Strakapoud bělohřbetý

Znaky

Strakapoud bělohřbetý je větší než strakapoud velký, s bílým kostřecem a nápadně páskovanými křídelními krovkami. Spodní část břicha je načervenalá a neostře oddělena od bílého břicha. Samec má červené a samice černé temeno.

Prostředí

Smíšené lesy s velkým množstvím trouchnivého dřeva.

Rozmnožování

Podobné jako rozmnožování strakapouda velkého. V květnu a v červnu sedí na vejcích 14 až 16 dní, pak pečuje 26 až 28 dní o mláďata. Ta začnou žebronit, jakmile se zatmí otvor do dutiny. Hnízdí ve smíšených lesích s dostatkem odumírajících stromů. V České republice hnízdí pravidelně u východních hranic od Bílých Karpat na sever po Beskydy, izolovaně pak v Chřibech. K dalším oblastem pravidelného hnízdění patří Šumava (pouze 15-20 párů) s Novohradskými horami. Na základě požerku se předpokládá hnízdění také v Národním parku Podyjí. V letech 2001-2003 byla početnost odhadována na 150-250 párů. V Bílých Karpatech jej najdeme zejména ve Vlárském průsmyku, dále pak v oblasti Lopeníka a Velké Javořiny, kde se nacházejí zbytky starých původních porostů.

Potrava

Strakapoud bělohřbetý se úzce specializoval na větší larvy hmyzu, zvláště na larvy tesaříků, žijící ve ztrouchnivělém dřevě.