Jeřáb rajský

Jeřáb rajský (Grus paradisea) je štíhlý, převážně modrošedý pták z jižní Afriky. Starší odborná literatura jej často uvádí pod jménem Anthropoides paradiseus nebo Anthropoides paradisea. Nápadný je poměrně krátkým zobákem, dlouhýma nohama a protáhlými letkami, které v klidu visí za tělem téměř k zemi a vytvářejí dojem dlouhého ocasu. Ve skutečnosti nejde o ocasní pera. Dospělý jeřáb měří přibližně 110–120 centimetrů a rozpětí křídel dosahuje zhruba dvou metrů. Obě pohlaví vypadají podobně, samci bývají v průměru poněkud mohutnější.

Otevřená krajina

Jeřáb rajský je typický pro jihoafrické travnaté pláně, náhorní plošiny a pastviny. Významné populace žijí zejména v Jihoafrické republice, menší výskyt je znám z Namibie. Na rozdíl od některých jiných jeřábů není po celý rok pevně vázán na rozsáhlé mokřady. Vyhledává především otevřený terén s dobrým rozhledem, kde může včas zaznamenat nebezpečí. Hnízdění však často souvisí s dostupností vody a vhodné nízké vegetace. Ptáci využívají také zemědělskou krajinu, což přináší přístup k potravě, ale zároveň riziko střetu s lidskou činností.

Potrava na zemi

Většinu potravy sbírá pomalou chůzí. Požírá semena trav a dalších rostlin, obilná zrna, kořínky i drobné hlízy. Živočišnou složku tvoří velký hmyz, další bezobratlí a příležitostně drobní obratlovci. Složení jídelníčku se mění podle ročního období a prostředí. Na pastvinách může sledovat místa, kde se při pohybu velkých býložravců vyplaší hmyz. V zemědělských oblastech se někdy živí také obilím, což může vyvolávat konflikt s hospodařením. Pro chov v lidské péči z toho plyne potřeba pestré potravy a možnosti přirozeného sběru na vhodném povrchu, nikoli pouze podávání krmiva do misky.

Jeřábí tanec

Jedním z nejvýraznějších projevů jsou společné námluvní tance. Ptáci se uklánějí, poskakují, roztahují křídla a krátce běhají s nataženým krkem. Někdy vyhazují drobné předměty do vzduchu. Tanec pomáhá upevňovat partnerské vazby, ale podobné projevy se mohou objevit i mimo vlastní rozmnožování. Páry bývají dlouhodobé. V období hnízdění hájí prostor kolem hnízda, zatímco mimo něj se mohou sdružovat do větších hejn. Jejich hluboké hlasové projevy slouží k udržování kontaktu mezi partnery i k signalizaci nebezpečí.

Hnízdění na zemi

Jeřáb rajský staví jen velmi jednoduché hnízdo, často jde o mělké místo v trávě s malým množstvím rostlinného materiálu. Samice zpravidla snáší jedno až dvě vejce, na kterých se střídají oba rodiče. Inkubace trvá přibližně 30–33 dní. Mláďata jsou krátce po vylíhnutí pohyblivá a následují rodiče, kteří je chrání a ukazují jim vhodná místa k hledání potravy. Rodina zůstává pohromadě po delší dobu a mladí ptáci dospívají až po několika letech. Při hnízdění je pár citlivý na vyrušování a může agresivně bránit okolí snůšky.

Ohrožení

Jeřáb rajský je hodnocen jako zranitelný druh. Ohrožuje jej přeměna přirozených travnatých stanovišť, nevhodné zemědělské postupy, otravy a střety s elektrickým vedením. Je také významným symbolem jihoafrické přírody. V České republice se s ním lze setkat pouze v lidské péči; k odpovědnému chovu potřebuje rozsáhlé travnaté výběhy, bezpečné zázemí, vhodnou sociální skladbu a klid v období rozmnožování. Běžná malá voliéra nemůže jeho prostorové a pohybové potřeby splnit.