Aktuálně: 4 458 inzerátů179 397 diskuzních příspěvků17 821 uživatelů

Veš prasečí

Haematopinus suis

Veš prasečí

Haematopinus suis

Veš prasečí

  • Výskyt: Evropa
  • Velikost: 4-5 mm
  • Potrava: Saje krev prasat
Veš prasečí
Kam se řadí?

Veš prasečí

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Kohorta: Paraneoptera
  • Řád: Phthiraptera
  • Podřád: Anoplura - vši
  • Infrařád: Atentoria
  • Nadčeleď: Pediculoidea
  • Čeleď: Haematopinidae
  • Rod: Haematopinus - veš
Veš prasečí
Kde žije?

Veš prasečí

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 04.03.2015, 11:00
8 390 2 minuty čtení

Veš prasečí je největší vší, jaká se u nás vyskytuje, samec měří 4 a samice až 5 mm. Po­známe ji také podle toho, že má všechny páry noh stejně silné (na rozdíl od vší lidských, které mají přední pár noh slabší a kratší), po stranách hlavy za tykadly hluboký zářez, nápadně širokou hruď a ještě daleko širší zadeček.

Veš prasečí žije na domácích prasatech a zdržuje se nejčastěji na vnitřní straně uší a kolem nich, na lících a v zátylí a také na vnitřní stra­ně noh. Je to druh velmi hojný, zejména v zanedba­ných chovech. Vydatně saje prasatům krev, na posti­žených místech jsou nápadné červené skvrny. Zvířa­ta jsou samozřejmě neklidná a následkem toho hůře přibývají na váze.

Vajíčka vši prasečí odpovídají velikostí svým rodičům, jsou 1,3 mm dlouhá a 0,6 mm ši­roká, přilepená na štětinách. Jejich povrch je dělený na velmi drobná polička. Mladé vši zcela podobné dospělým se líhnou asi po 10 až 14 dnech.

Veš prase­čí, pohybující se po téměř holé kůži domácích pra­sat, má neobyčejně dokonalé přichycovací zařízení na nohách, drápky jsou velmi silné, značně zahnuté a prstovitým výběžkem (onychium) chodidla pevně objímají chlup, po němž se veš pohybuje. Oči této vši jsou zakrnělé.

Podobný druh, lišící se jen utváře­ním hrudi, žije i na praseti divokém (Haematopinus apri). Další druhy tohoto rodu žijí na kravách a ko­ních, jsou však podstatné menší. Ochranou proti těmto vším je čistota chovů, dezinfekční koupele ne­bo potíráni insekticidy.

Mohlo by vás také zajímat

Vestfálský jezevčíkovitý honičVestfálský teriérStužkonoska švestkováPuklice švestkováSojka zlověstnáVeš muňkaVeš dětská

Podělte se s námi o názor na tento text →