Mandelinka bramborová

Mandelinka bramborová má oválné, silně vypouklé tělo, hnědočervený štít a hlava s černými skvrnami, žluté krovky nesou deset charakteristických černých podélných pruhů.

Původem pochází mandelinka bramborová z Ameriky (pravděpodobně Texas), kde se záhy rozšířila po celém kontinentu. Na přelomu 19. a 20. století se dostal do Evropy a během 40. a 50. let se mandelinka rozšířila po celé Evropě.

Z podlouhlých žlutooranžových vajíček, která mandelinky kladou ve shlucích po 30-35 kusech na rub listů (jedna samička může za svůj dvouletý život naklást až 2400 vajíček), se po 4 až 15 dnech vylíhnou charakteristické cihlově zbarvené larvy s černou hlavou, černým obojkem a řadou černých (resp. černohnědých) teček po stranách zadečku. Bez ustání se živí listím. Po 21 dnech spadnou do půdy, zahrabou se 4-10 cm do země, kde se zakuklí a po dvou týdnech vyvinou v dospělce.

Podle klimatických podmínek se za sezónu mohou vystřídat až tři generace; v Česku jsou to na jižní Moravě a v Polabí dvě, jinak jediná. Dospělci přezimují zahrabaní v zemi.

Mandelinky, které přezimovaly, se mohou pářit až po přijetí potravy. Když je v době páření hezké a slunečné počasí, páření nabývá masového charakteru. Po několika minutách po prvním páření se mohou oba brouci pářit podruhé. Oba brouci se spolu mohou pářit třikrát až pětkrát za jeden den. V období páření spotřebovává mandelinka bramborová více potravy.