Aguti zlatý

Aguti zlatý je středně velký jihoamerický hlodavec s dlouhýma nohama, krátkým téměř neviditelným ocasem a nápadně lesklou srstí. Na první pohled může připomínat malého zajíce, ale příbuzensky stojí blíže morčatům a dalším jihoamerickým hlodavcům. V tropickém lese má důležitou úlohu při šíření semen: část nalezené potravy zahrabává do půdy a k některým zásobám se už nevrátí. Ze zapomenutých semen tak mohou vyrůst nové stromy.

Vzhled

Dospělý aguti měří přibližně 48–64 cm a váží zhruba tři až šest kilogramů. Srst je hrubší, na hřbetě hnědá až olivově zlatá, na zádi často oranžově či červenavě prosvítá. Zadní nohy jsou delší a silnější než přední, což umožňuje rychlý běh a skoky. Na předních nohách má čtyři prsty, na zadních tři s pevnými drápy. Hlava je poměrně úzká, uši malé a oči posazené tak, aby zvíře dobře sledovalo okolí při hledání potravy.

Lesní prostředí

Aguti zlatý žije především v severovýchodní části Jižní Ameriky, od Venezuely a Guyan po rozsáhlé oblasti Brazílie. Vyskytuje se také na některých karibských ostrovech, kam se dostal přirozeně nebo byl zavlečen člověkem. Dává přednost vlhkým lesům, jejich okrajům a porostům poblíž vody. Hustá vegetace mu poskytuje kryt před dravci a šelmami. Nejčastěji se pohybuje po zemi, ale při nebezpečí dokáže velmi rychle utéct a prudce změnit směr. Bývá aktivní ve dne a za soumraku.

Potrava a semena

Základ jídelníčku tvoří spadané plody, semena, ořechy, listy a další rostlinné části. Aguti umí silnými řezáky otevřít i velmi tvrdé skořápky, včetně některých plodů tropických stromů. Potravu často drží mezi předními tlapkami a jí vsedě na zadních končetinách. Když je semen dostatek, zahrabává je na různých místech jako zásobu pro horší období. Právě tato činnost z něj činí významného pomocníka při obnově lesa. Drobné živočišné složky, například larvy hmyzu, tvoří jen příležitostný doplněk.

Rozmnožování

Aguti vytvářejí páry nebo malé rodinné skupiny. Samice je březí přibližně 104–120 dní a obvykle porodí jedno až tři mláďata. Mláďata jsou po narození dobře vyvinutá, osrstěná, vidí a brzy se dokážou pohybovat. V přírodě jim to pomáhá uniknout predátorům, přesto zůstávají po určitou dobu závislá na matce. Mláďata se postupně učí vybírat potravu a rozpoznávat nebezpečí. V lidské péči mohou aguti žít více než patnáct let, pokud mají vhodné podmínky a vyváženou výživu.

Chov

Aguti zlatý není běžným domácím mazlíčkem. Potřebuje prostorný, bezpečně oplocený výběh s možností běhu, úkryty, měkkým podkladem a chráněným zázemím. V českém klimatu je nutné vytápěné vnitřní zařízení pro chladné období. Krmení má zahrnovat pestrou rostlinnou potravu, vhodné listy, semena a kvalitní vlákninovou složku; sladké ovoce nemá tvořit většinu dávky. Důležité je umožnit přirozené hledání a schovávání potravy, nikoliv jen předkládat vše v jedné misce. Chovatel musí sledovat stav chrupu, hmotnost a vzájemnou snášenlivost jedinců. Vhodné prostředí podporuje jejich přirozené chování a omezuje stres.