Jelenec bahenní

Největší jihoamerický jelen je v létě červenohnědý, v zimě tmavší. Jelenec bahenní má světlý obličej, černé pysky a čenich a černou spodní část končetin. Dlouhé nohy s velkými spárky mu dovolují chodit bezpečně po bažinách a zamokřené půdě a nebořit se. Jelenec bahenní se živí trávou, rákosím, vodními rostlinami a keři a žije osaměle nebo v malých skupinkách po třech.

Během roku se stěhuje z bažin na výše položená místa podle úrovně vody.

Jelenec bahenní dosahuje délky těla 1,4-2 metry, délka ocasu 10-25 centimetrů, hmotnost kolísá v rozmezí 100-150 kilogramů.

Jelenec bahenní obývá ve volné přírodě jižní část Jižní Ameriky; konkrétně navštěvuje bažiny, zaplavovaná údolí, ploché nivy řek a okraje lesů.

Tento druh je vážně ohrožen ničením prostředí, zemědělskou výrobou a znečištěním vody. Býval hojně loven pro zajímavě utvářené paroží.

Jelenovití je druhově bohatá čeleď. Vyjma Antarktidy žijí na všech kontinentech. Jejich hlavním biotopem je hlavně les, ale někteří zástupci této čeledi se zdržují i v travnatých oblastech a v tundře. V ČR je nejhojnějším druhem srnec obecný, dále jelen lesní a daněk evropský. Poslední dobou lze u nás najít i populace losů. Na území ČR se v oborách chovají i exotické druhy jelenovitých jako je wapiti západní, sika dybowského nebo jelenec běloocasý. Někteří jelenovití se chovají jako polodomestikovaní a byli dovezeni i do Velké Británie, Austrálie a na Nový Zéland.