Lotyšský teplokrevník

Historie

Plemeno Lotyšský teplokrevník vzniklo počátkem 20. století, jak již napovídá jeho název, v Lotyšsku. Jeho předky jsou původní koně, kteří dali vzniknout i dalším evropským koním. Později se křížili s dolskými a severošvédskými koňmi, finským tažným koněm a oldenburgským teplokrevníkem. Použili se i arabští a angličtí plnokrevníci, kteří lotyšského teplokrevníka celkově zjemnili. V polovině století se tito koně křížili s německými teplokrevníky. Vznikl tak trochu těžší jezdecký kůň.

Povaha

Lotyšský teplokrevník je mírný kůň, zpravidla s přátelskou povahou. Je velmi ochotný, dobře učenlivý a pracovitý. Má přirozené nadání pro drezúru i parkúrové skákání.

Konstituce

Hlava bývá u tohoto plemene větší, krk je svalnatý. Hrudník je poměrně hluboký a hřbet rovný. Záď je svalnatá. Končetiny tohoto plemene jsou kratší, pevné s dobrými klouby a kvalitními kopyty.

Srst je většinou zbarvena hnědě nebo také černě, mohou však být i ryzáci. V kohoutku měří lotyšský teplokrevník průměrně od 150 do 160 centimetrů.

Využití

Lotyšský teplokrevník je všestranný jezdecký kůň, který si získal uznání v drezúře i v parkúru. Je i vyhledávaný rekreační kůň pro svou mírnou povahu.