Stínka ojíněná
Porcellionides pruinosus
Stínka ojíněná
Porcellionides pruinosus
Stínka ojíněná je drobný a mimořádně pohyblivý suchozemský korýš. Chovatelé ji znají také pod obchodním označením kubánská stínka. Toto jméno však nevystihuje původ ani současný areál druhu, který je rozšířen mnohem šířeji.
Vzhled a určování
Délka těla bývá 9–12 mm. Na šedohnědém až nafialovělém povrchu je typický šedomodrý povlak připomínající ojínění. Dlouhé světlejší nohy a světlé kroužky na tykadlech kontrastují s tělem. Zadeček je oproti hrudi užší, takže obrys těla působí stupňovitě. Při vyrušení stínka rychle prchá. Oranžová barva se může objevit i u tohoto druhu, a proto samotná barevnost není spolehlivým určovacím znakem.
Kde se vyskytuje
Jde o kosmopolitního korýše spojovaného se středomořskou oblastí, jehož rozšíření výrazně ovlivnil člověk. Byl zaznamenán na všech obydlených kontinentech. Ve střední Evropě jej najdeme především na teplých stanovištích v blízkosti lidských sídel. Typické jsou hromady hnoje, komposty a okolí stájí, kde rozkládající se hmota současně poskytuje potravu i úkryt.
Potrava a život kolonie
Základ jídelníčku tvoří organická hmota v substrátu a tlející listí. Dospělce lze v chovu pravidelně pozorovat i na povrchu. Za vhodných podmínek se kolonie rychle rozrůstá. Rozmnožovací sezónnost však není všude stejná: studie středomořských populací popsaly jak celoroční, tak sezónní reprodukci. Samice odchovává raná vývojová stadia v břišním vaku.
Chov
Chovatelské zkušenosti uvádějí teploty přibližně 23–26 °C. Nádoba musí být větraná a obsahovat listí, organický substrát a vhodné úkryty. Listí je současně potravou, neslouží jen jako dekorace. Zeleninu a malé dávky suchého bílkovinného krmiva podáváme jako doplněk; počítáme také s trvalou dostupností vápníku. Překrmování vede k hromadění zbytků. Rychlost množení je důvodem průběžně sledovat velikost kolonie a nevysypávat obydlený substrát ven.
Názvosloví
Ve starších textech se objevuje kombinace Metoponorthus pruinosus. Odborné práce upozorňují na značnou proměnlivost a složitou taxonomii komplexu P. pruinosus; údaj z jedné populace proto nelze automaticky přenášet na každý chov.
Regionální hodnocení
BMIG uvádí pro Velkou Británii kategorii málo dotčený (Least Concern). Toto regionální hodnocení nelze zaměňovat s celosvětovým stavem druhu.
Názvy ve světě
Stínka ojíněná
Latinsky: Porcellionides pruinosus, Anglicky: Plum woodlouse; Cuban woodlouse, Německy: Kubanische Assel, Francouzsky: Porcellion à antennes annelées, Nizozemsky: Berijpte pissebed, Dánsky: Purpurbrun bænkebider, Polsky: Prosionek opylony, Finsky: Härmäsiira, Japonsky: ホソワラジムシ
Mohlo by vás také zajímat
Stínka mechová, Stínka obecná, Stínka široká, Stínka uhlazená, Stínka vypouklá, Stínka zední
Použitá literatura (2)
- Orsavová, J.; Tuf, I. H. (2018): Suchozemští stejnonožci: atlas rozšíření v České republice a bibliografie 1840–2018. Acta Carpathica Occidentalis, Supplementum 1: 3–123.
- Schmalfuss, H. (2003): World catalog of terrestrial isopods (Isopoda: Oniscidea). Stuttgarter Beiträge zur Naturkunde, Serie A 654: 1–341; použita revidovaná online verze.
Zdroje (3)
Stínka ojíněná Základní informace
- Výskyt: Kosmopolitní
- Prostředí: Komposty, hnojiště, stáje, zahrady
- Délka těla: 9–12 mm
- Potrava: Tlející rostlinné zbytky
- Rozmnožování: Vývoj v břišním vaku samice
- Zbarvení: Šedohnědé až nafialovělé, šedomodré ojínění
- Pohyb: Velmi rychlý
- Teplota chovu: 23–26 °C (chovatelské doporučení)

Kam se řadí Stínka ojíněná
Taxonomie
- Říše: Animalia – živočichové
- Kmen: Arthropoda – členovci
- Podkmen: Crustacea – korýši
- Třída: Malacostraca – rakovci
- Řád: Isopoda – stejnonožci
- Podřád: Oniscidea – suchozemští stejnonožci
- Čeleď: Porcellionidae – stínkovití
- Rod: Porcellionides
- Druh: Porcellionides pruinosus

Kde žije Stínka ojíněná
Svět
- Rozšíření: Evropa, Afrika, Asie, obě Ameriky, Austrálie
- Původ: Středomořská oblast; druhotně téměř celosvětově
- Prostředí: Komposty, hnojiště, stáje, zahrady
- Úkryty: Teplé organické zbytky a listový opad