Kvakoš noční

Znaky

Asi jako slepice velký pták, dlouhý okolo 61 cm, o rozpětí 105 až 110 cm. Ve svatebním šatě má kvakoš noční v týlu 2 až 4 dlouhá okrasná pera, u samečka asi o 5 cm delší než u samičky. Zobák je v období hnízdění černý, jinak černošedý se světlým ostřím. Má velké, u starých ptáků korálové červené oči. Mladí ptáci poněkud připomínají bukače velkého. Jsou hnědí s šedožlutými kapkovitými skvrnami na každém peru, mají zelené nohy a žluté oči. Na žlutavém hrdle jsou hnědé podélné proužky. Mladé ptáky je možno poznat i ve druhém roce života: jejich peří je matnější, hnědší a bledší než peří starých ptáků, mají také kratší okrasná pera.

Kvakoši noční číhají ve dne ve strnulém postoji na stinných místech na stromech a dovolí člověku, aby se k nim přiblížil. Nakonec vylétnou překvapivě rychle téměř kolmo vzhůru, často s drsným křikem. Jejich let je však klidný a tichý téměř jako let sovy. Skupina ptáků létá v šikmé formaci. Kvakoši dobře a rozvážně šplhají. V případě potřeby dovedou i plavat. Jsou velmi halasní, v koloniích dokonce hluční. Jejich hlas za letu, který můžeme z výše slyšet, zní jako drsné „kvak, kvak".

Prostředí

Kvakoš noční se vyskytuje v Severní a Jižní Americe i v Africe a teplém pásmu Euroasie až po Japonsko. Na přelomu století byl, tak jako mnoho jiných ptáků, v Evropě téměř vyhuben. V posledních letech vznikaly tu a tam opět malé kolonie. Žije v bažinatých, na vodu bohatých lužních lesích a rákosinách s křovisky, stromy a volnou vodou. V Evropě jsou to tažní ptáci, přezimující v tropické Africe. Táhnou v noci, většinou značně vysoko a odpočívají kolem půlnoci. Někteří z ptáků se připojují k tropickým kvakoším koloniím a zůstávají zde po zbytek života.

Rozmnožování

Za toku se nohy kvakoše zbarvují světle červeně a uzdička, holá kůže mezi zobákem a okem, se zbarvuje kobaltově modře, červené oko je pak výraznější. Za soumraku provozuje sameček na budovaném hnízdě jakýsi tanec: demonstrativně mává větvičkou, kterou pak zabuduje do hnízda. Kvakoši noční hnízdí někdy v koloniích, kde jsou zastoupeni pouze oni, jindy ve smíšených koloniích, většinou ve vrbovém houští, někdy ale i v rákosí nebo na vysokých stromech. V typické smíšené stromové kolonii hnízdí v horních patrech volavky popelavé a kormoráni, ve středních kvakoši, rybáci malí a ibisi hnědí, ve spodních patrech pak volavky vlasaté, stříbřité a pastvinné. Začátek hnízdění se v kolonii táhne po celý měsíc, jako u jiných volavkovitých. Kvakoši hnízdí v květnu a v červnu a na vejcích sedí 21 až 23 dnů. Vejce jsou zpočátku modrozelená, rychle ale blednou. Oba rodiče se každé 2 až 4 hodiny střídají v sezení na vejcích. Když jsou mláďata malá, pokládají jim rodiče poloztrávenou potravu do hnízda, později mláďata žebroní podobně jako jiné volavky, přičemž tahají starého ptáka za zobák. Mláďata setrvávají na hnízdě 35 dní.

Potrava

Při západu slunce vylétají kvakoši z kolonie společně na loviště, vzdálená až 20 km od jejich stromů. Při lovu stojí při břehu klidně a strnule hledí do vody, někdy se také pomalu plíží. Loví až do tmy a pak opět časně za svítání. Musejí-li nakrmit velká mláďata, loví i za dne, když je slunce nízko nad obzorem. Živí se žábami, rybami, pijavkami, hmyzem, hryzci, výjimečně i mladými ptáky a dokonce i holátky volavek.