Ruská modrá kočka

Historie a původ

Zbarvením srsti ruská modrá kočka na první pohled připomíná kartouzskou kočku. Od evropské krátkosrsté kočky se odlišuje štíhlejší a křehčí tělesnou konstitucí. O jejím původu dodnes nevíme nic určitého. Domníváme se, že přicestovala lodí z ruského přístavu Archangelsk do Anglie, protože zde byl zájem o její kožešinu. Jednu dobu se jí proto také říkalo archangelská kočka. Vystavována byla poprvé v Londýně v roce 1880.

Velikost a stavba těla

Tělo ruské modré kočky působí dlouhým, štíhlým a elegantním dojmem. Dlouhé jsou i nohy a do špičky vybíhající ocas. Tlapky jsou malé a oválné. Její hlava je klínovitá a plochá s rovným čelem a nosem, silnou bradou a vystupujícími polštářky, z nichž vyrůstají vousy. Zářivě zelné oči mandlového tvaru leží daleko od sebe, stejně jako velké, zašpičatělé uši.

Srst a barva

Výrazným znakem ruské modré kočky je krátká, hustá, velmi jemná a hedvábně hebká srst s rovnoměrným modrým zbarvením. Vzpřímeně rostoucí srst ve dvou vrstvách má stříbrný lesk. Dospělé kočky nesmí mít podle standardní kresbu tabby, ani stínování.

Péče

Aby srst nepřiléhala, měla by být kartáčována nejprve proti směru růstu, a teprve pak požadovaným směrem.

Charakter a temperament

Ruská modrá kočka je velmi přizpůsobivá, vyhledává a potřebuje úzký kontakt s lidmi.