Příspěvky uživatele

Celý humbuk a rozvada, vzniklá kvůli odstranění plodu a přemetení vč na M, se ukázala jako zbytečná. S odstupem se ukázalo, že všechna moje (zdánlivě) zaostávající vč vývoj dohnala a jiskru najednou mají. Najednou mají hodně plodu všech stadií a hlavně plodu před vylíhnutím, prostě část vč byla nějak zpomalená. Mí předkové tvrdívali, že část vč stihne jarní snůšku a část zesílí až na hlavní snůšku. Vč, která se vyznamenala v první snůšce, málokdy tady u nás předvedou rekordy v druhé = hlavní snůšce. Ovšem ta opožděná, když hlavní snůška přijde, předvedou rekordní výkony.

Protože je ale jarní snůška jistá a další snůšky nejisté, vše máme sklony hodnotit unáhleně podle snůšky jarní. Je jisté, že je to chybné uvažování. 

Ale co mi z toho celého letošního jara vyplývá. Med je pro včely hodnotnější potrava než cukr, ten je pouhá náhražka. Co zimuje na medu, mělo by být lepší a mít rychlejší jarní rozvoj jako důsledek lépe živených včel a plodu. Asi ano, ale platí to zjevně jen o medu květovém a nikoli medovici a už vůbec nedovicí s melecitozou (pozor na syntetická škrobová krmiva, tam může být příčina zaostávání zjara i když zimu přežijí, synťáky jsou na zátěž zimujících včel horší než medovice). Ač mi větší část vč přežila, některá viditelně zaostávala. Já to vyhodnotil tak, že je problémový med, na kterém vyzimovala, v zimě tak enormně přetížil, že jarní snůšku nestihla protože zaostala. Po posledních dnech prohlídek vč u mě na všech 3 stan je jasné, že až nyní, tedy ve druhé dekádě června, některá vč dohnala skluz způsobený zimováním na nevhodných zásobách.

Odpovídám sám sobě. Protože nikdo nijak nereagoval, asi pro nastavené zrcadlo drtivé většině.

Zjara jsem vyzkoušel předpoklad uvedený zde a mám zatím rozpačité výsledky.

Tak především, v úvaze jsem udělal chybu, nevypíchnul jsem, že oddělit TLumič od dělničího plodu lze až koncem června, kdy už zdravá vč trubce nechovají, spíš je začínají vyhánět. A nebo by se případným oddělením trubčiny uspíšil konec chovu trubců včelstva. Ovšem od jara hrozí roztržení plodového hnízda, trubčí plod je pořád plod.

Letos na jaře a to u některých vč velmi brzy zjara, po odkvětu jív, jiným později, jsem dal pod TL NN s tuháčem. Spojil jsem to s tvorbou nových TLumičů. Tvorbu TLumičů původní metodika Blaník předpokládala mnohem později, pár let zkouším dělat TL mnohem dříve a nejen, že to funguje, ale je to lepší. Současně s novým TL dostalo několik vč pod TL a několik mezi TL a VN nástavek s tuháčem bez odvíčkování a pomačkání zavíčkovaného díla s "cementem". Kde došlo k “chybě” a tuháč přišel mezi TL a VN s dělničím plodem, medový NN neproplodovaly a TL (ale asi později) pbsadily a trubce tam chovaly - jinde neměly v úle kde mít trubčinu a tak musely. Ale tady jsou ty rozpaky, dvě vč si medu nevšimla a klidně ho strpěla “pod nohama”, druhá dvě vč NN vyčistila. Sice v nich neplodovaly, ale nacpaly si med na třicítkové rámky tak moc, že horní třetina vysokých rámků je plná medu a medník téměř ignorovaly. Tam, kde tuháč ignorovaly a nevyndaly z NN, tam neulily VN medem. Takže u čásati vč byl NN s melecitozním medem pod plodištěm zbytečně. V obou případech to bylo kontraproduktivní.

Další skupina vč, jak 30 tak i 24 dostala NN s tuháčem mezi dno a TL, tedy na smysluplnější místo. Ale ani tam tuháč nevyneslo každé vč a nebo jen z části. Tudíž opět rozpaky. Pro mě není rozhodující - při velkém počtu vč, jaké % by tuháč recyklovalo. Já chci 100% a nebo je to nanic.

Nakonec jsem si nechal co funguje tak i tak a to je, když se tuháč odvíčkuje. To ale ztratilo půvab kvůli té práci s odvíčkováním. 

Závěr - zjara to nefunguje tak, aby to bylo uspokojivé.

-------------------------------

Ovšem, že to funguje bez odvíčkování, když se podstaví NN s tuháčem po 20.6. mám vyzkoušené. Nyní při vytáčení na odvíčkovacím stroji odvíčkuji i loňský, dosud uložený tuháč a vyzkouším co s ním udělají mezi medníkem a plodištěm, co pod plodištěm, ale nad TLumičem a co když to přijde na dno, tedy pod TL. Cílem je, aby to, už bez nerozpustné melecitozy opět uložily do mendíků. Protože už vím, že přezimují na medovici a dokonce i na melecitozním tuháči, nebude mi vadit když si to nacpou na vysoké rámky. Ušetřím krmení, ale hlavně ušetřím starosti práci s “vyčištěním” tuháče z díla. Pořád, i přes všechny rozpaky, které jsem právě zveřejnil, je to všechno lepší, než tuháč odvíčkovat, máčet 3 dny, třetinu medové vody vytočit, opět namočit a to samé ještě potřetí. Takovou hloupost já dělat nebudu nikdy. I když jsem důchodce, nesmyslně vynaložený čas zbytku mého života obětovat nehodlám a lacinější by bylo rámky s tuháčem vyhodit. Jenže kam a jak? Jedině snad zakopat, aby to nenašly včely a nebylo pozdvižení. Ani vyvařit kvůli vosku to nejde, nevyplatilo by se to, byla by velká spotřeba energie, kdo zkusil vyvářet zásobní rámky ví, že to je neúnosné a lze to, když je jich pár a ne stovky.

Tady je ale nutné vysvětlit podstatné. Když se namáčí staré medníkové dílo s košilkami, je v medové vodě výluh z košilek - výkalů plodu a pak tuto medovou vodu (píše myslím Včelařství a nebo mám zprávu z palírny) nechtějí palírny brát. Totiž, ani vypálením hořkokyselý zápach a nechutná pachuť výkalů plodu - košilek - údajně nezmizí. Toto u panenského medníkového díla, kterého mají Blaníkáři 100 %, nehrozí.

Dám sem poctivě vědět, budu-li živ a zdráv, jak dopadne další série pokusů.

Pro vaši informaci. Zdrojem pylu a i nektaru může být ledascos, kdyby to něčím nepostříkali, aby vyhnali veškerý hmyz. Mám 30 metrů od včel velký lán hrachu a není na něm nejen včela, ani nic a s nadsázkou bych se vsadil, že prchli i mikroby. Nebo už dávno umřeli… Jako žížaly a další život, kterým dříve půda oplývala. Půda začíná být jen nosičem, ve kterém drží kořeny rostlin a ty rostliny jsou vyživované hydroponií podobně, jako ve velkosklenících - foliovnících na Západ od nás…

Proč vyhánějí hmyz? No aby mohli stříkat jakýmikoli jedy a neotravovali je nějací včelaři (většinou staří), co obtěžují tím, že chovají protivné a zbytečné včely. Usilovně se šechtí plodiny, řepka a hlavně slunečnice, aby na to včely vůbec nešly a zemědělci pak mohli stříkat čím potřebují. To je realita zeleného údělu, i tohle je přece součást zelené demagogie, nebo není? O tom ale ekoteroristé ani nemukají!

Dobrou chuť, vitamíny jsou zdravé.

Další perla Podblanického včelaření. Dozvěděl jsem se před pár týdny, že se tu učitel včelařství z věhlasné včelařské školy neobjevil z ničeho nic, je tu zaháčkovaný příbuzensky a proto sem byl pozván. Radil tvrdou chemii hlava nehlava, snůška nesnůška, roztoče musí včelaři vybít stůj co stůj a na oběti nemají hledět!!!! Zájem měl velký, tedy zda se to dá tak říct, když náš spolek má asi 12, možná 15 členů a donedávna jsem měl já sám víc vč, než ostatní dohromady.

Převčírem jsem se dozvěděl, že jeden zdejší významný včelař vytočil průměr 6 kilo jarního medu a začal krmit, přesně dle doporučení učitele. Současně s krmením začal prát do včel “léky” včetně tvrdé chemie proti VD. Dozvím se, jestli pak ještě vytáčel a dám sem vědět.

Lidská hloupost nezná mezí. Před časem jsem upozornil na jiného alternativního “včelaře”, který taky učí ve speciální včelařské škole, zase jiné než náš pan učitel inženýr. Pak se nedivme sebevědomým géniům na YT. Tvrdím, že to je teprve začátek.

Rozkvetl mi netvařec, z části vypěstovaný ze semínek a z části z odkopků. Doporučuji, je to vynikající zdroj pylu a i nektaru. Pámelník je proslulý atraktivitou pro včely, kde je pohromadě ignorují pámelník a obírají jen netvařec. Jde o netvařec křovitý a je to vynikající rostlina na zpevnění násypů a svahů obecně, které drží velmi hustou sítí kořenů.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Netva%C5%99ec_k%C5%99ovit%C3%BD

I ostružiny, některé divoké druhy, jsou velmi atraktivní a na jiném místě, kde jsou prorostlé do pámelníku, na pámelníku také nevidět včelu a teď v poledne se ostružiny včelami jen hemží. Neberou pyl a tak soudím, že je zajímá nektar. Ostružina je asi atraktivní každá, myslel jsem to tak, že ne všechny druhy už kvetou u nás.

Hromadně rozkvetly i okolíkaté trávy jako bršlice, kozí petržel a podobné. Většina je pro včely zajímavá.

Ovšem bezkonkurenční je krušina olšová, jen kdyby jí bylo hodně a to bohužel tady u nás není. Na ní zdrhnou včely i z ostružin. U krušiny je zajímavý název. Není to to, co dnešního Čecha napadne. Je to od křehkosti jejího dřeva, ve staré češtině bylo běžné slovo kruchý = křehký. V nejbližším okolí Vlašimi jsem si krušny olšové nevšiml, tady kde žiju teď je jí víc a včely zajímá ráno, v poledne i večer. Zajímavé je, že zatímco některé rostliny odkvetou celkem rychle, jiné kvetou bezmála celé léto.

Potvrdilo se to v plném rozsahu, kde zůstala KK nad VN tam na tuháči vč padla.

Ovšem je tu jeden podstatný detail. Jasně 18.3. píšu, že padla i ta vč, kde byla horní KK oddělená igelitem a ponechaná jen mezera. Myslel bych si, že by se voda měla srážet na igelitu nad VN a tudíž je tu pořád červík pochybnosti, že to nemusí být voda, co zabilo včelstva. Budu to sledovat a podám zprávu.

Potkal jsem našeho lesníka, začal z mého popudu přede dvěma lety včelařit, samosebou v Blaníku. Padlo mu 5 ze 7 zazimovaných vč. Mluvil jsem o paroprodyšných stropech při zimování a o tom, jak mě a Tom4 padla jenom ta vč, kde byla KK celou zimu nad VN. To samé u inženýra Pepy, padlo mu jen to, kde měl paroprodyšné stropy. Lesníkovi přežila dvě vč, kde dal v půlce září KK pod VN, tedy mezi TL a VN. Další důkaz, že moje dedukce s nedosažením na vodu na stropním igelitu je pravdivá. Tudíž je z toho jasný závěr:

Ne, že se MŮŽOU dát v půli září KK pod VN. Je jasné, že se to udělat musí. Dosud to bylo jedno (nalitýho za volantem nechytli), ale kdo měl poslední zimu KK nahoře a nebo paroprodyšné stropy, ten o vč přišel. Takže se KK musí dát pod VN a nebo úplně mimo úl, nesmí zůstat nad VN.

Je nutné podotknout, že vč zimovala na melecitoze = tuháči a že se v nemohla ani jendou proletět mezi asi 20.11. a 10.3. Závěr:

Na melecitoze zimovat lze, i když se vč 3 měsíce neproletí a nevvypráší a běžný úl přežití zajistí jen tehdy, když nemá paroprodyšný strop, má na stropě igelit a samosebou nesmí mít žádná očka ani jiné větrání. Také nikdo z nás nemá síta místo dna úlu a úly máme tenkostěnné smrk 20 mm.

Nesmysl a je otázka zda vědomý a nebo vám to nedochází.

Předně i vy jako Drvodělka píšete o něčem jiném, než je ta ohavnost nechat mladušky bez zaopatření včelami. Chcete to vymlčet, viďte, ale někteří CHLAPI umí uznat chybu. Vy to však nazvete chirurgicky přesným zákrokem a pomocí. Za takovou pomoc by včelstva “pěkně poděkovala”. 

No a příměr s končetinamiu a gangrénou je taky špatný. Ve starém díle patogeny jsou a ne, že by tam být mohly (nebo nemusely) někdy v budoucnu. Když tedy gangréna v končetině už je, pak odstranění končetiny je otázkou přežití. Nevěřím, že byste tohle vy nevěděl.

A s vaše věta cituji:

Nadbytečná obměna díla je jedním z včelařských mýtů.

S tím souhlasím a proto je přemetání na M nesmyslně drastická praktika. Sám jsem to dokladoval MÝM neobjektivním dojmem z mého pozorování několik roků po sobě, že vč přemetená na M vykazovala bez jediné výjimky horší jarní rozvoj v následujícím roce (už do zimy zeslábla, soudím, že nesmyslně zbytečným přetížením z přinucení ke stavbě, což zhuntovalo část včel). A opakuji, že po několik let a tudíž jsem od toho úplně upustil. Současně ale tvrdím, že pouhá třetinová obměna díla je nedostatečná, domnívám se, že je třeba ročně obměnit 40-50% díla a to se mi celkem daří. Tady stojí za povšimnutí, že mnoho století brtníci v čelaři v košnicích brali každý rok polovinu díla, tu starší. Tudíž oni praktikovali 50% obměnu díla. Moje praxe a pozorování je s tím v naprostém souladu. Akorát u některého vč v daném roce obměním jen 30%, v jiném 70%.

A jestli je tedy přemetení škodlivé u zdravého vč, tak musí být logicky ještě horší přemetat vč, které má nějaký problém. To je pak logika středověku, že na anémii je potřeba pouštět žilou.

Nápodobně! Snad vždy nepochopíte o co jde a odvedete řeč k nějaké marginálii. 

Co je arogantního na uvádění cicích omylů na pravou míru? Co je u mě arogantního na tom, že vy nechápete a odvedla jste (a tím zničila můj čas a energii) řeč jinam?

Tak jinak, polopatě abyste to pochopil i vy. Že to nechápe mladý sebevědomý pán mě nepřekvapuje, u něj ne. Má to dvě roviny a Drvodělka opět nepochopila JÁDRO SDĚLENÍ a chytla se podružnosti, chytla se mého neúsoěchu s přemmetáním a dokonce sice kulantně, ale jako by mě obvinila, že jsem hlouopý a že to tak být nemůže, protože roj bla bla bla. ALE O TO TU VŮBEC NEJDE, O TO VŮBEC NEJDE V NĚMECKÉM ČLÁNKU.

Mladuška se líhne sterilní, rozumíte tomu slovu? Nemá ŽÁDNÝ mikrobiom, ten se jí musí nejprve vytvořit. Vytvoří se jí kompletně až po šesti dnech, ale vzniká po celých těch 6 dní postupně. Vzniká postupně a JEN DÍKY KRMENÍ DALŠÍMI VČELAMI. Jak přichází do styku s výluhem výkalů se v článku nepíše, nikde se tam nepíše a já netvrdil, žeby sama olizovala výkaly v buňkách - tedy výluh, který po navlhčení díla s košilkami nemůže nevzniknout. Já jsem článek pochopil tak, že VŠE, co se komplexně nazývá mikrobiom dostává mladuška od jiných včel a nemůže ho získat jinak. Tudíž i kontakt s fekálními mikroorganismy má od jiných, starších včel, které mají mikrobiom už vyvinutý a bez přítomnosti starších včel ve stejném místě, kde se vylíhne mladuška je nemožné, aby mladuška záískala plně funkční mikrobiom. Autoři to tam píší jasně.

Toto je jádro sdělení!!!!!!! 

Mladuška nemůže za žádných okolností získat SPRÁVNÝ A PLNĚ FUNKČNÍ mikrobiom sama, že k tomu musí být prvních 6 dní krmena a ošetřována staršími včelami s plně vyvinutým mikrobiomem.

Toto pak jasně říká - kdo to nepochopí na jedno přečetní naučte se to třeba nazpaměť a když ani pak, nehádejte se. Takže výše uvedené jasně sděluje, že SPRÁVNĚ funkční mikrobiom získává mladuška od starších včel, nemůže tedy někde být sama bez opatery jinými včelami. Druhé sdlení, konečně potvrdilo na vědecké bázi moje letité tušení, nebo předpoklad, že včely s nekompletním mikrobiomem nemůžou vychovat další generaci plnohodnostnou a tím já několik let vysvětluji, že když udělá včelař chybu například v červenci, proč pak vč uhyne za několik měsíců, kdy v něm už nejsou ty vadné včely. Polopatě = vadné včely můžou předat mladuškám jen nekompletní mikrobiom a proto se třeba otrava kyselinou projeví po několika generacích.

Jen otázka, Dvorský je ten, co vyšlechtil varroaodolnou včelu, která je ale varroaodolná jen na jeho zahradě a když se toto zázračné včelstvo převeze jinam, ihned se vytrácí veškerá varroaodolnost a je pak už jen obyčejné? To je blud a nesmysl hodný podvodníků jako byl Angličan Kely ve známém pohádkovém filmu o císařově pekaři a jestli takovým bludům a bludařům věří Dr. Marx, já ne!

Shrnutí:

Němečtí vědci tvrdí, že se SPRÁVNÝ mikrobiom, zajišťující PLNOU odolnost včelstva proti nejrůznějším nemocem vyvíjí u mladušek JEDINĚ tak, že jsou krmeny staršími včelami, které ale mají i ony SPRÁVNÝ mikrobiom. 

Velmi pozoruhodné je, jak vy dokážete nepochopit základní sdělení, usvědčuje vás tato vaše věta:

že včely získavajú mikroflóru cez krmenie lariev a nie požieraním výkalov…

Zaprvé, civilizované národy neříkají o včele ani její larvě, že žere = požírá. Ale to se dá přejít a myslet si své. Horší je smysl toho, co jste vyslovil. Autoři jasně tvrdí, že se včela líhne sterilní a tudíž že k přenosu (vysvětlují také, že žádná flóra, že je to zastaralý pojem a hlavně nesprávný) mikrobiomu do jejího zažívacího traktu přichází od ostatních včel až po jejím vylíhnutí. Tudíž je nesmysl vaše domněnka o vzniku mikrobiomu už krmením LARVY. Také jste jaksi přehlédl, že larva potřebuje CIZÍ výkaly a ne svoje, to by přece nedávalo smysl. proto jsem to přirovnal k principu chlebkvásku. Vy pane Goro, tak moc milujete vědce (a já většinou vůbec) a přesto dokážete (ale nezapomenete se zmínit jak články čtete v originále) úplně, tudíŽ V PRAVÝ OPAK změnit základní smysl sdělení celého článku. Proč to chápu já na první dobrou a nechápete to vy ostatní?

Takže. Vyndat plod bez včel a líhnoucí se včely bez zaopatření SLUŠNÝ člověk neudělá, aby to i jednodušší člověk pochopil jsem to přirovnal k miminu a vůbec nechápu, jak může někoho napadnout, že srovnávám lidské mimino a včelu. JE TO JEN O MORÁLCE. To zaprvé. Ale to je pojetí etiky, lidskosti a morálky pouze některých lidí a s tím má čím dál víc lidí problém. Ale článek jasně ukazuje, že se vyplatí ta morálka a vcítění do mladušek, nechaných bez opatery, že jsem se opět nemýlil. 

Takže tvrdím dávno, že si úhyny dělají včelaři sami, jen jsem nevěděl jak přesně se to děje. Už to vím, tedy z jedné části, vím jistě, že zbytek vyplave časem stejně, jako se prokázalo toto. A dokud nevím jak věci fungují, vyplatilo se mi chovat se ke včelám morálně a některé věci jim prostě nikdy neudělat. Děsivé pro mě je, že lidi schopní nechat plod bez včel tvrdí, že mají včely rádi. 

Nepřehlédl jsem kdo vám pod váš blud dal palce.

Zjednodušení, nepochopení a dokonce nepravdy. Hlavně se ale musím zastat drvodělky.

Logika:

Chovám včely pro med? Ano? Pak nechci aby se vč vyrojilo! A tudíž nikdo normální nebude peřemetat v květnu nebo červnu. Snad vždy já píšu jen to, co jsem vyzkoušel opakovaně, pokud se jedná o jediný případ, VŽDY to uvedu a upozorním na například staistickou neprůkaznost.

Kecy o nezkoušení. Není v silách člověka vyzkoušet VŠECHNO. Od toho je vzdělávání a i diskuse, aby nemusel každý jeden otrocky vyzkoušet (jak pako, jen blb nebo dítě nevěří, že jsou kamna horká) sám. Každý disponuje nějakým rozumem a ten mu, na základě jiných zkušeností, zpravidla dobře napoví co možné je, co možná a co je úplná hovadina. A drvodělka uvažuje správně, je dost včelařsky i obecně vzdělaná na to, aby uměla posoudit, co zkoušet potřebují jen …

Princip chlebového kvásku. Moje teorie, inspirovaná MUDr. Marxem, od kterého jsem se dozvěděl podstatné a rozvedl to z obecné do praktické roviny. Není tam o očkování ve smyslu, jaký uvádíte vy, ani jediné slovo!!!!! Moje vlákno o chlebkvásku jste nečetl a nebo nepochopil, doučte se to a pak komentujet jiné, jako je drvodělka (nebo já a další). Ona to pochopila, vy zjevně nikoli.

Tzv Šance pro včely je přesně to, čemu já celou svou prací oponuji a to i když některé dílčí postřehy tam mohou být správné. Přirovnal bych to k ochraně přírody a “práci” ochránců = ekoteroristů, jejichž drtivá většina činnosti je pro životní prostředí destruktivní, protože se podřizuje zcestné ideologii a ignoruje přirozenou skutečnost. Kdo se vidí v alternativcích, z principu je na oapčné straně příslovečné barikády. Je to liberální bláznovství, propagace nenormálních věcí, jako je sluníčkové vítačství například. Někomu bylo shůry dáno to rozpoznat, jiným ne. (tady všichni vidíte co působí liberální rakovina, ti lidi si to ani neuvědomují)(a každý může vidět, jak i politika ovlivňuije odbornou činnost, jakou včelařina je)

------------------------------

Ale podstatné sdělení o stěžejním článku z OVP, jste jako přehlédl a využil reakci drvodělky na odpoutání od toho, co usvědčuje vás z neodborných bludů o oddělku bez včel. Ono by slušnému člověku úplně stačilo prostě nikdy ani nepomyslet nechat mimino bez pomoci a zaopatření, to je prostě SLUŠNÉMU ČLOVĚKU dáno předem. Navíc to nemůže fungovat, jak prokazují vědci dle německého odborného časopisu a tudíž mě opět moje intuice a slušné vychování nezradily. 

Nemám rád podpásové jednání, kdo to tu psal o dvoucentimetrovém pindíku? Fakt to jinak neumíte pane Malino?

Tak se laskavě obtěžujte nastudovat můj příspěvek, na který drvodělka reagovala - ona si ho nastudovala  a pak reagovala maximálně fundovaně! A nebo šoupejte bačkorama, když se baví dospělí. Vaší další omluvu jistě čekám zbytečně, vy dozajista ani netušíte, za co byste se měl omlouvat že?

A na věci nic nezmění ani jestli je moje informace, stará víc než 50 let o nejrozšířenějším úle ve Skandinávii pravdivá a nebo jsem si já naběhl tím, že jsem uvěřil tehdejším tak zvaným vědcům nebo autorovi článku ve fundovaném periodiku. V Norsku jsem jakživ nebyl a ani bych tam nechtěl, podle toho, co o Norsku čtu (jak tam úřady klidně ukradnou českým rodičům děti, například = liberální peklo a ne civilizace!). Další důkaz toho, jak vědcostuti mohlou klamat podle jak se jim to hodí v dané chvíli a z daných motivů do krámu. Tedy jestli je vaše narážka o D-B v Norsku pravdivá.

Univerzální plemeno samce je Burgundský. Díky němu jsem měl nejrychlejší růst a dobrou výtěžnost u mláďat a současně vynikající odolnost vůči nemocem. Když zrzka, tak raději Bu. (někomu cokoli zrzavého vadí)

Díky za vaše postřehy.

Domnívám se, že v tom rozpor není. Roj je vždy o měsíc (i víc) dřív, než je přemetení - umělé zrojení. Roj to “plánoval” a jsou v něm jen “vybrané” včely, ve smetenci VŠECHNY.

Protože málokdo přemete vč v květnu a do půli června, ale spíš až po půli července, nezimuje pak nové vč na panenském, ale na nejméně 2x zakladeném, smetenec na jednou zakladeném a nebo vůbec.

Na druhou stranu, je nutné si uvědomit z čeho to vzniklo. Původně se to nazývalo Norské zimování. Mělo to tam ozdravný efekt a hned vysvětlím, jak to chápu já a mnohým se to nebude líbit.

V Norsku drtivě převažuje úl Dadant-Blatt a tudíž mají mnou jinde včera zmíněnou potíž s obměnou díla. Tudíž, na D-B měli tak hnusné vysoké dílo, že bylo plné patogenů a vč se na tom nedařilo - jak by mohlo na starých hnusných plástech? Pak je přemetení jistě ozdravné, protože je to menší zlo. Jenže my tady včelaříme civilizovaněji než Západ a tohle je nutné mít vždy na mysli, že my jsme tady vyspělejší a tudíž jejich “zázračné” postupy mohou u nás být spíš ke škodě.

A k vitalitě oddělků. Ta je jasná a mnohokrát prokázaná a je vyší a to MNOHEM, než vitalita kmenů. Vzpomeňte si, že si včelaři často stěžují, že jim padla nejlepší včelstva. A já bych v tomto kontextu dal do uvozovek slovo "nejlepší". Není přece všechno zlato, co se třpytí!

Jak to “dělá” oddělek nevíme a nebo nevím já, je ale životaschopnější, má asi zmobilizované síly, které kmenové nemá. Hlavně ale. Roje nejsou pravidlo a je to spíš náhoda, kdežto oddělky můžeme naplánovat v době a v počtu, jaký chceme. A to je ten zásadní rozdíl.

Včelařství začalo místo příloh s buzeracemi dávat do Včelařství původní OVP, což kvituji s povděkem. Tedy, že neotravuje s množícími buzeracemi a dává OVP. Ale je to škoda, protože OVP už nejsou jako sešit či publikace. Na druhou stranu, v posledních letech tam dávali tak nezáživné a v praxi nepoužitelné nesmysly, kterým nikdo normální nerozumněl, že na druhou stranu možná žádná škoda. Teprve čas ukáže a to ukáže vám mladým, mě už ne.

Včelařství 2025/4 str. přílohy 22. ŽIVOT VE STŘEVĚ. Článek je sice německý, ale jména autorů znějí asijsky, portugalsky a africky. No, holt nová doba.

Kupodivu článek kritizuje snahu prodávat nějaké zbytečnosti (podobně jako někdo vnucuje pylová náhražková těsta) a tím ve mě vzbudil článek důvěru. Jsem to já, kdo se nakonec rozhodne, zda článku věřit a kterému nevěřit. Každý posuďte sami.

V první řadě upozorňují, že zastaralý pojem střevní flora (u nás to byla střevní mikroflora) je nesprávný, protože rostliny mikrobiota - v článku je pojem mikrobiom, neobsahuje (domnívám se, že je to totéž).

Ovšem mě upoutalo to, že autoři tvrdí, že se včela líhne sterilní a její sterilita trvá několik hodin až 6 dní, do chvíle, kdy je plně vybavená mikrobiomem. Správné mikroby, vytvářejíci SPRÁVNÝ mikrobiom, dostává mladuška krmením od ostatních včel. TEČKA!!! A správný mikrobiom zažívacího traktu každé jedné včely předurčuje, podle mě, celkovou životaschopnost a odolnost včelstva i za několik týdnů a měsíců od chvíle, kdy k porušení správného vytvoření mikrobiomu mladušek došlo. Protože včely s mizerným mikrobiomem nemůžou vytvořit správný mikrobiom dalším generacím a tak dále (opět princip chlebového kvásku).

Za povšimnutí, nebo spíš velkou pozornost stojí tvrzení vědců z článku, že správný mikrobiom získávají sterilní mladušky nejen z krmení staršími včelami, ale teké doslova cit: fekálně orální přenos střevních mikrobů a to by pak plně vysvětlovalo, proč jsem já vypozoroval u  včelsdtev přezimovaných na panenském díle horší kondici včelstev. Tedy jasně vyplývá řečnická otázka, je skutečně ozdravné přemetat vč na M?

Nyní tedy vyvstává důkaz mého tušení, že prostě nemůže být nic dobrého, aby se v plodovém oddělku nalézaly jen právě vylíhlé a líhnoucí včely. Pánové, mě, na rozdíl od většiny stačí selský rozum. A jen málokdy mi okolnosti nahrály takto perfektně na supersmeč. Ale já to tu neberu jako “půjčka za oplátku”, nebo souboj, to rozhodně ne.

Prostá logika je, že prostě nelze (stačí k tomu SPRÁVNÉ pojetí lidskosti) dopustit, aby se o mimina nikdo nepostaral a nechat je naposas osudu (chladu, nekrmení a dalším potížím). A tak se Malinové můžou pošklebovat (komu není shůry dáno aneb absence dobrého vychování) jak chtějí, pravda se nakonec vždy (spíš jen někdy) ukáže. Vsadím se, že se pan Malina neomluví, to tenhle typ sebevědomých neumí nikdy. Protože výchova ani Nebe (hůra).

Tak jsem si zchladil žáhu🙂 (ve skutečnosti ho mám rád). Vyčítal v jedné své trampské písni zpívá, když něco provedl a přišla odplata. “jak rychle voplácí tenhleten svět, než bys napočítal pět…”

Za sebe se domnívám, že dosah informací v tomto nenápadném článku je doslova olbřímý a bude vysvětlovat to, co já celé roky tvrdím o stresu. Tvrdím, že se na úhyny zakládá možná už rok před tím, než přijdou a určitě několik měsíců. Tvrdím, že úhyny od 7 do 12 měsíce včetně jsou důsledkem nesmyslů, které udělali svým včelám včelaři od časného předjaří. Možná už vloni, třeba přemetením na M a nebo jinými nepřirozenými kejkli.

M.S. Děkuji za názor a děkuji i AM, ten se pošklebuje, ale asi je to jeho styl.

Nemyslím si, že je to jak říkáte (kdo se směje neposledy…). Já to vnímám právě naopak. A je pozoruhodné, že když já přiznám, že něco nevím, nýmand se ihned cítí na koni a navíc se začne pošklebovat. No jo no, každý jsme jiný.

Mám zafixováno a netuším kde jsem to vyčet, slyšel nebo sám zažil, že u rojení má daleko větší šanci roj než to, co zůstane. V obojím je sice plodpauza, ale já jí vnímám jako nepříjemný důsledek - nutné zlo (a tomu odpovídá všechno moje uvažování) a nikoli jako příčinu polepšení stavu. To je to věčné slepice -vejce, poloplná a poloprázdná sklenice a podobně. No a vyrojení je přírodní nápodoba vašich opatření a to mi došlo (začíná) docházet až když se zamýšlím nad vaším názorem. Stará matka opouští možná zamořený plod patogeny. Ale plod, co zůstává, nezůstává ani na hodinu ÚPLNĚ bez včel.

Pak je tu ještě jedna souvislost, která zjevně většině uchází. Objevil jsme zajímavý VĚDECKÝ článek ve Včelařství a dám ho do vlákna staré překlady. Velmi mě zajímá M.S. (i ostatních) váš názor až si článek přečtete.

M.S. Ač jsem si to zprvu o vás nemyslel, ukázalo se, že jste rozumný chlap a snažíte se pomoci, vysvětlit a předvedl jste velkou trpělivost a nenasírání. Děkuju vám velmi. Stejně, jako děkuju i Gorovi, i když někdy mě…

Děkuji i vám pane Malino, i když jinak, i vy jste pro mě velkým zdrojem poučení. Ani ne tak odborného, to jistě ne (i když kdo ví co čas ukáže), ale…

Díky, pro mě je jakákoli pauza v plodování škodlivá. Šlo to bez ní dosud, musí to jít i nadále. Prostě co popisujete já dělat nebudu nikdy! Je to nelidské, nepřirozené, v důsledcích zhoubné a hlavně, naprosto v rozporu s celým mým dosavadním vnímáním světa kolem mě. Prostě pro některé lidi jsou některé praktiky neakceptovatelné.

Takže co jsem si z tohoto “ozdravení” odnesl já.

Když bylo některé vč berz jiskry, vždy stačila výměna matky, to samé platí u vápna. Nikdy jsem neřešil svojí neschopnost sirným knotem. Ale uznávám, že mohou nastat situace (Petr, Goro), kdy je síra rozumnější. Ne ale humánnější, nejsem profík a nemusím být nenažraný i za cenu zrady svého (správného) pojetí humanity.

Vy, kteří takto “ozdravujete” máte úhyny, já na CCD, možní i NC a podobné problémy úhyny nemám a neměl jsem, možná je tu souvislost. Logická. Zkuste se zaměřit spíš na opačný pohled, nehynou náhodou vámi ozdravená vč? Přece plodová pauza je nepřirozený a naprosto nouzový prvek. Mám za to, že si vyrábíte sice na oko silné, ale lazary s podtrženým zdravím a CCD je pak logický důsledek. Jasně jsem psal, že moje přemetená vč sice vyzimovala, ale další jaro byla mizerná s mizerným nebo žádným jarním medem a vzpamatovala se z té drasťárny vlastně až téměř po roce. A nezkoušel jsem to jen jeden rok, ale celkem asi 4x a vždy se stejným výsledkem - mizerný jarní rozvoj a minimum jarního medu.

Tak nic, děkuji, vypadalo to jako nějaká naděje. Jestli nastala doba, že například třetina vč nemá jiskru, OK, tak je cestou chovat o to víc vč aby se povedlo to, co potřebuji. Jestli mi z 30 vč 10 nic nedá (tak strašné to u mě není, jen jsou dost pod průměrem), napříště si pořídím 40 vč a olituji selhání těch 10. 

---------------------------

Totiž. Rapidně ubylo ryb, hlavně těch drobnějších druhů a nemůžou a nemají to na svědomí jen kormoráni, vydry či volavky. Ekoteroristi to svedli na lidi, tvrdí, že ženská hormonální antikocepce, vyčuraná do kanálů, kterou nedokáží zlikvidovat čistírny odpadních vod, i milionkrát (spíš ještě víc) naředěná způsobuje neplodnost ryb (svatá prostoto!!!!). Jenže ony úplně zmzely jepice a jen jejich biomasa a jen v českých řekách kdysi dělala tisíce tun. Podobně třeba chrostíci a další. Málo se ví, že krátkýmn životem proslulí jepice žije jako dravá alrva 4 roky, doospělý motýl jen asi hodinu a nemá ani ústa ani trávicí ústrojí, má se jen spářit a naklást vajíčka do vody a uhynout.

Tedy nemnoží se rybí žrádlo, ryby nemají co žrát a tak zmizely. Jenže to by se musel připustit nějaký vliv, dosud ignorovaně popíraný a tak se to svede na lidi. Ví se, že lidi souložit nepřestanou a tak si za vše můžou sami. U včel je to podobné, NĚCO tu včely prokazatelůně ovlivňuje a ničí víc, než za komančů. Ti lili po polích víc a jedovatějších chemikálií a všeho byla hojnost. Když jsem naznačil, že co je všude = mikrovlny, byl jsme posmíván a označen na blbce. 

Tak jo, dokud nepojmenujete PŘÍČINU, budete nějaké nedostatky léčit DRASŤÁRNAMI, začalo to kyselinami…

Pokud je cílem panenství, zintenzivněním souložení se ho rozhodně nedosáhne.

Děkuji vám, konečně jsem to (snad) začal chápat. Pan Malina napsal velmi nešťastně oddělek bez včel a to jsem si obrazně v duchu poklepal na čelo. Protože vůbec neznám tuto techniku a zdá se mi ohromující a nadějná, a myslím, že by to mohlo být přínosné i pro další, pokusím se rozebrat jak to chápu já a chtěl bych případně upřesnění detailů.

Takže. Když se přemetou včely i s matkou na M, původní plodové neboli všechny rámky se dají stranou na jiné dno. Včely v tom budou jen ty, které se tam vylíhnou? Pak by padnul všechen otevřený plod i plod čerstvěji zavíčkovaný a co by přežilo a vylíhlo se, muselo by být těžce zasažené tím zastuzením. To se mi moc jako ozdravení nezdá. Musí to tam zasmrádnout a “kdo” ve smyslu jaké včely a kdy to vyčistí?

Rozuměl bych tomu jinak. Udělat přeleták ale tak, že na původní místo dám nový úl, už bez TL. Včely bych z rámků setřásl jen asi zpola, tak, aby na rámcích asi třetina až polovina včel zůstala. Z nich létavky stejně odletí a zůstanou mladušky a ty by mohly (je letní období) zajistit dost tepla na dolíhnutí velké části plodu, když ne úplně všeho plodu.

Tady bych svpojí dedukci zastavil a prosím o vysvětlení, zda uvažuji správně. Samosebou by mateřák, vlastně by to byl oddělek z celého plodiskového VN, musel dostat v souši vodu na 3 dny, to z něj nebude létat nic - nebude mít létavky. Každý odd musí dostat vodu. Dám vodu i tomu, který odvezu tak daleko, že mu létavky neuletí.

Děkuji předem za odpovědi, tohle je velmi zajímavé. Mrzuté, a to velmi, by bylo zvětšení počtu vč, ale to se dá před zimou zase pospojovat. Ovšem nehrozí, že se pospojováním zruší ozdravný efekt?

------------------------

AMalina

Nerojení nebo omezování rojení, dělání slabých oddělků atd. může být dneska spíše na škodu. Příroda si vždycky najde cestu jak člověka a jeho snahu nakonec obejít…

Toto je velmi zajímavá a logická myšlenka, děkuji. Jak si ale vysvětlit, že se vč přestala chtít rojit sama? Vždy bylo rojení a ztráta tohoročního výnosu s ním spojená nejhorší a největší ztrátou. Naznačujete, že by to, pro část vč, až tak strašná ztráta nebyla. Ale aby došllo k celkovému ozdravení, muselo by se vyrojit vždycky všecko a med by byl kdy? Když by se vše vyrojilo a tudíž nic nedalo med? Patrně to myslíte tak, že když se dřív asi 20% vyrojilo = ozdravilo + ne všechny kmeny zaostaly (měly koktejl nemocí), pak zůstával nějaký ozdravený, nebo přirozeně vitální základ. A odpadalo ne úplně životaschopné. Ale mě nestagnuje zdaleka všechno, jen část. K TOMUTO SE VRÁTÍM V JINÉM VLÁKNU.

Jinak by vaše věta, kterou cituji, znamenala, že tak zvaná “matka” příroda je jak tvrdím já spíš zlá svině macecha a ne milující matka, pro níž je NORMÁLNÍ škodit a dělat všechno pro podporu nemocí a všeho hnusného a nevyhovujícího člověku. Ano, v tom s vámi, na základě celoživotní zkušenosti s přírodními zákonitostmi naprostou souhlasím, i když jste to na tisíc % tak, jak to chápu já, nemyslel a asi byste to tak tvrdě nikdy nevyslovil. Děkuji vám.

U mě jsou úplně nejlepší a zatím daly nejvíc medu ultraslabé zimované 4 odd = náhradní matky. Už jsem to psal mockrát, asi něco neumím, neumím tak zvaná kmenová včelstva. S těmi jsou jen samé problémy a to pořád. Nejlepší výsledky, i když ne absolutně nejvyšší výkony, dávají tato slabá včelstvíčka zimovaná na pár rámcích. Ovšem výkon (nejen výnos, ale také stavba a spotřeba zásob) na jednu zazimovanou včelu nebo na kilo včel je u slabých “lazárků” fenomenální.

K těm 4 odd. Jako jediné, protože to byly relativně pozdní oddělky, dostaly na zimu z části cukr, nezimovaly jen na tuháči. Ostatní vč téměř cukr nedostala, odmítala ho brát, úly byly ulité tuháčem a na něm pak vyzimovaly asi ⅔ kmenových vč. Na tuháči vyzimovala jen ta vč, která měla KK danou v půli září pod VN, tedy mezi VN a TL. Kde zůstala KK nad VN, tam bylo 100% pokálených zimních úhynů. Už jsem to tu psal, opakuju jen kvůli kontextu.

---------------------------

drvodělka

Hořčice je stejně dobrá jako řepka, myslím, že lepší. Jestli u vás lípa něco dává, držím palce, u nás z květu nikdy nic a z listu kape medovice na zem (a na uata a nejdo to ak umýt), ale včely si toho nevšimnou. Pro mě je lípa dobrá tak akorát pro trochu pylu (stejně jako akát).

Z mnoha variant uvádíte jednu a tu jednu vágně, nejasně. Já například úplně jasně netuším, co je umělé vyrojení a jestli je to přemetení na M (proč by se to potom jmenovalo umělé vyrojení) a je to nejjednodušší, tak děkuju pěkně, přemetení je nesmírně pracná a drahá záležitost. Ale hlavně, co jako s plodem a zásobami na vysokém díle? Asi zlikvidovat, co jiného. A jaký je pak de fakto osoh? Z případně uhynulých mám čisté dílo a zásoby, obojí se nekazí a vím přesně co s tím a není to jednoduché a úhyny přijdou až pozdě na podzim, kdy mi staré dílo nenapadne zavíječ. Z umělého vyrojení za dva dny mám zasmrádlý eklhaft a teď to honem vyvářet, když je mraky jiné práce mi přijde nerozumné. V čem je to lepší?

A důvod proč to dělat? Jako, že je dělplod napadený VD? To ale u mě není, v Blaníku VD nejsou a když, tak jen na trubčím plodu (nikdy jsem je ani tam nenašel). Byla by to tedy třeba NC? A proti ní (a proti čemukoli jinému) pomůže ultratěžký stres? Jakým je přemetení na M? To jako fakt?

M.S. Začal jste sem psát až po tom, co se mi zdravotně vloni stalo. Měl jsem zimní úhyny, ne ale typické na CCD, tedy vytracení včel z úlu. Moje uhynulá vč byla na melecitozním tuháči a padla až v lednu a únoru, bylo to pokálené a včely v úle. Tedy nejspíš jiný případ, než máte na mysli vy. 

Takže. Vaše sdělení je sice zajímavé, ale pro mě jen obecné floskule bez sebemenšího zdůvodnění a dokonce i detailnějšího popisu doporučené akce.

Něčeho jsem si všimnul na vašem videu, kde si pochvalujete hromadný úprk včel do bezpečí před bouřkou. Máte očka v každém nástavku, tudíž úplně opak základních zásad Blaníku a tudíž vy asi, taky kvůli podivnosti OP, máte roztoče i na dělničím plodu a na dělnicích, což u Blaníku není. Pak chápu potřebu tak drakonických opatření, jakým je nepochybně přemetení na M (což ale asi zapité VD ze včel nesundá a ani z trubců a tak asi umělému roji fumigaci?). Z uvedených faktů dedukuji, že se u mě bude jednat o něco jiného. Každopádně to risknu tedy že neudělám vůbec nic a přemetení tuplem ne. Nemám navíc na výběr. 

Ještě ke všemu (a netuším, do jaké míry je to psychika), mě včera těžce ruplo v kříži (ani jsem v tu chvíli nedržel nic v rukách a už vůbec nic těžkého a ani blbě nešlápnul, stál jsem v tu chvíli na místě), přesně stejný den 6.6. jako vloni. Dnes ráno jsem sice vstal, ale je mi jasné, že musím nejméně týden ležet. Už je zřejmé, že se nad mojí včelařinou stahují temná mračna, vědomně se šetřím od půlky dubna. Nepomohlo to.

------------------------------

Pro úplnost a kvůli souvislosti sem do tohoto vlákna o přemetení na M. 

Když jsem ještě nechápal, že velkovčelaři moc včelařit neumí a že kvůli nenažranosti ZÁSADNĚ NEZUŽUJÍ, tak nemají v lácce Dadant, protože se jim pak špatně obměňuje vysoké dílo. Pak jako jedinou možnost popisují, že když je třeba obměna jednou za 3 roky, že se každý rok přemetá jedna třetina vč a tím je prý dosaženo dostatečné obměny díla. Tak jsem to vyzkoušel, nenadchlo mě to, přemetená vč zjara stagnovala a měla pomalý jarní rozvoj a já to vyhodnotil, že to bylo panenským nebo velmi mladým dílem a hlavně úplnou absencí pylu pod zásdobami. Taky obměna jednou za tři roky je strašně nedostatečná, zda dva roky je vysoké dílo děsnej eklhaft! Zkoušel jsem to několik roků po sobě a tak jsem usoudil, že přemetení na M je škodlivé, přesněji, že je víc problémů než benefitů. Ale tím, že se přemetala max třetina, plod a zásoby se nějak pracně, ale dalo se to dolíhnout do nepřemetaných vč. 

Prosím proto, abyste byl tak laskav a popsal tu vaše pojetí a co přesně je vaše umělé vyrojení a také jaká další, jak píšete mnohá opatření ještě jsou? Je nutné si uvědomit, že nám tady ÚPLNĚ končí sezona odkvětem lípy srdčité (malolisté). Takže žádná slunečnice, žádný bílý jetel, svazenka, prostě nic. A když něco bylo v červenci a srpnu, pak to byla vždy melecitoza a to si raděj nepřát. Melecitozu už od 3.6. jsem vloni zažil prvně v životě.

Dnešní rozpaky.

Ze svého jediného pokusného vč na jen desetirámku 43,5x30 jsem udělal před měsícem oddělek. Ztratila se v něm matka. Mateřák to nerozchodil, oslabení vzetím oddělku ho zeslabilo a dnes ploduje jen na 5 rámcích velké plochy a zbylých 5 je ubitých pylem a medem, do medníku moc medu nedaly. Před dvěma týdny jsem vzal jeden NN medu aniž bych se podíval dolů.

Je divný rok. Podobně to mám u asi poloviny ostatncíh vč na obou mírách, tedy 30  i 24, stan R je zjevně lepší než stan K. Vč stagnují, nebují a nekynou a zásobami to není. U asi poloviny měly od dubna pod VN a TL NN se zásobami. Podle teorie je měly vynášet nahoru a podnítit samy sebe. To se nestalo, zásoby dole nechaly. Vždy jsem si myslel, že podobná stagnace je kvůli nedostatku zásob. Je jasné, že to je něčím jiným, ta vč, která měla zásoby “pod nohama” stagnují úplně stejně, jako ta, co je tam nedostala.