Holub Česká čejka

První náš písemný doklad o tom, že v Čechách byly chovány české čejky a s nimi související plemena (lysky a kaňky), včetně těchto s rousy a chocholkami je od Špatného (1862) v knize Holubářství v Čechách. Špatný získal tuto informaci od Dr. Kudrny z jihočeských Netolic. Česká čejka je pojmenována podle ptáka čejky, který se vyskytoval hojně v jižních Čechách a vyznačuje se též chocholkou.

Česká čejka se tělesným typem poněkud odlišuje od jiných rázů čejek, je menší a kompaktnější než německé čejky a její obočnice jsou červenější. Zatímco česká čejka může být rousná i bezrousá, saská čejka je pouze rousná a durynská pouze bezrousá. Slezská čejka nikdy nemá chocholku.

Základní barva je bílá, všechny rázy mají na hlavě typickou barevnou kapku velikosti mandle, nasazenou užším koncem ke kořenu zobáku, dále jsou barevná křídla s vykrojením na horní části štítů ve tvaru srdce, které musí být široké, pravidelně rozložené a dobře ohraničené, u rousných je barevný i rous, supí pera mají být bílá, přičemž barevná pera v supích perech se netrestají. Barvy jsou syté, čisté a rovnoměrně rozložené; u modrých a stříbřitých je tmavší kapka. Modrá barva je blankytně modrá, loketní a ruční letky jsou šedočerné; stříbřitá je světle stříbřitě šedá, konce letek jsou šedohnědé. Lesk je u černých na štítech kovově zelený, u červených kovově červený, u žlutých narůžovělý. Ostatní rázy jsou bez lesku, svit že žádoucí u všech barev.