Želva diamantová

Malaclemys terrapin

Želva diamantová

Malaclemys terrapin

Rozšíření: želva diamantová obývá pobřežní vody Atlantského oceánu podél Severní Ameriky Karapax dosahuje až 22 cm.

Zbarvení karapaxu je variabilní, obvykle šedé s tmavými skvrnami. Hlava a krk jsou šedozelené s černými skvrnkami, výraznými zejména na krku. Samice jsou větší než samci.

Obývá slané močály a pobřežní vody Atlantského oceánu. Hlavní potravou jsou mořské ryby, korýši, měkkýši, občas i výhonky rostlin bez kořenů.

Želva diamantová přezimuje v bahně. Na jaře se hned po probuzení páří v noci nebo v časných ranních hodinách, vždy ve vodě. Samičky kladou 5 až 12 vajec v květnu a červnu. Hnízda si zakládá podél břehů slaných močálů nebo řek. Podle pozorování je v přírodě inkubační doba 60 až 90 dní, v zajetí 61 až 68 dní při teplotě 30 °C v inkubátoru. Mláďata jsou asi 3 cm dlouhá.

V minulosti bylo maso této želvy častou potravou otroků. Pro maso se tyto želvy chovaly i po první světové válce. O něco později se staly pochoutkou pro labužníky, dostupnou jen za vysoké ceny.

Při chovu v zajetí se doporučuje akvaterárium s malou souší, s teplotou vody asi 20 °C. Vzhledem k tomu, že v přírodě žije v brakických vodách, musíme do vody přidávat sůl. Pokud to neučiníme, želvy onemocnějí a zakrátko zahynou. Onemocnění se projeví vytvářením vředů.

Chov v zajetí je dosti problematický i z hlediska potravy. Tento druh želvy krmíme mořskými rybami, garnáty, mořskými měkkýši. Prospívá jim krátké zazimování.

Želva diamantová je přísně chráněný druh. V zajetí se ji podařilo již vícekrát odchovat.

Názvy ve světě