Ježura australská

Tachyglossus aculeatus

Ježura australská

Tachyglossus aculeatus

Ježura australská má celé tělo pokryté dlouhými a tlustými ostny, promlčenými krátkou srstí. Tento druh má poměrně malou hlavu, krk není patrný a vyčnívající poměrné krátký čenich vnímá slabé elektrické proudy, s jejichž pomocí vyhledává kořist. V tlamičce má ježura australská dlouhý jazyk, měřící až 17 centimetrů a pokrytý jemnými bradavkami, na který chytá hmyz. Je aktivní ve dne i v noci. Dovede velice dobře snášet mimořádně horké i studené počasí, kdy její tělesná teplota může klesnout až na 4 °C.

Ve volné přírodě se ježura vyskytuje, jak již napovídá její druhový název, v Austrálii, ale také v Tasmánii a Nové Guiney; v těchto zemích se objevuje v nejrůznějším prostředí kromě tropických a horských deštných lesů, kde byste ji hledali marně.

V dospělosti dorůstá ježura australská délky těla 30-45 centimetrů, ocas bývá dlouhý kolem 1 centimetru, hmotnost se pohybuje v rozmezí od 2,5 do 6 kilogramu.

Ačkoli patří ježura australská k nejprimitivnějšímu řádu savců, je to nejrozšířenější a nejhojnější savec v Austrálii.

Na rozdíl od ostatních savců se, podobně jako ptakopysk, líhne ježura australská z vajíček, velkých asi jako lískový oříšek. Březost trvá mezi 21 až 28 dny, během této doby samice vyhrabává noru pro mládě, která je asi jeden metr dlouhá. Následně je jedno hladké a kožnaté vejce průměru 13 – 17 mm vloženo přímo do malého, ke hlavě otvorem otočeného vaku na jejím břiše. Mláďata jsou kolem 1,5 cm dlouhá a váží mezi 0,3 a 0,4 gramy. Po vylíhnutí se mláďatům říká pinčlové. Mláďata se živí mateřským mlékem.

Názvy ve světě

Ježura australská

Anglicky: Short-beaked Echidna, Francouzsky: Échidnés À Nez Court Épineux, Chorvatsky: Australski kratkokljuni ježac, Maďarsky: Rövidcsőrű hangyászsün, Německy: Kurzschnabeligel, Polsky: Kolczatka australijska, Rusky: Австралийская ехидна, Slovensky: Ježura australská