Scink hadovitý

Scink hadovitý

Chalcides chalcides

Znaky: Dlouhý štíhlý ještěr s nepatrnými a snadno přehlédnutelnými tříprstými nožkami, malou od trupu neodlišenou hlavou, drobnýma očima a zřetelnými sluchovými otvory. Dlouhý ocas je na konci zašpičatělý. Je šedoolivově, šedě, hnědě či pískově zbarvený. Scink tříprstý nemusí mít v základním zbarvení žádnou kresbu, většinou však se po délce jeho těla táhne 9-13 více či méně výrazných tmavých pruhů. Břicho je často světlejší než hřbetní strana. Celková délka je až 480 mm.

Rozšíření: Pyrenejský poloostrov, Itálie (na sever až po Pád), jižní Francie, Sicílie, Elba a Sardinie (s přilehlými ostrůvky San Pietro, Tavolara a Molara). Žije dále i v Maroku, Alžíru, Tunisu a místy v Libyi.

Prostředí: Slunné nížinné, podhorské i horské oblasti s bujnou nízkou vegetací. V horách místy vystupuje do nadmořské výšky 1270 m (Abruzzy) a 2300 m (Maroko). Nároky tohoto druhy na prostředí jsou velmi specializované. Žije jen na travnatých plochách a lukách, v zarostlé kulturní krajině, na úhorech, při zarostlých okrajích cest a v bažinatých oblastech. V oblastech, jež se zdají být pro tohoto scinka vhodné, kde je však vegetace vyšší než 40 cm, se s tímto druhem nesetkáme.

Způsob života: Na jaře je scink tříprstý čilý po celý den, v létě však hlavně v ranních hodinách. Při jeho hbitých pohybech nehrají droboučké nohy prakticky vůbec úlohu. K páření dochází většinou v dubnu. Během srpna rodí samička 3-13 mláďat, dlouhých 95-110 mm.

Potrava: Motýli, koníci a kobylky, škvoři, pavouci, svinky a mravenci.

Mohlo by vás také zajímat

Scink modroocasý,  Scink uťatý,  Scink ohnivý,  Scink lékařský,  Scink alžírský,  Scink Schneiderův,  Scink šalamounský,  Scink Cunninghamův,  Scink válcovitý,  Scink Bedriagův