Žluna zelená

Znaky

Sameček i samička mají hlavu od temene po týl červenou, sameček má červenočerný lícní pruh, který je u samičky jen černý. Mladí ptáci jsou matněji zbarveni a jejich spodní strana je tmavě skvrnitá. Hlas je silné postupně klesající pískání.

Prostředí

Žluna zelená je pták starých ovocných zahrad, parků a menších lesů. V uzavřených velkých lesních komplexech a v jehličnatých lesích se objevuje jen náhodně.

Rozmnožování

Na počátku období hnízdění můžeme od rána do večera slyšet chechtavé volání samečka i samičky, bubnování jen výjimečně. Oba partneři si vytesávají hnízdní dutinu v různé výšce ve ztrouchnivělém kmenu po několik týdnů. Opracovávají i okolí vletového otvoru, jež je nápadné tím, že jsou zde čerstvě odštípnuty třísky, jimiž žluny dutinu vystýlají. Hnízdění probíhá v květnu a v červnu, rodiče sedí na vejcích 18 až 19 dní, mláďata zůstávají na hnízdě 19 až 21 dní. Krmí je oba rodiče. V červenci začínají žluny odlétat z hnízdiště a přetahují po okolí. Jindy zase přilétají mladé žluny z jiných oblastí.

Potrava

Žluně zelené se v Německu říká žluna „zemní", protože velmi často vyhledává potravu na zemi. Živí se hlavně mravenci a jejich vývojovými stádii, které vyhrabává zobákem. Často vyhrabe až jako paže hlubokou díru v kupovitých hnízdech lesních mravenců a nalepuje jejich bránící se vojáky na dlouhý a lepkavý jazyk. Je dokonce známo, že „vytesala" z úlu včelstva. Když šplhá po kmeni, opírá se jako ostatní datli o ocasní péra, která vypadnou až tehdy, když pod nimi vyrostla náhradní. Tak má žluna zelená stále zajištěnu schopnost šplhat.