Holub Český bublák

Bublák je plemeno holuba domácího vyznačující se specifickým hlasovým projevem - bubláním. Tento projev vznikl modifikací vrkání holubů v dlouhotrvající zvuk, který se přirovnává k zurčení potoka, zvonění zvonů nebo bubnování.

Český bublák je základní plemeno bubláků, u nichž k nejcennějším znakům patří jednak zvláštní hlasový projev nazývaný bublání, jednak bohatý rozvoj pernatých ozdob, chocholky, předního vrkoče a rousů, včetně supích per. Rozšířeno je toto plemeno hlavně u nás a v Německu, ale také v bývalém Sovětském svazu a samozřejmě i jinde ve světě. U nás je chován český bublák vždy rousný a jen celobarevný, v kresbě tygrů, stříkané a běloštítné, u něhož se požaduje příčně odčísnutý a k zobáku přilehlý přední vrkoč, chocholka bez postranních růžic a hřívy a zvýšený důraz se klade na kompaktnost postavy, danou krátkostí, šířkou a nízkostí, zaplněním prostoru bohatým opeření.

Bubláci patří mezi holuby tzv.polního typu, velikostí ani tvarem těla se tedy příliš neodlišují od divokého holuba skalního (Columba livia).

Mezi hrubé vady plemene český bublák se řadí především:

• perlové oči
• různokost
• křížící se letky
• stříškovitý nebo pozdvižený ocas
• čelní nebo postranní růžice a hříva