Rejnok světloskvrnný

Znaky: Široký, kosočtverečný tělní disk s vydutým předním okrajem a výraznými okraji prsních ploutví, křídly. Rypec je mírně protažený, ale oblý. Kůže je hladká, jen na přední části disku pokrytá kožními zoubky. Na hřbetě se táhne 1 podélná řada malých trnů, na ocasním násadci je po obou stranách další podobná řada trnů. Oči i spirákula jsou malé. Téměř rovná ústa a 5 žaberních štěrbin jsou na břišní straně. Dvě téměř stejně velké hřbetní ploutve leží těsně u sebe blízko u konce štíhlého, značně dlouhého ocasu. Ocasní ploutev je zakrnělá, řitní ploutev chybí. Zadní paprsky břišních ploutví jsou u samce přeměněny ve velké kopulační orgány.

Zbarvení: Hřbetní strana je v závislosti na prostředí šedá nebo hnědavá, s malými bílými skvrnami a vlnovitými pruhy. Břišní strana je bílá.

Délka: Nejvýše 82 cm.

Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od jižního Irska, Cornwallu a kanálu La Manche na jih až po severozápadní africké pobřeží (Maroko). Nežije v Severním moři a v moři Středozemním. Obývá příbřežní vody do hloubky max. 100 m, dává přednost písčitému dnu. Zatímco v některých oblastech je tento druh velmi hojný, v jiných podobných biotopech zcela chybí.

Způsob života: Aktivní za soumraku a v noci, za dne je obvykle až po oči a spirákula zahrabán na dně, takže lze vidět jen jeho obrys. Biologie rozmnožování tohoto skutečně hojného druhu je dosud velmi málo známá. Je vejcorodý (oviparní). Vejce jsou zelenohnědá rohovitá pouzdra ve tvaru polštářku (8,7-9,5 cm dlouhá, 5,4-6,3 cm široká) s rohovitými přívěsky v každém rohu (na jednom konci 2 krátké a slabé, na druhém konci 2 krátké a křivé).

Potrava: Drobní živočichové dna, hlavně korýši (krabi, garnáti), ale i jiní bezobratlí a malé rybky dna (malí platýsi, píseční úhoři).

Mohlo by vás také zajímat

Rejnok ostnatý,  Polorejnok křídlatý,  Parejnok elektrický,  Parejnok okatý,  Rejnok čtyřoký,  Rejnok hvězdoskvrnný,  Rejnok krátkoocasý,  Rejnok skvrnitý,  Rejnok hvězdnatý,  Rejnok hladký