Aktuálně: 4 946 inzerátů174 066 diskuzních příspěvků17 750 uživatelů

Chroust maďalový

Melolontha hippocastani

Chroust maďalový

Melolontha hippocastani

Chroust maďalový

  • Výskyt: Evropa
  • Délka těla: 25 mm
  • Potrava: Listy stromů
Chroust maďalový
Kam se řadí?

Chroust maďalový

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Coleoptera - brouci
  • Podřád: Polyphaga - všežraví
  • Infrařád: Scarabaeiformia
  • Nadčeleď: Scarabaeoidea
  • Čeleď: Scarabaeidae - vrubounovití
  • Podčeleď: Melolonthinae - chrousti
  • Tribus: Melolonthini - chrousti
  • Podtribus: Melolonthina
  • Rod: Melolontha - chroust
Chroust maďalový
Kde žije?

Chroust maďalový

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 26.05.2014, 20:00
10 147 2 minuty čtení

Chroust maďalový dosahuje délky těla 2,5 cm. V průměru je o něco menší než příbuzný a velmi podobný chroust obecný. Liší se náhlým zúžením pygidia v krátký výběžek, na konci poněkud rozšířený. Štít je zpravidla hnědý, lehce pýřitý, krovky jsou světlejší a nevýrazně podélně žebrované.

Chroust maďalový obývá světlé lesy, lesní okraje, zvláště ve vysočinných oblastech a na vřesovištích. Vyskytuje se ostrůvkovitě v Evropě, především ve východní části střední Evropy a v Alpách. Ačkoliv není vzácný, masový výskyt nebyl pozorován. Zdá se být ve svém výskytu stálejší.

Podobně jako u chrousta obecného musí brouci ještě před kopulací prodělat žír, nezbytný pro dozrání jedince. Samička klade vajíčka do půdy, neodlétá však do polí jako chroust obecný, ale zůstává v blízkosti svého žíroviště. Pomocí výkalů předává ponravám symbiotické střevní mikroorganismy umožňující rozklad celulózy. Je možné, že úbytek chroustů souvisí s větším používáním moderních pesticidů chránicí kořenový systém rostlin a negativně ovlivňují střevní mikroorganismy ponrav. Tím bylo taky možno vysvětlit mnohem větší pokles početnosti populaci chrousta obecného než maďalového, který je více vázán na lesní společenstva.

Období letů ovlivňuje roční období, teplota půdy a počasí. Tak se stává, že brouci vylézají na jaře z půdy téměř současně, a to v době, kdy dřeviny jsou už značně olistěné a poskytují dostatek potravy. Brouci žerou večer a v noci. Ráno jsou při nízké teplotě ztuhlí a dají se lehce setřást. Vzhledem k poměrně velké hmotnosti a ne právě aerodynamickému tvaru těla nejsou chrousti dobrými letci. Při letu udržují tělo v charakteristické šikmé poloze a vydávají silný bručivý zvuk.

Názvy ve světě

Chroust maďalový

Anglicky: Forest Chockchafer, Finsky: Kesäturilas, Chorvatsky: Šumski hrušt, Maďarsky: Erdei cserebogár, Německy: Waldmaikäfer, Slovensky: Chrúst pagaštanový

Mohlo by vás také zajímat

Chroust obecnýChroustek letníChroust mlynaříkChroustek hnědý

Foto: http://www.zin.ru

Podělte se s námi o názor na tento text →