Rejnok dvouoký
Raja naevus
Rejnok dvouoký
Raja naevus
- Výskyt: Severovýchodní Atlantik, Středozemní moře
- Délka těla: 0,7 m
- Potrava: Živočichové dna
Rejnok dvouoký
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Třída: Chondrichthyes - paryby
- Podtřída: Elasmobranchii - příčnoústí
- Řád: Batoidei - rejnoci
- Čeleď: Rajidae - rejnokovití
- Rod: Beringraja
Rejnok dvouoký
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Široký kosočtverečný tělní disk (přední okraj slabě vydutý) se zaokrouhlenými „křídly". Rypec zaoblený s malou špičkou. Kůže na hřbetě s výjimkou hladkých okrajů prsních ploutví ostnitě drsná. Dospělí rejnoci mají na hřbetní straně ocasu 4 řady trnů, z nichž 2 se táhnou dopředu. Mladí rejnoci mají na hřbetní části ocasu jen 1 řadu trnů. Jednotlivé trny jsou i na křídlech, po stranách hlavy a u očí. Břišní strana je s výjimkou přední hrany hladká.
Ozubení: 50-60 špičatých zubů v každé čelisti obou pohlaví. Dvě velmi těsně za sebou ležící hřbetní ploutve na konci značně dlouhého silného ocasu. Ocasní ploutev je zakrnělá, řitní ploutev chybí.
Zbarvení: Hřbetní strana světle až tmavě šedohnědá, se světlými skvrnami, ve středu těla jsou 2 velké černé kruhovité skvrny žlutě mramorované. Břišní strana je bělavá.
Délka: Nejvýše 70 cm.
Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od Faerských ostrovů, Shetland, Kattegatu, v okolí Anglie a Irska až po severoafrické pobřeží (Maroko). Středozemní moře. Na písčitém dně většinou v hloubce přes 20 m, starší rejnoci až do hloubky max. 100 m.
Způsob života: O tomto rejnokovi (často zaměňovaném za Raja miraletus a velmi podobném R. circularis) je dosud jen málo známo. Nacházíme jej většinou, když leží na povrchu nebo až po oči zahrabaný na písčitém dně. Vodu dýchá pomocí spirákul. Objeví-li kořist, napadá ji vždy shora a zakrývá tělem. Je vejcorodý (oviparní). Hnědavá a průsvitná vaječná pouzdra (5,9-6,7 x 3,4-4,1 cm) s dlouhým a kratším párem úponků klade do písku. Líhnutí trvá asi 8 měsíců. Mladí rejnoci jsou při vylíhnutí asi 12 cm dlouzí.
Potrava: Živočichové dna, hlavně červi, korýši a drobné ryby, dále i mlži a plži.
Příbuzný: R. melitensis, žije u Malty, při pobřeží Tunisu a Alžíru v hloubce 60-250 m.
Mohlo by vás také zajímat
Rejnok ostnatý, Polorejnok křídlatý, Parejnok elektrický, Parejnok okatý, Rejnok čtyřoký, Rejnok hvězdoskvrnný, Rejnok krátkoocasý, Rejnok světloskvrnný, Rejnok skvrnitý, Rejnok hvězdnatý