Bavorský teplokrevník

Historie

Velmi staré plemeno, původně nazývané Rottaler. Ve středověku se využíval při rytířských turnajích a válkách. Později se plemeno zkřížilo s clevelandkými hnědáky a normandskými koby. V 19. století lidé chtěli lehčí, sportovnější a výkonnější plemeno, proto použili i oldenburgské koně a anglické plnokrevníky. K zušlechťování plemene dochází dodnes s využitím vědeckých a genetických poznatků.

Povaha

Bavorští koně jsou velmi inteligentní, přátelští, vytrvalí a odvážní. Jsou také citliví, vnímaví a velmi soutěživí.

Stavba těla

Bavorský teplokrevník byl dříve využívaný hlavně v zemědělství, ale dnes je to typický jezdecký kůň.

Hlava je líbivá, krk elegantní. Hrudník je hluboký. Končetiny jsou dlouhé a štíhlé, se suchými klouby a kvalitními kopyty. Ocas je vysoko nasazený.
Srst je vždy ryzá, dosahují výšky 160-168 cm.

Využití

Původně velmi všestranný kůň, dnes je však spíš sportovním koněm. Má výborné předpoklady pro drezúru, je však dobrý i v parkúru. Využívá se také pro hippoterapii, na hony i jako rekreační kůň.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.