Příspěvky uživatele

Zašel jsem za starostou. Vysvětlil mi, že na zemědělce nemá velký vliv, ale pokusí se intervenovat. Na druhou stranu, hnojniště schvaluje SZIF a míst vhodných pro hnojniště není moc. Dříve hnojniště kontaminovala vodní zdroje a toto je jediné místo, kam v rozumné (ekonomicky únosné) vzdálenosti od kravína můžou zemědělci legálně hnůj ukládat. Ještě jedno hnojniště mají asi o 200-300 metrů výš na poli, ale není u cesty. Teď je prázdné, ale to není řešení, tam někde ležel pilot…

Dceři kapitána Fanty bylo když přišla o otce, 8 let. Je moje vrstevnice, mě bylo 10 let. Samosebou tu nežije, ale pomníček navštěvuje a s umístěním hnojniště je smířená, nechce dělat komplikace místním…

Udělal jsem v té věci co jsem mohl, starosta slíbil, že až bude se zemědělci jednat (obrovská A.S.), že se zmíní, zda by v té věci mohli něco udělat. (polopatě řečeno, o hnojništi nejspíš rozhodla na příslušném úřadě nějaká vystudovaná slečna v Praze, která se neobtěžovala na místo přijet podívat, i když myslím, že slečna z Prahy a vysokého úřadu, jako my normální nesmýšlí)

Starosta byl očividně potěšen, že někoho, kdo tu žije teprve 7 let, zajímá historie obce. Mimochodem, pod vedením a z iniciativy obce začala oprava a znovuvybudování zámku ve Zvěstově, jehož jedno křídlo komunisti odstřelili. Jenže měli mizerného minéra, nevyšly všechny nálože a zámek zůstal z části stát. Při rekonstrukci se našly nevybuchlé nálože.

Nepocházím odsud. Ale jsem na obec, kde dožiji, pyšný. Pro věk se už neúčastním brigád, bojím se, že bych překážel (nikdo mě také o brigádu nežádal). Ale starám se o pořádek v obecním lese, kde mi obec umožnila stanoviště včelstev. Tím se snažím, aspoň malinko, i já přispět v úsilí o ještě lepší budoucnost obce, která mě přijala a stala se mým domovem. A hlavně se snažím jakkoli nepřekážet.

https://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/stredocesky-kraj/-/zamek-zvestov:-jako-fenix-z-popela/6613

“Recyklace” rámků. Lepúší než nové rámky se mi zdají staré, znovu použité. Tak uvažuji ve všem, rád nacházím nové využití (třeba pro jiný účel) starých věcí na vyhození. To je můj pohled na ochranu životního prostředí = recyklace starého.

Při vyváření rámků je vařím celé, stačí na to starý smaltovaný hrnec 50 l + výkonný PB hořák a staré štokrdle (lepší je železná židle s odříznutým opěradlem - je to nehořlavé) a tudíž není třeba nesmyslně předražený vyvářecí kotel. Nic se nijak neušetří vařením více rámků v kleštích, mám to vyzkoušené. Mám tento hořák, jen byl v Tescu za hezčí peníze (před pár lety v akci za 340 Kč).

https://www.extra-shop.cz/plynove-horaky-pod-kotliky/litinovy-plynovy-varic-5-5kw/?gad_source=1&gad_campaignid=17347407116&gbraid=0AAAAAClPWnNPaE2zNOMtmVCxpPS2L1Vs-&gclid=CjwKCAjwl_XBBhAUEiwAWK2hzsLwjEcflG_EUq5nNsXueE0zG-3J6inArsGy7qLRr6X3W1vu8THWWBoCee8QAvD_BwE

Pak rámky oschnou a lze je opět použít, často vydrží drátky, jen je obyčejně potřeba je vypnout. Jen vyvařené rámky nejsou pěkné. Jsou zažloutlo hnědě zbarvené a konce HL jsou zčernalé. 

Vyřešil jsem to rotačním drátěným kartáčem v samo-domo brusce s 1.420 otáčkami (rozhodně neradím větší rychlost). Kartáč mám podobný jako je v odkazu, ale za výrazně rozumnější cenu. Vydrží mnoho, zatím bez sebemenší změny očistil asi tisíc rámků.

https://www.cominvest.cz/p/obvodovy-kartac-kaderavy-6253-sirka-30-mm-ocel-250-mm?gad_source=1&gad_campaignid=20595399484&gbraid=0AAAAACwh1Pj2I0XiFJpb7AxgUUtvoiRCM&gclid=CjwKCAjwl_XBBhAUEiwAWK2hzku-d5_8kLlvCy-B91w6RFyHHES1xx4nxHw8rgQjswsoGAL7lUajThoCRR8QAvD_BwE

Zajímavost. Pomocí tohoto kartáče jsem zkusil odrásat staré souše až na mezistěnu. Ne záměrně, snažil jsem se odstranit zkažený zatuhlý (bývá bíle zbarvený) pyl. Tyto “špunty” pylu nedokáží včely vyházet a buňky zaslepí zapadlým víčkem. Je nutné z plástu špunty starého pylu vydloubat. Zkusil jsem odrásat a jde to skvěle. Totiž, mám rámky třeba s kilem, dvěma i víc zásob, kde je ve spodní části zkažený pyl a tyto rámky by bylo nutné vyřadit. Zásob je škoda, ale hlavně trvá velmi dlouho než se při vaření celých rámků rozvaří, zásoby se musí ohřát a to spotřebuje mnoho energie a hlavně času.

Odrásané plásty jsou vhodné pro oddělky, ty bez zásob pro roje. Ale přijme to i normální vč, dostaví a včely rámek k nepoznání znovicírují. Doporučuji. Rotační kartáč (odborně obvodový kartáč) má tedy dvojí využití, očistí rámky a lze i odrásat steré dílo.

-----------------------

Pro úplnost. Mám i rotační, původně odvíčkovač. Je to hřídel asi 400 mm dlouhá s protilehle zavěšenými závlačkami na kroužkách a tudíž jsou plně výkyvné. V běhu má “válec” asi 80 mm a protože to má 2.840 otáček, je to velmi nebezupečný stroj, je to samo domo dělané za komančů. Odvíčkovat na tom nejde, lze na tom ale odrásávat staré souše místo vyváření. Jenže je to nebezpečné, sebemenší seknutí do prstu znamená úraz. Stroj nepoužívám a varuji před jeho výrobou. Rotační drátěný kartáč je sice výrazně méně výkonný a odrásání trvá asi 4 x déle, ale nehrozí úraz a také se na původním stroji snadno rozemele plást, vyžaduje to velký cit. To u rotačního kartáče nehrozí skoro vůbec a úraz už vůbec ne. Jen je nutné používat ochranné brýle pro jistotu, kdyby se uvolnil a vyletěl drátek nebo vyletělo něco z plástu.

I kdyby se podařilo “recyklovat” jen 10% souší, že by odpadla cena přířezu, jeho sbití, zadrátkování a vylepení M, je to přínos veliký. Dám sem po sezoně jak si včely poradí s odrásaným plástem, kdy košilky nezmizí úplně (kromě dna) jako u odvíčkovací rotačky, drátěný kartáč asi třetinu košily na mezistěně nechá. Je otázka zda  a jak se s tím včely popasují. Pevně věřím, že snadno, samy přece dokáží starý plást rozkousávat, vynášet a stavěšt nové dílo. Drátěný rotační kartáč by jim měl velmi ulehčit práci. Ztráta vosku je nepatrná a drť by se dala jímat, já jí obětuji.

Přivstal jsem si, záhada hlavolamu trvá. Snůška je, ale není z listu javoru ani dubu  a ani dubu červeného, nemeduje ani list osiky. Na smrkách včely nejsou. Pak už zbývá jenom buk, protože na polích nikde nic nekvete - a včely nesbírají pyl a tak z květů snůška asi nebude. Kvete šípek - není na něm včela a jiné roky je hojně navštěvován, ale ten snad ani nektar nemá. Akáty tady nerostou, stejně by tady v naší výšce nedávaly nic než trochu pylu. Luční kvítí, hlavně kopretiny a kohoutek asi nemají včelařský význam, jakživ jsem na kopretinách neviděl včelu. Nic jiného v jalových nehnojených loukách tady kolem mě neroste, jen větrosnubky, jeteloviny v lukách jezevci postřiky likvidují, snižují prý kvalitu senáží. I obilí letos dokázali postříkat tak účinně, že není vidět chrpu, vlčí máky nemají nektar a taky nejsou nikde vidět. Hrách nemá nektar a ještě nerozkvetl. Co meduje?

Pro úplnost jednu zkušenost. Fakt, že je snůška bez pylu nemusí nutně znamenat, že snůška není z květu. Javor mléč, kvete mnohem dřív v časném jaru, dává mnoho pylu. Jakmile ale stoupne teplota (v době jeho květu je to vzácné) nad 18 stupňů, včely zesílí nálet na mléč, ale téměř přestanou sbírat pyl, protože díky vyšší teplotě strom zameduje a nektart je patrně pro včely zajímavější.

Konečně tu rozkvetla malina. Ale včely na ní nevidím, nevidím ani pyl z ní na česnech. Přesto je veli silná snůška, včely padají před úly jako při jarní snůšce a pyl nese tak jedna ze sta včel. Z toho soudím, že je to medovice, ale na smrkách včely nevidím. Kolem úlů to omamně voní, jinak než zjara. Tak zvaná hlavní snůška už nebývá tak viditelná a efektní pro oči jako jarní, dnes to ale bylo jako zjara.

Vysadil jsem si tu akáty, vloni zmrzly a letos opět. Jeden malý, schovaný pod stromy, kvete a má květy ve výšce mých očí. Voní, ale včely na něm nejsou ani pro pyl… 

Toto stanoviště je asi mrazová kotlina, včelám se tam daří o dost hůř. Uvažuji o likvidaci toho stanoviště. Zase je tam parádní přístup…

Dával jsem třetí medníky, hlavně tam, kde se ještě minulý víkend nedal vzít med. Pořád se mic nechce rojit.

----------------------

Pane Malino, gratuluji k pěknému roji a pěknému stanovišti, krmil jste jen symbolicky a přesto postavily "celý prádlo" a ještě se zásobily. Jsem velmi zvědav na vaše pokusy s touto mírou, držím palce.

Tak jsem si četl ve Včelařství tak zvané “odborné” překlady. A žasnu. VD, VD a pak ještě VD. Původce všech problémů je VD a světoví “odborníci” nevymýšlí nic jiného, než jak potírat VD. Nějak asi nečtou a nebo zapomněli (nebo chtějí zapomenout?), že zimní úhyny tu byly odjakživa a že byly, aspoň v Československu, nejméně 20% a tudíž se moc nelišily od dnešních průměrů úhynovosti. Doporučuji si najít a nastudovat co o úhynech 20 a víc % tvrdí například Otakar Brenner. Prostě žasnu, co zabíjelo včely před příchodem VD? Zdá se mi, že VD není hlavní příčinou úhynů, tou je včelař.

Nějaký Němec radí jak snad denně otevírat úl a vyřezávat trubčinu aby se likvidovali VD. Doslova píše, že když je trubčina málo stará, musí se počkat, třeba den či dva a to znamená, protože je to na každém rámku jinak - píše o trubčině na dolních rozích rámků, pak by vlastně radil nimrat včely každý den a vystihnout pravou chvíli vyřezání - tu správnou “zralost” zavíčkované trubčiny. To proto, že na “nezralé” trubčině nejsou VD v dostatečném počtu.

Taky tam tvrdí, jak nesprávné je mít trubce níž v úlu než je dělničí plod, také píše o divočině pod asi nástavkem plodu a jak je to nesprávné, hlavně mít tam trubčinu (plyne z kontextu). 

Prostě snůška bludů, hodně podobná naší přednášce, kdy odborník, odborný učitel včelařství ve včelařské škole a navíc inženýr tvrdil, kromě jiného, že smrk je pro včely a včelaře zbytečný, protože včelám neposkytuje vůbec nic. 

Tak jestli někdo vybere do ODBORNÝCH překladů takový blábol, jako je v posledním Včlařství o trubcích a VD (ale i izolátorech  a další nesmysly), pak se domnívám, že nastal těžký soumrak nejen Českého včelařství. Jestli jsou toto nynější odborníci, no tak pán Bůh s námi a zlé pryč! Přesněji, Bůh s vámi mladými…

Nejde až tolik o obsah, jako u vás spíš o formu. Když oponuji na něco já, nesdělím to jako vy: I se sítem ve dně je med pod 18%. Takto lakonickým konstatováním, položeným navíc do obecné roviny - což je eufemisticky řečeno nesprávně (dalo by se to říct ostřeji), také se dá říct, že je to vědomá lež. Sdělíte svou, patrně jen domněnku, jako by to bylo PRAVIDLO a tím ze mě děláte hlupáka, že já melu nesmysly. Děláte ze mě hlupáka a nijak svoje tvrzení nedokazujete. Pak je to dětinská snaha bez důkazu oponovat za každou cenu s úmyslem ponížit a nebo vaše hloupost, kterou si neuvědomujete. Máte možnost volby. Taky děláte hlupáky ze spoust ostatních, kteří s vlhkým medem problém mají. Já se to snažím řešit, co se snažíte pro zlepšení situace ostatních udělat vy? Jedině dokázat, že já jsem hlupák? A vlastně říkáte, že nemá cenu nic vymýšlet, protože prostě věci jsou jednou pro vždy dané. Kdyby byli všichni jako vy, ještě jsme na stromech a v jeskyních! Jeden takový jako vy už v roce 1812 navrhoval Kongresu USA zrušit patentní úřad, protože vše již bylo vynalezeno a nemá smysl dál nad ničím bádat.

Já bych napsal, položil bych dotaz asi: OK, jestli je v úlech s paroprodyšným stropem, případně jiným větráním, a také síty místo dna, VŽDYCKY med pod 18%, kde tedy dělám já, ale třeba i doktor Klíma z Brna chybu? A kde dělají chybu desetitisíce včelařů? A není tedy třeba chovat včely v úlech z pletiva, aby nemusely průvan vysušující med dělat pracně samy?

Termoefekt, jak jsem ho prezentoval já, je nepochopený a nedoceněný fenomén (opět hozená perla do bláta…). Já nepíšu o ničem jiném, že jeden vykuk zavedl nesmyslně předražený úl s idiotskou technologiíí přendavání plodu do horních pater úlu na několik hodin a pak zase vracení do spodku úlu, úl zahřívá sluncem pomocí nesmyslně komplikované konstrukce a tvrdí, že tím, že v úlu dosahuje teploty nad 40, zbavuje včelstvo roztočů. Já jsem jen poukázal na to, že v úle Blaník samočinně vzniká termoefekt též, je to běžný úl, plod se nikam nepřendavá a úl dokonce nejen, že není opékaný na slunci, ale dokonce MUSÍ být ve stínu aby termoefekt správně fungoval. Lidi vašeho typu by řekli, já mám úly na slunci a termoefekt mám taky. To já ale netvrdím, jen říkám, že ve stínu bude termoefekt ve SPRÁVNÉM úle samočinně vždy, u úlu na slunci za to neručím a tudíž není MOUDRÉ pokoušet se o stejný efekt jiným způsobem.

Nevěřím, že byste si toto při vaší inteligenci neuvědomoval. Pak tedy zbývá úmysl.

Já mám povahu zcela jinou. Když bych se já dozvěděl o nějaké převratné věci, například že někdo (dnes už 12 včelařů) na Podblanicku nemá v úlech VD a nebo nepatrná množství a přitom neléčí vůbec a nebo nepatrně a už vůbec ŽÁDNOU kyselinou, já bych ihned zbystřil a začal se zajímat. A snažil se dozvědět na co jsem sám NEUMĚL přijít. Jak někdo dosahuje množství VD ve svých úlech, kteří se nikdy nepřemnoží a nijak vč neohrožují. V první řadě bych ohromeně užasnul. Uvědomil si, co všechno za VĚDCI doporučené nesmysly bych nemusel dělat a nyní dělám, protože mě nějaká mafie přesvědčila a přinutila, že dělat musím. Počínaje zimní mělí přes Gabon, fumigace a podobně. A začal bych člověku, který ZADARMO prozradil svojí praxi, klást nespočetné upřesňující otázky a dal bych si, při svém vychování, pozor, abych dotyčného neurazil nebo neodradil, když je ochotný sdělit svoje kvow-how. Vy to shodíte s tím, že jiní taky mají málo brouků a nemají Blaník, nebo podobně stupidní hloupostí. JAK toho dosahují ale nesdělíte nikdy. Třeba někteří také nemají VD jen nějakou náhodou, ale já nabízím způsob, který, když i negramot udělá do nejmenšího detailu jak mu řeknu, nebude mít v úlech VD taky. A to je ten rozdíl. Jenže já to vím jen o Podblanicku a malé části Posázaví. Nevím jak je to v horách, nížinách ani na středním Slovensku s kontinentálním klimatem, tolik odlišným od České Sibiře. Proto pravdivě informuji, snažím se, aby to vyzkoušelo víc včelařů v nejrůznějších úlech a nejrůznějších podmínkách. Bohužel se ukázalo, že snad jen Petr udělal vždy všechno přesně tak, jak jsem mu řekl a nevnášel do toho nic svého. Taky měl zadarmo úly 39x24 a pracně a nákladně si zavedl 39x30x11 + NN 39x15.

Že Dr. Marx měřil vím od něj. Má sice celý úl NN L 159, ale jako plodiště dva srostlé NN, které 2 roky nerozebere a mohl by mít tudíž vysoké rámky pro plod (dva roky nemění plodové dílo a už to je pro mě katastrofa a riziko těžkých včelích nemocí a nedokážu si to ani představit) + na med libovolný počet NN a tak má systém Dadant. Tedy princip Blaník, chápete aspoň toto pane Goro? Jestli on ze zjištěných skutečností neumí, nebo nechce vyvodit správné důsledky je jeho věc, já to mám jinak. 

Já čtu teorii k nesmyslnému úlu a řeknu si v první řadě, že já nejsem hňup, abych dělal takové kejkle a ještě k tomu, abych ty nesmysly mohl dělat, kupoval nesmyslný úl. Pak si řeknu, že jestli vysoká teplota ničí VD, jak to, že v Blaníku VD nejsou? Nedochází tam náhodou ke stejnému efektu, jako v nesmyslné hlouposti s přendnaváním plodu nahoru a opékáním úlu na slunci, KDY SE U TOHO MUSÍ BÝT!!!!? Ne, já nemám VD, ale proč je ve vč nemám? Nemám náhodou termoefekt (nazval jsem to tak já) v Blaníku samočinně a ani nevím kdy k termoefektu u mých včel dochází a už vůbec nevím jak? OK, kdo to dokáže? Kdo potvrdí a nebo vyvrátí mojí teorii?

Našel se elektroodborník Tom4, který dokonale MŮJ TEORETICKÝ PŘEDOPOKLAD POTVRDIL. Pak totéž, jinak a jinými čidly udělal o rok později Petr u sebe ve svých podmínkách a došel ke stejnému jako Tom4. A to nás za to nikdo neplatí a nehrabeme granty jako tak zvaní vědci, kterým vy tak slepě věříte. Co byste vy Goro a kdokoli ostatní ještě chtěl?

Já byl odmala tak vychován, že když u někoho poznám převahu IQ, nebo odborné zdatnosti, automaticky toho člověka respektuji a chovám ve velké úctě. Je to přirozené, automatické, mám respekt k lidem, kteří dokázali víc než já a od kterých je chytré jejich vědomosti (ty se dají načíst), ale hlavně jejich ZKUŠENOSTI získat. Samosebou se ptám, když je ochotný se vůbec bavit a snažím se od něj dozvědět co nejvíc. Pak jsou povahy, že jen něco nepřijde od vědeckých prostitutů, neváží si toho a snaží se ne debatovat, ale ponížit a shodit cokoli já sdělím a dokázat, že jsem hlupák a dokonce se vy dokážete smát mým omylům, jak přiznáváte (pokud jste je vy schopný rozpoznat můj omyl), jak sám píšete. Tak takto si já debatu neboli diskuzi nepředstavuji. Patrně vy jste neomylný. Ve skutečnosti je to tak, že jak Češi říkají:"kdo nic nedělá, nemůže nic zkazit". Protože vy jste jakživo nevymyslel nic a převratného už vůbec, tak jste se taky nemohl nikdy nijak mýlit, protože vy přece děláte všecko podle ŠTÚDIÍ že?

Píšu toto jako reakci na příspěvek pana Maliny, ale jeho nijak neoslovuji, píši to pro vás pane Goro na vaši přímou výzvu k HČ.

Pozoruhodná náhoda. Dvě česká očka o průměru 25 mm mají plochu přesně 9,8 cm2.

Plocha Osterlundova česna je 9,8 cm2. Plně to postačuje včelstvu po celý rok. Bohužel to je o 1 mm vyšší, než jaká je bezpečná škvíra proti hlodavcům a tudíž na zimu musí být mřížka proti hlodavcům.

Nahaté úly Toma4 mají max česno 1,5 x 6 cm = 9 cm2 a i to plně postačuje včelstvu.

Nečetl jsem znovu celý text odkazu o Osterlundově praxi a je možné, že má autor nějaký důvod pro právě toto umístění česnové škvíry. Že je špatně = uprostřed nástavku, je zjevné, tak daleko se Švéd ještě nedostal. Také mi vadí nesmysl se čtyřmi atypickými rámky, plně by to vyřešily správnější mezerníkové (bezpleckové) rámky a pak by se daly jako protičesnové používat jakékoli rámky. Další důvod proti nelogickým pleckáčům a je jasné, proč pan Malina uvažuje právě tak, jak porezentoval - odpadla by hloupst s atypickými 4 rámky. Jenže by se zvedla včelí mezera mezi nástavky a nebo by dole přestaly rámky lícopvat s nástavkem - obojí špatně. Proto jsem to nazval nesmyslem. Na nesmyslu trvám, ale snahu věc pochopit a řešit si na panu Malinovi nesmírně cením. Bohužel je snad sám…

Proč ale nedát řekněme 2 cm pod horní okraj nástavku a stejné 2 cm od rohu (zevnitř) u TLumičového NN dvě očka průměru 25 mm, na která se u nás vyrábí očkový uzávěr za asi 9 Kč jeden. Nástavek lze také, když by to bylo potřeba, uzavřít, případně dát krytí s dírkami kvůli ventilaci. Jenže to by za A nesměřovalo česno do včelí mezery mezi nástavky a hlavně, byly by atypické NN sloužící jen jako TL.

Proto by bylo elegantnější opatřit VN Blaníku stejnými dvěma očky co nejblíž spodnímu okraji VN ve stejném rohu, ovšem pak by byl předpoklad, že by úl musel mít TL. Nad sebou a nebo vedle sebe, postačoval by odstup asi 2 cm.

Totiž pokud já někdy zřídím HČ, pak jedině právě popsaným způsobem = dvěma “českými” očky, na která se vyrábí uzávěr. Když se očky = česny opatří jen VN, nebudou žádné atypické NN.

---------------------------------

Tady je nutné uvést následující.

Ve Včelařství - v loňské zimě jsem prohledal mnoho ročníků a nenašel - byl kdysi zajímavý článek. Netradiční řešení spočívalo v prapodivném česně, které popíšu posléze. Bohužel si nepamatuji důvod proč to mělo být pro včely dobré. Také si nepamatuji velikost štěrbiny, tedy její plochu, vím ale jsitě, že dále vysvětlená štěrbina byla ve správném rohu úlu, tedy v levém z pozice za úlem. Pamatuju si to mlhavě proto, že to bylo v době těžké masírky pouze nástavkovými úly a posměchu a pohrdání klasickými úly s jedním plodištěm, horem dolem se vnucoval NN systém a rotace nástavků. Proto, asi, jsem to vyhodnotil jako krok zpátky a nezafixoval si to přesně. Přesto si to, na rozdíl od všech, pamatuji a dám, co se mi vrylo do paměti:

Nevím už, zda se jednalo o úly s pevným dnem (asi ano) a ani míru si už nevzpomenu (je to přes 40 let). Také to bylo v době, kdy jsem ještě věřil na blud pouze SS a pouze česna uprostřed. Možná proto, že tady to bylo “na hlavu postavené” mi to utkvělo v paměti jako bizár.

Plodiště mělo česno svisle, úzkou štěrbinu (nevím jak úzkou), která byla od horního okraje plodiště (nebo vysokého nástavku - v té době Dadantsystém tady nebyl zmiňovaný vůbec) asi do poloviny výšky vysokého nástavku - plodiště odzhora. Pak to bylo vlastně Horní Česno. Jenže na rozdíl od Osterlunda nastojato.

Zopoakuji: 

V té době masírka Včelařství (nic jiného nebylo) vnucovala co největší česna přes celou šířku úlu. Uvěřil jsem tomu bludu. Úzkovysoká česna v rohu při hořejšku plodiště byla tak atypická, že jsem to zavrhnul. Navíc soudržnost tenkostěnného nástavku by byla dost problém a u sendvičového se mi to jevilo jako konstrukčně zbytečně komplikované, když přece nejepší je NN systém s rotací nástavků. Česna byla možná vysoká blízko výšce mého NN = 15 cm (156 a později dělám 158 mm) a tudíž konstrukčně nemožné.

--------------------------

V zimě “blbnu” s vymýšlením ptákovin. Pak přijde sezona, nával práce a snaha mít za celoroční práci med, aby se aspoň vrátily náklady (práce se nerentuje při  hobby chovu nikdy) a na HČ není nejen čas, ale hlavně pomyšlení. Taky proč to dělat, když tak, jak to mám, to funguje znamenitě?

--------------------------

Pro úplnost. Vymýšleli jsme předminulou zimu spolu s Romanem, asi jen v mailech, zvláštní česna co nejúplněji v rohu. A to tak, že by  očka byla co nejblíž k vnitřnímu rohu (aby zůstal nástavek soudržný), ale finta by spočívala v tom, že by obě byla v jedné úrovni, ale každé v jiné stěně. Úl se dvěma česny mám vyzkoušený, včely s tím nemají problém. Byl to darovaný paskvil s pevným dnem horem přístupný na TS s česnem uprostřed (jako to měl Budečák) a česnem malým, dnes vím, že dostačujícím. Tak jsem co neblíž rohu vyvrtal dvě očka 25 mm 10 mm od sebe a spojil je do jedné oválné díry. Fungovalo to znamenitě, dnes vím, že jsem mohl původní česno 1,5 x 6 cm úplně zrušit. Na zimu jsem ho zavíral a jedo jaro s hrůzou zjistil, že dávám třetí medníky a není otevřené původní česno. Bohužel mě to tehdy ještě netrklo a honem jsem jej otevřel. Ano, nechtěně jsem byl tak blízko prozření, to se ale ještě nedostavilo. To přišlo až s nahatými úly.

-------------------------

Dávám zde pohromadě mnoho různorodých, avšak souvisejících informací a doufám, že z toho budete pane Goro moudrý. Ostatní to zjevně moc nezajímá, mlčí jak zařezaní, patrně to nečtou, protože to je delší než 3 holé věty a mladí mají potíž delším textům rozumět. Jsou jako primitivní domorodí Svahilci a chápou jen piktogramy a ještě raději pohyblivé obrázky. Navíc sebeblější film je bez práce pro konzumenta, jen ne muset myslet proboha! To je moderní doba. 

A nebo to tu čtou a nemají nápady, to chápu, nápady nemá každý. Ale že nemají ani názor je děsivé!

----------------------------

----------------------------

Zapomněl jsem na tvrzení autora svislých rohových česen, že uváděl, pravdivě, že včely miliony let přistávaly na svislou plochu - kmen stromu. A nebo svislici velmi podobnou plochu a že ležatý leták ne naprostý nesmysl a nepřirozenost. Stejně, jako dolní česno, že to je jen pro pohodlí včelaře, ale včelám že to určitě nevyhovuje a nejspíš vadí, ale co můžou dělat? Měl přece pravdu, nebo snad ne? To jen aby bylo jasné, jak se utvářely moje nynější, pro mnohé velmi radikální názory, dávané bez servítků.

Jasně, někdo jezdí celej život nalitej a eště nikoho nezabil. Někdo vaří vosk ve studniční vodě a dobrý, nezničil si ho, nezmýdlovatěl mu. 

Vaše logika a touha být vždy v hloupé opozici je únavná. Já nikdy nepíšu o jednom konkrétním případě, ale obecně, aby to fungovalo vždy a každému, mám vyzkoušené u několika přátel, dnes je to už téměř 200 včelstev, že kdo uposlechne, nemá s ničím problém a tedy ani s vlhkostí medu.

I kdyby paroprodyšný strop nevadil (není tpo pravda, jde taky o to jak moc je prodyšný), je to nesmyslný stres a včelstvo se úporně brání každému průvanu a vše se snaží zalepit propolisem. Když nic jiného, MŮŽE to být stres a sám jste chtěl dát do kamene tesat, že budoucnost včelařiny je jen ve včelaření bez stresů. Zbytečných, prostě je lepší nemít paroprodyšný ani jinak prodyšný strop.

Není normální aby místo dna bylo síto, i kdyby to nevadoilo, je to stres - každý si zkuste představit, že vám u baráku nějaký debil utrhá podlahy, dá vám tam místo nich betonářskou kari síť 15x15 cm, jak se vám bude chodit? A co nekonečné nasrání a zoufalství = hyperstres? Pro včely je to neřešiteloný problém. Vydží to, vydrží i větší lidské zhovadilosti. Jen je to týrání zvířat, když nic jiného. A co morálka a soucit s bezbranným tvorem, který je mi vydán na milost či nemilost? Skutečně takto uvažuju jen já? To je jako mít krávu a denně jí chodit několikrát seřezat bičem. Jen tak, prostě proto, že můžu, že si myslím, že to JEN kráva a hlavně, nikdo mě za to nepotrestá.  A tak dále.

Nejste hloupý, ale už asi senilně dětinský, víte, že píšete blbosti, ale prostě jako malé dítě potřebujete oponovat. Je to únavné. Abyste dal vy zaručený recept, který bude VŽDY fungovat, to jste zatím nikdy nedal, jen nasíráte. Divná povaha.

Hůlavně jste úpřekryl termoefekt.

A kde by se v úle vzal metan? Něco si načtěte pane kolego. Ne jestli prděj hadi, propstě že metan je přirozený produkt metabolizmu. A protože je jeho váha 0,55 vzduchu, nemůžou ho stíhat včely tak rychle odvětrat.

Taky větrat včely uvnitř úlu, v TLumiči nevětrají, jen v česně. Už vůbec nevětrají v plodišti a v medníku si to myslíte jen vy pane Goro, jakživ nikdo nic takového neviděl a žádná, mě známá odborná včelařská literatura nepopisuje vyrábění větru včelami uvnitř úlu. To včely umí jen máváním křídly a to by se nedalo přehlédnout a muselo by to probíhat v neskutečně masovém měřítku. Jenže nic. Prozradíte mi zdroj vašeho sdělení? Nebo to je vaše logická domněnka? Třeba jako ta, že kde by se ve vč vzal metan. Petr metan pod stropní folií nenaměřil, skutečně tam není? Vysvětlovalo by to ztrátu vlhkosti medu i při nízké teplotě a bez mávání tisíců včel křídly po celém úle.

Naprostý nesmysl.

Už jsme to tu probírali, zjevně nečtete co tu už je. 

Má Osterlund také žádné nebo nepatrná množství VD? Mě toto řešení nenadchlo, ale kdo chce šilhat k sousedům, v domnění, že cizí je lepší, jak libo. U vás jsem si už všimnul, že neumíte rozpoznat co a jak, ale je nutné obeznámit se se vším dostupným a pak si udělat nějaký vlastní závěr a v tom vás chválím. 

Na druhou stranu je tu potvrzeno velmi malé česno, zda má jeho úl očka netuším. Jen Osterlund ještě nedospěl ke škodlivosti česna uprostřed a neuměl se oprostit od bludu studené stavby. Za velký nedostatek Osterlundova úlu považuji to, že nejsou všechny nástavky stejné (a taky nějaké kejkle s rámky proti česnu, no to je VRCHOL!!!), některé mají kvůli česnovým výřezům jen jediné využití. Nebo to snad mají všechny jeho nástavky? Pozoruhodné je, že i Osterlund dospěl k nízkému dnu a jeho první NN ode dna lze považovat za vysoké dno. Najednou vidím, že snad má primitivní divočinu? Ve 21 století v Evropě? A větrání ve dně? AHA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Já, když Včelařství v osmdesátkách propagovalo vysoká dna a NEROZBĚRNOU divočinu v nich, chtěl jsem aby to bylo ROZBĚRNÉ!!!! Protože jsme v civilizované části světa a ne v habakukově. A opakuji, trubčina v nejspodnějším nástavku není můj prvotní nápad, ale inspirovalo mě divočinou “zarostlé” dno s tvrzením, že trubčina na periferii je to místo, které vyhovuje včelám nejvíce. Že to také bude vyhovovat samičkám VD mě nenapadlo, dělal jsem to dřív než se tu VD objevil.

Někdo sem dal odkaz na jakéhosi českého včelaře, který se v Osterlundovi vidí a tehdy jsem prostudoval oč jde a zjistil, že je moje metoda a můj úl vyspělejší a pustil jsem to dokonale z hlavy. Dnes to někde píšu, chci aby mi dno uklízely včely a ne aby se tam hromadil bordel a musel to čistit já. A to je jen jedna z více věcí, které mi na podobném řešení vadí. Ale jak kdo chce, varoval jsem (dal výsledky padesátiletého zkoušení), dál je to boj každého sám za sebe.

Ve vláknu o HČ jsem naznačil svůj staronový, ale dosud nepublikovaný nápad.

Nejprve fakta. Med je tím vlhčí, čím větranější je úl a tudíž kdo má očka, má také vlhký med. Dříve se vlhký med neznal, úly neměly očka. Tak jednoduché to je. Kdo měl očka už za komančů, ti vykoupili a skvěle zaplatili jakkoli vlhký med a tak to nikdo nijak neřešil. Jen těm, co si uložili vlhký med, se zkazil. Tak jednoduché to bylo. To se ale už nikdy nevrátí!!!!

Kdo má prodyšný strop, má vlhký med, je to snad ještě horší než očka.

Je tedy jasné, že větrání horních částí úlů = medníků, má za následek nelogicky více vlhkosti než tam, kde větrání není ŽÁDNÉ.

Podotýkám, že se můj následující předpoklad (o fyzice vím jen mlahavě to, co mě naučili v základce) měřeními nepotvrdil. Jenže měření dělal jen jediný člověk a jen jediným typem přístroje. Možná byla chyba v měření a ne v mojí teorii. Každý kdo chce a najde prostředky, může se přesvědčit sám. Tady je prostor pro ostatní, hlavně ty v oboru vzdělané.

V medníkách je vždy nižší teplota než u plodu. Jak v takovém místě úlu vlastně včely zahustí med? Jak to dělají v nižší teplotě než potřebuje plod? V medníkách kámoš Petr naměřil také jen 25, zřídka nad 32-34. Jak to pak můžou včely se zahušťováním medu dělat? Původně jsem myslel (logika), že vč zvyšuje teplotu v medníku. To se nejen nepotvrdilo, ale opak je pravdou.

Jak cokoli vysychá? Parciálním tlakem že? No a co když v medníku není ten plyn, přesněji to složení vzduchu, které známe a ve kterém vše vysychá tak, jak jsme zvyklí a jak je “normální”?

V jakém plynu, z těch, co by v úle mohly být, vysychá voda rychleji i při nízkých teplotách? Je to metan a je to přirozený produkt metabolizmu jakéhokoli tvora. Je výrazně lehčí než vzduch a to skoro polovičně. Tudíž se hromadí logicky v medníku, kam vystoupá samočinně a pokud není tupým včelařem odvětrán, je tam a pryč ho můžou dostat jen včely aktivním větráním. V metanové atmosféře (možná, nevím to) nastává jiný parciální tlak a tudíž voda jinak vytěká do okolního prostředí. To by vyvětlilo vysychání medu i poři nesmyslně nízké teplotě - navíc často je vidět v rozích mkedníku na igelitu kondenzovaná voda a med má pak 16-17%. Jak to?

Vymýšlím si kra.iny? No asi ano, když vědcostuti nevymyslí nikdy nic prakticky použitelného. Mě úplně stačí vedět, jak se nemuset starat o vlhkost medu a víc vědět nepotřebuju. Ale lidem, NĚKTERÝM, vrtá hlavou podstata věcí a snaží se přijít na to PROČ se některé věci dějí a hlavně JAK se dějí. Moje teorie je super ne? Ale na věci nic nemění ať je to tak nebo jinak. Stačí dodržet pár snadných zásad a efekt se sám dostaví a popravdě je úplně jedno, na jakém principu přesně popsaný efekt funguje.

Měl jsem tedy nápad dobrý? OK, má ale jednu malou vadu na kráse. V mednících metan, který by tam měl být, není…

-----------------------------

A není tam skutečně nebo se jen měřilo nesprávným nebo nevhodným přístrojem? Tyto přístroje nejsou běžné a už vůbec levné a Petr použil jakousi sondu do komínů na zjišťování složení komínových plynů a metan to má měřit. Přístroj je prý vysoce citlivý. Ovšem umí ten přístroj měřit plyny i v medníku včelstva a nebo jen v komínech složení komínových plynů?

Kdyby to byl metan, podle mého předpokladu, vysvětlovalo by to vše! A ne jen ohledně vlhkosti medu, ale třeba také proč matky neplodují v mednících, proč se málo rojí a také proč má Blaník žádné a nebo nepatrná množství VD. Proč Blaník nezná deformovaná křídla a další virové, ale i jiné neduhy.

Pouze předpokládaný metanefekt by nějak “pracoval” v součinnosti s automatickým termoefektem, který u Blaníku považuji já za prokázaný a dostaví se každému, kdo si zavede Blaník systém, ne úl!!!! Lidi ale do toho nejdou, protože díky svojí stupiditě nevěří, že bych dal někomu ZADARMO patentovatelnou věc. A raději si koupí předražený patentovaný speciální solární úl a dělají v něm tak nesmyslně pracné hovadiny, že bych to já nikdy nedělal! Nebo si kupují za víc než 60 litrů termoboxy a přitom si svého druhu termobox může každý udělat ZADARMO v každém svém úle. Stačí vysypat si z hlavy pilny a poslechnout zkušenějšího. Ne, pro drtivou většinu co je zadarmo není jistě nic kvalitního. OK, kdo chce kam…

------------------------

Pro úplnost tady popíšu, i když je na CHZ o tom samostané vlákno, co je termoefekt Blaníku.

Víme, že VD nesnáší ani krátkodobé zvýšení teploty nad 38 a po hodině v takové teplotě hyne a nebo je nevratně poškozený, i když to přežije. Několikaletým měřením jsme zjistili, měření prováděl Tom4 a nezávisle Petr, že si včelstvo, podle “klíče”, který nedává logiku, tedy asi úplně chaoticky, někdy zvyšuje teplotu v plodišti. Intervaly jsou 2-8 i 10 dní. Vč zvýší teplotu až na 40,5 stupně na 2-4 hodiny (i více) a pak jí zase vrátí kde byla. Naměřené teploty jsme si nezapsal a možná s eo nějaký ten stupeň či hodinu expozice pletu. Ovšem to je nepodstatné, každý si může měřit teploty v úle sám, vodítko má a větší ambice jsme neměli. Nikdo mě za výzkum nehonoruje a tak by to měl každý inteigentní čtenář brát.

K tomu, aby termoefekt fungoval nesmí mít úl očka, prodyšné stropy, nesmí mít místo podlah síta. Jak se ukázalo, nesmí mít velké letní česno, tedy česno přes celou šířku úlu na výšku “správného” podmetu 18 mm. I tak - jen 18 mm je moc velké. Toto jsem ale zjistil díky přátelům (nahaté úly) až v posledních málo rocích.

Dále nesmí úl být na slunci a nesmí být pod umělou střechou a už vůbec ve včelíně. Pak se efekt nedostaví vůbec a nebo jen částečně. Úl také nesmí mít česno uprostřed, ale jen u strany a u které strany jsem vysvětlil tolikrát, že mě už unavuje to pořád opakovat. Trubčina nesmí být mezi dělplodem, přesněji, v Blaníku trubčina nikdy není mezi plodem a tak vlastně nevím, zda by pak vč teplotu zvyšovalo. Mám za to, že ne, ale je to jen moje DOMNĚNKA.

Nikdo z mocných neprojevil zájem, protože by asi neskončil (blbých zůstane vždy dost lidí) obrkšeft s léčivy proti VD, ale došlo by k omezení spotřeby jak kyselin, tak akaricidů a někdo z činovníků, kteří jsou z toho živi, by se musel jít živit prací a to se nikomu nechce!!!! Kor když ti lidi nevědí, který z nich by musel z kola ven. A tak všichni drží basu a horem dolem vnucují monitoringy, práškový cukr a jiné nesmysly a aby prodali ještě víc jedů, už v tichosti povolili lití jedů do včel i ve snůšce. A to bylo ještě před rokem dvěma naprosto nemyslitelné. Dokoce učitel ze včelařské školy objíždí přednášky a radí, jak cpát tvrdou chemii do včel ve snůšce a divili byste se vážení, jak obrovský zájem ten pán sklidil. 

A tak dále. Je na každém, co má v hlavě radši, za celý život vidím, že pilinářů je drtivě víc.

To je sice zajímavá myšlenka a částečněš potvrzená jak TLumičem tak Sedláčkovým POLštářem, kdy v obojím ukládají a víčkují med, když je ho nadbytečně - melecitoza, ale v TL jsem našel i zavíčkovaný jarní med. Do TL běžně nelezu a tudíž moc nevím, co se tam v průběhu sezony děje. Faktem je, že je TENTO MED ZE SPODNÍCH PARTIÍ ÚLU V POLOVINĚ ZÁŘÍ PRYČ! To vím jistě, protože se v půli září u Blaníku sundává KK a vkládá pod VN. Tehdy by se mohl vzít TL a v zimě vyvařit, je vždy suchý. Kvůli abych se o to nemusel starat a skladovat, likviduji TL až na jaře, kdy se dělá TL nový. Díky tomu jsem několik roků sledoval, co v polovině září v TL je. NIC. V září je pryč už i pyl.

Med dole je nepřirozený a pro zimní chumáč, který se umí pohybovat po zásobách jen nahoru a sice hůř, ale umí to i do strany v rámci jedněch rámků - ROZHODNĚ TEDY NE PŘES ULIČKY, ale zásoby uložené dole jsou pro zimující vč nepoužitelné, nevyužitelný. (dlouhá složitá věta, ale snad to lidi pochopí)

ALE!!!!!

Protože mám mnohaletou zkušenost s KK pod VN v září, vím, že zásoby z KK do jara zmizí. Kde by na některém rámku něco zůstalo, ten rámek zůstává v novém TLumiči, přesněji dá se do nového TL když se zjara tvoří. A z toho jasně vyplývá, že včely někdy v zimě, netuším kdy, pro zásoby dolů, do podstavené KK chodí a zásoby vynášejí.

Takže doplním vaší úvahu jak jedině by to mohlo fungovat. Po smutné zkušenosti s neurvalým anonymem, který se do mě navezl kvůli vyřezávání medu z košnic a klátů, je pro začátečníky i pro anonymy (vynechávám expresivní výraz pro tenhle typ lidí) potřeba říct jasně a přesně jak to je.

Pokud by v Gorově předpokladu vč uložilo ČÁST zásob dolů, neznamená to, že by mohlo přežít zimu pouze se zásobami dole!!!!!!!!! Naopak, vč si musí uložit DOSTATEK zásob “nad hlavu” a případný přebytek dolů. Tento dolní přebytek vč nepoužívá k přímému přezimování, to nejde, ale je pohotově v úle pod plodem a vč si tam v konci zimy a v předjaří chodí pro zásoby. Navíc se tím samo podněcuje, protože odvíčkovává a přenáší zásoby ze směru od česna a existují logické domněnky (mí předci a stará odb lit), že zásoby přicházejí od česna a tudíž zdánlivě z venčí a to vč vnímá jako snůšku. Ovšem při HČ by padl efekt jako že z venčí že?

Také při SČ vytéká CO2 + další plyny ven z úlu, ale u HČ se hromadí pod česnem a je možné, že tam vzniká “plynová” komora, která brání včelám tam v konci zimy a v předjaří chodit. Úl asi tak dokonale neutěsníme (vše si zalepí včely, ale jen braním měli jim to utěsnění zrušíme) a tak by se muselo zkoušet.

Mě se přes všechnu teorii s “ozdravným” sklípkem = plynovou komorou do HČ nechce proto, že já nechci včely na “hluboký podestýlce” jako by žily v divočině.

Abych se vyjádřil úplně jasně. Vč na samotné přezimování při úplné absenci plodu potřebuje zásob jen malé množství, odhaduji to tak na 3-4 cm zásob nad zimním sedištěm. Všechny zásoby nad toto množství jsou už jen pro rychlý jarní rozvoj. No a je otázka, protože vč dokonale umí počítat množství zásob a co si může dovolit, zda zásoby vespod počítá do dosažitelných zásob. Kdyby ne (můžou tu být genetické rozdílné sklony, jedno lidské etnikum taky nešetří a žije teď a nestará se co bude pak), pak by to byla brzda rychlého jarního rozvoje.

-------------------------------

Nastal čas zveřejnit další můj nápad, ale nedám ho do tohoto vlákna.

Chtělo by se dodat k “tíško v kúte šuchajú nožičkami" a čekají na svou příležitost. Kterou jim mnozí včelaři dají svým podivným včelařením.

Taky mám jedny takové, ale nezlikvidoval, dostanou jinou matku a to skoro vždycky pomůže. Dva přístupy a opakuju, Gorův je správnější!! Já jsem měkkota. Popravdě, za mě to letos udělala už v předjaří příroda, že dvě vč přeživší zimu padla brzy na jaře, třetí sice má už jeden medník, ale je bez jiskry. 

Rozděluji tedy úhyn zimní a pak předjarní. Vše jsme tu už rozebrali.

Dneska jsem byl u včel jen na koukanou poměrně brzy dopoledne, teprve začínaly létat, asi do 10 hod tu pršelo (naštěstí, včera pršelo celý den). Pak až v devět večer a už nelétaly. Intenzivně větrají a voní a tak předpokládám snůšku. Ovšem netuším z čeho, když nic nekvete a na lučním kvítí nevidět včelu. Asi les, jak psal už před týdnem pan Goro a jen trnu, aby to nebyl zase tuháč. Malina pořád ještě na Sibiři nekvete. Ovšem malina je přeceňovaná, víc medu je sice v době maliny. Ale ne z ní, ale z medovice na smrku, která je souběžně s květem maliny.

V čem něco PODLE MĚ je nebo není škodlivé nechám bez odpovědi. Vím jen, že jak jsme přestal používat KM, ihned jsem měl vyšší výnosy a DOMNÍVÁM SE, že až o 50% a také se mi vč téměř nerojí. To nebude jen absencí kyseliny, ale MOŽNÁ to nějak souvisí. Hlavně ale jde u mojí včelařiny, která je pořád HOBBY VČELAŘINOU, o radost a můj subjektivní pocit ze včelaření. A také jd me o můj subjektivní pocit, že včelám neubližuji a to je pro mě též velmi významné.

Za daleko horší považuji já velmi jedovatou KŠ a její sublimace je něco tak strašného, že já toto včelám už nikdy neudělám (dal jsem si to udělat jednou). Vše jsem tady v tom foru od ledna 2024 popsal, stačí si to najít. Jak je vše viditelně kontaminované stříbřitým povlakem mikrokrystalků KŠ, která se nikam neztratí a navěky kontaminuje ona, nebo rezidua, na která se rozpadne, celý úl, vosk. Doslova žasnu nad mozky některých, kteří toto považují za lepší než akaricidy. Opakuji, ty počty, někde jsem dal příklad v kilech aby si to uměli představit i duševně jednodušší. Konkrétně u KŠ šlo do úlu několik gramů, u akaricidů jde o miligramy. Pro hloupé, kilo unese v kabelce i osmiletá holčička ani ho nevnímá. Tunu neunese nikdo. Miligramů je do gramu stejných tisíc, jako kil do tuny, těch je také tisíc. Už jen toto by mělo každému, kdo má v hlavě víc než duto, stačit! Zhoubná okamžitě vražedná kyselina proti Amitrazu, který jistě není nic dobrého. Ale působí v úle hodinu, KŠ i půl roku a víc jak vysvětluje Goro, jak mikrokrystalky se během zimy ve vlhku mění na kyselinu a zabíjí. Ještě strašnější je podle mě pokap.

Patrně si vy neumíte představit věci, o kterých tak strašně zaujatě vyprávíte. Já nikdy nemonitoruju kolik a zda vůbec mám VD ve vč. Nevím prostě zda je tam mám. Domnívám se, že VD úhyny nezpůsobují, ale vědečtí prostituti to nevyzkoumali a tudíž NEMÁM JISTOTU. Protože chovám větší počet vč než malý, pak nehodlám nic riskovat a protože nevím dvě základní věci, tedy zda moje vč mají VD a zda VD úhyny působí, pak jedinou rozumnou taktikou je prevence. Vaší, ne dost inteligentní úvahou by se mělo ihned přestat očkovat děti proti dětské obrně, protože ne všechny děti bez očkování ochrnuly a mělo by se počkat (to je logika monitorování VD), které dítě ochrne a pak něco začít dělat. Tento příklad by mohl pochopit i fanatik.

Proč nedělám mnitoring? Síta patrně včely invalidizují ztrátou “chodidel” - což Goro tvrdí, že je nemožné. Tedy že jsem hloupý, přesněji můj kamarád, který v sítech den některých výrobců objevil utrhané nohy včel. Sám jsem to neviděl, nikdy jsem neměl hovadinu jakou je síto ve dně. Druhý důvod proč nemít síta je průvan a tady už prokazatelně těm, co vehementně monitorují, pak vč hynou pravidelně. Hlavně já se ale tím nechci a nebudu zdržovat, nebaví mě žádný monitoring, to se na včely radši z vysoka! Vrcholem stupidity pak jsou kejkle s práškovým cukrem. Tvrdou chemiií léčí DRTIVĚ DRTIVÁ většina včelařů a je nikdo nenapadá a nesekýruje jako sekýrujete mě, ať jsem na jakém foru chci. Alternativně léčí jen pár alternativců z důvodu IRACIONÁLNÍ VÍRY. Vymýšlejí nesmysly. Od vymýšlení a ověřování je tu výzkumák a vysoké školy. Jasně jsem mnohokrát napsal, že prostě léčbu dávám preventivně tak, jako se preventivně třeba očkují lidi.

-----------------------------------

Ale pořád odvádíte k jinému tématu. M.S. je génius když má na metrák medu kilo víček, patrně vytáčí nezavíčkované plásty. Tečka, neřešme to, mám pravdu, protože kilo víček na metrák vytočeného medu prostě není možné, pokud jsou plásty zavíčkované tak, jak mají být aby se nemuselo dosoušet a tedy sklízet nehotový med. To by se pak mohl brát nektar z rostlin vysavači, vysušit ho na 16% a je med hotový? Postupně se tady takto mezi řádky dozvíme, co je ve skutečnosti OP a to modifikované, jak čtu M.S. jabysmet.

Přátelé. Mě jde o to, jak si poradit s víčky. I kdyby jich bylo tak málo, pro mě jsou víčka problém. Zatím jsem našel v posledním Včelařství Andrýskův separátor. Prý ze 16 plástů vyzískal 6 kilo medu. Nepíše jak velké plásty to byly, asi z oplodňáčků (neplést s plemenáčem). Protože když mých 10 plástů o ploše je samotné voští asi 50 dm2 a je v nich 15,5 kilo medu, pak je Andrýskův separátor k ničemu a má nesmyslně malý výkon a nebo skutečně vyřezal nějaké malinké plásty. Dá se říct, že co jeden dm2 plástu bez rámků = 0,3 kg medu, jak velké tedy byly plásty, když ze 16 bylo 6 kilo medu?

O tom se, prosím, bavme a nechte laskavě moje léčení napokoji a dokažte aspoň to, co já. Děkuji.

Kořalku nepiju a rodina o víčkovici nestojí už vůbec a na cizí nemyslím. Mám souseda, ten denně vyleje dvě vodky a dal jsem mu jako lék pro manželku elixír. Byl nadšený, takhle po ránu a v poledne bylo po flašce elixíru. A tak jsem už poučený.

Stále stejná písnička. Akaricidů se spotřebovávají na včelu miliontiny gramu a to množství já klidně risknu, myslím, že jedním soustem jogurtu do sebe dostáváme akaricidů víc než je v kile medu! A o porci míchaných vajíček ani nemluvě, bez Amitrazu je chov slepic nemožný. A nejen slepic, ale i dobytka, koz atd. Dobrou chuť. Mimochodem, oficiální věda, pro mnohé posvátná kráva, tvrdí, že v medu není nic. I jen stopová množství cizích látek v medu by znemožnila prodej medu, natož látek jedovatých nebo jinak lidskému zdraví škodlivých. Povšimněme si, že se fanatici sice bojí akaricidů v medu a včelích produktech, ale tyto látky nejsou v produktech k nalezení. Takže je to asi jako s Vírou. Boha sice nikdo neviděl, ale někteří nepochybují, že existuje. 

Taky mě fascinuje, jak jsou někteří, hloupou masírkou zpracovaní, opatrní, co se medu týče, ale v obojku pro čokla je doslova koňská dávka Amitrazu a lidi se s čokly cicmají, nechají s nimi mazlit děti, i velmi malé a mnozí s čoklem dokonce spí v posteli. A tak u čokla (nebo kočky nebo jiného mazlíčka) gramy akaricidu nevadí a miliontina množství, ve srovnání jen s obojkem proti blechám a klíšťatům ale v úlu strašně vadí. Pozoruhodná logika. Ale děkuji vám i přesto, že stran léčby, kterou téměř nedělám, radit nepotřebuji. Mám za to, že když to ASPOŇ na mojí úroveň dotáhne zbývajících nejméně 50.000 českých včelařů, nastane včelí ráj a nirvána v jednom.

Zajisté milý M.S. vy sám ani vaše rodina neužíváte žádné léky a případný zápal plic a jiné, horší nákazy jistě léčíte doma organicky pomocí bylinek. Případně by také možná pomohlo modlení a zaříkávání, rozhodně bych nevynechával vroucí upřímné zbožné přání. To je nepochybně, podle množství fanatiků na světě, vysoce účinné.

Taky vám M.S. neumím věřit, že při vašich počtech stovek vč zpracujete VŠECHNA víčka na víčkovici. Tudíž jste jen moje zkušenosti překryl arogantním plkem a nepomohl ostatním se s víčky vypořádat. Takže místo knížecích rad, jak mám nebo nemám já léčit, poraďte vy lidem, jak zpracovat víčka a med v nich efektivněji. 

Nevím zda jsem psal maila někomu a nebo tady zveřejnil jak naložit s víčky. Asi jsem to vyřešil, ale není to efektivní. Ovšem efektivní není ani vyváření vosku a stejně se to musí dělat.

Někde jsem tu zveřejnil, že vč berou i ve snůšce krmení. Za celý život jsem to nezkusil a ani předkové, pokud vím a nevěděl jsem zda. Pravda, nevím zda cukr, ale medovou vodu berou. Logika říká, že by tudíž měly brát i cukr. Ale o to mi nejde.

Míchadlem na maltu zn Parkside rozmixuji ztuhlá stará (skladuji to už 6 let a nevím co s tím) víčka se studenou vodou v hliníkové konvi. Konev je důležitá, že má zúžené hrdlo a malý průměr a nelítá to díky užšímu hrdlu ven. Pak to přeliju do stáčecí plastové štoudve, ze které se stáčí med do sklenic. Vosková drť vystoupá nahoru a pod ní zůstane medová voda. Po nejméně hodinovém ustátní se dá spodem vypustit čistá medová voda.

Vč jsem to podal česnovými krmítky objemu 1,6 l, která se už nedají sehnat. Je to v odkazu uvedený princip, krmítko - deklarované jako napaječka - je tady, jenže to má malý objem. I to by asi šlo. Vapadá to, co mám já, stejně, jen to má smysluplný objem 1,6 l.

https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/

Těžko určit kolik medu je ve víčkách, je to přece pokaždé jiné. Tak se to ředí vodou odhadem. Roztok mi vyšel očividně hustý. Vč to brala, ale pomalu. Připisoval jsem to zimě v uplynulých dnech. Vzaly za 24 hodin jedno krmítko 1,5 l (nejde to nalévat úplně plené) a některé vč (zkouším to na pěti vč) nevzalo krmítko ani celé. Pak mě ale napadlo, že cukr taky neochotně (zjevně je to enormně namáhá) berou moc hustý - 3:2 a vím, a nekde to tu opíšu, že se musí krmit roztokem 1:1 a pak to berou rychle a vždy. Tak jsem naředil medovou vodu (od oka) a ejhle, krmítka (asi) 1,5 l vzaly za 12 hodin!!!!

Resume:

Krmit ve snůšce lze. Vyzkoušeno medem.

Medová voda nesmí být moc hustá, aby jí braly rychle.

Vypraná víčka se vyvaří, otázka je, jak se musí tekutý vosk přefiltrovat - to mě teprve čeká. Na konci vysvětlím.

Je to pracné a časově náročné a rozhodně se to nevyplatí. Na druhou stranu alternativou je vyvařit to jako vosk a med z víček obětovat a nebo víčka házet do hnoje rovnou. Já se rozhodl med z víček recyklovat ve snůšce a idea je, že to pak vytočím spolu s medem ze snůšky.

---------------------

Představa, že vosk z víček je absolutně čistý vosk je mylná. Ve vosku je jakési mramorování, prostě vosk je pak plný (nahusto) šedých skvrn. Sice je zřetelně vidět jakousi “sféričnost” nečitot, je vidět, že je to zanedbatelné a že to nedělá ani desetinu procenta, ale blba v krámě nepřesvědčíš a odmítá to vzít. Ani když se navrhne víc % srážka než 3%, která odečtou vždy, ať je vosk sebečistší. Kdysi jsem to tedy přepustil a vyfiltroval, a nedělalo to ani čtvrt %! Proto nazývám krámského blbem. Přez něj “vlak nejde” a s hlupákem (nemusí být blb, má přece nějakého nadřízeného = majitele krámu a často bývá blbl on) se domluvit nejde. Musím tedy vyřešit aby zmizelo mramorování, podle mě je to jen propolis, který ve víčkách je a který neklesne na spodek koláče. Tam se při přepuštění víček neusadí nic, možná mikrovrstva čehosi.

Samosebou zveřejním jak na to, až to vyřeším. Zatím jsem umixoval víčka za dva roky (asi ani ne za dva roky) a vypadá to na celkem velký “zisk” vosku té nejvyšší možné kvality. Podotýkám, že víčkový vosk je jediný (spolu s voskem z čisté PANENSKÉ divočiny), použitelný na domácí kosmetiku!!!! Případně jiné, například potravinářské využití.

Víčkový vosk je na mezistěny do medníku. Aby se do medu nemohla dostat žádná rezidua ničeho, co se v ustavičně recyklovaném vosku z polodových plástů kumuluje.

-------------------------------------

Jestliže máme včely a crcáme se s nimi, je dobré dovést svojí praxi do takových detailů, že v našem panenském medu systému Blaník není nic joného, než čistý přírodní produkt v podobě (neobohaceného) medu. Proto M do medníku z vlastního vosku z víček.

Letos nelikviduji matky sršní, vos ano a pobil jsem jich hodně, sršní matku jsem nezabil jedinou. Někde jsem zachytil, že sršně sice loví včely, daleko víc ale pobijí vos a hlavně much.

Konečně vydatně zapršelo! Hustý, drobný, asi polovinu času vydatný déšť. U nás pršelo nepřetržitě asi 10 hodin, po hodinovém vyčasení dvouhodinová bouřka a opět vydatný, nikoli přívalový déšť. KONEČNĚ! Zítra má pršet taky, jsem nadšený. Je půlnoc a ještě je tu 10 stupňů, přes den bylo 15-16 a sice v bouřce čerstvý, ale Z vítr. Paráda.

Ve Vlašimi rozkvetl akát.

Díky za odpověď. Přiměl jste mě abych se podíval do Haragsimiovy publikace o významu rostlin a dřevin pro včely. Přečetl jsem jí několikrát a i tak se mi povedlo přehlédnout, že autor tvrdí, že včely z dubu pyl sbírají, jen dodává, že jako pyl větrosnubné rostliny je jalový. Dokonce popisuje jeho barvu rousků jako zelenavě šedou. Nevěděl jsem to a Haragsimovo sdělení mnohokrát přehlédl. Možná proto, že v kraji, kde žiji, včely dub v době květu nenavštěvují nikdy. Mám přímo v dubovém lese úly, když je později na listu medovice, to je nepřehlédnutelný frmol a nepřeslechnutelný hukot. Ale v době květu nic. Na druhou stranu. Dub když začne kvést, je to už vysoký strom a včely se na něm dají přehlédnout i přeslechnout. Můžou korunami jen prolétat a muselo by být vidět, že na květech pracují. To se mi pozorovat nikdy nepodařilo. Také mám vč v porostu dubu červeného, možná včely navštěvují jen “naše” duby. Totiž, když je medovice na dubu červeném (ekoteroristi ho tu chtějí všechen c ČR likvidovat), není na dubu běžném, sousední porost je z dubu zimního a nic.

-------------------------

Hodně se zajímám z čeho včely něco nosí a pyl popsané barvy znám a tak se mi asi povedlo za celý život přehlédnout, že dub může včelám dávat pyl.

Na druhou stranu stejný Haragsim ve stejné knize tvrdí, jak skvělým zdrojem pylu je kukuřice a já na ní (a zkoušel jsem to mnohokrát), neviděl nikdy včelu a ani jiný hmyz.