Příspěvky uživatele

Mám průběžný výsledek zkrmování ve snůšce medové vody z víček + problémové zbytky z čeření medu a další. Protože to bylo nahromaděné za několik let a mělo to mírně nakyslý a jakoby zatuchlý pach, nic závažného, ale med vyžaduje nejvyšší možnou opatrnost, roky jsme se to s kolegy báli dát včelám a vytočit, že by to mohlo být cítit v medu. Taky jsme nevěděli, zda ve snůšce krmení včely berou, předkové tvrdili, že ne. Předkové se mýlili, vč ve snůšce krmení berou, tedy medovou vodu, jak cukr jsem nezkoušel.

Dostávalo to 5 vč na stan u baráku, ob den navečer po 3 litrech, v hustotě odhadem asi jako by byl cukr 1:1 a nebo spíš řidší. Šlo to česnovými krmítky, koupenými jako napaječky, už se v tom objemu neseženou, vypadají úplně stejně jako ta v odkazu. Jen ty moje napaječky pojmou 1,6 litru a na česně jsou dvě.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?srsltid=AfmBOopt-SfxBK1KW49hKjNvlSNlbfWz7VQ3TNBy7mIVvtj4LD50EHdQ

Nevím zda by to braly jinde v úle jinými krmítky, nutno vyzkoušet. Ovšem fakt, že krmení přichází od česna hraje - podle dalšího tvrzení předků - stěžejní roli. Opakuji, nevyzkoušel jsem nic jiného.

Výsledek:

V sobotu jsem vytočil 3 z pěti vč. Dvě třicítky a a jedna 24, ta stojí uprostřed řady a tak o zalétávání nemohlo jít. Všechno to byly loňské oddělky, vyzimovaly na 4-5 rámcích - celkem 4 třicítky a ta 24 jsem zjara myslel, že je to mrtvé, přežilo to zubožené na 3 rámcích a správní včelaři by to vysířili.

První na podstavci 39x30, má TL, VN a na tom medníky 3 x 39x15. Medu na 3 ne úplně plných rámcích, odhadem asi 3 kila. Jinak jsou medníky suché. Měl jsem podotknout, že 5 vč dostalo asi 60 kilo medu a tak by mělo mít každé vč 12 kilo toho recyklovaného. Toto vč rozhodně ne!

Druhá třicítka, stejný úl a stejně nástavků, dala asi neplnou bednu 15 a tak to bylo asi 12-13 kilo medu. Jinak suché rámky v nástavcích, všechna tři vč těžce vyléhají na česnech a čelních stěnách úlů (jsou to tenkostěnné úly Sm 20 mm). Další dvě třicítky se stejným počtem nástavků jsou ve starých izolovaných úlech a tam včely nevyléhají vůbec a nebo málo, tato dvě vč jsem zatím nevytáčel, uvádím to pro úplnost.

Třetí 24, lazárek přezimovaný na 3 rámcích a skoro mrtvý, jasný adept na vysíření už v březnu. Jeho úl se nepatrně liší, je menší, jako TL má NN vysoký jen 11 cm a jeden z medníků byl také= 11 a dva medníky 15, připomínám, že VN je 24. Tady jsem objevil 25-27 kg tmavého medu vynikající chuti, ani náznak po nakyslosti a jiných vadách a v NN 15, co je přímo na VN, je dalších nejméně 10 kg nezavíčkovaného medu v neplných plástech. I ta první dvě vč mají med velmi tmavohnědý, tedy jasnou medovici. A tak do medníků neuložily ani jedny medovou vodu z převážně květových medů.

-----------------------------------

Nevím jak by to vyhodnotil někdo jiný, uvedu jak to chápu já:

První vč vůbec neumí sbírat medovici a válí se v úle (a na česně a čelní stěně úlu), i když medovice k dispozici je. Toto vč žilo jen z toho, co dostávalo česnovými klrmítky. Jinak by patrně hladovělo a jistě by udělalo plodovou pauzu. Ovšem díky krmení medové vody plodují normálně a jsou pěkné. Jen vím jistě, že tuhle matku nechci a mrzí mě, že tu od ní létají trubci.

Druhé vč, také třicítka, je ke sběru medovice ochotnější a kdyby nebylo srovnání s vedle na stejné koze stojící 24, měl bych za to, že je normální.

Třetí vč, tedy na přelomu února a března ultralazárek na vysíření a kvůli tomu měl i dva NN menší, dal po bedně 15 a 11 obojí, nacpané tmavým medem nejlepší kvality.

Zjevně všechna 3 vč žila z podávané medové vody a ukládala přínos, zdá se - asi jen laboratoř by to mohla zjistit jistě - a já nechápu jak to mohly oddělit a nesmísit. A nebo to namíchané je a tváří se to jako tmavá medovice. Jistě, jsou i tmavé kvěťáky, ale nic takového tu nikde neroste a nebylo zaseto na polích.

Resume:

1 - Včely ve snůšce krmení berou a nevěřím, že by nebraly cukr a určitě by braly syntetické škrobáky. Za sebe se domnívám, že právě tady je původ rekordních výnosů některých včelařů. 

2 - Ne každé vč sbírá medovici, některá “napůl” ano a i ne, jiná se na ní specializují.

3 - Nezjistil bych tento rekord, v jinak jalovém a po 14 letech snůškově nejhorším roce, kdybych "ozdravně" zlikvidoval zjevně neživotaschopného, v únoru dost pokáleného ubožáka. Bohužel kvůli svojí nesystematičnosti nevím původ matky. Je to ale Kraňka, nemá nazrzlé včely.

-----------------------------

Další související vyhodnocení si udělá každý sám, pokud to tedy někoho zajímá.

-----------------------------

Celý život včelařím o hodně jinak než jak horem dolem vnucuje mejnstrým. Nemám dobrou zkušenost s tzv kmenovými vč, je s nimi víc práce a jsou háklivější na nemoci, jejich výnos je v globálu horší ve smyslu víc práce a ř času na kilo medu ku kilu zkrmeného cukru. Celý život jsme myslel, že něco dělám špatně, když největší myslitelé teoretikové a i praktici tvrdili opak mých celoživotních zkušeností. Ne, tvrdím, tedy ne, že se pouze domnívám, ale tvrdím, že přezimovaná slabá a ultraslabá včelstva dávají uspokojivé výnosy s menší pracností a hlavně menšími starostmi. Co jsem asle za celý život nedokázal je, vytvořit provozní metodu pro chov slabých přezimovaných včelstvíček.

A je tu ještě jeden fakt. Dosáhnout výborného výsledku se všemi výhodami je dobré, avšak nikterak překvapivé a vůbec pozoruhodné. Ale dosáhnout lepšího výsledku i s mnoha hendikepy je po všech stránkách fenomenální!

Nejsem sportovní typ. Ale dokonale si z dětství pamatuji fenomenální výkony Etiopského běžce Abebe Bikily, který běhal bos (byl to drobný člověk a trénoval ve velké nadmořské výšce). Zátopek trénoval ve vojenských bagančatech. To jen připomínám, zejména mladším.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Abebe_Bikila

Děkuji, jsem velice rád z konce vašeho příspěvku, lezly mi oči z důlků.

Jak to kdysi stará odborná literatura naučila mě:

Ruský odborník vůbec nezmínil tři jednoduchá, ovšem rovněž nepohyblivá očka, která má včela na čele, mezi složenýma očima. Složené oči jí umožňují vidět zaostřeně vše, co je od ní 7 metrů - nekonečno. Trojicí oček pak vidí dokonale vše od 0 do jednoho metru. Má tedy údajně 6 jalových metrů, kde téměř nevidí, neboli silně nazaostřeně. Složené oči včelu navedou dle stabilních orientačních bodů, umí třeba “pochopit”, že stojící auto tam jednou je a jindy není, má tedy orientačních bodů více, hlavně na horizontu, ale i v okolí úlů. Ovšem za letu, kdy nasměrovaná včela na úl “vypne” složené vidění a než jí naskočí krátké vidění, letí asi 6 m naslepo. Tím se vysvětlovalo, že při posunutí úlu třeba o metr padaly včely na zem na původním místě.

Podle všeho, co jsem vypozoroval, je dost nesmyslné obojí. Klidně přemístím úl o 3 metry a včely to kupodivu pochopí během půl hodiny, na původním místě se motá pár včel a často i 2-3 dny, nakonec zmizí. Nevím, zda tam uhynou a sežerou je sýkorky a hlodavci, na síle vč to nijak patrné není, nemyslím si, že zalétaných 20-30 včel uhyne, nakonec to i ony pochopí. Totiž, myslím, že jak vč větrá a i mimo snůšku úl “dýchá” šíří tím speciální vůni, kterou má každé vč originální a tím včely poznají svůj příbytek. Logika. Za miliony let vývoje se muselo mnohokrát přihodit, že shnilý strom se včelstvem vichřice zlomila a kmen se v pralese opřel o vedlejší stromy a nespadl až na zem. Tím bylo doupě najednou o metr až několik metrů mimo, to samé na výšku atd.

Hlavně ale je tu otázka, zda je zalétávání tak strašně špatné? Já myslím, že ne, hlavně je to přirozené a bránit tomuto, dosud ne dost prozkoumanému jevu, se hodně podobá nekonečnému boji rytíře bez bázně a hany podle světoznámého Cervantesova příběhu. Tím spíš, když úžasná Dulcinea (v podobě našich včelstev) podobné hrdinství vůbec nepotřebuje a dokonce o něj vůbec nestojí.

V tomto týdnu vidím v úlech jen rezavě oranžový pyl ve čtyřech odstínech a netuším, z čeho by byl. Může být něco jiného - chrpy letos nejsou, jezevci dobře postříkali a nebo je neošidili dodavatelé postřiků, že jim je nenaředili, navíc chrpy mají pyl smetanový. Ale pole jsou plná heřmánku, nepravého heřmánku, rmenu a nějakých vysokých rostlin tohoto typu a z toho je takový pyl. 

Necelých 1.000 m doprostřed asi 6 ha pole mám od jednoho stan jetel červený. Ten dává pozdní snůšku když je v době nakvétání přísušek a jetel má kratší květní rourky. Málo se ví, že jedním z důvodů proč stát povolil dovoz Kraňky byl ten, že K má delší sosák a tudíž včely navštěvují jetel červený, zatímco původní včela ho ignorovala. A protože zlí imperialisti nechtěli do komunistických zemí povolit dovoz osiva jetele a co pustili bylo těžce předražené, potřeboval stát, aby si naši družstevní a státní zemědělci mohli pěstovat semenné porosty jetele červeného sami a stát se zbavil závislosti na dovozu osiva ze Západu. To se podařilo.

Díky za vaše díky, snad moje experimenty pomáhají i jiným. Ale možná ne, například Němci za ww2 neměli atomovou bombu jen proto, že odmítali židovskou fyziku a uznávali jen árijsou fyziku. To jsou fakta a nic se na myšlení určitého typu lkidí nikdy nezmění, od někoho (možná arogantního) prostě hozené perly nechtějí. Uzavřeme to tím, že každý svého štěstí strůjcem.

Narazil jsem opět na vědu a vědecký poznatek. Vědci vyzkoušeli, že jedno kilo vosku = 3,4 kg medu (nebo glycidového krmení). Jen ve své exaktní tuposti jaksi zapomněli, že ve včelách je stavební pud pro stavbu díla na med jaksi latentní a vůbec by k jeho aktivaci a vyčerpání potenciálu produkce vosku nedošlo a tudíž se to tak nedá vůbec počítat. Děsivé je na tom to, že si toho všimnu já bez vysokoškolských diplomů a značek před a případně za jménem. Zaslouží si pak tak zvaní vědci respekt? Jak u koho, bych myslel. Na druhou stranu je nutné abyste si důkladně nastudoval vlákno s názvem pohádka nebo tak nějak. Je sice o sbírání hřibů, ale je to přesně jak to tam píšu i s medem a medníkovým dílem. Je tedy nutné držet rovnováhu.

Někde tady také píšu o záměrném chovu slabých včelstev (a ihned jsem někým, kdo je asi ředitelem zeměkoule posmíván) a v souvislosti upozorňuji na úskalí chovu silných vč. S těmi je víc starostí a práce (velmi často padnou na vytracení včel z úlu právě nejsilnější vč) a tudíž je jejich výkon, i když absolutně vyšší, tak vztaženo na jednu včelu, nebo kilo přezimovaných včel je výkon “lazara” nepřekonetelně fenomenální. Každý si to můž evyzkoušet a vy jste si to bezděčně vyzkoušel také, jak referujete. Ovšem včelařský mejnstrým bude do úplného zpitoměnní pořád papouškovat nesmysly, které možná platily (neplatily) dřív a jak se hloupost o chovu jen silných vč dostala do “učebnic” je další důkaz nekompetence tak zvaných vědců. Každý se každoročně může přesvědčit sám, ale věří vědcům (některé patrně myšlení bolí). Tak jo, někdo ví svoje a nezastavuje svou pomyslnou karavanu bez ohledu na to, že štěkot psů je slyšet daleko a dlouho. Ze všeho, co tu čtete, si berte co potřebujete a o ostatním je nutné, abyste věděl. Jednou se vám to může hodit.

Z čeho je snůška taky nevím a jak se “přiznávám” vůbec jsem si jí nedokázal po tolika letech včelaření všimnout. Může být dopoledne a to já nevstanu a tak netuším, celý život, co se u včel děje ráno. Samosebou je to malinko nadsázka, ale prostě jsem založením sova a nehodlám na tom nic měnit. Totiž, v mém věku je horší riziko nespavosti a tudíž já spím tehdy, kdy to můj obnošený tělesný futrál potřebuje, tečka!

Předloni prvně jsem si všimnul v této době před rozkvětem lípy srdčité, že na listě meduje osika. Tolik jsem toho o včelách a včelí pastvě přečetl a tohle mi uniklo a byl jsem šokovaný z hemžení na listí osiky, snůška z ní trvala asi 10 dní a nebylo to na každé osice v jednom zápoji. Také se málo ví, že přes léto nám takto listem živí vč hlavně jinak včelařsky bezvýznamná bříza a už vůbec se neví, že také vrby. Ty mají medovici až do prosince, kdy pro chlad už včely medovici sbírat nemohou. Medovat může klen na listu stejně jako buk a nezapomínejme na dub.

Prastaré sedlácké rčení zní: “Studený máj = v stodole ráj”. Možná platí i pro včelařinu, i když i mě studená jara hnětou.

Vysvětlení pro mladé:

Zemědělec neměl kombajny a nemohl dosoušet obilné zrno. Sklidil tedy posečené obilí - slámu i s klasy - svázané do snopů a ty postavil na několik týdnů na poli do nepřehlédnutelných, tak zvaných panáků (snopy byly logicky lasy nahoru). Tam obilí z větší části vyschlo. Pak svozil snopy do velké budovy bez oken, ovšem s průduchy ve stěnách - tím se dodnes stodola neomylně pozná od staveb určených k jinému účelu - a obilí čekalo na vymlácení až do zimy, kdy teprve měl zemědělec čas. A současně skladováním ve stodole zrno úplně doschlo - proto ty průduchy ve stěnách stodol. Stodoly byly vždy průjezdné, se žebřiňákem a potahem je couvání obtížné. Prostředek stodoly byl z udusané hlíny, tvrdý skoro jako podkladní beton. To stačilo k výmlatu. Stodoly se stavěly tak, aby byl mlat ve směru převládajících větrů. Vymlácené zrno s plevami - to jsou obilné košilky každého zrna, jijnak také pluchy, skladoval sedlák až do silného větru. Pak otevřel oboje vrata u stodoly a v průvanu odděloval zrno d plev vyhazováním směsi zrna a plev, získané vymlácením, do vzduchu. Průvan lehké plevy odnášel dál a těžké zrno padalo blíž na plachtu. Byla to těžká práce a mladí všichni už zaslechli o odědělování zrna od plev, málokdo ale dnes tuší, co to znamená. Proto to vysvětluji. Když sedlák i menší hospodář (chalupník) větrem odděloval a čistil obilí, pak obilí vál. Přece vítr věje. A tady pochází přísloví, které je nutné ve včelařině taky znát a respektovat: “Kdo dřív měří, než-li věje, nase.ou mu do věretele”. Věrtel byla měrná jednotka asi 25 litrů a byl to často pletený koš z proutí.

A takto oklikou vás chci Jirko varovat před přečasným měřením, tedy očekáváním medu, který ještě nemáte v pomyslných věrtelích doma pod střechou. Ano, je to pověrčivě hloupé, nicméně generacemi předků ověřené. Proto já to dodržuju po předcích od dětství a ušetřilo mi to mnohá zklamání. A když jsem moudrost předků ignoroval a přece jen “měřil” dřív než vál (vytáčel, ale nejde jen o včelařinu nebo zrní), snad vždy to dopadlo podle lidové moudrosti.

Ať se vám daří a všem, kdo se chtějí něco naučit.

Je potřeba abyste věděl, že stavba není na úkor medu, ale vy to jistě chápete a vaše úvaha je správná, 5 medníků skutečně potřeba není.

Mám pořád víc než 50 beden tuháče. Minulý týden bylo potřeba vybrat na vytáčení a já zjistil, že nemám dost vytočeného díla. Inu, nerad takhle pozdě, ale zrychtoval jsem “recyklované” rámky a zatavil do nich M. V domnění, že není snůška a nebo jen na uživení, jsem to dal do několika vč podle klasické metody Blaník = 5-6 M vedle sebe uprostřed medníku, zbytek souše vpředu i v zadu. Dneska jsem po 60 letech včelaření zjistil, že můj odhad byl mizerný, snůška musí být, protože je to téměř postavené a zpola zanesené. Měl jsem být odvážnější a dát M více vč. Nevadí, vše co se stane se stane nějak dobře ve smyslu, že "všechno zlý je taky pro něco dobrý." Musím něco udělat s tuháčem a není možné dělat nové rámky a odsouvat problém v čase.

Tím jsem se dostal k poznatku. Nevěděl jsem to a nikde se to nedá vyčíst, nebo já o takové literatuře nevím. Motivem je, že rozhodně odmítám tuháč odvíčkovat, máčet, vytáčet a medovou vodu lít do hnoje!!!!

Minulou sobotu jsem neměl rámky do medníku u posledního vybraného vč, v medníku zbyly jen 2 z deseti nezavíčkované s nezralým medem. Navečer po vytáčení jsem plánoval dodat do úlu chybějící rámky, až budu mít vytočené. Napadlo mě místo vytočených ale dát odvíčkovaný tuháč s tím, že ho přepracují a uloží jako med k vytočení (bez “pískové” melecitozy). Nestalo se, přepracovaly to tak ze 35-40%, zbytek zase zavíčkovaly.

Tak jsem zavíčkované rámky s tuháčem pomačkal rozpěrákem a dal bednu pod TL. Ano, pracně jsem rozebral celý úl a dal to mezi dno a TL. Měl jsem v autě další odvíčkovaný tuháč a dostala to tak další dvě vč. Dám sem zprávu, jak to dopadne. Idea je, že takto jim nezbyde než to vybrat, přepracovat a uložit v medníku. Nevadí mi, když část spotřebují, naopak, med totiž dělá včely a teprve včely můžou dělat med. Dám sem vědět výsledek. (kdo taky něco zkouší, co se obecně nezná a dává druhým, jak někdo o mě říká, že arogantně? Kdož jsi bez viny /úplně akorát/, hoď kamenem)

Nazvat moje zkušenosti a argumenty bláboly vyžaduje velmi velké sebevědomí. Chytřejší budou umět rozpoznat kdo tu mele nesmysly. Stačí ten poslední o spojení dvou včelstev. I když tvrzení, jak musí každý všechno sám vyzkoušet a navštívit všechna místa světa je velmi infantilní. Kdybyste nerozuměl tomu slovu, je to dětské nebo dětinské. Ano, infantilně se tu prezentujete většinou. My byli vychováni k “šoupání bačkorama”, když hovořili dospělí. Vy jste tu zatím do dospělé debaty nijak nepřispěl, ale sebevědomí vám nechybí - další typický příznak dnešní doby. (vynechal jsem slovo liberální a dávám ho jen do uvozovek, aby i pomalejším mohla dojít skutečná příčina)

-------------------------------

Dlouhý příspěvek jsem smazal, vzdávám to, je to jako Hlava XXII. Určitému typu lidí nemá smysl nic vysvětlovat, protože z principu postrádají schopnost chápat sdělované. Pan Werich to řekl lapidárněji o těžkých životních srážkách a té, která je nejhorší. A tvrdí, že kdo se pokusí vysvětlit něco někomu, komu vysvětlit nejde nic, že z toho vždy vyjde jako poražený a přesně to se děje v debatách s některými lidmi mě. Ano, ocituji tu část Werichova noudra: "Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.“

Fakt, že k tomuto došel dávno přede mnou sám velký Werich mě velice uklidňuje a neměnil bych, pro mě je v kontaktu s některými stokrát lepší být “největší blbec pod sluncem”. Jsem v dobré společnosti když jsem s Werichem. A jinde bych ani být nechtěl!

Tak vědcostuti vyplodili další nesmysl, ze které nesmyslná krkolomnost zdůvodnění nekape, ale doslova crčí proudem. Někdo potřebuje prodávat nápoje v plechu a tak nejčistší a nejhygieničtější sklo označí za nejhorší,  navíc se v pivu najde nejvíc mikroplastů. A jak se tam dostanou? No z povrchu víček přece! Tedy jak se z povrchu korunek ošoupáváním dostanou mikroplasty do uzavřené sklenice nám Francoužští vědcostuti nevysvětlí.

Přitom připouštějí, že hliník na nápojové plechovky je potažený mikrovrstvou plastu a nápoj je pak v přímém styku s plastem, což u lahvového piva není možné ani teoreticky. Ale prostě jednak je to jiný plast (dozvídáme se, že jsou mikroplasty zlé - ty v pivu a hodné, ty co jsou nanesené na hliník). Fakt, že se vnějšek pivní korunky nikdy piva nedotkne a jde o nesrovnatelně menší plochu a u plastem potaženého hliníku se stejné pivo dotýká velké plochy, tak zvaní vědci úplně ignorují. Nápoj není v klidu a tak se v pivu nemůže vyskytnout jediná molekula, která by se plastu nedotkla. I tak, protože vědí, že IQ drtivé většiny občanů je pod hodnotou zaručující rozpoznat zjevné nesmysly, to tak zvaným vědcům nebrání sepsat do jediného článku tolik nesmyslů.

https://magazin.aktualne.cz/lifestyle/pivari-zbystrete-vedci-varuji-lahvove-pivo-vam-mozna-skodi-v/r~91eaac924fa311f0a065ac1f6b220ee8/?utm_source=centrumHP&utm_medium=mostImportant&utm_content=link

Mikroplasty mi hodně připomínajíé nesmrtelnou pohádku o císařových nových šatech.

Mám čím dál větší dojem, že je potřeba věřit vždy pravému opaku, než co tvrdí vědci, málokdy je to tak moc poznat i dítěti, jako v uvedeném článku.

Skutečná příhoda z ww2

Počasí bylo pro válečné letecké aktivity Británie stěžejní. Předpovídáním byl pověřen mladý ambiciozní důstojník a dostal de fakto volnou ruku. Za dobu války vybudoval aparát o více než 2.000 zaměstnancích a ti všichni VĚDECKY zkoumali počasí a na základě VĚDECKÝCH poznatků pak předpovídali. Na nějakém banketu před koncem války byl tento vědec představen samotnému Montgomerymu. Chlubil se, že jeho tým dokáže předpovídat počasí s přesností 40%. Vrchní velitel se malinko zamyslel a odvětil, že pak by bylo lepší létat přesně naopak než podle předovědí počasí, protože by pak byla úspěšnost 60%. 

Konečně jsem zrealizoval svůj výš popsaný nápad či poznatek s devítirámkovým úlem míry 39x24. Před dvěma týdny jsem konečně udělal Tachovák a to vyvložkováním svých jedenáctirámkových nástavků na 9 rámků. Jednalo se o letošní velmi časný oddělek, který se už nechtěl do jedné bedny vejít. Dostal TL s tuháčem a možností trubčiny. Nepomohlo to, tuháčem se nové vč dobře živilo a kynulo, o chov trubců nejevilo zájem, stavěly, ale nezakládaly v TL dělničinu.

Odd - vlastně už včelstvo, obsedalo nahusto 11 rámků a dole dlely nějaké včely v TL. Tachovák má 18, bylo potřeba přidat 7 rámků aby to dalo dva nástavky Tachováku po 9 rámcích. 

Tudíž jsem instaloval zebrováním v horní bedně dvě téměř panenské souše na zakladení + jednu M a přidal na konec nástavku mladou souši jako krycí. Plod na nejstarším díle přišel dolů bez ohledu jak byl starý, zůstal v bloku pohromadě a kolem něj přišly zbývající 4 souše.

Při včerejší prohlídce přišel šok. Horní bedna ulitá medem do půlky rámků + pylem a tudíž se těžce omezily samy, je po slunovratu a tak se rojit logicky nechtějí, navíc je to letošní matka a ty se rojit nechtějí. V dolní bedně nechávají dolíhnout plod a matka tam neklade!!!! Nedávají tam vlastně nic, snad trochu pylu. Zásoby, co byly nad plodem, přenášejí nahoru a tam spolu s přínosem snůšky samy sebe omezují.

Nikdy jsem nebyl soudruh a už vůbec z NDR, poví mi někdo, kde jsem udělal chybu? Mám chuť tento experiment zrušit, nevěřím, že by se krmením na zimu mohl plod stlačit do spodní bedny. Jestli zůstanou živořit jen v horní na devíti rámcích, zjara to budou lazaři.

Patrně bylo potřeba pokus nezačínat v červnu, ale v brzkém jaru. Takže to ještě nevzdávám. I když se mi opět potvrdilo jak blbá míra Adamec je. 

Mnohokrát jsem logicky vysvětlil, proč si neumím vážit tak zvaných vědců. Tak vám tu dám další důkaz, že věřit vědcům může jen někdo. Jen připomínám, že Coloss tvrdí průměrné úhyny 26% a tvrdí, že je to alarmující. Možná by se mohli v Olomouci s Dolem nejdřív domluvit.

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/26818-cesti-vcelari-hlasi-rekordni-uhyny-vcelstev/#prispevek272080

No a nyní vám zde ocituji výplod Ing. Titěry z článku ve Včelařství 2/2020 strana 44. Toto tvrzení je tak udivující, že věřit těmto lidem skutečně vyžaduje velkou dávku slepé úcty a Víry, hraničící se zbožněním. Posuďte přátelé sami:

Pokud žijí včely medonosné v přírodě několik desítek milionů let a pokud se zhruba každým druhým rokem vyrojí, tak by jich teoreticky mělo přibývat 33% ročně. Za patnáct let by jich z jednoho včelstva bylo více než sto. Teoreticky, pokud by nebyly žádné ztráty. Ale tak to pochopitelně v přírodě není. Teoreticky i prakticky - úplně normální ztráty jsou shodné s přírůstkem, tedy opět kolem 33%. Ztráty jsou nastaveny právě tak, aby se počet včelstev v krajině dlouhodobě udržoval pořád na stejné hustotě, respektive takové, jaká odpovídá úživnosti krajiny.

A tak dále, pan vědec tedy jasně tvrdí, že úhyny 33% jsou nejen, že normální, ale dokonce velmi žádoucí a dokonce jde o zásadní sebeobranný přírodní mechanizmus. Pak následuje blábolení o nenormálním převčelení a odkazy na původní krajinu před miliony let, tedy krajinu nekulturní a neobdělávanou, jako by to bylo možné srovnávat (jak dlouho potrvá, než někdo začne tvrdit, že je i lidí moc než bylo před miliony let?). Patrně chce vědec vráti lidstvo do jeskyní a na stromy (možná by měl jít žít do nějaké divočiny, aby šel příkladem). Jen nevím, kde pro lidi, když se vědci zhlíží v přírodě před miliony let, chtějí opatřit mamuty, sněžné nosorožce, případně šavlozubé tygry a další vyhynulé tvory. Medvědy už šílenci chrání a u nás je chtějí vysadit, vysadili už vlky a pratury. Pak zakážou vstup do volné přírody a budou tvrdit, že to je v zájmu bezpečnosti obyvatel. Nakonec lidi nebudou smět vyjít z měst (viz dvacetiminutová města), auta jim sebere zelené šílenství, stejně s nimi nebudou smět nikam jezdit tak nač je vyrábět a rabovat zdroje surovin a trápit se s jejich recyklací? Už nyní se množí CHKO a vstup lidí do přírody se omezuje, plíživě salámovou metodou víc a víc. Jedná se o promyšlený teror proti lidstvu a cílem je snížení lidské populace, tedy jedné části. I nedostupné byty jsou záměr, aby mladí nemohli sehnat bydlení, nezakládali rodiny a tudíž neměli děti a tím se lidi nemnožili. Pak bude důvod sem tahat cizáky, kteří nahradí a někde už téměř nahradili obyvatele Západních velkoměst. I když cizí element zatím není ve většině, původní obyvatelstvo nesmí nic a na Západě pomalu mizí. U nás stojí za povšimnutí třeba to, jak pro naše lidi byty nejsou, pro přivandrovalce jsou…

Proč tyto jasné souvislosti a tendence vidím já a nevidí je mladí, kteří mě třeba tady tak vehementně kritizují a liberálně se vymezují proti všemu normálnímu a přirozeným potřebám lidí? Na to si odpoovězte každý sám jak budete umět. Vím jistě, že správně si umí odpovědět málokdo…

Ale ten špatný, jak mi sdělila drvodělka - arogantní jsem já. No tak jo, s tím nic nenadělám, protože nechci být jako stádo a nevidět souvislosti. A jestli někdo vzdělání, celoživotní zkušenosti, velkému rozhledu a z něj vyplývajícímu světonázoru chce říkat arogance, OK, ani s tím já nic neudělám.

-------------------------------

Z uvedených “vědeckých” blábolů by mělo být každému jasné, že i obyčejný včelař, když má jen 26 % úhynů v průměru, je lepší než macecha příroda.

A jen připomenu (opět) Otakara Brennera a jeho tvrzení, že jsou i ztráty 20% nenormální a aby si to každý představil, když je včela hospodářské zvíře, že sedlák má na podzim v maštali 20 krav a do jara mu 4 zdechnou, to je přece v normě 20%. Každý si porovnejte a srovnejte tyto informace v hlavě sám.

Je slunovrat a teď už bude plodnost matek klesat, vyrojení už nehorzí a nebo málo a když mají 4 medníky, stačí jim to. 

Určitě zkuste vytočit, to o úplně zavíčkovaném platí u jarního medu, nyní už stačí i jen třeba třetina a i jen 20% zavíčkovaného (taky to tu někde nedávno éíše pan Goro, že další medy už bývají dobré i nezavíčkované úplně). Jen je to nejprve nutné zkusit. 

Dnes jsme vytáčeli, pomohli mi mladí a úplně “nejhorší” med byl v jednom NN 11, určitě ještě jarní a byl 100% zavíčkovaný a měl 18,2 %. I jen z 20 a i méně % zavíčkované rímky novějšího medu měly med s vlhkostí 16,2 - 17,5 %. Med je výrazně tmavší, určitě nějaká medovice + květ, která je současně s malinami (když v tom roce je). A tak na nic nečekejte. Je jasné, že máte snůšku, to by jinak nestavěly a tak jí využijte. Najděte si tady vlákno o průběžném odebírání medu, o tom, jak se tím dají vyhecovat k až dvojnásobnému výkonu a je tam i moje představa, proč to tak je.

Je to tady

https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/21538-postupne-odebirani-medu/

 velice pečlivě si nastudujte pilotní článek. Ten ale neobsahuje tu prazákladní informaci, asi jsem jí dal v jiném vláknu (asi to bude vlákno o starých odborných překladech) a tak vám jí Jirko zopakuju.

V SSSR udělali v padesátkách pokus. Pomocí vývěv a soustavy hadiček do každého úlu z 50 pokusných a 50 kontrolních, na několika místech SSSR, s různými klima podmínkami a snůškami, vháněli vzduch ze skladu prázdných souší a skladu plných rámků před vytočením. Výrazně více medu přinesla vč stimulovaná pachem prázdného díla!!!!

Logika: 

Mám plné konto, barák vybudovaný, děti povdávané a ženaté, na co bych dělal v práci šestnáctky? Místo dosavadní raubírny si najdu lehkou práci, nejlépe jen na půl úvazku abych se nenudil a zajistil si kapesné, vyděláno mám, kam bych se honil a proč?

Ale. 

Konto mi vybílí hackeři nebo inflace (nebo obojí, neobo někdo beztrestně vytuneluje banku), vyskytne se problém v rodině a nutně potřebuju prachy. OK, zase začnu makat na plný koule!

Pochopil jste to?

-----------------------------------------------------

A ještě se vracím, na vašem obrázku vidím velkou chybu! Nemáte plást dostavěný až ke spodní loučce! A to je velkám chyba. Až dáte takové souše příští jaro, v těch mezerách postaví trubčinu, ta vyláká matku do medníku a když už tam bude, zapráská plodem i dělničinu a přenese plodové hnízdo do medníků.

Pozorně si prohlédněte fotky v mém článku na třetím obrázku (a dalších). Medníkové dílo MUSÍ být dostavěné ke SL!!!!!!

https://www.chovzvirat.cz/clanek/1345-med-z-mnohokrat-zakladenych-tmavych-plastu/

Dosáhnete toho tak, že spodní loučka MUSÍ být široká 25 mm a ne méně (jestli nechápe někdo proč - byl líný to tu číst všechno, zopakuji) a M musí být zatavená tak, že doslova leží na SL. I jen 2-3 mm mezera zaviní, že to vykoušou a udělají si tam až 18 mm prostor jako to vidíte v mém článku na černé plodiskové souši na prvním obrázku. M je obyčejně o 3-10 mm menší (tak blbě se to kvůli tradici vyrábí) a tak se vynechává nahoře mezera. Drátek musí být tak nízko, aby to šlo a zase ne moc, jak bude asi 10 - 15 mm pod horním okrajem M, hrozí, že to nahoře nepřistaví, M se ohne a přidělají jí k vedlejšímu rámku. Nahoře NIKDY nepostaví trubčinu a VŽDY to přistaví dělničinou i když tam chybí třeba 10-15 mm mezistěny. U mě chybí vždy málo, půlím M pro rámek 27,5 a ten má M vyrobenou 25 cm. Půlka je tedy 12,5 cm. Můj N rámek má HL silnou 8 a spodní loučku 6-7 (nejnovější varianta) což je 15 mm. 150 mm - 15 mm = 135 a tak tam chybí 10 mm. Jasné?

Nyní si už dávám dělat M z víčkového vlastního vosku a nechávám si je dělat opět vysoké jen 12,5 cm. Jen ať holky staví.

Fotku včely s motýlem bych poslal do nějaké soutěže!!

Máte nádhernou zahradu, hluboce smekám. Je za tím spousta usilovné práce.

Kamarád Petr má včelín, bez čelní stěny. Betonová podlaha, tašková střecha bez stropu, boční a zadní stěny ztracené betonové bednění (beton je dokonalý akumulátor tepla, i chladu). Tvrdím, že včelín je špatně, že je nutné aby úly stály na rostlém terénu (drnu třeba) a pod baldachýnem živých stromů, pokud možno v celodenním stínu. To je obtížně splnitelné, stane se, ža na úly skrz koruny stromů, či mezer v porostu, hodinu-dvě slunce zasvítí, ale úl nesmí být na celodenní výhni!!! Včelín je pak úplně špatně, zastínění musí být ze živých stromů s listím, což odparem vody asi dělá nějaké jiné mikroklima, než umělá střecha. Petr nemá jinou možnost, včelín postavil když jsme ještě nevěděli, že to je špatně a stejně na pozemku nebyly a být nemůžou vysoké stromy. 

Petr má věčně problémy s vyšší vlhkostí medu. Je to jako ruská ruleta, někdy OK, jindy holt dělá medovinu a nepřišli jsme na příčinu. Já problémy nemám od chvíle, kdy jsem úplně vyřadil všechny úly s polystyrenem ve stěnách. Nejlepší je tenkostěnný nástavek Sm 20 mm.

Možná převratný Petrův objev:

Osvícená vč mu vyléhala pod česny úlů a trochu i na čelní stěně úlu nad česnem tak 10 cm. Zjsitil, že na jednom úle postavených několik NN s panenským dílem, připravených na přidání a jen zakrytých aby do toho nic nemohlo, se natavily první dva rámky v každém nástavku. Proto připínáčky připevnil topenářskou hliníkovou folii s miralonem na čelní stěny tří úlů. Za pár hodin vyléhající včely zmizely, u ostatních úlů vyléhají dál. Domluvili jsme se, že opatří další úly zábranou proti přehřívání a část vč nechá jak jsou a pak pohlídá kvalitu medu. Nějaký med ale v úlech už je a tak úplně průkazné to bude až v příštím roce. Ale i kdyby to nemělo vliv na vlhkost medu, je děsivé s jakými teplotami se musí včely vypořádávat, aby ochladily interiér úlu. M nejsou s příměsí parafinu, jsou vyrobené u soukromníka z Petrova víčkového vosku tak jako u mě. Začátečníci, ale i mnozí pokročilí si musí uvědomit, že “zatopit” si vč umí  snadno, když je chlad velký, stáhne se do chumáče. Ale teplo musí včely likvidovat uměle a to neumí jinak, než nošením vody do úlu, jejím odpaření a teplo jako skupenské teplo vyhnat v podobě vodní páry z úlu. Proto včely v létě celý den usilovně létají, ale v úlech nic nepřibývá! Nosí vodu.

Logika by byla otevřít očka a pomoci včelám horko odvětrat. Tak to je hloupý omyl a vysvětlím na příkladu, dám svojí příhodu.

Bydlel jsem s rodinou 30 m nad zemí v paneláku. Léto co léto jsme se vařili horkem a v zimě mrzli. Až dům zateplili. Vždy jsem větral, aby se dalo v bytě v letním horku vydržet. Jednou mi na okno brzy ráno klepal chlap, docela jsem se lekl než mi došlo, že je na lešení. A lámanou češtinou mi vysvětloval, že bude brousit omítku už zetplených stěn a musím si zavřít okna kvůli prachu. Ten den večer byl v bytě chládek. Tehdy mi došlo, že se ráno za chladu musí zabednit okna, aby se do bytu nepouštěl horký vzduch. A stejné je to s očky, část zabedněných včelařů pořád větrá a pořád má nějaký problém. Tím ale včelám nejen, že nepomáhá, ale působí jim neřešitelný trvalý stres.

Z toho vyplývá, že čelní stěny úlů, když nemůžou být zastíněné stromy, musí být opatřeny proti přehřátí jinak. Současně vyplývá, že nesmí být očka. Včely potřebují teplotu nad 30 ve dne v noci. Jenže v noci očky vniká do úlů chlad - to je špatně. Ve dne pak vniká dovnitř výheň nad 50 a to je ještě hůř. I když očko není, rozpálí se dřevěná čelní stěna - viz natavené neobsazené nástavky a panenským dílem.

Toto je další střípek našeho, za poochodu vznikajícího know-how Blaník a je  na každém, zda to bude umět pochopit a využít ve své praxi. Jasně roky říkám, co nejde a nyní, díky Petrovi, můžu vám ostatním sdělit, jak to MOŽNÁ půjde i ve včelíně pod umělou střechou.

Děkuji.

Víte, mě by asi ani tak nevadilo, že Dol tvrdí, že viry přenáší VD, není to přece úplná nepravda. Tedy kdyby tam bylo slůvko TAKÉ. Mě vadí, že axiom, ve vědě nutný, není Dolem označen jako axiom a tudíž jedna z možností. Kdo neví přesně, v čem spočívá záludnost axiomů, tak tady je přímo učebnicový příklad na jedné straně a na druhé straně, že i v USA tzv vědci neověřují citovaná tvrzení. Kdyby se namáhali, přišli by na to, že převzaté tvrzení není tvrzení, ale pouhý axiom.

------------------------

Ono to také souvisí s Colossem. Neúčastním se ho a vysvětlil jsem proč. Ale zdvižený prst a výsledek republikový průměr úhynů 25% je silně zavádějící. Možná je vedoucí projektu u nás mladší než já, možná méně sečtělý. Kdyby četl to co já, věděl by, že se už Otakar Brenner ohrazoval k tehdy v jeho době (přelom 50/60 let) běžným celorepublikovým PRŮMĚRNÝM úhynům 20%. Jestli tedy nyní je úhynů 25%, pak VD způsobuje jen 5% a to je velmi únosné a tudíž není třeba dělat žádnou paniku. Tak takhle bychom mohli dělat vědce i já a Goro a určitě bychom se nedopouštěli tolika hloupostí. A to nás za to nikdo nehonoruje.

Já jen čekám, kdy někoho z vysoce vystudovaných vědců za veliký grant napadne, že když se vyhubí úplně na celé planetě včely, rozhodně to nepřežije VD a konečně zvítězíme!!!!" A jestli si někdo myslí, že plácám k...iny, tak neplácám. Ti, co někteří z té party v Dole ještě jsou, trávili na velkých územích všechna včelstva, že odvčelená území jako bariéra proti šíření roztoče. O kterém až o 20 let později “vědci” zjistili, že bojují s jiným tvorem a slavnostně ho nazvali Varroa Destructor. Ale náš Dol a celá planeta bojovala s roztočem Varroa Jacobsoni Oudemans (že na to nepřišli Čechoslováci, budiž, ale že na to nepřišli ani na vyspělém Západě?). Možná je mezi člověkem a šimpanzem menší rozdíl než mezi VJO a VD. Primát jako primát, roztoč jako roztoč.

Jestli můžu prosím vysvětlení, co měli soudruzi z USA na mysli? Jinak se česky říká: “Co tím chtěl básník říci?” Básníkem myslím soudruhy z USA, ne vás pane kolego.

A jakou to má souvislost s Českem, potažmo Slovenskem?

Já čtu, že v jůseji neumí používat SPRÁVNĚ Amitraz - o jeho aplikaci a dávkách ani nemukají že? Někde jsem zachytil informaci, že toho lijí do úlů decáky na kusech lepenky, přesně jak říká spisovatel Kuras o pokusech dosažení panenství zintenzivněním souložení. Podobné skazky jsem zachytil i o Mďarsku a Francii.

Já tvrdím, že my tady jsme vyspělejší a jejich informace jsou pro nás (pro mě určitě) bezcenné. V Americe za stres, dle kontextu, považují chemii. My tady ve střední Evropě už roky víme, že stresů je hodně a většina z nich vůbec nesouvisí s chemií (s kyselinami ano!), ale spíš se zacházením se včelami přímo včelaři. A protože to tam dělají jen mladí sezonní nádeníci bez kvalifikace, kteří se nikde jinde neuplatní (jako kdysi chlapci od dobytka - cow boys), tak je asi těžké tyhle “kandidáty věd” přimět používat léčiva správně. 

Ale je možné, že jsem jen nepochopil o co jde. Nebo asi proto jste to zařadil do bludů, chápu to správně?

Ano, pámelník je stálice, vydatný a dlouhotrvající zdroj hlavně nektaru. Pámelník, ostružiny, třeba také chrpy polní, luční bílý jetelíček a další nenápadné rostliny nám živí včely přes léto, když není jiná snůška.

V zápiskách jsem zjistil už zapomenuté, že vloni u nás vůbec nerkvetla lípa malolistá. Správně se jmenuje srdčitá. Asi kvůli mrazům na jaře nekvetla.

Na dvou stan ze tří nemám ŽÁDNOU snůšku. Nejsem si jistý, zda ta, co je, stačí na uživení.

Opět díky za vaše díky, velice mě to těší a ještě bych rád věděl co Martin a co Roman, oba mlčí…

A něco mě na vašem popise upoutalo, co jsem nevěděl a neznal. Následující představu mám z doby, kdy jsem ještě neznal (nevymyslel) TLumiče a nepoužíval je. Před pár týdny mě tady M.S. tvrdil, že dává medníky nahoru a i Javali to psal. U mě je vždy ignorovaly a taky se vyrojily jako kdyby tu horní bednu vůbec neměly a proto to nedělám. Ale jde mi o něco jiného.

Když bych dřív (před TL) dal doprostřed medníku vytočené rámky, tedy CIZÍ, nevím jak vlastní, většinou je došla matka ihned zaklást. Vůbec jsem nevěděl - stejný problém mám s krajimími nezavíčkovanými rámky jako vy, že lze vzít prostřední zavíčkované a doplnit vytočenými soušemi nahoře, v té bedně, kde se vzaly medové. Tohle je hodně zajímavý poznatek!

--------------------------

“Slabina” metody Blaník je v následujícím. Jeden kolaga má svou hlavu a je marné mu vysvětlovat, že se doprostřed prvního přidávaného NN v tom roce, raději i v dalších mednících, které přijdou pod medníky na VN, musí dle metody Blaník dát nejméně 6 M doprostřed a ke krajům po dvou souších. Jestli zatím není dost nezakladených souší (udělané z vysokých rámků například - vy ale dokazujete, že lze dát samé M), tak zakladené by matka zakladla na 100%. Velmi často zaklade i panenské hotové souše. Proto tam másí být lépe 8 M + po jedné souši, případně, jak je řečeno výš, po dvou souších ke stěnám a na prostředek M a to kvůli nezakládání medníkových rámků, tedy nekladení matek v medníkách. To proto, že včely začnou plnit medem nehotové buňky, ale matka zakládá jen hotové. Tak jednoduchý princip to je a jistota jsou M na prostředku. Někdy by souše nazakladly, polovina vč ale ano. Chytrému netřeba připomínat, ale pro jistotu varuji před zebrováním!!!!

Pro úplnost, další medníky už vystrojím soušemi i na prostředku, někde dám třeba jen 2 M a matky v tu dobu už tak nadšeně medníky zakládat netouží.

No a jeden kolega mi kdysi řekl, že nebude dávat pořád stavět M, když má souší dost. Tečka, konec citátu, co následovalo ani muk. No a letos z něj vypadlo (on se každý dřív nebo později prořekne), že mu většina matek zakládá první přidané medníky, někdy i ty druhé. Ale nevadí prý, dělá z nich oddělky a zakladením “zničené” medníkové souše jdou za rok do TLumičů. Ovšem odd na nízkých rámcích je pro mě komplikace a tolik práce navíc, zbytečné práce, že raději vylepuju medníkové M a mám holt nadbytek panenských souší a do TLumičů jdou velmi pěkné rámky-souše (panenské téměř nežere zavíječ, zakladené stokrát raději). Pak pěkné TLumiče holt vyvářím, pořád je to méně práce a starostí. Každý si může vybrat, já jsem z podstaty lenoch a než bych dělal svéhlavě blbiny a pak měl kvůli tomu víc práce, to není můj styl. Ale pracovití uvažují jinak.

Pokud se ptáte mě, nevím, ale z toho, co jste vylíčil asi ano. Je to focené dneska, píšte, že ano, byl dusný divný den a včely ještě teď vylehají na předních stěnách úlů. Ne tak vysoko jako u vás, ale na výšku VD některá vč ano. Co se dělo přes den netuším, u včel jsem nebyl.

Jinak vás chválím, popsaný postup je, podle mě, velmi správný. Ale píšete, že se vám vyrojily dvoje z trojich a to je docela dost ne? U mě ani jediný roj (pokud vím). Ale u vás to snad bude tím převáděním z rámků 24 plasťáků a ostatními kouzly z nedostatku díla a podobně. Každý jsme si rojením prošel, je to normální, z počátku ano.

Ale když vidím fotky, na něco vás upozorním. Co nesouvisí s vaším dotazem. Nemáte správně postavené úly. Zamyslete se se mnou. Naše úly s vodorovnými (více méně vodorovnými) letáky, to je v přírodě nesmysl. V 99% případů jsou včely naprogramované přistávat na kolmý kmen stromu, více méně kolmý, ve většině případů jistě.

Tady úplně odbočím. Pořád píšu o stresech, které včelám působíme. Na přednášce o asijské sršni jsme se dozvěděli, že žlutonohá chytá včely před úly v letu, nedobývá se do úlů. Včely se za pár dní bojí vyletovat z úlu a včelstevo se úplně zhroutí. Ptal jsem se přednášejícího, zda rozumím dobře, že včely jsou tak inteligentní, že po pár dnech “pochopí”, že jakmile opustí úl, stanou se kořistí predátora. Je to tak. To je pro mě u včel neuvěřitelné chování!!! Proč to píšu? Včelám působí tedy stres něco vně úlu, co trvá několik dní a trápí je to.

A teď k mému tvrzení o nesprávnosti vašich úlů. Včela dosedne na líhu podstavce a vydá se na pochod nahoru k česnu. Ale narazí na škvíru, která nikam nevede. Zjara a v předjaří pak obtěžkané, zkřehlé včely s nákladem doputují pod úl a tam z trámku padají na zem a hynou, do pár hodin je odnosí sýkorky a v noci hlodavci a my nevidíme nic. Jen si včelaři stěžují na jarní slábnutí včelstev…

Zaslepte tedy ty škvíry vloženým hranolkem, aby zmiuela a včely měly nepřerušenou plochu na pochodování do česna. Další dna už vyrobíte aby byla tahle škvíra zalslepená.

Jinde mnohokrát píšu, že když včelař vystaví včelstva trvalému stresu, nemají jinou šanci se stresu zbavit, než počkat na dobu rojení a ze stresujícího obydlí prchnout. Vám se vyrojily dvoje ze tří. Mohlo by to být i tak?

Jinak se mi moc líbí vaše úly, podstavec a zastínění, paráda, úplně vzorový příklad do učebnic. Všechna očka zavřená, snad nemáte nastavené větrání. Česna malá na správné straně. Prostě takhle to má být. U dalších úlů - den - dělejte vodorovné letáky. To kvůli česnovým krmítkům - napaječkám, na té šikmině je musíte podkládat, musí být vodorovně.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/?gad_source=1&gad_campaignid=22559209408&gbraid=0AAAAADoOOasX0o-Ssk7_iDpk6hAA2M3Bj&gclid=CjwKCAjw3rnCBhBxEiwArN0QE6Zt01MoNrrozB4lwRZqUbCg8rqxKCBoZnZC9My2GVfGuFnPcCzacxoC1_cQAvD_BwE

Bohužel se už nedají sehnat s objemem 1,6 litru, které mám já (bohužel jen 24 ks). Ale i tyhle malé jsou super, například pro oddělky, které je často nutné dokrmovat a hlavně podněcovat a pak je česnové krmítko ideální také proto, že potrava přichází zdánlivě z venčí, tedy od česna. Zda to je skutečně pravda nevím, tvrdili to předkové a česnová krmítka na skleněnou litrovou lahev, třeba od vína či Becherovky, se dříve používala velmi hojně. Také pro velmi snadné krmení.

Pozor, koupí se i na PETku a to je blbost, to nefunguje, atm tlak stlačí měkký plast a obsah vyteče.