Sup bělohlavý

Znaky

Větší než orel, rozpětí až 250 cm, v letu široká „prknovitá" křídla s prstovitě roztaženými ručními letkami, sup bělohlavý má dlouhý krk a krátký ocas. Tento sup je majestátní plachtař, který téměř nepohybuje křídly a neznatelným kormidlováním stoupá do výše. Ze země startuje s rozběhem. Jeho zobák je uprostřed rohovitě hnědý a má žlutou špičku a základnu, nohy jsou modrošedé.

Rozmnožování

Tok začíná v lednu a končí v dubnu. Před pářením poskakuje samec kolem samice v groteskním svatebním tanci. Hnízdní kolonie jsou v pradávných „supích stěnách" - nejznámější z nich je na jadranském ostrově Pelvisu u ostrova Krku. Samice klade od konce února do začátku března jedno vejce. Asi 52 dny na něm střídavě sedí oba rodiče, střídají se po 24 až 48 hodinách. Mladý pták opouští hnízdo v červenci nebo v srpnu.

Prostředí

Sup bělohlavý obývá stepi a polopouště se skalními stěnami, zvláště v hornatých krajích.

Potrava

Mršiny, většinou už pořádně zahnívající, někdy i čerstvé. Tam, kde jsou supi bělohlaví hojní, shromáždí se pozoruhodné rychle na mrtvém zvířeti. Krouží často v obrovských výškách, kde je lidské oko už nevidí a vrhají se s polosloženými křídly a s rachotícími péry k zemi. Jakmile padá jeden, následují hned další. U mršiny jsou supi výjimečně plaší. Když ale už začali hodovat, vznikají divoké pračky, při nichž nabyde převahy vždy ten nejhladovější. Tak se postupně nasytí všichni. Nacpou se tak, že mohou jen stěží vzlétnout. Nejdříve roztrhnou supi bělohlaví kůži na břiše mršiny a vyžírají vnitřnosti.