Příspěvky uživatele

Ne, na co by byl SR nahoře nad mřížkou?

Zopakuji. Převěšování = omezování matek v kladení a to tím, že kromě jednoho SR s trubčinou, kterou od převěšení plodu už nevyřezáváme a necháme trubce z celého plástu líhnout - vč potřebuje NUTNĚ trubce a vnější SR se vyřezává proto, aby na něm bylo vidět co vč chystá. Když není špehýrka druhý SR odpadá a protože je dole pod VN TLumič, pak nemusí být vysoký SR žádný. Ovšem když má vč ve VN 10 dělničáků + 1 SR, převěsí se nad mřížku 3 plodové a zruší vysoký SR, pak dole ve VN chybí 4 rámky. Nejde jim dát 4 M naráz. Jde, ale je to stres a hlavně dlouho potrvá než je postaví a někdy se raděj vyrojí než by tolik M najednou postavily.

Polopatě, vám to leze do hlavy Martine fakt obtížně:

Když je ve VN 10 dělničáků, na prvním krycím nebývá plod. Pak je tam 9 rámků dělplodu + 1 rámek s trubčinou. Jestli se 3 rámky plodu dají nahoru a nahradí se jen dvěma M + druhým SR, pak je, až M postaví, pro dělničí plod už jenom 8 rámků a proto je převěšování omezování matek v kladení, myslí se logicky v kladení DĚLNIČINY. Ale s tím si vy nelamte hlavu, nemáte okýnka ani špehýrky, máte TL a tak prostě dáte dolů 2 M + 2 souše na zakladení tak, abyste nahradil 4 chybějící rámky. 4 chybí proto, že 3 se převěsily s plodem a původní vysoký SR se zlikviduje a tak chybí dole ve VN pak 4 rámky.

Takže. Vy si s technologií okýnek nebo průzorů proboha nelamte hlavu, to jsem uvedl jen na vysvětlení PROČ se to tak dříve dělalo a pro nás to nyní nemá žádný význam. Nesčetněkrát jsem vysvětlil, že OP je omezování matek v kladení a vysvětlil jsem, že to je předpotopní nenažrané uvažování a že slušný včelař, který nechce ze včel vyždímat úplně všechen med, matky neomezuje.

Je dobré znát staré metody a použít z nich to, co v nynější době za výjimečných podmínek potřebujeme. A to je v tomto případě předpotopní převěšování plodu, pracné, ale lze tak dostat vč do medníku i když tam nechce. A lze od něj získat med.

------------------------------

Hloubavější pochopí taky to, kde vzali autoři LBV dva trubčáky v jedenáctirámkovém úle. Je to zase jen omezení matky v kladení dělničiny + nesmyslné umístění mezi dělničí plod. 

-----------------------------

Dělají mi tu silnici a od 28.4. jsem nebyl u včel na svých dvou odlehlých stan. Včera jsem skrz zákaz vjezdu včely navštívil a zjistil, že mi jich třetina neobsadila medníky, přesněji, nestaví v nich M. Nijak mi to nevadí, také proto mám vždy vč víc abych měl to množství medu, co potřebuji a vč navíc jsou jakási jistota a bonus navíc, když to i u nich vyjde. Další důvod pro začátečníky chovat když chce vč 5, tak raději například 7-9 vč. Pak se nemusí trápit, že některé nechtějí do medníku.

Ve vč, které nechce do medníku a samo sebe omezilo a často se ani nechce rojit, lze využít například k chovu matek. Dnes se na to používá sběrný oddělek, chov při matce a jiné kejkle a přitom tohle je nejsnazší. Jen kde se chová nesmí být medník, protože by se musel pořád snímat a zase na úl vracet. Prostě hloubavější si poradí vždycky.

------------------------------

Tady je důkaz faktu, že díky technologiím mladí lidi ztratili schopnost chápat věci v souvislostech a já dělám tu “chybu”, že předpokládám, že LOGICKY vyplývá jedno z druhého a že je včelařina jeden velký celek s mnoha nuancemi a že to musí dojít každému. Jak je vidět nedochází. Všem ne. Ta většina mlčí aby o nich nějaký dědek nenapsal, že nejsou schopní chápat BANÁLNÍ souvislosti sami od sebe a na vše potřebují návod. Ale návod navíc nesmí být dlouhý, musí být ale podrobný. To se vylučuje a svět začíná být v totální pr.eli! Protože tohle je nejen u včel. Jenom totální vymletostí některých lidí si já dokážu vysvětlit, jak někdo vůbec může volit piráty nebo pletačku svetrů, či  hnus fialovej!

Vaše šphýrka je nesmysl tak, jako ta Brennerova - ta byla mnohem větší a stejně Brennerovi nefungovala. Tak malým otvorem neuvidíte nic z toho, co potřebujete VĚDĚT s velkou mírou JISTOTY.

Neumím kreslit a tak popíšu (třeba to někdo nakreslí) jak jsem to vyvinul já:

Nástavek má stěny 20 mm masiv smrk. Nedoporučuji to dělat u nástavků na rychlou spotřebu z překližky.

Vnitřek nástavku Blaník je v tomto rozměru 422 mm (na šíř logicky 405 mm). Tento údaj je nutný k pochopení pak na konci.

Zadní stěna běžného nástavku je 465x308. Místo ní se udělají dva hranolky 20x30x465 a ty budou nahoře a druhý dole, nastojato (nahrazujeme běžnou stěnu nástavku).  Po stranách dáme stojky, které zaslepí mezery mezi horním a dolním hranolkem rámu. Tím vznikne prostor ve stěně nástavku velikosti 405x248, kde budou vč stavět trubčinu. Mám toto vyzkoušené a soudržnost nástavku je dokonalá. A to jsem ještě neznal lepidla D4 a už vůbec asi nejpevnější polyuretan D4. Jiné lepidlo nedoporučuji!!! Samosebou stojky drží vruty stejně jako horní a dolní rám.

Na zakrytí ěpehýrky přijde sklo, držené jen nahoře a dole zatlučeným a ohnutým hřebíčkem bez hlavičky ve funkci obrtlíku. Elegantnější jsou dole dvě “packy” z plechu a nahoře jedna na číoku aby šla vybočit jako obratlík. Dolní lištu po celé délce neradím (mám za sebou), akorát se v tom hromadí bordel a mizerně se to čistí. A tahle štěrbina musí být volná aby tam sedělo sklo. To nemusí mít žádný rám, trojka je dostatečně samonosná. Rám skla = rám špehýrky, nemusí být osazený a sklo je jakoby navrch a drží jen na dvou plechových pacičkách dole a stejná pacička nahoře, třeba 20x8 mm na jednom hřebíčku pracuje také jako obratlík. Skulinu kolem dokola si včely zalepí propolisem a to se musí pak asi jednou za rok čistit, jak dřevo tak sklo.

Dotud je to jednoduché a stačí cirkulárka a smirkový papír. Jenže sklo musí být chráněno dvířky (nebo poklopem - to neradím, i to mám za sebou). A tato dvířka jsou nejdražším prvkem na špehýrce. Já si je dokážu udělat sám, stačí rám a sololak. Dvířka mají dole pantíky, vpravo (jsem pravák) větší obrtlík (kvůli kroucení subtilních dvířek jsou lepší obratlíky na každé straně, tedy dva). Ale na pravém (nebo levém, to je fuk) obratlíku je zavěšený řetízek, který se koupí ke splachovadlu. Ten je nereznoucí. Je přichycený ze strany k hornímu kraji dvířek a je dlouhý tak, že po vyklopení dvířek ta drží vodorovně. Při vyřezávání divočiny ve stěně se opatrně odpáčí sklo rozpěrákem tlakem v rovině skla a jak se uvolní, ploží se na vodorovná dvířka. Nyní jsou obě ruce volné a opatrně se po odehnání včel z jedné divočiny strany odřízne plást a položí na sklo. Včely ze zadní strany napochodují samy do úlu, trochu je usměrníme namočenou peroutkou nebo smetáčkem. 

Trubčí plást potřebuje o něco věštší rozteč plástů než 35 mm, která je správná pro dělplod. Toho dosáhneme snadno, protože vnitřek Blaníku je větší jak bylo podotknuto na začátku popisu. Nahoře ve špehýrce jako vodítko, kde začnou stavět, bohatě stačí vnitřní hrana horního stěnového hranolku. Špehýrka je prostě jen díra v rámci stěny nástavku. Kdo chce může na té horní hraně, kde mají začít stavět, vodorovně připevnit 3 mm špejli.

Špehýrka je nejstudenější místo úlu, za sklem je jen sololak. Ale dá se to udělat tak, aby tam byl ještě plac pro 5 mm tlustou plsť a nebo 10 mm tlustý polystyren. Ale nemusí tam být nic, trubčině vyhovuje nejchladnější místo v úle. Ale je lepší pokládat křehké sklo na dvířka s plstí, ta se vlepí do dvířek. Pak se ale špatně čistí a tak je lepší vyjímatelná. Polopatě. Kde jsem měl PS byl vlepený ve dvířkách, kde jemný filc, tam byl vyndavací.

Je mi trapné opět obtěžovat Romana, možná Jirka by to tentokrát mohl nakreslit.

Kdo si to dokázal představit tak ano, dvířka kryjící špehýrku vystupují za půdorys nástavku, sdama špehýrka ne,a le její krycí sklo už ano. Nástavek musí mít sklo zakryté, do úlu nemá propnikat světlo - ultrastres.

Když chceme aby všechna trubčina byla od určité fáze rozvoje pouze dole v TL, špehýrka jde proti tomu. Nemám špehýrky v době, kdy jsem vyvinul TL a metodu Blaník v dnešní podobě. Ale nebude to ničemu vadit a dole v TL bude holt asi o rámek trubčiny méně - vč sama ukážou, některá dělají trubců víc a některá méně a nechme jim tady v tom svobodu.

Přišewl jsme požárem a stejně tak bratr o všechno vybavení. Abychom nějak začali nanovo, nadělali jsme pouze nástavky s tím, že špehýrkové plodiskové nástavky doděláme další zimu. Už k tomu nedošlo. I hyperjednoduchá dna byla myšlena jako provizorně prozatímní (později využitelná pro oddělky a jinou manipulaci) a osvědčila se tak moc, že už jiná dělat nikdy nehodlám. 

Běžně se to tak dělá. Totiž. Původní patnáctka měla 14,4 a VM byla dle dřívější ČSN jen 6 mm. Mimochodem u originál D-B je to také 6 mm, to jen Lang má všecko jinak než zbytek civilizace. Proto i D-B má nízký rámek vysoký 14,4 cm aby dva na sobě dávaly nesmysl na opačnou stranu. Protože potom mají dva na sobě ne 30 cm, ale 29,4 To je taky špatně.

Proč mám já 15 a ne 14,4 jsem vysvětlil jinde, byl to omyl vzniklý nepřesným vyjadřováním. A už jsem to tak nechal. Ukázalo se, že všichni přešli u třicítky na 15 místo původních 14,4.

Já tu vysvětlím, tady a teď, proč je NN půlka VN. Byl to svého druhu velký vynález (oproti původní metodě Dadant) ve smyslu racionalizace a zjednodušení přidávání medníků.

Víme, že se nesmí přidat naráz 100% prostoru, ale jen 50%, což je bez problému a vč se s tím teplotně srovná, při přidání 100% dojde k teplotnímu kolapsu vč. Jako první medník se při převěšování plodu nedával hned plod do poloviny, svislá přepážka, uteplivky (jako to radí staré knihy když zavrhují nízké rámky v jednom úle s vysokými). Na vysoké plodiště se dal celý NN se soušemi. To jde velmi snadno a rychle, plodiště se neprohlíží. Když to vč zvládla, mezitím se nalíhlo dost nových včel a vč zesílilo, bylo možné převěsit plod. A nyní dávejte pozor, představivost je nutná, kreslit já neumím.

Do prvního NN medníku se dalo místo 11 rámků jen 10 s malinko většími rozestupy. Když se šlo převěšovat udělalo se to takto:

Vzal se druhý prázdný NN a do něj se přendalo 5 polorámků tak, aby až se dají NN na sebe byly přesně nad sebou. Do vzniklého vysokého prostoru se převěsily 3 rámky s převážně líhnoucím - co nejstarším plodem a na konec dvě souše. Kažadý další medník, nikdy to nebylo víc než jeden, byl už celomedník s vysokými soušemi, už bez plodu a v poměru objemu k úlu před přidáním druhéh medníku to bylo zvětšení zase jen o 50%, protože VN 30 + složený medník vysoký 30 dávaly prostor vysoký 60 a další medník 30 zvětšoval úl jen o 50%. SWamosebou se jako další medník pod celomedník mohl přidat jen polomedník - tady byl prostor pro maximální plasticitu úlů a vyhovění jakékoli potřebě každého včelstva.

Pro úplnost co se dalo místo převěšeného plodu dole:

Univerzál měl 11 rámků + jeden SR na konci u okýnka. Převěsily se 3 plodové a ty byly nahrazeny 2 M + druhý SR. M se daly tak, že jedna šla mezi přední krycí a první plodový a druhá mezi poslední dělničí plodový a starý, tedy původní SR. Na něm se už nechali líhnout trubci až do konce sezony, tedy z celého rámku a vyřezával se jen nový SR umístěný mezi sklo = okýnko a starý trubčák. Vyřezávání bylo nutné, právě tím se monitorovala případná rojová náolada. Jestli bylo plodiště ubité pylem a matka neměla kam klást, do medníku šla jedna pylová deska a zezdola a dole ubyly 4 rámky. Zrovna tak když byl v plodišti medový rámek, šel do medníku jako pátý. Tím ale dole ubylo 5 (nebo 4) rámků a tudíž ke dvěma M se dávaly dvě mladé souše na zakladení, aby matka mohla ihned klást a odvrátila se rojová nálada. Stejně tak, když už se vč chtělo rojit, tedy ve chvíli převěšování plodu, tak se dole bral jeden oddělek a tudíž taky z plodiště ubylo 5 rámků. Někdo risknul i ke dvěma M na popsaná místa jednu doprostřed hnízda + jen jednu souš na zakladení. Prostě tady byl prostor pro kreativitu a kombinace různých možností. Taky se u slabocha nahoru převěsil jen jeden rámek plodu a další dva se vzaly přebujelým, které se už chtěly rojit. Včely se neometaly, neservou se.

Ve všech případech převěšování plodu nahoru NESMÍ PŘIJÍT MATKA!! Pod medník s převěšeným plodem musí LOGICKY přijít mřížka.

V nízkém medníku často matky zakladly na prostředních rámcích půlměsíčky plodu nad SL na prostředních 1-4 rámcích. Tento plod musel přijít nad sebe a co nejblíž středu složeného medníku tak, aby byl vedle vysokého plodplástu, tedy plod pohromadě aby se nelíhly zimou podtržené včely. Ty sice vypadají jako včely zdravé, ale mohou mít sníženou imunitu a jiné neduhy.

Kdo pochopít tuto metodiku, dojde mu, že druhým SR při převěšování došlo k omezování matek o jeden rámek. To se mi ukázalo jako krajně nesprávné a v metodě Blaník už stejné omezení matek v kladení není. Naopak, odstěhováním trubčího plodu dolů do TLumiče v plodišti přibyl jeden rámek pro dělplod!! 

Kdo POCHOPIL starou metodu předků pro univerzál 39x30 s polomedníky, dojde mu, že je to nejmémě 4 a spíš 5x jednodušší než OP. Ale protože se mi za život ukázalo omezování matek v kladení jako příčina pozdější větší náchylnosti k neprospívání vč - mnohá neměla v létě a na podzim “jiskru” a bylo nutné je likvidovat, spojovat s jinými a podobně, postupně jsem vyvinul metodu Blaník, která vše zjednodušila tak, že víc to už nejde. Je ale nutné si uvědomit, že já nejsem žádný vynálezec, jen jsem přivedl k dokonalosti provozní metodu vyvinutou předky. A ti se nepochybně inspirovali u systému Dadant-BLattt, jen typicky česky pomocí převěšování plodu vyřešili nemožnost dostatečné obměny vysokého díla, na kterou anglosasové ve své kapitalistické nenažranosti a neochoty platit dělníkům za práce jako je zužování a nebo převěšování plodu, nepřišli. Kvůli nenažranosti - snižování nákladů až pod únosnou mez se sami připravují o neskutečně víc. Stejně jako OP, což je zase nenažraná snaha vzít včelstvům VŠECHEN med do poslední kapky a nahradit nějakými syntetickými nesmysly, v lepším případě cukrem.

Zakončím prastarým příslovím českých předků a slovo dížka - malá díže, byla nádoba, do které dojička slévala nadojené čerstvé mléko. Je mrzuté, že aby mladí pochopili přísloví, musí se jim vysvětlit staré názvy nádob a dalších věcí.

Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky.

A naopak, lakomý sedlák, který šetřil na krmení, dobytek řval hlady na celou vesnici a to byla ostuda. Proto de.il krávy bil bičem za to, že z hladu řvaly (jako krávy - proto se říká “řvát jako kráva”). A tak této metodě nenažraného sedláka se říkalo, že “krmil bičem”. I u včelařů dosud podobná logika dodnes přežívá a je snaha včelám vzít do poslední mrtě VŠECHEN med. Včely neřvou a nikdo nic neví, jen pak takovému hyne víc vč než jiným a vymýšlejí se Colossy a v tisku se všichni strááááášně diví a Včelařství donekonečna řeší stále větší % zimních úhynů a radí lít do včel jedy víc a víc… (maně mě napadá to to tom panenství, kterého se blbí snaží dosáhnout zvýšením souložení)

Jo, nevysvětlil jsem co byl bič, ale to snad i mladí vědí. Co ale určitě nevědí, co byl skutečný hlad…

Vč ve snůšce podaný vodou naředěný med berou. To je pro mě stěžejní zjištění.

Odzadu. Tchán neumí správně včelařit, vždy musí zařídit, aby poslední rámek byl stavební. Jinak nemá okýnko žádný rozumný smysl, žasnu, že někdo dospělý může toto nevědět a nechápat.

Medník se odhadnout pozorováním stropu a viděním do půl plástů nedá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (včely načerno, vzpomínáte?)

Stačí okýnko nebo špehýrka a rozumný včelař s vyšším IQ a jistota je téměř stoprocentní. Ale máte pravdu, úplná jistota není. Nám jde o to, být ke 100% jistotě pokud možno co nejčastěji co nejblíž.

Ano, právě pro začátečníka by byla špehýrka velmi velkým přínosem a urychlením pochopení základních zákonitostí.

Když nemáte žádnou reakci na včelí bodnutí, víte jistě, že když vás strefí do oka, že neoslepnete? A víte jistě, že nemůžete dosatat anafylaktický šok? Fakt jo? Nebo je to jen nerozum a nedošlo vám to?

Vy máte nad rámky 10 mm mezeru? Fakt jo? A to jako kde jste to vyčetl? A proč potřebujete vidět vosk? Prostě kvete jíva a je to jasné ne? (dřív se to psalo o ptačí třešni) U mě na horních loučkách NESMÍ být nic!!!!! A toho jde dosáhnout jen tak, že je nad rámky 6-8 mm. Protože ale igelit leží na rámkách, při každém otevření úlu musím čistit HL tak, aby tam nebylo nic a to zdržuje. Někde tu jsou fotky jak vypadají HL rámků v mém včelstvu.

Tady dám souvislost. Staré úly měly nad HL 6 mm a tak dělaný strop, že se nepronášel a HL byly trvale čisté bez ustavičného čištění. Jenže pak byly jednotlivé uličky nahoře propojené. Jenže když má moderně každá, nahoře uzavřená ulička, svůj teplotní i vlhkostní i větrací režim, je údajně výhoda. Pořád mám dva úly postaru a ejhle, propojené uličky ničemu nevadí. Velmi vážně si pohrávám s myšlenkou vrátit se ke klasice a opět udělat samonosné stropy, aby prostě odpadlo ustavičné čištění HL při každém včelaření. Ale mám za to, že moderní včelař vůbec nepochopil, o čem poslení odstavec píšu. Vy to tak máte podepřením stropního plexi kousky louček, jen to máte 10 mm vysoko a pak vám tam staví kraviny. Já tam nechci nic, jen čisté horní loučky (proto to musí být 6, v krajním případě max 8), které bych nemusel jak pako furt čistit. Proč musí být absolutně čisté jsem vysvětlil v jiném příslušném vlákně. Otázka je (budu zkoušet) jak to je pak s kondenzací vody, která se letos ukázala jako základ pro přežití zimy na melecitozním medu bez proletu víc jak 3 měsíce. Obě vč s tímto “visutým” stropem přežila znamenitě. Jenže to byly oddělky a dostaly nějaký cukr a nezimovaly na čistém tuháči, jako jiná vč.

Pro vaši informaci (přesněji si to najděte). Některý hmyz má nějaký problém s hustotou nektaru a příliš hustý nedokáže nasávat. Patrně proto některé rostliny jiný hmyz než včely ignoruje. Kupříkladu jalové trnky navštěvuje jiný hmyz, včely velmi sporadicky = jalově řídký nektar. A na šeřík včely nejdou nikdy, ale určití hmyzáci jo. Jsem sice ateista, ale musím připustit, že Bůh to vymyslel dokonale.

Vy to pořád ne a ne pochopit. Plexi sice asi super (třeba v rámu = mezidno, bomba), ale proboha co vidíte? Já nic, co by mi sebeméně pomohlo ve včelaření. Jediné co vidím, jestli a jak obsadily medník, například a protože je igelit matný, raději ho zvednu abych viděl jasně. Bez kuřáku, je to tak opatrně rychlé a ne celý strop ale jen tu část, co potřebuju, že včely ani nepochopí co se děje a než by stihly reagovat je už zase zakryto a dekl nasazený. 

Prostě pozorování zezhora je axiomatická přiblbost a nic použitelného se takto vidět a zjistit nedá. A třeba jsem jen lempl a neumím pozorovat zezhora. Pomozte mi a vysvětlete mi, myslím to vážně, bez rytí a pošklebování, co jako by se dalo zhora vidět, i kdyby do půl plástů? Já ve špehýrce musím vidět nejen stavbu, ale i vajíčka a nebo matečníkové misky, zda trubčinu plní sladinou, nebo zda staví dělničinu a co do ní dávají - to je velmi důležité toto vědět. Pak mám jistotu 100% a vím přesně co mám a kdy dělat, vy máte tak akorát prd a ne jistotu, nevíte JISTĚ nic!

To samé česno. Poznám jestli je snůška a jaký pyl nosí, zda větrají. Hlavně na čumění jak tele na nový vrata nemám ani čas a už vůbec náladu! Taky jsou při tom i nesmírně hodné včely nasraně agresivní a nestrpí to. Nemám rád žihadla ani agresivní bzučení a útoky. Kdysi jsem byl těžký alergik s život ohrožujícími reakcemi a ani se strachu zbavit nechci, kdykoli se to může vrátit a včelařím zásadně sám! (nikdy nepracuji bez rukavic a kukly a už vůbec jak debil nahý nebo v šortkách a podobně)

Do podmetů nečumím anšto žádný podmety nemám. A tak dále. Já chci včelařit e ne čumět jak magor a nevědět JISTĚ, co dělají, co chtějí a k čemu se chystají.

A přiznání: 

Od doby, co nemám okýnka ani špehýrky je vlastně včelařina jen raubírna a žádná radost. Úplně se vytratilo to všechno, proč jsem včelařil rád, zbyla jen dřina a neskutečná nejistota…

Přesně a Seznam mě na.ral -chce za tu progresivistickou propagandu peníze a já jim platit nebudu a tak tam otevírám mail jen výjimečně.

Jo a Martine. Dejte si přes držku a hned. Když dáte dva NN na sebe máte VN!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A neříkejte mi, že máte nadělaných nástavků jen tolik, že nemůžete dát jeden navíc.

U mě je ve stínu 13, polojasno a protivný SV vítr. Je asi střední snůška. Asi 70% pylu je z hlohu, asi 20% z končící pampelišky, jabloně jsou odkvetlé. Začíná klen, zbytek pylu je z něj. Ani jediná včela nenese žlutý pyl a tak řepku postříkali pořádně. Jsem raději když na řepku nejdou.

Udělal jsem pokus. Vlastně za celý život nevím, zda včely berou krmení když je snůška. Rozmixoval jsem zastudena neprodejné zbytky květového medu ve studené vodě a studené dal po poledni po asi litru 4 vč česnovými krmítky. Večer bude jasné, zda to vezmou. Pokud ano, rozmixuju vyřezané plásty s tuháčem a dám včelám. Taky nevím co se zásobami z uhynulých vč a toto by byla možnost jak recyklovat med. Cukrem jsem nekrmil vůbec a nebo nepatrně - nebraly mi to vloni v létě a tak ty zásoby jsou med. Otázka je, jestli lze rozmixovat i zakladené plásty, panenské jdou snadno. Na rozmixování zakladeného díla s košilkami moc nevěřím. Navíc výluh z výkalů včelího plodu a tak tohle by bylo lepší krmit jen oddělkům, aby se to nedostalo do medu. Uvidím, vyzkouším.

Pod několik vč jsem dal před týdnem až dvěma týdny truhlík s tuháčem pod TL, tedy na dno NN s tuháčem, pak TL a pak VN + medníky. Idea je, že když bude zima, budou postupně žít z podstaveného tuháče, proptože dole jsou jim zásoby nanioc a neměly by brát med z medníků. Jestli to berou nevím, nerozebíral jsem to. Ale na česnech je vidět bílé krystalky nerozpustné melecitozy. Tak to asi berou.

Výsedek všech těchto pokusů tu na CHZ postupně zveřejním.

Tento článek a celé vlákno zůstalo, ke škodě všech, úplně nepovšimnuté, spíš ignorované. Článek je moc dlouhý a za tupost lidí a neochotu číst delší texty a NESCHOPNOST chápat víc holých vět než tři já nemůžu. Tak se trapte včelaři dál, jak libo, koukejte na videa. Tam sice ukazují jenom nesmysly, ale zase nemusíte nic číst a hlavně nic chápat a nemusíte si podle popisu nic představovat.

Sice jsem před chvílí napsal, že najdu popis starého způsobu převěšování plodu, ale Martin promine, přešla mě chuť utrácet NAPROSTO ZBYTEČNĚ drahocený čas mého života, když to pak stejně nikdo nečtě a když, tak nemá čím pochopit. Vlastně jsem úplně všechno už sdělil, namáhejte se sami si to najít.

Romanovi děkuji za výkres úpravy běžného dna Langstroth aby se v tom úle dalo včelařit na teplou stavbu. Tudíž každý si mohl ověřit moje tvrzení, že v drtivé většině roků je TS pro vč a jarní rozvoj, i celkový zdr stav vč potom později v závěru sezony, lepší.

Domnívám se, že letos bude hodně rojů. V minulých dvou letech se vč nerojila vůbec a nebo jen z TV a nebo nějaké chyby včelaře, letos se bude chtít rojit všechno.

-------------------------

Martine. Chci dát ve vlákně, kde vyzýváte ostatní k nějakému vyjádření, prostor právě ostatním, nikdo se k tomu nemá. Já se tady pokusím rozebrat jak to, že jedno vč v medníku máte - i to se bude chtít rojit, protože dva týdny zimy, kdy včely nemůžou v této fázi jara ven nezůstanou bez následků. Ale mě jde o vč, které neobsadilo medník. TVRDÍM, že je toto přímo čítankový příklad předčasného vpuštění do medníku. Opakuji to stále dokola, to o tom, že dokud byla na konci polodiště okýnka - nejdál od česna a u TEPLÉ STAVBY, která je pro včely lepší, pak bylo jasně vidět hustotu obsazení posledního plástu - vždy to byl SR a tudíž trubčí divočina. Opakoval jsem, že medník se dával až když bylo plodiště tak našvihnuté včelami, v našem kraji se říkalo “načerno”, že skrz včely téměř nebyl vidět žlutý plást a jen ve včelím hemžení prosvítal. Teprve potom se dával medník a jen napůl. Tedy jestli bylo v plodišti univerzálu 11 rámků + 1 SR a medník byl na 11 rámků, smělo se do medníku dát jen 5, maximálně 6 vysokých rámků. Přesněji, do prostoru po 6 rámků se jich dalo jen 5 s od oka většími rozestupy, aby na stejné množství medu jako v 6 rámcích se odvíčkovávalo jen 5 rámků. Za okýnkem pak včel očividně ubylo a medník se na plný počet, spíš na plný objem - dává se méně rámků dál od sebe - doplnil až tehdy, kdy bylo za okénkem zase černo včel.

Ano, tento způsob byl na hraně a asi u 15-20% vč už za hranou rojení. To ale nevadilo, protože se při převěšování plodu prohlédly všechny plodplásty - jinak se přece ani převěšovat nedalo a matečníky se zrušily. Není pravda, co se tu pořád papouškuje z nekvalitních starých knih, že to nijak nepomáhá a že si vč udělají matečníky jiné a že se o rojení rozhodlo o 3 týdny, i dříve a takové ty pořád papouškované bláboly. Není to pravda. U 80-90% vč stačí, aby po převěšení plodu narostl objem úlu o 50% a v tu ránu si kvalitní včelstva “rozmyslela” rojení a dál v rojové náladě nepokračovala. Které vč ano, pro mě to byl důvod matku zlikvidovat a tím dělat (nekonečný boj) selekci na vymýcení rojilek. Když se tu vnucoval Americký úl, Svaz a Včelařství tvrdilo, jak vyspělý včelař vše vypozoruje na česně a jak okýnko není potřeba. Já jen připodotku ten PRAZÁKLAD proč bylo okýnko nepřekonatelný vynález. Když se pustilo do medníku a současně vyřezala trubčina a zlikvidovaly se VŠECHNY případně už začaté matečníky v celém úle, tak které vč nezačalo stavět, chtělo se rojit a jen ten úl se musel rozebrat a zrušit matečníky. Nezačaly stavět geneticky blbé rojilky a nebo když se přehlédl ve vč matečník. Výhoda byla, že bylo předem jasné kde a JAKÝ problém je, byl čas se připravit třeba na rozpitvání vč na oddělky. Nyní je to tak, že to necháváme osudu, všichni bez výjimky pouští do medníku předčasně a pak se stráááášně diví, že mají medníky bez včel a vč podtržená. Okýnko nemůže mít nástavkový úl, ale vynalezl jsem špehýrku a je tu někde popsaná. I její geneze a u koho jsem se inspiroval. Nic nového pod sluncem, vše již tady bylo řečeno s klasikem a já sdělím jen, že vše jsem tady už sdělil, jen to nějak lidi pořád neumí chápat v kontextu.

Popisem zastaralého převěšování plodu nenabádám k okénkům ani k předpotopním nesmyslům s vymezováním kde matka smí být, kde smí být zásoby a kde smí být pyl. To jsou všechno jen pracné hovadiny. Stačí prostě u metody Blaník přidat první medník až když je na posledním plástu od stěny úlu - pokud je to SR a divoká trubčina nebo plodový plást, tak husto včel, jak popisuju u okénkových univerzálů.

Ale!

Výjimečně se může stát, že vč je slabé a přesto začne intenzivně nosit med a cpát ho na vysoké rámky pod horní loučku a samo sebe omezovat (často se ani nechce rojit a omezí samo sebe). Čím vyšší vysoký rámek u Dadantu, tím větší riziko a tak Sedláčkova míra vysoká 34,7 cm to dělá skoro každý rok a proto musel Sedláček navymýšlet komplikované komplikace = OP!!!! Proto je nutné nepřekročit “magickou” hranici výšky rámku 30 (tohle opakuji tak často, až mi je to protivné, jak to pořád někteří neumí pochopit). Ovšem to je hlavně rokem a vloni mi to udělalo několik vč i na ultranízké vysoké míře 24 a vše je popsáno ve vlákně sběrný medník. Ale to byla výjimečná situace a za roky, kdy dělám jen panenský med - asi 20 let - se to u mě stalo vloni prvně.

Martine, máte mřížku? Pokud ne, bleskurychle si jí pořiďte a já vám, doufám, že nejen vám, detailně vysvětlím jak vyřešíte to, že vám neobsadily medník. Převěsíte plod. Sice nebudete mít v tom včelstvu med panenský, ale budete od něj mít med jako 99% včelařů na celém světě.

Starodávná metoda převěšování plodu a tedy omezování matek v kladení, Moravané tomu říkávali raubsystém, je tady někde popsaná, najdu to a znovu to v tom vlákně popíšu (furt dokola).

NÁPAD jak předělat Langstroth na teplou stavbu.

Nechci dělat další vlákno a tak sem. Za celý život mám vyzkoušeno, že vč na Teplou Stavbu jsou lepší po všechn  stránkách. Langstroth je bohužel pouze na SS. Lze to snadno a elegantně a hlavně ihned vyřešit a rok - dva, tři vyzkoušet. A porovnat. Myslím, že to ještě nikdo neudělal.

Bohužel se rozmohla hloupost, že je u SS česno uprostřed čelní stěny. To je nesprávně, česno musí být vždy u strany tak, aby to co nejvíc vyhovovalo - napodobovalo orientaci stavby přírodního včelstva. Ta je v k česnu vždy úhlopříčná.

Nesčetněkrát jsem vysvětlil, u které strany česno musí být.

Dívám se na výkres originál Langtrothu. Dno má podmet 20 mm a ten je tvořen “podkovou”, svlaky vysokými 20 mm a širokými 25 - jako je tlustá stěna nástavku. První úprava - je nutné udělat zadek podmetu vyjímatelný tak, aby po vyjmutí zástrčky - původní zadní část podkovy - byla vyjímatelná. Vznikne jakýsi tunel, vpředu i vzadu otevřený, vzadu je zástrčka plná a vpředu menší - kratší - je zde regulovatelné česno pomocí různých zástrček.

Úprava česna. Nejdřív teorie. Proběhlo tu (a už na IF), že děláme česna nesmyslně velká a dokázali jsme, že vč stačí celý rok největší česno 10 cm2. 

Takže nyní konečně mnou navržená úprava originálního dna L.

Uděláme si hranolek vysoký 1,95 cm - měřme v mm a tedy 19,5 mm a široký jako stěna nástavku = 25 mm. Jedo délka bude assi o 1 mm kratší, než je rozteč mezi konci "podkovy", u originálu by to bylo stejně, jako je čistý vnitřní rozměr L a to je 375 - 1 mm = 374 mm. Toto použijeme jako záslepku původního česna, do česna jí jen vložíme bez fixování, aby to bylo snadno vratné. Stejně vyjímatelná je stejná zástrčka v původním zadku dna jak je popsáno výš.

Když se díváme na dno zezhora, pootočíme ho o 90 tak, že původní česno budeme mít po levé ruce. Tím se dostane původní pravá bočnice dna dopředu, původní zaslepené dno je v našem levu a logicky zaslepený zadek dna v našem pravu.

Nyní z původní bočnice (kraje podkovy) na levé straně odřízneme asi 100 mm a tím vznikne otvor vysoký 20 a dlouhý 100 mm = 20 cm2 Toto česno je až zbytečně velké, stačilo by i jen poloviční, pro jistotu ho ale udělejme 20 cm2, zmenšit jde vždy. Podotýkám, v úle NESMÍ BÝT NIKDE ANI JEDINÉ OČKO, ŽÁDNÉ SÍTO VE DVĚ A ŽÁDNÉ VĚTRÁNÍ VE STROPĚ!!!!!

Leták není potřeba, u stromu leták taky včely žádný nemají a přežily to miliony let. Na odzkoušení tato úprava stačí.

Benefity:

- Lepší - rychlejší jarní rozvoj při větší vlhkosti v úle, dolní rohy krajních rámků asi do jara zplesniví, což je nutné začít vnímat jako klad a ne jako negaci! V úlech bude v zimě a v předjaří vlhčeji, což umožní aby včely nemusely ven pro vodu a tudíž mohly začít mnohem dříve s plodováním ve větším rozsahu, než na v co nejsušším prostoru. Základ je ale igelit na stropě a ŽÁDNÉ větrání. I za cenu, že u některých úlů bude v zimě na podložce voda.

- Snazší práce a hlavně mnohem šetrnější pro zdraví včelaře. Toto bych, hlavně díky vlastním zkušenostem za 60 let včelaření rozhodně nepodceňoval. Ne každý si prací na jednu ruku dlouhou odpraví záda. Ne každý si ale umí uvědomit, že si je odpravil kratochvilným včelařením a nebo k tomu tím vydatně přispěl.

Prosím Romana nebo Jirku, aby výše popsané nakreslili. V případě, že by nedržela prkna tvořící dno, našroubuje se lať tak tlustá jako je tlouška dna na čelo prkýnek. To nejen podrží prkénka dna, ale současně vytvoří jakýsi leták. Pokud má ale dno originální “podedno”, pak snížení kompaktnosti dna nehrozí.

Psal jsem to mnohokrát, pro vás speciálně znova.

Vždy dávám na měsíc Gabon. V posledních 3 letech před rokem 24 jen u některých. Pak jedna fumigace Varidolem a některý rok acetonaerosol Varidolem.

Vloni Na G nedošlo vůbec, stan K dostalo jednu fumigaci + povánoční aceton 26.12. a stan R a stan KL jen jediný aceton aerosol 26.12.2024. Já na to nedbám, Tom4 i Petr hledali po první fum roztoče mnoho let a nenacházeli víc jak jednotky, u některých vč do 50, výjimečně víc, ale určitě ne 100 ks. Já dva roky po sobě po první fum (dělá se po 10.10.) ráno zavčasu zkontroloval podložky a asi třetině bez nálezu, třetina do 20 ks (nepočítám to, většina té třetiny vč ale tak do 20 ks - to jsem ještě ochotný počítat). A zbytek asi 50 ks, ale 3 vč měla hodně, jedno asi 350-400 a dvě asi 250-300. Neudělal jsem žádné opatření kromě toho, že ten rok byl určitě aceton na konci roku.

Když pitvám zavíčkovanou vyřezanou trubčinu, ještě nikdy v životě jsem neviděl na bílých trubcích roztoče a ani toho průhledného. Každý kdo důsledně do posledního detailu včelaří metodou Blaník, nemá ve vč VD vůbec a nebo jednotky KS do max 50 a to nijak neřešíme. Ten můj větší nález u tří vč byly sropro reinvaze. Proto je chytré, i kdyby se vynechalo léčení úplně, tak aceton na konci roku je dobré udělat. Jestli v našich vč přežívají foretičtí roztoči v nějakých enormních počtech z pozdních reinvazí, vč v Blaníkách při metodě Blaník ASI roztoče nějak zlikvidují. Nevím to a je mi to hodně lhostejné. Na druhou stranu, třeba mám já i Petr jen štěstí, Tom4 už úhyny měl před 3 lety a letos zase. A já letos prvně, na druhou stranu nedokázal jsme se o vč ze zdravotních důvodů postarat. Už se s tím opakuju.

Ale už jsem taky vynechal ošetření na konci roku a nic se nestalo. Co padalo po fum v říjnu jsem v těch dvou letech nezkoumal. Nebyly to roky po sobě, ale napřeskáčku.

Kyselina mi nesmí do včel, od doby, kdy jsem přestal dávat Formidol mám silnější včely a hlavně dvojnásobek medu.

A speciálně pro vás pane Malino, protože vy jste zjevně nic z mých starších prací nečetl. Tím, že NIKDY nevytáčím vysoké rámky a nikdy nejdou do medníku rámky, co byly vloni v TLumiči, moje medníkové panenské rámky NEBYLY v úle, když se léčilo a tudíž já můžu používat tak zvanou tvrdou chemii jak chci a žádná rezidua v mém medu být nemůžou. Na 100% jistě v mém medu nemůže být nic ze zimního krmení. Kdybyste toto forum objevil už na podzim a za zimu si nastudoval, co jsem napsal jen na CHZ, nemusel byste se trápit úvahami o bezchemickém chovu včel. Na druhou strtanu, jak mě v SZ zpražil M.S. - a má pravdu, na tom, že jsou lidi hloubaví a snaží se dělat věci líp než jiní není nic špatného, ba naopak. Tímto se tudíž omlouvám za poněkud rýpavý tón.

Už před asi 5-6 lety se stalo, že jsem nedokázal (opět zdr indislozice) dát Gabon všem vč hned 1.8. Asi třetina ho dostala až po polovině srpna a asi třetina až 8.9. Nic se nestalo. Tak jsem to další rok udělal stejně, ale pečlivě si zaznamenal u kterých a kdy. Opět se nestalo nic. Další rok jsme s Tomem4 nedali polovině G vůbec a v tom roce měl Tom4 úhyny, ale co padlo bylo po G i bez něj. Nicméně u mě se nestalo u bezgabonových nic (u žádných). Pak se ukázalo, že co udělal Tom4 jinak bylo, že krmil syntetickýma škrobákama, protože neměl prý čas kvůli dojíždění do Prahy do práce jedna cesta 50 km. A nejspíš uděal i jiné věci jinak v domění, že to nemůže vadit. Nevím jak to bylo do posledního detailu, nevčelařím s ním.

Před lety mě Petr neposlechl, že kyseliny jsou svinstvo,  zakoupil drahé německé odpařovače a že bude organik bez chemie - jako by KM 80 a nebo i “jen” 60% bylo něco přírodního nechemického!!! A taky zaklíckoval matky v polovině srpna a pustil je (u těch co přežily) v březnu. Odparem si zabil většinu ze svých tehdy omerých vč hned v červenci a ty, co to přežily do jara, tak padly na jaře - jedna zaklíckovaná nezačala klást a druhá byla v klícce mrtvá. Tedy v izolátoru, co horem dolem propagovalo Včelařství. Petr dostal ode mě zjara včely jiné.

Když si je stejným způsobem (byla to prý náhoda) odpravil další rok, opět dostal ode mě jiné. Ujistil jsem ho, že mu dám 4-5 vč, jak bude potřebovat každý rok, ale že za každé dá po 4.000 když mě nechce poslechnout a přestat je týrat kyselinou. Tehdy se z alternativizmu a organického včelaření vyléčil nadosmrti a stal se z něj Pan Včelař! A už mu asi 12-13 let nepadlo jediné vč. Prostě zahodil izolátory a odpařovače a ani Formidol mu do včel nesmí a díky tomu nemá problémy.

Odkaz neotevíríám, pan kolega pod vámi to říká jasně, tak zvané vědě se nedá věřit, publikuje vždy takové výsledky, jaké si předpaltil objednatel. Fakt, že někdo nedokáže odhalit, kdo platil tu kterou studii, není důkazem, že nebyla podplacená. V kapitalizmu je systém financování výzkumu špatný a tudíž i kdyby nakrásně něco poctivé bylo, věřit tomu může jen dítě nebo hodně naivní muž.

Spíš bych se pozastavil u vás. Z vás čiší fanatický aktivizmus úplně stejný, jako mají Svědci Jehovovi. Ti nedovolí transfuzi krve a nechají vlastní dítě umřít, jakoukoli léčbu ano, jen ne transfuzi krve! Nevím (samosebou vím, to je jen řečnická floskule) zda byste vy sám u sebe tolik lpěl na bezchemii v případě zápalu plic, Covidu a nebo jiné vážné nemoci a raději umřel - aby sešel ze světa neodolný jedinec a nešířil tak dál geny neodolnosti, a zaboha byste nevzal účinnout tvrdou chemii v podobě antibiotik, protože vaším cílem je uchování života jedině bez jakékoli chemie. Prostě takovouto neodbornou selekci včel, prováděnou na zahradě nevzdělanými řadovými včelaři já považuju za nebezpečně fanatické šarlatánství a stejně tak fanatické odmítání chemických látek aplikovaných v miliontinách množství oproti množství aplikovaných, údajně neškodných kyselin. Také je půvabné, jak pan Goro doslova opsal tu větu o obohacení medu o KŠ. Doufám, že jste Gorovu (autora hodnotící zprávy - pan Goro to jen elegantně použil) ironii pochopil. 

Zopakuju fakta u mě a důsledně uplatněné (do nejmenšího detailu, ne jen něčeho a něčeho ne) metody Blaník. U části vč několik roků po sobě léčíme Amitrazem dvakrát do roka, zhruba u třetiny vč jen jednou do roka, u části absentoval Gabon a na úhyny to nemá vliv. Letošní úhyny byly jen u vč, kde byl paroprodyšný strop (u inženýra Pepy) a kde jsme já a Tom4 nebyli kvůli zdr stavu schopní dát  v září KK pod VN, tedy mezi už nefunkční TL a VN. Tlumič se likviduje až na jaře proto, že se ty rámky na vyvaření nemusí skladovat doma a nemusí se hlídat před zavíječem. Na druhou stranu trpí nástavky, to je horší stránka pohodlí.

Několikrát jsem tady zmínil MUDr. Marxe. Ten přišel na stejný princip sám u sebe jinak, tedy nezávisle na mě a Blaníku (asi dřív než já) a neléčí už spousty let, pan kolega Goro to dobře ví. Akorát že Marx nechá srostlé dva NN L 159 a nerozdělí je třeba 2-3 roky a tudíž by mohl mít na plod klidně vysoké rámky. Jak mění v plodišti dílo nemám tušení a nechtěl jsem se ptát. Marx má tedy na med NN a tudíž včelaří systémem Dadant v úle L 159.

Prostě já se nedomnívám, ale TVRDÍM, že se včela dá udržet zdravá a bez léčení proti VD jen tím, že včelstvům a včelám nikdy nijak neubližujeme a chováme se k nim maximálně šetrně a ohleduplně. Blaník nemá v červenci a sprpnu ani září skoro žádné roztoče a ti, co má, neškodí. Ale já nejsem fanatik a pro jistotu se Gabonu a jedné fumigace Amitrazem (Varidol) nikdy nevzdám, dokud budou tyto prostředky dostupné. A připouštím, že je nutné a už se mi nevyhne, nemilosrdně s něčím spojit oddělky, které v srpnu očividně zaostaly proti oddělkům jiným. Nic víc já dělat nehodlám, VD ve včelách nemám (a nikdo z Blaníkářů) a nebo jen jednotky KS a navíc si stejně myslím, že VD není příčinou, ale důsledkem idiotské doktriny boje s domnělým nepřítelem VD. Soustřeďme se na boj s NC, jak k tomu nabádá Goro. Že lze nemít problém s VD ukazuje Marx a Blaník. Větším problémem, ač jsem nevěřil, uznávám, že je NC.

Asi jste pane Malino nečetl mojí zmínku o utajované německo-polské akci víc než desetiletého sledování více než tisícovky divoce žijících zalétlých rojů v dutinách stromů na velké části Poska a Německa. Jediná možnost, jak to je možné je to, že VD ani zemědělská a jiná chemie a ani mikrovlny a další vlivy nijak nevadí, a že jediné, co zabíjí včely je tupý člověk - včelař. Jako ten z nedávno uvedeného videa, co dal M.S. 

Vše podstatné najdete už tady na CHZ. Jen si to NASTUDOVAT. A proč se to sledování divokých vč tají? Můžete hádat, jde o do dneška tak rozbujelý byznys s “léky” proti VD, že nikdo nemá odvahu do toho molochu šáhnout. Nikdo nemá ovahu zvolat, že: “Císař je nahý”.

Vzpomínám si na ten text a i na konkrétní situaci. Možná jsme to tam neuvědl, ale spíš jste to vytrhnul z kontextu. Vysvětlím proč jsem zvolil tento způsob.

Měl jsem od někoho 5 vč na míře 37x30. Potřeboval jsem 39x20, 5 jsem jich poředělal - byly ve vysouvákách a ty jsme potřeboval vyřadit hned v prvním roce (větší blbost než vysouvací zadováky neznám!!!) a šesté bylo v nástavkáči a tak bylk čas. Jenže času jsme měl tak dlouho dost až to vč nedostalo stavět žádné M a řekl jsem si, že aspoň prvně v životě vyzkouším jak bude vč prosperovat úplně bez stavby celou sezonu. Další rok bylo vč sice v dokonalé kondici, zdravé, ale udělat z jejich ohavně černého díly medník byl na mě moc velký eklhaft a proto jsem zvolil jiný způsob. No a vy (poznal jsem, že vám to myslí) jste měl úplně stejný motiv - nechtěl jste v medníku to, co bylo plodiště. Jen já kvůli ohavnému voští a vy kvůli zimním zásobám s cukrem.

Jestli jsem správně v obraze, vyrojilo se vám to z TV - prostě na jarní TV nevěřím. Doufám, že jste roj chytil a je ve sklepě.

Vaše horlivost. Tak jinak. Začátečnická horlivost, nedočkavost, zvědavost, nadšení, je na včelařině to nejhezčí období a klidně je nimrejte a sledujte jejich život a projevy. Jen je nutné abyste věděl, že i jen světlo je ruší a je pak už skoro jedno, když je otevřete. Ale podotýkám SKORO. Jde samosebou také o dobu jak dlouho jsou otevřené a hlavně JAK s nimi pracujete.

Ale upozorním na stres z idiocie a nonverbálního hulvátství. Všimněte si, že nahý exhibicionista, i ten z videa nedávno tady a jiný, co se jmenuje jako planeta s přehlasovaným ä a snad skoro všichni mladí a mladší včelaři třískají s věcmi, třískají do úlů, mlátí s věcmi, prudce gestikulují, zachází se včelami jako prasata, jako s dobytkem, spíš hůř - dobytek by se splašil a pak je nebezpečný a to by na tyhle platilo. Ale tak se civilizovaný včelař u včel nechová. Každé bouchnutí, trhnutí plástem (něco jiného je ometání plástu, tam to jinak nejde) a další chování neinteligentního primitiva, který nechápe, že zachází se živým superorganizmem, je pro vč zhoubné víc, než si lidi myslí. Věřím, že mi každý rozumí. Už jen to ukazuje neomylně na to, jak kdo je kvalitní člověk, jak se chová ke včelám (nebo domácím zvířatům). A není pak náhoda, že tihle KAPOU kyselinu rovnou na včely!! Není náhoda, že tihle surovci vůbec nechápou (nikdo je to nenaučil, zjevně selhala rodina i škola), že kyseliny jsou nejhorší, co můžou včelám udělat. A ne jen kyseliny, třeba odebírání a likvidace plodu ale i třeba zebrování nebo trhání plodového tělese byť i jen jedinou M v časném jaru je zhůvěřilost. Nebo přidat najednou 100% prostoru a nebo předčasně pustit do medníku i když jde jen o zvětšení prostoru o 50%. A další zhouby.

To vychází z duše člověka. A taky proto jsem s kyselinou přestal a to jsem dával jen Formidol, nikdy bych jí v úle neodpařoval. Jednou jsem si nechal udělat sublimaci KŠ od jednoho, co mi tvrdil, jak je to neškodně báječné. Včely a všechno bylo stříbrné od mikrokrystalků kyseliny. Tehdy mi došlo a řekl si, že tuhle zvířeckost já už nikdy včelám neudělám! Nikdy mě nepřestane mrzet, že jsem se o včely nedokázal postarat loni v létě a je zázrak, že mi přežilo tolik vč na medovici s melecitozou - na tuháči. Tvrdím, že to je jen výsledek toho, JAK se včelami v průběhu celého roku zacházím!!! Všimnul  si třeba Javali a nedávno napsal, že bych nikdy včelám neuděl nic, co by jim ublížilo. Já to upřesním, že neudělám ani to, co si jen myslím, že by včelám MOHLO ublížit.

No a odd chválím, je třeba mít vč víc než 3.

Anonym má pravdu, a vy taky, ono jde taky o pocit z nich. Včelstva se snadno množí, uděláte si oddělek z pěkných.

Tak jinak. Jasně to píšu. Když přecházím z 24 na 30, jde nová požadovaná míra dolů, jeden rámek s matkou kde zrovna je - je vždy na mladém plodu a nejvíc na plástu se stojícími vajíčky, co by dělala na zavíčkovaném? Včely neopuastí plod, ten mladý už vůbec (jen lidi a jen někteří hází mimina do popelnice nebo babyboxu) a tudíž neopustí ani matku. Ta je určitě v těžkém šoku, ale to je život a hlavně je jaro, v srpnu i v červenci by to bylo už napováženou. Z původní bedny 24 s původními rámky bude medník, je nutné to oddělit mřížkou a za pár dní se podívat, jestli neudělaly NAHOŘE nouzáky a ty případně zrušit do jednoho, tedy VŠECHNY. Až v bedně 24 vyběhne plod, vytočí se to jako běžný medník. Jestli se to udělá teď, patrně do slunovratu bude potřebovat pod medník 24 ještě medník 15, už běžný Blaník. Mezitím se vytočí medník 24 a pod medník 15 se dá další medník 15.

Vrtat v plodišti je nutné tak často, jak je potřeba, rozhodně ne ale častěji. Mnohokrát jsem varoval před předčasnýn pouštěním do medníku a domnívám se, že se tím doslova vyrábí podtržené včely, které jsou pak neodolné a snadno podléhají nemocem a blbí to svádí na VD, jako jeden v nedávném videu. A protože jsou blbí tak nevěří, že ničí odolnost svých včel vlastní tupostí tak jim ubližují ještě víc a perou do nich chemii i ve snůšce. Zopakuju bonmot Benjamina Kurase: “Je-li cílem panenstní, zintenzivněním mr.ání se ho rozhodně nedosáhne!”

A proč tento úvod? Z jednoho rámku plodu se vylíhne včel tolik, že plně (nahusto) obsadí ten rámek, kde se vylíhly + další 2 rámky!!! Za vašich 10 dní se vylíhlo 80% plodu, co tam byl před deseti dny. Jestli tam bylo 5 rámků plodu, za 10 dní to vč potřebuje prostor dalších 8 - 10 rámků a ten prostor tam není!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A tak se vč začne chystat k rojení.

Navíc jste pustil do medníku nejspíš moc brzo a tak je část včel z částečně zachlazeného plodu asi podtržených a nejspíš budou málo odolné a snáz padnou na CCD nebo NC a nebo kdo ví co, někdy v srpnu a září a i klidně i v listopadu. Že do té doby tam už tyhle včely nebudou? No nebudou, ale ošetřovaly plod, kterému nemohly dát tu péči, jako včely nepodtržené v dubnu. Ale tohle jsou jen moje domněnky protože věděčtí prostituti píšou do Včelařství jak prát do včel ještě více “léků” proti VD, se kterými kšeftují. To je stejné, jako by se nemocnice živila prodejem rakví a slevovými akcemi na pohřby! A tak nevíme jak to je a nezbývá nic než domněnky nemnoha takových jako jsem já.

Takže. Proč se nemají rušit včely? Brzdí je to a působí stres. A co je vyrušení, věřte nebo ne, ale i jen čumění na folii. Je to idiotský vynález a já bych folie zakázal! Mimochodem, nikdo mi nikdy kloudně nevysvětlil, abych to i já pochopil, co vidí když čumí na folii, která je po roce skoro neprůhledná?

Asi jsem na vás moc přísný, jsem takový k sobě a tak i k druhým. Na druhou stranu snad si to budete pamatovat. Takže. Dobře vždycky vše předem promyslete a musíte se naučit odhadovat, podle množství a stáří zavíčplodu (ale i otevřeného) a ty úly holt otevírat tehdy, kdy je to potřeba. Jeden den je vč slabé a není na medník a za 5 dní je skoro pozdě. Nemáte čas každých 5 dní? Nevčelařte. To je jako by někdo říkal, že krávu může krmit a kydat hnůj jen v pondělí, v pátek a v listopadu. Tak to prostě nejde a holt nemůžu mít krávu! Se včelami je to o hodně lepší, nemusí se k nim denně, ale ve stěžejní době roku se holt bere i dovolená, když je to nutné.

5 dní je příklad. Ale rozhodně ne dávat medník radši dřív než pozdě. Předčasným puštěním do medníku podtrhnete vč VŽDY, ale ne vyždy a ne každé se vyrojí když je do medníku pustíte až přesně v pravý čas, i 2-3 dny později. Nevím kolikrát tohle budu muset zopakovat, píšu to roky pořád dokola. Nechápu, proč se všichni tak děsí rojení, moje maminka říkávala, že je včelám (holkám zlatým, jak jim říkala) potřeba taky trochu věřit. A to moje máma neznala TLumič. Ten hodně pomáhá právě třeba i proti rojení. No a pak je tady ještě BF a ta se rojí výrazně méně, než enormně rojivá Kraňka. To ale zavilí propagátoři jedině správné Kraňky neříkají, víte to o BF? Že se skoro nerojí?

Ale klid. Vám to půjde, myslí vám to.

Nemusíte mít pravdu. Trubčice se neudělají za týden, pokud tam jsou a kladou několik vajíček do buňky a ne na dno, ale lepí je zevnitř stěn buněk - to drvodělka vůbec neříká, pak je to osiřelé dva měsíce i víc a v době osiření nebylo dos trubců.

Pak je ale ještě jedna možnost, že to má matku vychovanou v zimě a ta není opolezná a tudíž si nemohly vychovat nic jiného, než trubce. Jak to, že tam jsou ještě loňské dlouhověké včely? Nejsou upracované výchovou plodu ani nošením pylu a asi ani sladiny moc nenanesly.

Drvodělka by měla toto vše vyhodnotit aby věděla, kde udělala chybu a jak se mohlo stát, že to nechala dojít až do kvetení jabloní. U ní už je asi po nich, tady už rozkvetl hloh a ona včelaří ve výrazně teplejším kraji než já.

Ale můj kámoš Petr taky nemilosrdně likviduje takováto pofiderní vč. Je to věc názoru a já jsem patrně hodně útlocitný. 

Nejdřív jsem vám to nechtěl psát. Nejsem zastáncem zabíjení včel a tuplem ne zjara!!! Jedině když by byly nějak očividně nemocné, tak asi ano.

Já bych úl dal pryč a úplně zrušil. Včely bych na druhém konci uahrady vysypal na zem. Včely se někam vžebrají a případné trubčice, ale myslím, že i nemocné včely, domácí při vžebrávání vymetených pozabíjejí. Jen na místě vymetených nesmí zůstat žádný úl. Jestli jsou úly v řadě, sousední úly po odnesení vymetaného srazím každý o 20 cm k místu likvidovaného vč (vůbec to není nutné) a teprve jdu vymetat špatné na zem.