Aktuálně: 4 345 inzerátů189 197 diskuzních příspěvků17 953 uživatelů

Jestřáb lesní

Accipiter gentilis

Jestřáb lesní

Accipiter gentilis

Jestřáb lesní

  • Výskyt: Evropa, Severní Amerika, Asie
  • Délka těla: 50-65 cm
  • Hmotnost: 500-1750 g
  • Počet vajec: 2-4 ks
  • Inkubační doba: 40 dnů
  • Průměr kroužku: 12 mm
  • Potrava: Ptáci, savci
Jestřáb lesní
Kam se řadí?

Jestřáb lesní

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Accipitriformes - dravci
  • Čeleď: Accipitridae - jestřábovití
  • Rod: Accipiter - jestřáb
Jestřáb lesní
Kde žije?

Jestřáb lesní

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 10.06.2014, 14:00
14 404 3 minuty čtení

Znaky

Zbarvený podobně jako krahujec, ale mnohem větší a robustnější. Rozpětí křídel samce asi 100, samice asi 120 cm. Nohy jsou krátké a silné, silné prsty se srpovitými drápy.

Prostředí

Jestřáb je původem dravec lesa, může se však vyskytovat i v parkové krajině s lesními porosty.

Rozmnožování

Stanovišti věrný párek jestřábů provozuje v předjaří svatební lety nad lesem, kde mají hnízdo. Ptáci přitom vylétají do obrovské výšky, sameček létá vlnitě (girlandový let) a oba ptáci hlasitě křičí. Většinou obsazují a přistavují loňské hnízdo, mnohé páry si však staví hnízd několik, která používají střídavě. Sezení na vejcích začíná v dubnu a trvá neobyčejně dlouho, zhruba 40 dní. Obvykle jsou v hnízdě čtyři vejce, v průměru však ptáci odchovají jen dvě mláďata. Obzvlášť v období dlouhotrvajících dešťů nemohou rodiče obstarat dostatek potravy, protože s promočeným peřím nemohou využít své letecké umění. Po vyklubání mláďat zůstává na nich samice ještě asi 10 dní sedět, dalších 10 dní hlídá v blízkosti hnízda a v noci mláďata zahřívá. Pak jsou už v hnízdě sama a podle možnosti dostávají vícekrát denně kořist, kterou staří ptáci pokládají na okraj hnízda. Mladí ptáci mají, stejně jako mladí krahujci, ještě v příštím roce mladistvé opeření s kropenatou hrudí, mohou se však už rozmnožovat.

Potrava

Neobyčejně mohutné svalstvo a poměrně krátká křídla umožňují jestřábovi podobně jako mnohým divokým kurům bleskurychlý start. Díky dlouhému ocasu je schopen i rychlých obratů. Takto vyzbrojen je tedy jestřáb typickým lovcem číhajícím v záloze, jenž náhle vyráží z úkrytu a kořist překvapí. Je však schopen ji i po několik minut pronásledovat a pravidelně končí jako vítěz.

Jestřáb uchvacuje kořist ve vzduchu, a co jednou chytil, už nepustí - tak se stalo, že mnohého jestřába ubil sedlák ve slepičárně na napadeném kohoutovi. Vypravuje se, že jej také zabila větev, stojící v cestě prchajícímu zajíci, když jej jestřáb napadl. Tam, kde jsou vysazeni bažanti, jsou snadnou kořistí jestřába, v přirozeném životním společenstvu loví jestřáb zas sojky a hřivnáče, ptáky, kteří se silně rozmnoží všude, kde není jestřáb.

Mnozí myslivci považují jestřába za svého hlavního konkurenta při lovu drobnější zvěře a pronásledují jej nejen slovy, ale i zbraní. Protože jej není jednoduché určit, stávají se často obětmi těchto myslivců i jiní dravci.

Všeobecně

Jestřáb byl odedávna - a je ještě dnes - používán při lovu v sokolnictví. Sokolník jej pomalu pomocí vnadidla a hladových kúr přivyká, aby přijímal potravu z jeho ruky. Pak, když je pták opravdu hladový, je možno nechat jej volně letět a zavolat zpět na ruku. Sokolník jej vypouští, když se v blízkosti objeví možná kořist. Pták ji pronásleduje, štve a při troše štěstí i zabije. Pak si musí sokolník pospíšit a kořist mu sebrat, protože jakmile se pták jednou nasytí, nevrátí se už na sokolníkovu ruku. Uprchlé lovecké jestřáby je možno obvykle poznat podle toho, že mají na noze kožený řemínek a zvoneček.

Názvy ve světě

Jestřáb lesní

Anglicky: Goshawk, Dánsky: Duehøg, Francouzsky: Busard cendré, Holandsky: Havik, Chorvatsky: Jastreb kokošar, Islandsky: Gáshaukur, Italsky: Astore, Maďarsky: Héja, Německy: Habicht, Norsky: Hønsehauk

Mohlo by vás také zajímat

Pralesnička strašnáPralesnička pruhovanáPralesnička dvoubarváPralesnička drobnáPralesnička barvířskáPralesnička brazilskáPralesnička harlekýnPralesnička batikováKáně lesníHrotnokřídlec lesní

Foto: http://www.naturspesialisten.no

Podělte se s námi o názor na tento text →