Příspěvky uživatele

Děkuji vám.

Už chápu vaše psaní bez pravoisných chyb a umění skládat i delší věty a umět se vyjadřovat. To mladým nejde, snad žádnému.

Knihu napsat nechci, dokonce (už jsem to tu psal několikrát) mám i vydavatele. Jenže nevím jak s autorskými právy. Moje včelařské vzdělání - vědomosti se žačaly hromadit před 60 lety, kdy nejen, že nebyly počítače, ale kdo ví, jestli už byl Bil Gates na světě. Jak mám dnes znát zdroje svého vzdělání? Vy snad víte jméno autora Slabikáře? Jeden zmetek napsal do nějaké idiotské pohádky, kde princezna má elektrickou kytaru, přiblbé texty ke stupidním písničkám. Vše upadlo, PO PRÁVU, v zapomenutí, byl to neskutečný pseudokulturní brak a nezachránil to ani Menšík. I on musel z něčeho žít.

Uplynulo mnoho let, přišla Sametovka, přišly supermarketové řetězce. A jeden použil dvě slova ze stupidního textu idiotské písničky z té připitomnělé pseudopohádky a “umělec” vysoudil několik set tisíc. Tak kreténi - obecný lid, kteří umožnili, aby mohlo existovat tohle, tak ať se naučí včelařit podle čeho chtějí, ne ale podle mojí knížky. Pak někdo, kdo nic neumí, tak se bude na mě hojit, jako ten morální křivák se stupidní písničkou?

Já nevím, co jsem vynalezl sám, co mám zafixováno třeba ze starých Překladů, co zprostředkovaně ze Pčelovodstva, které odebíral otec a že uměl dokonale i rusky, diskutovali jsme jak to dělají v SSSR. Mého otce dali za trest v jeho 35 do Příbrami na uran za to, že měl tři dělníky a vychovával dva učně. Neuměli ho za nic zavřít, jen nikde jinde v tehdy ještě ČSR (ČSSR vznikla později) nedostal práci. No a zatímco jiní po večerech chlastali, hráli karty (TV ještě nebyla nebo nebyla tam, byla tam ale obrovská knihovna s nikdy nevypůjčenými stohy úplně nových knih) můj otec se vzdělával. Měl talent na řeči, sám se naučil plynně latinsky a tudíž rozuměl a mohl číst italsky.Německy mluvil tak, že rodilí Němci nepoznali, že není Němec, sám se naučil plynně rusky. Ale nevydělalo mu to pro rodinu ani jednu Korunu. Z toho pekla uranových dolů se dostal jen “díky” těžkému úrazu, ale jedině kde směl pracovat a žít, byla od Vlašimi tehdy 65 km vzdálená Praha (dálnice to zkrátila, i když vede 10 km mimo městečko). Blíž nedostal práci. Máma to neměla lehké, stejně jako ta vaše.

Já na rozdíl od vás nevěřím na 100 kilo medu a už vůbec v šestirámku, dokonce ani u těch, kdo včelaří ve včelařských rájích s akátem, lípami, slunečnicí a dalšími plodinami. Není to prostě možné, jedině jak píše Goro, že se jim “pomáhá” jako že v mezisnůškách “podněcováním”.

Vyvložkovat Adamák na Tachov jste nepochopil, proč byste to dělal když máte VN + NN? Vím, že drtivě drtivá věšina včelařů z iracionálních důvodů nechce dvě míry v jednom úle. Pro ně jsem - díky jednoduchým výpočtům potřebné plástové plochy, postuloval, že Tachovák má ve dvou bednách na sobě 39x24x9 přesně potřebnou plochu. Tím by odpadla druhá míra Dadantsystému. To se ale vás netýká, když máte k 24 NN 15. Devítirámková bedna 24 a k tomu stejně malé NN je nesmysl, nastudujte si to, u vás věřím, že to máte čím pochopit.

Čísla, kterým se vyhýbáte (nejen vy) je pochopit.

Blaník 39x30x11 - VN + dole NN 39x15x11 = plodiště, plocha 129 + 64 = 193  TO JE MOC!!!

               39x24x11           +                  39x15x11                                      103  + 64 = 167  IDEÁL!!!      

Tachov 2 VN po 84                                                                                                         = 168 SUPER!

vše v dm2 měřeno jednoStranně a i se dřívím = orientační údaje    

------------------------------------           

Vložky jsou buchty za jeden rámek, dají se na každou stranu jedna a máte to. Stačí z PS extrud dobře natřené (nebo polepit alobalem, to jsem ale nezkoušel). Současně se doteplí. Stejně fungují dvě blinovky, tlusté 31 mm. Proč 31? Rámek je široký 25 mm a z každé strany sololit (síla 3,3 mm - ten nejběžnější) dává 31,6 mm. Kapišto? V blinovce mám obyčejný PS, jen díra musí být vyvrtaná ve vloženém čtverečku dřeva před přibitím druhé stěny a vše přilepit. Pak se to teprve vrtá. Díra vede do “zdi” a ničemu nevadí a nemusí být tedy k blinovkám ještě buchty. Název buchta jsem vynalezl já a dá se to snad dohledat tady, v IF nebo na VF.

Z vašeho psaní vím, že stále nechápete ty plochy pro plod. Dokud to nepochopíte, nedostaneme se dál.

Jestli někomu nějak funguje šestirámek, nebo třináctirámek Eurodadant 39x30x13, je to naprosto vždy za cenu obtíží a mnohem více práce. Zkuste si představit, že já dám u asi 80-90% vč medník na plnou vysokou bednu, když je vysokými rámky plné vysoké plodiště = VN a u většiny vč už nedělám “protirojový” oddělak a tudíž se do vysoké bedny dostanu někdy v půlce září. Konfrontujte to s OP a nebo vaší mřížkou a pouštěním žilou, jak píšete a tak dále. Já jsem vlastně děsně línej a než dělat něco, o čem vím, že dělat vůbec nemusím, nepomohl by ani černoch, co by mi u spánku držel pistoli.

Když si důkladně nastudujete před pár dny tady uvedený PRINCIP Gorova NN systému s tím, že on nemá trubčinu jen v TL, ale má stejné plochy tak, že je v každém NN jeden trubčák (jen ho lidi dávejte na konec a ne dopředu) a domyslíte si to, uvidíte, že by u Tachováku vlastně odpadl TLumič jak ho známe z Blaníku. Prostě načtěte si toho Gora, popsal to tu dokonale a ne jednou. Prostě plodiště ve dvou bednách Tachovu a nová bedna s M by se dávala na tu loňskou a předloňská se v ten samý jarní den odebere a vyvaří. Nic jednoduššího už si já neumím představit!!!!!!! To je ještě jednodušší než Blaník. Ale podmíka je všechny nástavky stejně vysoké.

Myslel jsem si, že je nutné, aby vč nechovala trubce ve vysokém nástavku a nutím vč, aby je chovala jen dole pod plodem dělničím, který je ve VN. Ale co když je to jen můj axiom a nemá to na nic, ani na úhyny vliv? (mám přece úly s pevným dnem - staré po mamince z nostalgie a ani tam nebyly do minulé zimy nikdy žádné úhyny. Musí být tedy trubčina jen dole pod dělničinou?

A to je moje schopnost se pořád učit i v 70 letech. Často mě Goro tak se.., že bych vyskočil z kůže, ale jen hlupák se nepoučí i od nepřítele. Ale Goro není žádný nepřítel, jen v mnohém oponent. Co bych byl já bez ROZUMNÉ oponentůry? Nikdy jsem u Gora nezaznamenal ani náznak aktivistické duševní vymletosti. Jen je proti mě mnohem “liberálně” měkčí. Taky je starší a řečeno s básníkem: “čas otupí každý břit” a tak třeba i já “zkrotnu”.  Jsem o hodně jinačí než když mi bylo 35…

--------------------------------

Doufám, že jsem vám odpověděl na všechno a co je vám stále nejasné, ptejte se.

Děkuji za názor. Ano, rabovky byly už když se ještě nepoužívaly kyseliny. Nevíme kolik. Brenner píše v knize z padesátek, kdy tu ještě převládalo individuální zemědělství statisíců drobných sedláků, s průměrným početm dobytka kolem 20 kusů. A Brenner těmto tupcům (on je tak nenazývá) říká, aby si každý sedlák uvědomil, že smířit se s každoroční ztrátou 20% a zahrnout jí do plánu a pořídit si předem tolik oddělků, aby mu požadovaníé počty vč neubývaly je stejně tupé, jako že  by sedlák předem plánoval, že mu do jara zdechnou 4 krávy z jeho dvaceti. Tvrdil, že úhyny včelstev nemusí mít nikdo nikdy žádné a když tak jeden případ z tisíce, kdy nemocnou krávu ani nejdražší veterinář nezachrání. A Brenner má pravdu, vyzkoušel jsem to já, vycepoovaný komunitou včelařů kolem mých rodičů - ti lidi tenkrát dokázali, že má Brenner ABSOLUTNÍ PRAVDU. Tudíž vím, že bezúhynové včelaření možné je.

Pozoruhodné je, že plánované ztráty byly 20% a nebyl tu VD. Včelstva ale ničil snad ještě horší roztočík malý. Roztoč horší tím, že je okem neviditelný a navíc nežije na včele, ale v jejích vzdušnicích.

Vždy a ve všem uvažuju jinak, než většina nebo mejnstrým. Vysvětlil jsem tu, že mě a mojí rodinu  živily 30 let moje novátorské, ve světě v daném oboru neznámé “vynálezy”. Ano, hodně z mých nápadů se neujalo, co se ale ujalo používá se ve světě dodnes. Náhoda? No, možné to je, ale ne moc uvěřitelné, muselo by se jednat vždy o řetěz náhod.

Zrovna tak se já snažím zjistit důvod, nebo příčinu úhynů, jiný vystudují veterinární vysoké školy aby pak skoro pět hodin řečnili o úhynech. To je obdivuhodná vlastnost, ovšem u mě nebudí obdiv, ale doslova němý úžas. To je prostě tupá ideologie - pouze kyseliny a jedno která a žádné akaricidy, kyseliny v ticíckrát větších dávkách a doba expozice mnonásobně delší, ale oni prostě svoje ideologií zatemněné mozky (je to úplně stejný typ idiotů jako tvůrci Green Dealu) vůbec nedokáží používat bez ideologických nesmyslů.

Dám to na příkladu:

Představme si rok třeba 1875, před pouhými 150 lety. Tehdy věřilo v Boha víc než 95% lidí. Věřili, že se bez několikerého dennodenního pomodlení k věčně nasranému Bohu, který ale nikdy neřekne jasně co a jak chce a tak se lidi jak magoři stylem pokus-omyl pořád snaží Bohu zavděčit. Naprosto nezbytnou potřebou k modlení je klokoč, jeho plody, tvrdé dřevité kuličky, používané na výrobu růženců. A každý rozumný člověk v roce 1875 věděl neochvějně, že bez růžence se nelze účinně modlit. Tak vlády rozhodnou, aby bylo dost klokočí, vykácet část lesů a všude vysázet klokočové keře, protože tehdy moderní a nová věda sociologie předpovídá prudký nárůst lidské populace. A jak by ty spousty nových lidí mohly žít, když by neměly růžence na modlení?

Dneska si tu stupiditu projevů Víry už nikdo takto neumí uvědomit a najde se pořád skupina bláznů, kteří podobným nesmyslům věří, lepí se k silnici, připoutávají se řetězy ke komínům elektráren nebo staví traktory před jadernou elektrárnu. Jiní, ve jménu zase jiného boha vletí třeba s letadly do paneláků, kde jsou tisíce lidí. Předtím běloši v Americe neuměli uvěřit, že nějací lidé, miliony blbů věřily, že když každý den před východem slunce neobětují v každém městě desítky a stovky lidí, že by slunce nevyšlo. A ani jednou za mnoho století ti idioti nezkusili nikoho nezabít a počkat, jestli slunce vyjde nebo ne. Ale fanatizmus je to stále tentýž, jako s POUZE kyselinami a nebo nebojem s viry a nechávání VĚDOMNĚ část včelstev (krav, dětí a tak podobně) hynout s tím, že přežijí silní. Já se jen snažím tyto uopozornit, že už není středověk. Dnes se modlí málokdo a svět se nezhroutil i bez klokočů, prostě slunce křesťanů vychází se železnou pravidelností bez ohledu, zda se někdo modlí nebo nemodlí.

Já mám to štěstí, že jsem naprosto imunní k podobným hloupostem a umím častěji než většina rozpoznat co je dobré, nebo lepší, co asi moc ne a co dokonale zhoubné. Ale jak tu někdo píše papouškovaný nesmysl o nepřenositelnosti zkušenosti.  Tohle může říkat jen hňup, VŠECHNY zkušenosti jsou snadno přenosiletné, říkáme tomu učení. Ale zdaleka ne každý má IQ dostatečné na to, aby rozpoznal nesmysly od reality a kde chybí rozum, nastupuje tupá víra. Ještě nedávno,před padesátilety larmisti strašili hloupé dobou ledovou. Pak jim došlo, že když lidi něco spalují, že tím likvidují globální omrazování a tak ho nahradili, sim sla bim, ani ne za 10 let hrozbou globálního oteplování. Dokonce měli boha Globála Oteplouše. Ono to není ještě nai 20 let a po teploušském Globálovi není památky a je tu Klimatická Změna profesorka na VŠ s koňolampou bez uzardění tvrdí, že planeta shoří.

------------------------------------------------

lidská tupost je věčná

Zakončím to dokonalým bonmotem mého otce právě k přenositelnosti zkušeností:

“Ano, je pravda, že chybami se člověk učí. Je ovšem velmi pošetilý ten, kdo se učí na svých chybách”.

Dá se k tomu dodat, že IQ dvouletého fracka není dost vysoké aby dítě uvěřilo, že jsou kamna horká a ty nejblější děti se musí samy spálit. Pak si to byčejně pamatují - poučili se z vlastní chyby. A stačilo se poučit na cizích chybách, protože o horká kamna se nejde nespálit a většina starších lidí to ví a snaží se předat svojí zkušenost, což ale hlupákovi (nebo dvouletému frackovi) nejde. Někomu, a je jedno klilk má vysokých škol, tenhle prazáklad vysvětlit nejde. Ani přednáškami na pět hodin. Na druhou stranu, čím by se tihle lidi živili, když by byl každý rozumný od přírody?

----------------------------------------------

Slíbil jsem nereagovat přímo na jednoho zdejšího myslitele. Ovšem to se nedá, ta jeho bezbřehá naivita. Používá KŠ s touto logikou: "Roky jezdim nalitej a eště mě nechytli". Jiní vyvářejí vosk ve vodě ze studně a dobrý. A takhle bych mohl pokračovat.

Sice jste úplně ignoroval co píšu o videích obecně a o konkrétním videu od Klímy. Jen vás na něco upozorním.

Pouhá vzduchová mezera nepomůže nijak a ničemu,  bude to jen jako závětří, efekt předávání tepla bude jen o nepatrně oddálený a nebo o několik minut či desítek minut odložený výkyv teplot. Myslete. Ano, mezi skly v okně je jen svislá mezera. Jinak by to nebylo okno, je to kompromis, aby bylo vidět ven a dovnitř pronikalo světlo a současně aby to až tak moc neprochládalo, nepromrzalo. Samosebou je okno VŽDY nejslabší místo izolace stěn baráku - svislá vzduchová mezera. Vzduch, aby účinně izoloval, musí být uzavřený v co největším počtu co nejmenších komůrek. Proto “hřeje” polystyren, že jsou to miliardy mikrobublinek s plyným obsahem.

Slamáky byly účinnější  a nebo dobré, jen když sláma byla naležato. Proč? Ve stéblu naležato koluje vzduch jen v nepatrném prostoru, odezhora dolů a jestli je vnitřek stébla třeba 3 mm, pak ochlazený padá jen 3 mm dolů podle stěny stébla k venkoví straně a stoupá podle stěny stébla u stěny stébla odkud teplo uniká ze včelstva. Když se ale dá stéblo nastojato, mezi kolínky je například 15 cm, pak vzduch ve stéblu padá kolem vnější stěny stébla po dráze dlouhé 15 cm a odevzdává teplo mimo stéblo. Tím jak chladne tak houstne, stává se těžším a tak padá dolů. Současně se jiné molekuly stejného vzduchu ohřívají od stěny blíž ke včelám, vzduch se ohřívá, tím řídne a je lehčí a tak stoupá ve stéblu kolem vnitřní stěny - stěny směrem ke včelám = vnitřku úlu a nahoře narazí na strop - kolínko. Jenže stěna stébla ven je chladnější a tak vzduch odevzdává teplo ven, chladne, těžkne a padá dolů. To je normální koloběh a najdete to v každé učebnici fyziky pro základní školy, myslím osmé třídy.

Možná to neumím vysvětlit, myslel jsem si, že je to KAŽDÉMU dospělému člověku jasné. Prostě proto se do sendvičových stěn dává něco, třeba hoblovačky a to jen proto, aby se vytvořily stamiliony malinkých komůrek. Tím se rapidně zpomalila cirkulace vzduchu v dutině a nebyla jen jedna komora vysoká. Rozumíte mi? 

Proto je Čejkův úl v úlu nesmysl a nemůže nijak ničemu pomoci. Nanejvýš jako svého druhu závětří.

Skvěle izoluje vlnitá lepenka. Ale její izolace je mnohonásobně lepší když dutinky leží než když stojí - stejný princip jako u slámy. Jenže nasáká vlhkostí a hnije.Proto vynalezlipředci tzv welit, to je vlnitá papírová lepenka impregnovaná dehtem, nebo nečím takovým. On ale existuje stejný materiál strukturou, jenže je z plastu, asi polyuretan, myslím to není PE, ani PET a už vůbec to nebude polyvinylchlorid = PVC. Jmenuje se to plastkarton a na konci je vysvětlení.

I kombajnem rozbitá sláma je velice účinná, asi jako hoblovačky. Pokud je žitná (výjimečně lze použít triticale), nehnije a vydrží velmi dlouho. Žitná je špatně nasákavá a proto se třeba nehodila na stlaní (ale i  ta se používala, hnůj blbě hnil), nesála močku. Byla dobrá jen na došky - špatně bere vodu a nehnije a na další SPOUSTU výrobků. Lidi jako já umřou a vy už nebudete vědět nejprimtivnější prazáklady jak si poradit. A velice se obávám, že to budete velice potřebovat, svět jak ho známe právě končí. Ale drtivá většina má raději pštrosí taktiku.

------------------------------

A nyní se lakavě obtěžujte i vy, kdo nečtete víc jak tři holé věty a zkustě pochopit následující:

Navíc - fyzika, o které moc nevím, je příčina toho, že jakmile teplo prochází jakýmkoliv materiálem vedením, vždy dojde ke ztrátě vedením v okamžiku, kdy teplo musí projít změnou prostředí. Tedy jestli třeba prostupuje dřevem vnitřního ostění a ve chvíli, kdy dojde ke vzduchu, je to změna prostředí a tepeplná ztráta. Pak jde teplo vedením vzduchem (nekomplikujme to tepelným zářením) až narazí na rozhraní = dřevo vnějšího dřevěného pláště a opět ztráta tepla (izolace). Pk je teplo vedeno dřevem a narazí na vnější vzduch. To je opět změna prostředí a opět tepená ztráta ve myslu vyšší izolace. Tak polopatě. Vzduch v úle narazí na stěnu vnitřního ostění - změna prostředí = tepelná ztráta ve vedení což je ale izolace tepla. Ano, čím víc ztrát při vedení tepla, tím větší tepelná izolace.

Ale zpátky. Teplo narazilo na dřevo - jedna ztráta. Pak jde dřevem a narazí na vnitřní vzduchovou kapsu = drhé rozhraní a druhá ztráta vedení = izolace. Pak jde teplo vzduchem a narazí na dřevo vnějšího ostění = tepelná tzráta vedení tepla = izolace. Pak jde stejné teplo dřevem a narazí na vnější stěnu dřeva a to je poslední ztráta vedení. Celkem byla rozhraní jen 4, slovy ČTYŘI.

Jestli ale dáme do vzduchové kapsy list papíru, nic víc, přibyla dvě rozhraní a tudíž přibyly dvě zrtáty vedení a tudíž jestli to předtím izolovalo 4, nyní 6.

Když bychom do vzduchové kapsy dali 10 listů papíru, přidáme 20 rozraní. Jasné?

No a když se dají hoblovačky, je to 100 rozhraní? A mikropóry polystyrenu je kolik rozhraní, sto tisíc? Spíš milion!!!

A tyto přechody rozhaními si dejte do souvislosti s cirkulací plynů tím horší, čím menších a víc je komůrek. A čím horší předávání tepla, tím lepší izolace.

Nyní by to mělo být jasné snad každému. Jistě to tu čtou inženýři a prosím, aby mě případně opravili. Jám tohle chápu a popsal jsem jen pomocí selského rozumu a vědomostí ze základní školy. Někdo vzdělanější by to asi uměl popsat lépe.

Hodně úspěchů Javali. A co konkrétně bych udělal já? Koupil bych si plastkarton - skoro zadarmo Ten je tlustý 2 mm. Udělejte 3 desky s dutinkami naležato a zastrčte je mezi boční loučky (a nemusí to být Hofmany) a vnitřní stěnu úlu. VM je myslím u vás 7,5 mm a tak to půjde znamenitě. Samotnou vzduchovou kapsu nenechávejte, zbytečná práce a nesmyslná snaha.

Nenechte se zmást nabídkou vyhledavače, kecají, pošlou to v rozměru 1.200 x 800 mm, já kupoval, že muselo být nejméně 10 ks (asi před 12 lety). Ten materiál využijete u včel stokrát líp, než polystyren. Poštovné bylo výrazně dražší než materiál a i tak se to neskutečně vyplatilo!

Tak toto vlákno jsem neměl sílu otevřít měsíců šest a o nic jsem nepřišel.

Videa jsem nepouštěl, už z popisu a podle kdo je dává mi bylo jasné, že to jsou hlouposti. Ano, po zimě, kdy jsou zimní zásoby spotřebované, je plod pod stropem, kdo by to čekal? Akorát že pod plodem není nic, kde by se vzalo? A co by tam asi tak mohlo být na začátku dubna?

Ale do období rojení je ještě dalších 6 měsíců a tak může vlákno spát.

Neměl jsem sílu ty “zvratky” začít číst celých 6 měsíců. Slíbil jsem panu Malinovi, že nebudu reagovat na jeho výplody a tak jen žasnu. Ten pán by měl být politikem.

No ale jednu perlu nemůžu vynechat a ignorovat. Že když se udělá odd bez včel, nejsou tam staré včely a tudíž bez problémů přijmou matku. Tak to je výrok jako z psychiatrie. Když pozabíjím všechny děti, ani jedno dítě nemůže dostat spalničky. Často jsem rád, že nejsem mladý.

Obdivuji vás Javali, ale nakonec jste to vzdal i vy. Přesto hluboce smekám.

Přes tu něčí duševní nahotu bychom se mohli vrátit k tématu starých Překladů.

Mrzuté je, že tento doslova revoluční názor zůstal bez nejmenší odezvy. Ne ke škodě mojí, neznám rabovku nikdy a nijak, nanejvýš jsem v minulosti čelil TiL. Jiní pak mohou dělat i několikahodinové přednášky a videa. A stačilo by si přečíst za 2 minuty můj názor. Jenže u toho se musí myslet, u videa jen konzumovat. Akorát tvrdím, že včelařina není Růžová zahrada ani Mexická telenovela - kdo si ještě vzpomene na Esmeraldu? Ale rabovky tu jsou pořád. A nejspíš budou. U někoho, u jiného nikdy ne. Každý kdo jak chce.

Jeden z úděsných bludů vysvětlím právě tady a teď. Před chvílí jsem ve včelařských videích zmínil nesmysl z přednášky - videa Dr. Klímy. Na panelu vidím heslo:

SOUSED, KTERÝ VČAS NENAKRMIL..

Kdo se nechcete ztrapnit a prezentovat svojí včelařskou nevzdělanost + neschopnost logického myšlení, ihned tenhle blud z Klímovy prezentace zapomeňte.

Včely nejsou krávy nebo prasata. Tahle zvířata, trvale někde zavřená, když nedostanou nažrat, vyvádí a jsou schopná doslova zbořit maštal! Dokážou utéct z vypasené pastviny a jdou přes mrtvoly někam, kde je co žrát. Hlupák myslí, že u včel je to stejné, že když soused nenakrmí včas (kdy je včas?), pak jeho včelám, chuderám, nezbývá, než hledat u sousedů, kde a jak se přiživit krádeží.

Jak je to doopravdy?

Prazákladní podstata včely medonosné a její výlučnost je v tom, že nemá nikdy dost. Kdyby to měla jako samotářka, která nahromadí potřebné množství zásob pro vývoj larvy a ani o miligram víc, nebylo by včelařstí a nebyli by včelaři. Právě, že včela medonosná je naprogramovaná nepřetzržitě hledat nové zdroje snůšky - ty nejméně pracné = nejméně energeticky náročné a protože nemá nikdy dost, tak toho využíváme my a bereme jí med.Ano, ona dokáže nahromadit několikanásobně víc medu, než by potřebovala k přežití zimy. Naučili jsme se jí med nahradit náhražkou, ale až od chvíle, kdy se stala náhražka lacinější než med. Do té doby včelař nechával včelám část medu a bral si až to, co zbylo po zimě.

A naopak, vím jistě, že jsou vč, která nemají tento pud dokonalý a nenajdou všechny zdroje snůšky, které jsou k dispozici. Například některá vč nikdy nesbírají medovici, ale “medovicová” včelstva nektar sbírají vždycky. Tohle má vyvinutější BF lépe, než už zparchantělá slavná Kraňka!

V přírodě, prazákladní pravidlo přežití je, že silnější likviduje slabé a neduživé. Jestli se něčí včelstvo nechá vykrást, je to vina jednak špatných genů a příroda se je snaží zlikvidovat bez náhrady a nebo je vykrádané vč něčím oslabené a to je v drtivé většině “péče” včelaře. Třeba kyselinou zničí včelám čichové orgány - tykadla a strážkyně pak nepoznají vetřelce a vpouští je do svého úlu.

To o zhoubnosti kyselin jsem už několikrát vysvětlil, je třeba si to načíst. A pochopit to.

Kyseliny - Západ jen kyseliny, Klíma jako Západ POUZE kyseliny a pak dělá čtyři a půl hodinové přednášky? A ta předlouhá přednáška - video je jen první část!!!!

Přiznám se, nemám videa rád. Jsou pro mě moc dlouhá a často nevydýchám osobnost protagonisty.

Byla tu ale zmínka o Dr. Klímovi. To je příjemný a charismatický pán, jedno jeho video o škodlivosti oček znám. Ale vadila mi na něm ta ustrašenost, jak nebyl štont říct bez servítek natvrdo svůj názor, celé video mohlo trvat čtvrtinu času. Liberálové tomu asi říkají ohleduplnost, já připosranost. Pak bylo nějaké video s ním, ale snad na 5 hodin. Moderní prezentace, kde většinu obrazu zakrývá panel prezentace s piktogramy a hesly pro pitomce, jako domorodci v Kongu chtějí dnes mladí piktogramy a jednoduché symboly a já to “video”, kde mě pořád rušila ta přiblbá prezentace (za kterou se jakoby krčil přednášející jako nepodstatná součást spektáklu), nedokázal, ani při maximální snaze, dokoukat. Moc dlouhé. Prostě důkaz, co vyčítám mladým, že nečtou a nesnaží se tím prokousat, tak já se sice snažím, ale nedokážu se prokousat videi. 

Dovršuje to polonahý exhibicionista, co dělá ze včelařiny vědu s nutností tabule, popisování vzorci a schématy a přitom vidím v jeho videu na jaře, ten rok prý prvně otevřené, hladové oddělky se zásobami na pár dní a některé snad jen hodin. Se včelami zachází jako prase, tříská s věcmi a rozmnačkat včelu nebo sto pro něj žádný problém. Tak jeho videa tedy nedokážu dokoukat už vůbec.  

Když mi došlo, jaký objev je termoefekt, napsal jsem Dr. Klímovi. Odpověděl během snad dvou hodin. Že děkuje, ale nemá zájem, že on už mnoho let jen kyselinuje, protože na Západě se jen kyselinuje. Došlo mi, že jsme názorově každý na opačné straně a víc jsem se nesnažil. V jeho spolku byl i Čermák a poslední roky jeho matky Vigor vč měnila, jen co položily prvních pár vajíček. Spojili jsme si to s s Petrem s kyselinováním a přestali je objednávat.

Podobně pan Marada. Pracuje pro Rakouského velkovčelaře a sdělil mi, že u nich jen kyseliny a přes to nejde vlak. Proto vím, že je Západ včelařsky zaostalý a dobře to tam nedopadne. Měli sjme několikrát od nich matky z Rakous, včely sice hodné, ale nějak bez rychlosti, nemastně neslané, nijaké a u nich se mi prvně po mnoha letech objevilo vápno. Ne, že to měly, ale jsou nějak oslabené, nevitální, neživotaschopné a háklivé k nákaze, která je všude. S Tomem4 jsme se dohodli, že matky odtud už nikdy více.

Smotal jsem několik témat dohromady, někdo třeba řekne, že pomlouvám, já jen sděluji svoje zkušenosti. Dokonce smidla mě tu napadl, že si ode mě dovezl špatné včely s vápnem. Po likvidaci vč s matkami vyhlášené značky je u mě zase od vápna ÚPLNÝ pokoj.  

Jen jsem chtěl vysvětlit, že za A nemám videa rád a proč, za B že jsou pro mě moc dlouhá a vadí mi piktogramy jako pro primitivy. Já preferuji psaný text, kde se můžu zastavit a dohledávat věci, informace. Ano, zastavit lze i video, ale to pak nemusím trpět u videa a tak raději čtu a studuji. Také jsem kvůli panelům s prezentacemi přestal úplně navštěvovat přednášky. Většinou se tam já nemám co naučit a dozvědět. Jediné, kdy má pro mě panel s prezentací cenu je graf nebo tak něco. Ano, pro mladé, zvyklé na piktogramy a úsečné holé heslovité věty, spíš jen jakési výkřiky - podpořené hesly na tabuli, nebo jak to říct, jsem jako z pravěku. OK, mám to tak a měnit to nebudu. Vím jistě, že moderně se já neumím naučit nic a tak je to ztráta času. A se svým časem už ve svém věku šetřím.

To je důvod proč nikdy nereaguji na videa, nepouštím si je. A jak ho dá anonym, tak tuplem ne!

---------------------------

Přitom když někdo jasně a stručně napíše, co chce sdělit, je to podstatně kratší, než se muset prokousávat předlouhým videem.  Někdy mi mladí nepřijdou jako úplně normální.

Příklad je tady a povšimněte si v minutě 5:20 toho panelu, za kterým se krčí Klíma. Tohle prostě já víc než 4 hodiny nejsem schopný skousnout… Jo a jedno z hesel: soused, který včas nenakrmil, je největší blud jaký znám, někdy to vysvětlím (už jsem vysvětlil několikrát).

https://www.google.com/search?q=p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ka+dr.+kl%C3%ADma&rlz=1C1YTUH_csCZ1062CZ1062&oq=p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ka+dr.+kl%C3%ADma&gs_lcrp=EgZjaHJvbWUyBggAEEUYOTIHCAEQIRigATIHCAIQIRigAdIBCDg2NzdqMGo3qAIIsAIB8QWZJd8vz2rjqw&sourceid=chrome&ie=UTF-8#fpstate=ive&vld=cid:af01e820,vid:24i5DnwzWx4,st:0

Video jsem neviděl a tak nevím o čem to celé je. Moje zásady Blaník netrvají číst ani minutu a je tam všechno, je to vlastně nesmírně jednoduché. Ale za minutu asi není možné požadovat honorář! Ale jistě víc si většina váží přednášky na 4 a půl hodiny…

Domnívám se, že nejlepší odpovídání napodobující rozhovor je následující. Neumím to tu s barvou, možná to ani nejde, ale vepíšu k vašim otázkám odpovědi tak, aby bylo patrné co je co.

------------------------

Zkusím se Vás ještě zeptat, proč by ten šesti rámek nemohl fungovat na principu jakéhosi polovičního systému Blaník? mohl, jen hůř a pracněji, dál si odpovídáte sám. Spíš bych se zeptal já, na úvod, tím jsme měli začít, jak dlouho včelaříte, v čem a kde? Dole dno, česno na té správné straně, potom nízký nástavek a na něm vysoký, pak mateří mřížka co máte pořád s tou mřížkou? právě mřížka (jak to teď napsat bez povýšené arogance) je dle jiných autorů viníkem polovičních výnosů, těžkého stresu a z toho plynoucí větší náchylnosti k nemocem, nebo naopak, jako každý stres snižuje přirozenou odolnost včel. Dlouho jsem byl zastáncem mřížky, pak jsem to zkusil a musel uznat, že všichni, kdo tvrdili, že je mřížka nesmysl a škodlivý element, měli pravdu. Ke své škodě jsem chytřejším než jsem já nevěřil 30 let… a nástavky na med, tak jak správně propagujete na panenských plástech? Včely nerady obsazují medník, když se jim do něj nepřevěsí plod. Skrz mřížku se raději vyrojí než aby tam šly stavět a zanášet dělničinu bez kladení - samosebou bez mřížky, jestli chcete nemít úhyny, nesmíte mít mřížku! Prostě když nebudou mít v medníku plod, neobsadí ho a jak nebude mřížka zakladou ho - viz vaše video. A že na videu byli žebráci a ne včelstvo, proto jen jeden rámek plodu, okolo po rámku medu a krajní rámky skoro ani nezačaly stavět a přitom plod už byl zavíčkovaný. Polopatě, to vč z videa přineslo 3 kg, slovy TŘI KILA MEDU. O videáři mluvíte jako o Tomášovi, znáte ho? Dejte nám sem popravdě vědět, jak to konkrétní vč dopadlo, myslím, že už nežije a jestli, dožije taky jara? A jaký pak asi dá příští rok užitek? Pokud by se během sezony udělalo jedno nebo dvě proti rojové opatření, OK, já nedělám NIKDY žádná protiroj opatření, v tom je ten půvad Blaníku, téměř berzpracný med. Už několik let jsem neměl roj.třeba odebráním rámku se zavíčkovaným plodem a vložením mezistěny nebo mezistěn, v té době má můj jedenáctirámek dva, polovina 3 narvané NN medem (po 15,5 kg) bez plodu a já nejsem … (slovo na tři písmena, první i poslední je b) a rozhodně to nebudu rozebírat a pak zase skládat. V té době naplno u mě probíhá vytáčení a to je pro mě taková dřina, že na hraní s nesmysly nemám sílu. Čas  bych jako důchodce asi našel ubralo by to včelstvu plyn mým vč nikdy vědomně neubírám plyn, musí být beze stresu, neoslabená a v nejlpeší možné kondici a síle a mohlo se více soustředit na sběr nektaru další axiomatický nesmysl, kam na to chodíte? Že jako aby se víc soustředilo na sběr nektaru - pak se mi divte, že jsem podrážděný a arogantní, když vy a někteří další tu píšete takové nesmysly. Nebo je i tahle metoda zcestná? NAPROSTO!! Na podzim by se ten první medník nad mateří mřížkou dal dolů pod plodiště, ten stávající by se při té příležitosti vyndal a nahradil tím se zásobami, které by si včelstvo přenosilo nahoru, jako to popisujete u Vaši metody Ach jo. Nesčetněškrát, až je mi trapné to pořád opakovat, ale dobrák Goro se vás mladých zastává, že opakování = matka moudrosti. Zopakuju tedy po sté. Vč si nic nikam nepřenáší, NIKDY!! Co kde načne to spotřebuje, ale znovu neukládá a nevíčkuje. Ukládá a víčkuje jen to, co přichází z venčí, a ani to neí vždy pravda viz můj letošní pokus s recyklací víčkového medu. Vč s podsazenou KK, lépe s medem (tuháčem, vytočitelného medu je škoda jim nechat) zásoby spotřebuje NĚKDY BĚHEM ZIMY A NEVÍM KDY. Neví to ani Ing. Řeháček, nyní jeho následovník Ing. Cimala (i MUDr. Šumera - oba Eurodadantisti a oba znám a dokonale znám jejich praxi). Dokonce se stotožním s Cimalou v tom, že je mi vlastně úplně jedno, kdy to včely spotřebují. Vědí totiž, že dole jim to na nic není a snaží se šetřit si zásoby “nad hlavou” a tak když trochu můžou, chodí (asi) pro zásoby dolů. Ve skutečnosti je to jedno kdy, ale kolem vánoc to tam ještě bývá.  Mnohokrát jsem vysvětlil, že nespotřebují všech 10 polorámků zásob (do medníku i TL se dává jen 10 rámků), ale jen asi 5-6. Načtěte si to, prosím sám, psal jsem o tom snad před týdnem, nebo max dvěma týdny! 

Prosím, pokud dokážete odpovědět bez emocí, arogance a toho, že kohokoliv urazíte, budu Vám za tu odpověď nesmírně vděčný a předem moc děkuji. Je těžko neurazit lenocha, který si nejdřív NENASTUDOVAL aspoň jen to, co jsem tu napsal za poslední čtvrtrok! Přesto jsem se pokusil znovu a znovu vysvětlovat. Jestli jste soudný, vžijte se do mě. Něco pořád opakujete, ostatní nic nenamítají, na nic se neptají, nežádají upřesnění - VY TO TOTIŽ VŮBEC NEČTETE!!!!! fakt se pak divíte, když jsem podrážděný? 

PS: Tak co, zkusíte taky jeden úl vyzkoušet, jak jste psal? GW Opět. Kdybyste si nastudoval, co tu píšu, je tu třeba vlákno o omylu českých včelařů s Adamcovým úlem. Podrobně vysvětleno, že mít v našich podmínkách vč ve dvou JEDENÁCTIRÁMKOVÝCH bednách je tragický omyl a dokonce se domnívám, že hlavní příčina (po kyselinách) zimních úhynů. Vyvětluji tam, kolik musí mít úl plochy, že nesmí být málo, ale nesmí být moc. Že se ve dvou bednách 24 skutečně včelařilo, jenže v úlu Tachovském a ten je pouze na 9 rámků v jednom nástavku . 39x24x9. Máte to tam šedý vlku (mě oslovujete příjmením, ale abyste se představil na to koule nemáte). Pak ano, pak to může fungovat. A dokonce myslím, že fungovat znamenitě a že by se pak dalo včelařit v jednom úle jen s jednou mírou. 

Kdybyste se býval obtěžoval, i jestli jste to přečetl, tak je nutné to taky POCHOPIT - jsou to naprosto originální věci, které nemůžete nikdy nikde vyčíst a už vůbec vykoukat ve videích, přišel jsem na to já a tak je to ORIGINÁL. Zadarmo - to je asi ta chyba, malí lidé myslí, že co je zadarmo, nemá cenu! (znáte to o házení perel bytostem, které vůbec neumí poznat perly od bláta? Dokonale to popisuje Rabíndranáth Thákur, jestli vám to jméno něco napoví))

Tam také odpovídám, na co jste přišel sám (a díky tomu vám věnuji čas, vy umíte myslet), že by se dala metoda Tachov s Adamcem vyzkoušet vyvložkováním jedenáctirámkové bedny a když se neosvědčí, je to vratné. A pokus s vyvložkovaným Adamcem na Tachovák běží u Toma4, jen on sem přestal psát. Snad se od něj dozvím výsledek, voláme si a píšeme maily. Pokudf se dožiju, vyzkouším to v v dalších letech sám. Už jsem zkusil mockrát, ale pokus nedotáhl, vyhodil přepážku, pustil je na 11 rámků a dal NN. Prostě jsem nechtěl přijít o med - nikdo mě za výzkum neplatí. A tady na CHZ odezva a zájem nula, tak proč a pro koho a ZA CO se tu snažit? Nikdo nereaguje, neptá se, ani nepoděkuje, neocení, nanejvýš umíte kňourat, že se s vámi nezachází v rukavičkách. Potřebovali byste dva roky vojny! Tam byste poznali o čem je život a jak funguje skutečný svět.

Zrovna tak jsem jasně psal, jak Tom4 měl letos na míře DB šestirámek a jak se mu to chtělo v červenci rojit, jak to nešlo udržet v bedně a jak musel dospoda dát druhou vysokou šestirámkovou bednu. V partě, kam patřím, zkoušíme každý něco, skoro vždy to jsou moje nápady, píšu sem ale už jen já výsledky ode všech. Jen to musíte z A číst, za B chápat a za C se ptát, protože není možné, abyste tomu rozuměli ihned a hned na první dobrou správně. Udivilo mě, že jsem několikrát zveřejnil věci, že to se dozvědět kdokoli v osmdesátkách, byl by slavný, opěvovaný a nestíhal by odpovídat na stovky dotazů v dopisech, jinak komunikovat nešlo. Vy nyní máte tisíckrát pohodlnější svět a jste líní myslet a na něco se ptát, chováte se jako že na věku ani délce praxe a už vůbec na vzdělání nezáleží. To NASÍRÁ a uráží, ta bezbřehá AROGANCE MLADÝCH, zase mě! A nedržkuju a nefňukám jako rozmazlínek. Jsme chlapi nebo zženštilí blbečci s nevyjasněnou orientací?

Popravdě, neumím přijít na to, proč je ve 30-50 mm PS v úlech tak vlhko, když v tenkostěnném masivním dřevu ne. Prodyšností to být nemůže, někdo dělal pokus, že naplnil okurkáč vodou a sklenici zakryl jen položeným prkýnkem. Za půl roku voda neklesla pod rysku, i když to nebylo venku, ale v místnosti, kde je přece jen tepleji. Z toho vydedukoval, a já tomu věřím, že je dřevo neprodyšné.

Ale.

Víme o tom, jak skvěle se dařilo včelám ve slamácích. Nevím nic o košnicích, ty už moje rodiče nezažili ani v dětství. Ovšem nejsem si úplně jistý, zda je slamák v tloušce rohože 80 mm prodyšný, myslím, že ne. Ale má neskutečnou tepelnou izolaci. Táta si ještě za mého dětství slamáky dělal, jenže byla potíž sehnat cepovou a pouze žitnou slámu a tak toho nechal. Také včely vykusovaly jakýkoliv špagát a muselo se to co 2-4 roky přešívat. Sisál vydržel asi dvojnásob. Dnes už by vhodné špagáty nebyly problém.

Nápad, který jsem nezrealizoval a už k tomu nemám chuť:

Mám za to, že mnou pozorovaná vysoká vlhkost v PS bude mít co do činění s rosným bodem. Myslím, že úl buď nemá mít izolaci žádnou (nepatrnou) - masiv dřevo 20-30 mm a nebo pak už pořádnou, například slaměnou rohož, hoblovačky v sendviči a i rozbitá sláma mezi hobrami funguje tak, že v úlech není ani malé vlhko (žádná očka, sejta ani paroprodyšné stropy). No a tak jsem si opatřil extrud 100 mm. Mám vyrobené rámy dolní a horní, jen jsem zjistil, že na průmyslové řezačce PS se tak tlustá deska nedá rovně uříznout. Svou řezačku vlastní výroby jsem dal nadšenci do PS úlů a když jsem jí chtěl půjčit na experiment z extrud PS 100 mm, nemá jí, někomu jí dal, když zjistil, co za hovadinu jsou úly od tady jmenované značky z Polska, Flugo - to není polystyren a podobné. Kolega už nechává PS úly dožít, což dlouho trvat nebude a už je nechce ani vidět. Má je spíš jako nouzáky, na oddělky a podobně.

To samé Petr. Kdysi si z nadšení k novince koupil desetirámkové Adamce Lysoň a přestal včelařit. Před asi 15 lety se rozhodl přejít na 39x30 - Blaník. PS úly ničemné konstrukce měly jakási mezidna, nebo dekly nebo nevím co a to když se vykuchá a dá pod nástavek 24 je z toho akorát třicítka. Jenže pouze na 10 rámků a pouze SS. Zkrátím to, úly nenávidí, má jen 4, naštěstí a nemá v nich včely. Používá je na oddělky. Včelám se v tom nedaří, je to velmi háklivé na zacházení, nejde to vyškrábat ani vyžehnout. Konec jeho včelaření na Lys 24 byl tehdy, kdy mu lednová vichřička rozházela úly po zahradě a včely to nepřežily. Nyní na úle musí být 25 kilo betonová dlaždice. Co se ušetří na váze úlu, nadře se včelař s dlažkou.

Kdysi mi dal jakýsi pan Svítek z Přimdy litý nástavek z tvrzeného kuličkového PS. Tvrzení ale bylo jen tím, že se do formy dalo víc koplenu. Lysoň to má udělané líp, tam je také hustší kuličkový PS, ale povrch je nějak ještě dotvrzený. Svítkovy nástavky - velká sláva a Včelařství pělo ódy pak nějak vyšumněly, včelám se v tom nevedlo dobře, stěna pouze 35 mm a byla průsvitná, Svítkovy úly měly dřevěné dno (já k tomu měl vyrábět ta dna + dekly, proto jsem dostal nástavky). Vyžadovalo to několik nátěrů neprosvítavou barvou. Bylo to zranitelné, ničemné, včely to zevnitř vykusovaly, musel být natřený 3 x latex a to jen do chvíle, než se latex film někde porušil, v tu ránu to včely začaly hlodat. No blbárna na entou a u mě úl z jakéhokoli PS už nikdy více!

Ne, PS je na úly ničemný materiál. Jedině snad zkusit ty tlustostěnné a to nikdo, pokud vím, ještě neudělal. Ale proboha proč, když nejlepší jsou včely v tenkostěnném masivu Sm 20 mm? A dokonce i v dokonale neprodyšné překližce Bo 18 mm?

-----------------------

Na závěr. Celý Blaník je založený na jediné věci a proto moc na míře nezáleží, vždy to musí být vysoký nástavek (24-30, ne méně ne více) na 11 rámků pro plod, JEN JEDEN!!! a k němu libovolný počet NN = tedy systém Dadant. A celé to nesmí mít nikde ani jediné očko a žádné síto místo dna, musí to být čtvercové aby to mohlo mít TS, která je pro včely lepší. Rozhodně nesmí být odvětrávaný strop!!!! Pak vč téměř nemají VD a jsou zdravá a bez úhynů, pokud včelař neudělá nějakou chybu a neodchýlí se od metody Blaník. Ovšem na tuháč je i Blaník krátký. Za určitých, mnou zde už popsaných podmínek. Tudíž ani metoda Blaník není všespásná. Je to ale nejlepší, co jsem za 60 let vyzkoušel. A málokdo vyzkoušel tolik věcí jako já.

(a stále věřím, že by se to dalo vylepšit a nebo že by mohlo být něco ještě lepší)

Velmi tvrdý odsudek! OK, beru, ani já se s nikým nemazlím.

Opravdu nemám jak zjistit HMF. Patrně jsem to popsal nesprávně, vy si to představujete jako zkažený hnus, já jen popravdě napsal, že mi to nevonělo a byl jsem připravený to včelám nechat, většina je nevytočená. Jsem nekuřák a mám velmi citlivý čich, soused kuřák ta víčka chtěl na vykusování pro sebe a rodinu a zdála se mu čerstvá. Asi mě máte za hovado a prase dohromady. Jak myslíte.

Jo a to podstatné. Neměl jsem posledních několik let medovici a víčka byla z 90-95% z kvěťáků, vytočený med vynikající vůně a chuti je velmi tmavý a nekrystalizoval asi 2 měsíce. Proto vím jistě, že podávaný výluh snědly a ukládaly to, co přinášely z venku. Jak byste to vyhodnotil, tu záhadu vy? Takže nejen ani stopa po zkyslosti a hlavně velmi tmavý med, i když zkrmován byl výluh z květových světlých medů. 

Druhá čtveřice vč dostávala rozmixovaný tuháč, mimochodem, ve vozkové drti nezůstávaly ŽÁDNÉ krystaly nerozpustné melecitozy a tak já můžu s klidem tvrdit, že vědci vědí ho.no a nebo existuje tuháč, který není z melecitozy, která je vodou nerozpustná. Tací jako vy Goro se mě můžou snažit urazit jak chtějí, zatímco vy jste vybádal dvě věci - ho.no a nic, já mám tento poznatek. Med z obou skupin se nijak nelišil. Takže i podávaný rozmixovaný tuháč asi spotřebovávaly. Toto by měl, místo kšeftování s léky dělat výzkumný ústav. Který má laboratoře, vybavení a mohl by zjistit úplně přesně, co se s medem vlastně děje a který a kam ho ukládají (a kdy, já pokusoval po odkvětu lípy). Na celém tom pokusu bylo ještě několik pozoruhodných věcí, podole mě menšího významu, které ale po vaší studené sprše už nezveřejním. Jen vím, že bát se tuháče je dětinsky, nebo stařecky hloupé, pověrčivé. To vím 30 let, že tuháč, když se dá NN pod VN v půlce září, včelstvům nejen neublíží, včelstva jsou mohutnější a po vyzimování početnější a dají vyšší výnos. Vy se tuháče bojíte. No, neumíte s ním pracovat. Pro mě je to doslova ZLATO.

---------------------------------

Měl jsem ještě uvést, že výluh byl určitě řidší než by byl cukerný roztok 1:1, soudě podle hustoty. Byl podáván ob den i dva v česnových napaječkách 1,6 l, které ale neplním nikdy úplně, odhadem to je tak 1,2 - 1,4 l.

Takže moje podezření na krmení ve snůšce některými “včelaři” je pravda a že by cukr braly píšete též. Nakonec proč by ho nebraly. Tak to jsem už doma a už chápu rekordy a dokonce i ta záhada, že jeden doveda ještě včelaří. Ona každá záhada má nakonec celkem jednoduché vysvětlení. Jen maličkost. Znám jednoho, který včelařil dlouho bez úhynů v Blaníkách. Až si přivezl dva oddělky a můžete hádat od koho. Pak mu víc jak polovina vč padla. Myslíte, že to bylo Blaníkem? Nebo roztočem VD, které neuměl ve svých vč najít a nebyli ani v těch oddělkách a nebo si spíš přivezl viry?

Upřesnění pro začátečníky o barveném cukru. Po ww2 v Německu chtěl stát podporu včelařům formou laciného cukru nebo dokonce zadarmo. Bylo to v době, kdy i oni měli lístky = přídělový systém, potravin bylo málo. Byla obava, že by s tím koumáci kšeftovali a tak byl cukr rafinovaný - obarvený. Museli toho nechat, protože ne, že včely přenosí zásoby, to je hloupost, pouze axiomatická vědecká hloupost, některými pořád uváděná jako fakt. Ne fakt, AXIOM. 

Ono je to totiž úplně jinak. Prostě včelaři převěsí plod i se zbytky zimních zásob a včely po vyběhnutém plodu jen doplní plásty medem ze snůšky, zimní sračky tam ale nad plodem zůstaly. Také proto u mě neexistuje vytočit vysoký černý rámek a dělám jen panenský med. Z čeho včelaři běžně po celém světě vytáčí med je jasně vidět v mém článku tady na CHZ. Kdo dokáže pouze panenský med, ten mě může soudit, ani jeden nízkonástavkář 100% panenský med nemá a vy to pane Goro dobře víte.

A kde se vzaly na mých fotkách černé hnusné plásty? Jinde píšu, jak jsem místo prvního medníkového NN podle metody Blaník dával celé bedny 24 a chtěl jsem, aby to matky zakladly a já měl oddělky. Nezakladla ani jediná z 8 vč. Další rok jsem tedy dal kromě SR doprostřed také zakladené tmavé souše vedle tohoto SR. Zase to nefungovalo a tak se dostal u mě med do starých souší 24. To jsem využil na pořízení fotek. Musím ale přiznat, že jsem med z těchto starých souší nepoznal od medu panenského. (tuhle info jsem mohl zamlčet, je proti všemu, co propaguji ohledně panenského medu,. šlo ale o jediný pokus,který vlastně původně jako pokus o chuťové vlastnosti panenského a obyčejného medu nezačal)

--------------------------------

Na jedné přednášce, patrně proto, že jsem kladl a hlavně JAKÉ jsem kladl Ing. Titěrovi otázky, mě a přítekyni dal sadu asi 10 malinkých lahviček se vzorky medů. Že to je to, jak Dol dělá soutěže o dobrý med a že to anonymně posuzují takto náhodně vybraní lidé. Med nám nechutnal, ANI JDEN VZOREK nebyl podle mých představ!!! Vše mělo nějakou pachuť, jakoby po plastu, zkysanosti nebo náznaku hniloby a jeden snad měl pachuť ropných látek, snad vazelina z medometu, olej, nebo tak něco. A to byly medy, které se někdo odvážil poslat Dolu na posouzení? I to je vysvětlení, že já nemám problém s odbytem, bez Koruny do reklamy nemám medu dost. Bez certifikátu za x peněz.

Ale vy víte jistě, že já jsem prase. No, velmi odvážné tvrzení a asi snad že nejsem liberál, bych si toto nikdy o nikom nedovolil. Já ne, dokud bych dotyčného nikdy ani neviděl, natož abych viděl jeho provoz a způsob práce.

Je načase informovat o mém pokusu se starým medem. Nemám možnost zjištění HMF ani chemického složení medu, mohu vše hodnotit pouze senzoricky.

O co šlo. Nevděl jsem a neměl jsem “zmáklou” technologii co s víčky. Pracně jsem je mixoval se studenou vodou v konvi a vzniklou medovou vodu po oddělení vosku dal jako krmení na zimu včelám. Velmi nehospodárné, pracné.

Med s víčky a různé zbytky, také třeba z čeření medu - med nikdy nijak necedím a jen 100% čeřím, měl namnoze nepříjemný nakyslo ztuchlý nádech zápachu, ne úplně skvělý, sice jemný, ale přece jen odér. Měl jsem strach, jestli, když by se to dalo včelám ve snůšce, že to bude cítit z medu. Takže. Jednak (nenažranost - bylo mi líto to jen zkrmit) a jednak nevědomí, zda je možné včely krmit ve snůšce - za celý život nevím, jestli by vč brala krmení ve snůšce. Konečně jsem to letos zkusil. Víčka jsem mixoval míchadlem na maltu se studenou vodou (děsně pracné) a oddělil ve stáčecí štoudvi, kdy jsem spodedm vypustil, po ustátí medovou vodu.

Tak první zjištění. Vč ve snůšce krmení medovou vodu a zbytky starého medu rozpuštěné ve vodě berou (ještě je potřeba zjistit, zda by braly cukr, ale proč to zjišťovat?).

Senzoricky je med vynikající kvality bez sebemenšího náznaku kyselého nebo jiného zápachu nebo pachuti. Podotýkám, že jsem tohle dělal až když byla pouze uživovací pozdní snůška - polovina července - konec květu lip, které tady nikdy nemedují, kdy včely větraly, voněly, ale v mednících nic nepřibývalo.

Jak si vysvětlit, že med nemá zápach “výchozí suroviny”? Zdá se mi - jediné vysvětlení, které mě napadá, je, že včely krmení - vždy na noc kvůli riziku loupeže - spotřebují a do medníků dají přínos z venčí, který by jinak spotřebovaly. Proč by to oddělovaly nechápu a nevím. Stoprocentně by se to dalo zjistit třeba obarvením krmení. Což se kdysi zkoušelo a funguje to, bylo jasně vidět, kam krmení obarveným cukrem dávaly a kam ne. To jsem ale jen vyčetl ve starých Překladech, že dělali v padesátkách v Německu.

----------------------------

No a co mě nemohlo nenapadnout. Vždy mi bylo záhadou, jak někdo může mít 80, 100 i nad 120 kg medu od včelstva ve srovnatelných podmínkách, kde jsem já dokázal od vč (zdaleka ne od všech, ale max třetiny) vytěžit 50-60 kilo medu (ojedinělé vč taky 75 kg). Co když někteří cpou do včel ve snůšce cukr, podle mě spíš syntetický škrobový hydrolyzát, včely jej snědí a do medníků ukládají jen přínos z venčí? Není v této fintě to tajemství velmi úspěšných včelařů? Ještě těm rekordům věřím, kde meduje akát a pěstuje se slunečnice a po ní svazenka, případně dlouho medující pohanka. I tak by bylo 120 kilo medu od včelstva 5 beden Adamce!!! Ale tady u nás? A znám takového velkovčelaře s rekordními výnosy. Včelaří v Langu 1/1 a je tak vzdělaný, že neumí ani vyslovit slovo Langstroth a vyslovuje lastronk. Inu velkovčelař jak se patří. Úspěšný. Na co je potom včelařské vzdělání?

Dnes fumigace na dvou ze tří stan, na zbylém kontrola poslechem a vše živé. Všech 32. I to pospojované, kde jsem nevěřil, že to dopadne dobře. Ale ještě není konec února…

U Petra jedno padlo, jak jsem psal a druhé, vykrádaný abonent, se po zúžení česna na 3 včely ubránilo a vše OK.

Pro začátečníky. I když se vč ubrání rabovce, je nutné matku co nejdřív zjara vyměnit - nese gen slabé obrany úlu a je nutné od nich nestrpět v další sezoně trubce, kteří přenáší geny nesrovnatelně účinněji, než matka.

V tomto vlákně popíši včelaření na Novém Zélandě, s nímž na přednášce ve Vlašimi před pár lety seznámil mladý včelař, inžernýr, který tam jako nádeník včelařil u včelařského kapitalisty 4 roky.

Pracoval jako včelař v terénu. Promítl nám filmy a diáky, spoustu fotek. Toto píšu jako odpověď uživateli GW na šestirámek a svá tvrzení o nevzdělaných Západních včelařských kapitalistech.

Na NZ vůbec neznají (drtivá většina včelařských podnikatelů) mezistěny a dávat včelám stavět nové plásty. Jen když nějaké rámky rozflákají (zachází s tím hůř jak tady jezedák s hnojem - proto je Langův rámek humpolácky bytelný) a nebo zvyšují počty včelstev, pak koupí nové rámky s mezistěnou. Pro kapitalistu je neekonomické dávat mezistěny, včely, když už je dílo staré a černé a buňky příliš malé, musí dílo ohlodat a postavit nové plásty. Jenže včely nedokáží vyhlodat dna buněk a tak plást ve dně tloustne. Viděl jsem plást, kdy střed byl tlustý asi 15-20 mm!!!!!!!

Když náš dělník (vystudovaný inženýr, tak tam zacházejí  s našimi lidmi), říkejme mu Honza, skutečně se jmenuje Jan, vysvětlil majiteli, že z nových plástů na M je větší včela, která má logicky větší medný váček a tudíž při stejném letu přinese víc nektaru, tak teprve po tomto argumentu souhlasil s každoroční obměnou asi 10% díla (ten podnik mel pouze L 1/1 a pro plod i med stejné, černé, mnohokrát zakladené rámky). Tak malé % roční obměny díla se nemohlo nijak viditelně projevit a tak od toho kapitalista odstoupil a vrátil se ke svojí nenažrané debilitě, prože dávat stavět mezistěny je “zbytečný” náklad. Prostě kapitalista byl majitel a o včelách nevěděl vůbec nic, pro něj to byl soustruh, náklaďák nebo lopata, prostě výrobní prostředek. A to se tam těžil manukový med, kdy Honza říkal, že za 300 kilový sud byla u nás tehdy nová Škoda Fabia. Tak nekonečná je nenažranost kapitalistů, domnívám se, že ne jen na NZ. V té době (asi 15 let zpátky) na NZ neznali mor ani hnilobu, neměli tam ani VD a neznali ani CCD.

Kdo nerozumí včelařině a neobtěžuje se vzdělat, logicky by usoudil, že obměna díla je zbytečná i u nás v ČR. Když na to tady diskutéry upozorním, říkají že útočím a že jsem nesnesitelný, nerudný člověk, co nemá rád lidi (co myslíte Kometo?)

--------------------------------------

Ale stejný Honza sdělil i něco, co by tady bylo realizovatelné a co já považuji naopak za pokrok, v čem je včelařina (hobby včelaření na NZ neexistuje) na NZ o celé míle dál, než my tady v Evropě.

Když přesvědčil Honza kapitalistu, aby obměnil malou část díla, k jeho údivu to tam proběhlo následovně. Vyřazené staré rámky s plásty se odešlou do speciální fabriky. Tam se rámky i s voštím rozemelou na drť. Z té se vyextrahuje (Hoza nevěděl jak, já myslím, že jako tady vodou) vosk a ze zbytku se vyrobí vysokoenergetické pelety na otop, drahé a přesto není problém s odbytem, zákazníci na ně mají pořadník. Technologie z toho meteriálu asi vyextrahuje kovové sponky a drátky, ale rozmělněné by v topných zařízeních neměly působit problém. Stejná fabrika, na NZ je jediná pro oba ostrovy, vyrobí mezistěny.

Možná i to, že se rámky (na NZ výhradně pouze dřevěné) nevracejí do včel a ničí se, je jedna z věcí, že NZ nezná mor a jiné nemoci včel. Kdybych byl mladší, snažil bych se podnikat v tomto oboru. Tvrdím, že jen v tom je budoucnost evropské včelařiny. Jako byli Češi první na světě, kdo vyrobil mezisdtěny, mohli bychom být první v Evropě, kdo by ničil použité rámky a ty by se nevracely do včel. Tvrdím, že i plastový program by se dal takto realizovat. A tvrdím, že rámkové přířezy, vyráběné v nepředstavitelně velkých sériích by by byly tak laciné, že by jim výrobci přířezů nemohli konkurovat. A tak dále, a tak dál. Podle mě bychom se měli zabývat tímto a ne úkroky do slepých uliček, kudy cesta nemůže vést. Jen to rozpoznat je pro mnohé čím dál větší problém.

Pokusím se vysvětlit svůj pohled na některé věci tady. Cituji názor uživatele GW:

Polystyren jako takový je ve včelařině strašně na vzestupu, navíc při přímo astronomických cenách dřeva je levnější s daleko větší trvanlivostí a prakticky zvenku bezúdržbový, pokud s ním někde nepraštíte, neshodí Vám ho vítr a nebo s medníkem nespadnete ze stoličky.

Tomuto tvrzení kvůli vlastní praxi a pokusům nevěřím. Naopak, zejména mladí mají plná ústa ekologie, udržitelnosti a podobných prázdných frází, ale včely, podle mě, do PS nepatří. Také ceny dřeva nejsou, podle mě astronomické, ba naopak. Jenže, ke zpracování dřeva na úl je nutná nějaká zručnost a řemeslo a to bude u mladých ten největší problém. Ale proč neyužít umělých hmot i ve včelařině? A proč ne i polystyren? A je nepravda, že by byl odolný a bezúdržbový. Naopak, žere ho UV záření a to tempem, jaké nemá u ničeho obdoby, je to materiál měkký, háklivý, náročný na ultrajemné zacházení, ničí ho ptáci a nemusí to být datlovití, stačí sýkorky. Ale i to všechno by se dalo nějak překonat.

Navzdory fyzice se v tom včelám teplotně moc dobře nedaří. Je v tom celoroční, ne vlhký, ale doslova mokrý hnojník. Mám zkušenosti se samnosnými nástavky z extrud PS 30 mm a v ničem nejsou včely horší. Také med je v tom vlhký. Ale nebude to tím extruďákem, v sendvičových dřevoúlech, kde je 20-40 mm obyčejného PS je to stejné - vlhký hnojník, vlhký med.

Vyřadil jsem vše co bylo z PS a od té doby mám med vynikající vlhkosti pod 18%, většinou ale kolem 17% a i méně. Docela jsem tu několikrát popsal dva stejné úly na stejném podstavci pro 2 úly, dvě matky ségry z jedné série a v jednom úle med pod 17% a v druhém nad 19%. Jediný rozdíl byl, že “mokrý” med byl v úle, kde byla v dřevěném sendviči izolace stěn z PS 30 mm, druhý byl na stejnou míru, ale nástavky staré před rokem 1960 z hobry a mezi stěnami z hobry kombajnová (rozbitá) sláma. Úl nesmí mít nikdy ani jediné očko, to je pak med vlhký i v pořádných úlech. Vše jsem vysvětlil a ne jednou.

No a pojďme do Ameriky, GW mi nehrál na smeč a nebo si naběh na vidle tímto:

Ale pojďme na druhou stranu zeměkoule, co ti zpropadení amíci? Když zcela pominu názor, že v USA včelaří jen ti, co by se jinak vůbec neuplatnili, i tam se s úspěchem šestirámky používají. Jaká tam je asi snůška?

Tak v drtivé většině USA se včely nechovají kvůli medu, ale kvůli opylení. Protože kapitalisti jsou většinou nevzdělaní debilové, tak je lze očůrat malými včelstvíčky, protože se platí od přisunutého včelstva a nenažraní objednatelé = kapitalisti neumí chápat, že malé vč málo opylí, prostě kus a hotovo!

Právě “zpropadení” amíci je to, že jen diletant se zhlíží v jůseji a neumí chápat kontext a pak myslí, že co je dobré v USA, bude jistě dobré i tady.

Paralela v Rusku je pro mě novinka od Javaliho a za celý dlouhý život jsem nic takového nikde nečetl a neslyšel. S jedinou výjimkou a tu popíši v  textu níže. 

Nejspíš Javali něco nepochopil a nebo se jednalo o oplozování matek. Totiž. Existují dva způsoby oplodnění - inseminace a přirozené. Přirozené aby se dosáhlo absolutní čistokrevnosti je v zavčelených zemích problém. Obyčejně se to řeší tak, že se matky oplozují na ostrovech vzdálených napříkklad 50 km od nejbližší země nebo dalšího ostrova a ví se na 100%, že na daném ostrově žádné jiné včley nejsou.

Nebo se používá tzv oplozovacích stanic, doporučuji si nastudovat co to je a jak obtížné je takovou stanici v Evropě zřídit. Vždy to musí být velmi izolované místo v krajině (nejčastěji v nepřístupných horách), kde nejméně 25 km kolem dokola nesmí být žádné včely. Ovšem na 100% to nelze vyloučit.

Mnohem lépe na tom budou se svou obrovskou zemí Rusové. Prostě odvezou včely někam, kde nic nemůže přežít zimu, natož včely a patrně tohle Javali, aniž by to pochopil, někde vyčetl nebo vyslechl na internetu. Pak nesečtělý diletant bez základního včelařského vzdělání může považovat šestirámkový úl za použitelný v našich středoevropských podmínkách, protože to vidí u amíků a Rusů, jen nechápe kontext.

Toto napodobování je popsáno jako “kult cargo” u Tichomořských domorodců, kteří za ww2 viděli prvně v životě civilzaci, vojáky, konzervy a další civilizační vymoženosti. Pak, když ww2 skončila a vojáci odtáhli, domorodci pořád udržovali přistávací plochy bez buřeně, každou noc dělali ohníčky a mysleli, že přilákají obří ptáky, kteří zvraceli tolik báječných věcí, jako konzervy, sekery, pily, rýče a hrnce, kde když se převařila voda, najednou nebyly věčné průjmy a břišní křeče. 

Omlouvám se pánové, toto vše vidím já v šestirámkovém nesmyslu a GW mojí domněnku potvrdil odvoláním na “zpropadené amíky”.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult

Napsal jsem vám dlouhou odpověď a nešikovným kliknutím to ztratil. Asi to tak mělo být. Tak to sdělím krátce. Vy máte šanci, vy ano. Ptáte se a hledáte řešení a ne jako pan Malina, kterému je všechno jasné a hledá vlastně jen toho, kdo mu kývne a poplácá ho po ramenou jaký je kabrňák. Pan Malina včelaří už 6 let.

Já se do včelařské rodiny narodil, včelařím 60 let (s přestávkami - puberta - slečny, vojna, ženitba, založení rodiny). Z těch 60 let jsem se nejméně 30, spíš 40 let pokorně ptal (dokud bylo koho) kámošů mých rodičů - včelařů, četl, studoval, pídil se všude možně a učil se. A pořád já jasno rozhodně nemám.

Vysvětlím vám všechno, co vím a umím, když se budte ptát a zajímat stejným stylem, jako jste se tu prezentoval. Pro lidi jako vy to tu píšu. Neberte mojí přímočarost jako útoky, proboha vůbec vás neznám a nic mi do vás není. Ale co se týče včelaření jsem nekompromisní. Buď to akceptujete (starého psa novým kouskům…) a nebo ne. Kdo mě vydýchal, neprodělal.

Kometu neberte vážně, nechová včely, jen je jedovatá, vždy, všude a ke každému kdo něco umí. Je to zapšklá paní, leží v internetu celé dny a někdy má slabší chvilku, že umí se mnou někdy i souhlasit. Ale jinak je to progresivistická liberálka typu političky s přezdívkou Zlá Mirka.

Nemám rád vytrhávání z kontextu. Jak bych vám vysvětlil, že někde, třeba, se šestirámek může osvědčit. Někde, kde je jalový kraj s minimem kratinkých snůšek, v krajině patrně nezemědělské, kde se vlastně jen paběrkuje a možná se tam ani nezimuje a neléčí. Třeba Sibiř, kde v kratinkém létě ani vč nemůže zesílit a vč se neléčí a nezimují a před zimou místo krmení se usmrtí - tohle dělá většina Kanady například a zajra kuopují tzv pakety v Kalifornii. Co se chcte šedý vlku naučit u těchto včelařů?

Tady u nás V NAŠICH PODMÍNKÁCH je malý i Blaník. Včelaři berou za základ plástovou plochu i se dřívím a jednostranně - je to jen orientační údaj pro představu. Tak rámek 43,5 x 30 má plochu 13 dm2 a šest rámků potom má 78 dm2. Píšeme tu o tom, jak zoufale malý je Adamec - 39x24x11 - 103 dm2 a vysvětlil jsem snad stokrát, že pak si tady zavést Lang 1/1- vysoký 23,2 cm,který má 104 dm2, je stejně hloupé a že nebylo potřeba zavádět tady Langstroth a kdo si ho pořídil, tak byl jen nevzdělaně hloupý, protože tím nic nemohl vyřešit, jen chtěl asi vlézt Americe do řiti. A vy přijdete s plodištěm 78 dm2. Pak mě buď zkoušíte, nebo si tu z nás děláte srandu. Já tu řeším, že dvanáctirámkový D-B má 156 dm2 a že se ukázalo - můj vlastní pokus, že je to zoufale málo a že tudíž neodpadá TLumič. Vysvětlil jsem stokrát, že PLODIŠTĚ musí mít v našich podmínkách s naší včelou asi 170 dm, ne ale víc a ne méně. A naposledy jsem to ZNOVU po mockolikáté vysvětlil v posledních několika dnech.

Současně ale říkám, že tam, kde je snůška z akátů je i Blaník málo, ten má VN jen 129 dm2 a současně PODROBNĚ vysvětluji, že ale s NN 15 má Blaník 193 a že je to už MOC a podrobně vysvětluji, PROČ je to moc. Podrobně vysvětluji v celé své práci, že úl musí být akorát, že moc malý, ale i moc velký je špatně.

Takže, vy nečtete co tu zkušení píší a říkáte názor nevzdělání v oboru. Ale u včelařiny nejde včelařit popdle NÁZORU (jednou se z liberalizmu všichni zblázníte), ale včelaří se podle přírodních zákonitostí a ty jsou ještě ke všemu v různých zemích často VELMI rozdílné.

Martin přesně vyvsětluje co nastane, když je někdo tak hloupý, že dá vedle sebe stavět volnou stavbu, včely prostě podle přírodních zákonů vždy staví vůči česnu ÚHLOPŘÍČNĚ. Já vysvětlil, že také proto nesmí být česno nikdy uprostřed, ale vždy u strany a také jsem jasně vysvětlil, u KTERÉ strany a proč. Česno v rohu totiž nejvíc napodobuje PŘIROZENOU úhlopříčnou stavbu. 

Vy píšete o šestirámnkovém úle, ale vidím v tom 5 rámků. Ani nemuknete jakou kvalitu má med, ve ztluštělých plástech je vždy vlhčí, než být má. Takže diletant, včelařící v polystyrenových (taky vlhčí med než v tenkostenném dřevěneém) asi šestirámkách, ale jen s pěti rámky, v každném NN má plod na jednom rámku uprostřed, vedle med a u stěn nepostavené nic. Na POUHÝCH 40 kilo medu by jeho úl musel mít dva VN/6 na sobě jako plodiště a asi 6, lépe 7 NN/6 vysokých 15! Monstrum by bylo vysoké 1,8 metru, vratké, porazí to i malinký větřík a co včelař ušetří na zádech tím, že je to lehčí, tím horší to bude pro včelařovo zdraví při té nesmyslné výšce. Kdo někdy spadl jen ze židle s nástavkem medu v náručí ví, o čem mluvím. K nesmyslu vysokému s podstavem 2,1 metru se poleze po štaflích!

Všimnněte si, že Goro, my Češi říkáme “vychcaně” mlčí. On je liberál a klidně nezkušené nechá, aby si nabili držky sami - on ctí jejich názor, i když ví, že je to názor hloupý. Já se snažím neumětely varovat když se řítí do maléru. Mě ale rádi neumětelové nemají, Gora ano, to jsou paradoxy viďte?

Děkujete panu Malinovi. Načtěte si, jaký je to včelař, tady u nás se takovým říkalo “z leknutí”. Včelaří 6 let a s velmi problamatickými výsledky, o kterých se moc nešíří, ale ví jistě, že já jsem debil. Je to ale tak slušný pán, že to takto nepíše, jen se to snaží sdělit o mě vším, co tu kdy napsal. Ano, já se nesytdím a nebojím říct, že když má někdo blbý názor, je má BLBÝ názor a dobře to nedopadlo ještě nikdy a tak to nedopadne dobře ani v případě šestirámkového Dadant-Blatta.

Mě zajímá pouze včelařerní bez úhynů a jen panenský med a jen z vyztužených rámků, které se nezbortí v medometu. Goro nedávno píše, že životaschopnější jsou silná včelstva, vy se ptáte na vědomně chované ultralazary. Umíte najít někoho, kdo ve středoevropských podmínkách ČR dokázal DLOUHODOBĚ včelařit v tomto nesmyslu? To samé platí o ležanu a úzkovysoké míře. Já jsem vzdělaný zkušený včelař a tak ihned rozpoznám aktivizmus od racionality. 

A že někdo vyrábí šestirámkové nesmysly průmyslově? No ano, to je kapitalizmus a trh. Zrovna tak někdo dělá ležany a je mu úplně jedno, že tady nefungují a je tak mazaný, že ti hloupí ho ještě milují a vychvalují za to, že je nevaroval, že to tady fungovat nebude. Ležany jsou jen do extrémně silných snůšek, kde toho včelař moc umět nemusí a kdyby tam chovali včely tak, jako my tady a v tom, co my, mají medu několirát víc. 

Dokud někdo bude poptávat sebevětší nesmysl, ihned se najde nenažraný kapitalista, který mu vyrobí a prodá sebevětší nesmysl. Za komančů byla Racionalizační komise a ta prostě kraviny vyrábět nedovolila. Tak si je lidi vyráběli sami a dnes jsou jejich “názory” navěky definitivně zapomenuté. (proč třeba tedy neoživit daleko chtřejší Brennerák?)

A víte jistě, že to výrobce myslí jako úl? Já mám nadělané šestirámkvé plemenáče a mám k nim šestirámkové NN. To proto, že například někdo chtěl zjara vyzimovanou matku, pořád se k odběru neměl (nebyla zadarmo) a včelstvíčko by se vyrojilo a tak okamžité řešení je tomu dát NN a honem jít zrychtovat pořádný úl, kam se to přeloží. Možná to výrobce myslel takto a najednou je po tom nečekaná poptávka? OK, výrobce rychle tržně vyhoví poptávce, protože tu není nikdo, kdo by nad, eufemisticky řečeno “nezkušenými” bděl. 

A protože nezkušeně nevzdělaných aktivistů, kteří nevčelaří podle přírodních zákonů, ale podle svých názorů, raketově přibývá, proto já říkám Bůh s vámi.

GW - víte čemu bych rozuměl? Svého druhu soutěži. Kdybyste to podal třeba nějak takto:

Ano, včelařit v Dadantu je snadné, dost silná vč a tak odolná proti stresům a virům - obecně CCD atd. Ale jak jinde píše Tom50 o slabých vč, že dají na jednu včelu vlastně několikanásobný výkon, pojďme zkusit tedy chov velmi slabých vč, jestli by to vlastně šlo. A je skvělé, že se na to, sice z PS, ale na vyzkoušení by to mohlo stačit, takže je super, že se na to vyrábí šestirámkový úl. Když se to neosvědčí, nevadí, šestirámkové plemenáče s medníčky se dají elegantně využít i v normální včelařině.

Tak kdybyste to podal takto, tak já budu první, kdo se toho chytne a půjde to vyzkoušet. Já ve věku 70 let ano, Goro například rozhodně ne a myslím, že nikdo jiný tady by to zkoušet s touto motivací nešel.

------------------------------------- 

Tom4 to má a psal mi v mailu, že to nešlo udržet na 6 vysokých rámcích a musel oddělku dát podspod ještě druhý VN6, že by se mu to snad v červenci vyrojilo. On zkouší, bohužel píše málo a sem už vůbec, píšeme si ale maily.

Já i Petr jsme vyzkoušeli zimovat na dvou VN 39x30x11 ale jen po 10 rámcích a dopadlo to katastrofálně, spodní patro bylo plesnivé.

Vydržel jsem to do minuty 12:00 a dál nemám sílu. Tohle je moderní včelaření? Nedivím se, že dal palec pan Malina. Nic víc není potřeba vědět.

Vy mladí, jedno vím jistě, Bůh s vámi!

Už rozumím. Vy,stejně jako MS, včelaříte ve včelařském ráji. Ve většina Česka a na České Sibiři tuplem, to, co píšete nemůžeme. Nemůžeme ponechat vč příliš mnoho prostoru. Nezvládnou to tepelně a buď se vyrojí nabo se stáhnou dolů a ignorují medník. Prostě to je u mě prazáklad a úspěšné včelaření je tu jen lavírování na hraně, co si můžu dovolit a coje už podtrhnu. Jestli dám čtvrtý NN - u mě první medník a za žádnou cenu nechci, aby v něm kladly a přidám ho moc brzo, vč ho nejen neobsadí, ale zjevně je to poškodí ochlazením hnízda. Plod asi nevyhází, ale takové vč už po zbytek sezony nezesílí. Jestli přidám první medník = čtvrtý nástavek v ploše, ve skutečnosti je na dně NN = TL, pak je VN (jako dva NN) a tudíž je to ekvivalent 3 NN, proto je první medník vlastně čtvrtý NN, tak jestli ho přidám o 2-3 dny později, než bylo potřeba, už je tam rojová nálada a tu si vč rozmyslí málokdy. Drtivá většina Adamistů dělá z neodbornosti tu chybu, že vyzimuje na 2 Vn 39x24, nezužuje a rámky má nazebrované, staré, mladé, se zkaženým pylem, dolní rohy dolního patra plesnivé a včelstvo nějak živoří v horním VN. Český génius s klasikou 39x24x11 má včely s bídou jen v horním VN, v době jívy rozhodně ne v celém a pak, když začnou třešně, radši o týden i deset dní dřív, než o 2 dny pozdě - tak skutečně uvažují - přidá medník. Výsledek je, že med pak vytáčí jen od necelé poloviny a byl by se schopný prát když mu řeknu, že průměr musí počítat z počtu zazimovaných a ne zpočtu co přežily zimu a daly nějaký med. Tady je příčina rekordů těchto myslitelů 60, 80 ale i víc kg medu. Jak se SPRÁVNĚ počítá průměrný výnos jsem tu udělal vlákno.

Tady jen aktuálně připomenu, jak se (podle Brennera) počítá průměr. PŘÍKLAD:

Zazimováno 10 vč v průměrné síle.

4 vč v zimě uhynou - stráta 20% je považována za ekonomicky únosnou.

Ze 6 pořežilých jsou dvě tak mizerná, že vůbec nedorostou do medníku a nedají tudíž žádný med. Vysíří se nebo s něčím spojí. Další dvě jsou rekordní a dají po 50 kg, dvě o něco horší dají po 30 kg medu.

Matematický génius sečte 2x50 + 2x30 a dostane výnos 160 kg medu. Vydělí to 4 včelstvy, která vytáčel a holedbá se, že měl průměr 40 kg.

Ve skutečnosti se výnos 160 kg musí vydělit počtem zazimovaných = 10 a pak je průměrný výnos 16 kg a to nepokryje ani náklady + amortizaci vybavení a kde je práce?

Kteří z těchto mají přece jen oněco vyšší IQ, ti pak sdělí, že vlastně pro med nevčelaří, že jim jde jen o radost a aby bylo včeličkám krásně. Těm je tak krásně, že z každých 10 vč 4 nedožijí jara a další 2 vč jsou na vysíření.

Tím to nekončí. Génius Adamita chce 10 vč, protože má 10 úlů a 10 míst ve včelíně nebo na zahradě. Neumí si udělat odd a tím by snížil medný průměr a tak shání oddělky. Někdo zjara vyzimovaná vč. Toho využili šíbři, kteří kašlou na med a chrlí oddělky - trh = poptávka / nabídka.

--------------------------

Ale to jsem odbočil. Vy pane Goro říkáte, že se teorií netrápíte (včelařský ráj). Kdo se u nás netrápí teorií, včelaří jako popsaný český Adamista.

--------------------------

Přesto je vaše metoda pro mě zajímavá, jen jí musím upravit pro svoje podmínky, hlavně ubrat jeden NN plodiště na pouhé 3. Pak by to tady mohlo fungovat, Jen jsou dvě závady. Co s tuháčem? Vzdát se samopodněcování vč tím, že mají od poloviny září “pod nohama” zásobní nástavek? To u vašeho úlu nejde a vy se dokonce tuháče bojíte dát ho další rok včelám.

Tak mi vlastně dochází, že jediné, co bych mohl od vás použít, je nemít speciálně vystrojený TLumič a trubčinu trpět v každém NN.

Letos jsem u necelé poloviny vč udělal následující. Zatímco nechávám TL po celou zimu a mezi TL a VN dávám v půlce září KK (jak tragicky dopadla vč, která to nedostala jsem tu podrobně popsal). Tak letos mi došla tahle věc:

Když mám dost rámků se zásobami = plné KK, a vč dostane celou KK mezi TL a VN, nikdy vč za zimu a časné jaro nespotřebuje všechny zásoby z podstavené KK, ale jen asi 4-6 rámků. Tak jsem letos už 15.9. (kolem toho data), zrušil TL, vystrojil nové na pouhých 9 rámků - krajní jsem vynechal a 6 zásobáků jsem prostřídal 2 SR a uprostřed jeden hotový trubčák od letoška (ten nejsvětlejší). Je to tak, že trubčina dole není jako krajní.

Co by mělo nastat? Zjara nepolezu likvidovat starý TL a dělat nový ze zbytků nespotřebovaných (nepřenesených) zásob z KK, tedy ze dvou NN udělat jeden TL, ale je to udělané už od podzima. K tomu jsem plánoval ve VN používat vysoký SR do chvíle, kdy je plné plodiště a pak zlikvidovat vysoký trubčák a vč by pak mohly chovat trubce jen dole v TL. 

Tímto postupem dosáhnu stejného - Gorova - efektu, jen s tím rozdílem, že nevyřadím celý nejspodnější NN zjara, ale holt musím před zimou udělat ze dvou NN jeden. To se mi zdá na podzim lepší, to už vč neplodují a nemůže v rozebraném úle zastydnout žádný plod a i stres by mělo vč v bezplodém období přežít snadněji.

---------------------------------

A pár postřehů ke zužování:

Jsem improvizátor. Stalo se mi, že jsem neměl vysokou blinovku. Přesto jsem zúžil a dal nízkou buchtu (buchta je přepážka bez díry) do VN. Takže zúženo bylo jen jaksi napůl, nebo jak to říct. Fungovalo to i tak.

Jiná situace. Neměl jsem vysoké zásobáky a tak za blinovku přišly dva polorámky s tuháčem, vnitřní na straně k blinovce poškrábaný. Funguje to dokonale!!!

Třetí situace (ano, jsem nesystematický bordělář) - neměl jsem vysoké zásobáky, ale ani vysokou buchtu nebo blinovku. Tak dostaly nízkou 15 cm a i to funguje. Asi hůř, než kdyby byla přepážka správně vysoká, lepší ale než nic.

Co z toho pro mě plyne?

U NN systému nelze zužovat plodiště s vysokými rámky, NN systém ho nemá. No a proč tedy nezúžit aspoň horní NN? Nízká buchta mít díru nemusí, jako blinovka funguje vysoká buchta bez díry - včely jí podlézají, funguje to. U nízké buchty to bude tudíž fungovat tuplem. Věřím, že když by se na naší Sibiři vč malinko pomohlo zúžením nejvyššího NN, což zabere minimum práce a času, pak by Gorova metoda mohla fungovat i tady. Vyzkouším to tak i tak.

I u mě se každý rok vyskytne tak pěkné vč, nebo 2-3, že je není možné zjara zužovat, nanejvýš odebrat poslední rámek (ten tam není od podzima kvůli fumigaci. Nahradím ho PS buchtou tlustou za jeden rámek a sice u TS ke přední stěně (ano, celé těleso an blok posunu o pozici dozadu, aby vepředu vznikla mezera, co byla původně vzadu). Toto zateplení funguje tak dokonale, že vč často zaploduje i krycí rámek a dokonce i tu stranu k polystyrenové buchtě.

No ano, je moje podstata pořád hledat nové věci. Já na rozdílod většiny, která se smířila se zastavením pokroku (video s Robejškem), chci pořád směřovat dál, výš, snadněji a lépe.

Úplně nechápu co píšete. Napište polopatě. Pokusím se sám vydedukovat co říkáte.

Začnu zešíř. Petr mi jednou řekl, že nebude dávat v prvním medníku M, protože má panenských prvotřídních souší nadbytek. Nesouhlasil jsem s tím, že PRÁVĚ ty M, právě těch ŠEST M uprostřed je vlastně mřížka, která zabrání včelám v plodování v medníku a díky tomu není pak plod v celém úle. Na to si “stěžovali” Optimalisti, tedy ne OP, ale včelaři v Optimalech (ve všech NN systémech), že mají plod ve všech nástavkách. Ale prý málo, nahoře jen 1-2 rámky, níž 3, pak 4 atd. A že není problém brát med a soustředit plod do prvního nad myšleným plodištěm. No to je taková kravina, že jsem se rozhodl, že za A je Optimal (tedy NN systém) nesmysl a za B, že já tohle dělat nehodlám! Kde je pak kýžená práce celými nástavky místo práce s jednotlivými rámky? Bylo to právě naopak! To u Blaníku se přidávají celé nástavky pod už stávající medníky a nemusí se “listovat” jednotlivé rámky a tak je Blaník kýžené Boháčovině = práce s celými nástavky místo jednotlivými rámky blíž!

Petrovi samosebou matky plodovaly v medníkách, ale jen v tom prvním. Ale jen v prvním proto, že když dával další medníky, musel pldové rámky dát do prvního N na VN (jakou úlu s horním TL). Tím se poučil a pochopil, že prostě samé souše do prvního medníku dát nejde.

Vy píšete, že dáte samé souše do prvního medníku, který asi nepovažujete za medník, ale za součást plodiště. Ale mě jaksi plodiště (včetně POLštáře) ze 4 NN výšky 159, přesněji velikosti 284 dm2 přijde jako nesmysl. Na tom 2 medníky dělá pak moc velkou výšku úlu a včelstvo je v plodišti nesmyslně navolno, v časném jaru tady u nás (vy už máte kontinentální klima bez výkyvů) pak reálně hrozí zastuzení plodu, někdy tu bývají mrazy i po 10.5.!!!!!!! Vč pak nemůže plně obsedat plodiště a velmi hrozí, že velká část vč ignoruje medník a nacpe med pouze do plodiště. 

Doufám, že vás chápu nesprávně. Já tvrdím, že za plodiště lze považovat co má Blaník = VN + pod ním TL, což je dohromady193 dm2 a dle mých zkušeností je i to moc veliké, ideální by bylo, aby to mělo tak max 170-175 dm2. Max 180 dm2.

Byl byste tak laskav a upřesnil to? Děkuji předem. U vás třeba tolik jako tady nehrozí ignorance medníku. U nás se některé vč raději vyrojí než by jej obsadilo, když by mělo jako plodiště víc jak asi 180-190 dm2. V lepším případě samo sebe omezí na VN s podstaveným NN a medník neobsadí a ani se nevyrojí. Na konci srpna je z toho neduživý lazar, adept tak akorát na sirný knot.

---------------------------------

Je ale možné, že já jsem svou provozní metodu Blaník uzpůsobil klimatu středu ČR a že mi váš NN systém nebude fungovat. To je právě to, co chci zjistit.

--------------------------------

A k neplodování v medníku bez mřížky ještě toto. U dadantu hraje rozhodující roli, když si matka může vybírat mezi vysokým a nízkým prostorem a vždy dává předsnost plodování pouze ve vysokém protoru. U NN systému tu možnost nemá. Vlastně Dadant má částečný efekt systému OP podle MS, jen bez mřížek a práce, funguje to samo.

-------------------------------

Začáteníci:

Jestli dokonale chápate co píšu, tak ano, jediná nevýhoda Blaníku je nadbytek panenských souší. To pak vede k tomu, že se vyřazují - vyváří i pěkné panenské souše, tolik jich do TLumičů potřeba není. Je to opravdu slabina metody Blaník?

------------------------------

A pane Goro. Ještě se vracím. Vy píšete o silných vč. Jenže těch je každý rok tak 20%, v lepším případě třetina. To je velký nešvar autorů, že píší vše pro ideální sílu vč, ale praxe je VŽDY jiná. Mě zajímá vše pro nejméně 50 a raději 60% průměrných. Ano, i u mě je každý rok několik rekordmanek. Podle nich ale nedělám obecná pravidla.