Veš muňka

Veš muňka

Pthirus pubis

Veš muňka je drobná, ale velmi obtížná veška. Měří jen 1 až 1,5 mm a od všech ostat­ních u nás se vyskytujících vší se liší krátkým, v hrudi nejširším tělem, výrazně kratším a slabším prvním párem noh a trojúhelníkovitými postranními výběžky na 5. až 8. článku zadečku, které mají na konci několik dlouhých štětin. Na hlavě jsou stejně jako u vši dětské a šatní vyklenutá pigmentovaná očka, která vši z jiných čeledi nemají. Veš muňka patři totiž do čeledi Pediculidae. Silné nohy jsou vybaveny nápadně silnými, na dvou zadních párech hákovitě zahnu­tými drápky. Díky jim se neobyčejně pevně přidržuje chlupů na lidském těle.

Veš muňka žije všude kromě ve vlasech, dokonce i na řasách a v obočí, především však na chlupech v stydké oblasti. Po hladkém podkladu se někdy pohybuje bokem jako krab, proto se ji v ně­kterých jazycích říká krabí veš (např. v angličtině crab louse), ačkoli se samozřejmě nikdy u krabů nevyskytuje. Její příbuzní, jiné vši z rodu Phthirus, žijí na lidoopech, jeden druh na gorile a druhý na šim­panzích.

Veš muňka nepřenáší žádné nakažlivé nemo­ci, ale zato její bodnuti silně svědí a zanechává po sobě namodralé skvrny, protože látky, které do rány vpouští se slinami, rozkládají krevní barvivo. Muňka se vyskytuje především u lidí zanedbaných a přenáší se buď přímým stykem, anebo špinavým prádlem či šatstvem. Silné napadení může vyvolat vyrážky, stru­povité povlaky, a dokonce i zduření mízních uzlin. Ochranou je především čistota.      

Mohlo by vás také zajímat

Vestfálský jezevčíkovitý honič,  Vestfálský teriér,  Stužkonoska švestková,  Puklice švestková,  Sojka zlověstná,  Veš dětská,  Veš prasečí