Vodouš bahenní

Znaky

Pták dlouhý 20 cm. Ve svatebním šatu má vodouš bahenní hřbet šedohnědý a bíle skvrnitý, spodní strana těla je bílá. Ocas je jemně tmavě ovrouben. Aby si předmět pozorněji prohlédl, kývá pták hlavou nebo celou přední částí těla.

Prostředí

Hnízdí v pásmu euroasijských jehličnatých lesů, zřídka i více na sever či na jih. Ve střední Evropě prakticky vyhynul. I ve Skandinávii je v důsledku kultivace rašelinišť na ústupu, nejhojnější je ještě na severním okraji pásma jehličnatých lesů v průzračných vrchovištích, bažinných vřesovištích a na bahnitých březích jezer s volnými plochami bahna. Vodouš bahenní táhne už od konce června pres středoevropské vnitrozemí a přezimuje v tropických a subtropických lagunách a tůních. Tah vrcholí začátkem srpna a doznívá v září. Ptáci odpočívají na bahnitých jezerních březích, v noci táhnou dál a vyhýbají se mořskému pobřeží. Bez zastávky přelétají Saharu. Při zpátečním tahu je můžeme pozorovat nejdříve v květnu.

Rozmnožování

Samečkové i samičky si označují svůj okrsek v letu zpěvem, přičemž se ptáci vrhají ve vzduchu sem a tam. Produkce končí střemhlavým letem. Hnízdo je většinou velmi dobře ukryté na vyvýšeninách (bultech) uprostřed stojaté vody, ptáci výjimečně hnízdí i v opuštěných hnízdech v křoví. Na vejcích sedí oba rodiče, ale mnohdy samička koncem té doby sedět přestane a dříve či později přenechají i ostatní samičky vodění mláďat na starost otci.

Potrava

Hmyz, červi, plži. Vodouši bahenní sbírají potravu během brodění ve vodě, nebo když pobíhají po břehu, zřídka i během plavby na vodní hladině.

Názvy ve světě

Vodouš bahenní

Anglicky: Wood Sandpiper, Francouzsky: Chevalier sylvain, Holandsky: Bosruiter, Chorvatsky: Prutka migavica, Islandsky: Flóastelkur, Italsky: Piro-piro boschereccio, Maďarsky: Réti cankó, Německy: Bruchwasserläufer, Norsky: Grønnstilk, Polsky: Samotnik

Mohlo by vás také zajímat

Želva bahenní,  Vodouš kropenatý,  Vodouš rudonohý,  Vodouš tmavý,  Vodouš štíhlý,  Rybák bahenní,  Vodouš šedý,  Jelenec bahenní,  Střevle bahenní