Rejnok hvězdnatý
Raja radiata
Raja radiata
Rejnok hvězdnatý
- Výskyt: Severovýchodní Atlantik, Severní moře
- Délka těla: 1 m
- Potrava: Živočichové dna
Rejnok hvězdnatý
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Třída: Chondrichthyes - paryby
- Podtřída: Elasmobranchii - příčnoústí
- Řád: Batoidei - rejnoci
- Čeleď: Rajidae - rejnokovití
- Rod: Amblyraja - rejnok
Rejnok hvězdnatý
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Široký, kosočtverečný tělní disk (přední okraj je jen slabě vydutý) se zaokrouhlenými okraji prsních ploutví (,,křídly"). Rypec je mírně protažený, tupý. Na hřbetní straně dospělých rejnoků je 12-19 velkých trnů, jež jsou v kůži zakotveny širokými základními destičkami a tvoří 1 řadu na hřbetě a ocasní části. Další velké trny jsou často po obou stranách této střední řady. Břišní strana až po oblast rypce je hladká. Malé oči a spirákula. Téměř rovná ústa a 5 žaberních štěrbin jsou na spodní straně těla. Dvě malé těsně na sebe navazující hřbetní ploutve na konci dlouhého, plochého ocasního násadce. Ocasní ploutev je zakrnělá, řitní ploutev chybí.
Zbarvení: Hřbetní strana je světle hnědá, s mnoha drobnými tmavými skvrnami (které se mohou shlukovat do kruhovitých políček) a s několika nevýraznými bělavými skvrnami. Břišní strana je bílá.
Délka: Většinou okolo 60 cm, nejvýše 1 m.
Rozšíření: Severní Atlantik, na východě od Bílého moře a Špicberk po Irsko a kanál La Manche. Severní moře (na jihu se nevyskytuje), západní část Baltu. Na bahnitém a písčitém dnu i na skalním podkladu v hloubce 20-1000 m (většinou 50-100 m), v oblastech s teplotou 1-10 stupňů Celsia.
Způsob života: Vysloveně severoatlantický druh rejnoka, který je zde místy velmi početný a je častým úlovkem. Klade vejce (oviparní). Zelenočerná jemně po stranách ochlupená vaječná pouzdra (4,4-6,8 cm dlouhá, 3,5-5,1 cm široká) jsou menší než vaječná pouzdra rejnoka křídlatého. Jejich počet a délka vývoje embryí nejsou známé. Prázdná pouzdra je možno najít často na břehu. Mláďata, dlouhá při vylíhnutí 9 až 10 cm, jsou při délce 30 cm často už pohlavně dospělá. Dospělé samce poznáme podle jejich kopulačních orgánů a pohyblivých trnů na prsních ploutvích.
Potrava: Drobní živočichové dna, jako jsou červi, korýši (krabi, garnáti), ostnokožci a drobné ryby (např. píseční úhoři).
Mohlo by vás také zajímat
Rejnok ostnatý, Polorejnok křídlatý, Parejnok elektrický, Parejnok okatý, Rejnok čtyřoký, Rejnok hvězdoskvrnný, Rejnok krátkoocasý, Rejnok světloskvrnný, Rejnok skvrnitý, Rejnok hladký