Příspěvky uživatele

Poznatek z Podblanicka.

Nejsou skoro žádné vosy, sršní málo. Nejsou komáři a ti jsou údajně hlavní potravou vos. Nejsou červivé švestky, ani jediná. Noční motýli - můry téměř neexistují, deních motýlů je také nepatrné minimum. Ubylo i much domácích a asi kvůli nim je málo jiřiček, vlaštovka je tu velevzácná a rorýs vymizel úplně. Téměř zmizeli rehkové obecní, zahradního jsem letos nezahlédl ani jediného. I kos je letos rarita, drozdy jsem tu letos neviděl, hrdličku už jsem zapomněl jak vypadá, jen divokých holubů neubylo. Je málo myší, káňata a jiní dravci nemají co žrát a slídí po dvorech a slepicích, letos je vidět hodně koček v polích a posečených loukách i dost daleko od vsí, patrně je dál od lidí vyhání nouze o hlodavce a ptáčky. Nepamatuju už několik let, že bych zahlédl přejetého ježka a jeho večerní a noční funění a dupání si pamatuju už mlhavě, louky a zhrady jsou bez krtin (ty mi na zahradách nechybí). Volavky číhající na polní myši na polích a loukách bylo vidět vždy až skoro v zimě, nyní už slídí po souši od začátku srpna. Patrně proto, že tu z vod úplně zmizela plotice, perlín a kdysi plevelně a invazně přemnožený okoun je nyní chráněná ryba, stejně jako karas obecný, ježdík obecný už neexistuje roky. Ouklejku pruhovanou jsem naposledy chytil před 60 lety stejně, jako hořavku duhovou západní a ouklej obecná vymizela téměř úlně též. Invazní střevlička východní, ještě před 20 lety téměř neřešitelný problém rybníkářů, zmizela úplně. Ve vodách není chrostík - žilo jich u nás asi 200 druhů, nejznámější byla “dřívka”, kdy se dna potoků a říček doslova pohybovala a “rákosníci”, tak se tady říkalo “dřívkům” = larvy chrostíků s futrálem se daly nabírat hrstí. Neexistuje už ani jediný. Tahy jepic skončily před lety. Ryby nejsou protože nemají co žrát, ve vodách je jen pár vysazených velkých kaprů. Přestal jsem rybařit a protože mě živila po dlouhých 30 let výroba rybářské “bižuterie” jsem rád, že mi to vyšlo s odřenýma ušima. Když jsem šel před šesti lety do důchodu, nevěřil bych, že se to stane. Ale výsledek zuřivé ochrany ekoteroristů všeho škodlivého, třeba vyder a kormoránů se nemohl nedostavit.

Rapidně ubylo divokých prasat, která ještě vloni byla přemnožená a nikdo si s nimi nevěděl rady. Prasata nejsou, pole jsou po mnoha letech nerozrytá, výsevky nezničené. Rapidně ubylo srnčí zvěře, bažanta a zajíce nevidět, divocí králíci tu nejsou už asi 25 a spíš 40 let...

-------------------------------------

Jsem v lese denně celý rok. Ale mikrovlny jistě nevadí, přece to vědci tvrdí, že to ničemu nevadí. Jen všechno vychcípalo, kdy přijde řada na lidi? Snížila se porodnost českých žen, je to skutečně jen tím, že mladí neseženou bydlení a tak neplodí děti, když s nimi nemají kde bydlet?

Pravda, snad úplně zmizel i kůrovec a už nehynou lesy a komáři  a vosy nikomu taky jistě nechybí a koho normálního zajímají nějaký blbý ryby, že jo. Ale NĚCO SE DĚJE.

V citované knize Brenner popisuje (patrně jeho slovní či pojmová licence - odjinud ty pojmy neznám) jakési mrtvé pásmo v plodišti úlu, kde vč zimuje. Nazývá tak vše, co je neobsednuté zimním chumáčem a nejsou to zásoby nutné pro přezimování. Vysvětluje, že na asi 5 měsíců tehdejších zim potřebuje vč asi 4-6 cm zásob nad chumáčem a vše ostatní už považuje za mrtvé pásmo. Tady to srovnejte s mým tvrzením o horním tlumiči a nad VN ponechanou Krmnou Komorou - jednoznačně jsem dospěl ke stejnému výsledku, jindy, jinak a v jiných úlech. V předešlé zimě dokonce vše, co mělo KK ponechanou nad VN se zimním sedištěm uhynulo a já se domnívám, že kvůli nedostupnosti vody. To je, mimochodem úplný opak Brennerových teorií z citované knihy. Ale o tom jindy. To bude ještě nad prvních 5 bodů nástřelu.

Co je ale jisté je, že Brennerovo mrtvé pásmo v úle při zimování je.

Dále se autor zabývá tím, jak ho eliminovat a nebo nejlépe úplně zrušit. To nejde u měr širokonízkých a my jsme si jindy a jinde vysvětlili, že míry úzkovysoké nefungují a že velmi mizerně fungují běžné širokonízké míry tehdy, jak by byly vyšší i jen o pár cm než je za asi 150 let osvědčených 30 cm výšky rámku. Ne víc než 30 cm, ne méně než asi 28 cm.

Brenner samosebou v polovině 30 let už ví, že vč včely medonosné v zimě nikdy nemůže obsedat víc, než 8 uliček (ať je jakkoli silné, když víc jak asi 15.000 jedinců, pak protáhne zimní chumáč na výšku, ale nikdy ne přes víc než 8 uliček. Tak došli předkové k devítirámkovým nástavkům a proto je pro neumětely výhodnější Lang, že má jen 10 rámků a proto se nejvíce osvědčilo slovenské B10 ze všechn ostatních Béček. Při pouze 9 rámcích odpadá úplně mrtvé pásmo ve směru horizontálním, u směru vertikálního tedy není dobré mít nad chumáčem víc, než max 6-8 cm zásob.

Jakkoli se někomu bude zdát, že to tak není, moje celoživotní poznatky plně korelují s tímto Brennerovým tvrzením.

-------------------------------

Připomenu československé (používaly se jen v Čechách a na Moravě) úly Pětiletka a Lesan, oba na 9 rámků Adamcovy míry. Protože v nich byl vynikající jarní rozvoj bez jarního zužování - byly to úly vyinuté pro velkovýrobu, kde se předjarní zužování považuje za neefektivní vícepráci. U pouze devítirámkových úlů ale odpadala potřeba i předzimního zužování, o kterém je tento můj příspěvek. Pro úplnost, pohrobkem jmenovaných úlů je už plně nástavkový úl Tachovák, o kterém jsem tu udělal vlákno a vše podstatné popisuji tam. Ovšem v souvislosti s omylem, že nynější chytrolíni ignorují devítirámek a klidně včelaří s nástavky 39x24 na 11 rámků tak, jako by měly jejich nástavky jen 9 rámků a pořád se diví, že jim to funguje nějak divně. 

-------------------------------

No a o co mi jde tímto článkem? Úplně se zapomnělo na zužování před zimou, na eleiminaci mrtvého pásma. To není stanoveno Brennerem na vždy 9 rámků, ale na počet skutečně obsednutých. Konkrétně, jestli vč na konci září obsedá při teplotách pod +8 jen 7 uliček, je nutné jej zúžit na 8 rámků. Vč přes zimu nikdy nezesílí a tak se nedá udělat chyba, po zimně bude logicky obsedat spíš méně rámků, původně ponechaných. Brenner vše svádí na teplo a v knize Zákonitosti… je teplem skoro posedlý. Proč mu aspoň trochu nevěřit a nezamyslet se přinejmenším jen nad tím, co tak skvělého včelaře vedlo k posedlosti teplem u včel?

------------------------------

Moje ryzí spekulace, neboli domněnka:

O předjarním zužování už víme, že pomáhá k dosažení výrazně rychlejšího jarního rozvoje a v jeho důsledku vyšším výnosům z jarních snůšek. Plurál není nepřesnost, ano, jarních snůšek je i na České Sibiři víc než jedna, znám tu v některých letech i 3. No a moje domněnka je v tom, co když má autor knížky pravdu a pomocí předzimního zúžení se dosáhne ještě lepšího vyzimování a zdravěji vitálnějších vč, tudíž ještě rychlejšího jarního rozvoje a v důsledku pak ještě vyšší výnos (u většího % vč)?

Přitom není nic jednoduššího, než je vyvložkování jedenáctirámkového nástavku na potřebný (ponechaný) počet rámků. Ovšem kvůli fumigaci se ponechá na konci plodiště o jeden rámek větší mezera na fumigační hřebík. Ovšem ani ta by nemusela být tak velká, když by se pásky zavěšovaly podobně jako pásky Gabonu (nutno vyzkoušet).

Co by nastalo u před zimou zúženého vč? Přesněji co by nenastalo jsou plesnivé krajní rámky z ponechaného celého nástavku. A kdo je tak velký estét, že nechce plesnivé spodky (dolní rohy) rámků na periferii hnízda, dosáhl by toho i bez oček a zhoubného průvanu z prodyšných stropů a dalších hloupostí. Přece už nyní někteří včelaři před zimou vyndají krajní rámky - v mrtvém pásmu zpesniví. Ovšem aby zlikvidovali mrtvá pásma nějakiou výplní je nenapadne (a nenapadlo ani mě). Jenže jestli tento mrtvý prostor bude něčím vyplněný, změní se k lepšímu výměna plynů v zimním chumáči. Když se ve vč tento mrtvý prostor přes zimu ponechá, o to větší hnojník z nadbytečné vlhkosti tam bude.

===========================

V dalším se zamyslím a věnuji jiné příspěvky ostatním 3 bodům z úvodního nástřelu. Vkládám toto do vlákna o metodice Blaník, protože nechci plevelit forum tvorbou dalších vláken a udělat forum ještě nepřehlednější.

Mám novou inspiraci. Je jí kniha O. Brennera z roku 1938, o které jsem neměl tušení. Je to velmi poučné čtení, a to i když je drtivá většina tehdejších autorových praktických rad a názorů dokonale překonaná. To byl můj první dojem po prvním letmém prolistování útlé brožurky. Knížka nese název Přezimování včelstev. Zabývá se hustotou cukerných roztoků a jejich vhodností pro včely a kupříkladu zavrhuje mnou osvědčený poměr 1:1, ale preferuje roztok 5:3, což je ještě hustší než 3:2. Ovšem zdůvodnění je z dnešního hlediska nesmyslné. Tehdy - kniha vznikala v letech 1934-37 - byl cukr relativně drahý a peněz mezi lidmi málo a tudíž je vše podřízeno maximálnímu šetření. Po důkladnějším pročtení jsem zjistil, že autor zavrhuje řídký roztok - čekal jsem ten nesmyl o nutnosti odpaření velkého množství vody a z toho plynoucí vyšší “únavě” či opotřebení včel, ale Brenner to vidí jinak. Podrobně pomocí matemnatických vzorců, fyziky a chemie vysvětluje, že na odpaření většího množství vody spotřebuje vč větší část potenciálu cukru. Prostě, že k odpaření je nutné tím víc tepla, čím víc musí včely odpařit vody a to znamená, že čím řidší roztok, tím větší množství cukru padne na teplo, potřebné k zahuštění. Konečně jsem pochopil, ž čeho asi vznikl ten dokola omílaný blud o tom, že hustý roztok šetří včelám práci s odpařením. Brenner mezi řádky připouští, že řídký roztok sice včely lépa a rychleji berou, ale nedoporučuje to proto, že na stejné množství - váhu zimních zásob se spotřebuje při řídkém roztoku víc cukru (jedná se méně než 10%). Dnes už takovéto “nesmysly” řešit nemusíme. ALE. Jednak už víme, kde se vzal onen papouškovaný blud, že se hustým cukrem šetří včelám námaha a hlavně dnes už pominula velká drahota cukru a tudíž je nutné si z toho vzít tu letmou mimochodnou zmínku, že ano, že včely nejraději berou řídký roztok. Tak se mi od nestora československého včelařství dostalo zadostiučinění, že jsem to vypozoroval správně, že je pro včely naopak vhodnější ve smyslu, že je méně opotřebuje řídký roztok.

Nejprve jsem chtěl knížku odložit jako soubor dávno překonaných mylných slátanin, ale díky své velké úctě k Brennerovi jsem jí začal číst pečlivěji a zamýšlet se nad obsahem ve smyslu, že zda-li by se v těch starých textech pořece jen nedalo objevit i něco, co by bylo použitelné i dnes. A najednou, jako rána z čistého nebe, nějak asi podobně jako mívají inspiraci umělci, mě nad tou knížkou a názory dávno nežijícího včelaře, napadlo hned několik myšlenek, které tu postupně předestřu. Až to sám domyslím. Ač stár téměř 70 let, mám novou krev v žilách a chci vyzkoušet dávno zapomenuté věci od Brennera. On ale není autorem všeho, často se odvolává na praktiky a vědce své doby, hodně na Taranova a další.

Tak malá ochutnávka nápadů k vyzkoušení nebo modifikaci:

1 - “předzimní” zužování - zapomenutá praxe

2 - “mrtvé pásmo” v úle - dnes mě už neznámý pojem

3 - horní česno - hodně jsme to tu probírali a naštěstí nevyzkoušeli (já ne)

4 - TS vs SS (TS jednoznačně lepší pro včely) + kde má být česno (ani nejmenší zmínka o očku- očkách)

5 - kolik rámků v nástavku? (jen letmá zmínka o “původním” Škvařilově úle)

Je toho víc, vyrazilo mi dech, co se dá v prastaré knížce objevit. Měl jsem knihu dostat do rukou o dva - tři měcíce dřív, na něco musím počkat o rok déle.

-----------------------------

Pozoruhodné:

Už tehdy byla známá prosakovačka, v knize má název Hillovo krmítko. Jen víčko bylo plechové twist -off (řečeno dnešním jazykem) a dírky očividně probíjené amatérsky (nepravidelně veliké i nahodilé rozteče dírek).

Jakš - o generaci starší než autor, doporučoval krmit dvěma plechovkami od sardinek s plováčky, položenými nad dírou v dřevěném strůpku a vše překryté truhlíčkem nahoře se sítem, aby se konývkou dal každý den dolévat cukr beze styku se včelami. A další, dnes už zapomenutá krmítka. Například česnová na litrovou láhev od vína a také rámkové “kapsy”. Autor si stěžuje, jak velmi bolestivé je krmení včel u krmítek, kde včelař přijde do styku se včelami - dostane denně hodně žihadel. Atd.

Brenner radí, nebát se a podávat včelstvům naráz velké dávky roztoku, třeba i celé dva litry. To dnes působí víc než úsměvně. Ovšem to ode mě není posměch, je to jen porovnání s dneškem.

V knize je toho víc, mnohem víc, doporučuji všem zapátrat v antikvariátech, náklad byl 5.000 ks.

My si nerozumíme!

Zaprvé, měl jsem vysoké podmety patrně dřív, než jste začal včelařit, dal mi taková dna jeden kámoš mojí mámy někdy na konci sedmdesátek. Dno mělo vnitřní dutinu 65 mm a v něm byl šuplík = krmítko, které ale nedoléhalo až k česnu, byla tam nechaná asi 30 mm mezera, prostě když vnitřek dna měl hloubku 402 mm (dřív bylo 402, teď je 405), tak vnější rozměr krmítka byl asi 370 mm a šířka asi 390. Jenže krmítka se neosvědčila, padal do nich bordel = měl a vše ostatní, ještě jsem nevěděl o roztoku 1:1 a 3:2 braly blbě a často se tam roztok kazil. Musel tam být rošt, jinak by v létě, tedy mimo krmení stavěly v šuplíku divočinu. Nějak mě to naštvalo, krmit jsem tak nechtěl a ty rošty zlobily. Tak jsem dal šuplíky vzhůru nohamama najednou to fungovalo super, mezi SL rámků a dnem šuplíku bylo 18 mm. Včely začaly uklízet, v úlech bylo čisto a hlavně JÁ MNĚL LEPŠÍ POCIT A RADOST Z PRÁCE!!! Tolik k vysokým dnům. 

Později jsem několikrát experimentoval s vysokými dny (jiné konstrukce a bez šuplíků) a vždy mě to nenadchlo. Nějak jsem nepochopil proč jako mám mít vysoké dno? Pak přišla Varroa a nutili nás dávat síta, aby pod ně nemohly včely a nemohly uklízet měl a byli vidět roztoči. V tu ránu zavíječi a mě by čert vzal, jako mladý jsem byl velmi vznětlivý cholerik a radši bych se na včelařinu vy..al z vysoka, než se trápit s kravinama (vymyšlenáma chorými mozky VĚDCŮ). No a největší zhovadilost bylo nedát rošt do prázdného vysokého dna a nechat tam včely stavět kraviny. Pak to bylo alá Ptáčkovci a já bych se vzteknul, když jsem to zjara musel z den dolovat! Nejjednodušší bylo dát “vydolované” dno. Tady jste prostě nepochopil o čem píšu, mám to za sebou a vím jistě, že UŽ NIKDY VÍCE! Ptáčko Boháčovci neznali NN pod plodištěm a proto nechávali prostavovat vysoká dna divočinou. Místo vysokého dna celý NN na plné dno s podmetem 18 mm je prostě můj vynález. Tedy dno 18 mm mých předků, považovat za vysoké dno dno od předků + celý NN 15, to je ten vynález, dávno před Řeháčkem a Sedláček tak mohl jít zrovna do jeslí, jestli ještě nechodil po houbách.

Někde je tu vlákno horní TLumič. Vy ho nyní popisujete. Zopakuji, vypadlo vám to, nebo jste to nečetl. Měl jsem většinu úlů s pevným dnem a první tlumiče byly horní, logicky přece, když nešlo sundat dno, kde jinde by mohl TL být? Jenže zjara do TL utíkalo všechno teplo a než se mi do nich “propapkaly”, tak kde horní NN nebyl, tam se už dávaly medníky! Tudíž jsem pochopil, že horní TL sice jde, ale znamená to opoždění v rozvoji. V letošní melecitozní zimě tam, kde byly nad plodišti NN se zásobami, JENOM ta vč uhynula - psal jsem tu o tom. Jinde tu vysvětluji, že jsem zvyklý na 3 jarní snůšky, s horním TL byla jen jedna a některý rok před ní jedna poloviční, rozpačitá. Takže mám to vyzkoušené a ne jeden rok, mám to pane kolego za sebou, jsem o velký kus dál.

Zapomínáte a tak zopakuji, že jsem pod tlakem masírky s vychvalováním NN systémů od přelomu 70/80 let pouze NN zkusil mnohokrát a vždy se stejným výsledkem. Vždy menší výnos a katastrofální rojení (a nasírání k hranici zuřivosti z hovadiny, která je zbytečná a vždy VÍC PRÁCE). Ale hlavně. Já nechci zakladené nízké dílo nikdy, nechci přebírat rámky, vůbec nechápu kde vy berete nízké (jiné nemáte u NN systému) rámky bez zakladení. Jistě, že by to šlo a uměl bych to, ale tak pracně, že bych se na to z vysoka. Letos mi z 31 vč zakladla NN medník jediná matka a už je v Pánu, někdo tady asi kupuje Singrovky = masařky a tohle já zaboha nechci! Nedovolím, aby tu od masařky lítali trubci! Výnos skoro nic, ale včel na kila. To nechci. Bohužel blbého souseda nevyměním.

Dolování trubčiny z den jste taky nepochopil. Co ukazujete na fotkách je vis asi tak 30 mm max, nepíšete jak vysoké podmety máte. Ale podmety 90 mm (Ptáček) znamenají, jednak šikmou stavbu a ne jako u vás v rovině rámků, ale hlavně přistavění divočiny na bocích. Samosebou že včely nikdy nepřidělají dílo ke dnu dna, ale pouze k bokům vysokého dna. Mě nenapadlo, že byste mě podezíral z takové tuposti. Ale konečně mi došlo, že si to o mě myslíte. Proto jsem pořád nerozuměl.

Prostě nikdy nikde v úle já nestrpím divočinu, i divoce stavěné SR musejí u mě mít boční loučky a i ty spodní. Proč nestrpím divočinu bez rámků? Protože jedenadvacáté století! Navíc já primitivizmus neobdivuji.

--------------------------------

Myslím, že to ve vlákně o horním tlumiči píšu, že se dá úspěšně používat tlumič horní. Jenže za cenu více práce a pomalejšího jarního rozvoje.

Nepotřebujete zajisté ode mě rady, jak jste jasně sdělil. Já bych ale zjara, v odbě květu jívy (rakyta) a nebo raději před ní, dal Krmnou Komoru (vy totiž nic jiného nepopisujete) dolů pod VN. On je totiž diametrální rozdíl, když jsou zásoby dole nebo nahoře. Nahoře je opatrují a šetří a trvá moc dlouho, než je jimi projedí = propakají. Ale dole jsou pro ně nepřirozené a tak je přenášejí. Tím jich část spotřebují a samočinně se tím podnítí. A moje máma tvrdila - jistě to neměla jen ze své hlavy, že tím, že tento přínos přichází do plodu od česna (nesmí být nikde očko), pak to považují za snůšku (zabývají se tím jiné včely než ty, co opatrují plod a matku) a tím dojde k nejpřirozenějšímu a jedinému rozumnému jarnímu, přesněji časně jarnímu a nebo předjarnímu podněcování. Proto se dává KK pod ně už kpolem 15.9. aby to tam bylo a ony to našly až pro to které vč nastane správný čas a stupeň jarního rozvoje. Protože každé vč to má jindy a jiak a i jen dny často rozhodují o úspěchu celé sezony, toho kterého včelstva. Než to zjara netrefit, je tisíckrát lepší to dát pod ně už na podzim. Navíc fakt, že na letošek, kdy to zimovalo na melecitoze nepřežila ta včelstva, kde zůstaly NN se zásobami nad plodišti.

Staří Římané by řekli: “Nic nového pod sluncem, vše již tady bylo”. A v tomto případě to platí určitě.

Děkuji vám za trento příspěvek a za letité držení mých nohou na zemi.

Výrok stařičkého praktika jsem samosebou nepřehlédl a nyní mi, prosím, promiňte, ale jste to vy, kdo to o mém pojetí podmetu nepochopil, i když máte bohaté dlouholeté zkušenosti s chovem včel a navíc jste vysoce včelařsky vzdělaný. Odbyl jste to, že otázku podmetu tady máme vyřešenou a já vás teď vyvedu z toho, že jste otázku výšky podmetu pochopil. A jestli jste to nepochopil vy, měli by tudíž zpozornět všichni.

1 -Taky jsem věřil nesmyslům Ptáčka, Čermáka, Boháče a dalších, že co nejvyšší podmety.

2 - Jen jsem nepochopil, proč nechávají stavět v podmetech trubčinu nadivoko a pak to dolovali, tu DIÍVOKOU divočinu z podmetu. Zjara museli měnit 100% den, museli tudíž mít tolik den, aby je jen měnili. Spojili výměnu dna s údržbou a opravou (a vydezinfikováním, což já bych ale dělal jen vyžehnutím). To je sice dobré, ale zjara je mnoho jiné práce důležitější a divočina se musela vyvařit hned, aby jí nesežrali zavíječi, tudíž když je u včel nejvíc práce (avčely létají a tak při vyváření otravují). Prostě od A do Z nesmysl, který jsem já dělat zaboha nechtěl. Kor v době ROZBĚRNÉHO díla.

3 - Proto jsem místo vysokého podmetu dal celý NN s rámky stavebními pro trubčinu. A protože jsem věděl, že v podmetu bez rámků staví kromě trubčiny i dělničinu, nevadily tam rámky dělničí. Navíc jsem nutně požadoval, aby stavěly na rámkách a jak se daly jen samé HL, někdy stavěly šikmo. Proto jsem prostřídal dělničáky se SR pro trubčinu. A z původních 6 SR - některé nedostavěly, jinde stavěly trubčinu, mi došlo, že nechtějí 6 rámků 39x15 trubčích, ale plně postačují 4. Tedy ekvivalent 2 vysokých rámků. Jaká shoda s LBV, napadlo by hloubavějšího četnáře. Jenže autoři LBV nepochopili to nejzásadnější. Že stačí 2 vysoké trubčáky sice je správně, jenže je dali mezi dělničí plod. K tomuto, k této chybě a co všechno z ní pak nemůže nevyplývat, se vrátím někdy v noci.

4 - Od doby, kdy jsem plně pochopil funkci TLumiče a začal jej vystrojovat správně, nemám žádné roje.

5 - Tvrdím, že i VD je méně s TL než bez nich. jen jsem nepořádný a nesysteatický a taky jsem jednu část pokusů ukončil v přesvědčení, že to stejně nikdo neocení, nikdo na moje články nereaguje a nechápe to. Tento bod 5 vysvětlím obšírněji hned v tomto příspěvku.

Moc mě nezajímá počet VD v mých vč, proč, jsem tu (i jinde) obšírně vysvětlil.

Pořád jsem z nostalgie měl asi čtvtrtinu (10-12) vč v úlech s pevným dnem. Dokonce je tu vlákno o horním TL. Všiml jsem si, ALE KVŮLI SVOJÍ NESYSTEMATIČNOSTI nemůžu dokázat, že kde není podmet (jen těch 18 mm, tedy úl bez TL) je víc roztočů. Víc je vágní pojem, až 10-15 x víc. jenže ze zbývajících asi 30 vč bylo třeba 200-400 VD i ve 2-3 dalších vč s TL a to mě mátlo. Patrně se jednalo o reinvaze, spady nijak nemonitoruji a vidím jen to, co spadne při fumigaci po 10.10. Tedy když nejsem líný se na podložky pak podívat. Toto sdělení je tak závažné, že i k němu se vrátím někdy v noci až bude víc času.

Takže názor a zkušenost prastarého včelaře je stejná, jen on si to špatně (nebo já) vyhodnotil a není to potřebou vzduchu (ukazuje se, že naopak je potřebné česno velmi malé, stačí tak 12-15 cm2 a ŽÁDNÁ OČKA ani jiné dodatečné větrání), ale je to prostě tím, že pod dělničím plodem je potřebná jakási periferie, kde se předehřívá vzduch než vstoupí do dělničího plodu. Prostě pán má stejnou zkušenost, jen to vyhodnotil nesprávně. Mě naopak přišla ta informace jako dokonalé potvrzení mých dedukcí, jen já jsem to pochopil a úspěšně praktikuji jinak. Tvrdím, že moje koncepce ROZBĚRNÉHO díla v podmetu je pokrokovější a chytřejší.

---------------------------

Tady je nutné dovysvětlení a popis (zatím) neúspěšných pokusů s tak velkým rámkem, aby odpadl TL jako samostatný nástavek. Moje teorie spočívala v tom, že aby se nikdy nemusel snímat VN - starý včelař, ženy, včelař s tělesným omezením a podobně. jediný výskledek je ten, že jen matematickým počítání plástové plochy to nefunguje. V zimě se vrátím k mým pokusům s originál D-B, které dopadly zatím víc než velmi rozpačitě.

-------------------------

Takže pane kolego, z nás dvou jste to vy kdo je vedle s velikostí podmetu 😉

Nejsem vedle. Jsem ročník 1956 a tudíž si pamatuji například rok 1965 a když hovořím o svém dětství, mám tím na mysli předěl mezi 50/60 lety až do asi 1970-71. Vlastně mi oponujete potvrzením mých sdělení, což je pro mě úsměvné a děkuji vám. 

Odvedla jste debatu od jádra sdělení. Tím jádrem sdělení bylo, že dříve museli být králíci odolnější než jsou přešlechtění bastardi dnes a cesta k tomu vede přes nemilosrdný selektivní výběr. Tečka. Já to demonstruji na faktu, že se můj chov včel vymyká všem myslitelným statistikám a obecně tvrzeným bludům. Každý může mít úspěch u včel a tvrdím, že i u králíků. Jen musí přestat uvažovat v rámci stále opakovaných - papouškovaných bludů a podívat se na věci z jiného úhlu.

Intenzivně jsem choval králíky v letech 1969-72, pak 1979-91, potom mezi lety 2011-18. 

A za život jsem zjistil že:

Pomocí klasického krmení, tedy bez granulí, lze použitím brojlerů dosáhnout doby výkrmu do 3 kg živé váhy za 60-95 dní a výtěžnosti až 62-65%. Ovšem s pomocí očkování a ztrát s těžko vyčíslitelným efektem, protože každý chov v malém je mimo statistickou průkaznost. 

U klasické pouliční směsky byla doba výkrmu stejným způsobem asi 140-150 dní s výtěžností do 50%, u některých dokonce jen 45%. Ovšem s minimální mortalitou způsobenou nemocemi. 

V současné době je výhodnější používat brojlerové samice Hyla připouštěné jediným plemenem samce a to je Bu. V této kombinaci lze v amatérských podmínkách s klasickými krmivy dosáhnout výtěžnosti nad 60% a doba výkrmu do 3 kg živé váhy nepřekročí 100 dní, většinou je to do 95 dní. Ovšem hrozí nemoci a bez očkování a kokcidiostatik je to nemožné!

Krmení, seno, ječmen, starý cheba, výjimečně mrkev a podobně. K tomu okus čerstvými větvemi jak jehličnanů, tak některých listnáčů - pozor u kojících samic na vrbu, jediným podáním se zastaví laktace!!!

Místo léků protzi kokcidioze v drtivé většině postačí preventivní zkrmování pelyňku černobýlu, kde předávkování nehrozí, zvířata nesežerou nikdy víc, než kolik potřebují. A na závěr perličku, černobýl funguje i vprostřed zimy uschlý, někde z rumiště či okraje polňačky nebo skládky. 

Prostě, o včelách vím hodně, o chovu králíků dost, víc, než je obecně obvyklé. Ale neomylný nejsem, to snad jenom Bůh…

Všem mým přátelům se vždy(přesněji posledních asi 20 let, nenarodil jsem se moudrý) vyplatilo poslechnout mě. U včel absolutně každému, pokud do toho nepřidal něco svého (něco, co si myslel, že nemůže vadit) a u králíků podobně. Ale nikomu nic nenutím, každý svého štěstí strůjcem, řečeno s klasikem. 

Ať se každému daří přeji všem!

O černobýlu jsem tu už někde psal, ale nikdo nijak nereagoval a tak jsem se víc neexponoval. Ale pravda, to je už od nekvalitní samice se sklonem k roztahání hnízda už hodně daleko.

Vím, že se to, hlavně ženám, nelíbí. Ale prostě dvě hnízda je první krok k roztahání mladých. Je nutné snažit se eliminovat všechno, co by i jen mohlo vést k problémům. 

Dřív nebylo žáné očkování králíků ani léky proti kokcidioze a dalším nemocem, králičí mor se neznal a myxomatozy bylo málo a velmi vzácně. Lidi byli nucení dělat selektivní výběr. Jejich králíci rostli pomaleji než přešlechtění hyperháklivý brojleři a nebo moderní plemena a tehdejší králíci mnohem hůř využívali živiny z krmiv. I jejich výtěžnost masa byla horší, až špatná. Ale byla to jediná možnost, jak chovat králíky pro užitek. O chovu sportovním nemám ani páru a nezajímá mě. Nevyjadřuji se k němu.

Někdo se tu domě (komata) navezl, že jsem včelař, což je preavda a je pravda i to, že jsem skvělý včelař. Nemám úhyny vyjma loňska, kdy jsem nemohl ani chodit a tak jsem nenakrmil cukrem a vč musela zimovat na melecitozním, pro včely z části nestravitelném medu (melecitozy je vždy jen určité %, 5-8, výjimečně 25-30% a to bylo vloni). Přesto mi padla jen necelá třetina (a přišel jsem na důvod a objevil jsem způsob, že nemuselo padnout nic). Taky jsem neléčil proti Varroáze, což se obecně nezná a považuje za nemožné. Neléčím už vůbec kyselinami, takový nesmysl mi nesmí ke včelám. A jak to, že mi nepadlo všechno? Prostě proto, že i u včel využívám stejnou filozofii, díky neskutečnému samovzdělání v oboru včelařství, ale hlavně díky uplatnění, u králíků naznačených zásad výběru, mám odolné včely. Protože jsem alergik, mám včely nesmírně mírné. Koho to zajímá, doporučuji tady na CHZ si přečíst jen pilotní článek vlákna “chlebový kvásek” a bude mu to jasnější. Tvrdím, že i u králíků a chovu všeho ostatního platí stejné zásady. Ale to je každého boj, jsem zvyklý, že mi lidi nevěří, protože je moje uvažování neortodoxní a vždy mimo mejnstrýmové uvažování většiny. Právě proto, že dělám vždy všechno jinak, než drtivá většina, často záměrně a účelově někým “vymytých mozků”, tak mám úspěch. Může ho mít každý, stačí chtít a MYSLET. Což se nestane a tak to bude jako vždy se vším…

Ale pro mě je to už známka genetické vady samice, na vsi jsme tomu už za mého dětství říkali, že “roztahá mladý”. Prostě mizerná matka. U králíků to jde vyřešit radikálně, hned a navždycky. U králíků ano.

Ale tenhle názor se líbit určitě nebude, hlavně pecitlivělým madam, já vím. Přesto je to pravda.

Ano, tak to je. Na světě jsou vždy kromě slušných lidí i šmejdi, lepšolidi, progresivní liberálové. Jako vaše jedna stará megera hérečka, jejíž veškeré umění bylo v ukazování nahého zadku, naštěstí jen když byla mladá. Dnes jsou pro ní někteří lidé SPODINA. Jen si dovolím připomenout německé slovo untermenschen... Pro tyhle lidi není ani problémem nějakou spodinu humanitárně bombardovat, nebo střílet na politika, kterého si ZVOLIL LID, aby udělal pořádek. Pořádek po třech letech liberálního rozvratu.

Sice velmi ctím starodávné přísloví, že “hanba ptáku, co do vlastního hnízda se.e”, ale tohle mi nedá.

Ruskému ultrapadouchovi na  Aljašce vládce světa předestře červený koberec, tleská mu a sveze ho svým luxusním autem. OK, RF je velmoc, ze které jde strach a liberální zmetci to vzali takto a vůbec nevěří, že by padouch pro nás mohl být pro významnější mocnost partner k jednání a ne padouch. Ale že by se Čína bála Slovenska? Vy, co jste progresivní liberálové, pukněte zlostí a zkuste mi tu vyvrátit, že se nemám za našeho bolševického vystudovaného agenta záškodníka stydět, když on jezdí provokovat Čínu s dalajlámou a vyschlého ubožáka, který nám to s Čínou podělal na Tchaiwanu. Tady není třeba být Einstein aby se dalo NEOMYLNĚ pochopit, co je správně a co rozhodně nesprávně.

https://www.youtube.com/watch?v=NWOQUpgLsL0

V posledním Včelařství mě upoutala výtka jednoho včelaře autorovi kalendária o smetencích v polovině července. I přesto, že pán včelaří 30 let, neví jednu prazákladní věc a protože by stejný nesmysl mohl udělat někdo z komunity, která čte CHZ, vysvětlím.

Z odpovědi autora kalendária vyplývá (kalendária nečtu, je to za 60 let pořád to samé dokola), že autor radil využívat nadbytečné včely po posledním medobraní z medníků. Avšak kreativec udělal smetenec z také nadbytečných včel a sice z “brad”, které bývají pod česny. Mimochodem, jeden můj kamarád, abych pořád nejmenoval Petra, takovou blbost udělal taky. Se stejným výsledkem jako zklamaný včelař ze Včelařství.

Mnohokrát jsem ve svých pracech varoval, že když něco radím, je neutné vše splnit do nejmenšího detailu a nevnášet do toho svoje, méně zkušené prvky. Proto píšu vždy velmi obšírně, protože znám lidi a vím, jak “kreativní” mnozí umí být.

Takže. Pán udělal velmi silný smetenec, píše, že jedenáctirámkový nástavek (nejspíš míry 24, ale to je nepodstatné) pukal včelami ve švech (stejně se mu většina včel ze smetence vytratila), smetenec věznil dva dny. Ale ne ve sklepě, protože píše o uvolnění česna a tudíž to věznil na podstavci na stanovišti. Smetenci dal 5 kg cukru v roztoku 3:2 a roztok mu smetenec roztahal do všech jedenácti rámků.

Tak rozbor jeho sdělení.

1 - včely smetl na rámky, na postavené rámky, tedy souše

2 - smetenec neudělal ze včel z medníků, jak doporučilo kalendárium

3 - nevěznil v chladu ve sklepě, ale na stanovišti

4 - nepodal málo a jen podněcovacího roztoku

5 - po třiceti letech včelaření neví, že smetenec je umělý roj a dal mu souše

Protože někteří v této problematice smetenců možná tápou, zopakuji zásady.

Smetenec je umělý roj. Jenže to má háček. Roj se na vyrojení nachystal a včely jsou nasáté a mají v sobě zásoby na 3 dny. To ve smetenci není a proto se musí smetenec malinko krmit řídkým roztokem. Ještě raději řidším než 1:1, protože může mít žízeň - včely nebyly na smetení púřipravené. Za dva dny věznění dávám na asi kilo včel ani ne litr od oka řidšího cukrového roztoku než 1:1 a obyčejně to ani neodeberou všechno. Jistě, že “žízeň”smetenec a dokonce ulitý hustým krmením přežije, ale je to velmi těžký stres! (tvrdím, ale nemůžu dokázat, že roztok 3:2 je těžký stres pro včely vždycky!) Rojové včely se vyselektovaly na takové, které splní dokonale úlohu založení nového včelstva a roj sebou nebere včely nepotřebné pro ten účel. Ovšem ve smetenci jsou všechny včely tak, jak je včelař odebral. Jenže autor kalendária jasně napsal, že to musí být včely z medníků. Z logiky věci jsou v mednících jak včely mladé, vhodné pro smetenec, tak i včely starší. Ale těch starých bude málo, ty právě visí v “bradách” pod česny. To už jsou létavky, jen stroje na sběr nektaru nebo medovice a když není snůška, jsou jen pod česny “zaparkované” a čekají na snůšku a nebo časem smrt stářím. Od takových včel není možné čekat už nic jiného. Měl bych za to, že je toto každému jasné. JENŽE.

Jindřich Boháč, tvrdil, na rozdíl ode mě neupozornil, co je jen jeho domněnka a co ověřený fakt, že včelstva, když se po odebrání medníků rapidně zmenší úl a tedy odeberou všechny medníky, že prý vč vyžene nejspíš mladé dlouhověké včely, že jsou prý fyzicky slabší. Ano, JB upozornil, že se “má za to”, ale tento podmiňovací způsob jeho vyjádření nebyl vypíchnutě zdůrazněný a mnozí to mohli vzít jako ověřené tvrzení. No a k úvaze, že tedy pod mčesny v bradách visí ty chudinky mladušky, určené zlými pétavkami na vyhnání… Mimochodem, JB nebyl jediný, bludy o podstatě včelích letních brad jsem objevil (a v té době věřil i já) v mnohé staré odborné včelařské literatuře. JB tedy jen formuloval v té domě obecně přijímané bludy. (jedno včelařské učiliště dodnes živí v učitelském sboru “včelaře” který přednáší takové nesmysly, že zůstává rozum stát.)

Na uvedeném příkladu, kolik škody může nadělat i něco, co nějaký autor napíše i před více než 40 lety, se snažím vysvětlit obsáhlost mých článků a někdy až otrocky polopatické vysvětlování v souvislostech. Nerad bych, aby někdo 30 a víc let po mé smrti vycházel z nejednoznačných výroků. Pravda, svoje domněky vždy vypíchnu, že to JEN MOJE DOMNĚNKA hlavně díky Gorovi, který mě na to upozornil a MÁ ABSOLUTNÍ PRAVDU.

--------------------------------

Je ale naprosto nutné aby si každý uvědomil, že jsem nebyl moudrý (jak by řekli Slováci) hned, ale prostě se to tak za 60 let včelařenís přestávkami a nepřetržitého včelařského vzdělávání (jako samouk) stalo, že je mi mnoho věcí jasných bez přemýšlení. Vedle nich je ale stále většina toho, co mi u včel jasné ani zdaleka není!

Od začátku bylo u Martina něco divně. Pořád mám v paměti, jak psal o kapání kondenzované vody do chumáče. Já to jakživ neviděl, nezažil, neslyšel a nečetl o tom. Prostě Martin si to přinesl se včelami!! Jestli to tady sledujete Martine, sdělte nám, zda ten, od koho jste dostal včely, je mezi včelaři s pozitivním nálezem. Také by mě zajímalo a opakuji otázku, zda jsou jednotlivá ohniska s pozitivním nálezem v jednolité ploše a nebo jen ostrůvkovitě. Z toho se dá usuzovat mnohé.

A ostaním. Na Martinovu obhajobu je nutné říct, že jako začátečník neměl šanci problém a podivné chování svých vč rozpoznat. Mám za to, že jsem mu doporučoval to vysířit a začít další rok znova. V této souvislosti mi dochází Petrova taktika, který nemilosrdně síří všechno, co se chová “divně”. Já ve svých začátcích nemusel, měl jsem za zády rodiče, hlavně mámu a ta rozpoznala problém spolehlivě.

Rozumím vaší obavě. Já tyhle problémy nemám a neznám, zjara je vždy zásob jednu chvíli těsně před snůškou - mezi jívou a špendlíkem zoufalý nedostatek. Pak se hodí.

Nikdy jsem TL touto dobou nedělal a dával v září celou KK mezi VN a TL. Když se pak zjara dělal nový TL, jako dělničáky tam přišly ty rámky, které po zimě nebyly vyprázdněné. Málokdy, i když byla pozdní melecitoza, tak byly všechny rámky v NN plné a zavíčkované, většinou tak polovina. Některé vč víc, jiné méně, oddělky vůbec a tak podobně (prostě je potřeba mít míc vč).

Když není melecitozní pozdní snůška, obyčejně nejsou KK narvané už vůbec. Takové KK, tedy s cukrem, do jara zmizí. Ovšem celých 15 kilo úplně zavíčkované bedny 15 nespotřebují a jen tehdy by zbývaly nějaké rámky do nových TL. To bylo u tak asi 20% vč.

Já tohle neřeším, mám pořád od loňska bedny s tuháčem a ve skladě mám 17-18 nad nulou a jen asi měsíc to tam vylezlo na 20 a to, spolu s dokonalým uzavřením + tím, že je v tom med (nebo cukr, prostě zásoby), tak do toho zavíječ nejde. Co bych udělal já?

Prostě to uložte i “zašpiněné” cukrem. Zjara to dáte do TL, kde bude vybráno a nebo to prostě dáte do medníků při prvním pouštění do medníku, kdyby NÁHODOU něco zbylo. Tehdy se souše dávají ke stěnám a myslím, že když je poškrábete a nebo ještě lépe když je odvíčkujete, vyklidí to a nejspíš použijí na stavbu M uprostřed medníku. Nebo to smíchají se snůškou. Kolik toho bude? Kilo, dvě? Vem to čert, prostě to skončí v novém medu. Zamyslete se. Co dovedové, kteří zjara podněcují a nebo dokonce dávají včelám bílkovinná těsta, jak radí Sedláček (protože je potřebuje prodávat a vydělávat na tom). Pak je v tom těstě stoprocentně škrobový šmejd + kdo ví co jako bílkovinná náhražka. A nikdo to neřeší. Tak vy s čistým svědomím neřešte čistý řepný cukr v menším než malém množství. Připomínám, že drtivá většina nektarů je sacharoza, ten stejný disacharid, jako je v řepném cukru.

Nebo má někdo jiný, názor? Třeba lepší nápad?

--------------------------

Jirko. Vy jste psal, že nechcete míc víc než 4-6 vč. No a to je celkem potíž, já s tak malým počtem včelařit vlastně neumím, nikdy jsem tak málo vč neměl. Tudíž jsem měl vždy čemu zjara dát staré cukerné zásoby, ve větším počtu vč + hodně záložních matek - ultraslabá zimní včelstvíčka. Já to až tak neřeším, nemám vysoký zásobák a potřebuju jim dát za blinovku zásoby? OK, plácnu tam nízký rámek od podzimu, vyberou ho tam. Nwmám vysoký zásobák jako zadní krycí? OK, přijde tam polorámek a ony pod ním postaví trubčinu. Ta se vyřeže a tak tohle jde tam, kde budu trubce netrpět a kde trubci žádoucí jsou, tam přijde vysoký zadní krycák. Naučte se uvažovat v improvizacích, včely není technika a strojařina, kde je vše předem nadefinováno a musí sedět úplně přesně. Po většinu let mám spíš zásobáků málo a tak mě vaše otázka vlastně zaskočila. Víte, pan kolega Goro se nějak ošívá nad tuháčem a já tuháč chválím a jsem rád za roky, kdy se vyskytne v srpnu a naplní jím KK. Prostě proto, že jen v letech s tuháčem a rok, dva po takovém roce mám zásobáků (nízkých) dostatek. A med je med, med dělá včely a teprve včely můžou dělat med.

-------------------------------

Ještě se vracím. Odebrané nízké zásobáky je nutné ihned uložit do skladu tak, aby je nestihla zaklást motýlice (zavíječ). Jestli se někde půl dne nebo pár hodin povalovaly, už je musíte hlídat a případně ošetřovat proti zavíječi. Totiž, panenské voští a kor se zásobami zavíječi moc nečmakuje. Vysoké zakladené zásobáky není tak snadné skladovat.

Acher, vidíte, že to jde a přitom je to jen taková maličkost. Zcela upřímně a bez šaškování vám děkuji. Nyní si naopak velmi rád přečtu vaše texty. 

To dnešní mladí žijí v bludu, že je důležité CO sdělují. Já tvrdím, že je stejně důležité i to, JAK je to sdělováno. Je to jako s oblékáním, už Werich tvrdil, je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka a tudíž na vnější formě záleží. Sám dokonalý obsah to nezachrání. Inu, kutna dělá mnicha, putna uhlíře… Omlouvám se za malé zjednodušení textu velmi pravdivé písně.

kometa

Proti skutečným, úžasným a většinou moudřejším ženám, než umíme být my mužové, nemám nic, naopak. Jen prostě připomínám, že mužskou nedostatečnost v určitém ohledu bereme jako vadu, stejnou nedostatečnost u žen se zvyklo považovat za normální. Obě pohlaví se mohou léčit, většinu madam, které skoro pořád “bolí hlava”, to ani nenapadne. Když máme problém my muži, stydíme se za něj a snažíme se s tím něco dělat. 

Tak to je asi tak vše co k této věci chci sdělit. Jen mě v souvislosti s vašimi věčnými výhradami vůči mě nějak napadá starobylé rčení, že někteří to mají tak, že: “podle sebe soudím tebe”. Ale já podle jedné nesoudím všechny, naopak, ženy jsou ty nejúžasnější bytosti na světě.

Ve velkochovech, podle známé Dvořákovy knihy, se připouští - připouštělo - do 24 hodin po porodu. Samice zabřezne téměř stoprocentně. Ovšem jak píše acher, znamená to totální bezohlednost k samici a její velmi rychlé zhuntování. Velkovýroba nezná sentiment a city, jen prachy a efektivitu. Drobnochovatelé přece jen bývají ke svým zvířatům lidštější. Ale jde to.

Ovšem já to nenapsal jako rýpnutí. Ona věci zná, jen mi vadí, že píše, i když jsem jí upozornil a vysvětlil chybu, jako hotentot. Ovšem neochota vyjadřovat se ohleduplně, tak, aby to ostatní netahalo za oči a neiritovalo, neznamená, že není moudrá. Někteří lidé se snaží učit celý život, jiní mají na háku jak se jejich texty čtou ostatním. A v případě acher je to tak snadné, stačí za každým interpunkčním znaménkem vynechat jeden úhoz. Nic víc.

Moje máma, ročník 1920, víc než do základní školy musela na pole. Její máma (ročník 1891) prý říkávala, že když ve 14, až vyjde školu, půjde dělat do Prahy služku panstvu, tak nač marnit čas ve škole. Máma nedokázala bez chyb napsat holou větu. Přesto to byla nejmoudřejší máma na světě, moje maminka zlatá. Naučila mě nejvíc.

------------------

Varaxi, díky za váš názor.

------------------

Acher, mír do další války? No a k předmětnému samci, prostě samice holt skoro furt bolí hlava, co mi to jen připomíná?

A přitom se hledá vada u samce, ach jo! (a já bych ho, nelida, trápil hladem, viďte)

Světe div se, na jednom ze tří stan byla nějaká snůška. Vč větrají a kolem úlů to sice slabě, ale nádherně voní. Hned jsem objel ostatní stan, neboli jedno, třetí je u baráku a na obou se zázrak nekonal.

Nějaká snůška ale je celý srpen, krmím a v úlech přibývá víc, než co mám v oku, že by přibývat mělo. Vč dostala ekvivalent asi max 12-13 kg suchého cukru (podaného v roztoku 1:1) a je téměř nakrmeno. Byly roky, že jsem zkrmil i 20 a i 25 kilo cukru.

Kdo to neví a aby nemusel hledat: 

Roztok 1:1 je, že 10 kg cukru + 10 l vody dá 16 litrů roztoku. Pak zkrmení 25 kg cukru představuje 40 l roztoku 1:1. Krmím po 8 l a pak je to 5 dávek.

Krmítka poberou sice 11 l, v pohodě a klídku po 10 l. Jenže já dělám roztok v konvi 25 l a vždy 10 kg cukru + 10 l vody = 16 litrů. Konev má 5,5 kg a tak to celé váží 21,5 kg a velmi snadno se to převáží v polododávce Berlingo 1,4 i z r 2000, tedy málem ze středověku. Otevřu dva úly a od oka rozliju konev dvěma vč po asi 8 l. Ve svých téměř 70 letech to v pohodě (s rezervou) unesu (při výšce, co je první míra po trpaslíkách = 166). Jasně, že se konev zvedá bez asi třičtvrtěkilového víčka.

Je to plastová pixla Salma s keramzitem. Akorát že jsem je před 14 lety koupil za 45,- Kč bez víčka. Víčko je pro tento účel zbytečné, tehdy stálo 13 Kč.

https://allegro.cz/produkt/pruhledny-box-s-vikem-8169b342-85c4-4898-aa82-e9723dbe2e69?offerId=11909947252&utm_feed=712e6653-4749-4512-b084-b6e297fc9e0b&utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=CZ%3EHome%3EDecor%3E3P%3EPMAX&ev_campaign_id=20027777988&gad_source=1&gad_campaignid=20032655714&gbraid=0AAAAApZ4Y9S1cjWJIvpaCtA_8ZUoF5xkZ&gclid=Cj0KCQjwn8XFBhCxARIsAMyH8Bt0Qmb3mC8nX-_yQiU0_7Wp-BF89lbVxx2disDgmhrEUrir0XOioAsaAv_LEALw_wcB&dd_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.com%2F

Ještě se vracím kvůli Adamitům. V Lidlu (asi i jinde) se dají za děkuju pěkně sehnat kyblíky od řezaných květin. Fungují úplně stejně a místo keramzitu se dá použít věchet slámy. (Proboha, věchet, lidi najděte si to sami co to, nebo kolik slámy je věchet)

Keramzit po sezoně vyhodím, sláma se vyhodí též a nestojí nic. Když se zapomene keramzit doma a jezevci mají všude vůkol včelstev kukuřici, stejně poslouží i nalámané suché větvičky. Dokonce Martin mě inspiroval ke sběru víček od PETek, taky plavou. 

Používám i vyřazené formy na betonové stříšky -

https://www.mform.cz/forma-na-plotovou-strisku-striska-s1-hladka

Mimochodem, místo deklů používám vyřazené formy na sloupovou hlavici, vleze do ní PS tlustý 20 mm. Lze je sehnat zadarmo a i kdyby nové, jsou za polovic než nejlevnější “pořádné”. Můj tenkostěnný úl Blaník má vnějšek 465x465 a tak se mi uvedené formy velice osdvědčily. Mají spoustu jiného využití (bez vlepeného polystyrenu), doporučuji.

https://www.mform.cz/forma-na-sloupovou-strisku-hlavice-h2-hruba

Já to už tak mám, že se mýlím jen zřídkakdy (jsem starý, zamlada tomu tak zdaleka nebylo). U včel určitě. A králíky znám, tedy nikoli přešlechtěné na parádu, ale stran užitkového chovu na maso, také velmi dobře. Proto vím, že skoro vždy je nejlepší to úplně nejjednodušší řešení.

Krátká dieta králíkovi ani většině lidí nikdy neublíží a také pohmatem po hřbetu se jasně pozná, zda mu lezou kosti ze zad nebo je dobře osvalený a nebo dokonce zatloustlý.

No a na včely má přímo devastující vliv stres, i když tak zvaný odborný včelařský mejnstrým se o stresu u včel vůbec nezmiňuje. Nikdy tu nečtu nic o stresu, napadlo vás tady, i moudrou acher, že dotyčný samec mohl být jen těžce rozhozený ze změny prostředí? Vlastně dvojí v krátké době, když byl půjčen a jen si tam zvyknul, zase ho vrátili a tudíž zase stres. I zvířata, jako lidi, jsou různá, některá jsou proti stresu odolnější, jiná méně.

Na těchto fórech je mrzuté, že tazatel obyčejně žádá radu, ale pak se neobtěžuje, co poděkovat, to vem čert, ale po čase sdělit jak věc dopadla. Pak jsou fora jen plkárny a přitom by se tu mohli lidé hodně naučit od sebe navzájem.

Aha, super připomínka, poslechnu vás. Jsem tak starý že už vím, že jen úplnej vejr si nedá říct. Díky. Ano, když není srovnání, a každý rok je jiný, pak se nedozvím zda je nápad lepší a nebo stejný. Mě se zdálo, že horší to být nemůže a že když stejné OK, když lepší tak hurá. Prostě že se tak nedá zkazit nic. Ale raději poslechnu vás.

Mám představu (zkušenost), že tuháč - melecitoza je na zimu pod nohy lepší, než cukerné zásoby. Ale co mě napadá, když čtu vaši námitku, je, že někam dám pod nohy tuháč, jinam jen cukerné zásoby ze vč, která naplnila KK. To asi u poloviny a dostanou to na začátku 9 měsíce při vyndavání Gabonu, druhá polovina bude zimovat tak, jak to už roky umím = KK pod VN po půli září a sestaverní nového TL až na jaře.

Ano, zvedání nakrmeného VN v 9 měsíci - září je nejhorší slabina provozní metody Blaník. Ovšem kvůli co nejrychlejšímu jarnímu rozvoji je to nutné.

----------------------

Ke zdvihání VN. Díky vám, přesvědčil jste mě, mám v “zásobě” nějaký zvedák. V zásobě tedy tu ideu, nemám ho sestrojený. Nejprve jsem zkusil se bez něj obejít, jen při práci myslet a nedělat s břemenem zkruty páteře, kdy nohy stojí na místě, ale trup s těžkým břemenem otočím stranou abych odložil břemeno. To je to, co by neměl udělat ani mladý!! A nejen u včelařiny, ale při ŽÁDNÉ práci. Zatím mi tahle strategie funguje i s oboustranným výhřezem plotýnek v oblasti “kříže” a IS skloubení. Můžu někomu připadat jako magor, ale mám představu, že chvíle, kdy si začnu dělat pohodlí a přestanu se svého druhu tréningem, zchromnu dočista. 

Jenže Martin bude všechno pálit a to mu bere elán. Ale myslím si totéž jako vy, já bych se nevzdal. Ale důkladně bych zanalyzoval co se stalo, u mě to vím nejlíp a pak bych se popídil po info o ostatních, postižených, ale i o těch, kteří nákazu nemají. Co mají jinak? Pak by mě zajímalo, zda jsou pozitivní sousedi, tedy plošně a nebo nahodile napřeskáčku. V prvním případě OK, plošná nákaza (moc toho o hnilobě plodu nevím), v druhém případě bych se pokusil přijít na to, co my s pozitivním nálezem máme společné. Nebo naopak co mají jinak ti, co nákaze ušli.

Domnívám se, že Martinovi se se včelmi nevedlo od začátku proto, že je měl nakažené a proto nešly do síly kdyby se na hlavu stavěl. Vše tu s námi podrobně konzultoval a mě nešlo do hlavy - a na krajně nepříznivé podmínky pro včelařinu tam u nich jsem nevěřil, proč se mu u nich včely nevedou.