Panda malá

Dříve se panda malá nazývala panda červená pro sytě červenohnědou barvu srsti s bílým čenichem a lícemi a s bílými skvrnami nad očima. Má kulatou velkou hlavu a vzpřímené zahrocené boltce s bílými okraji. Panda malá žije převážně na zemi, ale své částečně zatažitelné drápy využívá i ke šplhání po větvích. Zejména v zimě se ráda sluní vysoko v korunách. Žije samotářsky, jen mláďata zůstávají s matkou po celý rok. Panda červená loví hlavně v noci a své území značkuje trusem, močí a pižmově páchnoucím výměškem análních žlázek.

V dospělosti dosahuje panda malá délky těla 50-64 centimetrů, délky ocasu 28-50 centimetrů, hmotnost kolísá v rozmezí 3-6 kilogramů.

Domovinou tohoto druhu je jižní a jihovýchodní Asie; hlavně obývá horské bambusové porosty.

Panda červená je ohrožena hlavně ničením biotopů a také lovem pro krásnou kožešinu. Tato šelma je jablkem sváru mezi zoology. Vypadá jako medvídek, ale nese i znaky medvědů, proto nemá definitivní místo v systému.

Pandy nevytvářejí stálé páry, jsou to noční samotáři, ale vyhledávají se jen v době rozmnožování, a to podle pachu. Své teritorium si vyznačují trusem a dorozumívají se kvičením. Spáření se odehrává na zemi a pár se po něm okamžitě rozchází. Samice dokáže odložit porod mláďat až do vhodné situace třeba i o týden, možná i víc. Po 114 až 145 dnech březosti se samici rodí 1 až 2 mláďata, výjimečně až 4. Ta váží asi 100 g a dva týdny jsou úplně holá, slepá, a bezmocná, a pro jejich pomalý vývoj se o ně matka stará asi rok. Mládě pandy svou matku opravdu zaměstnává - mládě saje mléko až 14krát za den. Po 6-7 týdnech se mláďata vydávají na první průzkumy okolí, dospívají ve věku 18 měsíců.