Letos je hodně matek vos i sršní. Enormní množství. Zatímco vosí matky nemilosrdně ničím, sršně nechávám být. Taky pro můj loňský zážitek popsaný o kousek výš.
Něco tady připomenu. Adaptace přírody umí být velice rychlá. Mám příklad nikoli od včel a hmyzu.
Když jsem byl kluk, dávno se tu chovaly nutrie na kožešiny. Když utekly z chovů uhynuly. Táta mi vysvětlil, že tady nejsou doma a tudíž neznají tuzemské (Evropské) jedovaté rostliny, něco špatného sežerou a uhynou. Za pouhých 50 let a spíš méně se nutrie naučila u nás žít. Neuvěřitelné, velmi rychlé přizpůsobení, které se už muselo fixovat do genů. Proč to píšu?
Hrozí nám cizí sršně a proti nim je náš ekosystém bezbranný. Naše sršeň nikdy na lidi neútočí a neútočí ani vosa, obě se jen brání když jim ničíme hnízdo. Vosy i sršně nám škodí, vosy umí být neskutečně dotěrné a zničí mnohem víc včel než sršně. Co když se bude cizí sršni usazovat a žít v naší krajině hůř, když bude obsazená sršní evropskou? Možná naivní poředstava, já se nedožiju jak to bude, ale co když se příroda adaptuje podobně rychle, jako v případě nutrií?
Rybí svět. Dravá ryba si chrání teritorium tak, že konkurenta sežere, predátor “ví”, že potravní potenciál daného teritoria je omezený a díky tomu se nikdy štiky nepřemnoží. Sumec to nedělá, nežere jiné sumce a ten se přemnožit dokáže. Sumec je všežravec a umí se uživit i nedravě a tudíž ho nic nenutí likvidovat konkurenty. Co když se evropská sršeň adaptuje na změněnou situaci a začne sama bojovat proti asijské sršni? Vůle přežít je neskutečná. Zrovna tak si já myslím, že se včela naučí žít s kleštíkem, zdá se, že některé typy úlů a hlavně některé provozní metody to umožňují.
Pro začátečníky:
Od ww2 do šedesátek tu ničil včelstva roztočík malý. Ten žije ve vzdušnicích včel a okem není, na rozdíl od VD, vidět. Evropa se s ním vypořádala a málo se ví, že Bratr Adam vyšlechtil v Anglickém hrabství Buckfast nové plemeno včely, která je proti roztočíkové nákaze odolná. Československo vyvinulo a s úspěchem vyváželo chemický prostředek BEF. Ten se dával v odpařovačích do úlů v zimě a okýnko úlu bylo podmínkou, odpar se musel regulovat podle teploty vzduchu. Kde nebyla okýnka, musel se několikrát za zimu otevírat úl.
Dnes o roztočíkové nákaze včelaři nic nevědí, dokonale upadla v zapomnění. Tvrdím, že úplně stejně to dopadne s kleštíkem včelím. A na závěr mojí, možná hloupé úvahy něco pro pana Gora.
Pořád myslím na “jeho” NC. Všichni jsme tu nějak (asi nesprávně) v klídku a nebereme tuto nemoc tak vážně, jak bychom asi měli. No a mě taky už dávno napadlo, že když někdy nejde vč nebo oddělek do síly, nemá jiskru, drajv, co když je to napadené právě roztočíkem malým? A co když s RM dokáží vč žít a udržet ho na uzdě, ale jak se setkají s patogenem NC, nákaza NC propukne? Protože proč by se jinak u některých vč nákaza NC projevila u jiných ne?
Právě toto vyčítám dnešní kapitalistické vědě, která jako prostitutky pracuje jen když dostane předem zaplaceno a stejně jako prostitutky plní přání plátce grantu a tudíž se nedá výsledkům tak zvaných vědců věřit ani v tom přípdě, že je studie neciknutá a pravdivá. A jako jsou některá přání klientů prostitutek perverzní, často je i věda prverzní třeba v tom, že nehledá způsoby jak nemuset používat a tudíž KUPOVAT prostředky třeba proti VD. Nikomu jakoby neumělo dojít, že nynější mafie rozhodně nepotřebuje, aby včelaři měli méně úhynů a nebo dokonce žádné. Je to jako ve filmu s nerozbitnou skleničkou, kde babička řekne, že skláři pochcípou hlady když se sklo nebude rozbíjet. Stejně tak co by žrali vědci v jednom nejmenovaném ústavě, kdyby nekšeftovali s prostředky proti VD? Copak si kapři vypustí rybník nebo hospodský pošle štamgasty na protialkoholku?
A tak je to dámy a pánové jen a jen na nás, pseudoelity nás v tom, jako pokaždé, nechají.
