Rejnok ostnatý

Rejnok ostnatý je velmi hojný při evropském pobřeží. Samec dorůstá 70 centimetrů, samice až 125 centimetrů. Rejnok ostnatý má rád chladnější vodu, a proto se zdržuje v hloubce od 20 do 100 metrů, nejčastěji při bahnitém dnu.  Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo, což jim umožňuje splynout se dnem, číhat na kořist a ukrýt se před dravci. Některé druhy (parejnok elektrický, rejnok ostnatý) jsou schopny vydávat silné elektrické výboje - jejich elektroplaxy fungují jako fyziologický elektrický zdroj. Jiné druhy jsou vybaveny jedovým ostnem. Jejich párové ploutve srůstají a tvoří lem těla, hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Zašpičatělý okraj prsních ploutví tvoří křídla, ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek. Na spodní straně těla je 5 žaberních štěrbin, čichové jamky a ústa.

Rejnok ostnatý se živí kraby, garnáty a drobnými rybami. Oplození je vnitřní, naprostá většina rejnoků je ovoviviparní, výjimku tvoří čeleď rejnokovití, kteří snášejí hranatá kožnatá vejce. Samice klade vajíčka v tuhých obalech jednotlivě do písku. Mláďata se líhnou za 4,5 až 5,5 měsíců. Rejnoka ostnatého rybáři často uloví do sítí. I když má rejnok maso chutné, lidé ho příliš nekupují.