Považuji za nutné doložit svá tvrzení o nevhodnosti Vlašky a veškeré včelařské teorie i praxe vázané na tuto včelu. Z následujícího vyjde zřetelně najevo, že je to včela do ČR naprosto nevhodná. Navíc je velmi nesnášenlivá a u této včely je nemožné mít úly u sebe blíž, než asi 1,5 - 2 metry. Jinak se neustále rve a napadá okolní včelstva a snaží se je vykrádat, což se jí často daří.
Vlaška, tedy včela Italská = Ligustica se vyvíjela v subtropech, tedy v klimatu s velmi mírnými zimami, kde i v lednu něco kvete a příroda po celý rok nabízí dostatek potravy. Neměla zapotřebí žít nějak úsporně, uskrovnit se a neměla žádný důvod redukovat počet jedinců společenství včelstva na zimu. Protože zimovala velmi početná, nepotřebovala a tudíž vůbec nemá schopnost rychlého jarního rozvoje. Neumí nijak “šetřit” a vyznačuje se tím, že dokáže uhynout hlady a v buňkách stojí vajíčka a ve včelstvu je všechen otevřený plod. To znamená, že tato včela vůbec nevnímá nedostatek zásob v úle a je schopná klást i když nemá žádné zásoby doslova do poslední vteřiny.
Kraňka je naproti tomu horská včela z velmi drsných podmínek. Proto si vyvinula schopnost vyjít v zimě z mála skromných zásob. Protože ve své domovině nemohla i půl roku opustit doupě, musela vyjít s málem potravy aby nedošlo k přeplnění výkalových vaků. Ze stejného důvodu se Kraňka “naučila” výrazně zredukovat počet jedinců včelstva před zimou právě proto, aby maximálně šetřila skromnější zdroje horské přírody krátkého vegetačního období. Tato početní redukce zimního včelstva je vyvážena schopností doslova raketového jarního rozvoje Kraňského včelstva. Kraňka také nepřetržitě “ví” jaký je stav jejích zásob během celého roku a tento limit její včelstvo vyžaduje nejméně 5 kg. Jakmile klesne množství zásob v úle pod tuto hranici, ihned omezuje plodování a dokáže jej i zastavit a dokonce zlikvidovat otevřený plod jen proto, aby šetrně přežila nepříznivé období. Z toho vyplývá, že když Kraňka uhyne hlady, nikdy ve včelstvu není otevřený plod, protože ho včas zlikviduje. Kraňka je snášenlivá včela, úly se mohou dotýkat a česna mít jen pár centimetrů od sebe a k napadání nedochází, sklony k rabovce jsou u Kraňky nepatrné. Například Vlaška vůbec nemůže být chována ve včelínech s úly těsně u sebe, ale vždy jen včelnicově s velkými rozestupy mezi úly, jak jsem již výše zmínil.
---------------------
Co vyplývá z těchto skutečností? Tvrdím, že pro středoevropský chov včel úplně všechno. Vlaška je tedy úplně odlišná včela s naprosto jinými nároky a hlavně schopnostmi. Proto je v Evropě, hlavně té střední s naším klimatem, rostlinstvem a zdroji a také účelem, pro který je chována, naprosto nevhodná. Protože USA nevčelaří pro med, ale pro odměnu za opylení, včelař je placen za co největší opylení a to zajistí co největší počet včel bez ohledu na vlastní spotřebu. Naproti tomu střední Evropa med chce a tudíž musí včelaři chovat takovou včelu, která je nějaký med včelaři poskytnout schopná a ne, že doslova projí všechno, co v přírodě najde.
Samosebou existují kmeny v rámci plemena, kde některé vlastnosti převažují na úkor vlastností jiných. A tak kupříkladu Kraňský kmen Singer se vyznačuje sklony k masaření, projedení všeho co najdou a tím se velmi podobá Vlašce a i u Vlašky se mohou vyskytnout o něco lepší schopnosti, než jakými se Vlaška obecně vyznačuje. Takže například bezohlední množiči tady u nás, kteří mají byznys z oddělků, potřebují masařku, aby rychle nadělali masu včel, kterou množič prodá v oddělcích a je mu úplně jedno, že je to včela - kmen pro české poměry naprosto nevohdný. Drtivá většina oddělků prodaných u nás má deklarovaný kmen Singer a ten je, jak jinak, množiči vychvalovaný. Skutečnost je ale úplně opačná.
Ale nejdůležitější sdělení mého článku je jiné. Jde o včelařskou teorii a literaturu. Z výše uvedených nezvratných faktů vyplývá, že nic z USA není v podmínkách ČR použitelné. Nic, vůbec nic. USA včelaří jinak, v jiných podmínkách a z úplně jiných motivů. Prostě v USA chtějí včelstva na “maso”, aby velmi početná včelstva maximálně opylila hospodářské plodiny a nejde jim až tak o med.
Z toho pak vyplývá, že úl vhodný pro Ameriku a další země (k protinožcům se ještě dostanu) rozhodně nemůže být a není vhodný pro střední Evropu, konkrétně Česko. Tudíž ani provozní metody pro Americké úly nelze v podmínkách ČR použít buď vůbec a nebo s velkými či menšími, ale vždy s obtížemi. Ovšem obtíže nejsou přece nutné a když se jim vyhnout lze, pak jen nedostatek národní hrdosti a láska k cizáctví může vysvětlit motivy adorantů Amerického úlu a Amerického způsobu včelaření (NN systém).
Jak jsem psal v jiném článku, že vše, co kdy napsal J. Boháč je v podmínkách ČR nepoužitelné, tak jste právě dočetli zdůvodnění proč si to troufám tvrdit. On jen překládal cizí práce a sám patrně nic v podmínkách Semil, kde včelařil, nevyzkoušel. Protože pak bych musel říct, že lhal, protože jím navrhované postupy v ČR prostě nefungují.
------------------
Zvláštní kapitolou, o které je nutné se ještě zmínit, je NN systém. Ten vycházel z především Farrarovy (dnes víme, že mylné) představy, že když budou nástavky ultranízké a bude jich v úle například 8, že se bude včelařit místo s jedntlivými rámky s jednotlivými CELÝMI nástavky. Psal jsem, že jsem všechna Boháčova tvrzení a doporučení vyzkoušel. Jen jsem bohužel ignoroval starší kolegy, kteří mě upozorňovali na fakt, že se v Americe včelaří jinak pro něco jiného. Já nevěřil a myslel si, že prostě včela medonosná je prostě včela medonosná a že vše musí platit obecně, jasně a náramně jednoduše. Doplatil jsem na to nemalými finančními částkami, což bylo bolestné. Horší ale byla úplná ztráta iluzí a ztráta důvěry v mejnstrým (tehdy se tomu tak samosebou neříkalo) a důvěra, že Včelařství vždy píše OVĚŘENOU pravdu. Zdrojů informací bylo v začátku 80 let 20 století v ČSSR minimum a ověřit se vlastně nedalo vůbec nic. Dnes, když si například moje slova může ověřit každý, je pak setrvání u Amerických bludů (které ale v USA bludy asi nejsou) nesmyslné a hloupé.
Důkazem mých slov, nepřímým, tedy pro bystřejší a hloubavější včelaře, je článek z Překladů v posledním Včelařství 6/2024 str. pořílohy 12 - Monitorování aktivit včelstva včely medonosné teplotní senzorovou mřížkou. Tak kdo si dá tu práci nesmyslný a nezáživný text přelouskat a pochopit, dojde mu, že soudruzi z USA zase udělali chybu. Všimněte si faktu, že výzkumníci vůbec netuší kde v NN úle je plod a doslova ho hledají pomocí nesmyslné tepločivné mřížky. Já musel závěr - Souhrn přečíst několikrát, než mi došlo, že to chápu správně, že jsou tak sto let za opicema. My přece víme naprosto přesně kde v úle máme plod a to i v systémech bez mateří mřížky a víme pořesně kde máme zimní chumáč a nepotřebujeme ho v NN úle hledat. Ale to úplně hlavní, a měli to nadosah, nevybádali. O tom ale pojednám jindy, o samoléčbě, tedy samočinném ničení VD přímo včelstvem.
Z uvedeného jasně vyplývá nesmyslnost NN systému a nesmyslnost - z našeho středoevropského hlediska - počínání Amerických včelařských výzkumníků. Vlastně se mi něco pochopit nepodařilo. PROČ to zkoumali.
----------------
U protinožců, konkrétně v tropické a subtropické Austrálii je snůška 11 měsíců v roce nepřetržitě a jejich výnosy jsou běžně hodně nad 200 kg/vč/rok. A tak se zhlížet v úle a metodice tam je opět velmi eufemisticky řečeno pošetilé. Tvrdím, že kdyby nejhorší středoevropský včelař měl snůšku nepřetržitě 11 měsíců v roce a neměl tam VD ani viry, dosahoval by výsledků dvojnásobných, i velmi výrazně lepších!!!!! A také je jasné, že v podmínkách 11 měsíční vydatné nepřetržité snůšky je úplně jedno jaký tam mají úl, jak včelaří a s jakou včelou.
Je to včela vlaška?
Spíš buckfastka.
Jste vtipná, jistě to nemyslíte jako podpásovku, viďte?😉😇
Včela není vidět celá. Ale to nevadí, za 60 let včelaření v ČR jsem jakživ neviděl čistokrevnou Vlašku = Ligusticu. Jakživ jsem nebyl v cizině (Slovensko není cizina).
Protože vím, že nejste včelařka a myslím, že jste veterinářka a myslím si, že nás tu jen nezkoušíte, dovolím si vám to vysvětlit v souvislostech. Když ne vám, někomu se to možná šikne zvědět.
Od ww2 drtil evropské včelaření roztoč s českým názvem roztočík malý. Ten je okem neviditelný a navíc žije ve vzdušnicích včel. Včelsatva ničil asi víc (doopravdy on a na rozdíl od VD, jak se domnívám). Zatímco se s ním celá Evropa snažila vypořádat chemicky, Anglický kněz bratr Adam (Kebrle) vyšlechtil umělé plemeno včely medonosné, proti akarapidoze přirozeně odolné. Protože byl opatem v hrabství Buckfast, nazval nové plemeno včela Buckfastská, my ho známe pod označením BF.
Plemeno BF bratr Adam vyšlechtil s použitím několika jiných plemen a jedním z nich byla Ligustica = Vlaška. Po ní má BF exteriér. Pak je Vlaška = Ligustica na pohled (a to i s hlavou) pro běžného včelaře k nerozeznání od BF.
Nevěřím Bodlinko, že byste tohle nevěděla. A jestli nevěděla, už víte😉
A děkuji vám, že nás tu sledujete bez zapšklé zášti jako jedna jiná paní. A jak vás vidím v ikonce, včelaření by vám velmi slušelo.
upřímně, netuším, co to je. kdysi jsme měli na škole choroby ryb a včel a pamatuju si z toho tak infekční nekrózu krvetvorné tkáně lososovitých
včela medonosná má takový šedohnědý zadeček s chlupatými proužky, teda všechny, co jsem si v životě prohlížela zblízka. teda kromě těch se žlutým zadkem, co mi letos létají na zahradu. nějaký upgrade.
a google tvrdí, že to je vlaška, ale víte, jak to je s tím nahrazením lidí umělou inteligencí 😀
takovej živej člověk, co ví, o co jde, je vždycky lepší
jinak na včely nemám místo. to bych musela mít někde mimo a tam většinou nějaké včely jsou. někdy jsou i tam, kde by úplně být nemusely, jak ty, co jsou tak pět metrů polní cesty a takhle si jdu kolem a jedna se mi zamotala do vlasů a musela jsem utíkat a ještě že jsem měla džíny a hrubou košili, protože mě aspoň popíchaly hlavně na hlavě. a to mě kdysi takový starý člověk bral na včelnici i na roje a tam jsem jakživa nedostala ani žihadlo.
Jestli jste pořídila fotku včely tady u nás, na 100% je to BF. Kde BF přišla ke svému exteriéru jsem vysvětlil předešle.
Zapáleným včelařům se nebude líbit následující. Vosy jsou mírumilovné a nikdy bezdůvodně neútočí na člověka, dokud je neohrožuje a sršeň obecná je ještě hodnější. Jiné to bude s asijskou sršní, která se cítí ohrožená když se člověk přiblíží na 50 metrů k jejímu hnízdu a začne útočit a ne sama, ale ve smečce - máme se na co těšit! Včela útočí když se cítí ohrožená a tak se cítí některé bastardizované včely medonosné i jen tím, že se někdo přiblíží k úlům ne jen na 5 metrů, ale také na 20-40 i víc metrů, zažil jsem, vím přesně co říkám. Ale drtivá většina včel u nás je ušlechtilá a neútočí. Jenže včelám nesmírně vadí, i těm vyšlechtěným a jinak mírným, jakékoli vůně, speciálně lak na vlasy, parfémy, deodoranty a podobně. To se i z hodných včel stávají nebezpečné fůrie a pak nezbývá než co jste poposla.
Nemám rád liberalizmus a mnnozí zase nemají rádi mě, že to pořád připomínám a nastavuji jim zrcadlo - je totiž vždy snazší být lidským šmejdem než se na každém kroku snažit být slušným a ohleduplným člověkem. A jedním z mnoha zhoubných projevů liberální výchovy, která je jako rakovina všude kolem nás, je často bezbřehá bezohlednost. Neskutečná BEZOHLEDNOST, kdy tupci je úplně jedno, že jeho včely, nota bene patrně bastardizované, mohou někoho obtěžovat. Tito liberální zmetci si neuvědomují (lepší případ), že někdo může být alergický a na následky bodnutí může zemřít. Hlavně u dětí a starých lidí to hrozí docela dost a myslím, že ve většině případů to není jen neinteligentní tupost člověka, který dá 5 m od cesty včely. On je spíš bezohledný a na světě vidí jen sebe a ostatní lidi považuje za jakýsi komparz, dobrý akorát k tomu, aby on si dělal co chce. Přece nejzákladnější liberální práva jsou práva jedince.
Bastardizované včely jsou (podle mě) takové, které se vracejí ke své divoké formě. Člověk vyšlechtil mírnou včelu medonosnou. Ale včely mají schopnost vychovávat si samy matku. Docela to dobře známe a vítáme to, jmenuje se to tichá výměna a matky z TV jsou vysoce kvalitní. Ale i rojení je vlastně výměna matky. Má to ale malý háček, v každé další generaci se o nepatrné % vytrácí ušlechtilá mírnost a vrací se původní agresivita jako základní předpoklad přežití. Včelaři jsou často nesmírně skrbliví a znal jsem i takové, že třeba 50 let nezakoupili jedinou ušlechtilkou matku. Ti měli pak takové “sršně” (vysvětlil jsem, že sršním křivdíme, jen se to tak říká), že se k úlům nedalo bez kukly přijít ani na 50 metrů. Totiž, jako dítě jsem dostal v deseti letech první Kraňky od otce, který s námi nežil. Maminka je rozchovala a dávala včelařům ve svém okolí ušlechtilé matky F1 zadarmo a dokonce jim je chodila přidat (přidání je odborný terminus technikus, není snadné přidat včelstvu matku, často se brání čemukoli cizímu, kor když je to ušlechtilé a neagrasivní). Byli i tací, že ušlechtilou matku ZADARMO nechtěli. Proto vím asi líp než většina, jak to bylo a jaká bývala agresivita včel před příchodem Kraňky.
Moderní včelař tudíž musí nakupovat matky ze spešl chovů. Vyspělejší včelař se naučí vlastní chov matek, nakupuje matky inseminované přesně definovaných vlastností a většinu matek mění ze svého chovu z kvalitního výchozího materiálu = inseminované matky.
Včela medonosná je chlupatá jak medvěd každá, šedá je Kraňka, která tu donedávna drtivě převažovala, včelaři jí ale postupně nahrazují ilegální, avšak lepší včelou BF. Olysalé (lesklé a jakoby menší) včely jsou včely přestárlé těsně než umřou sešlostí. Ale může to být také projev jedné včelí nemoci.
Jako dítě pamatuji dobu, kdy na většině našeho území Kraňka nebyla a chovala se tu agresivní (velmi) včela, původně včela tmavá, spíš její kříženky. Stát zuřivě bránil příchodu Kraňky a první inseminované matky Kraněk sem byly pašovány. Nevěřil bych, že za jediný život zažiji to samé znova. Ale nyní už není teror tak zavilý, jako když soudruzi odmítali Kraňku a proto se tu BF šíří a já myslím, že je to dobře.
Pokusil jsem se vám vysvětlit několik základních věcí, snad vám informace přijdou vhod. Bohužel stručně nic vysvětlit neumím.
Proč je BF ilegální?
jinak nic voňavého ani chemického jsem na sobě neměla, nešla jsem ani ve směru letu včel z česna, prostě hleděla jsem si svého a pak jsem jela očkovat slepice s hlavou větší než normálně. u toho starého včelaře kdysi se dalo do úlu sahat holou rukou. včely mě neobtěžují a nikdy jsem se jich nebála, ale tohle byla dost podpásovka.
Vše stran agresivity některých včelstev včely medonosné jsem vám vysvětlil. I mírné umí rozlítit vůně, zmetci (včetně lidských) důvod k zlému jednání nepotřebují, je to jejich přirozená podstata. Ale to je u včel lidský pohled, v divoké přírodě je agresivita včel přirozenou podmínkou přežití.
BF je zde ilegální pod záminkou, že je na našem území Kraňka a že je nezbytné její genofond nezničit. Má v tom prsty organizace chovatelů matek, kteří zneužívají státu ke svojí konkurenční výhodě. Bez ohledu na fakt, že je pro praktické včelaření jak hobbíků, tak i profesionálů BF vhodnější.
Skutečnost je ale složitější. Matka se páří za letu na zvláštním shromaždišti. Nikdo dosud neví, kde ta shromaždiště včely volí a už vůbec člověk netuší jak je možné, že v jakékoli krajině VŽDY trubci, i neoplozené matky vědí, kam mají letět, když se chtějí spářit. Trubci za letu svádí o říjnou matku boj a vítězí ti zdatnější - přírodní výběr. Jenže trubci BF jsou větší, silnějí a vitálnější a v soubojích o matku vítězí častěji. Tudíž, i když je třeba trubců BF v dané chvíli někde jen 10%, s matkou se ale spáří například 50 a více % trubců. Tím se za čas stane, že Kraňka vymizí. A to se někomu nehodí do krámu. A plurál proto, že matka, aby byla dobře oplodněná, se nemůže spářit jen s jedním trubcem, musí jich být nejméně 8, lépe však asi 10-12. Matka si uchovává po celý život (max asi 3-4 roky) spermie v semenném váčku. Zatímco například savci nebo ryby spermiemi plýtvají, včela má jednu spermii pro jedno vajíčko. Pak se z takto oplozených vajíček vylíhnou dělnice, nebo nové matky, trubci jsou z vajíček neoplozených. Jmenuje se to partenogeneze. (mimochodem trubec po vykonání aktu hyne a pořád za letu matky padá na zem a v zápětí je vystřídán dalším “sebevrahem”…)
Protože je rozmnožování včely medonosné nemožné jako u králíků v králíkárně a nikdo neví, s jakými trubci se matka spáří, byla vyvinuta inseminace, kdy je přesně známý trubec. Tudíž pouze inseminace zaručuje absolutně čistý chov.
no a to vadí, že převládne včela s červeným zadečkem? koneckonců vy sám jste někde psal, že kdysi tady byly černé včely.
Někdy i mírné včely mohou být podrážděné třeba před bouřkou. Také, ale je nepravděpodobné že by už kvetl, ale možná nějaká raná odrůda, mák prý dokáže i z mírných včel udělat agresorky.
Jinak já tu aversy k buckfastce taky nepochopila. Mám je doma, jsou to mé nejlepší včely. Mírné, pracovité, co víc chtít.
Jstě že nevadí a stejně se to stane. Ale zneužít stát a vynucovat si, aby lidi směli kupovat jen jejich Kraňky, je velmi, velmi lákavé a když proti tomu tak zvaná demokracie nemá páky (odporovaly by liberalizmu), pak se vždy najde banda ne? Vláda jede v Bitcoinech, jiní zase vnucují správnou včelu.
drvodělko, velmi jasný, stručný a přesný popis včely BF, děkuji vám. To máku tak zvaní vědci vyracejí, že to není možné, ale v době květu máku skutečně bolí žihadlo enormně, víc než jindy. Tudíž je mi úplně jedno, jestli je to tím, že jsou včely v této době v nejlepší kondici v roce a nebo mákem. Akorát, že začátek června byl vždycky a předkové asi byli, podle nynější vědy dementi. Protože oni si jasně všimli souvislosti ne se začátkem června, ale s mákem setým. Tečka! Někdo s evyžívá ve vyvracení obecně přijatých a staletími vypozorovaných pravd. Další důvod ztráty důvěryhodnosti, pro mě rozhodně.
U nás přímo mák nesejí. Ale kamarádka cca o 30km dál má stanoviště, kde v těsné blízskosti naseli mák a říkala že jsou vysloveně agresivní až se jí tam vůbec nechtělo chodit. Včely na mák rády chodí, ale a tím si nejsem úplně jistá, prý jim neprospívá.
drvodelkafialova:U nás přímo mák nesejí. Ale kamarádka cca o 30km dál má stanoviště, kde v těsné blízskosti naseli mák a říkala že jsou vysloveně agresivní až se jí tam vůbec nechtělo chodit. Včely na mák rády chodí, ale a tím si nejsem úplně jistá, prý jim neprospívá.
Prý by za to mohl moci kodein.
MAK JE DOBRÝM ZDROJOM PEĽU PRE VČELY…
Nerad otevírám odkazy, mrzí mě, že lidi nesdělí sami o co jde a na jedné straně jsou líní číst delší diskusní příspěvky, na druhé nutí ostatní číst cancy, často cancy novináře, který včelařině nerozumí a píše nesmysly. Hlavně ale můj antivir odmítl otevření nedůvěryhodného zdroje.
Včera jsem byl u makového pole na polích hospodáře, který přešel do biorežimu. Mák je napůl s mákem vlčím, biozemědělci jsou kvůli zhoubné zemědělské poltice semennými bankami plevelů. Ani na jeden mák včely včera nešly. Nešly ani na hořčici zasetou se svazenkou. Vůbec. Ovšem v suchém větru bylo na svazence hodně včel a nebraly pyl. Z toho soudím, že se zajímaly o nektar. U mě jsem každoiročně zahlédl černý pyl z vlčích máků, letos není v plástech vidět vůbec.
Mám 30 m od včel na jednom stan hrách. Nemá nektar, ale pyl z něj sbírají, netuším, jak dobrý pyl to je. Včera to byl jediný pyl, co jsem viděl na česnech. Podobný má akát, ten tu ale neroste a pár vysazených zmrzlo. Už obrazily, ale letos už nevykvetou. Ale to jsem se dostal od máku daleko…
Přidám perličku. Vloni stejnému zemědělci sežral dřepčík 8 ha hořčice, i když jí postříkal správně, ve správném čase správným drahým postřikem. Postřik nefungoval, zaoral to. Letos hořčice zasetá na zaorání nemá jediného dřepčíka a nebyla vůbec ničím ošetřená - biorežim.
V tom odkazu je souhrn všeobecných informací o máku setém, z nichž se včel týká jediná věta:
Mák setý poskytuje včelám pyl, občas hostí producenty medovice.
Stránka jako taková obsahuje seznam rostlin, které jsou vhodné pro včely, stručné informace o chovu včel a získávání medu a dalších produktů.
Asi tím chtěl autor odkazu říci, že mák je zdroj pylu.
Pro vaši informaci. Zdrojem pylu a i nektaru může být ledascos, kdyby to něčím nepostříkali, aby vyhnali veškerý hmyz. Mám 30 metrů od včel velký lán hrachu a není na něm nejen včela, ani nic a s nadsázkou bych se vsadil, že prchli i mikroby. Nebo už dávno umřeli… Jako žížaly a další život, kterým dříve půda oplývala. Půda začíná být jen nosičem, ve kterém drží kořeny rostlin a ty rostliny jsou vyživované hydroponií podobně, jako ve velkosklenících - foliovnících na Západ od nás…
Proč vyhánějí hmyz? No aby mohli stříkat jakýmikoli jedy a neotravovali je nějací včelaři (většinou staří), co obtěžují tím, že chovají protivné a zbytečné včely. Usilovně se šechtí plodiny, řepka a hlavně slunečnice, aby na to včely vůbec nešly a zemědělci pak mohli stříkat čím potřebují. To je realita zeleného údělu, i tohle je přece součást zelené demagogie, nebo není? O tom ale ekoteroristé ani nemukají!
Dobrou chuť, vitamíny jsou zdravé.