Duhovka diamantová

Melanotaenia praecox

Duhovka diamantová

Melanotaenia praecox

Duhovka diamantová (Melanotaenia praecox) je drobná, výrazně zbarvená hejnová ryba z Nové Guineje. V akvaristice se používá také označení duhovka zakrslá. Její boky se v dopadajícím světle lesknou modrými a stříbřitými odstíny, zatímco ploutve dospělých samců bývají červené až oranžově červené. Samice mají zpravidla méně mohutné tělo a ploutve spíše žlutavé nebo oranžové. Navzdory malým rozměrům se nejedná o rybu do těsné stolní nádržky: je vytrvalým plavcem a potřebuje otevřený prostor i společnost svého druhu.

Původ a prostředí

Přirozený výskyt duhovky neonové je soustředěn do povodí řeky Mamberamo v severní části indonéské Nové Guineje. Ryby obývají sladkovodní přítoky a říční prostředí s vegetací, kořeny a volnějšími průplavy, kde se mohou pohybovat v menších skupinách. Nejčastěji se drží ve střední a horní vrstvě vody. Záznamy o přesném chemismu jednotlivých přírodních lokalit nejsou tak podrobné, aby se daly všechny podmínky zobecnit na jedinou ideální hodnotu pH. V českých akváriích se proto vyplatí více sledovat stabilitu a čistotu vody než uměle nastavovat extrémně kyselé prostředí. Druh není součástí volně žijící české fauny.

Vzhled

Ryba je ze stran stlačená, s poměrně vysokým profilem těla, který je patrný zvláště u dospělých samců. Přibližně pěti centimetrů dosahuje při měření délky bez ocasní ploutve; celková délka může být o něco větší. Má dvě hřbetní ploutve a typicky duhovkovitý způsob pohybu. Modrý lesk není trvale stejně výrazný: mění se podle úhlu světla, kondice i vzájemného předvádění samců. Samci na sebe upozorňují napínáním ploutví a krátkými souběžnými výpady. V dostatečně početné skupině bývají tyto projevy přirozenou součástí sociálního života, nikoli důvodem k automatickému oddělení ryb.

Akvárium

Pro skupinu nejméně šesti až osmi jedinců je vhodná delší, dobře zaběhnutá nádrž, ideálně s délkou kolem 80 cm nebo více. U většího hejna poskytne větší akvárium znatelně pohodlnější prostor. Zadní a boční část mohou tvořit skupiny rostlin, zatímco prostřední část by měla zůstat volná pro plavání. Duhovka neonová ocení vodu přibližně 23–28 °C, spíše neutrální reakci a mírnou až střední tvrdost; rozhodující je stálé prostředí bez nahromaděných dusíkatých látek. Filtrace má zajišťovat dobré okysličení, ale ryby musí mít možnost odpočívat mimo nejsilnější proud. Pravidelné dílčí výměny vody, přiměřený počet ryb a kvalitní biologická filtrace jsou důležitější než časté zásahy do chemismu. Nádrž musí mít krycí skla nebo dobře těsnící víko: při vyplašení mohou duhovky vyskočit.

Jde o mírumilovný druh vhodný do společenských akvárií s podobně aktivními a neagresivními rybami. Při výběru spolubydlících je nutné myslet na rychlost přijímání potravy i na velikost úst větších druhů, pro něž by malé duhovky mohly být kořistí. Vhodné je chovat více samic než samců, aby námluvy nesměřovaly stále na jedinou samici. Při přepravě je třeba zabránit prochladnutí a po přinesení domů umožnit postupnou aklimatizaci.

Krmení

Duhovka neonová je všežravec s výrazným podílem drobných živočichů ve stravě. V přírodě využívá malé vodní bezobratlé a další dostupnou potravu. V akváriu přijímá kvalitní jemné vločkové krmivo nebo drobné granule, ale vhodné je doplňovat je mraženými a živými perloočkami, buchankami či naupliemi žábronožek. Sousta musí odpovídat velikosti tlamky. Menší dávky jsou vhodnější než jednorázové překrmení; zbytky potravy zatěžují vodu a při dlouhodobém zanedbání hygieny zhoršují zdravotní stav hejna.

Odchov

Rozmnožování probíhá postupným třením: ryby během několika dní ukládají menší počty přilnavých jiker mezi jemnolisté rostliny nebo do třecích mopů. Samec se před samicí intenzivně vybarvuje a předvádí. Pokud mají jikry a potěr přežít, je vhodné třecí substrát přenést do samostatné odchovné nádrže se stejnými parametry vody; dospělci mohou jikry pozřít. Čerstvě rozplavaný potěr je velmi drobný a zpočátku potřebuje odpovídající mikroskopickou potravu, teprve později přijímá nauplie žábronožek. Při odchovu je důležité jemné proudění, pravidelná kontrola čistoty vody a opatrná výměna malých objemů, aby se nepoškodila mláďata. Zdravé hejno může žít v akváriu několik let, pokud má dostatek prostoru a stabilní podmínky.

Názvy ve světě