo-modro-zelená plíseň, viditelně na povrchu buněk) nevadí a možná je pro včely dobré. Ovšem šedobílá plíseň už napadla vosk není viditelně na povrchu, ale uvnitř stěn buněk a ty se drolí i při jemném doteku. Toto se musí odřezat a nebo to včely vykoušou a vynosí. To odřezávání dělali předkové s tím, že právě tady si vč postaví divokou trubčinu a vychovají první trubce ještě před vložením SR, kdy by se přidáním SR zvětšil objem vzduchu, který musí vč v předjaří vytápět. A je to dolní periferie plodiště. Tak se rodila idea dolního TL - odkoukáváním co dělali předkové a nasloucháním a nekonečnými diskuzemi se starými včelaři.

Zkoušel jsem do rámků 39x30 zavěsit M pro 24. Jenže u prvních M, kdy už je v úlech vysoký SR, to nefungovalo, víc jak polvina vč dostavěla ty kratší M dělničinou. Myslím, že spodek pro trubčinu bude muset být oddělený T-loučkou výšky asi 5 mm, lépe vodorovným hranolkem 10x10 mm nakoso. Na druhou stranu by se třeba mohlo nechat na včelách kolik trubčiny vlastně chtějí.

Je tu pro mě tolik otázek, na které nemám odpovědi, že nevím zda na D-B přejít a proto zkouším zatím jen plodiště. Samosebou mě také napadlo, že TL na každém rámku - i kdyby si někde udělaly dělničinu, by byl dobrý na rámku vysokém jako má Superjumbo = 32,5. Jen by bylo lepších víc než 10 rámků, pouze 10 rámků (146 dm2) nic neřeší…

Je na to spešl lampa, dá se koupit. Asi jí kupovat nebudete. A tak vemte prázdný VN. Do něj tak velký hliněný květináč, aby se do něj vešel sirný knot. Přes květináč železnou tyčku, na ní háček jako na vánoční stromeček a na háček knot. Květináč přikrýt kusem plechu tak, aby do květináče mohl vzduch (bez něj nic nehoří). Vč jen zahučí, trvá to 10-20 sekund. Šlo by dát tyč přes celý nástavek, žádný květináč - knot je ve VN dost daleko od stěn, ale místo deklu musí být železný plechový dekl, nad knotem je vysoký žár a nic hořlavého to nesmí být.

Pokud půjdete kupovat sirné knoty, kupte i tu lampu, tuhle věc by měl každý mít.

https://www.google.com/search?q=lampa+na+s%C3%AD%C5%99en%C3%AD&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=lampa+na+s%C3%AD%C5%99en%C3%AD&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIHCAEQABjvBTIKCAIQABiABBiiBDIKCAMQABiiBBiJBTIKCAQQABiABBiiBDIKCAUQABiiBBiJBdIBCDU2NzdqMGo3qAIAsAIA&sourceid=chrome&ie=UTF-

Děkuji za vysvětlení, zbytečně to komplikujete, stačí se vyhnout jídlu ne s vlákninou - naopak, ta stolici zahušťuje, ale přebytku fruktozy - vyhnutím vláknině se trávení nezlepší, vyhnutím F je po problému. No a váš argument o předcích je asi jako: “celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli a tudíž chlast za volantem nemůže ničemu vadit". Prostě je určité % lidí, kteří stráví kde co a jiní to štěstí nemají. Já taky znal dědky co kouřili do devadesáti a jiní, nekuřáci, skapali před padesátkou. To ale neznamená, že kouření nevadí a nebo je dokonce dobré, co myslíte? (řečnická otázka)

I představa, že průmysl rovná se bušení kladivem ve fabrice je taky dost mimo. Tu fabriku ale musel někdo vyMYSLet a pak v ní už můžou pracovat cvičené vopice. Přesněji někdo byl nucen najít způsob obživy, když to, co jde lidem desítky tisíc let bez myšlení, na obživu nestačilo. Třeba proto, že žil v neúrodném kraji. Prostě já to nevymyslel a nemůžu za to, že v úrodných krajích není průmysl a nebo nepatrně a největšího zozmachu dosáhli lidi v drsných krajích, co na tom můžete rozporovat? To samé celé země, v čem vyniká Maďarsko a uměl byste si vzpomenout na jediného jejich vynálezce?

Co se týče skladů a řidičů vysokozdvižek jste také na omylu. Globální šílenství věčného převážení věcí - globalizace - končí a vy se dožijete, že ty sklady budou prázdné a chátrat. Jako dnes všude chátrají kravíny třeba. A to někteří chtějí oddálit a tak nejspíš vyprovokují velkou válku, jen aby agonii globalizace prodloužili.

Ale zpět ke včelám. Polopatě. Mít hodně medu, kde je včelařský ráj, umí každej vejr a nemusí toho u včel moc umět, čím drsnější podmínky, tím větší kumšt. Proto tvrdím, že dobrou provozní metodou a dobrým úlem (mám vyzkoušené jen úly s rámky délky 39) se dá získat medu obstojné množství a dokonce s menší pracností i tam, kde se má za to, že prostředí včelám nesvědčí. Uvidíme co Martin. Tvrdí, že včelaří ve zvlášť nevhodných podmínkách, protože tam u nich nikdo kloudně med nemá a neudrží včely živé ve smyslu velkých ztrát. Já tvrdím, že když ještě něco nepodělá, že i zdánlivě jalové kraje med dávat můžou v dostatečné nebo uspokojivé míře. 

Ještě to řeknu jinak. U mě je co “vlna” medování asi 10-15 kilo medu. Jestli mám tři jarní snůšky a žádnou jinou, mám z takového vč (asi třetina včelstev max, nikdy ne od všech) asi 40 - 45 kilo medu. Jestli vy máte navíc akát (úplně nejvýkonnější medonosná rostlina a včely v největší síle když akát kvete) lípu a slunečnici, musíte mít 90 a spíš víc kg medu od asi třetiny vč. Pochlubíte se? Já se domnívám, že jen z akátu, tam, kde meduje, musí být nejméně 30 kg. Drtivá většina lidí 30 kg od vč nemá za celou sezonu a průměru už vůbec ne. Jak se SPRÁVNĚ (ne podle mě, ale dle Brennera a dalších) počítá průměr tu sděluji ve peciálním vlákně.

A také jde o kvalitu medu. Pro mě je med jen med panenský a klasikou, kdy jsou v medu zbytky nespotřebovaných zimních zásob ze zaplodovaných rámků + výluh z výkalů včelího plodu, se vůbec nezabývám a když píšu o medném výnose, nikdy tím nemyslím šmakulády asi 95% ostatních českých včelařů. Jinde v Evropě to bude ještě horší, my jsme absolutní včelařská velmoc ve smyslu odborného vzdělání včelařů.

Díky, chápu. Ale i něco nechápu. Píšete o včelaření v úlech na 15 rámků?

Nesouhlasím s tím, že chovat by se měly včely jen tam, kde je včelařský ráj. Naopak, včely je nutné chovat všude, jen někde je to skoro bez práce a nutnosti něco umět a jinde jsou úspěšní jen dobří včelaři.

Konkrétní příklad. Průmysl dělá pokrok, zemědělství nás živí. Ale když se podíváte na hospodářskou mapu, v úrodných nížinách není žádný průmysl, nebo nepatrně, přesněji, není tam žádná jeho tradice a vývoj. Prostě kde bylo úrodno, nemuseli lidi moc myslet a nic je nenutilo k vynalézavosti a průmyslu. Zní to asi blbě, ale prostě je to tak, nakonec zvýšná potřeba myšlení je už v českém názvu odvětví = průMYSL. Jaký průmysl je ve většině Polabí a jaký na jižní Moravě? Ale Vysočina a severní hory, západ Čech, to je jiná liga, viďte?

-------------------------------

A jen opro vaší informaci, píšete, že máte rád akátový med. Někomu bude následující připadat v duchu známé bajky o lišce, jež nedosáhla na hrozny a tak řekla, že jsou stejně trpké.

Ale. Moderním zabijákem lidí není cukr obecně, ale fruktoza (což ale potravinářskými mafiemi podplacený mejnstrým úspěšně tají). Internet je plný pravdy o ní, o fruktoze. Jen tak mimochodem, třeba z Coly zmizelo donedávné označení ve složení HFS = High Fructose Sirup a nahradil ho údaj o cukrech celkem. O co jde? Pro lidi skoro jedovatou fruktosu umí průmysl vyrábět laciněji než cukr a cpe to do všecho průmyslově slazeného jídla. Přitom fruktoza je bez stejného (nebo podobného) obsahu glukozy nestravitelná. Chutná ale sladčeji než cukr řepný a mnohem víc sladčeji než čistá glukoza = cukr hroznový. Naše játra neumí fruktozu strávit a tak jí mění na tuk a ukládají ho v těle tam, kde nepřekáží, do pupku, zadků, kozí a stehen. Jenže teké mezi střeva a orgány. (to zase vyhovuje mafiím, co ženám cpou nekonečné diety a prostředky proti tloustnutí) 

Polopatě (a velmi zjednodušeně). Pokud je v molekule napůl G ku F, je vše OK. Kde je nadbytek F, je VELKÝ PROBLÉM. Cukr řepný = sacharoza je složený přesně napůl 1:1 z G a F a tam fruktoza nevadí ničemu, kde je ten poměr přesně 1:1 a nebo hodně blízký, tak je fruktoza strávená a tělem využitá dobře.

A med? Který rychle krystalizuje = to je díky vysokému obsahu glukozy. Který med ale krystalizuje později a nebo téměř vůbec, to je způsobeno převahou fruktozy. Ano, lidem skoro vždy chutná to, co není pro ně dobré a zdravé (třeba bůček). Že si nevymýšlím najdete, každý kdo bude chtít, na internetu. Tip - Calábek, Slimáková, Havlíček a další. 

------------------------------

Je známé a u starších lidí skoro pravidlo, že švestky, hrušky, broskve a další způsobují neskutečné průjmy. Co je průjem? Sebezáchovná reakce těla zbavit co nejrychleji něčeho, co je špatné. Naopak po hroznech se ještě nikdo neposr…

Mám hodně nevytočitelných nástavků s tuháčem od loňska, myslím, že ještě pořád asi 45. Postupně se snažím je vnutit dvojím způsobem. Do přidávaných medníků dám do každého 2-3 rámky s dokonale poškrábanými víčky. Zda to vyndají z plástů a přepracují moc nevěřím a dám sem vědět. Myslím, že to jen zase zavíčkují. Ale něco s tím udělat musím.

Objevil jsem způsob “krmení” medem koncem června a v červenci bez  vytáčení - viz toto vlákno. Zjara to nefunguje. Popíši jak to dělám:

Pod TL na dno jsem několika vč dal NN s tuháčem s tím, že to vyberou a zakomponují spolu s novým medem do medníků. Tak tohle nefunguje. Klidně to tam zavíčkované nechávají a jedou normální jarní snůšku s náloží až 15 kilo tuháče pod nohama. Vybraly jen to, co bylo sice tuhé, ale nezavíčkované a i to vybraly jen zpola, cosi tuhého krystalického je v buňkách pořád. Kdyby to vybraly zcela, byl by to sypký “písek”, tedy nerozpustná čistá melecitoza.

Nevadí, pokus nekončí. Přijdou dny beze snůšky, u nás pravidelně po odkvětu řepky a než začne malina a někteří dokonce v tu dobu pokrmují. Tehdy by to mělo pro ně být “jako když to najdou”. Prostě jakási pojistka, že ani na okamžik nebudou trpět nedostakem zásob.

Je tu ale jedna velká nevýhoda - úl je o 16 cm vyšší. Vlastně dvě nevýhody, musí být na vč o jeden NN s rámky navíc. Jasně, pro chlapa (mladého) to není problém. 

Navalila se mi práce, že nevím co dřív. Luxus víc jak měsíčního válení s komplikovaným zápalem plic (dva za sebou) v předjaří se mi teď mstí. Nestíhám, co bych chtěl. A tak nemám pořád nástavkáč Hybrid, tedy VN 43,5x30x12. Mám předělaný atyp s přibitým dnem na jen 10 rámků a v tom jedno vč. Lezou mi oči z důlků co dlouhý rámek předvádí, tedy co dělají včely na něm a patrně budu muset (nerad) odprosit Langisty.

Pro úplnost. Úl je předělávka a má, kromě 10 rámků míry D-B napříč za přepážkou plac pro dva rámky 39x30 a tam si chovají trubce. Úl je na SS a ty dva rámky jsou na TS. Mám tento atyp ještě jeden (ještě další 2, ale předělání obtížnější) a co nejdřív ho předělám stejným způsobem a dám do něj oddělek. Pomalu přejdu s částí vč na tuto míru.

NN jsou k tomu jen moje 39x15x11 a šel by k tomu samosebou i 39x11x11.