Aktuálně: 4 314 inzerátů183 392 diskuzních příspěvků17 862 uživatelů

Peja červenolesklý

Prosopeia tabuensis

Peja červenolesklý

Prosopeia tabuensis

Peja červenolesklý

  • Výskyt: Ostrovy Fidži
  • Velikost: 45 cm
  • Hmotnost: 280 g
  • Kroužek: 6 mm
  • Počet vajec: 1-4 ks
  • Inkubační doba: 24-25 dnů
  • Potrava: Ovoce, bobule, různé plody, semena
Peja červenolesklý
Kam se řadí?

Peja červenolesklý

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Psittaciformes - papoušci
  • Čeleď: Psittacidae - papouškovití
  • Podčeleď: Psittacinae - papoušci
  • Rod: Prosopeia - papoušek
Peja červenolesklý
Kde žije?

Peja červenolesklý

Austrálie

  • Nadmořská výška: 640 m
  • Povrch: rovinatý, východ hornatý
  • Teplotní pásy:
  • Tropický: severovýchod
  • Subtropický: východ, jihovýchod, jihozápad
  • Mírný: nejjižnější část + ostrov Tasmánie
  • Roční období:
  • Zima: červen až srpen (13 °C)
  • Léto: prosinec až únor (29 °C)
  • Roční úhrn srážek:
  • Většina území: 250 mm
Ing. Zbyněk Pokorný 23.09.2013, 07:33
14 460 2 minuty čtení

Velký papoušek, který si díky nápadnému zbarvení vysloužil anglické pojmenování red shining parrot - červeně svítící papoušek. Dospělí ptáci mají čelo, uzdičku a přední partie tváří rudočerné. Pera kolem spodní čelisti zobáku jsou na koncích modravá. Hlava je jinak hnědočervená, tmavší na tvářích. Spodní partie jsou tmavé kaštanové. Krk odděluje vzadu tmavě modrý pásek. Křídla, zádá i kostřec jsou jasně zelené. Vnější prapory ručních letek jsou fialovomodré. Rýdovací pera shora zelená s modrým nádechem, zespodu šedočerná. Zobák šedočerný, duhovka žlutá, nohy tmavě šedé.

Peja červenolesklý obývá ostrovy Fidži a byl vysazen na některé ostrovy souostroví Tonga. Jeho současná přítomnost na některých z nich ale není jasná. Popisuje se pět odlišných poddruhů.

Na ostrovech tito ptáci žijí v deštném pralese od pobřeží po hory, nechybí v mangrovových pobřežních oblastech, ani na okrajích vesnic a měst a v zemědělské krajině. Jsou hlasití a nápadní, zvláště za letu. Nejčastěji je uvidíme v malých skupinkách, jak na vrcholcích stromů sbírají potravu. Jejich let je přímý, prokládaný častým plachtěním.

Potrava sestává z ovoce (mango, banány, papaja atd.), bobulí a dalších plodů a semen, sbíraných v korunách stromů. Značné škody mohou působit na kukuřičných i jiných obilných polích.

V přírodě hnízdí v dutinách starých, odumřelých stromů, které si sám hloubí. Hnízda byla nalezena i v pahýlech těsně nad zemí. Snáší kolem tří vajec, ze kterých se mladí líhnou asi po třech týdnech.

Do Evropy se poprvé dostal peja červenolesklý v roce 1873, do londýnské zoologické zahrady. Později byl vzácně chován i jinde. Ptáci měli většinou soumračnou až noční aktivitu. Nejúspěšnější chov je asi v zoologické zahradě v San Diegu, kde chovají větší množství ptáků a zaznamenali také první částečně úspěšný odchov (v roce 1973). Mládě asi po měsíci uhynulo. Uměle se podařilo mládě dokrmit Gregorymu (Texas, USA) v roce 1976. První odchov v Evropě asi docílil Burkard (Švýcarsko) v roce 1973.

Názvy ve světě

Peja červenolesklý

Latinsky: Pyrrhulopsis tabuensis, Anglicky: Red Shining-Parrot, Německy: Pompadoursittich, Dánsky: Pragtfijiparakit, Španělsky: Papagayo Granate, Finsky: hohtokaija, Francouzsky: Perruche pompadour, Italsky: Parrocchetto rosso splendente, Japonsky: kisakiinko, Japonsky 2: キサキインコ, Holandsky: Pompadourparkiet, Norsky: Glansparakitt, Polsky: fidzijka kasztanowata, Rusky: Красный блестящий попугай, Slovensky: fidžan maľovaný, Švédsky: Röd glanspapegoja, Čínsky: 红胸辉鹦鹉

Podělte se s námi o názor na tento text →