Vogtlandský bělohlavý bublák

Vogtlandský bělohlavý bublák je zařazen mezi bubláky, kde je zapsán pod číslem 507. Původ tohoto plemene sahá do jihozápadního Saska, oblasti Vogtlandsko.

Vogtlandský bělohlavý bublák je silnější holub vodorovného držení těla s výrazným vrkočem, je silně rousný s volným postojem, který dobře zviditelňuje supí pera a rousy na končetinách.

Posuzování

Celkový dojem
Tvar a držení těla
Postoj
Vrkoč
Opeření nohou
Kresba, barva
Barva očí a zobáku

Hlavu má vogtlandský bělohlavý bublák stejnou jako jednovrkočatý bublák, má tedy bohatý vrkoč, oválného tvaru, na všechny strany uzavřený. Je nutné, aby vrkoč poskytoval holubu volný výhled na všechny strany.

Oči má vogtlandský bělohlavý bublák tmavé, obočnice úzké a světlé. Zobák je středně dlouhý a světlý. Křídla má toto plemeno široká, silná, nedosahují konce ocasu a dobře kryjí záda. Ocas bývá dlouhý, se širokými pery. Opeření má toto plemeno dobře vyvinuté, široké a pevně přilehlé.

Končetiny bývají krátké, dlouze a hustě opeřené, bez mezer. Dobře vyvinuté a zakulacené rousy jsou směrovány do stran a jsou spojeny se supími pery. Krk je poměrně dlouhý, plně nasazený, k hlavě se zužuje, hrdlo bývá vykrojené.

Vogtlandský bělohlavý bublák se kroužkuje kroužkem o průměru 12 milimetrů.