Belgický teplokrevník

Historie

Belgický teplokrevík je nové plemeno, které bylo vyšlechtěno především pro sportovní účely. Jeho předci byli koně Gelderland, kteří byli kříženi s lehčími koňmi. Vznikl tak líbivý, ale těžší kůň nevhodný pro soutěže. Proto se použili holštýnští, hannoverští a francouzští jezdečtí koně, díky kterým belgický teplokrevník získal lehčí rámec. Později se ještě křížili s anglickými plnokrevníky, angloaraby a holandskými teplokrevníky a tak vznikl moderní sportovní belgický teplokrevník.

Povaha

Tito koně jsou silní, vytrvalí s klidnou povahou. Snadno se vyrovnají se stresem, jsou učenliví a snaživí. Jsou schopni podávat špičkové výkony.

Stavba těla

Hlava je atraktivní s velkýma očima. Krk je svalnatý, hrudník je široký a lopatky umožňují plynulý pohyb. Hřbet je krátký, kompaktní, záď je svalnatá, ocas vysoko nasazený. Končetiny jsou silné, kopyta tvrdá.

Srst je většinou hnědá, mohou však být i bělouši, ryzáci a vraníci. V kohoutku dorůstají průměrně 165 cm.

Využití

Belgický teplokrevník je univerzální sportovní kůň vhodný především pro soutěže v drezúře a parkúru, kde dosahují vynikající úrovně.

Zdraví a nemoci koní

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.