Střevlík zlatý

Střevlík zlatý nebo též střevlík zlatitý dorůstá velikosti 17-30 mm, zbarvení těla je kovově zlatolesklé v odstínech zelené až měděné. Na spodní straně černo-hnědý. Přívěsky jsou oranžové, tykadla jen z části. Nohy také oranžové.

Střevlík zlatitý je západoevropský druh, vyskytující se od severního Španělska do Francie, Švýcarska, Belgie, Holandska po Německo.

V České republice probíhá severovýchodní hranice výskytu tohoto druhu, výskyt je vázán především na oblast severních Čech a to v oblasti Šluknovského výběžku a také v nejbližším okolí České Lípy, Děčína, Ústí nad Labem. Areál výskytu v ČR je sice omezen, ale v místech výskytu není střevlík zlatý nikterak vzácný.

S dospělci se setkáme od dubna až do srpna, s maximem od května do července. Je to druh u nás vyskytující se v nížinách až pahorkatinách především na lučních enklávách, pastvinách, ale i polích a zahradách. Střevlík zlatý se vyhýbá lesním komplexům. Střevlík s denní aktivitou, ale málokdy je možnost se s ním setkat, jelikož se prodírá trávou a není vidět, nejčastěji k zastižení v opravdu slunných dnech. Loví drobné bezobratlé nebo měkkýše, ale často na mrtvých slimácích nebo hlemýždích. V noci odpočívá v drnech, nebo pod nejrůznějším materiálem. Samičky kladou vajíčka do půdy, larvy jsou dravé a loví na povrchu půdy. Larvy se krmí až do podzimu kdy se kuklí a ještě se stihnou vylíhnout dospělci. Dospělí brouci v zemi přezimují a vylézají na jaře.

Střevlík zlatý je druh uvedený ve vyhlášce jako kriticky ohrožený, v červeném seznamu pochopitelně jako zranitelný. Jeho vzácnost je dána omezeným rozšířením v ČR, ohroženost je však malá, na území kde se vyskytuje, je hojným druhem. Hlavní příčinou mizení by bylo rozorávaní, chemizace a ničení lučních enkláv, které tento druh obývá.