Turako Livingstonův

Turako Livingstonův (Tauraco livingstonii) je středně velký stromový pták z vlhkých lesů jihovýchodní Afriky. Na první pohled upoutá zeleným opeřením a vysokou špičatou chocholkou, ale jeho nejvýraznější barvy se objeví až při letu: pod křídly se rozzáří sytě červená pera. V korunách stromů se pohybuje obratněji skoky a přelety mezi větvemi než dlouhým přímočarým letem. Často je dříve slyšet jeho hlasité volání, než jej pozorovatel objeví v hustém listoví.

Poznávací znaky

Pták měří přibližně 45–46 cm včetně dlouhého ocasu a váží kolem 260–380 gramů. Nápadná štíhlá chocholka se při vzrušení vztyčuje a na zadním okraji má bělavé zakončení. Kolem očí vystupuje červená pokožka, zobák je červený a na stranách hlavy jsou krátké bílé a tmavé proužky. Převážně zelené opeření doplňuje tmavší zadní část těla a modravý nádech křídel. Obě pohlaví si jsou velmi podobná, takže velikost ani intenzita barvy sama o sobě k určení pohlaví nestačí. Červené letky tvoří důležitý rozpoznávací znak při krátkých přeletech mezi korunami. Zelené a červené barvy vznikají zčásti díky neobvyklým pigmentům typickým pro turaky, nikoli pouze běžným způsobem strukturálního zbarvení peří.

Lesy jihovýchodní Afriky

Přirozený areál turaka Livingstonova se rozkládá od jižní Tanzanie přes Malawi, Mosambik a východní Zimbabwe až k subtropickému pobřeží Jihoafrické republiky. Izolovaný výskyt je znám také z Burundi. Pták obývá pobřežní a horské stálezelené lesy, husté lesní porosty kolem vodních toků a přilehlé křoviny. Vyhledává souvislé koruny stromů, které mu poskytují bezpečnou cestu mezi potravními místy. Výskyt není omezen na deštný prales v úzkém smyslu: důležitá je především dostupnost plodících stromů a krytý prostor pro odpočinek a hnízdění.

Plody a pohyb

Turako Livingstonův je převážně plodožravý. Na různých místech svého areálu sbírá fíky, bobule a plody lesních dřevin, doplňkově přijímá květy, pupeny a další rostlinnou potravu. Z plodů si bere dužninu a řadu semen následně rozšiřuje do okolí. Při hledání potravy prochází korunami, skáče mezi blízkými větvemi a používá mohutné nohy k přidržování. Větší mezery překonává krátkým letem. Jde o denního ptáka, často pozorovaného v párech nebo malých rodinných skupinách. Hlasité svolávací a teritoriální projevy pomáhají udržovat kontakt v prostředí, kde jsou ptáci často navzájem skryti za listy.

Hnízdění

Pár si staví poměrně volnou plošinu z tenkých větviček v husté vegetaci nebo ve větvích stromů. Hnízdo bývá několik metrů nad zemí a není tak kompaktní jako miska některých zpěvných ptáků. Samice obvykle snáší dvě vejce. Na jejich zahřívání se podílejí oba rodiče a inkubace trvá zhruba 22–23 dní. Vylíhlá mláďata jsou nejprve zcela závislá na krmení a ochraně rodičů. Ještě před úplným zvládnutím letu se mohou pohybovat po větvích v okolí hnízda a aktivně šplhat. K prvním souvislejším letům se dostávají přibližně ve věku jednoho měsíce. Dospělí je po tuto dobu dále provázejí a přikrmují.

Chov ve voliéře

V České republice je turako Livingstonův vhodný především pro zkušené chovatele měkkozobého a plodožravého ptactva. Potřebuje prostornou, hustě vybavenou voliéru s množstvím bezpečných větví a se zázemím, kde v chladné části roku neklesá teplota na nevhodné hodnoty. Prostor musí umožnit delší přelety, ale také přirozený pohyb lezením a skoky mezi větvemi. Důležité je klidné místo k odpočinku a při rozmnožování možnost nerušeného hnízdění. Především v období páření mohou být ptáci teritoriální, a proto není vhodné bez rozmyslu spojovat více dospělých jedinců do malého společného prostoru.

Krmení se nemá omezit jen na jablka a hroznové víno. Základ tvoří rozmanité ovoce a odpovídající specializované krmivo pro plodožravé ptáky s přiměřeným obsahem živin; doplňkem může být listová či jiná vhodná rostlinná složka. Zvláštní pozornost zasluhuje přísun minerálů, hygienická nezávadnost a celková energetická vyváženost. Potravu je vhodné rozložit na více míst, aby ji ptáci vyhledávali přirozeným způsobem. Protože plody rychle podléhají zkáze, mají se zbytky pravidelně odstraňovat. Jediný univerzální krmný poměr není vhodný pro každého jedince v každém ročním období.

Ochrana druhu

Turako Livingstonův je celosvětově hodnocen jako málo dotčený, přesto jsou jeho početní stavy považovány za klesající. Významným rizikem je úbytek a rozdrobení pobřežních a horských lesů. V některých oblastech může místní populace negativně ovlivňovat také odchyt. Zachování vzrostlých plodících stromů a propojení lesních porostů je proto zásadní nejen pro samotné turaky, ale také pro ostatní druhy využívající lesní koruny.