Německý boxer

Německý boxer je potomek středověkých býkohryzů a naháněčů vysoké zvěře, kteří až do příchodu lovců zadržovali ulovenou zvěř pevně sevřenými čelistmi (býky drželi za mulec). Sílu jim při sevření umožňovala zkrácená horní čelist. I dnes je Německý boxer využíván jako doprovodný, ochranný a pracovní pes. Jedná se také o uznané služební plemeno.

Německý boxer je velmi silný a v mládí velmi temperamentní pes s řadou kladných vlastností. Je nervově silný, sebevědomý, pracovitý, inteligentní a velmi učenlivý.

Vůči cizím lidem je Německý boxer velmi nedůvěřivý, ve vztahu k cizím psům suverénní. Při hrách dovede být velmi zábavný, otevřeně přátelský; hrozí-li však nebezpečí jemu nebo i jeho chovateli, chová se nebojácně, ostražitě a je připravený nekompromisně se bránit.

Vyžaduje po svém majiteli konsekventní výchovu a podřizuje se osobě, kterou se sám rozhodl uznávat. Prosazuje se pasivní dominancí, jako je například ignorance. Vyžaduje aktivní sportovní vyžití a je i víceúčelově využitelný. V žádném případě to ale není pes pro pohodlné lidi. O jeho kratší srst se dá snadno pečovat, neposkytuje mu však žádnou ochranu. Boxerovi proto vadí vedra. Mokro a chlad může dobře snášet pouze tehdy, je-li v dostatečném pohybu.