Lyska černá

Znaky

Délka 38 cm. Staré ptáky nelze zaměnit díky bílému zobáku a čelnímu štítku. Samečkové váží až 600 g. Mladí ptáci až do podzimního pelichání nemají bílý čelní štítek a jsou na horní straně tmavě. na krku a hrudi světle popelavě šedí. Lyska má mohutné nohy a dlouhé tmavozelené prsty s plovacími kožními lemy. Většinu času tráví lysky na vodě. Plují pomalu a přitom kývají hlavou. Příležitostně vycházejí odpočívat a pást se na břeh, jsou-li však jen trochu vyrušeny, odlétají na vodu. Noc přečkávají na chráněném místě mimo vodu. Z vody vylétají po dlouhém prudkém rozběhu proti větru. Často též lyska černá běží s mávajícími křídly po hladině, aniž by vzlétly. Jejich hlas je jednoslabičné vysoké „cíp" nebo mečivé „kef".

Prostředí

Hnízdí na pomalu tekoucích a stojatých vodách lemovaných rákosem, kde staví hnízda. Žijí-li na vodách ve městech, nevyžadují rákosiny. Lyskám vyhovují mělké vody, hustá vodní vegetace, bahnité dno a volné vodní plochy s plovoucími rostlinami. Jejich stav ve střední Evropě v posledních desetiletích silně stoupl. Na podzim se lysky shromažďují na větších nádržích s hojností potravy a zůstávají zde, dokud je tam dostatek potravy nebo dokud nezamrznou. Do Střední Evropy přitahují přivandrovalci ze severu a z východu. Během zimy vymizí stěhovací pud. Když pak přijdou silné mrazy, jde mnohým ptákům o život

Rozmnožování

Ve střední Evropě hnízdí od poloviny dubna až do léta, na jihu i dříve. V březnu obsazují lysky opět své okrsky, přičemž dochází díky množství ptáků na hranicích okrsků k rozhořčeným bojům, do nichž zasahují i samice, přičemž se uplatňují údery nohou a křídel. Hnízdo, většinou plovoucí, je zakotveno v rákosí na okraji vody, někdy pod úkrytem přitahaného rákosu, jindy nezakryté. Rodiče brání své potomstvo jako lvi. V parkových nádržích dokazují svou bojovnost ve střetech s labutěmi. Některé lysky patří i k několika málo ptákům, kteří napadnou i člověka, když se přiblíží ke hnízdu. Mnohá z hnízd, postavených z rákosových stébel, dosahují do výšky 20 cm nad hladinu a mají pak jeden nebo dva stupně, po nichž staří ptáci a později i mláďata vystupují do hnízda.

Zatímco samička sedí na vejcích, přenocuje sameček na vlastním pro ten účel postaveném hnízdě. Obvyklý počet asi 50 mm dlouhých vajec je 7 až 10, výjimečně až 15. Samice na nich sedí 21 až 24 dnů. Obvykle se vyklubou všechna mláďata z vajec téhož dne. Zůstávají pak ještě jeden den v hnízdě, pak vyplouvá rodina na první výlety, navrací se ale často do hnízda, aby matka potomstvo zahřála, a ještě dlouho zde přenocují. Občas staví rodiče i další zahřívací plochy. Mláďata, kterým rodiče podávají potravu, žebroní a přitom pokyvují pestrými hlavičkami. Když plavou, vyluzují mláďata jemné pípání.

Potrava

Převážně rostlinná - výhonky, plody a kořínky vodních a pobřežních rostlin. Jako přílohu požírají i hmyz, plže a škeble. Některé lysky vyloupí i hnízda jiných vodních ptáků. Potravu sezobávají většinou z hladiny, ale potápějí se pro ni i ke dnu, v případě nutnosti až do hloubky 4 metrů, přičemž lysky, pokud nepádlují, vyplavou na hladinu jako korek díky vzduchu, zadrženému v peří. Jejich maso má silnou rybí příchuť. Přesto je tu a tam člověk loví, často ke zděšení lidí, procházejících se podél parkových rybníků. Na Bodamském jezeře pořádají lovci přes všechny protesty stále ještě tradiční masový odstřel lysek.

Názvy ve světě

Lyska černá

Anglicky: Common Coot, Dánsky: Blishøne, Finsky: Nokikana, Francouzsky: Foulque macroule, Holandsky: Meerkoet, Chorvatsky: Crna liska, Islandsky: Bleshæna, Italsky: Folaga, Maďarsky: Szárcsa, Německy: Bläßhuhn, Norsky: Sothøne, Polsky: łyska, Portugalsky: Galeirão-comum, Rumunsky: Lişiţa, Slovensky: Lyska čierna

Mohlo by vás také zajímat

Užovka černá,  Agama černá,  Mantela hnědočerná,  Labuť černá,  Mrchožrout načernalý,  Lyska rudočelá,  Kosatka černá,  Velryba černá neboli biskajská,  Holub Česká lyska běloocasá,  Blýskáček řepkový