Příspěvky uživatele

Pobavil jste mě a to VELMI! Kromě velkého poučení - dozvídám se, co nevím, jasně vysvětluji, že s rojením nemám zkušenosti, mě velice zaujalo vaše sdělení, které přeinterpretuji po svém.😉😀🤫

Vy ze mě děláte zaostalce, věřícího starým knihám a pověrám a tlučete na plech a děláte včelám bouřku? Tak tohle jsme u nás v Domašíně nedělali ani před 60 lety, už jsme věděli, že je to nesmyslná POVĚRA. Kropení, které má simulovat pršení, je spíš funkční tím, že včelám zmáčí křidýlka, než aby je vyděsilo, že prší - a při bouřce prší silně a ne jen nějaký májový deštíček. Tak toto je ryze lidské uvažování a včely většinu fungují jinak.

Ale jestli jste bubnování myslel jako vtip, trapně jsem ho nepochopil… Podstatné je, že se roj snaží z počátku usednou na různá místa a jen jedno si vybere matka a tam se pak ostatní “sestěhují”. Tohle jsem netušil.

Mám málo času a tak nečtu celý svůj příspěvek. Je o Pepovi a letos ho zmiňuji zase v souvislosti s paroprodyšnými stropy. Někdo je prostě inženýr a má svou hlavu, i kdyby se o něčem přesvědčil stokrát, musí se o horká kamna spálit sám.

Toto vlákno vracím aktuálně z jiného důvodu. 

I zde nemám zrovna čas číst svůj pilotní příspěvek. Mám ale za to, že musím zdůraznit PODSTATNÉ, co se obávám v pilotu nepadlo.

Protože do sběrného medníku soustředíme hodně plodu, v daném vč se relativně brzy nalíhne enormní množství včel a ty někde musí být a musí mít co dělat. A tak podstatné, co jsem asi před rokem zapomněl.

Na jedno vč dáme mřížku a nad ní medové a plodové plásty z tohoto + dalších 3-4 vč. Plodpásty jdou se včelami a tak se může dát naráz celomedník, tedy medník velikosti VN. Včely se neservou a druhý den odletí staré zalétané domů, mladušky zůstanou. Ovšem vlastně nepřirozeně rychle vč přebují. Protože se nepodaří nahoru nad mřížku dát pouze zavíčplod, tak si včely obyčejně udělají v medníku na plodu nouzáky. Ty je třeba za pár dní zrušit, jinak spodek po zavíčkování prvního nouzáku v medníku uletí - vyrojí se.

Při kontrole a likvidaci (ne každé vč to udělá) nouzáků posoudíme sílu a buď hned, já přidal za 3-4 dny pod mřížku standardně vystrojený NN medník se 6 M na prostředku a po 2 souších u stěn. Toto rychlé rozšíření je nutné z výše uvedeného důvodu a současně je dobré z tohoto vč udělat oddělek či dva. Na plodplástech bývá hodně medu a tak budou odd velmi dobře zásobené. I kdyby se odd nedělal, pod původním VN je TL a tudíž by stísnění nastat nemělo. Ve chvíli, kdy je relativně rychle NN medník postavený a plný, musí pod clou sestavu další NN medník. Ano, zvedat narvaný celomedník a rvát ho zpátky do té výšky - plod asi ještě nebude vyběhlý a vytočit se to nedá, je nejrychlejší cesta ke kriplvozíku!

--------------------------

Při psaní mě napadá další možnost, kterou ihned udělám, bohužel jsem už prošvihnul správný moment - došlo mi to až teď. Měl jsem jeden nouzák nechat, dodat jednu souši s asi 2 dl vody a dát stranou na nové dno. Tím by byl velký oddělek udělaný a hlavně by odpoadlo to všechno vzpírání. Ale možná je lepší udělat to s odstupem a dát tam matečník pořádný z chovu. I med by měl uzrát. Zkusím to a dám sem za čas vědět.

Další možnost, spíš nouzové provizorní řešení je, po likvidaci nouzáku ve sběrném medníku dát celý medník stranou a když nemám honem vhodný matečník z chovu - celá akce je neplánovaná, pak vložím rámek s vajíčky a nejmladšími larvičkami z dobrého vč. Oddělek si matku udělá sám, sice zase z nouzáku, ale je to úplně bezpracné. Získáme čas a později je možnost matku vyměnit za pořádnou.

------------------------------

Další nápad je sběrný oddělek. Nedošlo mi to dřív, protože tento SO nepoužívám, nenaučil jsem se to zařadit do svojí běžné rutinní včelařiny. Vlastně by se daly pomocí sběrného oddělku z kmenových vč odstranit kritické rámky s příliš mnoho medu nad plodem a dosáhnout podobného efektu v případě sběrného medníku. O med by se asi přišlo, ale hlavní efekt by se dal dosáhnout též.

Prostudujte si vlákno sběrný medník. Ne číst, STUDUJTE to tak dlouho, až vám to docvakne. Ano, někdy se to stane a mě vloni i u míry 39x24!!! Pak není zbytí a musí se použít klasika. Vloni mi to vyšlo, že z 5 vč jsem “ozdravil” 4 sebráním jejich plodplástů a ty přišly do jednoho vč, kde nastala klasika - mřížka a přeložený plod. Holt byla část medu z klasiky, z hnusných plástů jako má 99% včelařů. Mimochodem, jenom tak jsem mohl po letech nafotit jak vypadají vytočené panenské medplásty a jak zakladené. Vidíte to v článku, který tu visí.

Ale aby bylo jasno! Goro radí odvíčkovat zásoby nad plodem, obyčejně stačí dva rámky na prostředku. To je skvělý způsob. Podobně funguje sběrný medník a že  se mi nechtělo patlat= odvíčkovat med nad plodem, tak jsem tam dal souše na zakladení a nebo rámky, kde bylo nad plodem medu málo. 

A i váš způsob je dobrý. Zopakuju podstatné. Každý způsob, jak si poradit, je dobrý, důležité je umět si NĚJAK poradit vždycky, a nebo aspoň ve většině svízelných situací.

K rojení jak ho popisuje pan Malina. Jen 5 matečníků = Tichá Výměna matky. Ta, podle mých zkušeností zjara VŽDY skončí vyrojením. Ovšem tvrdí se, že TV funguje skvěle i zjara, já si to nemyslím.

Bohužel nepíšete jak stará je matka. Prostoru měla, zdá se, nadbytek a tudíž to nemůže být vyrojení ze stísněnosti. Jenže by tu ještě mohla být vědou neposaná a mnou jen tušená věc. Když včelám z nějakého důvodu nevyhovuje “bydlení”, nemá jinou možnost z nevhodného příbytku prchnout, než se vyrojit. Tak si já vysvětluji nesmyslné roje, kdy je matka mladá, prostoru nadbytek, dílo mladé, ale pozor, také rámky a úl nikdo nevykoupal v nějaké chemikálii (zrovna poslední Včelařství ZASE vnucuje blud o dezinfekci rámků a všeho ostatního, i nasákavého chemií). Zde bych varoval i před parafinováním nástavků - parafín nesmí ke včelám nikdy a nijak! Může včelám velice vadit.

S rojením mám malé zkušenosti, celý život jsem včelařil na minimum rojů. A vlastně se z vašeho příspěvku dozvídám novum, že roj vyletí a začne si sedat dřív než matka. To je pro mě neochopitelné a pokud je mi známo, všechna odb. lit. tvrdí, že vyletí včely a krouží ve známém reji, spolu s nimi vyletí i matka. Určitě nejde jako první a část včel na ní “čeká” ve vzduchu a “čeká” kam ona usedne - má se za to, že je pro starou matku let obtížný a tak to nebývá daleko ani vysoko. A kde usedne matka, měl jsem za to, že matka usedá jako první, tam se k ni začnou usazovat postupně ostatní včely z roje. Váš popis by naznačoval, že je to jinak. Když o tom (poprvé) uvažuju tímto prizmatem, pak je toto další věc proč přepsat učebnice. A má to i logiku. Víme, že před vyrojením hledají pátračky vhodné doupě. Když ho nenajdou a vyrojí se, z roje na větvi pořád vyletují pátračky a hledají doupě, obyčejně je to tým asi 100-150 včel a intenzivně hledá. Když nenajde, roj zůstane na stromě a nakonec tam postaví plásty a uhyne. No a z vašeho popisu se zdá, že je to jinak. Zdá se, že nějaký tým pátracích včel rozhodne o usazení roje  a matka tam teprve, na místo na větvi, zvolené pátračkami a obsazené pátračkami, teprve usedá dodatečně. Protože se má za to, že i toto usednutí včel řídí mateří feromon a tudíž dle té logiky by matka musela usednout jako první, zdá se, že to může být jinak. Je nutné mít vaší příhodu na paměti a sledovat, zda je to normální a nebo vzácné ve smyslu “výjimka potvrzující pravidlo”.

--------------------------

Někde píšu,  opakovaně, že “komu se u mě nelíbí, ať letí třeba do …”. Když tedy neudělám nic špatně - úl například nemá očka, síto ve dně ani jiný průvan a v úle je všechno správně, není tam ani hlad a není ŽÁDNÝ důvod, aby se madam musela rojit, tak jo, tak je to jako s nevěrnou, či věčně nespokojenou manželkou. Některé - je to přirozenost - i kdyby měly modré z nebe a muž se sanažil sebevíc, stejně jsou nespokojené a geneticky mají nesprávné touhy a i takové ženě je nutné umožnit “odlet” do pr…!

---------------------------

Víte, opakovaně jsem tvrdil, že NN systém je překonaný a ve světě se udržel jen ve specifických podmínkách, třeba v Austrálii, s nepřetržitou snůškou 10 měsíců a průměrem 300 kg medu na včelstvo. Například nedaleký Zéland už NN systém, pokud vím, nepoužívá. 

Já tvrdím a není o tom také žádná statistika, že včelám může vadit sice dostatečný, ale nesmyslně a nepřirozeně roztříštěný prostor na malé fragmenty a vždy rozdělené včelí mezerou a dřívím. Trochu teorie. Dívám se na výkres Langu v němčině, co mi kdysi poslal Jindřich Boháč. Tam je HL tlustá 19 a SL 10 mm. Jenže existují i varianty kde je je HL 24 a SL 12 mm!!!!!! I Když vezmu rozumnější míry z Boháčem zaslaného výkresu, je to tedy mezera mezy patry voští 19+8+10 = 37 mm. Ovšem taky existují Langy s rozměry louček 24+8+12 = 44 mm - 8 mm je VM. Nevím jakou máte variantu. Ale i u evropsky umírněné varianty je to 37 mm a je NUTNÉ se zamyslet nad poměrem voští ku dříví (se včelí mezerou). Má-li rámek vysoký 159 celých 29 mm dříví, pak je voští jen 130 mm. Dál si ten poměr každý spočítá sám, tedy 130 : 37 a může porovnat s Blaníkem 39x30, kde to je 285 : 15 . Blaník může mít při dodržení standardní ČSN tento poměr pořád 280 : 20 mm.

Když se vyjadřuji o NN systémech jako o nesmyslných, nevhodných pro včely, i pro včelaře, tak toto je jedna z prazákladních věcí!

ČSN má tyto míry 12+6+8 = 26. Já ale opakovaně psal o tom, že se snažím o HL jen 8, a Sl jen 6-7 mm a spolu s českou VM = 6 mm to pak u Blaníku dává 8+6+7 = 21 mm

Navíc včely vysoké rámky nepřistavují k SL (často ani nízké pokud nejsou v medníku a není silná nsnůška) a protože nechávají 18 mm mezi SL a spodním okrajem plástu, pak je mezera mezi částmi díla veliká, nepřirozená je vždy a je možné, že i toto může včelám vadit a snaží se z tak fragmentovaného obydlí prchnout. A některým lidem taky nevadí nevhodné obydlí a jiní ho mění pro zdánlivé maličkosti, i u včel to je stejné. Některým daný úl vyhovuje, jiným méně a některým vůbec a pak se vyrojí bez příčiny.

Není statistika zda se v NN systémech včely víc rojí než v jiných a tak jsou to jenom moje DOMNĚNKY ze zkušeností. Faktem je, že se vám vč vyrojilo a nemělo žádný důvod. Já se jen snažím přijít na to, PROČ se někdy některá vč rojí, i když včelař udělal maximum proti vyrojení a vč tudíž nemají žádný důvod. Protože to považuji za genetickou vadu, tak stejně jako u lidí je třeba se takové matky (manželky) co nejrychleji zbavit a neklást jí překážky, když madam nevyhovují běžné poměry obecného standardu. U včel je ta parádní možnost, že po chycení roje prostě blbou matku zahlušíme a proto jsou včely báječné. V tomto ohledu lepší než lidi.

Řešila se tu neochota některých vč obsadit medník. Něco mi došlo až včera a tak se hned podělím. Jen jsem nevěděl jak to formulovat či zdůvodnit. Už vím jak popsat a jak to, že  vlastně neznám neobsazení medníků. Vloni byl výjimečný rok a i to je popsáno vláknem sběrný medník.

V popisu metody Blaník jsem jasně vysvětlil, že M musí na prostředek a ke krajům souše. Má to důvod a dohledejte si to sami, opakoval bych to snad po desáté. Pak je nutné v této souvislosti opět přečíst “pohádku” o bratrech, hříbkách a pletení košíků.

Ne vždy (i mistr tesař se někdy utne) se mi zadaří vystihnout pravou chvíli puštění do prvního medíku. Vždy je to přidání NN nad VN s TL a tudíž to je rozšíření nenásilné, pozvolné, méně než rozšíření o 50%. Ale i tak se stane, že včely na M stavět nezačnou, i když je silná snůška, jako právě v těchto dnech. Ovšem obsadí souše, přijmou je, opraví a plní je a tudíž obsadily kraje medníku, prostředek holt ještě ne. Na ten dojde za 2-4 dny.

Na M uprostřed nezačaly stavět. Ale v plodišti. tím, že se nad VN objevil prostor, začínají spotřebovávat med (zásoby) nad plodem a sunou plod až k horní loučce - najednou vědí, že si to smí dovolit, že plac nad plodem pro med bude. A tudíž je med nemusí stlačovat dolů a ony si můžou dovolit plodovat až na horní okraj vysokého plodiště.

Kopřiva je “nejvýkonnější” bylina a je nejen plná bílkovin, ale také minerálů a asi i vitaminů. Domnívám se, že díky kopřivám získají králíci skvělou kondici a pak jsou odolní proti většině nemocí. Na některé nemoci samosebou ani kopřivy nepomůžou.

No a k bršlici. Králík není idoit a ví, co nemá žrát. Bršlice sežere jen malé množství a pak raději nežere. A jestli jí chovatel králíkovi vnutí zakamuflovanou do nějaké šmakulády, pak je to proti přírodě. Příroda ví, co je pro zvíře dobré a co není a přírodní tvorové to vědí a svým nezájmem ty “věci” žrát to jasně ukazují. Pak ale přijde člověk, nerespektuje co může pochopit každý a usnese se, že králíci bršlici vlastně milují. 

Mě taky “chytří” od mého narození tvrdili, že miluju KSČ a vytrvali v tom ažo do 17. listopadu 1989. Myslím, že mi nic jiného nezbývalo než nějak bolševiky přežívat. Naštěstí jsem to přežil (a zdaleka ne všechno bylo JENOM špatné!).

Všechno správně, chválím. No a to, že jste nevyhodil trubčák nevadí, místo něj - ne na jeho místo - dáte poslední M v tomto jaru. Další tam lze dostat jedině když by se dělal oddělek.

Polopatě. Nyní je na poslední pozici trubčák. Ten vyhodíte, na poslední pozici dáte starý černý plodplást - u vás ten nastvený a M před něj. Na poslední pozici by jí nepostavily a když, tak nezakladly a nanejvýš by do ní nandaly pyl.

Myslím, že vás sleduje víc lidí, jak krok za krokem budujete silná včelstva, v kraji, který je podle vás a vašich sousedů ultrajalový. Já jalovosti vašeho kraje nevěřím.

Ale hlavně jde o to, že systém Dadant není ještě více rozšířený proto, že se v něm prý špatně obměňuje vysoké dílo. My ale víme, že díky zužování se daří měnit dostatek vysokého díla. Navíc zužování je HLAVNĚ ozdravný prostředek k samočinné léčbě Nosama Apis, kterou Blaník tudíž vůbec nezná. Kdo nezužuju, dříve nebo později narazí na superpotíž = NA. Ta neničí vč každý rok stejně a já tvrdím, že některé ZIMNÍ úhyny má na svědomí právě ona.

Každý rok je jiný a letos nemám problémy s jarním rozvojem jen já. Mnozí před zimou kvůli melecitoze udělali nějaká opatření, vzali a nebo se aspoň pokusili vzít včelám problémový melecitozní med a nakrmit cukrem. Já neudělal nic a zopakuji: stan R ani deko cukru - přežilo 10 kmenů a padly dva oddělky. Oddělky neměly KK a zbytek dostal KK pod VN v konci září. Stan KR, kde asi polovina dostala 8-10 kg cukru a druhá polovina 3-5 kg cukru. Tam padlo vše co mělo KK nad VN + slabé oddělky. Na novém stan KL bylo 6 odd a jeden padl, KK měly jen dva a ty ho dostaly pod VN.

Čekal jsem, že nepřežije nic. Co přežilo má pomalý rozvoj, nepochopitelně vč s cukrem jsou výrazně horší než ta na pouze melecitozní medovici. Neuvěřitelné, nepochopitelné, pravý opak toho, co tvrdí všechna mě známá odborná literatura. Moje vč se neproletěla od konce listopadu do tuším 10 března.

----------------------

S medníky jsem začal u některých vč před týdnem. Po včerejšku má medníky co bylo zazimována jako kmenová vč. Dnes dostane medník zbylých 5 vč, původně oddělků. Někde ale medník kvůli špatnému odhadu síly neobsadily celý, přesněji hospodaří jen na souších a stavbu na M uprostřed nezačly. Jinde staví. Některá vč dostala medníky jen poloviční, zmenšené buchtami na 6 nebo 8 rámků. Někam přišly ultranízké medníky 39x11x11 (do medníku se vždy dává jen 10 rámků).

Skončila třešeň, dokvétá hruška a švestka i pro včely bezvýznamná trnka, naplno jede pampeliška - je hojně navštěvovaná a začaly jabloně. Rozkvétá řepka, kleny ještě nekvetou. Letos nebude žádný med z třešní a už vůbec ze špendlíků.

Protože jsem neměl nikdy zimní úhyny, nemám nacvičené co s rámky z uhynulých vč a nepamatuju si, že bych o tomto problému někdy četl. A problém to pro mě je. Letos vč mizerně staví a nechtějí zakládat M. Místo M přidávám spíš mladé rámky z uhynulých. I tak mi zbyde hodně rámků se zásobami. Nechci navyšovat počet vč a tak neplánuji oddělky.

Pak jste jel 20 metrů kolem mých včel (nejsou vidět), pak skrz pár činžáků - bývalá hornická kolonie a na jejím konci točna pro bus. U ní důlní vozík a panely naučné stezky. Pak jste patrně projel vsí Vyšetice, kde se narodil spisovatel Bohumil Říha. Já tady odsud ale nepocházím, jsem z Vlašimi, tady jsme náplava teprv 7 let (a měl jsem tu být o 30 let dřív!). Pro včely je to tady mnohem lepší. I když Sibiř. Třeba tady ještě kleny nerozkvétají.

A ano, moje vlast je Československo, jsou to nejhezčí země na světě. A skvělí lidé. Někteří, většina.

Škoda, že jste se nezastavil. Když jste plánoval cestu mohl jsem vám dát telefon. Viděl byste vidět in natura, jak a v čem včelařím.

Ano, je to tu nádherný kraj. A děkuji za pochvalu a ocenění. Kdybyste ve Voticích odbočil na Jankov (velvo), mohl jste po 8 km navštívit bojiště poslední velké bitvy Třicetileté války (6.3.1645) - silnice vede kolem a nebo spíš přes něj a po dalších 7 km od bojiště žiji a včelařím (vzdušnou čarou asi blíž). Bojiště je na kopci, nebo spíš náhorní planině a je odtud daleko vidět.

Když jste z Votic vyjel ten krpál, “Kanada” byla vlevo, přijel jste po pár km do Miličína a to je střed České Sibiře.

Začala tu kvést jabloň. Patrně nemeduje při nižších teplotách, včera na ní nebyla jediná včela. Bylo asi jen max 14 ve stínu a snůška z něčeho byla. Bylo chladně větrno. Třešně jsou odkvetlé. Zapomenuté zásobní rámky venku včely vůbec nezajímaly.

Řepková pole pořád, už čtvrtý den, jen žloutnou. Řepka asi čekala na vodu a včerejší chladno jí nepopohnalo. Nevadí, je něčím vždy postříkaná a zameduje až po odkvětu hlavních květů, když nakvetou spodní odnože. Z těch už semeno nejde sklidit a tak to už jezevci nijak nestříkají.

Právě tu skončily javory mléče. U těch jsem také vypozoroval, že do 18 z nich sbírají pyl. Jak se udělá tepleji nad 18-20, asi v tom také hraje roli vzdušná vlhkost, nálet na mléče se znásobí a většina včel se nezdržuje pylem. 

Pořád se mi motá hlavou váš problém. A to máte míru na dobrý Dadant moc nízkou = 27,5 a tudíž by obsazování medníku neměl být problém. Na druhou stranu jsem vypozoroval, že odsazování mendíku u 30 alei u 24 je podobné, spíš stejné a u 24 jde ještě o nižší míru než 27,5. 

Následuje nepotvrzená pouze moje domněnka:

Vč se přizpůsobí svou početní velikostí prostoru velkého prostoru, pokud je v úle jen jeden + libovolný počet NN. Základ je ale právě v tom, co většina sveřepě odmítá a to jsou dvě míry v jednom úle - vysoká + nízká.

Tady by měla být pak přímá úměra, že ve větší třicítce by mělo být víc medu ma to o 25% vztaženo k 24. Jestliže dá na jedné koze jedno vč 24 32 kilo medu, druhé vč 30 by mělo dát 40 kilo medu. Není tomu tak úplně otrocky přesně.

Zrovna tak nejde otrocky počítat kolik vajíček denně položí matka a už vůbec se nedá držet striktně počtu dm2 pro plod. To jsou slepé uličky a nutno podotknout, že mi trvalo 40 let než mi došlo, že na teoriích tak zvaných vědců něco nesedí.

Co potřebujeme za každou cenu proto, aby vč ochotně obsazovala medník? Potřebujeme docílit toho, že je plod až k horní loučce vysokýho rámků. Toho se dá nejsnáze docílit jedině když má úl TLumič, který ale nemůže být stejné vysoké míry. Prostě MUSÍ tu být pro matku prostor, kde bude klást ochotně = vysoký nástavek + prostor NÍZKÝ, kde bude ochotná zakládat maximálně trubčinu, jen některé vč a jen v některém roce si dá trochu dělplodu do podsazeného nízkého TL.

Dosáhnout toho, aby na vysokých rámcích nebyl nad plodem med se dá nejsnáze pomocí BP, že je vč na méně než 11 rámcích. Jak dobře podotýká B.S. vč sice rámek (rámky) za BP vnímá a považuje za své, nicméně plod by tam dalo asi stěží, dřív by se raději vyrojilo. Ale vč pudoivě MUSÍ mít nejméně 5 kg zásob a tak si je snaží cpát nad plod. Ošálit je lze jen v tuto dobu a jen v NN pod VN.

Takže jak na to?

Pod VN a když je vč slabší tak i staženém na jen 9-10 rámků musí být TL, kde je dobré mít nespotřebované zimní zásoby, stačí tak dva rámky 39x15, tedy asi 3 kila zásob, ne víc než asi 6-7 kg. Vč pak nemá pocit, že musí hromadit - JE JARO - zásoby na vysokých rámcích přímo nad plodem, ví, že je v úle má snadno k dispozici a má jich dost. Nemáme staré zásoby? Nevadí, vč tam ukládá přinesený nektar. Když nejsou staré zásoby ve spodním NN = TL, bude jen o něco méně jarního medu. Tudíž stěžejní nejsou dole zásoby staré, ale stěžejní je nízký nástavek dole pod VN. A aby se neomezovala matka v kladení dělničího plodu ve VN (i když je stažený na méně rámků), proto je trubčina dole. Už od květu špedlíků a toto je modifikace původní metody Blaník, která předpokládala tvorbu TL později, až při začátku květu řepky.

Do N medíků je nutné mít buchty. Pokud je čas dávat medníky a vč nemá plný počet velkých rámků, dostane medník, ale například jen 6 N rámků a zbytek je vyplněný buchtami. Po pár dnech, až se nalíhne dost včel, se zvětší medník poté, kdy se zezdola vyhodí blinovka a rámek za ní, doplní se M a plodiště je konečně na plném počtu rámků. A lze, když je plné plodiště, ještě počkat s doplněním medníku. To vše plasticky podle idvidiuálních potřeb každého jednoho včelstva. Samosebou to jde dělat jak cvičená vopice (najmutý nádeník v Americe) bez přemýšlení a vždy se asi ve třetině strefíme správně, třetinu podtrhneme a třetina uletí. S tím takto velkovýroba počítá a je na každém, zda chce se svými pár vč včelařit jako profesionální farmy se stovkami a tisíci včelstvy. A nemyslet stejně, jako nekvalifikovaný nádeník v cizákově, který myslet ani nemá čím, není honorován za myšlení, ale za dřinu jak cvičená vopice. Každého volba čím se cítí a nebo čím chce být.

Mohlo by se zdát, že si protiřečím a že postupné pouštění do medníku je přežitek a moc práce. No pak se s tím nemusí nikdo mazlit, naházet medníky hlava nehlava a ono to nějak dopadne. Většinou špatně. Kouzla s postupným pouštěním do medníku jsou potřeba jen některé roky, je ale dobré být na to připraven a tu možnost mít.

-----------------------------

O využití buchet, jak nízkých tak i vysokých podrobně někdy jindy. Rozhodně se nikde neválí a nepřekáží, i v sezoně je dobré je mít.

Například tu nedávno pan Goro píše, jak se udělá odd a no běžného nástavku se dá jen těch pár obsedlých rámků, třeba 3 a zbytek nástavku se nechá prázdný nebo se vyplní soušemi a nebo M. No ano, to jde. Ale i v létě je někdy chladno a rychlejší rozvoj oddělku, ALE HLAVNĚ Z TEPLA VYCHOVANÉ NEMOCEM ODOLNĚJŠÍ VČELY se docílí tehdy, kdy je oddělku ponechán jen ten prostor, který potřebuje (a plně ovládá - rabovky například). A to se dá nejrychlejií docílit vložením buchet.

Jak rozdělit běžný VN prostředkem na standardním dně a využít jej místo dvou plemenáčů jsem vysvětlil nedávno a jak tudíž vůbec nemuset mít plemenáče, které po asi 9 měsíců v roce někde překážejí. A tak dále, o tomto někdy příště ve zvláštním vlákně.

Možná lepší o dva dny později než o den dřív, když se vědělo, že bude lejt.

Misky nechají, časem je samy rozeberou, většinou pak převládne sběrací pud.

Nevěřte na tak jalovou krajinu jako popisujete. Sám píšete, že jste nevěřil - po tom, co jste viděl u jiných, že můžete naplnit Blaník. A najednou se to zadařilo.

Ano, takhle to je, že vč jsou slabá, bez elánu a najednou je tam mraky včel. Časem se naučíte odhadovat. Pořád mějte na paměti, že dělničí plod je zavíčkovaný 12 dní a jde o to, kdy to zakladly, jak bylo před asi týdnem? Jak před 5 a nebo 10 dny? Kdy se dá očekávat hromadné líhnutí mladušek? Toto není vůbec lehké, kor když je víc jak 20-30 vč. Ale u vašich pár se to pokuste sledovat. Prostě někdy vlezete do včel a uhodí vás do očí, že jsou vajíčka nebo malí červíci na 3 i víc rámcích. Musíte si uvědomit, co nastane až se to zhruba za 14-21 dní nalíhne.

Mezitím dal Goro, co já upřesním. Včely z jedné strany plástu = jedné uličky pak kromě své uličky zaplní další dvě. U nás se zvyklo to říkat jinak. Prostě z jednoho plástu plodu je tolik včel, že načerno zaplní plásty tři. Polopatě, kromě toho, kde se vylíhly + další dva. Takže když mám vč, co sedí jen na 9 rámcích + BP a za ní rámek a mám plod jen na 6 rámcích a na každém je asi polovina plodu, znamená to, že po vylíhnutí je najednou včel na další 5-6 rámků, ale ty už v úle nejsou ani když se vyhodí blinovka a rámek za ní!!!!! A pořád se líhnou včely další a líhnou se rycheji, než odcházejí staré zimní včely, ty bývají v rozkvětu jabloní už skoro pryč. Toto je nutné si uvědomit a mít na paměti.

Finta s barvou víček je super, nechtěl jsem to komplikovat (nenapadl mě tak skvělý popis), ale je to velmi dobré vodítko!

---------------------------

Moje dřívější stan ZD, teď ho má Tom4. 465 mnm, od Z otevřený výdrholec a okolo v okruhu asi 800 metrů 40% les, 50% pastviny, kde není nic než zjara pampelišky a snad jen 10% pole. Malina tu pošla na nějakou chcípavku už před lety a jen velmi pomalu se vrací. Jinak trnky - na ty včely nejdou a nebo pro trochu pylu a hlohy. Z těch byl druhý květový (mě moc nešmakuje). Javory kleny vůbec a mléčů asi kilometr daleko pár. Pár akátů, ty tady nikdy nemedují a pár lip na návsi a ty tu nemedují nikdy taky. A snůškově to tam je silně nadprůměrné. Z čeho to nosí, nevím. A medovice jen u asi poloviny vč, jen od Vigorek a snad 2-3 vč, co jsem měl před Vigorkou. Cimalovy včely Praděd, dnes se to jmenuje jinak, na medovici nešly ani omylem. Jetel na semeno ani svazenka ne a slunečnice se tu taky nepěstuje.

Tap v jiném vlákně dává odkaz (neotevírám je, mám raději text, aby se kdo chce něco sdělit obtěžoval sám) na prastaré rčení, o květnovém roji. Mimochodem, druhou půlku rčení neznám a děkuji, že Tap to i napsal. Nechci jeho příspěvek překrýt svým plkem a proto píšu sem do vlákna, které jsem kvůli tomuto založil.

A protože mi včera volal jeden začátečník (už je začátečník několik let), že se mu vyrojilo vč. No a na argument, že květnový roj za fůru sena… a tudíž má velkou cenu, mi odpověděl, že je ale duben.

A proto píšu tento příspěvek - klimatická změna. Ze svých starých zápisků vím jistě, že jsem prvně v životě kočoval s fungl vozem k řepce, která teprve začínala nesměle žloutnout. Za opylení se štědře platilo, ale smlouvy se musely důsledně dodržet a proto se kočovalo před začátkem kvetení. A bylo to 18 května 1984. Včely vždy utíkaly na řepku z jabloní v půlce jejich kvetení. 

Vše je pořád stejné, jen květnový roj má tu cenu fůry sena už v dubnu.

Aniž bych četl vlákno celé, v pilotním článku je obsaženo to, že mi možná nemuselo uhynout žádné vč, kdybych nasoukal igelity aspoň pod KK, když už jsem KK ze zdr důvodů nebyl schopný dát pod VN. Na igelitu by měly vodu a dosáhly by na ní…

Jinak odkazuji na toto vlákno kvůli tomu, co dnes píšu ve vlákně prosba o radu, Javalimu. To není jen jemu, ale obecně všem. Prostě se v poslední době zvrhla debata na lákání do medníku, Goro že odvíčkovat med nad plodem (viz jeho projedení včel skrz horní KK - důvod, proč to jako Goro nedělat, když se neprojedí tak co? Odvíčkovat CUKERNÉ zásoby, kterými se neprojedly? A kde skončí ty cukertné zásoby? V medníku že? atd - jen vsuvka, na konci dám přípodotek), někdo zavěšování vysokého plástu z medníku do půl plodiště a další hovadiny. A přitom stačí dodržet metodu Blaník. Pak mají plod až k HL vysokých rámků a medník, s 4-6 M uprostřed + souších u stěn obsadí rychle a bezproblémově. A když nebudou nijak omezovány mřížkami a přepážkami, nemají žádný důvod plodovat v medníku. I to, proč MUSÍ být uprostřed prvního medníku jen M a souše jen u stěn a nikdy nazebrované se soušemi, jsme vysvětlil několikrát, naposledy někde tady ani před týdnem.

přípodotek:

Když se dá nevyjedená KK pod plodiště - to je u Dadantu z jednoho patra vysokých rámků a u NN systému asi ze 2-3 pater NN, ÚPLNĚ ODPADÁ ODVÍČKOVÁNÍ ZÁSOB NAD PLODEM! Včely si je odvíčkují a přenesou samy bez patlání matlání včelařem a pracným odvíčkováním. Tím, že se dá KK se starými zásobami dolů to má ještě jeden benefit. Včely jsou naprogramované pracovat nepřetržitě a to i když nemůžou třeba pro déšť ven. Vědí, že zásoby dole jsou jim v zimě nanic a tak je samy začnou odvíčkovávat a přenášet někam nahoru. Ovšem když je nárazová snůška, staré zásoby dole pod plodištěm čekají a když nemůžou ven, ale krmit plod musí nepřetržitě, začnou odvíčkovávat tyto staré zásoby. A je jen moje domněnka (tvrdili to mí předkové), že těmito zásobami krmí plod. Proč by totiž staré zásoby nosily do medníku a ukládaly je tam a v něm braly skoro hotový med a zase ho nosily dolů pro plod? To je jeden předpokládaný účinek. Druhý a důležitější je, a to je předky ověřený fakt, že zásoby přenášené zdola od česna (nesmí být i jiná česna = očka) simulují včelstvu přínos z venku a tudíž to simuluje nepřetrtžitou snůšku (proto všechna stará literatura radí podněcovat česnovými krmítky). Tudíž i když i několik dní prší, vč je ošáleno, že snůška pokračuje. To pak znamená, že vč neomezí plodování, tedy kladení vajíček. Jakmile nedojde ke zpomalení líhnutí mladého plodu, nenastane tak snadno nerovnováha mezi otevřeným a zavíčplodem a nezačnou převažovat kojičky, které nemají koho krmit. A proto je v Blaníku málo a nebo spíš žádné roje ani u Kraněk, které mají sklony k rojení enormní.

Na uvedeném by mělo být každému, kdo předešlý komplex příčin a následků pochopí, jasné, jak dalekosáhlé důsledky má pouhé podstavení NN s nevyjedenými zásobami pod plodiště. 

Důsledky polopatě: (ne všechny)

- Není cukr v medu.

- Nemusí se jím vč projíst.

- Nemusí se odvíčkovat aby bylo vč ochotné obsadit medník.

- Už vůbec není potřeba nijak lákat do medníku.

- I když se ochladí, “zdánlivá” snůška pokračuje a vč staví na M uprostřed medníku. Tím je cukr spotřebovaný na vosk a stavbu celkově a je menší možnost, že by se dostával do medu. 

- Další důsledky (rojení) jsou uvedeny výš.

Uvedeným cílům je nezbytné uzpůsobit včelařovy snahy a jak se k tomu přiblíží, vše další už funguje samočinně. Samozřejmě uvedené neplatí na 100%, je to jako se vším v přírodě, že některá vč “nepochopí” jak a co mají dělat. Nám ale jde o to, aby těch nechápavců byla jen % a ne desítky %.

Pokusím se psát svoje příspěvky jinak. Vždy se pokusím dát jádro a formou připodotknutí na závěr některé věci vysvětlit a hlavně odkazovat na jiné svoje (i jiných) práce, které si čtenář vyhledá a nastuduje sám.

Úplně popíráte metodu Blaník. Stručně vysvětlím jak a vynechám zkratky, aby to bylo JASNÉ.

Cílem je, aby plod na vysokých rámcích byl až k horní loučce, pak není s obsazováním medníku sebemenší problém. Otázka je, jak toho dosáhnout. Vymýšlíte doslova nesmysly, jako třeba že by jeden vysoký rámek s plodem visel z medníku do poloviny vysokého plodiště. Je naopak nutné dosáhnout obsazení medníku za ÚPLNÉ ABSENCE JAKÉHOKOLIV PLODU.

Ještě věštším nesmyslem je lákat matku do medníku na trubčinu. My naopak musíme zařídit, aby vč do medníku expandovat chtělo samo a současně aby tam nebyla žádná možnsot stavby, kde by včely postavily trubčinu. Tu trubčinu by šla matka zaklást a pak hrozí, že už klade v medníku i na dalších rámcích. (na závěr dám přípodotek)

VŠE JE U BLANÍKU PODŘÍZENO POUZE PANENSKÉMU MEDU A TUDÍŽ NESMÍME DOPUSTIT A PROTO SE MUSÍME MAXIMÁLNĚ SNAŽIT, ABY DO NÍZKÝCH RÁMKŮ MATKA NEKLADLA NIKDY! Předešlé je podrobně popsáno a vysvětleno ve vlákně Horní tlumič. U úlů s pevným dnem nejde dát TLumič pod vysoké plodiště a tak musí být nad ním. A znamená to podstatné navýšení pracnosti. 

Píšu příliš dlouhé články a tak nyní nevysvětlím proč Javali píše nesmysl. Je to tu ode mě mnohokrát podrobně popsáno a vysvětleno.

A jedno ujištění. Co tvrdím jde a prvně za můj život se to nedařilo u všech včesltev vloni a i letos na jednom mém stan. Vždy se jedná ale o včelstva těžce zdecimovaná zimováním na tuháči bez cukru a nebo s nevýznamným minimem cukru, vloni pak podivným jarem, jaké bývá málokdy (hned letos znova a tvrdím, že je to výjimka, ano, dvakrát za sebou -pravděpodobnost nemá paměť). 

Tady si dovolím zásadní tvrzení:

Není obecná pravda o tom, že je pro rozvoj vč lepší jakýkoli med, platí to jen o medu květovém jarním. S pozdními květovými medy já nemám žádnou zkušenost a tudíž jsem na takových nikdy nezimoval.

Zde podotknu.

Množství plodu se snaží některé metody omezovat, ale vč má vždy svoje limity (pokud se nejedná o masařky Singer nebo podobné) a dodržuje je samo. Případný výkyv, kdy by dané vč chtělo víc dělplodu než je dáno velikostí VN, si vychová na dělničině v TLumiči. Do medníku tudíž samo ani nechce. Jestli bychom dopustili dělplod (i trubčí) v medníku, o to méně dělplodu bude ve VN. A metoda Blaníkm je unikátní, že bez nesmyslů s mřížkami, přepážkami a jinými pracnými kejkly dokáže dosáhnout u víc než 90% vč, že vč v medníkách nemají sebemenší snahu plodovat, PROTOŽE TO NEPOTŘEBUJÍ! A je jen na rozumu a umu včelaře, aby tuto jejich přirozenou vlastnost využil. Má to ale jednu podmínku, nesmí mít masařky schopné dělat “maso”, tedy spousty včel. 

K masaření se objeví sklony i u dobrýc vč, je na včelaři to umět rozpoznat a hned takové matky likvidovat. Hlavně ale nikdy nesmí koupit matku z množírny (podobné množírnám čoklů), kde naopak masařky preferují, protože vydělávají na oddělkách a je jim lhostejná užitkovost a snadné včelaření s takovými včelstvy. Jde jimj jen o bezohledný kšeft a na spokojenost a snadné včelaření začátečníka z vysoka.

Strašně to komplikujete a děláte z ultrajednoduchého Blaníku hypersložitou a na čas a práci náročnou záležitost. Několikrát jsem se ve vašem popisu ztratil, ženete se do slepých uliček. Blinovka až ke dnu a uzavření rámku, asi zkvasí a shnijí. Tohle se nedělá, nelyšel jsem, nečetl. nemůže ho tam nenajít zavíječ, například.

Ujasněte si pojmy. Melecitoza je vždy medovice ano? A aby vám to bylo jasnější. Melecitozy bývá v medovici do 10% a už jen to způsobí tuháč, lidově cement. Vloni ale byla prý melecitoza až 20 i víc%. Zkuste se podívat, co o tom říkají vědcostuti. Ale já vím jistě, že vše je hodně jinak než tvrdí věda. Vlastně celá moje práce není nic jiného než nekonečný boj proti mejnstrýmu a tak zvané vědě a bludům, které do včelaření zavedla věda. Totiž, ve své době převratný objev časem zastará, ale nikdo to nemodifikuje že?

Úplně vystačíte s tím, co vím já. Melecitoza je vodou nerozpustná a včely nemůže zabít, jak jí přinesou a ztuhne, už je nerozpustná. Zbytek je plnododnotný MEDOVICOVÝ med.

Když včely tráví medovici s obsahem melecitozy, stráví jen med a melecitoza zbyde v buňkách v podobě bílých krystalků velikosti dětské krupičky a ty včely vynášejí ven z úlu. Když se nad tím zamyslíme vidíme na první pohled, že vědci vědí kulový. Protože jak jinak mohl někdo vyplodit to o žízni z melecitozy? Ale to už si dávejte dohromady sám a nejenom v tomto. Já se přesvědčil tolikrát, že tak zvaní vědci opisují kdysi postulované bludy a často vůbec neuvažují, samostatně a nově už vůbec ne, že se jimi raději moc neřídím. Viz třeba moje podezření - ve chvíli vzniku určitě první názor, že VD úhyny nezpůsobuje a myslím si, že ani nijak moc nepřispívá k CCD ani NC. Napsal jsme tu o tom vlákno a pokud vím, nikdo jiný to přerd rokem ještě neříkal. Nyní jsem to slyšel od Dr. Marxe, například.

Desky z kupované spárovky asi dopadnou špatně (ty rozměry jsem nepochopil a nemám sílu se tím zabývat), průmyslová spárovka se lepí do interiéru a tedy se prostřídávají strany. Ale na úly MUSÍ být lepeno jednou stranou, pravou vždy ven z úlu. I o tom jsem toho napsal mraky, třeba to visí v archivu VF. Ale asi si stejně nedáte říct, měl byste se ale taky někoho zeptat. Jenže koho když už všichni umřeli a mě snad mladí nevěří, protože diagnoza typu “Přemluv bábu” - mladí nevěří, ani se na nic neptají a tak si zopakují chyby, kterým se mohli vyhnout. Už je to pro mě únavné. Udělejte to, roztrhá se to a pak si na mě třeba vzpomenete. A nebo to vydrží, co já vím. Já vím jen to, že kdo to ignoroval, roztrhalo se mu to a tak je chtré věřit staré řemelné zásadě. Myslete, úl stojí venku, praží na něj slunce, zmokne a prudce se ocvhadí,a le teky rychle nabere vodu. Vzdušná vlhkost kolísdá behem dne, viz rosa (ti, co suší seno o ní vědí). V zimě často zmoklý úl zmrzne, opírá s edo něj mrazivý fukéř. Uvnitř za pouhými 20 mm molekul stejného materiálu panují skoro vždy úplně jiné podmínky. A tak dále. A tak předkoévé objevili, určitě stolertým systémem pokus-omyl, že víc vydrží správně orientované dřevo. Kdybyste se podíval na cokoli, skříň, dveře, truhlu okenici i okenní rám, i futra, vrata od stodoly i šuplík psacího stolku, prostě vše vyrobené před rokem asi 1950-70, vždy jsou tam prkna pravou stranou ven. Pak přišli maldí a ti nerespektují nic. OK, boj mladých. Mám nástavky staré 70 let a drží a nejprogresivnější lepidlo v roce 1955 (některé nástavky jsou asi i starší) byl vodě neodolný kostní klih (asi proto muselo být ŘEMESLO a ne patla matla jako nynější moderna). Ale jak říkám, dělejte si co chcete.

Seřezávat rámky je nesmysl. Tak je nepořizujte a nebo vyvložkujte každý rámek abyste viděl, zda to bude fungovat líp - zavádět atypickou míru bych se já neodvážil. Já prostě uvažuju úplně jinak než drtivě drtivá většina a vydržel jsem s tím do svých 69 let. Ale třeba to dobře není.

Aby bylo jasno. Nemusím Sedláčka, nic od něj. A jeho úl s výškou rámku jsem po pár letech zrušil. Chtěl jsem nějaký nižší rámek než je moje 15 a i než je nejnižší Lang. Nabízela se půlka ze 24. Ale já zvolil třetunu ze Sedláčka. Udělal jsme to vysoké 11. A to dává, spolu se dvěma VM po 8 mm 346 a ten jeden mm se tam ztratí. Lepší VM je 7,5, ale to by mi pak vyšel rámek na milimetry a já se chtěl držet celých centimetrů. Nedávno tu někde píšu, že proto jsem zastavil vývoj Hybridu, že nechci atyp a Lang výšku 30 nezná. 28,5 je málo a 32,5 je moc. TEČKA! A druhou věcí je, že Lang nezná mezerníkové rámky a já než pracovat s pleckatými, radši bych skončil se včelařením. Proč? Nestejně široké loučky v rohu, kde se rámek drží, tak strašně unavují, že se mi po delší práci začínala motat hlava, rozbolela mě a pak se ozvala páteř a křeče do prstů. A to už zamlada. U pleckatých rámků kvůli nepohodlnému a velmi únavnému držení rámků při práci ustavičně hrozí vyklouznutí rámku z ruky. Prostě kdo jednou zkusí pohodlnou práci s rámkem se stejně širokou HL jako jsou BL, pochopí. A ano, kdo má 3-8 vč, to asi řešit nemusí. A nikdo předem neví, že nebude včelařit ve větším a pak by litoval blbého rozhodnutí. Když je vč 50 a víc, mě by jeblo! No a v neposlední řadě jde i o vytáčení. Ale kdo chce kam…

Já bych úly se včelami na pleckách nevzal ani zadarmo. 

Uvažujete o HL vysoké 15. No, u délky rámku 39 stačí 9 a i jen 8 a kupované 12 snižuju. U delšího rámku asi silnější ano, ale 15? No, co třeba 12? Že jen 3 mm? Aha, u jen 10 rámků je to 3 cm voští = plástu, u 12 rámků už přes 3 a půl že? A v medníku to samé. Udělal jsem si třicítky jen 8 a myslel si středem stojatou podpěru. Není potřeba a neprohne se to a nebo ne nijak dramaticky. Jenže to mi neřeší cíl a to je neosazovat ouška. Ta mám 7 (ze starodávných 5 mm jsem přes 6 zvětšil na 7 a snad je zvýším na 8 a odpadne jedna operace při výrobě. Jenže by to byl atyp… Ono už ouško u systému 39 tlusté 7 stačí bohatě. Ale je to pořád kompatibilní s mejnstrýmem 39.

Ale to bych takhle mohl dávat souvislosti, jak vše vyplývá z něčeho, většinou hned několik dalších věcí, že by se fakt dala napsat kniha.

Vaše poslední úvaha je velmi zajímavá, neoriginální. Už jsme to s Romanem a dalšími probírali. Ale o tom jindy. Jenom jednou pro vždy zapoměňte na kaskadérství, jak to perfektně nazval Javali. Nejde včelám handlovat orientaci stavby bez hypestresu!!!

Ale pane Malino, vám to myslí a já mám lidi jako vy rád. Někdy vám napíšu, možná i veřejně, kdo byli Baťovi Mladí mužové. Jde o kreativitu a doslova přehršle nápadů, ze kterých se ukáže většina jako ptákovina. Ale některé můžou i změnit svět, jako ho definitvně k lepšímu změnil Baťa. Moravan, tedy Čech a na to je potřeba nezapomínat.

M.S. včelařží ve včelařském ráji a pořád jste nám nesdělil v jaké výšce a jak daleko od Prahy včelaříte vy.  Zjevně nechápete základní věc. Včelám nelze poskytnout dostatek prostoru předčasně, protože pak medník nejen, že neobsadí vůbec, ale ještě reálně hrozí absolutní a nebo částečný kolaps vč. I když to vč přežije a ono to přežije, nedá medu moc a spíš jarní žádný. Ale, hrozí (moje DOMNĚNKA), že včely ze zachlazeného plodu jsou háklivější a náchylné k nejrůznějším nemoce. Opakuju to stále dokola. Podtržení vč v této stěžejné době má pak skoro vždy za násedek CCD, nově asi NC a další nemoci.

M.S. Vy pořád nechápete prazákladní ZÁKONITOST, že včely nikdy nenosí med nad medník plný medu. U vás možná, výjimečně,a le vy to pořád dáváte jako běžnou věc a dokonce zákonitost. Tak to není, v životě jsme k tomu včely nepřesvědčil, nikdy jsme nečetl, jen u vás a neznám nikho, kdo by dal medník nad už zaplněný medník. Na 90% a spíš víc území naší země, se medníky musí dávat pouze pod medníky, které už na úle jsou.

Martine. Misky jsou dvojí a časem se naučíte je na první pohled rozeznat. Těmi, co já jim říkám cvičné, se netrapte. Jsou vždy menší, nižší. Skutečná miska, kde lze (ne vždy najít vajíčko) je větší a vyšší. Jde to dostat do oka. Cvičné si ještě rozmyslí hned jak dostanou plac. Zasloužilo by si to detailnější vysvětlení (bylo by dlouhé a tak se “mladí” budou donekonečna pútát, tápat, protože prostě chov včel je SLOŽITÁ VĚDA. Rozhodně to není jak tvrdí M.S., že z každé misky se máme osypat a honem dělat protirojová opatření.

Pne Goro. Martin se strašně bojí udělat chybu, bojí se o svoje včely. Furt je to lepší než nedávno zde publikovaný opačný přístup. Anoo, není si jistý. A já věřím, že se na jeho systému učení krok za krokem učí i další, on jen umí formulovat a nestydí se ptát.

Martine, já jsme úplně nepochopil co je za problém. A tak tydy napíšu, co jsem chtěl jinam. Je divný rok. Včely neobsadily celá plodiska a už zase cpou med do vysokých rámků a budou ignorovat medníky. Každá teorie je popisována jako metoda pro nejvíce roků a nejčastější situace. Ale u včel ideální počasí a rozvoj a kvetení rostlin nikdy není zaručené a my se musíme naučit situace řešit. Doporučuji si důkladně NASTUDOVAT loňské vlákno myslím "sběrný medník, nebo tak nějak.

A co já? Na stan R, kam nepřišlo deko cukru padla jen 2 vč ze 12, slabé oddělky. Proběhla tam jediná léčba 26.12. aceton. Jspou tam do iametrálně jiné, myslím tak o týden napřed vč. Zatímco na stan K medníky moc dát neščly, v R jsou všude. Ale jak?

Propaguji med z panenského. Na mém odvíčkovači nejde odvíčkovat košilkové dílo. Velké rámky mi ženy, co mi pomáhají, odmítají odvíčkovat a vytáčet, kdo jednou okusí N rámky, už klasiku nechce ani vidět. Přesto si MUSÍM vždy nějak poradit. A tak nezbylo, než použít mřížku (z 10 vč v R u 2 vč) a nad ní dát celomedník a do něj převěsit ani ne tak plod, jako z ostatních vámi popisované vysoké rámky (ale i plod, prostě podle situace co a jak je potřeba). Prostě klasika jako před 40 lety. 

Co jsem získal návratem ke klasice u malé části vč? Možnost přidávat souše na zakladení. Mám světlých  nadbytek z uhynulých vč a tak M skoro nedávám, stejně letos staví špatně a nezakládají, jak jste si taky všiml.

No a co vy u pouhých 3 vč? Možná u jednoho využijete nějakou klasiku s mřížkou a nebo budete mít někooik medových vysokých plástů. Tady je těžké cokoli poradit, vždy vycházíme z dané konkrétní situace a možností.

Děkuji vám Romane. Ona pravda nakonec vyjde najevo.

Jestli je nějakou autoritou českého včelařství Ing. Kamler František (druhý Kamler v Dole je nepříbuzný a ne Ing., ale RNDr.) Pro úplnost, Kamler Fr. je i doktor.

Tak když odešel do důchodu (podle mě získal nezávislost, ale pro DFol pracuje i nadále), začal tvrdit, asi před 10-12 lety začal a publikuje dodnes na stránkách Včelařství, že je v systému Dadant asi třetina práce oproti VŠEM v Česku praktikovaným úlovým systémům. 

Já vyzkoušel kde co a TVRDÍM totéž co Ing. Kamler (já to začal tvrdit dřív než on). A dodám, že úplně nejhorší je čistokrevný (Boháčův - Farrarův) NN systém. A Optimal je přesně systém Boháč - Farrar. Jména bych měl ale psát opačně. Farrar s tím laboroval v USA mezi válkami a po ww2 byl v USA téměř opuštěn, přežívá v Austrálii. To nebránilo Boháčovi na přelomu 70/80 let dvacátého století vyhrabat dávno “mrtvé dítě” a spustit NN mánii, která trvá dodnes. I mě trvalo roky než jsem pochopil, že je to hloupost a že Včelařství psalo roky nesmysly (a nejen v otázce NN systémů). Jen dodneška nevím motiv.

Ale to nevadí, “suchaři” trápí včelstva suchem v úle a to víme, že nařídila KSČ  kvůli zbrojení, protože zlí imperialisti nechtěli ikomunistům prodávat vosk, potřebný na zbraně proti imperialistům (skutečně zlí a zavilí byli ti imperialisti!). A tak ti jednodušší z nás dodnes plní nařízení Strany a Vlády vnucené Národní Frontou a trápí včely co největším suchem. Úsměvné je, že to nařízení KSČ vysoce uvědomněle plní v úle z USA.

Proč vnucoval Svaz jedinou rámkovou míru 39x24 jsem vysvětlil také. Šlo o láci co nejhromadnější výroby, jak rámků tak pouhých asi 3 typů úlů. To proto, že se stát pokoušel včelařit a měl v provozu statisíce úlů a miliony rámků. O vhodnosti toho či onoho nerozhodovali odborníci, ale vysocí úředníci, jejichž kvalifikaci plně nahrazovala rudá stranická knížka - legitimace. Nic jiného se sériově nevyrábělo. Vše se opakuje, dnes opět nerozhodují podborníci, ale v EU zelení a sluníčkově-vítací-duhoví fanatici. Nic se nezměnilo, jen to dostalo OBLUDNÝ rozměr.

Ale proč stát, přes NF a Svaz dovolil Boháčovcům adoraci amerického úlu a vnucení NN systému je mi záhadou. Ale ono to nakonec, jako všechno, vyplave. Ale stěží to bude někoho zajímat a zapomene se to všechno tak, jako se dnes zapomněly košnice, kláty a další vymoženosti.